ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0a8ac6e0-7723-11dc-a393-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 38 celkem · entity: place 29, person 36, org 4, work 1
1 masthead
Ročník XXXXVIII.
2 masthead
švániltezi enon
3 masthead
lao
4 masthead
nismazonae svoblot
5 masthead
V Praze, v úterý 8. září 190e.
Praha
6 masthead
vnla
7 masthead
udnod dvnbs i šotat vboddtod
8 masthead
vbt emla ol nosle
9 masthead
Číslo 248.
10 article
Na rnuní a odpol. HIst, předpšácíi pei v Praze v adms inisl rae na měsl na čtvrt leta. . . 6 K —b s dvejí lonášken z Kr čo a měsle a čtvt Ita . . . . 7 K c0 h ve flislkách na měste . . . . . 2 K 30 Poštons na čtr a.. . : kmi s drojí zásilko nat .. . ke
Praha
11 article Dnešní čislu pro Prahu le o 12 stranách.
Dnešní čislu pro Prahu le o 12 stranách. Příští číslo „Národních Listů“ vyjde ve středu dne 9. záři v obvyklou hodinu ranní.
Praha
12 article Perspektiva Andrássovy volebn reformy.
Perspektiva Andrássovy volebn reformy. Za příčinou cesty panovníkovy k velkým manevrům do Vezsprimu obrací se znovu zřetel veřejný na věci uherské, jež patrně dospívají k novému, ale nikoliv blabému obratu. Doufali-li národové nemaďarští ještě pře dvěma roky, že korunou zaslíbené jim vše obecné hlasovací právo vysvobodí je konečně z jařma tyranie maďarské, ježto se jim na všechen způsob dostane pak aspoň v posla necké sněmovně sněmu uherského nepo měrně četnějšího zastoupení než dosud, — tož dnes, kdy Andrássova »volebn reforma« vrhá již ostřejší a určitějš stíny před sebou, tato naděje Slovanův Rumunů a Němců uherských den za dnem pobledá, a za to kormutlivá starost a obava o budoucnost roztrpčuje mysle jejich. Již není pochyby, že místo chleba dostane se jim kamene a místo ryby hada. V hotovy paskvil bude i v Uhrách obrácen princi všeobecného rovného hlasovacího práva po tvrdí-li se jen polovina předzvěstí o něm na veřejnost pronikajících. Nebude tu provedena zásada »co muž to hlas« (o hlasovacím právu žen ani nemluvě), nýbrž bude tu z účelem pojištění nadvlády živlu maďarskému nad většinou národů nemaďarských zavedena nerovnost v právu volebním na ujmu těchto všemi rafinovanými prostředky tak zv. plu- rálního hlasovacího práva, dle něhož občanům se vzděláním středoškolským, jakož i občanům mohovitějším úřadové komitátn přiznají dvojitý i trojnásobný hlas prol chudšímu a méně vzdělanému lidu. Kdo zna poměry školství v Uhrách, kdo sledova třicetiletou tu vandalskou vojnu maďarských vlád proti národnímu školství Slovákův
Andrássův Rumun Němec Slovákův Uhry necký sněmovna
13 article
Srbův a Rumunův uherských, to lstivé i ná silné pomaďaršťování všech jejich škol obec ných, to ničení jejich škol středníeh, takž dnes nemají všichni nemaďarští národové v celých Uhrách ani jediné střední školy svého jazyka mateřského: snadno zváží ne- smírnost křivdy, jakou utrpí všichni národové tito na svém právu spravedlivého zastoupen ve společném sboru zákonodárném, když nový volební řád udělí maďarským úřad- níkům moc, aby štědřili občanům vzděla nějším (kteří znají maďarsky číst a psát)a mohovitějším po více než po jednom hlase Již dnes počítá se, že naskočí tím živlu maďarskému na 15 milionu hlasůl Avšak na tom bezpráví nebude dosti nýbrž Andrássy prý je ve svém »reformním řadu volebním« ještě dovršil — »důmy sl- nou« geometrií volební, t. j. tako vým obmyslným slátáním a zkomolením ná rodněsmíšených volebních okresů, aby všude z toho vyšel zisk Maďarstva proti nemadar ským národnostem. Tedy složitá šidbaa loupež práva lidu na prospěch panující olig
Srbův Rumunův Andrássy Ted Uhry
14 article
solavaosnož vde
15 article
dotnožsv vnstts ss
16 article
archie maďarské a nejohavnější politický úklad proti obyvatelstvu nemaďarskému, aby opět pro celou budoucnost bylo nesprave- dlivě stlačeno do bezmocné věčné menšiny na sněmu uherském. Všechen svět jest nyní zvědav, dají li sobě nemaďarští národové ke všemu posa- vadnímu utrpení svému ještě i tuto chy- stanou ránu líbit, či vzepřou li se všichni proti ní v čas ráznou a svornou sebeobranou, obracejíce se v nebezpeč svrchovaném o záštitu a záchranu ke kon- stitučnímu králi všech obyvatelů koruny svatoštěpánské, aby neudílel schválení zá konu tak nespravedlivému, který by zname- nal pro ně nejtrpčí pokoření a stal by se pramenem trvalého příkoří a protivenstvi nesnesitelného. Ačkoli doposud není znamenati žádné dohody o podobnou solidární akci mezi utlačenými národy nemaďarskými, tož vědi nicméně pachatelé zla v Pešti velmi dobře z dějin vlastních, že »stačí o kamži k po- robencům, aby se dorozuměli vespolek proti svým trýznitelům« — A proto zchytrale záhy kují dnes již nové plány o včasné se- sílení své posice vůči koruně: proto usilůjí o těsnější semknutí svých řad, změnu koalice v jedinou vládní stranu maďarskou, která prý by »ve všech olázkách hájila interes uher- ského státu, jeho celistvost jeho rozvoj ve shodě s požadavky dějin a se zákony pokroku oproti na rodnostním, socialistickým od středivým a protikulturním sna- hám.e
Pešť
17 article
Tak líčí a pentlí právě ve vídeňském »Tagblattu« maďarský poslanec a profesor universitní, dvorní rada Běla Földes chystané semknutí se vládnoucích stran koalice v je dinou mohutnou »státní stranu« maďarskou, jež by přijala svrchu označenou Andrássovou volební opravu za svou a podepřela ji celou vahou své moci jak vůči protestujícím ne maďarským národům tak proti úvahám ko- Těžký nastane zápas národům nemaďar ským a v těžkém postavení octne se krá uberský, dojde-li k této fusi maďarských vládnoucích stran koaličních ještě před uhla- sováním volební opravy Andrássovy. — Není žádným tajemstvím dějin, z jakých pohnutek vzešla při dvoře vídeňském pře třemi lety myšlenka, způsobit ráznou změnu zastaralého feudálního řádu volebního pro dolní sněmovnu uherskou. Zápolila tehdy dynastie za vlády gen Feyervára s mocnou oligarchií ma ďarskou, vedenou Košutem mladším, z jednotu armády rakousko-uher ské, o jejíž rozdvojení na rakouskou a — maďarskou Košutovci usilovali největším nátlakem oposičním na konstitučního krále uherského. Tehda pociťovali ve Vídni plně nebezpečí převahy Uher, kterouž zplodilo Beustovo přenáhlené vyrovnání z roku 1867 a počínali chápat, jaká vážná škoda by vzešla — vojenské mohutnosti Rakouska z dovršení ůtisku ne- maďarských národností uher- ských zřízením samostatné ma- darské armá dy. Rozpoznání to vedlo k úmyslu zmenšiti runy.
Földes Feyervár Beustův Vídeň Uhry Rakousko dolní sněmovna Tagblatt
18 article
nebezpečnou přemoc zpupné národní šlechty maďarské a s tou přesilu radikálních košu tovců — zdemokratisováním feu- dálního volebního řádu uherského to důkladným. Tak stalo se, že z podnětu samého krále uherského zaslíbena národům uherským oprava volebního řádu na zásadě všeobecného rovného práva hla- sovacího. Silná ta střela ťala ovšem oligarchy pešťské do živého. Jali se vyjed návat a tu objevili se opět starými mistry. Na pohled kapitulovali; slibili odložit své vojenské požadavky a provésti všeobecné volební právo, svěříli se jim zalímně moc a vláda. To byl smysl paktu z r. 1906 Ve Vídni domnívali se, že nejdéle do roka budou míti v Uhrách zcela jiný demo- kratický parlament, v němž nemaďarští ná- rodové a mezinárodní sociální demokraté budou ve značné síle, parlament, který ne bude ovládán více košutovci a odstav otázky vojenské i státoprávní za otázky ve zdejšího chleba.
Vídeň Uhry
19 article
A zatím zchytralí oligarchové maďaršt jako vyškolení hráči dali si s tou demokrati ckou volební opravou důkladně na čas, až jí vysoustruhoval jejich Andrássy jun. do nýnější její rafinovanosti, která by vedla praktickými účinky svými ku pravému opaku toho, po čemr. 1906 král uherský v zájmu jednoty armády a vojenské mohutnosti Rakouska touži!: Nikoliv k omezení nebezpečné moci oligarchie košutovsko-An- drássy-Apponovy v národě maďar- ském, nikoliv ke stvoření nového lídového parlamentu uherského se spravedlivým za- stoupením jak maďarského, tak i všech ostatních nemaďarských národů koruny sv štěpánské: alébrž jen k no vému utužení hegemonie bez ohledných oligarehův maďar- ských nad převážnou, však bezmocno většinou lidu maďarského jako nemaďar ského, jen ke zvýšení nebezpečné převahy Uher nad zeměmi této poloviny říše, jen k dalšímu a krutějšímu znásilňování národů nemaďarských, jen k rychlejšímu vítězství odlučných snah maďarských ve všech směrech, od společně banky, od společnýcl delegac, od jednoty celní až do společne jednotné armády. To jest perspekliva An drássovy volební »opravy«.
Andrássy Uher Rakousko
20 title
Politické zprávy zahraničné.
21 article
V Praze, 7. září.
Praha
22 article
Nepokoje v Persii. Podle petrohradských zpráv zavládla ve velké části Persie úplná a narchie. Postaven šachovo se stává velmi povážlivým V armádě vzrůstá vůčihledě nespokojenost. Stále se množ případy vzpoury a nekázně ve vojsku a emi Dšeng rozpustil velkou část jizdectva z obavy před nepokoji. Též v Kendistanu roste vzpoura. V Tavrizu bylo při posle dníeh bouřich zabito asi 1500 osob. Proti Ta vrizu se vydal na pochod oddil jizdy, klerý chce zdolati revoluční hnutí. Vládní, strana doufá, že shromáždí jich 6000 mužů. Vůdee revolugionářů Caltar chan hledí vstřle rozhodnému boji s velkou důvěrou a hlásá, ze vílězství nad zpátečníky je jisté V Teheranu povzbudily úspěchy povstaleo
Persie Tavriz
23 article
v Tavrizu velice nepřátele šachovy a lze oče kávat i tu brzké vypuknuti vzpoury. O vůdci revoluce v Tavrizu Caht a chanovi se oznamuje, že je svým povolánim kamenník a majitel malé usedlo sti. Dosáhl vlív nad lidem, sám se vyšvihl na vůdee města, při čemž byl velmi podporován šťastnou náhodou. Hned na počátku ravolučného hnutí podařilo se mu zmocniti se celého arse nálu v Tavrizu Když pak porazil starého lu pičského náčelníka Rahim chana, viděl v ně lid povolaného osvobodilele. Je to dobrodružní osobnost, kterou okolnosti poznesly a nelze ve me řiti v trvalost jeho úspěchů. skoou Události v Marokku. Známě německé návrhy za přičinou uznání Muleje Hafida jsou podkobovány ostré kritice aagliekými žurnály. Vynikající polilik trancouzský Dubief pravil ko redáktoru »Petit Parisien«. že uznává povinnost Francie dohodnoutise s ostalními mocnostmi ve věci uznání Muleje Hafida Prozíravá politika francouzská nemohla děle sledovati záhadné cesty Abdul Aziza. Du- bief není nepřízniv uznání Maleje Hafidaa touží po rychlém a mírném upravení zálež tost marockých. Berlínský dopisovatel »Standartu« je celke nakloněn německému stanovisku ve věci Muleje Hafida. Dopisovatel anglického listu chápe, ž výjimečně stanovisko, jež chtěla Francie z ujmouti, podráždilo by minění německé. Německá diplomacie též se ozvala v čas a docilila úspěchu. neboť Francie ohlásila, že nensiluje o nějaký zvláštní mandát, aby jménem Eropy jednal s Mulejem Hafidem. Kdyby nebylo němneckěh zakročení, nebyla by učinila Francie takor doznáni.
Rahim Petit Parisien Abdul Aziza Hafid Eropa Maroko Francie
24 article
VIII. sjezd Svazu slovanských novinářů v Lublanl. Desetiletý jubilej prvého sjezdu slovanských novinárů v Praze. Zpráva Josefa Holečka, podaná VIII. sjezdu slovanských novinářů v Lublaní 8. září 1908. Timto sjezdem oslavujeme prvý sjezdový jubile deseliletý jubilcj prvého sjezdu slovanských novinálů jenž se konal v Praze r. 1898. Nakreslím stručnými rysy vznik těchto sjezdů jejich vykonanou práci, jejich účin na vývoj slova ského hnutí a jejich význam. Myšlenka, aby svolán byl sjezů slovanských no vinářů, vynořila se na podim r. 1897 mezi českým kolesy v Praze. Hned se ütvořil komitěl, jenž pře- devším o návrhu uvažoval Telly bylo pole práce v oboru slovanské my šlenky puslo a opuštěno. Národové slovanští byl mezi sebou rozvaděni, byli bez styků přátelských ano i společenských, na některých místech udávaly se výbuchy příkrého nepřálelství. Illasatelé slovansk myšlenky uslupovali, uvědoměli Slované zoufali s nad stavem slovanské pospolitosti. Zdálo se, že nikt rak nebude možno svěsti za jeden stůl společnost sestávající z členů různých slovanských národností Přes lo, že nebylo valné naděje v zdar, český komitét učinil pokus, aby pro svou myšlenku získa novináře jiných slovanských národností v Rakousko Uhersku. Pro počátek byle uznáno nevyhnutelným omezili se na území soustátí rakouského. Tlm ale nikterak nebylo obmýšleno vtisknouti slovanské my šlence pečeť této říše a dáti jí ráz výlučnosli, Na dolazy českého komitétu se všech stran od pověděno příznivě. Poláky s Čechy sblížila krátká bohužel, éra Badenova a v Záhřebě omladina chor vatská i srbská vydala již společnou prací pemátný sborník „Narodna Misao“, jenž byl šťastným počát kem společného působení Chorvatů se Srby. Když se nám s těchto dvou stran dostalo sou
Holeček Tell Slovan Polák Badenův Chorvat Srba Praha Lublaň Rakousko Uhersko Čechy Záhřeb Narodno Misao
25 article
V drobném pronejti maní črslo o rob za s ohpslední . . . . . . . za 2 Ve flialkách na vonkovšt ranní časlo. . . . . . . . 10h odpolední . . . . . . . . 4k Inserát platí se hotevě niapřad. Přežplacení a innerty plijíná s čntni strace v Marianské ulici č. 3. Tam narházejí se též redakee Hiskárna s eapečise ,Názodnich Llats“, Eukopisy se nevzaceji
Názodnich Llat
26 article
hlasu, bylo zabezpečeno, že sjezd slovanských no vinářů hude moci býti vykonán. Účastenstvím Slo- vinců a Slováků byli jsme jisti Nyní nastal úkol sestavit program prvého sje zdu. Dali jsme naň reteráty o vývoji a současném stavu žurnalisuky u každého na sjezdě zúčastněného slovanského národa, cuž bylo prvým a nevyhnutel- ným krokem ke vzájemnému poznání odbornému i k otevření pchledu do veřejného života každého z našich národá. Prozbě naší, aby v žádněm referát nebyle nic obsaženo, co by byto na újmu druhém bratrskému kmenu. všichni referenti ochotně vy- hověli. Komilét ale už tehdy měl na mysli pořádati sje- zdý další, podaří-li se prvý. To znamená dáti slovan- skému novinářstvu organisaci a vůdčí zásady veřej- ného působení v duchu slovanském k svému i obe- němu slovanskému prospěchu Před námi byla zkušenost, že velké a dalekosáhl programy slovanské se neosvědčují, ze plodí nová nederužumění a často i líté boje, v nichž je mlha cí lem a větrný mlýn nepřitelem. Odstavili jsme všechny takově programy jako neprospěšné obecnému dílua řoklí psme si: Zapotřebí je v stycích slovanských sta- noviti milum požadavků na jedné straně a mini- mum obětí na druhě; tím způsobem se i mezi rozva- děnými národy najdou styčné plochy a stykem šťast- ně započatým v dalším vývoji věci dospěje se k vy- rovnání sporu k obapolnému prospěchu sporných dolud stran.
Slovák
27 article
Přihlíželi jsme ke stykům a potřebám ideálným i prakliekým a pro obojí jsme vypracovali zásadná pravidla, jež jsme prvěmu sjezdu předložili ve formě reselucí. Resoluce byly prvým sjezdem přijaty jed- nomyslně a nadšeně. Přijmutí jejich mělo charakte slavněho slibu, že všichní bez rozdílu budeme se jimi spravovati jak ve vzájemných stycích, tak i při pře- třesu speciálných otázek slovanských a tak i při upravování poměrů mezi jednotlivými národy slo- vanskými. Illedajíce ty normy, přihliželi jsme ku potřebán ideálným i praktick ým Tři prvých vyžl. jsme zo stanoviska individuálne rovnosti a občanské rovíprávnosti i rovnocennosti.
28 article
Obojí je sice všem národům tohoto soustátí zaručen základnými zákony, ale ve skutečnosti jest jinak. protove naši národní odpůrci nechtěji Slovany podl sebe uznati za rovné, ani za rovnoprávné. My z svou rovnost a rovnoprávnost stále ještě musíme bo- jovat a máme je pouze v té míře, jak jsme svými si- lami dovedli si vybojovat. Protože síla naše je roz- ličná, jest i míra rovnosti a rovnoprávnosti u k- ždého z našich národů rozličná, poměrná, ano ně- kteří, jako Slováci, vůbec ji nemáme. I zavázali jsme se, že v tě pí. ině silnější budeme podporovati slab a ujímati se jich naproti jejich národním protivníkům i profi vládám. Co se toho lýče, zajisté si plnáho uznání všeho Slovanstva zásloužil národ český z své věrné a obětavé pomáhání svým bratřím na uhorském Slovensku V prvé resoluci svě uznali jsme a prohlá sili, že Slované mají starých křivd zapomínati a novýchsi nečiniti, že v obraně i dobývání společných práv. v hájení společných zájmů a domá hání společných prospěchů budou solidární, že bez újmy svého zvlášt- ního přesvědčení a citu odhazovati budou vše, coj dotud dělila a různilo. Prohlásili jsme, že si nežá- dáme panovati nad jinými, ale odmftáme všeliké nad- práví jiných a houževnatě se brániti büdeme proti všelikému rásilí a v té obraně státi budeme všichni za ednoho
Slovan Slovák Slovensko
29 article
V miuulém desetilelí možno s potěšením zazna- menati dva fakty sbližení v duchu našich zása V Haliči nastal potěšlivý obrat v poměru Poláko k Rusům tak zv staroruské strany a na jihu tolikéž meci Chorvaty a chorvatskými Srby. Koalici cho- vatsko srtskou měli jsme již příležitost pozdravit předleni o sjezdu v Opatii a přáti jí zdaru. Ale již v prvých dobách trvání této koalice ukázalo se, jak náramně protivníkům Slovanů o to jde, aby se nikdy nesmířili a sváry svými stále své slly drobilia umenšovali a sílu svých odpůrců týmž poměrem zvětšovali. Koalice chorvalskosrbská byla vehnána uherskou vládou v tuhý boj. který na straně koalice ničím zaviněn nebyl. Naopak dlužno konstalovati, že koslice vyšla Maďarům v ústrety s důvěrou, že jí bude možno společně s nimi pracovati, společně zájmy vyhledávati a hájili, Koalice, takto se Maďarům přibližujíc, byla naplněna týmž mírným a smírným duchem slovanským, jenž spojil nás. Na bojích, kte- rými je právě ulkána chorvalsko srhská koalice, jasně vidíme rozdil ve zbraních slovanských a prolislovan-
Rus Chorvat Srba Maďar Halič Opatie
30 article FEUILLETON
FEUILLETON neno Avnre
31 article
V Praze, dne 7. září. (O pravidlech dvorného chová ni.) Jsem, zkrátka, uražen, a dost. Myslím, že si ještě dnes koupím alespoň akvarium, třebas obnošené, jen abych měl co rozbít a vyházet — ano, tak jsem dopálen a dobřát na celý svět! A věru, nejsem rozezlen bez příčiny! Zamýšlel jsem právě nový, svěží lupínek vplésti do boha- tého, nevadnoucího věnce svých zásluh, sou- časným lidstvém pořád ještě nedoceněných, na novo chtěl jsem se osvědčiti jako nezištný a pravý lidstva dobrodinec — tu máš! Nezřízená konkurence usmyslila si patrně, sama vděk lid- stva strhnouti na sebe, kdosi podnikavý si při- vstal a jak se říká, vypálil mi rybník — — avšak ne, nikoliv: nedám se připravit o své zá sluhy, nedám se ochudit o největší rozkoš svého života, vždy poznovu starati se o blaho, o po- vznesení, o stálé zdokonalování lidstval Ale neřekli byste, není věru tak spadným státi se tohoto lidstva dobrodincem. Člověk s řekne: vymyslíš světu něco krásného a užiteč ného, na př. trakař, aby svět měl na tebe hezkou památku — řekněte sami, není li k zlosti, že i ten mizerný trakař vlastně už je dávno vynalezen, k tomu ještě bůh ví kým? Je to nějaká solidn konkurence? Nemohl vynálezce trakaře ješti nějakou tu chvíli počkat. Strojek na ořezáván tužek, telegrafie, švostkové knedliky, ekrasií atd., všechno, co slouží ku potěše a zdokonalení lidstva, všechny ty nejdůležitější vynálezy dávno již jsou vymyšleny — což pak našinci ještě něco zbude vynalézt? Na každém z těchto polí již dávno předešli mne jini, nedočkavci a sobei. kteří by nejraději všechnu slávu shrábli pro sebe, vymyslili telefon, patentní vložky do obuvi, lokomotivu, psací stroje, elektrické lampy, vesly k nošení na obě strany — alespoň kdyby mn byli nechali vynalezení švestkových knedlikůo
Praha
32 article
Ach, ano, je vlastně velmi těžkým zaměst- náním, býti dobrodincem lidstva! Právě na tomi poli je konkurence velmi zlá, nebezpečná, ne štitící se nijakých prostředků a podnikavějši než by se nezasvěceným zdálo. S bolestí vídal jsem kolem sebe zjevy, jež mne zarmucovaly vídal jsem, jak mnohým projevům našeho sou časného života zhusta se nedostávalo náležnté uhlazenosti a pravé noblesy, vídal jsem za mno- hých příležitostí, kterak nejeden z vážených současníků před různými problémy života stál bezradn,, žádostiv a lačen poučení, jehož se mu odnikud nedostávalo... a z bohaté studníce své vrozené moudrosti chtěl jsem tedy vyvážiti dobrodiní takových zlatých rad, jež by se staly vůdcem bezradných na cestách životem. I tilu- lek, pěkný, lákavý titulek „Pravidla dvorného chování a uhlazeného s lidmi obcování“ jsems vymyslil pro spis, jejž isem hodlal napsati, do- konce se mi zd.., že jsem si u svého nakla- datele na ten pěkný spis vybral i jakousi zálohu. zkrátka, všechny nejdůležitější přípravní kroky byly již učiněny — bác! najednou se dovídám, že i tady přicházím s křížkem po funuse!
33 article
Spis, jímž bych nejspí:. — nikoliv: nej- spíše, ale zeela jistě vyplnil chvalně známou mezeru v literatuře, vydal již přede mnou ně kdo nedočkavý. A kdosi jiný, patrně ze zlomysl nosti, aby mně způsobil bolest a lítost, posla mně spis ten vinohradskou poštou, ale z nepo chopitelných důvodů vytrhl celý titulní list. Kdo je tedy autorem spisu, jejž jsem hodlal napsat sám, nevím — ale das vezmi takovouhle ne solidní konkurenci! Dívám se do spisu, člu o tom, kterak cho vati se dlužno při stole, na ulici i ve společ nosti, kterak jí se zmrzlina a kterak opět chřest kterak dobře vychovaný člověk smeká cylinl a kterak smeká klobouk, řečený panama a vů bec klobouk měkký, čtu o tom, že kapesn šátek, též zvaný kapesník, jenž slouží ve společ- nosti časem i k zastření mimovolného zivnuti. má býti, pokud možno, čistý, jakož vůbec prádlo dokonalého gentlemana má býti bez poskvrny a šaty beze stop opotřebovanosti, neboť jejich nápadná opotřebovanost nebyla by známkou dobrého vkusu, čtu o tom, že je-li pohromad jen společnost pánů s paní domu, „nabízí se paní domu přede všemi“ (čemuž ale neroz- umím) — — není pochyby: spis jedná právě o tom, o čem sám učeně pojednati jsem za- mýšlel, t. j. o pravidlech dvorného a vskutku uhlazeného chování. Ano, ano, mlad; muži, jemužto spis mě. především byl určen, vidíš, vidiš: již i jení všiml si při tobě nedostatku chování vpravdě dvornéh a uhlazeného — že se restydíš, milý mlady muži, smekati cylindr právě tak, jako smekáte
34 article
kloboukem, řečeným panama a vůbec klobou kem měkkým, jejž prostě smáčkneš nahoře do hrsti, jakoby to bylo kotě! Což pak ti před tím nikdo neřekl, nikdo tě nepoučil o tom, žo v tak zvaných lepších kruzích úzkostlivě se dhá právé toho, abys kapesní šátek, jímž někdy zustřeš mimovolné zivnutí, měl vždy čistý a tudlíž abys jej měnil vždy alospoň jednou za měsíc? Ne říkej, že je to kapwrieo. Je to sice jen kaprice ale společnost má již někdy takuvé, snad pře meštěné požadavky a její rozmary zněnsté bý vají přímo nevypočílatelny. Vida, zprvu něl jsem dopal, že někdo jiny mne předešel a honem vydal spis, jebož na psání sám jsem si předsovzal a k němuž nej důležitější přípravní kroky byly již učiněny .. ale četl jsem, četl jsem dále a hněv můj se roz plýval jako v čají piškot a v oko smutné vrace se paprslek naděje: spisek, jenž leží předo mnou a jejž někdo poslal mi z Vinohradů a ze zlomyslnosti, mohl se mi jen v pevé chvíli zdát konkurenčním. Pravda, ledačeho se dotýká správně varuje mladého muže, jenž hodlá stát se dvorným, aby, polká-li na promenádě dám již včera byl představen, nenabízel jí hněd ráme (pravda, dáma jde třeba někam k dostaveničku o němž nikdo nemá vědět a rytíř by ji tudí zbytečně jen překážel); spisek zasvěcuje mln dého muže i v jiné, stejně důležité a užitečn vědemosti, ale bohužel, pro mne vlastně bolu dík, přece nevyčerpává všeho a mnolých otá zek vůbee ani se nedotýká. Nikde ani slůvkom nezmiňuje se nap o tom, ktorak zachová se genileman, když by — ovšem náhodou, jež často se nepřihází — naše v polévce nějaký utržený knoflík. A to je da- ležité — autor spisku, o němž mluvím, bude mít asi vztek, že na věc tak důležitou vůbe mohl zapomenout! Je z toho ostatně i vidět, jal povrehně se zhostil svého úkolu.
35 article
Knoflik se něvyplivne, zejména ne se zby- tečnou okázalostí, ani nezahodí, ani nevrát hostitelce, o níž lze se domnívati, že jí na jednom knoflíku nezáleží. Dobře vychovaném muži, zvláště je-lí chudinka, jako kůl v plol a nemá-li milující a věrné ženy, jež by nr knoflíky přišívala, vždycky se takový knofiik hodí. Ne-li dnes, tedy zítra. Jen kdyby jich byl Najde-li ho tedy šťastnou náhodou v polévee nechlubí se tím okázale, jakoby v lese naze bříbka, aby nebudil závisti méně šťastných: ný- brž zachová ve tváři důstojný klid, nenápadně se podívá, není-li snad v polávce knoflik ještě nějaký a elegantním pohybem (jemuž nutnos dříve naučiti dema v zrcadle) vsune jej do kapsy u vosty (lhostejno, zdali do kapsy leve či pravé) a myslí si při tom: „Vida, knofiičku, dostal jsem tě, však se mi někdy hodiš. Jednou mi třeba prokážeš velmi platné služby.“ Knolli ku totiž máže se důvěrně tykní hned při prvním selkáni, kdložto damám ve společnosti pravidlem se tykání nenabízí. Iost, jenž hodlá státis dvorným, ani služebné svých hostitolů netyká Leda by s ní měl známost. Stane-li se muži, jenž hodlá státi se dvor ným a uhlazeným, že podávaje někomu omáčky poleje mu (jl) náhodou, vlastně omáčkou šaly tu dlužno, aby se na politého (polilou) přivětiv usmál, řekl na omluvu „s dovolením“, ale dél již o tom nemluvil, aby nerušil konversace dru hých. Mluví-li se právě o Wagnerovi, nesluší se zaváděti hovor, na př., na pokrývačství, nepo Wagnerovi a vůbec umění rozumí každý, v po krývačství málo kdo se vyzná a hovor by třeba uvázl.
Knolli Iost Wagner
36 article
Nodoporučuje se, ptáti se paní domu pře ostatními hosty, kupuje-li u řezníka za holove či na knížku. Zajímá-li to hostě, jenž hodlá stát se dvorným, diskretně zeptá se po tom služeh ných či domovnice. Rovněž nedoporučuje se při stole píáti se domácího pána, mnoho-li s má služebnému personálu dáti zpropitného Avšak, staloli se již a hostili přoce se zepta a hostitel jmenuje určitý obnos, je slušno, ab host nesmlouval a přizpůšobil se zvykloston domu. Mluvi-li se o nejnovějších zjevech v li teratuře, at světové, ať domáci, nevychlouh se tím, že's bned včera koupil si nový jízdn řád, ještě teplý — jsouť třeba ve společnost mnozí, jimž bys tím působil rozpaky, zahanben a možná litost, že jsou v literatuře pozadu. Na- dává-li se domácí literatuře, nemůže škodit budeš-li nadávat spolu. Je to v modě a utvrdíh společnost v názeru, že jsi mužem širokého sá lalaldu světového rezhledu. Rozčileně a vášnívě nikomu neodmlouvej Šedi-li nábodou při stole mladý, nadaný hudebn skladatel, jenž skromně o sobě tvrdí, že t. č. je bez odporu nejgenialnějším skladatelem nejen užší domoviny, nejen Evropy a ostatních dílo
Evropa
37 article
světa, ale celé sluneční soustavy vůbec, neod- poruj ani slovem, nekřič a nehádej se s ním — pamatuj si vábec: křičet a hádat mohou se jen lidé domácí, ale teprve, když hostě odejdou, Ale vyslecbni lso tiše, ochotně a pozorně. A na mžik, pasti-li i tebe ke slovu, chop se té vzáené přiležitosti a potěš nadaného skladatele tím, že právě dopsal ti jakýsi přítel, usedlý teď na Marsu, že přáli by si tam poslechnouti mladého, nadaného skladalele... velmi se mu tím za- vděčíš. A získati si vděku geniova, je vždycky krásné. Jistě v té chvíli umlkne a již již bude přemýšloti o tom, jak hned zítra všem denním listům rozešle noticku vlastnoručně zbotovenou, že „mladému, nadanému skladateli N. N. do- stalo se právě lichotivé nabidky, aby v příští saisoně za nejskvělejších podmínek dirigoval řadu svých koncertů na Marsu, kteréžto koncerty slibují státi se událostí prvého řádu a k nimž dějí se již dnes nejvelkolepější přípravy .. .“. A že mladistvý mistr lichotivou nabídku přijal a zpráva o tom že ve všem obyvatelstvu Marsu vyvolala nejradostnější vzrušení a že nejpřed- nější kruhy tamější spolučnosti. .. atd., jak už se takové noticky píší. Mladistvý, geniální vel- mistr, cele zaujat stylisováním noticky, jíž zítra, až bude otištěna, sám prvý svatojistě uvěří, dá ti na chvíli pokoj, ty budeš moci alespoň klidné jíst a těšiti se blahým vědomím, že tvá pra- nevinná lež o kamarádu, usedlém na Marsu, vy konala velmi, velmi mnoho dobrého. Neboť po sílila scbedůvěru geniovu. A to je vědomí krásné a povznášející ... Do velkých společností a k bankelům vů bec nepřichází pán nikdy bez límečku: dekoleto vány jsou pouze dámy.
N N Mars
38 article
Zmrzlina nojí se polévkovou lžicí. Vejde-i do společnosti nová dáma, všichní přílomní pán ilmned povstanou. Z toho pravidla vyjmuti jsou jedině hosté velmi vzáení, muži již velmi star a pak ti, kteří si ještě nesedli Zpozoruješ-li, o muži, jenž hodláš se stát dverným a uhlazeným, že dámě, sedící vedle tebe, upadl vějír nebo rukavička, ochotně a vli- ně ji úpozorni, mladý muži, že její vějíř či ruka- vička leži na zemi. Bude ti za vlidné upozornění jistě povděčna — dámy mají rády takové mal pozornůstky. A sluší se, býti galantním B. K ěronpe