1
masthead
Ročník XXXXVIII.
2
masthead
švániltezi enon
4
masthead
nismazonae svoblot
5
masthead
V Praze, v úterý 8. září 190e.
Praha
7
masthead
udnod dvnbs i šotat vboddtod
8
masthead
vbt emla ol nosle
10
article
Na rnuní a odpol. HIst,
předpšácíi pei
v Praze v adms inisl rae
na měsl
na čtvrt leta. . . 6 K —b
s dvejí lonášken z Kr čo
a měsle
a čtvt Ita . . . . 7 K c0 h
ve flislkách
na měste . . . . . 2 K 30
Poštons
na čtr a.. . : kmi
s drojí zásilko
nat
.. . ke
Praha
11
article
Dnešní čislu pro Prahu le o 12 stranách.
Dnešní čislu pro Prahu le o 12 stranách.
Příští číslo „Národních
Listů“ vyjde ve středu dne
9. záři v obvyklou hodinu
ranní.
Praha
12
article
Perspektiva Andrássovy volebn
reformy.
Perspektiva Andrássovy volebn
reformy.
Za příčinou cesty panovníkovy k velkým
manevrům do Vezsprimu obrací se znovu
zřetel veřejný na věci uherské, jež patrně
dospívají k novému, ale nikoliv blabému
obratu.
Doufali-li národové nemaďarští ještě pře
dvěma roky, že korunou zaslíbené jim vše
obecné hlasovací právo vysvobodí je konečně
z jařma tyranie maďarské, ježto se jim na
všechen způsob dostane pak aspoň v posla
necké sněmovně sněmu uherského nepo
měrně četnějšího zastoupení než dosud, —
tož dnes, kdy Andrássova »volebn
reforma« vrhá již ostřejší a určitějš
stíny před sebou, tato naděje Slovanův
Rumunů a Němců uherských den za dnem
pobledá, a za to kormutlivá starost a obava
o budoucnost roztrpčuje mysle jejich. Již
není pochyby, že místo chleba dostane se
jim kamene a místo ryby hada. V hotovy
paskvil bude i v Uhrách obrácen princi
všeobecného rovného hlasovacího práva po
tvrdí-li se jen polovina předzvěstí o něm na
veřejnost pronikajících. Nebude tu provedena
zásada »co muž to hlas« (o hlasovacím
právu žen ani nemluvě), nýbrž bude tu z
účelem pojištění nadvlády živlu maďarskému
nad většinou národů nemaďarských zavedena
nerovnost v právu volebním na ujmu těchto
všemi rafinovanými prostředky tak zv. plu-
rálního hlasovacího práva, dle něhož
občanům se vzděláním středoškolským, jakož
i občanům mohovitějším úřadové komitátn
přiznají dvojitý i trojnásobný hlas prol
chudšímu a méně vzdělanému lidu. Kdo zna
poměry školství v Uhrách, kdo sledova
třicetiletou tu vandalskou vojnu maďarských
vlád proti národnímu školství Slovákův
Andrássův
Rumun
Němec
Slovákův
Uhry
necký sněmovna
13
article
Srbův a Rumunův uherských, to lstivé i ná
silné pomaďaršťování všech jejich škol obec
ných, to ničení jejich škol středníeh, takž
dnes nemají všichni nemaďarští národové
v celých Uhrách ani jediné střední školy
svého jazyka mateřského: snadno zváží ne-
smírnost křivdy, jakou utrpí všichni národové
tito na svém právu spravedlivého zastoupen
ve společném sboru zákonodárném, když
nový volební řád udělí maďarským úřad-
níkům moc, aby štědřili občanům vzděla
nějším (kteří znají maďarsky číst a psát)a
mohovitějším po více než po jednom hlase
Již dnes počítá se, že naskočí tím živlu
maďarskému na 15 milionu hlasůl
Avšak na tom bezpráví nebude dosti
nýbrž Andrássy prý je ve svém »reformním
řadu volebním« ještě dovršil — »důmy sl-
nou« geometrií volební, t. j. tako
vým obmyslným slátáním a zkomolením ná
rodněsmíšených volebních okresů, aby všude
z toho vyšel zisk Maďarstva proti nemadar
ským národnostem. Tedy složitá šidbaa
loupež práva lidu na prospěch panující olig
Srbův
Rumunův
Andrássy
Ted
Uhry
14
article
solavaosnož vde
15
article
dotnožsv vnstts ss
16
article
archie maďarské a nejohavnější politický
úklad proti obyvatelstvu nemaďarskému, aby
opět pro celou budoucnost bylo nesprave-
dlivě stlačeno do bezmocné věčné menšiny
na sněmu uherském.
Všechen svět jest nyní zvědav, dají li
sobě nemaďarští národové ke všemu posa-
vadnímu utrpení svému ještě i tuto chy-
stanou ránu líbit, či vzepřou li se
všichni proti ní v čas ráznou a svornou
sebeobranou, obracejíce se v nebezpeč
svrchovaném o záštitu a záchranu ke kon-
stitučnímu králi všech obyvatelů koruny
svatoštěpánské, aby neudílel schválení zá
konu tak nespravedlivému, který by zname-
nal pro ně nejtrpčí pokoření a stal by se
pramenem trvalého příkoří a protivenstvi
nesnesitelného.
Ačkoli doposud není znamenati žádné
dohody o podobnou solidární akci mezi
utlačenými národy nemaďarskými, tož vědi
nicméně pachatelé zla v Pešti velmi dobře
z dějin vlastních, že »stačí o kamži k po-
robencům, aby se dorozuměli vespolek proti
svým trýznitelům« — A proto zchytrale
záhy kují dnes již nové plány o včasné se-
sílení své posice vůči koruně: proto
usilůjí o těsnější semknutí svých řad,
změnu koalice v jedinou vládní
stranu maďarskou, která prý by »ve
všech olázkách hájila interes uher-
ského státu, jeho celistvost
jeho rozvoj ve shodě s požadavky
dějin a se zákony pokroku oproti na
rodnostním, socialistickým od
středivým a protikulturním sna-
hám.e
Pešť
17
article
Tak líčí a pentlí právě ve vídeňském
»Tagblattu« maďarský poslanec a profesor
universitní, dvorní rada Běla Földes chystané
semknutí se vládnoucích stran koalice v je
dinou mohutnou »státní stranu« maďarskou,
jež by přijala svrchu označenou Andrássovou
volební opravu za svou a podepřela ji celou
vahou své moci jak vůči protestujícím ne
maďarským národům tak proti úvahám ko-
Těžký nastane zápas národům nemaďar
ským a v těžkém postavení octne se krá
uberský, dojde-li k této fusi maďarských
vládnoucích stran koaličních ještě před uhla-
sováním volební opravy Andrássovy. —
Není žádným tajemstvím dějin, z jakých
pohnutek vzešla při dvoře vídeňském pře
třemi lety myšlenka, způsobit ráznou změnu
zastaralého feudálního řádu volebního pro
dolní sněmovnu uherskou.
Zápolila tehdy dynastie za vlády gen
Feyervára s mocnou oligarchií ma
ďarskou, vedenou Košutem mladším, z
jednotu armády rakousko-uher
ské, o jejíž rozdvojení na rakouskou a —
maďarskou Košutovci usilovali největším
nátlakem oposičním na konstitučního krále
uherského. Tehda pociťovali ve Vídni plně
nebezpečí převahy Uher, kterouž zplodilo
Beustovo přenáhlené vyrovnání z roku 1867
a počínali chápat, jaká vážná škoda by
vzešla — vojenské mohutnosti
Rakouska z dovršení ůtisku ne-
maďarských národností uher-
ských zřízením samostatné ma-
darské armá dy.
Rozpoznání to vedlo k úmyslu zmenšiti
runy.
Földes
Feyervár
Beustův
Vídeň
Uhry
Rakousko
dolní sněmovna
Tagblatt
18
article
nebezpečnou přemoc zpupné národní šlechty
maďarské a s tou přesilu radikálních košu
tovců — zdemokratisováním feu-
dálního volebního řádu uherského
to důkladným. Tak stalo se, že z podnětu
samého krále uherského zaslíbena národům
uherským oprava volebního řádu na zásadě
všeobecného rovného práva hla-
sovacího. Silná ta střela ťala ovšem
oligarchy pešťské do živého. Jali se vyjed
návat a tu objevili se opět starými mistry.
Na pohled kapitulovali; slibili odložit své
vojenské požadavky a provésti všeobecné
volební právo, svěříli se jim zalímně moc
a vláda. To byl smysl paktu z r. 1906
Ve Vídni domnívali se, že nejdéle do
roka budou míti v Uhrách zcela jiný demo-
kratický parlament, v němž nemaďarští ná-
rodové a mezinárodní sociální demokraté
budou ve značné síle, parlament, který ne
bude ovládán více košutovci a odstav
otázky vojenské i státoprávní za otázky ve
zdejšího chleba.
Vídeň
Uhry
19
article
A zatím zchytralí oligarchové maďaršt
jako vyškolení hráči dali si s tou demokrati
ckou volební opravou důkladně na čas, až
jí vysoustruhoval jejich Andrássy jun. do
nýnější její rafinovanosti, která by vedla
praktickými účinky svými ku
pravému opaku toho, po čemr.
1906 král uherský v zájmu jednoty
armády a vojenské mohutnosti Rakouska
touži!: Nikoliv k omezení nebezpečné
moci oligarchie košutovsko-An-
drássy-Apponovy v národě maďar-
ském, nikoliv ke stvoření nového lídového
parlamentu uherského se spravedlivým za-
stoupením jak maďarského, tak i všech
ostatních nemaďarských národů
koruny sv štěpánské: alébrž jen k no
vému utužení hegemonie bez
ohledných oligarehův maďar-
ských nad převážnou, však bezmocno
většinou lidu maďarského jako nemaďar
ského, jen ke zvýšení nebezpečné převahy
Uher nad zeměmi této poloviny říše, jen
k dalšímu a krutějšímu znásilňování národů
nemaďarských, jen k rychlejšímu vítězství
odlučných snah maďarských ve všech
směrech, od společně banky, od společnýcl
delegac, od jednoty celní až do společne
jednotné armády. To jest perspekliva An
drássovy volební »opravy«.
Andrássy
Uher
Rakousko
20
title
Politické zprávy zahraničné.
21
article
V Praze, 7. září.
Praha
22
article
Nepokoje v Persii.
Podle petrohradských zpráv zavládla ve
velké části Persie úplná a narchie. Postaven
šachovo se stává velmi povážlivým V armádě
vzrůstá vůčihledě nespokojenost. Stále se množ
případy vzpoury a nekázně ve vojsku a emi
Dšeng rozpustil velkou část jizdectva z obavy
před nepokoji. Též v Kendistanu roste
vzpoura. V Tavrizu bylo při posle dníeh
bouřich zabito asi 1500 osob. Proti Ta
vrizu se vydal na pochod oddil jizdy, klerý
chce zdolati revoluční hnutí. Vládní, strana
doufá, že shromáždí jich 6000 mužů. Vůdee
revolugionářů Caltar chan hledí vstřle
rozhodnému boji s velkou důvěrou a hlásá, ze
vílězství nad zpátečníky je jisté
V Teheranu povzbudily úspěchy povstaleo
Persie
Tavriz
23
article
v Tavrizu velice nepřátele šachovy a lze oče
kávat i tu brzké vypuknuti vzpoury.
O vůdci revoluce v Tavrizu Caht a
chanovi se oznamuje, že je svým povolánim
kamenník a majitel malé usedlo
sti. Dosáhl vlív nad lidem, sám se vyšvihl na
vůdee města, při čemž byl velmi podporován
šťastnou náhodou. Hned na počátku ravolučného
hnutí podařilo se mu zmocniti se celého arse
nálu v Tavrizu Když pak porazil starého lu
pičského náčelníka Rahim chana, viděl v ně
lid povolaného osvobodilele. Je to dobrodružní
osobnost, kterou okolnosti poznesly a nelze ve
me
řiti v trvalost jeho úspěchů.
skoou
Události v Marokku.
Známě německé návrhy za přičinou uznání
Muleje Hafida jsou podkobovány ostré kritice
aagliekými žurnály. Vynikající polilik trancouzský
Dubief pravil ko redáktoru »Petit Parisien«.
že uznává povinnost Francie dohodnoutise
s ostalními mocnostmi ve věci uznání Muleje
Hafida Prozíravá politika francouzská nemohla
děle sledovati záhadné cesty Abdul Aziza. Du-
bief není nepřízniv uznání Maleje Hafidaa
touží po rychlém a mírném upravení zálež tost
marockých.
Berlínský dopisovatel »Standartu« je celke
nakloněn německému stanovisku ve věci Muleje
Hafida. Dopisovatel anglického listu chápe, ž
výjimečně stanovisko, jež chtěla Francie z
ujmouti, podráždilo by minění německé. Německá
diplomacie též se ozvala v čas a docilila úspěchu.
neboť Francie ohlásila, že nensiluje o nějaký
zvláštní mandát, aby jménem Eropy jednal
s Mulejem Hafidem. Kdyby nebylo němneckěh
zakročení, nebyla by učinila Francie takor
doznáni.
Rahim
Petit Parisien
Abdul Aziza
Hafid
Eropa
Maroko
Francie
24
article
VIII. sjezd Svazu slovanských
novinářů v Lublanl.
Desetiletý jubilej prvého sjezdu
slovanských novinárů v Praze.
Zpráva Josefa Holečka, podaná VIII. sjezdu
slovanských novinářů v Lublaní 8. září 1908.
Timto sjezdem oslavujeme prvý sjezdový jubile
deseliletý jubilcj prvého sjezdu slovanských novinálů
jenž se konal v Praze r. 1898.
Nakreslím stručnými rysy vznik těchto sjezdů
jejich vykonanou práci, jejich účin na vývoj slova
ského hnutí a jejich význam.
Myšlenka, aby svolán byl sjezů slovanských no
vinářů, vynořila se na podim r. 1897 mezi českým
kolesy v Praze. Hned se ütvořil komitěl, jenž pře-
devším o návrhu uvažoval
Telly bylo pole práce v oboru slovanské my
šlenky puslo a opuštěno. Národové slovanští byl
mezi sebou rozvaděni, byli bez styků přátelských
ano i společenských, na některých místech udávaly
se výbuchy příkrého nepřálelství. Illasatelé slovansk
myšlenky uslupovali, uvědoměli Slované zoufali s
nad stavem slovanské pospolitosti. Zdálo se, že nikt
rak nebude možno svěsti za jeden stůl společnost
sestávající z členů různých slovanských národností
Přes lo, že nebylo valné naděje v zdar, český
komitét učinil pokus, aby pro svou myšlenku získa
novináře jiných slovanských národností v Rakousko
Uhersku. Pro počátek byle uznáno nevyhnutelným
omezili se na území soustátí rakouského. Tlm ale
nikterak nebylo obmýšleno vtisknouti slovanské my
šlence pečeť této říše a dáti jí ráz výlučnosli,
Na dolazy českého komitétu se všech stran od
pověděno příznivě. Poláky s Čechy sblížila krátká
bohužel, éra Badenova a v Záhřebě omladina chor
vatská i srbská vydala již společnou prací pemátný
sborník „Narodna Misao“, jenž byl šťastným počát
kem společného působení Chorvatů se Srby.
Když se nám s těchto dvou stran dostalo sou
Holeček
Tell
Slovan
Polák
Badenův
Chorvat
Srba
Praha
Lublaň
Rakousko
Uhersko
Čechy
Záhřeb
Narodno Misao
25
article
V drobném pronejti
maní črslo o rob
za s
ohpslední . . . . . . . za 2
Ve flialkách na vonkovšt
ranní časlo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . 4k
Inserát
platí se hotevě niapřad.
Přežplacení a innerty plijíná s čntni
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam narházejí se též redakee
Hiskárna s eapečise ,Názodnich Llats“,
Eukopisy se nevzaceji
Názodnich Llat
26
article
hlasu, bylo zabezpečeno, že sjezd slovanských no
vinářů hude moci býti vykonán. Účastenstvím Slo-
vinců a Slováků byli jsme jisti
Nyní nastal úkol sestavit program prvého sje
zdu. Dali jsme naň reteráty o vývoji a současném
stavu žurnalisuky u každého na sjezdě zúčastněného
slovanského národa, cuž bylo prvým a nevyhnutel-
ným krokem ke vzájemnému poznání odbornému
i k otevření pchledu do veřejného života každého
z našich národá. Prozbě naší, aby v žádněm referát
nebyle nic obsaženo, co by byto na újmu druhém
bratrskému kmenu. všichni referenti ochotně vy-
hověli.
Komilét ale už tehdy měl na mysli pořádati sje-
zdý další, podaří-li se prvý. To znamená dáti slovan-
skému novinářstvu organisaci a vůdčí zásady veřej-
ného působení v duchu slovanském k svému i obe-
němu slovanskému prospěchu
Před námi byla zkušenost, že velké a dalekosáhl
programy slovanské se neosvědčují, ze plodí nová
nederužumění a často i líté boje, v nichž je mlha cí
lem a větrný mlýn nepřitelem. Odstavili jsme všechny
takově programy jako neprospěšné obecnému dílua
řoklí psme si: Zapotřebí je v stycích slovanských sta-
noviti milum požadavků na jedné straně a mini-
mum obětí na druhě; tím způsobem se i mezi rozva-
děnými národy najdou styčné plochy a stykem šťast-
ně započatým v dalším vývoji věci dospěje se k vy-
rovnání sporu k obapolnému prospěchu sporných
dolud stran.
Slovák
27
article
Přihlíželi jsme ke stykům a potřebám ideálným
i prakliekým a pro obojí jsme vypracovali zásadná
pravidla, jež jsme prvěmu sjezdu předložili ve formě
reselucí. Resoluce byly prvým sjezdem přijaty jed-
nomyslně a nadšeně. Přijmutí jejich mělo charakte
slavněho slibu, že všichní bez rozdílu budeme se jimi
spravovati jak ve vzájemných stycích, tak i při pře-
třesu speciálných otázek slovanských a tak i při
upravování poměrů mezi jednotlivými národy slo-
vanskými.
Illedajíce ty normy, přihliželi jsme ku potřebán
ideálným i praktick ým
Tři prvých vyžl. jsme zo stanoviska individuálne
rovnosti a občanské rovíprávnosti i rovnocennosti.
28
article
Obojí je sice všem národům tohoto soustátí zaručen
základnými zákony, ale ve skutečnosti jest jinak.
protove naši národní odpůrci nechtěji Slovany podl
sebe uznati za rovné, ani za rovnoprávné. My z
svou rovnost a rovnoprávnost stále ještě musíme bo-
jovat a máme je pouze v té míře, jak jsme svými si-
lami dovedli si vybojovat. Protože síla naše je roz-
ličná, jest i míra rovnosti a rovnoprávnosti u k-
ždého z našich národů rozličná, poměrná, ano ně-
kteří, jako Slováci, vůbec ji nemáme. I zavázali jsme
se, že v tě pí. ině silnější budeme podporovati slab
a ujímati se jich naproti jejich národním protivníkům
i profi vládám. Co se toho lýče, zajisté si plnáho
uznání všeho Slovanstva zásloužil národ český z
své věrné a obětavé pomáhání svým bratřím na
uhorském Slovensku
V prvé resoluci svě uznali jsme a prohlá sili, že
Slované mají starých křivd zapomínati a novýchsi
nečiniti, že v obraně i dobývání společných práv.
v hájení společných zájmů a domá hání společných
prospěchů budou solidární, že bez újmy svého zvlášt-
ního přesvědčení a citu odhazovati budou vše, coj
dotud dělila a různilo. Prohlásili jsme, že si nežá-
dáme panovati nad jinými, ale odmftáme všeliké nad-
práví jiných a houževnatě se brániti büdeme proti
všelikému rásilí a v té obraně státi budeme všichni
za ednoho
Slovan
Slovák
Slovensko
29
article
V miuulém desetilelí možno s potěšením zazna-
menati dva fakty sbližení v duchu našich zása
V Haliči nastal potěšlivý obrat v poměru Poláko
k Rusům tak zv staroruské strany a na jihu tolikéž
meci Chorvaty a chorvatskými Srby. Koalici cho-
vatsko srtskou měli jsme již příležitost pozdravit
předleni o sjezdu v Opatii a přáti jí zdaru. Ale již
v prvých dobách trvání této koalice ukázalo se, jak
náramně protivníkům Slovanů o to jde, aby se nikdy
nesmířili a sváry svými stále své slly drobilia
umenšovali a sílu svých odpůrců týmž poměrem
zvětšovali. Koalice chorvalskosrbská byla vehnána
uherskou vládou v tuhý boj. který na straně koalice
ničím zaviněn nebyl. Naopak dlužno konstalovati,
že koslice vyšla Maďarům v ústrety s důvěrou, že
jí bude možno společně s nimi pracovati, společně
zájmy vyhledávati a hájili, Koalice, takto se Maďarům
přibližujíc, byla naplněna týmž mírným a smírným
duchem slovanským, jenž spojil nás. Na bojích, kte-
rými je právě ulkána chorvalsko srhská koalice, jasně
vidíme rozdil ve zbraních slovanských a prolislovan-
Rus
Chorvat
Srba
Maďar
Halič
Opatie
30
article
FEUILLETON
FEUILLETON
neno
Avnre
31
article
V Praze, dne 7. září.
(O pravidlech dvorného chová
ni.) Jsem, zkrátka, uražen, a dost. Myslím, že
si ještě dnes koupím alespoň akvarium, třebas
obnošené, jen abych měl co rozbít a vyházet —
ano, tak jsem dopálen a dobřát na celý svět!
A věru, nejsem rozezlen bez příčiny! Zamýšlel
jsem právě nový, svěží lupínek vplésti do boha-
tého, nevadnoucího věnce svých zásluh, sou-
časným lidstvém pořád ještě nedoceněných, na
novo chtěl jsem se osvědčiti jako nezištný a
pravý lidstva dobrodinec — tu máš! Nezřízená
konkurence usmyslila si patrně, sama vděk lid-
stva strhnouti na sebe, kdosi podnikavý si při-
vstal a jak se říká, vypálil mi rybník — —
avšak ne, nikoliv: nedám se připravit o své zá
sluhy, nedám se ochudit o největší rozkoš svého
života, vždy poznovu starati se o blaho, o po-
vznesení, o stálé zdokonalování lidstval
Ale neřekli byste, není věru tak spadným
státi se tohoto lidstva dobrodincem. Člověk s
řekne: vymyslíš světu něco krásného a užiteč
ného, na př. trakař, aby svět měl na tebe hezkou
památku — řekněte sami, není li k zlosti, že i ten
mizerný trakař vlastně už je dávno vynalezen,
k tomu ještě bůh ví kým? Je to nějaká solidn
konkurence? Nemohl vynálezce trakaře ješti
nějakou tu chvíli počkat. Strojek na ořezáván
tužek, telegrafie, švostkové knedliky, ekrasií
atd., všechno, co slouží ku potěše a zdokonalení
lidstva, všechny ty nejdůležitější vynálezy dávno
již jsou vymyšleny — což pak našinci ještě něco
zbude vynalézt? Na každém z těchto polí již
dávno předešli mne jini, nedočkavci a sobei.
kteří by nejraději všechnu slávu shrábli pro
sebe, vymyslili telefon, patentní vložky do obuvi,
lokomotivu, psací stroje, elektrické lampy, vesly
k nošení na obě strany — alespoň kdyby mn
byli nechali vynalezení švestkových knedlikůo
Praha
32
article
Ach, ano, je vlastně velmi těžkým zaměst-
náním, býti dobrodincem lidstva! Právě na tomi
poli je konkurence velmi zlá, nebezpečná, ne
štitící se nijakých prostředků a podnikavějši
než by se nezasvěceným zdálo. S bolestí vídal
jsem kolem sebe zjevy, jež mne zarmucovaly
vídal jsem, jak mnohým projevům našeho sou
časného života zhusta se nedostávalo náležnté
uhlazenosti a pravé noblesy, vídal jsem za mno-
hých příležitostí, kterak nejeden z vážených
současníků před různými problémy života stál
bezradn,, žádostiv a lačen poučení, jehož se
mu odnikud nedostávalo... a z bohaté studníce
své vrozené moudrosti chtěl jsem tedy vyvážiti
dobrodiní takových zlatých rad, jež by se staly
vůdcem bezradných na cestách životem. I tilu-
lek, pěkný, lákavý titulek „Pravidla dvorného
chování a uhlazeného s lidmi obcování“ jsems
vymyslil pro spis, jejž isem hodlal napsati, do-
konce se mi zd.., že jsem si u svého nakla-
datele na ten pěkný spis vybral i jakousi zálohu.
zkrátka, všechny nejdůležitější přípravní kroky
byly již učiněny — bác! najednou se dovídám,
že i tady přicházím s křížkem po funuse!
33
article
Spis, jímž bych nejspí:. — nikoliv: nej-
spíše, ale zeela jistě vyplnil chvalně známou
mezeru v literatuře, vydal již přede mnou ně
kdo nedočkavý. A kdosi jiný, patrně ze zlomysl
nosti, aby mně způsobil bolest a lítost, posla
mně spis ten vinohradskou poštou, ale z nepo
chopitelných důvodů vytrhl celý titulní list. Kdo
je tedy autorem spisu, jejž jsem hodlal napsat
sám, nevím — ale das vezmi takovouhle ne
solidní konkurenci!
Dívám se do spisu, člu o tom, kterak cho
vati se dlužno při stole, na ulici i ve společ
nosti, kterak jí se zmrzlina a kterak opět chřest
kterak dobře vychovaný člověk smeká cylinl
a kterak smeká klobouk, řečený panama a vů
bec klobouk měkký, čtu o tom, že kapesn
šátek, též zvaný kapesník, jenž slouží ve společ-
nosti časem i k zastření mimovolného zivnuti.
má býti, pokud možno, čistý, jakož vůbec prádlo
dokonalého gentlemana má býti bez poskvrny
a šaty beze stop opotřebovanosti, neboť jejich
nápadná opotřebovanost nebyla by známkou
dobrého vkusu, čtu o tom, že je-li pohromad
jen společnost pánů s paní domu, „nabízí se
paní domu přede všemi“ (čemuž ale neroz-
umím) — — není pochyby: spis jedná právě
o tom, o čem sám učeně pojednati jsem za-
mýšlel, t. j. o pravidlech dvorného a vskutku
uhlazeného chování.
Ano, ano, mlad; muži, jemužto spis mě.
především byl určen, vidíš, vidiš: již i jení všiml
si při tobě nedostatku chování vpravdě dvornéh
a uhlazeného — že se restydíš, milý mlady
muži, smekati cylindr právě tak, jako smekáte
34
article
kloboukem, řečeným panama a vůbec klobou
kem měkkým, jejž prostě smáčkneš nahoře do
hrsti, jakoby to bylo kotě! Což pak ti před tím
nikdo neřekl, nikdo tě nepoučil o tom, žo v tak
zvaných lepších kruzích úzkostlivě se dhá právé
toho, abys kapesní šátek, jímž někdy zustřeš
mimovolné zivnutí, měl vždy čistý a tudlíž abys
jej měnil vždy alospoň jednou za měsíc? Ne
říkej, že je to kapwrieo. Je to sice jen kaprice
ale společnost má již někdy takuvé, snad pře
meštěné požadavky a její rozmary zněnsté bý
vají přímo nevypočílatelny.
Vida, zprvu něl jsem dopal, že někdo jiny
mne předešel a honem vydal spis, jebož na
psání sám jsem si předsovzal a k němuž nej
důležitější přípravní kroky byly již učiněny ..
ale četl jsem, četl jsem dále a hněv můj se roz
plýval jako v čají piškot a v oko smutné vrace
se paprslek naděje: spisek, jenž leží předo
mnou a jejž někdo poslal mi z Vinohradů a ze
zlomyslnosti, mohl se mi jen v pevé chvíli zdát
konkurenčním. Pravda, ledačeho se dotýká
správně varuje mladého muže, jenž hodlá stát
se dvorným, aby, polká-li na promenádě dám
již včera byl představen, nenabízel jí hněd ráme
(pravda, dáma jde třeba někam k dostaveničku
o němž nikdo nemá vědět a rytíř by ji tudí
zbytečně jen překážel); spisek zasvěcuje mln
dého muže i v jiné, stejně důležité a užitečn
vědemosti, ale bohužel, pro mne vlastně bolu
dík, přece nevyčerpává všeho a mnolých otá
zek vůbee ani se nedotýká.
Nikde ani slůvkom nezmiňuje se nap
o tom, ktorak zachová se genileman, když by —
ovšem náhodou, jež často se nepřihází — naše
v polévce nějaký utržený knoflík. A to je da-
ležité — autor spisku, o němž mluvím, bude
mít asi vztek, že na věc tak důležitou vůbe
mohl zapomenout! Je z toho ostatně i vidět, jal
povrehně se zhostil svého úkolu.
35
article
Knoflik se něvyplivne, zejména ne se zby-
tečnou okázalostí, ani nezahodí, ani nevrát
hostitelce, o níž lze se domnívati, že jí na
jednom knoflíku nezáleží. Dobře vychovaném
muži, zvláště je-lí chudinka, jako kůl v plol
a nemá-li milující a věrné ženy, jež by nr
knoflíky přišívala, vždycky se takový knofiik
hodí. Ne-li dnes, tedy zítra. Jen kdyby jich byl
Najde-li ho tedy šťastnou náhodou v polévee
nechlubí se tím okázale, jakoby v lese naze
bříbka, aby nebudil závisti méně šťastných: ný-
brž zachová ve tváři důstojný klid, nenápadně
se podívá, není-li snad v polávce knoflik ještě
nějaký a elegantním pohybem (jemuž nutnos
dříve naučiti dema v zrcadle) vsune jej do
kapsy u vosty (lhostejno, zdali do kapsy leve
či pravé) a myslí si při tom: „Vida, knofiičku,
dostal jsem tě, však se mi někdy hodiš. Jednou
mi třeba prokážeš velmi platné služby.“ Knolli
ku totiž máže se důvěrně tykní hned při prvním
selkáni, kdložto damám ve společnosti pravidlem
se tykání nenabízí. Iost, jenž hodlá státis
dvorným, ani služebné svých hostitolů netyká
Leda by s ní měl známost.
Stane-li se muži, jenž hodlá státi se dvor
ným a uhlazeným, že podávaje někomu omáčky
poleje mu (jl) náhodou, vlastně omáčkou šaly
tu dlužno, aby se na politého (polilou) přivětiv
usmál, řekl na omluvu „s dovolením“, ale dél
již o tom nemluvil, aby nerušil konversace dru
hých. Mluví-li se právě o Wagnerovi, nesluší se
zaváděti hovor, na př., na pokrývačství, nepo
Wagnerovi a vůbec umění rozumí každý, v po
krývačství málo kdo se vyzná a hovor by třeba
uvázl.
Knolli
Iost
Wagner
36
article
Nodoporučuje se, ptáti se paní domu pře
ostatními hosty, kupuje-li u řezníka za holove
či na knížku. Zajímá-li to hostě, jenž hodlá stát
se dvorným, diskretně zeptá se po tom služeh
ných či domovnice. Rovněž nedoporučuje se
při stole píáti se domácího pána, mnoho-li s
má služebnému personálu dáti zpropitného
Avšak, staloli se již a hostili přoce se zepta
a hostitel jmenuje určitý obnos, je slušno, ab
host nesmlouval a přizpůšobil se zvykloston
domu. Mluvi-li se o nejnovějších zjevech v li
teratuře, at světové, ať domáci, nevychlouh
se tím, že's bned včera koupil si nový jízdn
řád, ještě teplý — jsouť třeba ve společnost
mnozí, jimž bys tím působil rozpaky, zahanben
a možná litost, že jsou v literatuře pozadu. Na-
dává-li se domácí literatuře, nemůže škodit
budeš-li nadávat spolu. Je to v modě a utvrdíh
společnost v názeru, že jsi mužem širokého
sá lalaldu
světového rezhledu.
Rozčileně a vášnívě nikomu neodmlouvej
Šedi-li nábodou při stole mladý, nadaný hudebn
skladatel, jenž skromně o sobě tvrdí, že t. č.
je bez odporu nejgenialnějším skladatelem nejen
užší domoviny, nejen Evropy a ostatních dílo
Evropa
37
article
světa, ale celé sluneční soustavy vůbec, neod-
poruj ani slovem, nekřič a nehádej se s ním —
pamatuj si vábec: křičet a hádat mohou se jen
lidé domácí, ale teprve, když hostě odejdou, Ale
vyslecbni lso tiše, ochotně a pozorně. A na
mžik, pasti-li i tebe ke slovu, chop se té vzáené
přiležitosti a potěš nadaného skladatele tím, že
právě dopsal ti jakýsi přítel, usedlý teď na
Marsu, že přáli by si tam poslechnouti mladého,
nadaného skladalele... velmi se mu tím za-
vděčíš. A získati si vděku geniova, je vždycky
krásné. Jistě v té chvíli umlkne a již již bude
přemýšloti o tom, jak hned zítra všem denním
listům rozešle noticku vlastnoručně zbotovenou,
že „mladému, nadanému skladateli N. N. do-
stalo se právě lichotivé nabidky, aby v příští
saisoně za nejskvělejších podmínek dirigoval
řadu svých koncertů na Marsu, kteréžto koncerty
slibují státi se událostí prvého řádu a k nimž
dějí se již dnes nejvelkolepější přípravy .. .“.
A že mladistvý mistr lichotivou nabídku přijal
a zpráva o tom že ve všem obyvatelstvu Marsu
vyvolala nejradostnější vzrušení a že nejpřed-
nější kruhy tamější spolučnosti. .. atd., jak už
se takové noticky píší. Mladistvý, geniální vel-
mistr, cele zaujat stylisováním noticky, jíž zítra,
až bude otištěna, sám prvý svatojistě uvěří, dá
ti na chvíli pokoj, ty budeš moci alespoň klidné
jíst a těšiti se blahým vědomím, že tvá pra-
nevinná lež o kamarádu, usedlém na Marsu, vy
konala velmi, velmi mnoho dobrého. Neboť po
sílila scbedůvěru geniovu. A to je vědomí
krásné a povznášející ...
Do velkých společností a k bankelům vů
bec nepřichází pán nikdy bez límečku: dekoleto
vány jsou pouze dámy.
N N
Mars
38
article
Zmrzlina nojí se polévkovou lžicí. Vejde-i
do společnosti nová dáma, všichní přílomní pán
ilmned povstanou. Z toho pravidla vyjmuti jsou
jedině hosté velmi vzáení, muži již velmi star
a pak ti, kteří si ještě nesedli
Zpozoruješ-li, o muži, jenž hodláš se stát
dverným a uhlazeným, že dámě, sedící vedle
tebe, upadl vějír nebo rukavička, ochotně a vli-
ně ji úpozorni, mladý muži, že její vějíř či ruka-
vička leži na zemi. Bude ti za vlidné upozornění
jistě povděčna — dámy mají rády takové mal
pozornůstky. A sluší se, býti galantním
B. K
ěronpe