5
article
ských. Šlechelně a rytřské nejsou to zbraně, když
část národa, obývající v tomto soustálí, v jchož obra-
ně vždycky stála neohroženě a obětavě, osočena je
z vlastivrady a muži i ženy, starci i děli vláčeni jsou
do žalářů — proč? Proto jedině, že dva slovanšt
bratří, nepřátelskými intrikami dlouho proti sob
štvaní a nepřátelsky se potírající, naplněni jsou náhle
duchem slovanské lásky a jednoty, zapomínají sta-
rých křivd a podávají si pravice ke společné práci
i obraně. Co je tak krásné a chvalitebné, ale i prosté
a přirozené, je zde vykřikováno za zločin. Zbraně
zdvižená na hlavu koalice, jsou příliš nízké, aby
mohly dosáhnouti cíle. Takovými zbraněmi se ne-
rozbije spravedlivé národní dílo, nýbrž naopak jimi
se mu v konci konců slouží na hanbu a škodu těch,
kdož o ně uložili. Tak bude i v boji chorvatsko srbské
koalice. To své přesvědčení můžeme ohroženýma
pronásledovaným bratřím v Chorvatsku vysloviti.
Zmíniti se dlužno ještě o jednom skutku, kde ve-
liké a krvavé křivdy zapomonuto a to ne po dlouhém
a únavném hledání odvety, nýbrž hned, v tomtéž
okamžiku, co krvavá křívda učíněna. Zmínka tato se
týká křesťanský vznešeného a slovansky správného
skutku Polky, hraběnky Ondřejovy Potocké, vdovy
zavražděného ve Lvově haličského místodržitele, jež
nad mrtvolou milovaného muže vrahovi jeho odpu-
stila a zasazuje se, aby mu odpustilo i právo uděle-
ním amnestie. Skulek paní hraběnky Potocké nelze
považovali za soukromý; on ani není mravným ma-
jelkem pouze polského národa, nýbrž náleží všemu
Slovanstvu jako jeden ze skvělých a památných jev
lepší stránky slovanského srdce.
Potocká
Chorvatsko
Lvov
6
article
Při prvém našem sjezdu příjata také norma pr
hospodářskou činnost slovanskou. Stalo se to reso
lucí, kterou dnes třeba doslovně opakovati:
„Sjezd slovanských novinářů v Praze dne 19
června 1898 prohlašuje, že uznává za nutné, aby
Slované podali si ruce také ke společné obraně svých
zájmů hospodářských. K tomu nás dovedou cesty
dvě: všestranný rozvoj našich hospodářských a vý-
robných dl, jejž chceme všemožně podporovatis
ochrana vlastní práce i ovoce jejiho. Ač neuznáváme,
že by prosté hospodářské theorie měly platnost pro
všechny doby a poměry, pro všechny státy a národy.
přece v uvážení toho, že do našich zemí stále moc-
něji se dere cizí zahraničný kapitál, jehož cílem je
zmocniti se veškeré výroby u nás a donutit nás
i k tomu, abychom museli býti jejími konsumenty.
uznáváme, že je nám naproti cizímu hospodářskému
tlaku užíti té myšlenky, která je základem politiky
ochranného cla. Potřeba la je tím naléhavější, čím
mén naše vlády činí k zastavení této hospodářské
invase ze západu. I prohlašujeme, že budeme všemí
silami i prostředky působiti k tomu, aby jednak slo-
vanská výrobnost se zvýšila a zdokonalila, jednak
že nabádati budeme slovanské konsumenty, aby při
stejné dokonalosti a ceně výrobků, i za stejných
úvěrových a platebních podmínek dávali předhnost
výrobkům slovanským. Tím způsobem doufáme vy-
cvičiti slovanské produktivné síly ke zdravé konku-
renci s produkcí cizl. Nemenší pozornost věnovati
chceme tomu, aby cizí kapitál neodnímal našemu
slovanskému rolnictvu půdu pod nohama, aby půda
slovanská, když už držitelé její se mění, zůstávala
v rukou slovanských. K dosazení tohoto cíle je za-
potřeb nejen jistých finančních opatření, nýbrž i to-
ho, abychom národy naše nabádali k horlivému milo-
vání této rodné půdy, jež tvoří naše krásně vlasti.
Slovan
Praha
7
article
Uvedení plného znění tohoto pravidla při dnešn
příležitosti vidí se záhodným prolo, abychom připa-
matovali sobě i jiným, že jsme se již před deseli lety
zabývali olázkou slovanskou také po stránce hospo-
dářské, čili praklické. Iniciativa v této příčině při-
náleží tedy nám a že to dosud všude nebylo dobře
známo a na vědomí vzato, vyplývá z toho, že my-
šlenka slovanská stále si získává nové vyznavače a
bajovníky, z čehož se upřímně radujeme, My v reso-
lucích prvého sjezdu postavili pravidla ideálné po-
vahy na prvé místo a pravidla praktická na druhé.
abychom naznačili, že praktičnost dáváme v službu
idey. Kdyby bylo naopak a idca byla dána za pomoc-
nici pouhě praktičnosti, není pochyby, že bychom
brzy dospěli ke smutným zkušenostem. Praktická
činnost kteréhokoli slovanského národa, hospodářsky
vyvinutějšího a bohatšího, kdyby se vrhla, neřízena
myšlenkou vzájemného i obecně slovanského prospě-
chu nejen hmotného, nýbrž i duchovního, do užší
vlasti druhého slovanského národa, ničím by se nelí-
šila od té invase cizího kapitálu, obchodu a průmyslu-
které za nutno uznáváme, dáti vydatný odpor. A ná-
rod, invasí takovou přepadený, byl by nucen bránili
se podobně, jako my se bráníme a ten, kdo měl býti
jeho bratrem, slul by mu cizincem a velřelcem. Týž
jev bychom uviděli, kdyby kapitál a obchod jednoho
slovanského národa na praktické cestě do užší vlasti
jiného slov. národa přicházel jako spojenec ciziny
cizoty, proti které vedeme a organisujeme společnou
8
article
Ideálně vodíiko při činnosti praklické zadrží nás
abychom nebyli strženi do záhubných proudů národ-
ního šovinismu, jimž se před našima očima tak ne-
slavně vyznamenávají Němci a Maďaři. Vydáváme
sice heslo „Svůj k svému“, ale vysvětlujeme, že ten
našinec, jehož hospodářskou činnost podporovali po-
kládáme za povinnost svou, musí vyhovovati týmž
podmínkám dovednosti, solidnosti a úvěru, jako kla-
deme nenašinci. V tomto pravidle je záruka postup-
ného, pravidelného rozvoje slovanských živností, pro
obranu.
Němec
Maďar
9
article
myslu i obchodu, jakož i zdravé konkurence s ci-
zinou,
V hospodářské resoluci naší stojí: „K dosažení
tohoto cíle je zapotřebí jistých finaněních opatření.“
Slovy „žistá finanční opatření“ rozuměli jsme takk ový
peněžní ústav, který by vládl potřebnými k tomu
fondy a sloužil by slovanské myšlence, účinkuje
rozumným a promyšleným způsobem na rozvoj du-
chovných i hospodářských sil slovanských národů.
Vlastním povoláním naším není organisování hospo-
dářské činnosti a proto s naší strany za celé desiti-
lelí nebylo učiněno jediného kroku v tomlo směru
kromě zmíněného impulsu. Tím více nás potěšilo.
že slovanská konference v Praze, nedávno konaná.
dala neurčité myšlence naší určitý tvar a usnesla se
založiti velký slovanský bank. Zřízení slovanského
banku možno prohlásiti za velikou a neodkladnou
potřebu všeho Šlovanstva a pražská slovanská kon-
ference dobude si nemalé slávy, když slovanský bank
bude prvým plodem její činnosti.
My tedy praktickými cestami chceme jíti za ideál
nými cíli, ale ideály nikterak nehodláme obětovali
praktičnosti. Avšak uznáváme, že k ideálné práci
je zapotřeb. reálné znalosti půdy, poměrů, všech
okolností, podmínek a dat. Třeba si nemásti idežly
s ilusemi. Ideály věrně chováme, avšak ilusí sobě
neděláme a buditi jich nechceme. Iluse jsou nepře-
konatelnou překážkou positivné práce.
Praha
10
article
Vizme příklad: Poznání skutečného stavu, ve
klerém se v přítomnosti nachází národ český, je Sto-
vanům znemožněno tím, že pěicházej k nám s ilu-
semi. Dříve Slované měli o nás předsudky, najed-
nou mají iluse. Iluse je toléž, co předsudek, jenž
v optimistickém smyslu. Reálně pojímání věcí mus
býti prosto i předsudku i iluse. K nám Slované při-
cházejí i adcházej s dojmem, že jsme národ mocný
silný a dokonce veliký a šťastný. A my nejsme nie
takového. Nejsme národ mocný, neboť nemáme moci,
abychom dovedli, aby platné zákony v naší odvěké
vlasti byly závazny i pro raše prolivníky, dělíci se
s námi o naši domovinu. Nejsme silni, nemajíce síly
tolik, abychom byli rovnoprávnými občany na celém
soustátí, jak nám na to právo dávaji základné zá-
kony, ani tolik, aby český člověk a český jazyk po-
žíval rovného práva všude v zemích koruny české
Národ, kterému se odpírají primitivná a zaručená
práva, aniž se může dovolati jich ochrany od úřadů,
které proti zákonům revoliují, ani od vlády, jež k to-
mu mičí a jen rameny krčí — takový národ sám sebe
nemůže nazvali šťastným, nýbrž hluboce nešťastnýmn
a nejhlouběji v duši raněným, že takovými umělými
a věčně znova se opakujícími způsoby je nucen vy-
čerpávati své nejlepší síly zoufalým bojem na obranu
svých posic, aniž je může obrátiti k plné a ciné práci
tvůrčí. A nejsme ani národ velký a nemáme nároků,
abychom tak byli nazýváni. Jsme tak velel, jako
jsme. V Písmě se praví, že nikdo není s to, aby se
učinil o loket větším. Ani národ není s to. My teprve
slovanskou myšlenkou cítíme se velikými, mocnýmt
a silnými — cítíme se takými v Slovanstvu a doufá-
me, že v slovanské práci dojdeme i štěstí.
Slovan
11
article
Nejvyšším výsledkem, nejplnějším ovocem idešl-
né i praktické činnohti je založení svého samostnt-
ného státu. Nemnezí z náreů slovanských dospěl
svou dějinnou prací k tnkovému výsledku. Na těch.
kteří se samostatného státu dodělali, jest, aby milo-
vali dílo svých dějin a stále je zdekonalovali podle
potřeb a požadavků doby: a těm slovanským náro-
dům, kteří samostatného státu nemají, vzchází v po-
měru k prvým povinnost, aby bez závisti pohlíželi
na jejich samostatnost a snad i silu, aby a láskou
stopovali jich rozvoj; octnou-li pak se bratří státne
samostalní v bojích se zahraničným nepřítelem nebo
v krisích vnitřních, aby se tomu zlomyslně nerado-
vali, nýbrž jim loyálně pomocni byli k vybřednulí
z krise, ač jejich pomoc sotva může záležeti v ně-
čem jiném, než v upřímném soucitění a jeho proje-
vech tu radami, tu varováním. Tuto mravnou povin-
nost Slované státně nesamoslalní uznávati musí tím
spíše, že ve své nemamoslatnosti chtějí setrvati, nebo
že své státní samoslatnosti dobrovolně se vzdali.
aby společnou obětí utvořili státní obec, soustáti, jež
považují také za produkt své státotvornosti. Z po-
měru jedněch ke druhým a všech ke všem vyplývá
povinnost vzájemné úcty a ochrany
Slovan
12
article
Takové věci pochopení objevilo se letos u Poláků
v poměru k státu ruskému. Poláci prohlašují, že jes
jim třeba ochrany ruského státu a přejí si proto, aby
ruský slát byl mocný, dobře spořádaný, doma svo-
bodný a vně vážený i obávaný, k čemuž také přispí-
vati chtějí svým umem, statkem i krví. Taková pro-
hlášení se strany polské bylo čísti v časopisech i po-
litických brožurách, a zvláště slyšeti je bylo na slo-
vanské konferenci v Praze. Při všem vřelém ohlase
kterého projevy, na této konferenci ve prospěch vy-
rovnání rusko-polského učiněné, došly u Poláků, bylc
znamenati stesky jejich do tohe, že pražská konfe-
rence určitě nevyjádřila, co by Rusko Polákům mělo
dát, či lépe řečeno vrátit. Náš sjezd se může poklá-
dati za oprávněna pronésti v té příčině své slovo.
Jsem přesvědčen, že náš sjezd svorně, jako jeden
muž, vroucně si přeje, aby ruský stát království pol-
skému dal zemskou a obecní samosprávu a školství
s národním polským jazykom.
Učinil jsem obzor po věcech slovanských v mi-
nulém právě desíliletí. Ohlédneme-li se nazpě! ke
stavu, ve kterém se myšlenka slovanská nalé zala
Polák
Ruska
Praha
poloský
13
article
před desiti lety, a porovnáme-li jej se stavem ny-
nějším, musíme konstatovati veliký pokrok v ziovan-
ském myšlení a veliký rozvoj v slovanských pomě
rech. Dříve Slovanstvo bylo jak ospalé. Když se ně-
kdo z ospalosti probudil, honem a již mechanicky
opakoval stará hesla. Zajisté skončil zvoláním: Mi
lujme se! Poznejme se! — ale nikdo se v Slovanstvě
nemiloval a nikdo neměl touhy poznati se s druhým.
To se nyní rychle a potěšitelně mění a my, sle-
vanšti novináři, kteří se těchto sjezdů zúčastňujeme.
můžeme si s uspokojením přiceobili zásluhu inciativy
v tomto blahodárném a nadějném obratu. Ale sjezdy
naše staly se nad to školou, ve které slovanské novi-
nářstvo učí se navzájem poznávati své země, jejich
obyvalelstvo a poměry. Tu se navazují mnohonásob-
né přátelské styky a připravuje se půda bohatsímu
společnému působení v budoucnosti.
Našim sjezdům bylo vytýkáno, že v sobě shro-
mažďují přívržence všech politických stran, i sobě
nepřátelských, čímž prý se sjezdům znemožňuje prá-
co; lépe prý by bylo svolávati přivržence týchž stran
u všech slovanských národů a s nimi se dohodovat
o společné práci, jež jen tak by byla možná.
Na to třeba odpověděti. Strany, mající stejna
jména, nemají u všech slovanských národů stejn
snahy, zásady a program; a kdyby se jejich přívržen-
ci na krásně sešli za účelem dohody o společné práci
přesvědčili by se o malé možnosti toho, což vyplývě
z různosti místních poměrů.
14
article
Nám naproti tomu jeví se velmi věci prospěs-
ným, že sjezdů našich se zúčastňují všechny strany
všech slovanských národů kromě těch, které mají
snahy výslovně Slovanstvu nepřátelské. Je zapotřeh
takového místa míru a vzájemné úcly ke každému
přesvědčení, sebe víc odchylnému od našeho, jen
když poctivému. Na takovém místě zajisté všecky
protivy se budou mírnit a zmírnění to se přenese ido
slovanské veřejnosti.
Počátek nového desítileli Irvání našich sjezdů
ohlašuje se tím, že výborem vypracovány a vládě ke
schválení podány stanovy všeslovanského svazu no-
vinářů. Tato organisace by měla právo přijímatiza
členy také zahraniční jednoty slovanských novinářů
a pořádati sjezdy ve všech zemích slovanských. Bu-
de-li této veliké organisaci dán legálný vznik, činnost
naše ovšem bude se moci rozvinouti nepoměrně bo
hatěji, než dosud, ale bude dán také příklad Slova
nům jiných zivotných povolání, jak se orgamisovat
na půdě kulturné.
svaz novinář
15
article
Až pak budou skulkem podobně organisace slo
vanských spisovatelů beletrislů, učenců, umělců, vše
ho druhu živnostníků a průmyslníků a širé územ
Slovanstva pokryje se jejich sitěmi, nastane živé kul
turní proudění, výměna myšlenek i výměna tovarů
a Slované bez politických převratů, při zachování
politického statu quc budou sjednoceni, prolože bu-
dou míti společný život, oživovaný prouděním spo-
lečné krve, a cež hlavní: budou míti společné slo
vanské srdce Organisace jiných oborů pořádati budou
pravidelné sjezdy po našem přikladě, doplňovati a
rozšiřovati svou znalost slovanských zemí a ráronů
a přiváděti k sobě pořád nové členy, probuzené k slo-
vanskému vědomí. Ze vzájemných styků všech těchto
organisací vznikla by společná rada, jednelící orgán
jejž měl na mysli A. Borzenko, podav pražské slo-
vanské konferenci k uvážení svůj návrh na zřízení
„všeslovanské rady“, jenž tam byl zůstaven bez po-
všimnuti.
Slovan
A Borzenko
16
article
Nám Slovanům není třeba velikých programů
nýbrž živých styků, všemí směry rozvětvených.
Aby se tato činnost neminula eíle, dlužno zpře-
du na jedno upozorniti: všecky styky slovanské mus
být osnovány na základě vzájemnosti „do, ut des“
Naprosto by selhalo, kdyby Slovaně západní proudně
se rozehnali do zemí Slovanů východních a jižních
s tím heslem, že je oblažiti chtějí kulturou západí
a ke sféře západní kultury připojiti. Jako chceme při
budování slovanské organisace nedotknut nechati sta-
tus quo politický, musíme jej zachovávati i v příčině
kultury, jinak bychom se brzy dočkali živelné reakce
proli slovanským kulturtregerům, kleří by Slovanůt
navštiveným nebyli o nic milejší kulturtregerů cizo-
národmch. Somobylná kultura Slovanů východních
a jižních je vzácný jejich poklad, neznámý na Zápa-
dě; ji nesmějí jiní Slované zhola rušiti, nýbrž z je
jích živých pramenů musí svoji kulturnou tvořivos
osvěžovati. Zejména od všeliké náboženské propa-
gandy dlužno varovati a za její zbraně se nepro-
půjčovati.
Tak po desíti letech vidhme, že símě, kleré jsme
lehdy na prvém sjezdě nesmělou rukou v zemi vlo-
žili, vzchází bujným osením Slovanským novinářům
zajisté je to nejryzejším potěšením a povzbuzením
aby stále a vytrvale kráčeli v čele slovanské práce
Slovan
Slovan
17
title
Delegace pařížské městské rady
18
article
v Praze.
Praha
19
article
ser n
Z několikadenní, krátké bohužel návštěvy
delegace municipální rady pařížské, jedním z nej-
významnějších a nejkrásnějších dnů byl vče-
rejšek. Tu došlo k návštěvě z výstavy nejcen-
nějších pro nás Čechy objektů — nádhen
ného pavilonu města Prahy
Čecho
Praha
20
article
Maroldova panoramatu — a tu došlo
také se strany vzácných hostů ku
projevům, jež přijaty upřímně, tak jak za-
jisté prosloveny a myšleny — hrdostí
hlubokou radostí naplniti musí srdce
každého Prahu milujícího Čecha.
Ústy presidenta p. Chériouxe řečeno
bylo tolik milého a nadšeného o Praze, slovy
tak poetickými, že jen skutečný, opravdový
hluboký dojem dovede je vyburcovati ze slov-
níka mluvy. Právem lze se domnívati, že projev
presidentův byl asi výslednicí několika složek
dojmových, z nichž neposlední asi prohlídk
Prahy a skvostů v pavilonu výstavním uložených.
V paláci města Prahy na výstavě.
K návštěvě pavilonu města Praby na vý-
stavě došlo včera po 11. hod. dopol. Členove
municipální rady pařížské, pobyvše na části jed-
nání kongresu komor, přibyli v té době na vý-
stavu, kde očekávali je vedle členů výkonného
výboru výstavního, starosta města Prahy dr
K. Groš, oba náměstkové posl. Jirou sek
a dr. Štych, dále městští radové a obecn
starší posl. dr. Jan Podlipný, posl. dr. Lubo
Jeřábek, Mg. Ph. Herites, V. Břez-
novský, F. Filip, stav. Hodek, k. r.
Vanlček, c. r. Voitl, Hubáček, k.r.
Reinwart, J. Mattuš, vrch. stav. r. Pa-
sovský, J. Weiss, Šafránek, min. rad
bar. Villani, mag. r. Borůvka a dále
ochotní průvodcové a vykladači exposic pp.
kopservator arch. Herain, jehož dílem je
z veliké části znamenité upravení sbírek, mag r-
Boháček. poď jehož dozorem pavilon se na-
chází, arch. Hrubý, mag. r. ryt, z Čenko v
a prof Loujs Feller.
Maroldův
Čecho
K Groš
doktor
Štych
Podlipná
Jeřábek
Herites
V Břez
Hodek
Vanlček
Voitl
Hubáček
Reinwart
J Mattuš
J Weiss
Villani
Borůvka
Herain
Boháček
Hrubá
Loujs Feller
Praha
Praba
Šafránka
21
article
Mezi hosty francouzskými, v čele s presi
dentem p. Chěriouxem byl již předevčirem
do Prahy zavítavší p. Louis Leger. Kdy?
hosté vešli do nádherně upraveného represen-
tačního salonu oslovil je starosta p. dr. Gro
touto francouzskou řečí:
Pane předsedo městské rady pařížské, milý
příteli a soudruhu, pánové delegáti, drazl, ko
legové!
Obec pražská s nadšenou radostí uvitala
velice sympatickou myšlénku, aby oslavena byla
památka 60. ročnice panování J. V. Františka
Josefa, clsaře a českého krále, projevem práce
Průmyslová výstava, pořádaná pěčí obchodní ko-
mory obvodu pražského, představuje dosti znač-
nou část průmyslu českého a město Praha
účastní se této výstavy jako hlavní město krá-
lovství i jako sídlo obchodní komory, jež jest
pořadatelkou jubilejní výstavy.
Ve zdech tohoto pavilonu Praha vás po
zdravuje! Praha bájí, zobrazená sochami mistra
Myslbeka, Praha první doby slovanského kře-
sťanství, Praha devátého století, Praha, město
sv. Václava, Praha románská, Praha gotická
Praha renaissanční, Praha tragická, Praha boju
jící, Praha vílězící, Praha malebná, město uměle
a básníků, posléz i Praha moderní, stále ro-
stoucí, v neustálém rozvoji, aby uskutečnil
věšíbu naší kněžny Libuše, řkoncí, že sláva na
šeho sídla dotýkati se bude hvězdl
Pozdravuji vás, drazí přátelé, jménem na
šeho starobylého města a prosím vás, abyste
laskavě prohlédli náš pavilon.
President pan Chérioux srdečnými slovy
děkoval a rozhlížeje se po prostorách pavilonu,
vyslovil svůj podiv nad úpravou.
Chěrioux
Leger
Gro
František Josef
Myslbek
svatý . Václav
Libuše
Praha
22
article
»Já i druhové moji naplněni jsme opráv-
něnou zvědavostí na vše, co shlédneme. Včera
viděli jsme na vlastní oči Prahu žijíeí, Prabu
přítomnou; zde dle slov vašich, slovutný
pane starosto, uloženy skvosty minulosti a při-
praveny pröhledy do budouena tohoto krásného
místa. Chápele, že po hlubokých dojmech, jaké
prožili jsme včera, hledice na diadém Prahy.
královské její Hradčany a naopak patríce s nieh
dolů na stověžaté město, s mysli dychtivou
toužíme spatřiti, co objato náručí několika věků.
Dychtíme poznati obraz minulosti i přitomnosti
drahého českého národa, mluvicí z těchto skvě-
lých exposic.«
Po této stručné a působivé řeči nastoupil
hosté prohlidku, sledujíce s upjatou pozornost
vysoce zajímavé výklady výborného znalce Staré
Prahy konservatora p. Heraina, jakož i ostat-
ních pánů mag. radů Boháčka a ryt. z Čen-
kova. Prohlídka byla velmi bedlivá a hosté
nepokrytě projevovali své nadšení nad uspořá-
dáním i vystavenými předměty.
Vyšedše po delší době, fotografováni byli
výstavním fotografem p. Pavlíkem, načež
odebrali se ku panoramatu Maroldov u. Ce-
stou o jednotlivých pavilonech výklad jim podá-
vali zmínění pánové.
Nesmrtelným dílem předčasně zesnulého
Luďka Marolda a jeho druhů byli hosté překva-
pení a tlumočili nehledanými slovy dojem, jaký
v nich panorama »Bitva u Lipan« zanechalo.
Zde pozdraveni byli zástupci spolku architektů
a inženýrů. olei
Herain
Boháček
Pavlík
Marold
Praha
Hradčany
Maroldov u
Lipany
23
article
Hostina na počest francouzské
tnih delegace na výstavě.
Po prohlídce pavilonu města Praby a pa-
noramatu Maroldovy »Bitvy u Lipan« odebrali
se členové městské rady pařížské v průvodu zá-
stupců města Prahy a svých přátel českých do
útulného restaurantu Fěriandova »Bureau Com-
mercial Frangais«, kde byl uspořádán spol. oběd.
V čele francouzských delegátů, jak již uvedeno, byl
p. Chérioux, dále dostavil se francouzský ge-
nerální konsul Colomiěs, mísfokonsu! L uc-
ciardi, prof. Louis Leger, z českýchi kruhů
starosta pan Groš, náměstkové dr. Štycha
Jirousek, obecní starší Březnovský,
měst. rada Voitl, els. rada Hoto we tz,
tajemník Hlaváček, red. V. Hladík, mag.
radové ryt. z Čenkova a Borůvka, mag.
pficiál Groh a jiní. Banket byl konán ve
velmi vkusně uspořádaněm sále francouzského
restaurantu výstavního. Tabule byla zdobena
pestrými květinami. Celkové uspořádání i labu-
žnicky upravené menu úplně uspokojilo hosty
m r
restaurantu p. Fěriauda.
Hudba restaurantu zvyšovala veselou ná-
ladu hostiny. Připitky pronesli starostové měst
Prahy a Paříže, významné, srdečné, tlumočleí
povznesenost mysli všech účastníků srdečné ma-
nifestace francpuzsko české. Starosta pan dr.
Groš ve velmi hbité frančtině s vřelým důra-
zem pozdravil milované hosty a pronesl nad-
šený připitek vzájemnosti českofrancouzské, načež
odpověděl výmluvný president městské rady pa-
řížské p. Cherioux takto:
»Jsme okouzleni vaší výstavou, kterou jste
nám dnes tak roztomile okázali. Bylo to velkeým
potěšením pro mne a mé soudruhy, obdivovati
vše, co nakupila vaše práce, vše co dokázal
inteligence, duchaplnost a vůle národa česaého.
Maroldův
Chérioux
profesor
Leger
Groš
doktor
Štych Jirousek
Březnovská
Voitl
Hlaváček
V Hladík
Borůvka
Groh
Praba
Lipany
Praha
Čenkov
Paříž
Bureau Como
24
article
Tato imposantní manifestace, kde pod vlivem
Obchodní a živnostenské komory v Praze
sdružili jste všecky živoucí síly své slavné
vlastí a okázali skvělost jejího ducha, objevuje
se nám jako nezdolný důkaz vaší síly a vašeh
bohatství.
Je to vítězství Čech. Blahopřejeme vám
k němu jménem města Pařížel Naše obě hlavní
města, opravdové úly práce, milují plodnou
práci, která je jim zárukou blahobylu a veliko-
sti. Obě města vědí, že jich krása, síla a doved-
nost je spojena se životnosti, rozvojem jejich
obchodu a průmyslu. Obě města mají společné
názory a snahy, obě pracují pro pokrok a ci-
vilisaci a tyto city je spojily v přátelskou družnost,
pro niž vzplanuly mysle obyvatelstva v nadšenýeh
manifestacích.
Dovolte, abych vám vyslovil své nepřeko-
natelné dojmy, jež vznikly v nás, když jsme
procházeli vaším vznešeným městem, jehož ma-
gické jméno — Praha — vzbuzuje představu
města snů, zázračného svou minulostí, imposant-
ního uměleckými dily, jimiž je ozdobeno, boha-
tého svými krásami, okouzlujícího svým nádher-
ným panoramatem. Sdilíme nadšené dojmy
všech, kteří navštivili Prahu. »Ona jest« pravil
jeden z obdivovatelů vašeho města, »knihou dě-
jin a architektury jedinou svého druhu na
světě«
Dnes jsme probíralí listy této knihy s vrou-
cím pohnutím. Tlumočím zajisté myšlenku všech
svých soudruhů, když vyslovuji přání, aby toto
jasné město v budouenosti vyplnilo odkaz své
bůh
Čechy
Pařížet
Praha
živnostenský komora v Praga
25
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Přešel srpen a proto musíme již pomýšleti
na podzim. Nevím, milé čtenářky, bylo-li vám
počasí příznivo, přeji vám to k vůli úspěchu
vaší výstavy, která prý jest velmi krásná. U nás
tolik pršelo, že Pařížanky, zabnány z venkova.
utíkají jako ptáci do svého měkkého hnízda.
Předpovídají nám krásný září, jenž by
nám dovolil nositi ještě naše světlé oděvy. Na
neštěstí zůstává nebe zakaleno a zima působl
husí kůži na ramenech. Jest nezbytno zabývati
se toilettami polosaisony.
Lelos připraví nám moda největší překva-
pení a byly bychom hlasilě vykřikli úžasem,
kdyby nám před několika lety byli ukázuli, co
budeme s takovou oblibou nositi. Moda přika-
zuje jako královna a paní, my pak jako ocholné
služebnice ji vždy velmi rády posloucháme při
všech jejích rozmarech.
Řekla jsem vám již, milé čtenářky, že
úbory stávají se stále přilehavějšími a odhaluj
všechny formy těla. Jen pěkná linie postavy
elegantní držení těla a harmonický krok dovede
se uplatniti v letošních zimních toilettách, jež
jsou poměrně málo zdobeny a jejichž chic zá-
leží toliko ve střihu a způsobu, jak se nost.
Pařížanka
26
article
Po mnoho let byl tailleur (oděv od krej
čiho) tak ve floru, že roby zvané »coufurierese
(od švadleny) nebylo v městě už skoro ani vi-
děti. Na podzim je opět spatříme ve chvíli tak
příjemné, kdy se využívá ještě posledních krás-
ných dnů a není posud nutno haliti se do ko-
žešin. Úbory tyto budou velmí jednoduchě.
Z látek bude se nejvíce používati modré šerky
Živůtek prostě skřížený bude se otevirati nad
vložkou. Sukně, z jednoho kusu se živůtkem
nebo položená na něj co možná nejdiskretněji
bude tvořiti princessu a spínati se v předu n
straně velikými knofliky. Rukávy budou zcel
hladké; žádné široké rukávy japonské, nic než
dlouhé roury, přilehající co nejtěsněji k rameni
a spadající na ruce. Konce rukávů splnají se
proto sponkami na dlani a tvoří polorukavice.
Tyto nové rukávy jsou velkou revoluel
v modě. Dříve bylo to tak pohodlné a příjemné
hezké rámě vyjímalo se tak něžně a dětsky
s doličkem v loktě a buclatými záhyby, půso-
bilo radost ukazovati je zdobené více mén
bohatými náramky. Brly tak milé tyto šperky.
27
article
jež se nyní při dlouhých rukávech stánou zby-
tečnými. Moda ve svém obvyklém zabíhání do
krajností odsuzuje vše, co nám radila před ně-
kolika měsíci.
Co se týče klobouků, nepodobají se již
nijak oněm, které jsme nosily po celé léto.
Z jsra se nám dávaly vysozé vršky, které jsme
nosily jen nerady, poněvadž se nám zdály ne-
esletickými. Vrsky zimních klobuuků budou na-
nejvýš ploché, toliko dva centimetry vysoké
a k tomu budou ohromné okraje, klobouky toliž
nabývají stále větších rozměrů. Toto mizene
vršků přivede nás ponenáhlu k baretům, noše-
ným na straně, jež se velmi pěkně vyjímají,
spočívají-li na bohstém zkadeřeném vlasu.
Plsť přestává se ponenáhlu nositi a nahra-
žuje se sametem, v němž se obličej vyjímí
mnohem něžněji, ale na to je ještě brzy. Nedo-
čkavým, jež by chtěly již nositr nové klobouky
uvádím velký námořnický tvar, ovinutý satinem
a s velkým chocholem sigrelt po straně, jenž
se těší velké oblibě.
28
article
Paříž se ponenáhlu oživuje a vše se chystí
na příští saisonu. Švadleny ukazuji nám jen
sametové oděvy a modistky zimní klobouky. Ne-
která divadla otevřela své brány, ale návštěva
není posud taková, jako bude za několik neděl.
až velkoměstský život opět počne v plném lesku.
Bývá však již nutno vycházeti, oblěkati se
oděvy z minulé saisony zdají se již nevhod-
nými. Musí se osvěžiti a tuniky, jež přicházej
do mody, poskytují k tomu dobrou přiležitost
Nie snadnějšího, než udělati ze staré toiletly
novou. Na satinový oděv hodí se na příklad tu-
nika z hedvábného musselinu jiného odstinu.
Taille jest velmi vysoko jako u empíru a pás
ze sluhy, jejíž konce padají velmi hluboko.
Velmi elegantní jest také pás z tlustě šňůry, za-
končené žaludy.
Při večerní poloviční toilettě nosí se dlouh
rukávy ze skládaného tylu.
Zima se tedy blíží, milé čtenářky, je t
saisona zábav a společenských slavností, kdy se
nejlépe uplatní krása. Učiňte se krásnými,
ozdobte se, pomohu vám, co budu moci a povím
vám vše, co vynalezla pro nás Paříž, tato nej
větší koketka světa.
Magdeleine Chaumont.
Paříž
Magdeleine Chaumont
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Ohlášené damonstraca »Bnodu« Němců dolne
rakonských ve Vídni proti dirigentu a skladatoli
Oskaru Nedbalovi, docházejí zajímavé odpovědí
v nedělním »Ar b.-Ztg.« Uvodený list píše: »Oskan
Nedbal působí nyní ve Vídni již celý téměř rok
jako dirigent koncertů a česká jeho národnost, na
niž jest hrdým, nebyla žádnou překážkou, aby ne-
jednou spolupůsobil při »Liedertafel« přísně německo-
nacionálního zpěváckého spolku. A nyní najednou
ohrožena jest německá Vídeň českým dirigentem
Buršům stouplo asi do hlavy, že už jedenkráte po-
šetilým svým křikem a výhrůžkami zmařili pohostinské
hry Národního divadla. Nyní však »drží bubu«, když
přece dojde ku pohostinským hrám českého dívadl
v Ottakrinku a Favoritech, poněvadž vídeň ské
dělnictvo vzalo uměnípod svou ochranu.
Němec
Nedbal
Oskan Nedbal
Burša
Vídeň
národní divadlo
30
article
Tu přecházi mládenečkům z Bundu chuť, dělati s
nápadnými, poněvadž lebko by mohli dostati na
kalhotky. Dělnictvo vzdává umění čest, jaká mu patř
a právě proto, že je to cízí umění, zabrání, aby
strženo bylo do bláta chauvinistického hašteření.«
»Extrablat!« rovněž rozhodně o dsuzuje
tuto štvanici a praví, že všechny útoky proli
Nedhalovi jsou směšny, »Nedbal je sice rodem
Čech, ale nestojí v žádné souvislosti s nějakou poli-
tickou činností a jako dirigent orchestru hudebních
umělců řídil vělšinu děl německých mistrů. Nikoli
on, nýbrž ředitel Lidové opery angažuje hudebníky
a o tom, že Nedbal má se státi nástupcem ředitele
Simonse, nelze mluviti. Tím odpadají všechny brůzo-
strašné zprávy o počešťovacích plánech, o kterých
»Bund« fantasiruje. Pořadatelé takových demonstrací
blamovali by sebe a Vídeň velico škaredě, kdyby
svůj úmysl provedli. Není pochyby, že většina ná-
vštěvníků divadla, která je v uměleckých otázkách
nepředpojata, učinila by skandálům brzy konec. Hanui
Richler, který je jistě dobrý Němec, diriguje
na českém »Národním divadle« v Praze Richarda
Wagnera a proto snad bude také p. Nedb a lo vi
dovoleno, aby dirigoval v Lidové opeře »Bl u-
ného Holanďana«. Kdo skutečně německy cítí,
nedá se k takovému »hloupému« jednání strhnouti.
Extrablat
Nedbal
Simons
Hanui Richler
Němec
Wagner
Nedb
Holanďan
Čechy
Vídeň
Bl
národní divadlo « v Praga
lidový opera
31
article
K upokojení německých křiklounů může ostatně
sloužiti, že zmíněné představení, na které se chy-
stají, jest již dávno vyprodáno, tak že i kdyby
na svých plánech trvali, nebudou je moci provésti
Konečně pak připomínáme, že v Lidové opeře
působí letošní saisonu steině jako v letech dřívějšíck
a jak bezmála jest tomu také u »Dvorní opery« as
20 slovanských umělců, vesměs to vynikajících so-
listů. Byli angažováni prostě proto, že ředitelst
nemohlo dostalí lepších-
Také »Wr. Al!g. Ztg.« ostře odsuzoje vystou-
pení »Bundu« a praví, že zmařením předsta-
vení »Národního divadla« byla Vídeň vy
dána posměchu celě ciziny Nyní broze
něco podobného. Jedná se o štvaní proti českému
umělcí, který chce zvoliti Vídeň za stálé bydliště
nebude-li tento šovinistický nerozum zmařen, bude
vydána Vídeň opět nejhorším poškleb-
ků m.
Oskar Nedbal, jehož jméno dávno proniklo za
hranice jeho vlasti, prokázal zvláště svůj umělechý
význam a nyní se žádá, aby Oskar Nedbal, v něm
tito Němci vidí patrně jenom Čecha a nikoliv
umělce, neměl se státi dirigentem »Li dové operye
Jaké věci ještě přivodí toto skretinské hnutíer
Všichni slušní a rozumní lidé ve Vídni ať Němei
nebo Neněmci budou se proti takovému klukov-
ství brstky poštvaných fanatiků ze všech sil brá-
niti. Vídeňská inteligence nesmí dopustiti, aby se
něco podobného dálo se jménem města Vídně.-
+ Slečna Růžena Žákova, chvalně známá kla-
vírní virtnoska, vyučuje hře na klavír, theorii, zpěvu,
anglickému a francouzskéma jazyku osvědčenou
methodou. Bydlí ve Pštrotsově ulici č. 18, III. posch.
Oskar
Nedbal
Němec
Čecho
Žákův
Vídeň
Pštrotsov ulice
národní divadlo
32
article
Přijímání žáků od 15. září.
+ Pan Jindřích Peld, virtuos na bousle, rodál
smíchovský, jmenován byl profesorem vyššího odd
zemské školy hudební v Čelovci v Korutansku.
+ V hudební škole Josefa Maliny, absol. konser-
valoře a král. akademie v Berlíně, počíná 13. školní
rok dnem 16. září. Vyučuje se hře na housle, violu
a klavír s příslušnou theorií a harmonií od prvých
počátků až do hry koncertní. Zápis v ústavě na Kr
Vinohradech, Krameriova ul. č. 11, L. p. Prospekty
zdarma.
+ Pražské hudební a pěvecké učiliště (ul. Ka-
roliny Světlé č. 4, »U zlaté váhy«, proti policejnímu
ředitelství, blíže Nár. divadla) zahájí II. ročníi
16. září. (Viz insert.)
+ Hudební učiliště Aloisa Kapouna, virtuose,
stát. zkouš. učitele hudby a vyzn. absol, konser-
vatoře, býv. I. housl. Nar. divadla, nalézá se nyní
v Palackého tř. č. 38 na Král. Vinohradech. Vyučo-
vání počne 16. t. m. Vyučuje se hiře na housle.
violoncello a klavír dle vlastních výborných ško.
Zápis od 10. t. m.
+ Hudební škola Ludmily Urbanové, vírtuosky
na klavír, absolventky praž. konservatoře a stát
zkoušené učitelky zpěvu, počne s vyučováním 16. t. m
V úslavu vyučuje se klavíru dle osvědčené methody
prof. Lešetického a sice od nejprvnějších počátk
až k vírtuosní dokonalosti. Zácí přijímají se denně
od 10—12 hod. a od 2—5 hod. v ústavu ve Spalené
ulici č. 3.
+ Den v táboře carské ruské armády. Složil
Gabriel Šebek. Tato vojenská zvukomalba vyšla právě
u Jana Hofmanna Vvy., dvorního a komorního ob-
chodu s hudebninami v Praze, a stojí pro klavír
Jindře
Malin
Kapoun
Palacký
Král
Urban
Šebek
Hofmann
Korutansko
Berlín
Krameriův
Ka
Praha
ústav na Králové Vinohrady
Nara
hudební škola
33
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Nový rekord letu. Nejnovější úspěchy Wilbura
Wrighta a Delagrange s aeroplany jsou no-
vým důkazem, jak usilovně se pracuje na praktickém
rozřešení problemu letu a zjednají opět zvýšenou po-
zornost létacím strojům, sestrojeným na principu
„těžší nežli vzduch“. Jak již sděleno, uletěl Wright
v Le Mansu v sobolu 24 km za 19 min 48 vteř.
Delagrange pak v neděli v Issy udržel se ve vzduchu
skoro půl hodiny, přeletěv dráhu 24 km 727 m
Tím překenal nejen posavadní časový rekord Farma-
nův 20 min. 19 vteř., nýbrž i Wrightův právě dosa-
žený rekord distanční. Ke vzletu v Issy sdělují se
ještě tyto podrobnosti: Delagrange vznesl se v ne-
děli o 7. hodíně ranní se svým aeroplanem za klid-
ného, krásného počasí před komisí aeroklubu a udr-
žel se nádherným jistým letem 29 min. 53/2 vleřin
ve vzduchu, při čemž obletěl cvičiště patnáclkrát.
Přistáli musil následkem nedostatku benzinu, poně-
vadž 24 litry v motoru byly spotřebovány. Úřadně
zjištěno, že preletěná dráha měří 24.727 metrů.
— Výluka sklážských dělníků. Z Paříže, 7.
září. (K. k.) Z Rouenu sděluje se, že byla zahájena
výluka všech sklářských dělníků v údolí bres-
leském. Výluka la jest odpovědí na stávku, kterou
uspořádali minulý měsíc sklářští dělníci továrny l ar-
raské.
Wright
Delagrange
Wrightův
Le Mans
Issa
Paříž
Rouen
km
34
article
= Podomek z rodu Hohonzollerů. Princ Augusl
Pruský, vnuk krále Bedřicha Viléma I. a synovee
Bedřicha Velikého, jenž žil před sto lety, uzavřel
morganatický sňatek s hezkou divkou Bedřiškou
Wichmannovou, kterou vládce malého knížectví
učinil baronkou Waldenburgerovou. Pravnuk
princův, Aleaandr baron z Waldenburgu, jemužv
Evropě nepřálo štěstí, vystěhoval se před časem do
Ameriky a byl tam zaměstnán jako podomek, číšník
a konečně zá stupce automobilního závodu. Prine
August založil svou poslední vůlí rodinnou nadaci,
z níž se ročně potomkům baronky Waldenburgové
vyplácely úroky. Nyní má býti nadace zrušenaa
jmění rozdělí se mezi opravněné. Na barona Alexan-
dra Waldenburga připadne asi 200.000 marek. Jistý
žurnalista vypátral jej v jeho skrovném bytě v Novém
Yorku a přinesl mu zprávu o dědictví. Baron vrátí se
k vyřízení záležitosti do Německa.
= Lucchoni žádá za milost. Ze Ženevy se sdě-
luje, že vrah cisařovny Alžběty, Luccheni, u příleži-
tosti jubilea císaře Františka Josefe obrátil se na něj
s prosbou o intervenci u švýcarské vlády, aby mu
byla udělena mílost,
Augusl
Bedřich
Vilém
Veliký
Wichmannův
Waldenburgerová
Aleaandr
Waldenburgová
Alexan
Waldenburg
Baron
Alžběta
František Josef
Waldenburg
Evropa
Amerika
Nový York
Německo
Ženeva
Hohonzoller