1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 248. ze dne 8. září 190s.
7
article
V Praze, 6. září.
První týden nevého kampaňového roku utváři
se pro cukerní trhy dosti slibně, bohPel nelze však
míti za to, že by tento náběh ke zlepšení měl do bu-
doucnosti určen delší život.
Po vyřízení zbytků srpnových realisací, jež ten-
tokráte minulo zcela klidně, zaujaly trhy směr vy-
čkávavý, ježto nebylo nijakých momentů, které by
udaly určitější ton. Záhy však tendence se ustálila
a l na zprávy o méně příznivém pro řepu počasí,
jež označováno se všech stran jako příliš vlhké, takže
při něm nelze se naditi uspokojivého pokroku ve
vývinu řep. Tyto zprávy měly v zápětí dosti neoče-
kávaný obrat, neboť nejen spokulace, nýbrž i vážní
kupci počali na ráz jeviti zvýšený zájem o novou
kampač, jejíž ceny slouply tím více, čím větší zdrže-
livost továrny si ukládaly. V pátek přispěla tomuto
vzestupu cen i Amerika na pomoč zprávou, že ta-
mější záznamy zvýšeny byly o 6 bodů a kromě toho,
že celý jeden lodní náklad javanského cukru byl tam
prodán za ceny vyšši, než jak do té doby byly zna-
menány. Kromě toho v příznivém směru vykládána
také zpráva o zmenšeném vývozu javanském v po-
slední době, což zvláště Anglii podnitilo k hojnějším
nákupům.
Veškoré tyto příznivé zprávy neminuly se na
tthy účinkem, takže prodávající dosti dlouho byliv
menšině proti kupujícím, což i na ceny jevilo přiro-
zeně vliv, takže tyto stále stoupaly. Tím však vev-
ný směr dostoupil vrchole a změnil se opět ve směr
seslupný, jakmile počet prodávajících se rozmnožil
a mimo to vešlo ve známost, že řepy přes ohlašované
nepříznivě počasí i za minulý týden vykazují slušný
pokrok. To mělo za následek, že poměr nabídky ku
peplávce na ráz se převrátil a ceny opět klesly, vy-
kazují však přece proti konci předminulého týdne
menší zisk.
Praha
Amerika
Anglie
8
article
Nemůže býti nikdo prorokem, kterak ceny cukru
nadale se utváří, dle přítomného stavu řepy a cel-
kově siluace svělového trhu cukerního domnívámese
však přece, že nadějí na nějaký větší a trvalejší vze-
stup cen jest velice poskrovnu.
Náš trh se surovinou byl v první polo-
vici minulého týdne mírně kolísavý, později však ve
shodě s cizinou ceny stoupaly a dosáhly nejvyššího
bodu v pátek. Stejnoměrně se stoupajícími cenami
zvětševala se však i vybídka továron, takže po delši
době došlo u nás opět k hojnějan závěrkám. Včera
opět zavládlo smýšlení zhabé, které potrvalo celý den
a při němž trh náš končí záznamy K 21.50 za záři
a K 21.90 za říjen-prosinec franko Ústl.
Domácímu trhu s rafinádami dostalo
se v ponděli nového zboží uvolněním 59% kontin-
zentu, čímž dosud dáno do prodeje 77%. Aby ne-
opakovalo se vzájemně podbízení se rafinerií, ohlá-
sil komitét kartelní, že neprodané zboží za základní
conu 73.— K z továrny od továren koupi, čímž má
se předojiti tomu, by továrny z ceny neslevovaly.
Jelikož druhá ruka i maloobchod byly celkem vybro-
dány a cenové opatření komitétu bylo obchodem
uvítáno sympalicky, bylo uvolněné zboží ihnedv
první dny hladce rozprodáno, takže koncem týdne ob-
chod obmezoval se zvláště na druhou ruku.
Terstský trh přizpůsoboval se po celý tý-
den v tendenci trhům ostatním; poplávka neuspok -
juje však trvale. Centrifugální pilé znamenalo včera
poholové K 27.25 až 28.75 a na listopad-březenk
27.25 až 28.50.
Londýnský trh s bílým zbožím byl v druh
polovici týdne dosti živý, zvláště když vybídka ru-
ského cukru nebyla dosud příliš naléhavou. Později
smýslení ochablo, takže náš granulated obchodován
poholový za sh. 11.9% a na říjen-prosinec za sh.
11.37.
9
article
Průměrné ceny našeho trhu činily:
Surovina Bilé zboží
v srpnu: z Ústí granul. c. pilé rafin.
korun
lelos . . . . 2209 29..39 —.— 73.58
loni . . . . . 22.49 29.22 28.50 71.50
od Nového roku:
letos . . . . 24.35 31.16 28.21 74.19
loni . . . . . 21.61 28.18 27.44 69.55
Na německých trzích po překonání realisae
uplatňovaly svůj vliv zprávy o méně příznivém slavu
řepy a později zvýšená koupěchtivost domácích rafi
nerií, jakož i francouzské a anglické spekulace. Včer
však nadešel i zde obrat k horšímu, takže všechny
trhy h'ásly smýšlení chabě a ústup cen asi o 13/k4 .
Zřejmé z ásoby světové činily v minulém
týdnu:
dle Lichta . . . 1,543 059 1,691.232 (— 148. 173)
dle Czarnikowa . 1,725.220 1,840.880 (— 115.660)
Povětrnost právě minulého týdne byla skoro v
všech zemích řepu pěstujicích chladná a více méně
deštivá. Srážky příšly sice mnohým okresům, které
potřebovaly vláhy, vhod, nicméně po tomto důklad-
ném zavlažení ozývá se všude přání, by počasí dalaí
bylo opět slunečné a teplé. Dnešní stav řepy jaku
nás, tak i v cízině možno dle uveřejněných rozborů
prohlásiti za příznivý, takže předpokládaje další při-
měřené počasí opravňoje k dobrým nadějím.
Rozbory řep v minulém týdnu podávají násle
dající obraz:
Severozápadní Čechy
letos . . . . 367
před týdnem . 373
loni . . . . 331
Střední Čechy:
lelos . . . . 397
před týdnem . 392
loni . . . . 357
Východní Cechy
letos. . . . 312
před týdnem . 277.
loni . . . . 289
Celé Čechy
letos. . . . 361
před lýdnem . 349
loni . . . . 328
Čechy
29.22
10
title
Z trhů cukerních.
11
article
Rakousko-Uhersko:
letos. . . . 330
před týdnem . 303
loní . . . . 336
Německo:
lelos. . . . 339
před týdnem . 288
loni . . . . 299
Francie:
letos . . . . 352
před lýdnem . 286
loni . . . . 850
Belgie:
letos . . . . 403
před týdnem . 353
loni . . . . 309
Také z kolonií tento týden došlé zprávy vy-
slovují se o poměrech povětrnostních příznivě, což
platí zvláště o Kubě a Louisianě. Ale též ostatní
kolonie vyjma Barbados, který stěžuje si do sucha
oznamují uspokojivý stav třtiny, resp. nerušenou
práci v plantážích.
Hospodářské zprávy z Moravy
a Slezska.
(Pův. zpráva »Nár. Listů-.)
Zlořády tržní ve Slozsku. Opavský trh zne-
tvořen je zprostředkovacím zlořádem, který se vy-
myká z rámce trpného obchodu. Je to jedna bolest
která se přimyká k tržním zlořádům vůbec. Zvlástě
obchod s ovsem drži židé v čele s Voglem, a to
způsobem extrémním. Opavská Raiffeisenka podnla
městské správě návrh na úpravu tržního řádu a po-
měrů tržních vůbec, neboť jednollivec jest tu diktu-
jícím faktorem cen obiiních, zvláště však ovsaa
brambor. Návrh je směru radikálního. Také Němei
mají již dost tržních zlořádů a patrno jest jejich roz-
hořčení tím, že importují do centrálního obilního
skladiště opavského, kleré je zbudováno zemědělc
českými a znamená mnoho pro Slezsko. Interesenti
trhovi v Opavě, jichž se dotýká tento nešvár, jsou
vesměs čeští zemědělci z opavského obvodu, kteří
pro úzký rozhled hospodářský nepřimykají se blíz
k centrále obilní. Tytéž zlořády tu panují v dodáv-
kách dobytka, které povětšině drží židé v rukou.
Vogl
Rakousko
Uhersko
Německo
Belgie
Kuba
Louisiana
Barbados
Morava
Slezsko
Opava
Němei
12
article
Proto nijak novypnulo se dobylkářství slezské nad
hladinu obyčejnosti, importovaný dobytek židy do
stájů selských je bezcenný brak a veřejnostní země-
dělské kruhy slezské těžko čelí tomuto degenerování
dobytka ve Slezsku na jedné a finančnímu podruží
selského člověka na straně druhé. Ve Frýdku n
venkovských trzích (myslíme obesílaných venkovem)
panují poměry, které přímo zaráží. Není žádného
regulativu cen, ceny másla, vajec, tvarohu, kuřal, hus,
kachen ald. jsou užasně měnlivé, náladové a prodává
se od oka a dle toho, jak dovede frýdecký žid smlou-
vat. Není tu vah a měr novodobých, ně zákon v lem
smyslu nutí jich uživati. Prodává se na truhliky, n
košíky, na hromádky — na ručních vážkách jsou
za závaží brambory, kousky železa, kliče ald. Shlěd.
nutí takového trhu vede k trpkému smíchu, ač je
faktum, že venkov tím užasně trpí, jako příkladě
trpl již tím, že nemá máselného zpravodajství
V Mor. Ostravě opět děje se tak na trhu zele-
niny. Židovky před zahájením trhu v obvyklou ho-
dinu skupují větší dodávky německých sedláků a pal
prostě drží ceny samy v rukou, ač dle nařízení trž-
ních není te doveleno. Z uvedeného je patrno, že ve
Slezsku městské rady a to společně s importujícími
měly by se postarali o pronikavou tržní relormu
Ale opavská radnice ani v zájmu německých sedláků
kteří svážejí obilí do českého cenlrálního skladiště
obilního, nepostará se o nápravu trhu, jako zrovna
ne Frýdek, ni Mor. Ostrava. Bídný kaftan ve
Slezsku poroúčí a sedí na trhu. Viděli jsme to ondy
ve Frýdku, kde i odložením írhu způsobena byla
škoda obecenstvu — jen na nállak židů, kloří jsou
pány trhu.
Mor
Slezsko
Frýdek
Ostrava
Mor
13
article
Zvýšoná spolřeba ovoce a zeleniny se opšt vážn
zjevuje v trhu ostravském. Ačv přednějšícn měsících
zaznamenali jsme na jediný trh přivozu ovoce košt
80, o následujícím pok trhu stoupl na 200 a nadál
se zvyšoval ciframi: 450, 900, 1100, 1800; na posle
ním pok trhu sotkáváme se již s přivezem 2200 košů
ovoce, které se vesměs spotřebuje. Zelenina podzimn
dosahuje 56 vozů a na ostatních trzích předešlých
kolísala na cifrách 48, 32, 36 až 50.
14
article
Konference hosp. učitolstva koná se ve dnecl
24., 25. a 26 září v Brně a thema, ke kterémuž budou
jednotliví řečníci referovati jsou: O elektřině v země-
dělství (prof. dr. Vl. Novák). O hosp. mlék. školství
a kontrolních stanicích v Holandsku (Liska). O mlé-
kařském průmyslu v Holandsku (J. V. Pavelka),z
mlékařství (red. Bureš), Mlékařské kontrolní spolky
ve Šlesvík-Holštýnsku (uč. Novák), Ze zemědělské
bakteorologie se zřelelem k bakteorologii půdy (d
Honl), Vinalství na Rýně a říšský kongres německý
v r. 1907 (Ondruli), O pojisťování dobylka na Mo
rávě (dr. Fr. Kubíček), Zalízení a vedení dělnických
zahrad zelinářských (Vokáč). Pěstování zelinářství
v Německu (Poláček), Včelařství v zemích aipskýel
(Poláček). Z oboru finanění techniky rakouských dan
potravních (Brokeš), Směry novodobého krmení zvířa
dle Kellnera, Kontrolní krmení a význam jeho
v kontrolních spolcích (Gover), Lnářství rakousk
a německé (Plocek), Zkušenosti z inspekcí školnícl
(Adamec), Mimeškolní činnost uč. zemědělského
1907 (cís. r. Máša). Konference zahájeny budou pres
zemědělské rady p. Rozkošným a dle uvedených
themat slibují býti velecennými.
Ovocnářsko-zelinářská výslava (koprelin rovněž
koná se v Kroměříži od 18.—26. října v arcibiskupské
zahradě. Výslava je spojena s odměnami
Agrární hanka moravská vykazuje koncem srpna
na vkladech 4,917.444 K 67 h oproti měsíci předešlé
mu více o 1,261.953 K 4h.
profesor
doktor
vládní
Novák
Lisek
J V Pavelek
Bureš
Ondrout
Kubíček
Zalízení
Vokáč
Poláček
Brokeš
Kellner
Plocek
Adamec
Mimeškolní
Máša
Rozkošná
Brno
Holandsko
ŠlesvíkHolštýnsko
Francie
Německo
Ovocnářsko
Kroměříž
téma
Vinalství na Rýn
15
article
1908
1907 rozdí
tun
tun
tun
16
article
Německé hospodářské hlasy o aféře
Kestrankově.
Německé hospodářské hlasy o aféře
Kestrankově.
O Kestrankovině psali jsme téměř výlučně dosuo
v rubrice politické, jakkoli ovšem ani tam nebylo lze
vyhnouti se hospodářské stránce věci. Hospodářský
a sociální význam zadání pražské dodávky do Fran
cie spočívá v prvé řadě v tom, že rozhodnutím správ-
ní rady pražských vodáren měl býti učiněn průlom
do zdánlivě nerozborné hradby železářského kartelu
u nás i za cenu jisté oběti finanční. A tento význam
ještě zdůraznily další objevy Kestrankovy, speciálně
jeho kroky a záměry vůči projektované šroubärně
v Čes. Budějovicích. Dnes se už všeobecně uznává
i v německém tisku, že pražská záležitost rourová
a přímo zuřivé vystoupení Kestrankovo hnuly mnohem
účinněji otázkou zákonné úpravy kartelů u nás, jako
i olázkou snížení cen železářských, než by se bylo
podařilo celé řadě jiných článků novinářských neb
dokonce i inferpelací a resolucí poslaneckých. A tak
železný vůdce železného kartelu našeho vzbudil bez-
ohledným svým vystoupením, maskovaným nejčistší
rouškou mravní neporušenosti, pravý opak toho, c
zamýšlel. Poslyšme jen, jak soudí o Kestrankovi nyn
tytěž německé listy, které dříve neměly dosti nadá-
vek a surových výrazů pro rozhodnutí vodárenské
správní rady. Na př. dokonce i nedělní „bursovní tý-
den“ poslední „N. Fr. Pr.“ není leč úplnou polemi-
kou s Kestrankovými názory o oprávněnosti postupu
jeho proti šroubárně budějovické. „N. Fr. Pr.“ oslfe
odsuzuje takové naprostě znemožnění nových pod-
niků a odnítá důrazně jakoukoli paralelu na p
Kestrankův
Kestrankový
Čes . Budějovice
Francie
17
article
Průměrná váha
kořene
chrástu
gr am
18
article
Cuker-
natos
proe.
17.1
17.5
17.6
17.5
16.6
16.1
16.5
15.2
17.0
Cuker
19
article
16.4
16.4
s průmyslem uhlařským nebo = jak Kestranek vý
slovně citoval — s nějakým finančním ústavem, kte-
rý vyhražuje novou emisi starým klientům.
Držba takých akcií ještě pro nikoho nebyla otázkou
existenční, jako je potřeba domácího železa chráně-
néhe vysekým clem k výrobě šroubů. O tom, jakým
způsobem by se měla zjednati náprava, arci z pocho
pitelných důvodů „N. F. P“ se zmiňuje jen velm
mlhavě. — Také nedělní „N. Wr. Tagbl.“ píše o ne-
voli, kterou nevěcné vystoupení Kestrankovo způso-
bilo v kruzích akcionářstva montanních společností
a dospívá k závěru, že pražská rourová aféra roz-
hodně přivodí rychlejší tempo ve snahách, čelících
k vydání kartelového zákona. — Velmi správně -
až ovšem na špatně informovaný a nacionálně při-
hrocený závěr — píše i sobolní „Fkí. Ztg.“ Uvád
mezi j: „Ceny francouzské továrny a rakouského
kartelu, počítaje loče továrna, mají se k sobě jako
2:3, t. j. rakouské železárny jsou i v případě, kde
následkem zahraniční soutěže povolily levnější ceny,
přece ještě o 50% dražší, než francouzská firma. T
není připad jen ojedinělý. Je pravidlem při všech ve-
řejnýchi dodávkách, že zkartelované podníky na
normální zisk docilují 50% a ještě vyššího zisku
kartelního. A stál sám takověto zisky kartelní, jež
jdou na jeho útraty, ještě umožňuje celní politi-
kou, jež ochranná cla, která svého času byla zave-
dena jakožto tak zv. „ela výchovná“, ponechává nn-
dále v atnesti jako cla prohibitivní. Pro výši rak.
uher. cel železářských není dnes žádného rozumného
důvodu, kremě jediného že totiž Uhry se tvrdošíjně
brání proti snížení železných cel — poněvadž
N Wr
Uher
Kestranek
20
article
Uhrách stáí se svými železárnami je největším podíl-
níkem kartelu.“ Proto prý právem mohl Kestrane
označiti srahy o snížení cel za dčtinské. Pisalel „ní
Zlzu.“ je však přesvědčen, že stáj a veřejné korpo-
race v Rakousku nesmějí býti déle činěny poplat-
nými železářskému kartelu pod záminkou „ochrany
domácí práce“. — Naprosto zdrcující kritiku p. Ke-
stranka a železářského kartelu přináší vídeňský
„Börsen- und Handelsbericht“ v úvodním
článku, nadepseném „Kato re železa“. Vyslovuje
podiv nad lím, že zrovna p. Kestranek dává v rušně
aféře pražské takt, týž p. Kestranek, jenž s máslem
na hlavě, jež má ještě od známě aféry s varež-
skými želez akčiemi — šlo tu o provisi pouhých
4 mil. K — odvažuje se nyní na slunce. List jmeno-
vaný oslře odsuzuje činnost našich vyděračných kar-
telů a spatřuje dobrou stránku nepěkné aféry v tom
že zvýšená pozornost obrácena nyní ke kartelu, jehoj
samovláda v brzku musí býti otřesena zákonem prot-
kartelním a snížením železářských cel. Takto soud
tedy o aféře Kestrankově odborné listy německé, kte-
rým jistě nemůžome vytýkati národnostní předpo-
jalost v náš prospěch.
Kestranek
Uhry
Rakousko
21
article
16.4
16.4
15.4
14.3
15.2
14.4
15.2
Z trhů poněžních (dne 7. září. (Pův. zpráva
„Národních Listů“) Praha. Průběh dnešní bursy
byl opět klidný a placeno za 4% zást. listy čes. hyp
banky K 97.80. dále sjednány závěrky akcií. Prvn
české akc. pojišťovny na život na K 273.—. Jinal
podáváno za akcie: První české tov. orient. cukrov
K 250.—. „Merkuru“, směn. akc. spol. K 594.——
První pražské zastavárný K 465.—, Kolinské tov
kávov nábražků K 680.—, pivovaru v Čes. Buděio
vicích K 860.—, Živnostenské banky K 238.—, Če
ské banky „Union“ K 245.50, České sp-l, pro prům
cukerní K 170.50, strojírny Paňkovy K 428.—, Ško-
dových závodů K 285.—, Ilaspodářské úvěrní banky
K 328.25. České prům. banky K 415.—, Podolské ce-
mentárny K 203 —, Zajišťovací. Lanky K 199.—, Akc
továrny na vyrábění uměl. hnojiv v Kolíně K 400.—
První českomoravské strojírny K 850.—, Královéhra-
deckého úvěrního úslavu K 445.—, Pražské paroplav
spol. po Vltavě a Labi K 600.—, První čes. rafin.
Modřanech K 360. — peníze.
Kolinský
Paňkův
Lank
Praha
Kolín
Královéhr
Vltava
Modřany
Prvn český akciový
živnostenský banka
Český speciální
Ško
Ilaspodářský úvěrní banka
22
article
Vídeň. Hausa, která panovala již koncem mi-
nulého týdne, pokračovala na dnešní začáteční burse
následkem plivělivějších zpráv z ciziny. Zejména
kreditky a jině hankovní papíry zase stouply. Akcie
státní dráhy a alpinky měly dobrou poptávku. Jinak
ve šraňku Lšnderbanky, pražské železářské a hutě
Poldiny měly zájem. Na polední burse tendence byla
posilněna pevným smýšlením v Berlíně, kde zejmnéna
uhelně papíry byly povny. Zde byl obchod klidnější.
ale nálada zůstala povnou. Také lombardy měly na
polední burse zájem. Kromě toho kreditky, Lände-
bánky, Unionbanky, Eskomptní banky. Bankovní
jednoty a Bodenkreditky, zejm. pak Uherské hypo-
teční banky byly vyšší. Podílní listy dráhy státní
stouply až na 204. Akcie této dráhy byly jenom něco
málo vyšší. Lombardy stouply. Pražské železárské
alpinky byly zanedbávány, ale dobře upevněny. Trh
k ukládání pevný. Soukromé diskonto činí 311/1e a
34%. Na eskomptním trhu peníze lehčí 311/2s%% až
Berlín. Základní směr dnešní bursy byl pevný
na příznivé zprávy zahraniční, jakož i dobré zprávy
z trhu železářského a uhelného, obchod však byi
dnes značně klidniší. Bankovní hodnoty lehce po-
dražily. Z dopravních stouply akcie státní dráhy
o 3/2%, lembardy o —.20 K. Americké dráhy koně
uhajeně, loďařské papíry o ca. 1/4 výše. Železářsko
papíry dále stoupaly. Harpenské zlepšily se o 3 1/4
Tož pro uhlářské papíry jevil se zájem za vyšších
kursů. Soukromý diskont se nezměnil.
Poldin
Vídeň
Hausa
Berlín
Lšnderbanka
Unionbanka
Eskomptní banka
23
article
Z pražského trhu obilního. (7. září.) Dnešní bur
sa byla poněkud slaběji navštívena. Nabídky pšenin
nebyly ani hojné, ani tísnivé. Obraty byly omezeně
ceny zůstaly úplně nezměněny, přece však se koupě-
chtivost konsumu poněkud zlepšila. Uherská pěe-
nice skorem do obchodu ani nepřišla, naproti tomu
byla pšeníce moravská z krajiny u Mor. Budějovie
Jamnic, Myslic, Jihlavy v ceně K 11.85—12.— z Pra-
hy vice obchodována. Z Prahy znamenáno 77—81 k
K 11.75—12 30, z Čelakovie 79 kg K 12.15, Zlom e
12.10, Čes. Brodu 11.75—12.—, St. Boleslavi 11.95
Tendence žita podržela pevnou povahu, lepší druhiy
hodnotí se o 10 h výše, střední jsou v ceně nezmě-
něny. Z Prahy znamenáno K 9.90—10,25, z Benešov
K 9.75—9.90, Volic 9.70, 9.90, Sudoměřic 9.00, Stup
čic 9.55, Chejnova 9.65, Pelhřimova 9.40, Koufim
9.75, Smíchova 9.90, Rakovníka 10.—, Čelakovic
Mor
Jihlava
Praha
K 11.75
Čes . Brod
St . Boleslav
Benešov
Sudoměřice
Chejnov
Pelhřimov
Smíchov
Rakovník
Myslic
kg
Koufi 9.75
24
article
10.15. — S ječmenem rozvinul se větší obchod
jehož zůčastnili se ponejvíce sladovny a vývozci
K oživení obchodu přispělo, že vývozní firmy, jež
mohly dosud pro špatný odbyt jen málo kupovati
konečně dnes obvyklým způsobem zcela rozhodně
zasálly a značné položky koupily. Obrat byl velkého
rozsahu a činí aspoň 60.000 metr. centů. Ceny
středních druhů neukazují žádné změny, naproti tomu
výběr byl živě požadován a povolovány zaň ceny.
vykazující proti poslednímu slavu stoupnutí o 15——20
hal. Obrat v něm zůstal jen proto omezen, že v těchte
jakostech nepricház. mnoho na trh. Úřadní záznam
je K 8.80—10.— z Prahy neb ze stanice příznivě pro
Mělník. Jinak placeno z Bečvar K 9.25, Brandýska
9.40, Velvar 9.50—9.80, Velími 9.50, Nymburka 9.20
až 9.40. Ouval 9.40/9.65, Čelakovic 9.55—9.90, Čes
Brodu 9.35, 9.50, 10.10, Kolína 9.40—10.10, Lyse
9.25—9.40, Sedlčan 8.90, Pardubic 9.20—9.50, Zlo-
nic 9.60—9.80, Měšic 9.55/9.80, N. Bydžova 9.25, P -
černic 9.70, Hořovic 9.30—9.50, Kladna 9.40—9.50.
Praha
Mělník
Brandýsko
Velvary
Nymburk
Čes Brod
Kolín
Sedlčany
Pardubice
Měšice
N . Bydžov
Hořovice
Kladno
/ 9.65
Pčernice 9.70
25
article
Krče 9.25, Kouřimi 9.50. Čáslavi 9.15—9.50, St. Bole-
slavi 9.35—9.80, Vrutic 9.40—9.65, Mělníka 9.60—
10.10, Něm. Brodu 8.75, Smiřic 8.80, Mstětic 9.40—
9.95, Oužic 9.55, Roudnice 9.70, Kácova 8.75, Klo-
mina 9.50—10.15, Poděbrad 9.45, Libňovsí 9.30, Mo
stu 10.—, Volic 9.15—9.45, Tábora 9.25—9.75, Krái
Hradce 9.—9.40, Kutné Hory 9.35—9.65. Obchod
s ovsem neukazuje v Praze žádné změny, také sta-
nice s odbylem do Prahy poukázané musily prodá-
vati za nezměněné ceny K 7.85—8.10 z Prahy. Jižně
od Tábora ležící stanice mají odtok do Vídně a alp-
ských zemí a docílily o 5 h lepších cen. — Mák byl
nabízen ve velkých položkách, jež stále ještě nenalé-
zají kupce: ale i menší položky mohly najiti odby
jen při slevě o 50 h za 50 kg. Z Prahy snížena cenn
Krč
Kouřim
Čáslav
St . Bol
Vrutice
Mělník
Německo
Brod
Smiřice
Mstětice
Roudnice
Kácov
Poděbrady
Tábor
Kutná Hora
Praha
Vídeň
Kráe Hradec
Libňovsit
kg
26
article
na 22.50—23.75. — Úřadní záznam K 16.—16.25 za
řepku jest jen nominální, neboť továrníci oleje ne-
chtějí povoliti tylo ceny, chovají se nečinně, jen
ojedinělé položky se kupuji, odhodlají-li se vlastnii
ku prodeji za K 15.50—15.75. — Kukuřice vykazuje
minimální obchod, při stavu cen K 9.60—9.65 z Prahy
rozvažuje si hospodář použiti jí ke krmení. Nová
kukuřice na listopod-únor znamenala K 7.65 Vídeň
Také vikev jest pevná a znamenala K 9.35—9.50
Prahy. Při klidné tendenci a mírné nabídce nevyka-
zuje obchod ve všech druzích jelele ani v tendenci
ani v ceně žádné změny.
České obchodní museum koná výroční valne
hromadu v sobotu dne 19. září 1908 o 7. hod
večer v místnostech obchodní a živnostenské komory
v Praze. Pořad: 1. Čtení zápisu poslední valné hro
mady. 2. Přednesení a schválení výroční zprávy z
r. 1907/8. 3. Přednesení a schválení zprávy pokladn
a revisorské. 4. Doplňovací volba výboru, náhrad
níků a revisorů účtů. 5. Volně návrhy.
Uvolnění cukru. Komitét sdružených rafineri
cukerních uvolnil včera opět 2% kontingentu ku pro-
deji v září t. r. Ceny změněny nebyly.
Praha
Vídeň
živnostenský komora v Praga
27
article
Výsledky rumunských petrolejových společností
„Credit Petrolifer“, společnost k podporování roz-
voje rumunského průmyslu petrolejářského s ake
kapitálem 5,000.000 lvů, náležející ke skupině dis
koniní společnosti a firmy S. Bleichröder, vykazuje
za třolí rok svého působení hrubý zisk 1,242.800 lvů
z něhož dle návrhu společnosti má býti 376.536 lvo
použito k odpisům, 50.973 přikázáne reservám az
zbytku vyplácena 9% dividenda. K těže skupině ná-
ležející „Vega, rumunská akciová společnost pre
petrolejový průmysl“ s akc. kapitálem 3,750.000 lvů
navrhuje z hrubého zisku 683.917 lvů odpis 253.105
lvů, reservám příkázáno 177.500 lvů a vyplácená
dividenda činí 5 .
Úsliední banka českých spořitelon, Při filiálkáeh
v Brně. Vídni, Lvově a Terstu zřizuje si právě jed-
natelství společnost „Securilas“, tak aby také ob
chodním přálelům v těchto končinách ve spociálnícl
záležitostech vyhověno býti mohlo. Timlo opatřením
rozšiřuje „Securitas“, jakožto doplněk finanční, or-
ganisační a revisní také v ostatních territoriích Úst
banky českých spořitelen svoji působnost a očekává
se od instituce této po nabytých zkušenostech úspěeh
do budoucna nejlepšl
Revise Lloydových tarifů. Dle smlouvy s Llo
dol mají býli sazby dopravní v souhlase se změnou
výrobních a obchodních poměců každé 2 roky revi
dovány. Ministerstvo obchodu požádalo již průmy
slové a obchodnické korporace o urychlené dobré
zdání v této věci, tak aby 1. ledna 1909 nové sazby
mohly vstoupiti v platnost.
Vega
Lloydová
Brno
Vídeň
Lvov
Terst
Credit Petrolifer
S . Bleichröder
rumunský akciový společnost pre petrolejový průmysl
Úsliední banka
Securitas
lev
lev odpis 253.105 lev
28
article
Doprava uhlí po soverní dráze cís. Ferdinant
Doprava uhli na severní dráze cís. Ferdinanda ne-
ukazuje nikterak velké oslabení oproti loňsku. Do
prava uhlí, hrající pro příjmy významnou úlohu.
utvářila se i letos přes ústup konjunktury příznivě.
Doprava uhlí z hornoslezské pánve do Vídně a tran
sito Videň od počátku roku do 30. června činila
lotos 2,490.000 oproti 2.500.000 tun před rokem
letos ovšem nutno odečísti asi 280.000 tun režijního
uhlí pre slátní dráhy, o kteréž množství doprava ledy
klesla. To lze vysvělliti jednak tím, že loni byly ná-
kupy zvětšené a uspíšené obavou před nedostatkem
jednak i tím. že konsum byl letos v očekávámí nižšíeh
cen zdrželivý; nyní, když známo, že ceny zimní ne-
budou nižší, stoupá odbyt. Doprava z ostravského
rovíru jest letos v 1. pololetí příznivější než loni, de-
sáhnuvši výše 2,710.000 t. oproti 2,600.000 před ro-
kem; ostravská pánev patrně kryla mezeru, vzniklcu
hornoslozskými dodávkami pro železniční erár. Cel-
kový dobrý výsledek lze připsati tomu, že náš prů-
mysl, zvláště železálský, přes pokles konjunklury
jest dobře zaměstnán. Pro druhé pololetí očekává s
také silná doprava uhlí po sev dráze. Cukrovarniciv
jest již zásobeno a ostatní odvětví budou je znenáhl
následovati
Ferdinand
Vídeň
29
article
Dělnické hnutí na státníchi drahách. Dle posled-
ních zpráv, došlých „Fblattu“, nemůže býti nyní o
dělnickém hnutí na státních drahách ani řeči a to
ani o všeobeeném hnutí pro zlepšení hospodářské si-
tuace železničních zřízenců vůbec, ani o speciálním
hnutí mezi zřízenci severní dráhy. Ve všeobecném
hnutí zdá se, že od posledního projevu zavládlo vy-
čkávací stanovisko. Zřízenci severní dráhy podal
sice svá přání a stížnosti, ale v tak klidné a zcela
správné formě, že o passivní resistenci nelze mluviti
Parlament povolil již polřebný obnos pro zvýšení
platů zřízenců státních drah, ministerstvo železnie
vychůzí přáním jich dle možnosti vstříc, lze tedy
doufati, že na podzim passivní resistence nevypukne
Rakouský úvěrní ústav. „P. L.“ přináší z Vídni
zprávu o pověstech, kolujcích na burse o novém
emisním obchadu Rakouského úvěrního ústavu. P -
věsti ty byly dementovány, přece se však mluví aspoi
o pravděoodobnosti zvýšení kapilálu u toholo úslavu
Podobně se mluvilo již při procesu, jejž ústav vedl
k vyjašněrt práv zakladatelů, tehdy však úvěrn
ústav prohlásil, že zvýšení není aktuáln. Od té doby
se situace nezměnila, zvýšení kapitálu při stálém
vzrůstu obchodů banky není nemožně.
Infcrmační cesta do Dalmacie. Informační cesta
průmyslníků a obchodníků do Dalmacie, chystani
na září t. r., o níž jsme také přinesli zprávu, byla
odložena na jaro 1909.
Nová ralinerie petroleje v Chorvatsku. RRěcká
ralinerie petroleje zamýšlí pro Chorvatsko zříditi ne-
vý velký závod ve Rěce na prostoře mezi vysušeným
řečištěm potoka Medecsak a kolejemi.
P L
Vídeň
Dalmacie
Chorvatsko
Rěce
Medecsak
30
article
Továrna na lokomolivy ve Víd. Nov. Městě, dříve
G. Sigl. Nejbližšího týdne koná se schůze správní r
dy továrny na lokomotivy ve Víd. N. Městě, dř.G
Sigl, jež se usnese o bilanci. Výsledky prvého roku
po rekonstrukci společnosti odpovídají očekávání. Do-
jde asi k rozdílení 59% dividondy
Omezení výroby v přádelnách lnn. Mezi belgi-
ckými, německými a rakouskými přádelnami lnu se
vyjednává o prodloužení omezení výroby původně
do 15. září ujednaného.
Banky, záložny a spořitelny.
Pražské odúčlovací sdružení. Ke vzájemné
výměně podané směnky, cheky, poukázky a faktury
od 1. do 7. září 1908 K 20,492.326 79.
1907 K 19,293.439 41. Součet všech podání o
2. ledna 1908 činí K 775,621 978.94 a vykazuje
u porovnání s K 627.668.769 78 téhož období
předešlého roku příbytek K 147,953. 209 16.
rny poněžní.
Renty
4procentní papírová květnová
42procentní . únorová . .
4procentní stříbrná červencová .
4.2procentní » říjnová . .
4procentní zlatá rakouská . . .
4procentní korunová rakouská
31/2procentní korunová (invest.) .
4procentní zlatá uherská
4procentní korunová uherská
31/pröcentní kor. (invest.) uher.
ruská půjčka
Zástavní listy:
4proc. kom. dl. úp. zem. banky kr. č.
4proc. žel. úp. zem. banky kr. česk.
šproc. Hypot. banky kr. českého
31/2proc. Hypot. banky kr. českého
41/vproc. bank. dl. úp. čes. pr. banky
% zást. listy Měst, spoř. v Praze
Ostřední banka čes. spořitelen 4 0
G Sigl
Sigl
Praha
Ostřední banka
31
article
Los v
Celé státní z r. 1860
státní z r. 1864 . . . . . . .
rakouské úvěrní . . . . . . .
vídeňské komunální . . . . .
lisské. . . . . . . . . ..
turecké . . . . . . . . . .
Banky:
Česká průmyslová . . . . ..
» »Union« . .
Hospodářská úvěrní pro Čechy .
Živnostenská .
moravská eskontní . . . . . .
rakousko-uherská . . . . ..
anglo-rakouská . . . . . . .
banka pro země rakouské . ..
dolnorakouská cskontní . . ..
»Merkur«, směnár. akc. společnost
rakouský úvěrní ústav
uberská všeobecná úvěrní
všeob. rak. pozemk. úvěrní ústav
vídeňská bankovní jednota . .
vídeňská banka »Union« . . . .
všeobecná depositní banka . . .
Dopravní podniky:
Buštěhradská dráha lit. A . ..
Česká severní dráha . . . ..
Duchcovsko-podmokelská dráha
Rak. severo-západní dráha . .
Polabská dráha
Pardubická (Jiho-sev.-něm. spoj.).
Pražsko duchcovska dráha kmen..
Pražsko duche. dráha prioritní
Ústecko teplická draha . . . .
Ferdinandova severní dráha . .
Lvovsko-černovická dráha . . .
Státní dráha . . . . . . . .
Jižní dráha
Štyrsko-hradecko köflašská dráha
Dunajská paroplavební společnosi
Rakouský Lloyd
Průmyslové podnikya
Česká cukerní společnost . ..
Plzeňský akciový pivovar . ..
Škodovy závody . . . . . . .
Daňkova strojírna . . . . . .
Brněnská strojírna . . . . . .
Králodvorská cementárna
Mostecká uhlářska společnost
Severočeská uhlářsků společnost
Západočeská
Poldina bu
Pražská železářská společnosť.
Alpská baňska
Rýmavsko muráňská želez. spol.
Hirtenbergské továrny na naboje
Rakouská zbrojovka
Veitsehské magnesitové doly (prior.)
Haličsko-karpat. petrol. spol. .
Schodnica, petrol, spol. . . . .
Ferdinandův
Lloyd
Škodův
Daňkův
Čechy
Štyrsko
Český průmyslový
vídeňský banka
všeobecný depozitní banka
severočeský uhlářsk
západočeský Poldin bu
34
article
Devisy a valuty:
95.20
Curych . . . . . . . . . .
95.35
95.37
Paříž . . . . . . . . . . .
239.55
239.52
Londýn . . . . . . . . ..
117.37
117 37
Německá místa . . . . . ..
117.37
Řlšské marky v papírech . . . 117.3
19.11
19.1i
Dvacelifrank . . . . . . ..
252.—
le Pap . . . . . . . . 95.37 95.35
Soukromé (sazby eskontní). . 33/23/1, 35/2-311
4144 41/414
Po čilém vzestupném hnutí závěrek vzhledem
na začátek svátku a pro nedostatek podnětu klidný,
avšak pevný. Dodatečná bursa: kreditky 643. 25.
x. Z Vídně, 7. září. (Telegr. »Nár. Listů«.)
Večerní bursa. Kreditky 641.50, uherské kr-
ditky 748.50, anglobanka 297 50, bankovní jednota
520.—, unionka 546.75, länderbanka 443.50, státní
dráha 697.—, jižní dráha 120—, polabská dráha
451 50, severozáp. dráha 452.50, turecké tabákové
401.50, rýmavsko muráňskě 560.25, alpinky 674.—
květnová renta 96.40, uherská korunová 92.90,
lurecké losy 185.75, marky za ho tové 117.37, ultimo
117.42. Smýšlení pevné.
x Z Vídně, 7. září. (Telfgram. »Nár. Listů«.)
Devisy. (První číslo znací peníze, druhé zboží).
Amsterodam šek a krátké lh. 100 hol. zl. K 198.67 1/4
198 971/2, Bukurešť na krátké lhůty —.—,
Brussel šek na kr. lhůty za 100 fr. —.—,
.—, Německo šek na
Brussel na delší th. —..
krátké lhůty za 100 mk. 117.371/2, 117.571/2, Německo
na delší lhůty —.—, —.—, Londýn šek a kr. lh.
a 10 lib. št. 239.50, 239.80, Londýn na delší lb.
—.—, Nový York za 100 dollarů —.—
—.—, Italie šek a krátké lhůty za 100 lir 95.30
95.45, Italie na delší lhůty —.—, —.—, Petrohrad
a ruská města šek a kr. In. za 100 rublů —
—.—. Petrohrad delší 1h. 251.50, 252.—, Paříž šek
na krátké lh. za 100 Ir. 95.35, 95.55, Paříž delšt
Ib. —.—, —.—, Curych a Basilej šek a krátké lh.
95 221/2, 95.35, na delší ihůty —.—, —.—, Švýcary
šek a krátké ln. 95.221/2, 95.35, na delší ih. —.—
Ir
Curych
Paříž
Londýn
Vídeň
Amsterodam
Bukurešť
Brusel
Německo
Nová York
Petrohrad
Ibo
Basilej
krajina . Ina
Řlšský marka
i Dvacelifrank
le Pap
198
Italia šek
Italia
35
article
Petrobradská bursa.
Z Petrohradu, 7. záčí. (Zpráva Živn. banky.
7. září 5. září
Olskontní . . . . . . . . 381.—
381.—
Gaku . . . . . . . . . . . 374.— 371.—
Caspienne . . . . . . . . . 4101.— 4100 —
Sormovo
. . . . 112 50 119 50
rusko-čínská banka. . . . . . 194.—
192.—
Ruská průmyslová banka . . . 296 50
293.—
Petrohradské metallurgické . . . 120.—
114 —
Kolomna
. . . . . . . . 192.—
191.—
Putilovské železo . . . . . . 89 —
88 25
. . . . 181.—
184.5)
Ruské papíry v Berlině.
Fénix. . . .
Z Berlina, 7. září. (Zpráva
41/2 procentní ruská renta 1905,.
4procentní ruská renta 1902 .
4proc. ruská konsolidační renta 1889
31/zprocentní ruská zlatá renta-
petrohradská diskontní banka ..
petrohradská mezinárodní banka.
ruská banka pro vnější obchod .
Berlinská bursa.
Z Berlina, 7. září. (Pdv. zpr. »Nár.
7. září
Rakouské kreditky . . . . . .
203.25
Diskonto . . . . . . . . .
177.25
Německá banka. . . . . . . 237.8
Obchodní společnost . . . . . 166 25
Drážďanská banka. . . . . . 144 87
Španělské exterieury . . . . .
Bochumské ocelärny . . . . . 227.75
Lauřina huť . . . . . . . . 214 12
Dortmund. Únion lit. C.. . . . 62.50
Harpenská uhl. spol. . . . . . 210.25
Hibernia . . . . . . . . . —
Consolidace . . . . . . . . 430 50
Severoněmecký Llovd . . . . 95 62
Packet . . . . . . . . . . 113.80
Turecké losy . . . . . . . . 147.40
Gako
Caspienne
Fénix
Petrohrad
Kolomna
Berlín
Dortmund
průmyslový banka
diskontní banka
mezinárodní banka
německý banka
zpráva živnostenský . banka
Lauřin huť
Harpenská uhl . společenský
36
article
Závěrečné kursy
7. září 5. září
96.40
96.40
99 20
99 15
96.30
96 30
99.20
99.15
116.—
115.95
96 40
96 40
87.10
87 05
111. 05
111.—
92.90
92 85
82.40
82.40
96 35
96. 35
96.50
38
article
Z kasovních papírů-
39
article
96 50
97. 60
99.75
100.—
50 97
41
article
Concordia . . . . . . . . . 33 1.50
Eschweilské . . . . . . . . 204 50
Geisweidské . . . . . . . . 174.—
Hochdahi . . . . . . . . . 98.—
Concordia
Hochdahi
Eschweilský
43
article
Katovické.
231.—
44
article
Závěrečné kursy
7. září 5. září
152.40 152.40
216 — 217.—
260.50 260. 50
472.—
472.—
489.—
491.—
142.25
142.50
185.—
18590
415.—
415.—
388.25
388.25
1755.—
1747.—
297.—
296.—
441.75
439 3)
584.—
585.—
642.—
748.—
1072.—
518 75
546.25
454 —
1077.—
404.—
451.—
450 —
401.—
45
article
640 75
746.50
1070.—
518.40
543.50
454.—
1073.—-
404.—
453.—
451.50
401.50
46
article
5150.—
558.50
696.25
119 . 25
449.—
491.—
47
article
5150.—
558.—
694.60
118.50
501.—
997.—
405.—
997.—
283 —
430.—
950.—
716 —
438 —
2681.—
673.40
558.50
942.—
553.—
571.—
470.—
48
article
285.—
430.—
950.—
722.—
441.—
430 —
2675 —
674 10
559.75
940.—
554 —
573.—
472.—
95.20
49
article
Živnost. banky.
7. září 3. zář
83.80
83.90
156.50
150.—
137.—
132.30
133 40
13170
Listů -.)
5. září
201 87
177 50
237 60
166.—
50
article
144 60
144 60
227 25
213.60
62.75
207.—
428.50
95.75
113 25
147.—
329.5
202.-
173 70
229 —