5
article
slavné minulosti. Připijím pořadatelům výstavy
pražské, pozdravuji obecní radu pražskou, je-
jiho předsedu našeho drahého dra. Groše a
volám: »Ať žije Praha, ať žijí Čechy!«
Oba připitky byly přijaty s bouřlivou po-
ehvalou. Účasinici hostiny setrvali dlouho
v družné a srdečné zábavě.
V odpoledních hodinách hosté prohližel
výstavu, načež večer zúčastníli se velikého
rautu, pořádaného městem Prahou na počes
mezinárodního sjezdu komor.
Dnešního dne účastní se francouzští hosté
jednání kongresu, odpoledne pak zavítají na
výstavu.
Praha
Čechy
kongres
6
article
III. mezinárodní sjezd obchodních
komor v Praze.
(Druhá pracovní schůze.)
Kongres pracuje plnou parou! V důklad-
ných debatách probírají se vážná thomata hospo-
dářská, o nichž nejdřive referát podává odborník
na slovo vzatý, aby debatteurům poskytl námět
k úsudkům a projevům. Poznáváme celou řadu
temperamentních řečníků i rozdily v jejich na-
zírání na jednotlivosti; z řečí jejich pak vyzni-
vají velmi bystré a cenné poznatky. Po prvním
dni jednání pokračováno včera s neztenčenou
píli. Ba možno říci se zvýšenou neunavnostíl
Velká zasedací eíň paláce Obchodní
živnostenské komory byla včera v pravém slova
smyslu přeplněna sjezdovými delegáty. Účasten-
ství bylo tak značné, že někteří hosté, kteři
přišli později, nenašli míst. Po 10. hod. dopol
zahájil předseda pan Canon Legrand schůzie
udělil slovo hraběti Clam Martinicovi,
jenž přečetl děkovnou odpověď, došlou z dvorn
kanceláře na pozdravný telegram, zaslaný kon-
gresem v sobotu císaři.
Hrabě Clam Martinic přečetl dále shromá-
ždění řadu pozdruvných a omluvných tolegramů
od různých obchodních a průmyslových korpo
rací a jednotliveů. Jménem města Prahy a ob-
chodní a živnostenské komory zval pak hosty
na večerní raut, jejž pořádalo město Praha n
Žolíně, a na banket obchodní komory, pořádaný
dnes v koncertní síni na výstavišti. Předseda
sdělil shromáždění, že obdržel dopis od p. C
ruttia, jenž v podstatě se ničím neliší od reso-
luce, přijaté v přodešlé schůzi.
Potom se přešlo k jednánío
celních formalitách.
Martinic
Praha
palác obchodní živnostenský komora
obchodní komora
Canon Legrand
7
article
Slova se ujal p. Fürst de Maráth. Řečník
uvedl, že je nutno odstraniti pokud možná
rychle zbytečné překážky, znesnadňující mezi
národní obchod, jež ve skutečnosti jsou jen skry-
tým a špatným protekeionářstvím. Každý, kd
měl co činiti s exportem a importem, ví dobře
že celní formality jsou tak složité, že pouze lidé
s ohromnou praxí mohou se vyhnouti stálým
nedopatřením při celní prohlídce, plombování
na transitních celnicích, nekonečném psaní atd.
Navrhuje, aby permanentní komité podniklo an-
ketu o celních formalitách v různých zemích.
připravilo referát o výsledcích této ankety a pod-
niklo kroky ke zjednodušení těchto formalit.
Hugo Manes z Frankfurtu zmíňuje seo
tom, že exportéři často trpí chybnými výklady
trvajících celních řádů. Projevuje přání, aby
byl utvořen zvláštní mezinárodní orgán, jenž
by ve sporných případech konal úlohu rozhod-
čího soudu.
Pan Legrand se táže, nemohl-li by perma
nentní komitét svolat zvláštní užší konferene
přodnostů celních úřadů, jež by připravila půdu
pro další mezinárodní konferenci pro z jedno-
dušení eelních formalit. Pan Lambert
z Charleroi by si přál jednotnou formuli pro
celní deklaraci, v níž by bylo pokud možno
nejméně otázek.
Dr. Borgius z Berlína praví, že následkem
chybných výkladů technických a obchodních
výrazů vznikají často spory a navrbuje proto.
aby kongres předložil vládám návrh, zvoliti
zvláštní mezinárodní komisi, složenou z členů
hlavních průmyslových skupin. Tato komise by
sestavila rejstřík definicí sporných odbornýeh
výrazů, na něž by zúčastněně země byly vá-
zány.
Fürst Maráth
Hugo Manes
Legrand
Lambert
doktor
Borgius
Frankfurt
Charleroi
Berlín
8
article
Pan Peretz, delegát varšavského bursovníhe
komitétu, žádá, aby celní formality nesloužily
politickým cílům. Cestující, kteří jedou do Ru-
ska, musí se podrobit dlouhé, nemilé a zby-
tečné celní prohlidce. Německo, aby zame-
zilo import ruského dobytka, vymyslí si zbyteč-
nou proceduru, diktovanou prý zdravotními po
žadavky. Je rozhodně proti tomu, aby byl zří
zen mezinárodní rozhodčí tribunál pro věci ob
chodního rázu, poněvadž nevěři, že něco tako
vého by se dalo uskutočniti.
Dr. II. Soetber, delegát německého Handels
lagu (Berlín), protestuje proti naráže
p. Perelze, že německá vláda o bcház
celní smlouvy hromaděním zbytečných
formalit.
Pan L. Strauss, Belgičan, uvádí, že tímto
způsobem jednají téměř všechny státy. Celni
úřadnici hromadí často zbytečné formality, aby
znemožnili import toho či onoho zboží a zavdě-
čili se tím vládě a parlamentu. Rozhodně je
proti tomu, aby permanentní komité sjezdů ob-
chodních komor mělo právo o své vůli vyjedná-
vati s vládami. Dala by se mu takto do rukou
moc, Již by mohlo snadno znoužiti. Moblo by se
státi, že členové pormanentního komitétu by há-
jili protekcionistickou politiku, zatím co většina
členů sjezdu by byla pro svobodný obchod. Pei-
manentní komité má připravovat pouze sjezdy.
podnikat ankety a nie více.
Peretz
L Strauss
Belgičan
Pei
Německo
Berlín
9
article
Pan Chapsal, oficiální zástupce francouz
ské vlády, praví, že nelze zatím mluvit o jed-
notné formuli při celní deklaraci, o úplném od-
stranění formalit. Pozvolnou cestou dohody mezi
jednotlivými státy dá se však mnoho docílit.
Upozorňuje na to, jak byla urovnána mezi
Francií, Německem, Švy carskem
Anglií otázka obchodních cestujících. Je
nutno pokračovati na této cestě a permanentní
komité by mělo býti pověřeno, aby podniklo
v tomto směru zvláštní anketu, jejíž výsledky
by předložilo příštímu sjezdu obchodních
komor.
Ke slovu se přihlásil p. dr. J. Lošťák, jenž
navrhl, aby konsulové měli za povinnost infor-
movati místní obchodníky o celních tarifech a
formalitách zemí, jež zastupují. Obchodník by
uzavřel svého druhu definitivní smlouvu s kon-
sulem tak, že by nemohl utrpět nepředvídanýeh
strát při vyclívání.
Chapsal
doktor
J Lošťák
Francie
Německo
Anglie
10
article
Pan F. La Lane, předseda Národního úřadu
obchodního ve Philadelphii, navrhl
rosoluci
tohoto znění: Kongres splnomocňuje předsedu
sjezdu, aby jmenoval komisi, která by připravila
zprávu o přáních kongresu ve příčině jednotnost
celních tarifů v zemích, na kongresu zastoupe
ných a předložila tuto zprávu příštímu sjezdu
obchodních komor.
Po několika věených poznámkách p. Reada.
člena obchodního úřadu ve Philadelphii, pro-
mluvil pan Bure. Je rozhodně proti tomu, aby
se konsulům ukládaly nové povinnosti. Konsul
jenž by měl informovati obchodníky o všeeh
celních formalitách, musil by míti zvláštní kan
celář a nelze věřit, že vlády by povolily potřebn
náklad na něco takového
Předseda resumuje debaty a niavrhuje shro
máždění, aby hlasovalo o resoluci, navržené p
Chapsalem a Legrandem. Resoluce tato, jet
byla jednomyslně přijata, zní:
Mezinárodní kongres obchodních komor
projevuje přání, aby celní formality byly
zmenšeny do minima, nutného ke správnému
vyclívání a aby dle možnosti byly stejné ve
všech zemích. Kongres vyzývá proto svů.
permanentní komitét, aby s pomocí obehod-
ních komor a příslušných associací zahájí
anketu za účelem vynalezení praktických pro-
středků k uskutečnění tohoto přání.
Read
Bure
Chapsal
Legrand
Philadelphia
národní úřad
Le Lane
11
article
Celní statistika.
Dalším bodem jednání sjezdového byla
celní statistika. Před generální debatou
vyžádal si slovo p. Hoptia, oficiální zástupee
belgické vlády, aby sdělil kongresu, že Belgie
bere na se podnět ke svolání mezi-
národní konference delegátů růz-
ných států v otázce celní statistiky.
Sdělení toto bylo přijato potleskem a předsed
udílí slovo p. Krešičoví ze Záhřeba, jenž po-
dává obšírný a věcný referát o této otázee
mezi jiným navrhuje, aby pro celní for
mule a názvy byla zvolena jedn
řeč: francouzská.
Pan Kobatsch, sekretář dolnorakouského
průmyslového spolku, myslí, že v zájmu obcho-
du a dobré politiky je, aby celní statistiky růz
ných států byly porovnány a zároveň kontrolo-
vány. Za tím účelem shromáždili by se občas
obchodní statistikové sousedních států, aby pro-
zkoumali výsledky svých statistických prací
dali by pokyny celním správám, jak odstranit
vzniklé chyby. Mezinárodní konferenci čelných
statistiků by mohlo býti uloženo, aby vypraco-
vala mozinárodní celní rojstřík zboží, jejž by
předložila ke schválení sjezdu obchodních
komor.
Pan Allard projevuje přání, aby obchodn
komory snažily se pohnout své vlády, aby tylo
přijaly pozvání belgické vlády na mezinárodní
konferenci o celní statistice. Otázka ta již uzrála,
ba téměř přezrála a není proto pochyby, že by
se dalo brzo rozřešit.
Kobatsch
Allard
Belgie
Záhřeb
12
article
Po řeči p. Salmoiraghuie, jenž doporučoval
aby byly podrobně zkoumány některé speciáln
otázky, ujal se slova p. Kämpí z Berlina. P ro
testuje proti tomu, aby mezináro dn
celní rejstřík zboží byl pouze v jedné řeči
Dr. Borgius upozorňuje na netušený úspěch
Esperanta a myslí, že přijetí výpomocné
mezinárodní řeči by mělo ohromný význam pro
obchod. Pan Ran praví, že otázka, jakého j-
zyka má býti užíváno, je podřízena. Nutn
především, aby užívané terminy si odpovídaly
ve všech řečech. Po několika krátkých slovech
pp. Rolla, Straussn, Allarda, Kämpfa předsedn
na přání některých účastníků oznamuje, že
v úlerý schůze začne o 9. hodině dopol. a po-
trvá do 1. hod. odpol. V této schůzi dle všeho
bude program vyčerpán a proto by to byl
též posled- pracovní schůze sjezdu.
Schůze zakončena byla o 12.40 hod.
Salmoiraghuie
doktor
Borgius
Rana
Roll
Straussn
Allard
Kämpf
Berlín
13
article
Vyjížďka po splavněné Vltavě.
Naši zdatní technikové mohli se účastníkům
III. sjezdu mezinárodního pochlubiti zajímavou
ukázkou své vyspělostí, jež dnes i cizinu neobyčejně
poutá, totiž usplavněním Vilavy. Vzhledem ku bo-
batému programu kongresu bylo možno podniknouti
pouze krátkou projížďku a to pouze pro část účast-
níků kongresových, nicméně i la vzbudila obdiv
hostů, o nichž možno právem říci, že byli ze všech
konců svěla: Francouzi, Rusové. Poláci, Holanďaně.
Němci, Angličané, Italové, Bulhaři. Chorvati atd. a
ovšem i mimopražšti čeští členové kongresu. Celkem
zúčastnilo se vyjížďky na 800 osob.
Místodržitel jako předseda kanalisační komise
dal účastníkům k disposicí parník »Marii Valerii«a
pověřil dv. r. dra. Rytíře, aby jej zastupoval a ře-
ditele kanalisační komise stav. r. Rubina, aby pro-
jižďku řídil a účastníkům jednollivosti slaveb a pla-
vebních zařízení vysvětloval. Za kancelář kanali-
sační zůčastnil se projížďky také místodrž. tajemník
dr. Kirchner z Neukirchenu.
Učastníky pozdravil dv. r. dr. Rytíř a sice česky.
německy a francouzsky, vysloviv naději, že prace
domácích lechniků také tentokráte dojdou plného
zájmu cizích hostů.
Francouz
Rus
Polák
Němec
Angličan
Italos
Bulhar
Chorvat
Valerius
doktor
Rubin
Kirchner
Vltava
Neukirchen
kongres
14
article
Pan stav. r. Rubín pak rovněž uvítal česky, ně-
mecky a francouzsky hosty a jich dámy, jichž s
několik exkurse zúčastnilo, a v těchže řečech poda
nejprve krátký nástin splavnění vltavského
O 2. hod, odpol. nastoupila pak »Marie Valeriee
plavbu a sice nejprve kolem. Holešovického přístavu.
jehož situaci, účel a zařízení p. stav. r. Rubín vy
světlil. Na to se jelo ku bradlovému jezu trojskému
kde loď zastavila a účastníci vystoupili, aby si pro-
hlédli zevrubně konstrukci jezu a přibliželi ku pro-
plavování vorů propustí vorovou.
Polom jelo se ku plavidlům podbabským, která
vzbudila nejživější zájem celé společnosti. Po dal-
ším výkladu stav. r. Rubína nastoupena pak dalšt
jizda k Roztokům, kdež loď oločila a nastoupila zpá
leční cestu ku Praze, kamž přibyla o 5. hodině od-
polední.
Mezi jízdou pozvání účastníci k zákuskům a po
háru českého vína. Po projevech p. dv. r. dra. Ry
tíře a stav. r. Rubína ujal se slova cís. a kom. rada
Wolfbauer z Vidně, jenž vyslovil jménem všech
účastníků podiv a překvapení nad výtečným rozř
šením problému usplavnění Vltavy.
V témž smyslu vyslovili se pak i četní jin
účastníci, jmenovitě president severoamerické obchodn
komory La Lanne, pak americký konsul Brittain, dr
Everwyn, zástupce král. holandské vlády, C. Adamski
zastupce obchodních a průmyslových jednot ruských
dr. Karastojanov, místopředseda obchodní a prům
komory v Šofiji atd.
Valeriee
Rubín
doktor
Wolfbauer
Everwyn
Adamský
Karastojanov
Polom
Roztoky
Praha
Vltava
Brittain
O 2
Le Lanne
15
article
Návštěva v první česko-moravské továrně n
stroje v Praze. President stálého výboru sjezdového
pan Canon-Legrand v průvodu předsedy kon
gresu obchodních komor hr. Jindřicha Clam - M ar-
tinice a pana Milly Canona- Legrand
mladšího, posluchače inženýrství, navštívil včer
odpoledne první česko-moravskou továrnu na stroje
v Praze. Po uvítání se strany ředitelství závodu byla
podniknuta prohlídka jednotlivých rozsáhlých dílen.
Jak hosté tak i hr. Clam-Martinic vyslovili se velice
pochvalně o celkovém strojním zařízení první česko-
moravské továrny na stroje. Zvláštní pak pozornosti
těšilo se oddělení lokomotivní, jakož i postup ve vý-
robě lokom liv. Nemenší pozornost věnovali hosté
parní turbíně patent Zvonlček, která slouží ku po-
honu veškerého strojního zařízení zmíněně továrny
Návštěva trvala dvě hodiny.
Raut ku poctě kongresistů na
Žofině.
Mill
Legrand
Martinic
Praha
Canon
Legrand
Jindřich clamM ar
16
article
Skvělým způsobem vzdala při rautu vče
rejším Praha poctu účastníkům mezinárodního
kongresu. Zvouc všechny bez výhrady, přinesla
jim vstříe pohostění v pravdě slovanské
srdečné. V nádheře, jakou sál žofinský vídá
jen o největších distinguovaných plesích, v osl-
nivém světle a jasu, v pohádkových výzdobách
a efektech, prostřena tabule.
Kol stěn dvorany upravena intimní louhí
rostlinnou dekorací; celé ústředí pak vyzdobeno
s vybraným jardinérským vkusem, dýchalo vůní
a zářilo jasem květů. Účastnici kongresu, fran-
couzští hosté, representace města Prahy a dámy
přední společnosti v určenou hodinu oživili
dvoranu.
Z hodnostů dostavili se místodržitel hr
Coudenhove, náměstek nejvyššího zemského
maršálka hr. V. Schönborn, starosta dr.
Groš s náměstky a téměř celou městskou radou
a sborem obecních starších, členové panské
sněmovny vrchní ředitel Zamské banky dr-
Mattuš, cís rada Křižík, Vohanka,
odborový chef Brosche v zastoupení mini-
stra obchodu, vicepresident Vojáček, baron
Braun a jiní.
Pořad večera vyplnili členové opery Národ-
ního divadla operní pěvkyně pl. A. Slaví
ková-Jordánová a pp. E Pollerta
M. Štork, dále koncertní mistr Buchtele
a klavírní virtuos David, jichž procltěné vý-
kony provázeny bouří potlesku a jásotu. Hojně
zásobené bufety, pečlivě řízené restauraterem
p. Fr. Krátkým a jeho chotl, těšily se čilému
odbytu. Za osobního řízení kapelníka a hudebního
skladatele p. Bobka koncerlovala kapela pě
šího pluku č. 102.
Coudenhove
V Schönborn
doktor
Groš
Mattuš
Křižík
Vohanka
Braun
Jordánová
Pollert
M Štork
Buchtel
David
Bobek
Praha
panská sněmovna
17
article
Věerejší raut průběhem i povznesenou,
v pravdě slavnou náladou byl jedním z nejskvě-
lejších, jaké kdy viděly sály žofínské.
Nepřítomnost omluvili: arcivévoda Karel
František Josef, přednosta komory princ z Lob-
kowic, sborový velitel Czibulka, min. Derschatla.
ředitel Schmoranz, dvorní rada MUDr. Dvořák.
president Wessely, probošt Karlach, Ferd. prine
Lobkovie, ministr financí Korytovský, mist. rada
Strachotínský, plukovník Lukas, vicepres. fin-
zemského ředitelství Tersch, obecní starší dr
Vlček, místoředitel měsíské spořitelny dr. Klier.
kníže Schwarzenberg, prelát dr. Burian, dvorn
rada Morsladt, opat Zavoral, president dr. Vo-
kaun, president dr. Schramek, dvorní rada Ša-
fařík-Pštross, fin. prokurator Rohlena, podmar
šálek z Rummershoffu, dr. Vr. Černý, obecn
starší, místodrž. vicepresident Dörfl, general-
major Matusehka atd.
Dnes koná se u místodržitele hr. Conden-
hova hostina v letohrádku v Bubenči; pozváni
jsou oficiální zástupcové zahraničních stálů
zúčastněných na mezinárodním sjezdu obchodníci
komor v Praze.
Program drubého dno: Ráno o 9. hod. začátek
schůze v paláci obchodní komory. Odpoledne o 3. h.
společná prohlídka výstavy (skupinami). Večer o 8.
hod. hostina, pořědaná obchodní a živnostenskou
komorou v koncertní slni na výstavě na počest
účastníků sjezdu. Bude spoluúčinkovati výstavní
orchestr České Filharmonie.
Karel
František
Josef
Schmoranz
Dvořák
Wessel
Karlach
Ferd
Lobkovie
Lukas
Tersch
doktor
Klier
Schwarzenberg
Burian
Morsladt
Zavoral
Schramek
Pštross
Rohlen
Černá
Dörfl
Matusehka
Rummershoff
Bubeneč
Praha
obchodní komora
Český filharmonie
Šfařík
18
article
Slovanské návštěvy v Praze.
Slovanské návštěvy v Praze.
Polská výprava do Prahy bude míti, jak z pro
slovů při uvítání jejím na výstavě lze souditi, velký
význam národní a zároveň znamenité výsledky ho
spodářské, plynoucí z výborné a účelné organisace
prohlídky výstavy.
Výprava byla komitétem Ivovským předem d
podrobností znamenitě propracována. Po nedělní pro-
hlidce Prahy zavítala včera v hodinách dopo-
ledních na výstavu, kde očekávána byla v středn
síni průmyslového paláce několika členy výkonného
výboru a úřadníky, výstavy. Uvítací řeč proslovil
president výkonného výboru pan Leon Bondy
zdůrazniv velký význam jubilejní výstavy pražské
oceniv její hospodářskou důležitost u srovnání s vý
stavami předešlými. Řečník poukázal na to, jak vy-
nikajícím způsobem representuje se na výslavě práee
česká, poukázal na rozvoj slovanských národů, které
z národů výlučně agrárních stávají se ponenáhlu
národy průmyslovými, osvětlil průmyslový rozvoj
národa českého a končil srdečným přáním zdárného
hospodářského a průmyslového rozvoje národu pol-
skému, k čemuž zajisté sympalická polská návštěva
na výstavě zavdá četné podněty. Předseda komitétu
pro uspořádání výpravy Paszkudzki děkoval za
bratrské a srdečné uvítání a zdůrazňuje, že výprava
nepřišla pouze za účely zábavními, nýbrž za účelem
poučení a seznání velikého průmyslového rozvoje če-
ského národa. Výpravy zůčastní se zvláště prak-
tičtí obchodníci a průmyslníci, kteři
doufají, že zlskají zde hojně poučení, jež bude zá-
kladem další jejich práce. Za toto blahodárné půso
bení výstavy vzdává řečník výstavě samé a celému
českému národu za bratrské uvitaní vřelé díky. Řteč
tato provázena byla nadšeným provoláváním slavy
národu českému a srdečného polského »Czolem«.
Bond
Praha
19
article
Polom polsky pozdravil výpravu sekretář vý-
stavy p. Hlaváček, poukázav mezi jiným na to-
jak hojně přicházeli a přicházejí nejbližší naši bratři
ve slovanské rodině, Poláci, jednotlivě i v celých vý
pravách na naši výstavu, takže návštěvníků polských
lze počílati na tisíce. Řečník děkuje Polákům za tuto
velikou účast, která znamenitě upevní sympatie mezi
nimi a národem českým a k obapolnému prospěchu
posílí — vzájemné hospodářské vztahy.
Když byla celá skupina, čítající několik sel
hlav, mezi nimiž velký počet dam, folografována
výstavním fotografem p. Pavlikem, rozdělila se na
několik skupin, kleré ihned započaly důkladnou
odbornými výklady provázenou prohlídku výstavy.
Skupiny byly již předem určeny, takže soadné bylo
jejich rozdělení; podobně také bez závady sešly se
opětně jednotlivé části výpravy v hodinách poledních
v několika restauracích na výstavě, takže dik vý-
borné organisaci pobyt této velké výpravy v Praze
jest opravdu účelný a prospěšný. V čele výpravy.
která čilá téměř 700 osob a která přibyla du Prahy
dvěma zvláštními vlaky, stojí: Paszkudzki, dr-
Buzek, Mašlanka a dále předseda spolku
»Samopomoc« pan Noworolski. Výprava skládá
se více nežli z polovice z řemeslníků, obchodníků
průmyslníků, dále účastní se jí velký počet dam,
řada lékařů, advokátů, úřadníků a studentů.
Hlaváček
Polák
Pavlik
Buzek
Mašlanka
Noworolski
Polom
Praha
Paszkudzki
spolek » Samopomoc
20
article
»Ziemianki,« spolek statkářek polských,
téměř současně s velkou výpravou polskou ze Lvova
dojel do Prahy
Zajímavé toto sdružení žen polských vydalos
po pečlivých informacích do Čech a to nejen
k návštěvě Prahy a výslavy, ale zejména k ná-
vštěvě ženských škol českých, hospodyň-
ských a vzdělavacích, jakož i k návštěvěa
poznání ženských spolků českých. Dámy
polské, počtem 16, ubytovaly se v pensionálé sl.
Zakuličkovy a navštěvují »Domácnost« a »Záštitu«.
Během včerejšího dne přidružily se k lvovské vý-
pravě při prohlídce výstavy a ve čtvrtek odjedou do
Chrudimi, jednak ku prohlidce města, jednak hospo-
dyňské školy tamní.
Při návratu svém zastaví se v Olomouci
vykonají návštěvu v Poetingeu. Polské ženy
těší se sesterské pozornosti našich paní a dlvek, ze-
jména v Ženském českém klubu.
Zakuličkův
Lvov
Praha
Čechy
Chrudim
Olomouc
Poetingeu
21
article
Sjezd knihtiskařů a písmolijeů
v král. českém.
Sjezd knihtiskařů a písmolijeů
v král. českém.
V obšírné zprávě ze včerejšího dne referoval
jsme o zabájení zajímavého tohoto sjezdu, jakož
i o referátech, které předneseny byly do 11. hodiny
dopolední. Z jednání dalšího uvésti dlužno referá
p. Zdislava Grégra o návrhu tiskového výboru
poslanecké sněmovny na zrušení koneesn
soustavy pro živnosti tiskařské a knih-
kupecké
Z důkladného referátu toho místy zajímavými
byla asi tato: V měsíci březnu t. r. publikován byi
návrh tiskového výboru poslanecké sněmovny na
zrušení koncesní soustavy pro živnosti tiskařské
knihkupecké. Výbor gremia knihliskařů a písmolijeů
v Praze, uvažuje o télo záležitosti. . zhodl se ihne
zaujmouti vůči otázce télo určité slanovisko a zahá-
jiti příslušné společné kroky. Z příčiny té položi
otázku tu na pořad valné hromady gremiální (dne
května t. r.) a uznal za vhodné náježitě se infor
movati na příslušných místech, v jakém stadiu
záležitost ta se nalezá. A tu došlo uspokojivé sdě-
lení, že není pro tu dobu, ba ani pro dobu dneš
aktuální zakročení nutné. Výbor tiskový nabyl lotiz
přesvědčení, že návrhem svým přesáhl meze své
kompetence. Tak se stalo, že koncesní soustava pro
živnosti knihtiskařské bude zachována.
Sjezd vzal tento referát s uspokojením na vě-
domí, načež řed Geistlich referoval o hospodá-
ské situaci živnosti knihtiskařské
houíném udělování nových konces
zejména neodborníkům a politickým stranám, jako
i udělování t. zv. obmezených koncesí a koncesi n
základě § 37. živn.ř.
Grégr
Praha
poslanecký sněmovna
Geistlich
22
article
Řačník pravil v jádru toto: Místodržitelství krá
lovství českého povolilo za posledních 10 let v ob-
vodu pražského gremia 42 nových koncesí. Před 10
lety bylo tu celkem 54 liskáren, nyní jest jich v čin-
nosti 81. Rečník doporučil resoluci, ve kterés
praví:
»Zemský svaz gremií knihliskařů v Čechách
nechť intervenuje prostřednictvím svých zástupco
osobně u místodržitelství, aby nové koncese udělo
vány byly jen dle skutečné polřeby a to jen zku-
šeným odborníkům po předchozí informaci o sku
tečné způsobilosti žadatelově u Zemského svar
gremil. Deputace nechť vyloží věcně důvody pro
luto nezbytnost a nechť upozorní zvlášť na zhoub
nest dalšího udělování koncesí politickým stranám
a korporacím, které využitkujíce vlivu svého, ubí
rají soukromým tiskárnám tiskové dodávky pre
ústavy, obce a jiné veřejné instituce. Netřeba zři
zovatí nové závody, když poměry donucují řadu
principálů ku prodeji tiskáren.
Řačník
Čechy
23
article
O olázce spravedlivého upravení do
dávky liskopisů pro státní úřady v Če-
chách referoval p. Zdislav Gréur, jenž uvedl, že jde
zvláště o dodávky tiskopisů pro ředitelstva státniel
drah, ředitelství pošt a telegrafů, pro vrchní zemský
soud v Praze, oba armádní sbory, správu elektri
ckýeh podniků a navrhl resoluci:
»Příštímu výboru Zemské jednoty gremi! knih-
tiskařů a písmolijců v král. českém ukládá s
z usnesení dnešního sjezdu, aby zahájil energick
jednání se ředitelstvy c. k. slátních drah v Če
chách, c. k. pošt a telegrafů pro král. české
v Praze, c. k. vrchním zemským soudem pro král
české, velitelstvy obou armádních sborů v Če
chách, správní radou elektrických podniků král
hl. města Prahy, aby všechny práce úiskové jim
v král. českém spotřebované na příště zadávány
byly tiskárnám domácím a kdyby jednání to ne-
mělo žádoucího výsledku, nechť dovolává se výbou
jednoty odůvodněné nápravy u příslušných mini
sterstev a po případě ochrany říšských poslane
král. českého.«
Týž zpravodaj s p. A. Gschihayem
referoval o olázee dodávky písma a potřeb
knihtiskařských pro mistodržitelskou knihtiskárau
pro tiskárnu školního knihoskladu v Praze ze zá
vodů v král. českém. S vývojem knihtisku a přibý-
váním nových tiskáren v Čechách vyvíjelo se v po-
sledních letech zdárně i písmolijectví a obchod s po-
třebami grafickými. Většina domácích závodů, majíc
smysl pro podporování těchto domácích výrobků.
jest pilnými jejich zákazniky. Místodržitelská tiskárna
a školní knihosklad dosud tak nečinily, ač přikladem
může jim býti vláda uherská, která od lé doby, co
v Uhrách existují písmolijny a továrny domácí, ne-
připustí, aby pro tiskárny státních úřadů za brani
cemi bylo objednáváno. Rečník navrhl v tom smyslu
případnou resoluci.
Gréur
Gschihay
Praha
Čechy
Uhry
24
article
Jedním z nejaktnálnějších návrhů a referátů by
pp. Strnada a Rud. Richtra na zřízení
vyššího grafckého nčiliště v Praze-
Knihtiskařství v Čechách proslulo již v prvníe
počátcích mezi všemi obory průmyslnými a řemesl-
nými a stávalo na místě nejpřednějším, nezůstávají
v ničem pozadu za cizinou. Již 28 roků po epochál-
ním vynálezu Guttenbergově zřízena r. 1468 v Plzní
první knihtiskárna, po ni následovaly v Praze 1478.
ve Vimperku 1484, v Kutné Hoře 1489, v Počátkách
1552, v Litomyšli 1589 atd., a od těch dob knih-
tiskařství v Čechách stále víc a více přibývalo. Dil
prvních našich knihliskařů dnes chována jsou jako
vzácnosti v museích a hlásají slávu českého knih-
tiskařství, jež za Melantricha z Aventina a z
Daniela z Veleslavina dostoupilo nejvyššího stupně
Doba těchto našich arcimistrů, jež všim právem na-
zývána zlatou dobou českého plsemniciví a lím če-
ského knibliskařství, vystřídána dobou válek, jež,
jak přirozeno, měly neblahý vliv na rozvoj řemesla
i umění. Avšak sotva že válečný ryk utichl a oby
vatelstvo opět vracelo se ke klidným krbům svým
počalo opět vzkvétati knihtiskařství a s ním i ostatn
umění grafické.
Strnad
Richter
Guttenbergův
Melantrich
Aventin
Daniel
Praha
Čechy
Plzeň
Vimperk
Kutná hoře
Litomyšl
Veleslavina
25
article
Avšak nemá li knihtiskařství a umění grafické
zůslati státi na témž stupni, mají-li spěti k většímu
rozvaji, jest třeba, aby i u nás založ no bylo vyšš
učiliště, jakým se dnes již na příklad honost
Vídeň, lůda pro grafické učiliště jest u nás nad jino
vhodná. Ke cli a chvále delnictva doznatí dlužno.
že právě jim k založení učiliště jest upravena, nebo
ve své ušlechtilé, všeho uznání hodné snaze po vyš
šim odborném vzdělání založilo a vla stní m.
leckdy na jeho slly sahajícími prostředky po tři leta
vydržovalo grafické kursy, jež nyní pře-
vzalo ve svou správu technologické museum pražské
obchodní komory. Toto pomocnictvo dalo léž popu
k založení grafického oddělení při Náprstkově museu
a také z vlaslních prostředků je udržuje. Museum to.
jež nyní opatruje »Spolek faktorů«, je jed
ným grafickým muscem naším.
Pro naše poměry hodilo by se nejlépe učiliště.
jak navrhuje technologické museu m. Viděli
bychom v něm arciť jen první počálky ústavu, po
němž voláme; ale nepředstavujeme si také příšt
grafický ústav jako věrný odlitek učiliště vídeňského.
Vídeň
obchodní komora
Náprstkův muzeum
spolek faktor
26
article
Kdežlo tento věnuje hlavní péči umění reprodukčnímu.
kladli bychom váhu na to, aby ústav náš držel s
programu dosavadních kursů grafických a nejvíce
pěstoval knihtiskařství, o jehož svéráznost běží.
V uvážení všeho toho výbor sjezdu navrhl re-
soluci:
»Sjezd knihtiskařů z Čech, v Praze dne 7. září
1908 u přiležilosti jubilejní výstavy konaný, žádá.
aby v Praze zařízeno bylo vyšší gra-
fické učiliště s rozšířenější a propracova-
nější osnovou učební, jskou měly dosavadní kursv
grafické. Kursy ty, na něž pomocnictvo po kolk
let většinou samo náklad neslo a v jichž pořádán
nyní se obětavé uvázalo technologické museum
pražské obchodní komory, nejlépe dosvědčují jak
počtem žáků svých, tak výsledky svými nutnost
podobného učiliště u nás. Spolehaje na slib, jejž
vláda v ohledu tom v poslanecké sněmovně jit
učinila, žádá ji sjezd. aby se zřízením učilište
toho neotálela, nýbrž by v čase co nejkratším
v proponovaných a poň rozměrech v život je uvedla
a postupem času doplnila tak, by požadavkům na
ně kladeným úplně vyhovovalo. Poslance všech
stran žáda sjezd, aby grafickému učilišti v Praze
pozornost svou věnovali a o brzké zřízení jeho s
zasadili. Právě dnes ustavující se zemskou jednolu
gremil knihliskařských v Čechách a gremium knih-
tiskařů v Praze vyzývá pak sjezd, by na místech
kompetentních na zřizení učiliště grafického v Praze
nalehaly a aby vůbec zřízení jeho se zřetele ne
spouštčly«.
Čechy
Praha
obchodní komora
27
article
Resoluce byly přitomnými vesměs přijaty, načet
odpoledne o 3. hodině konala se ustavujíe
valná hromada Zemské jednoty gremií knih
tiskařů a písmolijců, které přítomní byli pouze dele-
gáti gremií.
Jednání sjezdovému přítomni byli v zastoupení
různých úřadů, města a korporací za král. hl. měst
Prabu m. r. Filip a kom. r. Reinwart, za mi-
nisterstvo obchodu živnost. instruktor p. K. L a uer-
mann, za místodržitelství taj. p. dr. Schneider-
Soukup, vrch. okres. komisař dr. Hanuš Vov es
a referent místodržitelství v záležitostech koncesních
H. Z. Dvofák, za instruktorát ministerstva obchodu
p. V. Burda, za živnost. referát pražského magi
strátu V. Kasalický, za obchodní a živnosten-
skou komoru pražskou cís. rada J. Otto, cís. rada
F. B. Batovec a cís. rada dr. V. Schuster, za
obchodní komoru v Liberci Vil. Stiepel, za obch.
komoru v Plzní M. Pokorný, za obchodní komoru
v Chebu II. Chudáček, za technolog. mušeum
v Praze inž Rob. Urban, za knihliskaře moravské
p. Mil. Prochá zka z Olomouce.
Omluvili se: starosta Prahy dr. Groš, městský
rada dr. Baštýř, místodrž. vicepres. Vojáček
Döríel, míst. rada Strachotínský, mag. rada
dr. K. Schneider, vrchní živn. inspektor Suda,
předseda tarif. úřadu ve Vídní Fr. Jasper, mag
tajemník JUC. Cyril Vlk a j. Vedle toho pořadatel-
stvo sjezdu došla celá řada pozdravných a omluv.
ných přípisů a telegramů.
Reinwart
doktor
Schneider
Soukup
Vov
V Burda
Otta
Batovec
V Schuster
M Pokorná
Urban
Groš
Baštýř
Vojáček Döríel
K Schneider
Sud
Vlk
Liberec
Plzeň
Cheb
Praha
Olomouc
Vídeň
Francie
Jasper
JUC
Praba m . r . Filip
Ing Rob
28
article
Jubilejní výstava
Jubilejní výstava
pražské obchodní a živnostenské
komory.
Zdá se, že vstupujeme v období nového
rozkvětu výstavy. Jako by babí léto chtělo na-
hraditi a odčiniti to, čím na výstavě zhřešilo
léto opravdové.
Se sluncem se vrátila jará mysl; vrátils
jas, radost a ruch. Ale počasí jen ozlatilo rámee
obrazu. Bylť včerejšek nepochybně jedním z
nejskvělejších dnů výstavy. Zatím co v paláci
komorním na Josefském náměstí zasedá dosud
mezinárodní kongres obchodních komor, sešel
se v pavilonu komorním na výstavišti sjezd
knihtiskařů a písmolijců z král. českého.
A současně měla výslava dvojí vzácné
hosty, ze západu i východu, zástupce dvou ná-
rodů, z nichž jeden spojen s námi krevním
svazkem a druhý přátelstvím, kleré tvoři úcta
a obdiv druha k druhu. Návštěva polská platila
jen a jen výstavě; návštěva francouzské dele-
gace platila hostitelce městu Praze.
Vyjmenovaní hosté — a zejména ovšem
Francouzové a Poláci — dodali výstavnímu vče-
rejšku lesku, jakého neměl žádný jeho před-
chůdce.
Dnešek sotva zůstane za nedělí. Jest zají-
mavo pozorovati, jak zábavní výbor zhusťuje
dávky atrakcí, které předkládá obecenstvu. Nej-
dříve pouhá benátská noc, pak ohňostroj s osvě-
tlením, pak den ochotnictva s osvětlením a dnes
konečně i veselé ochotníky i osvětlení i ohňo-
Nedělní počasl, a úterek se vyrovná, ne-li
předstihne první zářijovou neděli.
stroj.
Francouz
Polák
josefský náměstí
západ
Praha
živnostenský komora
29
article
Karneval umělcn.
(12., 13. a 14. září.)
Skupiny, které karnevalu zůčastniti se bodlají.
žádají se důtklivě, aby neodkladně účastenství své
oznámily s udáním počtu účastníků a rázu skupiny.
Damy, které si přejí býti pozvány k maškarnímu
plesu na den 14. t. m., račtež pozvánky reklamovati
rovněž u zábavního výboru: Praha—Výstava.
Z různých dosud přihlášených skupin vzl penje
sensaci řiditelný balon, který se tak konsčně
dostane na výstavu.
Pořádajíci výbor sestává z dam: Štěpničkové.
Šlblové, Drozenové, Baníškové, Sedláčkové, Hübne-
rové, Červené, Dostálové, Hajkové, Kubatové, Valou-
škové, Hess-Guthové a Veselé a pánů: Mutticha,
Schlossera, Petterse, Figara, Šimůnka, Olivy, Pospí-
šila, Štolby, Strettiho, Klusáčka, Harlasa, Vokálka
Bubenička, Kalivody, Naskeho, Kieswettra, Ladecké-
ho, Horejce, Weniga, Charvata, Čiháka, architekta Ši-
máčka, Jar. Kvapila, Štapfra, Friedla, Karáska, Haš-
lera, Pollerta, Štorka, Zindtla, Deila, Fochta, Hurta,
Sedláčka, Vání, Wieznera, K. Želenského, J. Loosa,
R Poláka, F. Síra, B. Pláka, J. Hladkého, B Lach-
mana, J. Čonského, Kocourka, A. Nováka, V. Amorta,
Drasňáka, Sourka, Skály, Lindauera, K. Naskeho.
Jelínka, O. Hässlera, J. Thona, Kubina, Glovanní
Stradiota.
Vstupenky pro maškarní ples dne 14. t. m. (pro
rodinu tříčlennou 10 K, 1 osoba 4 K) lze od stredy
dne 9. t. m. obdržeti u pokladny výstavní v admini-
strační budově nebo od 6. do 1/29. hod. večer u po-
kladny v koncertní síni. Dámy pro maškarní plea
mají býti maskovány bez škrabošek, u pánů při-
pouští se také částečné maskování. Čepice a jiné ob
držeti možno také na výstavě.
Dam
Štěpnička
Šlblová
Drozen
Baníšková
Sedláček
Hübne
Červená
Dostál
Hajko
Kubata
Vala
Hess
Guth
Veselá
Muttich
Schlosser
Petters
Figar
Šimůnek
Oliva
Štolba
Stretti
Klusáček
Harlasa
Vokálek
Bubeniček
Kalivoda
Naske
Kieswettra
Ladecký
Horejc
Wenig
Charvat
Čihák
ša
Kvapil
Štapfr
Friedl
Karásek
Pollert
Štorek
Zindtl
Deil
Focht
Hurt
Wiezner
K Želenský
J Looso
Polák
Plák
J Hladký
J Čonský
Kocourek
A Novák
V Amort
Drasňák
Sourka
K Naske
Jelínek
Hässler
J Thon
Kubin
Stradiot
Praha
B Lachman
30
article
.. Duešek na výslavě. Výstava olevřena do 12
hod. noční. Pořad: O 9. hod. plnění 3 upoutaných
balonů. O 10. hod. dopol. vzlet balonů. Od 10.—12.
hod. dopol. promenádní koncert kapely pěš. pluku
č. 75 na pergole za průmyslovým palácem. O 4. hod
odpol. průvod divadelních ochotníků z pavílonu ob-
chodní komory, který projde hlavními promenadam
na výstavišti a produkce na improvisovaných 5 jevi-
štích na volném prostranství. Od 4. do 10. hod. ve-
černí promenádní koncerty před průmyslovým palá-
cem kapely pěšího pluku č. 75., v dolejším hudeb-
ním pavilunu »Sokola« žižkovského řízením p. Her
mana. O 5. hodině aeronautické hry na trávníku
před průmyslovým palácem. O 8. hodině raut na po-
čest III. mezinárodního sjezdu obchodních komor
v koncerlní síni, O 1/29. hod, večerní ohňostroj pře
strojovnou. Po ohůvstroji až do 10. hodiny slavnostn
illuminace.
Sokol
31
article
„. Opakováni vasslého divadelního dne a skvě-
lého obňostroje jsou hlavními body duečního pro-
gramu, který bohatostí a pestrosti svou přivábí za-
jisté opět tolik návštěvníků jako v neděli Ohňostro
začne o 1/29. hod. več. a obsahuje 25 efektních čísel.
mezi nimiž na žádost s mnoha stran projevenou
opětně předvedeny budou pohyblivé scény, předsta-
vující zápas velikých ohnivých koček na střeše,
ohnivou opici na hrazdě, dále úchvatné panorama
niagarského vodopádu atd. Nejpůsobivějším číslem
programu jest obrovská činská pagoda a illuminace
barevnými obni. Předvedeny budou různobarevné
hvězdy, ohnivé kaskady, světelné fontány atd
. Návštěva členů mezinárodního kongresu ob-
chodních komor na výslavě. Dnes o 3. hod. odpol.
navštíví všichni členové mezinárodního kongresu ob-
chodních komor a obchodních a průmyslových aso-
ciací korporativně výstavu v několika skupinách
podle zájmu o jednotlivá odvětví výstavy. Pp. vy-
stavovatelé se vyzývají, aby pokud rellektují na uká-
zání svých exposic těmto vynikajícím representantům
obchodu a průmyslu, se dnes odpoledne dosta-
vili ke svým exposicím nebo poslali své zástupce,
kteří by o vyslavených předmětech mohli podati od-
borná vysvětlení.
32
article
. Koncert Emila Sauera, bývalého prvního ře-
ditele mistrovské školy klavírní na vídeňské konser-
valoři, konali se bude (za koncertního zařízení) při
populárních cenách (lože 10 K, ložové sedadlo 2K
50 h, l. parket 2 K, II. parket a I. tribuna 1 K 50 b.
II. tribuna 1 K). Vstupenky oprávňující k volné ná-
vštěvě výslavy možno dnes již obdržeti u výstavní
pokladny a od zejířka v hudebních závodech Fr. A.
Urbanka a Mojmíra Urbánka.
. Výstava uměleckého zařízení bytu nalézá se
u firmy A. Eichler, Praha, palác Generali.
Václavské náměstí, v mezipatru. Vstup volný-
. Sto tisío návšlěvníků v panoramalu »Bitva
u Lipan«. Do včerejšího večera prošlo turniketem
panoramatu 99.588 vstupné platicích osob, tak te
Sauer
A Urbanka
Urbánek
A Eichler
Francie
Praha
Václavský náměstí
Lipany
Generali