1
article
— Sebevražda číšníka. Do hostince p. Stal-
licha v č. 693—II. ve Školské ulici »u Rytířů« přišel
včera večer 22letý číšník Václav Šefčík, do Mšece
u Slaného příslušný, který byl již delší dobu bez
zaměstnání a nemohl žádného místa dosíci. Tato
okolnost patrně jej vehnala v náruč zoufalství. Šefčík
vypil několik půllitrů píva a seděl za stolem velmi
zadumaný. Po 11. hod. v noci náhle se vzchopil
odešel na záchodek, odkudž za chvíli třeskla střelná
rána. Hosté se sběhli, byl také povolán ze záchranné
stanice inspekční lékař p. dr. Škvára, ale úsilí jeho
pomocí umělých prostředků přivésti jej k vědomí
bylo bezúčelné. Šefčík učinil konec svému životu
ranou z Flaubertovy pistole, kterou si vypálil do pra-
vého spánku. Později se dostavil policejní lékař dr.
Fischl, který nařídil převezení mrtvoly sebevraha do
pathologického ústavu německé university.
Šefčík
škvára
Flaubertův
doktor
Fischl
školský ulice
Mšec
Slaný
ústav německý univerzita
2
article
— Pokus loupežné vraždy. Dne 16. t. m.
ubírala se 20letá Filomena Černá z Feldberku
v Dolních Rakousích do Lednice u Mikulova. Před
ní šel neznámý jí podomní obchodník. Z nenadán
vyskočil za stromem ukrytý muž a tázal se jí, kam
jde. Dívka ulekla se ho tak, že nebyla schopna od
povědi. Neznámý nestaral se pak více o ní a spěcha
za zmíněným podomním obchodníkem. Po chvíli se
však ohlédl a seznav, že dívka jde stále za ním.
obrátil se a zahnal ji zpět. Filomena Černá po ně-
jaké době pokračovala ve své cestě a když popošla
dále, viděla, že muž, který ji zahnal, prchá přes
pole. Krátce na to nalezla i podomního obchodníka
avšak ve stavu velice zbědovaném. Ležel na silnici
v krvi s lebkou rozbitou. Dívka chvátala do Felds-
bergu a sdělila, co viděla, metaři Karlu Schrammlovi
který však toho nedbal a metl ulici dále. Přepade-
ného nalezl pak na silnici čeledín a dopravil jej na
četnickou stanici. Zraněný, na jehož hlavě shledáno
12 ran motykou, nabyv vědomí udal, že jest 35let
ženatý A. Danksegengottes z Krajiny. Lupič uříz
mu kabelu, kterou připnutou měl ua řemenu, přeho-
zeném přes rameno, ve které bylo 160 kor., kdežto
zboží ve skřínce se nedotkl. Dle udání přepadeného
a Černé jest lupič velké a silné postavy s bledým
hladce holeným obličejem. Na sobě měl světlý kabát.
černý měkký klobouk a boty s holeněmi. Prchl smě-
rem k Lednici. Zranění, jež utrpěl Danksegengottes.
jsou těžká, ale nikoli smrtelná.
— Usmrcen ve vápenném lomu. Dělník
Vavřinec Kampl, zaměstnaný ve vápenných lo-
mech u Vyšné blíže Č. Krumlova, zasypán byl
těchto dnech sřícenou vrstvou a vytažen jako zoha
vená mrtvola. Kampl zavinil smrt svou vlastní ne
opatrností, jelikož, ač várován, prodléval na nebez-
pečném místě.
Černá
Schramml
Danksegengottes
Kampl
Dolní Rakousy
Mikulov
Felds
Vyšný
Č . Krumlov
3
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Z bídy — vrahem svých dítek.
(Před porotou.)
V dusné místnosti, v níž nutno zasedati praž
skému soudu porotnímu, projednáván byl dne 5. čer
vence t. r. případ, který mocně vzrušil všechny
kdož líčení tomu byli přítomni. Před soud k zodpo-
vědnosti byl tehdy pohnán 31letý bývalý horník
František Jelínek, který v neskonalé bídě a
v bezmezné rozervanosti rozhodi se usmrtiti své
dítky a dvě z nich skutečně také o život připravil.
Soudci z lidu po provedeném líčení, zejmena po
dobrozdání soudních lékařů, kteří pravili, že chovají
nezvratné přesvědčení, že čin spáchal v affektu nej-
vyššího stupně zoufalství, přisvědčili sice ku hlavním
otázkám, týkajícím se zločinu dokonané a zločinu
nedokonané vraždy, ale zodpověděli také kladně
otázky dodatečné o neodolatelném donucení. Po
tomto verdiktu soud prohlásil rozsudek, jímž byl Je-
línek obžaloby sproštěn a pouze pro přestupek
neoprávněného nosení zbraně odsouzen do vězení na
24 hodin. Jelínek po líčení nebyl propuštěn na svo-
bodu, poněvadž veřejný žalobee ohlásil stížnost
zmatečnou. Nejvyšší soud rozsudek tento zruši
z toho důvodu, že otázka dodatečná byla dána ne
právem a že z právnického stanoviska neodolatelne
donucení nelze uznati. A tak bylo nařízeno nové po
rotní líčení, které se koná dnešního dne.
Jelínek
4
article
Žalobní spis má stejné znění jako při první
líčení. Uvademe z něho tyto podrobnosti:
Jelínek býval horníkem ve Pcherách u Slaného
Oženiv se v r. 1891, byl do loňského roku otčem
pěti dětí, z nichž nejmladší brzy po narození ze
mřelo. Když za nedlouho potom Jelínek ovdověl, ne
byl už horníkem, nýbrž pašerákem doutníků. Vyná
šelo to o nějaký groš více, nežli řemeslo, z jeho
výtěžku nebylo možno vyživit rodinu.
A právě okolnost ta byla vážnou příčinou, pro
lidé nechtěli se ujati Jelínkových sirotků, opuštěných
náhlou matčinou smrtí. Děti nejprve bydlily u Šandů.
pak u Müllerů a konečně v Humnech u Šímů, aje
odevšad je po krátkém čase vypovídali, protože se
lidé obávali nepříjemnosti, kynoucíeh z domovních
prohlídek. O pašerákovy děti nikdo nestál, každý
před nimi zavíral dvéře a vyháněl je ze vrat ..
Uvažuje o neblahém osudu dětí, na něž dále
platiti nebylo možno, upadal nešťastný v zamlklost
a zádumčivost a v hlavě spřádal den ke dni my-
šlenky velmi podivné ... Za dnů i nocí toulal se
po polích a lesích a uvažoval, co podniknout, aby
zhostil se bídy své a svých dětí.
Jelínek
Jelínkův
Šanda
Müller
Šíma
Pchery
Slaný
5
article
Dne 5. května vydal se Jelínek na cestu do
Prahy a před polednem druhého dne se vrátil opět
do Pcher. Do obce však nevešel. Posadil se v ústraní
za návsí do škarpy a ze vnitřní kapsy kabátu vy
táhl ostře nabitý šestiranný revolver, jejž si právě
z Prahy přinášel a jímž chtěl další situaci bezděčně
rozřešit. Děti tenkráte ještě bydlely u Šímů, a když
se dověděly, že tatínek mešká za vsí u silnice, při
běhly za ním. V okamžiku tom zalomcovala zoufal-
cem první příšerná hrůza.
Otec vyzval tehda děti, aby s ním vyšly do
Podháje na procházku. Nejstarší hoch, 10letý Fran-
tišek, nesl přes rameno vlněnou houni, kterouž se
děti v noci přikrývály a která byla jejich jediným
majetkem. Na té houni zemřela jim loni maminkaa
s touto houní vyhnali je právě z bytu od Šímů, pro-
tože tatínek tam nedoplatil za byt a stravu 3 zlatky.
Jelínek byl pevně odhodlán, že děti i sebe v lese
Šíma
Fran
Jelínek
Praha
Pchery
Podháj
6
article
zastřelf. A přece jen nemohl se tak hned beze všeho
k činu odhodlat, bylo mu té drobotiny a její životů
z celé duše nadmíru líto ... Ba ani za piné čtyři
dny tajený čin neprovedl. Od 6. do 10. května bloudil
s dětmi v lesních mýtinách. Dne 11. května z rána
prosila dvouletá Pepička, nejmladší z dětí, tatínka,
o kousek chleba. Nešťastného muže bodla prosba dí-
těte do srdce a nebylo divu, že mu nepuklo litostí
neměl z čeho by ukojil Pepiččin hlad ...
Jelínek vrátil se v průvodu dětí do Pcher a za-
mířil zde do stavení sousedky Barbory Skalické.
Venku svištěl vítr a chladný dešť padal s oblohy.
Proto žádal, aby mu a dětem dovolili se ohřát. A př
příležitosti pošeptal Skalické, nekoupila-li by od něho
teplou houni . ..
Ale Skalická nekoupila, protože neměla zač a jen
hladové děti podělila skývami chleba . ..
Zdrcen a v poslední naději zklamán, nastoupil
Jelínek s rodinou cestu do lesa zas. Bylo právě o po-
lednách. Dítky zmořené hladem, chvěly se zimoua
nevěděly, proč se s nimi vlastně tatínek do lesa vrací.
Otec dal se ve chvíli té do pláče a pravil k dětem,
že je mu jich líto.
Děti nepohnutě naslouchaly a oba starší hoši,
vidouce plačícího otce, slzeli též. Jelínek počal na t
cosi o smrti podotýkat, že se rozhodl, aby s ním
společně děti zemřely. Desítiletý František dal se po
této poznámce do hořkého štkaní, objal pravou ru-
čkou otcovu šíj, políbil mu ruku a ptal se tatínka
»Půjdeme si tedy lehnout k mamince?« — — —
A tu místo odpovědi zahoukla lesním tichem
ohlušující střelná rána a hoch František zaúpěl bo-
lestí . ..
A ještě nežli setřel krev z hlavy prýštící, padala
již rána druhá a třetí . ..
Pepiččin
Jelínek
Skalický
Skalická
František
Pchery
7
article
František poděšen a schvácen úzkostí, vstrčil
Lojzičku, kterou dosud za ručku držel, ku blízké
borovici a dal se na útěk do nedaleké cihelny, od-
kud zraněného hocha odvedli ke starostovi obce Ko-
zlerovi. Zde vypravil jen Frantík ze sebe: »Pojďte —
pojďte — tatínek střílí naše děti...« Více neřekl.
Byl sehvácen mdlobou . ..
Ve chvíli však, kdy se Frantík vzdaloval k ci-
helně, naříkal již u lesa Josífek a Pepička. Seděly
na houni již s rozstřílenými hlavami. Druhou a třet.
ranou hošik postižen do spánku, děvčátko do hla-
vičky. Opět již houkala rána čtvrtá a pátá.
Zoufalec vypálil je sobž do boku v okamžiku
když se chtěl dáti do stíhání prchajícího Františka
Seznávaje však, že ho více nedohoní, vrátil se těžce
zraněný k naříkajícím dětem a s přerývaným, chrap
tivým dechem vrhl se ku svému mazlíčku, milované
Pepičce. Ubožátko v děsné, srdceryvné chvíli té po-
znávalo ještě otcovu tvář.
»Tatínku, to je bolest!« naříkalo, »ta hlavičk
bolí . .. ta bolí!«
A z revolveru zaduněla rána šestá... posledn
— opět do hlavy Pepiččiny vydaná — —
V tom sběhli se k lesu lidé z okolí, aby přispěli
svou pomocí. Ale bylo již pozdě. Z ubožátek jen
Lojzička ušla smrti.
A než umírající robátka odnesena byla do cizích
příbytků, zmizel vrah z místa činu . . . Vzchopil se
a se zbytkem posledních sil dal se na pochod ke
Smečnu.
Teprve za čtyři dny — 15. května — po spá-
chaném skutku zadržen byl Jelínek v Praze strážní-
kem. Odveden na bezpečnostní úřad, přiznal se k činu
a prvou otázkou jeho bylo, co se stalo s nešťastnými
dětmi. Zvěstovali mu, že Josífek právě v noci na
15. května skonal ve slánské nemocnici a Pepička
že zemřela již 11. května na cestě do ní . . . Nej-
starší, Frantík, že jest těžce zraněn a malá Lojzička
že je na živu . . .
František poděsit
Lojzička
Frantík
František
Pepiččin
Jelínek
Josífek
Pepička
ko
Smečno
Praha
8
article
Lékaři ohledavše zdravotní stav zoufalého muže
konstatovali, že Jelínek utrpěl dvoje těžké zranění
a že mu projektil dosud v těle vázne. Byl proto do-
praven do žalářní nomocnice, kdež se po šesti nedě-
lích zotavil.
Dnes byl Jelínek přiveden ze žalářní cely do
porotní síně.
Soud pořotní skládá se z pp. vrch. rady ryt. Pa
tery, rady Jeníkovského a rady Žížka. Žalobu zastu-
puje náměstek p. dr. Sandmann, obhájcem je p
dr. Tieftrunk. Do poroty byli vylosováni pp. Vondrák
Bedřich, maj. domu ze Žižkova, Stárka Vilém, maj.
domu v Karlíně, Karban Eugen, obchodník v Hořo-
vicích, Herman Josef, rolník ve Všestarech, Říha
Frant., mlynář v Čelakovicích, Babánek Frant., sou-
kromník v Praze, Andres Josef, košikář v Praze,
Mächáček Josef, hřebenář v Příbrami, Štěrba Boh.
maj. domu v Karlíně, Souček Jan, rolník v Lidicích,
Smrčka Frant., rolník v Červ. Újezdě a Vondráček
Karel, sládek v Kostelci.
Jelínek
Jeníkovský
Žížek
doktor
Sandmann
Tieftrunk
Vondrák
Stárek
Vilém
Herman
Říha
František
Babánek
Josef
Štěrba
Souček
Jan
Smrčka
Vondráček
Karel
sládek
Žižkov
Karlín
Karban Eugen
Hořo
Všestary
Čelakovice
Praha
Příbram
Lidice
Újezd
Kostelec
9
article
Po přečtení žaloby Jelínek při výslechu líčil
ukrutnou svoji bídu a pokračuje plačtivým hlasem
Nechtěl jsem děti opustit a tak
jsem si umínil, že je usmrtím a sebe že
taky sprovodím se světa. (Pohnutí v četném
posluchačstvu. Dámy hlasitě štkají.) Obžalovaný dále
vypravuje, že revolver nabil 6 patronami. Na bližší
podrobnosti se nepamatuje, tolik jen ví, že míři
dětem na hlavy, aby to dlouho s nimi ne-
trvalo. Přiznávám se, že jsem to provedl, ale na
lézal jsem se v takové příšerné situaci, že jsem ani
jinak jednati nemohl.
Předseda: A to jste neměl žádný jiný pro
středek, než abyste děti zastřelil?
Obžalovaný: Viděl jsem, jak ta nebožátk
byla v nečistotě, když byla u Procházků. Co tedy
měla k očekávání u cizích lidí ?
Veřejný žalobce: Proč jste krátce dět
neopustil? Někdo by se jich jistě ujal.
Obžalovaný: Viděl jsem, jak se s dětm
zacházelo. Ráno je kopali, fackovali a bili. Proto
jsem chtěl zahynouti i s nimi. (Pohnutí.)
(Dokončení.)
Jelínek
Procházka
10
title
Tržní a hospodářské zprávy.
11
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Schůze.
Dnés 21. listopad: Spolek poslu-
chačů chemie na české technice koná exkurs
do reprodukčního ústavu »Unie« na Král. Vyšehřadě.
— Beseda »Barák«. Dnes schůze výborovái
schůze damského odboru v místnosti spolkové.
Dne 21. listopadu: Hudební odbo
Umělecké besedy má v 8 hodin večer výroční
schůzi výborovou, při níž bude podaná výroční zpráva
funkcionářů a provedeny volby doplňovací pro příští
rok. — Hlahol vinohradský má společnou
zkoušku; dámy o 6. hodině a páni o 7. hodině večer.
Zábavy.
Dne 21. listopadu: Měšťanská beseda
na Kr. Vinohradech. Divadelní večer koná se
ve středu dne 21. t. m. o půl 8. hod. več., při němž
dramatický odbor besední sehraje komedii o třech
jednáních: »Vřele milovaný Celimare« od Labich
a Delacoura v překladu Bedřicha Frídy.
Král
Barák
Labich
Frída
spolek posel
12
article
Cuk r.
(Poslední zpráva.)
13
article
—n— V Praze, 21. listopadu. (10 hod. 45
min. dop.) Obchod se surovinou klidný.
Listopad-prosinee franko Ústí K 25.35.
leden K 25.50 peníze. Raffináda ne-
změněna K 84.— až K 85.— ze
stanice.
M. Z Vídně, 21. listopadu. (Počátečn
bursa.) Znamenaly: marky 117.77, 20franky
19.19, květnová renta 98.10, rakouská
renta korunová —.—, stříbrná renta —.—
rakouská zlatá renta —.—, uher. zlatá renta
—.—, uher. kor. 90.35, kreditky 658.— po
—.—, uher. kreditky 668.—, anglob. 270.50
unionky 542.—, bank, jednota 470.—, länder-
banka 410.—, státní dráha 655.50, jižní dráha
116.—, dráha Karla Ludv. —.—, polab. dráha
471.—, rakouská zbrojovka —.—, turecké
tabákové režie —.—, alpinky 433.50, rým.-
muráň. 484.—, pražské želez. společ. 1680.—,
turecké losy 105.—, mostecké uhlářské společ-
nosti 853.— po —.—, pozemkové —.—, paro-
plavební —.—. buštěhradské A. 255.— (—.—
buštěhradské B. 249.—, západočeské uhelné
společnosti —.—, tramway a) —.—, tramway
b) —.—, Llovd —.—, Poldina huť —
české báňské —.—, montanní —.—, vídeňské
cihlářské —.—, hirtenberské —.—, silniční
A. —.—, B. -
Rudolfova hut
Smýšlení klidné.
Ludv
Praha
Ústí
Vídeň
Rudolfov
západočeský uhelný společnost
Poldin huť
14
article
Z úřadních zpráv.
Z úřadních zpráv.
Notár dr. Josef Krk ve Velké Byteši u Vel
kého Meziříčí začne 25. t. m. úřadovati.
doktor
Josef krk
Velká Byteš
Vela ký Meziříčí
15
title
Nejkrásnější háchork
16
article
Pěkný dárek k sv. Mikuláši
k Ježíšku pro dítky:
Pěkný dárek k sv. Mikuláši
k Ježíšku pro dítky:
z tisíc a jedné noe.
Mikuláš
19
article
Láska
Láska
její vznik, vývin a cíl. Volné kapitoly mi-
lujícím se srdcím. Z různých pramenů napsal
Jos. K. Nejedlý. Obsah: Dospělost. — Co dívky
krášlí. — Láska. — Jak získati si lásky? — Poža-
davky mužů. — O mužích. — Vyznání lásky. — Ne-
snáze v lásce. — Cil dosažen. — Štěstí ohroženo.
Cena 1 K 80 h, poštou 1 K 90 h. Dostati lze ve
všech knihkupectvích, zvláště u nakladatele Emila
Šolce v Telči.
3347
Novinka?
Novinka?
Láska
K Nejedlá
Šolc
Telč