ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 0a8fcff0-7723-11dc-9e94-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 34 celkem · entity: person 101, place 45, work 3, org 12
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
8. září 1908.
4 masthead
Císlo 248.
5 article
ských. Šlechelně a rytřské nejsou to zbraně, když část národa, obývající v tomto soustálí, v jchož obra- ně vždycky stála neohroženě a obětavě, osočena je z vlastivrady a muži i ženy, starci i děli vláčeni jsou do žalářů — proč? Proto jedině, že dva slovanšt bratří, nepřátelskými intrikami dlouho proti sob štvaní a nepřátelsky se potírající, naplněni jsou náhle duchem slovanské lásky a jednoty, zapomínají sta- rých křivd a podávají si pravice ke společné práci i obraně. Co je tak krásné a chvalitebné, ale i prosté a přirozené, je zde vykřikováno za zločin. Zbraně zdvižená na hlavu koalice, jsou příliš nízké, aby mohly dosáhnouti cíle. Takovými zbraněmi se ne- rozbije spravedlivé národní dílo, nýbrž naopak jimi se mu v konci konců slouží na hanbu a škodu těch, kdož o ně uložili. Tak bude i v boji chorvatsko srbské koalice. To své přesvědčení můžeme ohroženýma pronásledovaným bratřím v Chorvatsku vysloviti. Zmíniti se dlužno ještě o jednom skutku, kde ve- liké a krvavé křivdy zapomonuto a to ne po dlouhém a únavném hledání odvety, nýbrž hned, v tomtéž okamžiku, co krvavá křívda učíněna. Zmínka tato se týká křesťanský vznešeného a slovansky správného skutku Polky, hraběnky Ondřejovy Potocké, vdovy zavražděného ve Lvově haličského místodržitele, jež nad mrtvolou milovaného muže vrahovi jeho odpu- stila a zasazuje se, aby mu odpustilo i právo uděle- ním amnestie. Skulek paní hraběnky Potocké nelze považovali za soukromý; on ani není mravným ma- jelkem pouze polského národa, nýbrž náleží všemu Slovanstvu jako jeden ze skvělých a památných jev lepší stránky slovanského srdce.
Potocká Chorvatsko Lvov
6 article
Při prvém našem sjezdu příjata také norma pr hospodářskou činnost slovanskou. Stalo se to reso lucí, kterou dnes třeba doslovně opakovati: „Sjezd slovanských novinářů v Praze dne 19 června 1898 prohlašuje, že uznává za nutné, aby Slované podali si ruce také ke společné obraně svých zájmů hospodářských. K tomu nás dovedou cesty dvě: všestranný rozvoj našich hospodářských a vý- robných dl, jejž chceme všemožně podporovatis ochrana vlastní práce i ovoce jejiho. Ač neuznáváme, že by prosté hospodářské theorie měly platnost pro všechny doby a poměry, pro všechny státy a národy. přece v uvážení toho, že do našich zemí stále moc- něji se dere cizí zahraničný kapitál, jehož cílem je zmocniti se veškeré výroby u nás a donutit nás i k tomu, abychom museli býti jejími konsumenty. uznáváme, že je nám naproti cizímu hospodářskému tlaku užíti té myšlenky, která je základem politiky ochranného cla. Potřeba la je tím naléhavější, čím mén naše vlády činí k zastavení této hospodářské invase ze západu. I prohlašujeme, že budeme všemí silami i prostředky působiti k tomu, aby jednak slo- vanská výrobnost se zvýšila a zdokonalila, jednak že nabádati budeme slovanské konsumenty, aby při stejné dokonalosti a ceně výrobků, i za stejných úvěrových a platebních podmínek dávali předhnost výrobkům slovanským. Tím způsobem doufáme vy- cvičiti slovanské produktivné síly ke zdravé konku- renci s produkcí cizl. Nemenší pozornost věnovati chceme tomu, aby cizí kapitál neodnímal našemu slovanskému rolnictvu půdu pod nohama, aby půda slovanská, když už držitelé její se mění, zůstávala v rukou slovanských. K dosazení tohoto cíle je za- potřeb nejen jistých finančních opatření, nýbrž i to- ho, abychom národy naše nabádali k horlivému milo- vání této rodné půdy, jež tvoří naše krásně vlasti.
Slovan Praha
7 article
Uvedení plného znění tohoto pravidla při dnešn příležitosti vidí se záhodným prolo, abychom připa- matovali sobě i jiným, že jsme se již před deseli lety zabývali olázkou slovanskou také po stránce hospo- dářské, čili praklické. Iniciativa v této příčině při- náleží tedy nám a že to dosud všude nebylo dobře známo a na vědomí vzato, vyplývá z toho, že my- šlenka slovanská stále si získává nové vyznavače a bajovníky, z čehož se upřímně radujeme, My v reso- lucích prvého sjezdu postavili pravidla ideálné po- vahy na prvé místo a pravidla praktická na druhé. abychom naznačili, že praktičnost dáváme v službu idey. Kdyby bylo naopak a idca byla dána za pomoc- nici pouhě praktičnosti, není pochyby, že bychom brzy dospěli ke smutným zkušenostem. Praktická činnost kteréhokoli slovanského národa, hospodářsky vyvinutějšího a bohatšího, kdyby se vrhla, neřízena myšlenkou vzájemného i obecně slovanského prospě- chu nejen hmotného, nýbrž i duchovního, do užší vlasti druhého slovanského národa, ničím by se nelí- šila od té invase cizího kapitálu, obchodu a průmyslu- které za nutno uznáváme, dáti vydatný odpor. A ná- rod, invasí takovou přepadený, byl by nucen bránili se podobně, jako my se bráníme a ten, kdo měl býti jeho bratrem, slul by mu cizincem a velřelcem. Týž jev bychom uviděli, kdyby kapitál a obchod jednoho slovanského národa na praktické cestě do užší vlasti jiného slov. národa přicházel jako spojenec ciziny cizoty, proti které vedeme a organisujeme společnou
8 article
Ideálně vodíiko při činnosti praklické zadrží nás abychom nebyli strženi do záhubných proudů národ- ního šovinismu, jimž se před našima očima tak ne- slavně vyznamenávají Němci a Maďaři. Vydáváme sice heslo „Svůj k svému“, ale vysvětlujeme, že ten našinec, jehož hospodářskou činnost podporovali po- kládáme za povinnost svou, musí vyhovovati týmž podmínkám dovednosti, solidnosti a úvěru, jako kla- deme nenašinci. V tomto pravidle je záruka postup- ného, pravidelného rozvoje slovanských živností, pro obranu.
Němec Maďar
9 article
myslu i obchodu, jakož i zdravé konkurence s ci- zinou, V hospodářské resoluci naší stojí: „K dosažení tohoto cíle je zapotřebí jistých finaněních opatření.“ Slovy „žistá finanční opatření“ rozuměli jsme takk ový peněžní ústav, který by vládl potřebnými k tomu fondy a sloužil by slovanské myšlence, účinkuje rozumným a promyšleným způsobem na rozvoj du- chovných i hospodářských sil slovanských národů. Vlastním povoláním naším není organisování hospo- dářské činnosti a proto s naší strany za celé desiti- lelí nebylo učiněno jediného kroku v tomlo směru kromě zmíněného impulsu. Tím více nás potěšilo. že slovanská konference v Praze, nedávno konaná. dala neurčité myšlence naší určitý tvar a usnesla se založiti velký slovanský bank. Zřízení slovanského banku možno prohlásiti za velikou a neodkladnou potřebu všeho Šlovanstva a pražská slovanská kon- ference dobude si nemalé slávy, když slovanský bank bude prvým plodem její činnosti. My tedy praktickými cestami chceme jíti za ideál nými cíli, ale ideály nikterak nehodláme obětovali praktičnosti. Avšak uznáváme, že k ideálné práci je zapotřeb. reálné znalosti půdy, poměrů, všech okolností, podmínek a dat. Třeba si nemásti idežly s ilusemi. Ideály věrně chováme, avšak ilusí sobě neděláme a buditi jich nechceme. Iluse jsou nepře- konatelnou překážkou positivné práce.
Praha
10 article
Vizme příklad: Poznání skutečného stavu, ve klerém se v přítomnosti nachází národ český, je Sto- vanům znemožněno tím, že pěicházej k nám s ilu- semi. Dříve Slované měli o nás předsudky, najed- nou mají iluse. Iluse je toléž, co předsudek, jenž v optimistickém smyslu. Reálně pojímání věcí mus býti prosto i předsudku i iluse. K nám Slované při- cházejí i adcházej s dojmem, že jsme národ mocný silný a dokonce veliký a šťastný. A my nejsme nie takového. Nejsme národ mocný, neboť nemáme moci, abychom dovedli, aby platné zákony v naší odvěké vlasti byly závazny i pro raše prolivníky, dělíci se s námi o naši domovinu. Nejsme silni, nemajíce síly tolik, abychom byli rovnoprávnými občany na celém soustátí, jak nám na to právo dávaji základné zá- kony, ani tolik, aby český člověk a český jazyk po- žíval rovného práva všude v zemích koruny české Národ, kterému se odpírají primitivná a zaručená práva, aniž se může dovolati jich ochrany od úřadů, které proti zákonům revoliují, ani od vlády, jež k to- mu mičí a jen rameny krčí — takový národ sám sebe nemůže nazvali šťastným, nýbrž hluboce nešťastnýmn a nejhlouběji v duši raněným, že takovými umělými a věčně znova se opakujícími způsoby je nucen vy- čerpávati své nejlepší síly zoufalým bojem na obranu svých posic, aniž je může obrátiti k plné a ciné práci tvůrčí. A nejsme ani národ velký a nemáme nároků, abychom tak byli nazýváni. Jsme tak velel, jako jsme. V Písmě se praví, že nikdo není s to, aby se učinil o loket větším. Ani národ není s to. My teprve slovanskou myšlenkou cítíme se velikými, mocnýmt a silnými — cítíme se takými v Slovanstvu a doufá- me, že v slovanské práci dojdeme i štěstí.
Slovan
11 article
Nejvyšším výsledkem, nejplnějším ovocem idešl- né i praktické činnohti je založení svého samostnt- ného státu. Nemnezí z náreů slovanských dospěl svou dějinnou prací k tnkovému výsledku. Na těch. kteří se samostatného státu dodělali, jest, aby milo- vali dílo svých dějin a stále je zdekonalovali podle potřeb a požadavků doby: a těm slovanským náro- dům, kteří samostatného státu nemají, vzchází v po- měru k prvým povinnost, aby bez závisti pohlíželi na jejich samostatnost a snad i silu, aby a láskou stopovali jich rozvoj; octnou-li pak se bratří státne samostalní v bojích se zahraničným nepřítelem nebo v krisích vnitřních, aby se tomu zlomyslně nerado- vali, nýbrž jim loyálně pomocni byli k vybřednulí z krise, ač jejich pomoc sotva může záležeti v ně- čem jiném, než v upřímném soucitění a jeho proje- vech tu radami, tu varováním. Tuto mravnou povin- nost Slované státně nesamoslalní uznávati musí tím spíše, že ve své nemamoslatnosti chtějí setrvati, nebo že své státní samoslatnosti dobrovolně se vzdali. aby společnou obětí utvořili státní obec, soustáti, jež považují také za produkt své státotvornosti. Z po- měru jedněch ke druhým a všech ke všem vyplývá povinnost vzájemné úcty a ochrany
Slovan
12 article
Takové věci pochopení objevilo se letos u Poláků v poměru k státu ruskému. Poláci prohlašují, že jes jim třeba ochrany ruského státu a přejí si proto, aby ruský slát byl mocný, dobře spořádaný, doma svo- bodný a vně vážený i obávaný, k čemuž také přispí- vati chtějí svým umem, statkem i krví. Taková pro- hlášení se strany polské bylo čísti v časopisech i po- litických brožurách, a zvláště slyšeti je bylo na slo- vanské konferenci v Praze. Při všem vřelém ohlase kterého projevy, na této konferenci ve prospěch vy- rovnání rusko-polského učiněné, došly u Poláků, bylc znamenati stesky jejich do tohe, že pražská konfe- rence určitě nevyjádřila, co by Rusko Polákům mělo dát, či lépe řečeno vrátit. Náš sjezd se může poklá- dati za oprávněna pronésti v té příčině své slovo. Jsem přesvědčen, že náš sjezd svorně, jako jeden muž, vroucně si přeje, aby ruský stát království pol- skému dal zemskou a obecní samosprávu a školství s národním polským jazykom. Učinil jsem obzor po věcech slovanských v mi- nulém právě desíliletí. Ohlédneme-li se nazpě! ke stavu, ve kterém se myšlenka slovanská nalé zala
Polák Ruska Praha poloský
13 article
před desiti lety, a porovnáme-li jej se stavem ny- nějším, musíme konstatovati veliký pokrok v ziovan- ském myšlení a veliký rozvoj v slovanských pomě rech. Dříve Slovanstvo bylo jak ospalé. Když se ně- kdo z ospalosti probudil, honem a již mechanicky opakoval stará hesla. Zajisté skončil zvoláním: Mi lujme se! Poznejme se! — ale nikdo se v Slovanstvě nemiloval a nikdo neměl touhy poznati se s druhým. To se nyní rychle a potěšitelně mění a my, sle- vanšti novináři, kteří se těchto sjezdů zúčastňujeme. můžeme si s uspokojením přiceobili zásluhu inciativy v tomto blahodárném a nadějném obratu. Ale sjezdy naše staly se nad to školou, ve které slovanské novi- nářstvo učí se navzájem poznávati své země, jejich obyvalelstvo a poměry. Tu se navazují mnohonásob- né přátelské styky a připravuje se půda bohatsímu společnému působení v budoucnosti. Našim sjezdům bylo vytýkáno, že v sobě shro- mažďují přívržence všech politických stran, i sobě nepřátelských, čímž prý se sjezdům znemožňuje prá- co; lépe prý by bylo svolávati přivržence týchž stran u všech slovanských národů a s nimi se dohodovat o společné práci, jež jen tak by byla možná. Na to třeba odpověděti. Strany, mající stejna jména, nemají u všech slovanských národů stejn snahy, zásady a program; a kdyby se jejich přívržen- ci na krásně sešli za účelem dohody o společné práci přesvědčili by se o malé možnosti toho, což vyplývě z různosti místních poměrů.
14 article
Nám naproti tomu jeví se velmi věci prospěs- ným, že sjezdů našich se zúčastňují všechny strany všech slovanských národů kromě těch, které mají snahy výslovně Slovanstvu nepřátelské. Je zapotřeh takového místa míru a vzájemné úcly ke každému přesvědčení, sebe víc odchylnému od našeho, jen když poctivému. Na takovém místě zajisté všecky protivy se budou mírnit a zmírnění to se přenese ido slovanské veřejnosti. Počátek nového desítileli Irvání našich sjezdů ohlašuje se tím, že výborem vypracovány a vládě ke schválení podány stanovy všeslovanského svazu no- vinářů. Tato organisace by měla právo přijímatiza členy také zahraniční jednoty slovanských novinářů a pořádati sjezdy ve všech zemích slovanských. Bu- de-li této veliké organisaci dán legálný vznik, činnost naše ovšem bude se moci rozvinouti nepoměrně bo hatěji, než dosud, ale bude dán také příklad Slova nům jiných zivotných povolání, jak se orgamisovat na půdě kulturné.
svaz novinář
15 article
Až pak budou skulkem podobně organisace slo vanských spisovatelů beletrislů, učenců, umělců, vše ho druhu živnostníků a průmyslníků a širé územ Slovanstva pokryje se jejich sitěmi, nastane živé kul turní proudění, výměna myšlenek i výměna tovarů a Slované bez politických převratů, při zachování politického statu quc budou sjednoceni, prolože bu- dou míti společný život, oživovaný prouděním spo- lečné krve, a cež hlavní: budou míti společné slo vanské srdce Organisace jiných oborů pořádati budou pravidelné sjezdy po našem přikladě, doplňovati a rozšiřovati svou znalost slovanských zemí a ráronů a přiváděti k sobě pořád nové členy, probuzené k slo- vanskému vědomí. Ze vzájemných styků všech těchto organisací vznikla by společná rada, jednelící orgán jejž měl na mysli A. Borzenko, podav pražské slo- vanské konferenci k uvážení svůj návrh na zřízení „všeslovanské rady“, jenž tam byl zůstaven bez po- všimnuti.
Slovan A Borzenko
16 article
Nám Slovanům není třeba velikých programů nýbrž živých styků, všemí směry rozvětvených. Aby se tato činnost neminula eíle, dlužno zpře- du na jedno upozorniti: všecky styky slovanské mus být osnovány na základě vzájemnosti „do, ut des“ Naprosto by selhalo, kdyby Slovaně západní proudně se rozehnali do zemí Slovanů východních a jižních s tím heslem, že je oblažiti chtějí kulturou západí a ke sféře západní kultury připojiti. Jako chceme při budování slovanské organisace nedotknut nechati sta- tus quo politický, musíme jej zachovávati i v příčině kultury, jinak bychom se brzy dočkali živelné reakce proli slovanským kulturtregerům, kleří by Slovanůt navštiveným nebyli o nic milejší kulturtregerů cizo- národmch. Somobylná kultura Slovanů východních a jižních je vzácný jejich poklad, neznámý na Zápa- dě; ji nesmějí jiní Slované zhola rušiti, nýbrž z je jích živých pramenů musí svoji kulturnou tvořivos osvěžovati. Zejména od všeliké náboženské propa- gandy dlužno varovati a za její zbraně se nepro- půjčovati. Tak po desíti letech vidhme, že símě, kleré jsme lehdy na prvém sjezdě nesmělou rukou v zemi vlo- žili, vzchází bujným osením Slovanským novinářům zajisté je to nejryzejším potěšením a povzbuzením aby stále a vytrvale kráčeli v čele slovanské práce
Slovan Slovan
17 title
Delegace pařížské městské rady
18 article
v Praze.
Praha
19 article
ser n Z několikadenní, krátké bohužel návštěvy delegace municipální rady pařížské, jedním z nej- významnějších a nejkrásnějších dnů byl vče- rejšek. Tu došlo k návštěvě z výstavy nejcen- nějších pro nás Čechy objektů — nádhen ného pavilonu města Prahy
Čecho Praha
20 article
Maroldova panoramatu — a tu došlo také se strany vzácných hostů ku projevům, jež přijaty upřímně, tak jak za- jisté prosloveny a myšleny — hrdostí hlubokou radostí naplniti musí srdce každého Prahu milujícího Čecha. Ústy presidenta p. Chériouxe řečeno bylo tolik milého a nadšeného o Praze, slovy tak poetickými, že jen skutečný, opravdový hluboký dojem dovede je vyburcovati ze slov- níka mluvy. Právem lze se domnívati, že projev presidentův byl asi výslednicí několika složek dojmových, z nichž neposlední asi prohlídk Prahy a skvostů v pavilonu výstavním uložených. V paláci města Prahy na výstavě. K návštěvě pavilonu města Praby na vý- stavě došlo včera po 11. hod. dopol. Členove municipální rady pařížské, pobyvše na části jed- nání kongresu komor, přibyli v té době na vý- stavu, kde očekávali je vedle členů výkonného výboru výstavního, starosta města Prahy dr K. Groš, oba náměstkové posl. Jirou sek a dr. Štych, dále městští radové a obecn starší posl. dr. Jan Podlipný, posl. dr. Lubo Jeřábek, Mg. Ph. Herites, V. Břez- novský, F. Filip, stav. Hodek, k. r. Vanlček, c. r. Voitl, Hubáček, k.r. Reinwart, J. Mattuš, vrch. stav. r. Pa- sovský, J. Weiss, Šafránek, min. rad bar. Villani, mag. r. Borůvka a dále ochotní průvodcové a vykladači exposic pp. kopservator arch. Herain, jehož dílem je z veliké části znamenité upravení sbírek, mag r- Boháček. poď jehož dozorem pavilon se na- chází, arch. Hrubý, mag. r. ryt, z Čenko v a prof Loujs Feller.
Maroldův Čecho K Groš doktor Štych Podlipná Jeřábek Herites V Břez Hodek Vanlček Voitl Hubáček Reinwart J Mattuš J Weiss Villani Borůvka Herain Boháček Hrubá Loujs Feller Praha Praba Šafránka
21 article
Mezi hosty francouzskými, v čele s presi dentem p. Chěriouxem byl již předevčirem do Prahy zavítavší p. Louis Leger. Kdy? hosté vešli do nádherně upraveného represen- tačního salonu oslovil je starosta p. dr. Gro touto francouzskou řečí: Pane předsedo městské rady pařížské, milý příteli a soudruhu, pánové delegáti, drazl, ko legové! Obec pražská s nadšenou radostí uvitala velice sympatickou myšlénku, aby oslavena byla památka 60. ročnice panování J. V. Františka Josefa, clsaře a českého krále, projevem práce Průmyslová výstava, pořádaná pěčí obchodní ko- mory obvodu pražského, představuje dosti znač- nou část průmyslu českého a město Praha účastní se této výstavy jako hlavní město krá- lovství i jako sídlo obchodní komory, jež jest pořadatelkou jubilejní výstavy. Ve zdech tohoto pavilonu Praha vás po zdravuje! Praha bájí, zobrazená sochami mistra Myslbeka, Praha první doby slovanského kře- sťanství, Praha devátého století, Praha, město sv. Václava, Praha románská, Praha gotická Praha renaissanční, Praha tragická, Praha boju jící, Praha vílězící, Praha malebná, město uměle a básníků, posléz i Praha moderní, stále ro- stoucí, v neustálém rozvoji, aby uskutečnil věšíbu naší kněžny Libuše, řkoncí, že sláva na šeho sídla dotýkati se bude hvězdl Pozdravuji vás, drazí přátelé, jménem na šeho starobylého města a prosím vás, abyste laskavě prohlédli náš pavilon. President pan Chérioux srdečnými slovy děkoval a rozhlížeje se po prostorách pavilonu, vyslovil svůj podiv nad úpravou.
Chěrioux Leger Gro František Josef Myslbek svatý . Václav Libuše Praha
22 article
»Já i druhové moji naplněni jsme opráv- něnou zvědavostí na vše, co shlédneme. Včera viděli jsme na vlastní oči Prahu žijíeí, Prabu přítomnou; zde dle slov vašich, slovutný pane starosto, uloženy skvosty minulosti a při- praveny pröhledy do budouena tohoto krásného místa. Chápele, že po hlubokých dojmech, jaké prožili jsme včera, hledice na diadém Prahy. královské její Hradčany a naopak patríce s nieh dolů na stověžaté město, s mysli dychtivou toužíme spatřiti, co objato náručí několika věků. Dychtíme poznati obraz minulosti i přitomnosti drahého českého národa, mluvicí z těchto skvě- lých exposic.« Po této stručné a působivé řeči nastoupil hosté prohlidku, sledujíce s upjatou pozornost vysoce zajímavé výklady výborného znalce Staré Prahy konservatora p. Heraina, jakož i ostat- ních pánů mag. radů Boháčka a ryt. z Čen- kova. Prohlídka byla velmi bedlivá a hosté nepokrytě projevovali své nadšení nad uspořá- dáním i vystavenými předměty. Vyšedše po delší době, fotografováni byli výstavním fotografem p. Pavlíkem, načež odebrali se ku panoramatu Maroldov u. Ce- stou o jednotlivých pavilonech výklad jim podá- vali zmínění pánové. Nesmrtelným dílem předčasně zesnulého Luďka Marolda a jeho druhů byli hosté překva- pení a tlumočili nehledanými slovy dojem, jaký v nich panorama »Bitva u Lipan« zanechalo. Zde pozdraveni byli zástupci spolku architektů a inženýrů. olei
Herain Boháček Pavlík Marold Praha Hradčany Maroldov u Lipany
23 article
Hostina na počest francouzské tnih delegace na výstavě. Po prohlídce pavilonu města Praby a pa- noramatu Maroldovy »Bitvy u Lipan« odebrali se členové městské rady pařížské v průvodu zá- stupců města Prahy a svých přátel českých do útulného restaurantu Fěriandova »Bureau Com- mercial Frangais«, kde byl uspořádán spol. oběd. V čele francouzských delegátů, jak již uvedeno, byl p. Chérioux, dále dostavil se francouzský ge- nerální konsul Colomiěs, mísfokonsu! L uc- ciardi, prof. Louis Leger, z českýchi kruhů starosta pan Groš, náměstkové dr. Štycha Jirousek, obecní starší Březnovský, měst. rada Voitl, els. rada Hoto we tz, tajemník Hlaváček, red. V. Hladík, mag. radové ryt. z Čenkova a Borůvka, mag. pficiál Groh a jiní. Banket byl konán ve velmi vkusně uspořádaněm sále francouzského restaurantu výstavního. Tabule byla zdobena pestrými květinami. Celkové uspořádání i labu- žnicky upravené menu úplně uspokojilo hosty m r restaurantu p. Fěriauda. Hudba restaurantu zvyšovala veselou ná- ladu hostiny. Připitky pronesli starostové měst Prahy a Paříže, významné, srdečné, tlumočleí povznesenost mysli všech účastníků srdečné ma- nifestace francpuzsko české. Starosta pan dr. Groš ve velmi hbité frančtině s vřelým důra- zem pozdravil milované hosty a pronesl nad- šený připitek vzájemnosti českofrancouzské, načež odpověděl výmluvný president městské rady pa- řížské p. Cherioux takto: »Jsme okouzleni vaší výstavou, kterou jste nám dnes tak roztomile okázali. Bylo to velkeým potěšením pro mne a mé soudruhy, obdivovati vše, co nakupila vaše práce, vše co dokázal inteligence, duchaplnost a vůle národa česaého.
Maroldův Chérioux profesor Leger Groš doktor Štych Jirousek Březnovská Voitl Hlaváček V Hladík Borůvka Groh Praba Lipany Praha Čenkov Paříž Bureau Como
24 article
Tato imposantní manifestace, kde pod vlivem Obchodní a živnostenské komory v Praze sdružili jste všecky živoucí síly své slavné vlastí a okázali skvělost jejího ducha, objevuje se nám jako nezdolný důkaz vaší síly a vašeh bohatství. Je to vítězství Čech. Blahopřejeme vám k němu jménem města Pařížel Naše obě hlavní města, opravdové úly práce, milují plodnou práci, která je jim zárukou blahobylu a veliko- sti. Obě města vědí, že jich krása, síla a doved- nost je spojena se životnosti, rozvojem jejich obchodu a průmyslu. Obě města mají společné názory a snahy, obě pracují pro pokrok a ci- vilisaci a tyto city je spojily v přátelskou družnost, pro niž vzplanuly mysle obyvatelstva v nadšenýeh manifestacích. Dovolte, abych vám vyslovil své nepřeko- natelné dojmy, jež vznikly v nás, když jsme procházeli vaším vznešeným městem, jehož ma- gické jméno — Praha — vzbuzuje představu města snů, zázračného svou minulostí, imposant- ního uměleckými dily, jimiž je ozdobeno, boha- tého svými krásami, okouzlujícího svým nádher- ným panoramatem. Sdilíme nadšené dojmy všech, kteří navštivili Prahu. »Ona jest« pravil jeden z obdivovatelů vašeho města, »knihou dě- jin a architektury jedinou svého druhu na světě« Dnes jsme probíralí listy této knihy s vrou- cím pohnutím. Tlumočím zajisté myšlenku všech svých soudruhů, když vyslovuji přání, aby toto jasné město v budouenosti vyplnilo odkaz své
bůh Čechy Pařížet Praha živnostenský komora v Praga
25 article Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky. Přešel srpen a proto musíme již pomýšleti na podzim. Nevím, milé čtenářky, bylo-li vám počasí příznivo, přeji vám to k vůli úspěchu vaší výstavy, která prý jest velmi krásná. U nás tolik pršelo, že Pařížanky, zabnány z venkova. utíkají jako ptáci do svého měkkého hnízda. Předpovídají nám krásný září, jenž by nám dovolil nositi ještě naše světlé oděvy. Na neštěstí zůstává nebe zakaleno a zima působl husí kůži na ramenech. Jest nezbytno zabývati se toilettami polosaisony. Lelos připraví nám moda největší překva- pení a byly bychom hlasilě vykřikli úžasem, kdyby nám před několika lety byli ukázuli, co budeme s takovou oblibou nositi. Moda přika- zuje jako královna a paní, my pak jako ocholné služebnice ji vždy velmi rády posloucháme při všech jejích rozmarech. Řekla jsem vám již, milé čtenářky, že úbory stávají se stále přilehavějšími a odhaluj všechny formy těla. Jen pěkná linie postavy elegantní držení těla a harmonický krok dovede se uplatniti v letošních zimních toilettách, jež jsou poměrně málo zdobeny a jejichž chic zá- leží toliko ve střihu a způsobu, jak se nost.
Pařížanka
26 article
Po mnoho let byl tailleur (oděv od krej čiho) tak ve floru, že roby zvané »coufurierese (od švadleny) nebylo v městě už skoro ani vi- děti. Na podzim je opět spatříme ve chvíli tak příjemné, kdy se využívá ještě posledních krás- ných dnů a není posud nutno haliti se do ko- žešin. Úbory tyto budou velmí jednoduchě. Z látek bude se nejvíce používati modré šerky Živůtek prostě skřížený bude se otevirati nad vložkou. Sukně, z jednoho kusu se živůtkem nebo položená na něj co možná nejdiskretněji bude tvořiti princessu a spínati se v předu n straně velikými knofliky. Rukávy budou zcel hladké; žádné široké rukávy japonské, nic než dlouhé roury, přilehající co nejtěsněji k rameni a spadající na ruce. Konce rukávů splnají se proto sponkami na dlani a tvoří polorukavice. Tyto nové rukávy jsou velkou revoluel v modě. Dříve bylo to tak pohodlné a příjemné hezké rámě vyjímalo se tak něžně a dětsky s doličkem v loktě a buclatými záhyby, půso- bilo radost ukazovati je zdobené více mén bohatými náramky. Brly tak milé tyto šperky.
27 article
jež se nyní při dlouhých rukávech stánou zby- tečnými. Moda ve svém obvyklém zabíhání do krajností odsuzuje vše, co nám radila před ně- kolika měsíci. Co se týče klobouků, nepodobají se již nijak oněm, které jsme nosily po celé léto. Z jsra se nám dávaly vysozé vršky, které jsme nosily jen nerady, poněvadž se nám zdály ne- esletickými. Vrsky zimních klobuuků budou na- nejvýš ploché, toliko dva centimetry vysoké a k tomu budou ohromné okraje, klobouky toliž nabývají stále větších rozměrů. Toto mizene vršků přivede nás ponenáhlu k baretům, noše- ným na straně, jež se velmi pěkně vyjímají, spočívají-li na bohstém zkadeřeném vlasu. Plsť přestává se ponenáhlu nositi a nahra- žuje se sametem, v němž se obličej vyjímí mnohem něžněji, ale na to je ještě brzy. Nedo- čkavým, jež by chtěly již nositr nové klobouky uvádím velký námořnický tvar, ovinutý satinem a s velkým chocholem sigrelt po straně, jenž se těší velké oblibě.
28 article
Paříž se ponenáhlu oživuje a vše se chystí na příští saisonu. Švadleny ukazuji nám jen sametové oděvy a modistky zimní klobouky. Ne- která divadla otevřela své brány, ale návštěva není posud taková, jako bude za několik neděl. až velkoměstský život opět počne v plném lesku. Bývá však již nutno vycházeti, oblěkati se oděvy z minulé saisony zdají se již nevhod- nými. Musí se osvěžiti a tuniky, jež přicházej do mody, poskytují k tomu dobrou přiležitost Nie snadnějšího, než udělati ze staré toiletly novou. Na satinový oděv hodí se na příklad tu- nika z hedvábného musselinu jiného odstinu. Taille jest velmi vysoko jako u empíru a pás ze sluhy, jejíž konce padají velmi hluboko. Velmi elegantní jest také pás z tlustě šňůry, za- končené žaludy. Při večerní poloviční toilettě nosí se dlouh rukávy ze skládaného tylu. Zima se tedy blíží, milé čtenářky, je t saisona zábav a společenských slavností, kdy se nejlépe uplatní krása. Učiňte se krásnými, ozdobte se, pomohu vám, co budu moci a povím vám vše, co vynalezla pro nás Paříž, tato nej větší koketka světa. Magdeleine Chaumont.
Paříž Magdeleine Chaumont
29 article Hudba.
Hudba. + Ohlášené damonstraca »Bnodu« Němců dolne rakonských ve Vídni proti dirigentu a skladatoli Oskaru Nedbalovi, docházejí zajímavé odpovědí v nedělním »Ar b.-Ztg.« Uvodený list píše: »Oskan Nedbal působí nyní ve Vídni již celý téměř rok jako dirigent koncertů a česká jeho národnost, na niž jest hrdým, nebyla žádnou překážkou, aby ne- jednou spolupůsobil při »Liedertafel« přísně německo- nacionálního zpěváckého spolku. A nyní najednou ohrožena jest německá Vídeň českým dirigentem Buršům stouplo asi do hlavy, že už jedenkráte po- šetilým svým křikem a výhrůžkami zmařili pohostinské hry Národního divadla. Nyní však »drží bubu«, když přece dojde ku pohostinským hrám českého dívadl v Ottakrinku a Favoritech, poněvadž vídeň ské dělnictvo vzalo uměnípod svou ochranu.
Němec Nedbal Oskan Nedbal Burša Vídeň národní divadlo
30 article
Tu přecházi mládenečkům z Bundu chuť, dělati s nápadnými, poněvadž lebko by mohli dostati na kalhotky. Dělnictvo vzdává umění čest, jaká mu patř a právě proto, že je to cízí umění, zabrání, aby strženo bylo do bláta chauvinistického hašteření.« »Extrablat!« rovněž rozhodně o dsuzuje tuto štvanici a praví, že všechny útoky proli Nedhalovi jsou směšny, »Nedbal je sice rodem Čech, ale nestojí v žádné souvislosti s nějakou poli- tickou činností a jako dirigent orchestru hudebních umělců řídil vělšinu děl německých mistrů. Nikoli on, nýbrž ředitel Lidové opery angažuje hudebníky a o tom, že Nedbal má se státi nástupcem ředitele Simonse, nelze mluviti. Tím odpadají všechny brůzo- strašné zprávy o počešťovacích plánech, o kterých »Bund« fantasiruje. Pořadatelé takových demonstrací blamovali by sebe a Vídeň velico škaredě, kdyby svůj úmysl provedli. Není pochyby, že většina ná- vštěvníků divadla, která je v uměleckých otázkách nepředpojata, učinila by skandálům brzy konec. Hanui Richler, který je jistě dobrý Němec, diriguje na českém »Národním divadle« v Praze Richarda Wagnera a proto snad bude také p. Nedb a lo vi dovoleno, aby dirigoval v Lidové opeře »Bl u- ného Holanďana«. Kdo skutečně německy cítí, nedá se k takovému »hloupému« jednání strhnouti.
Extrablat Nedbal Simons Hanui Richler Němec Wagner Nedb Holanďan Čechy Vídeň Bl národní divadlo « v Praga lidový opera
31 article
K upokojení německých křiklounů může ostatně sloužiti, že zmíněné představení, na které se chy- stají, jest již dávno vyprodáno, tak že i kdyby na svých plánech trvali, nebudou je moci provésti Konečně pak připomínáme, že v Lidové opeře působí letošní saisonu steině jako v letech dřívějšíck a jak bezmála jest tomu také u »Dvorní opery« as 20 slovanských umělců, vesměs to vynikajících so- listů. Byli angažováni prostě proto, že ředitelst nemohlo dostalí lepších- Také »Wr. Al!g. Ztg.« ostře odsuzoje vystou- pení »Bundu« a praví, že zmařením předsta- vení »Národního divadla« byla Vídeň vy dána posměchu celě ciziny Nyní broze něco podobného. Jedná se o štvaní proti českému umělcí, který chce zvoliti Vídeň za stálé bydliště nebude-li tento šovinistický nerozum zmařen, bude vydána Vídeň opět nejhorším poškleb- ků m. Oskar Nedbal, jehož jméno dávno proniklo za hranice jeho vlasti, prokázal zvláště svůj umělechý význam a nyní se žádá, aby Oskar Nedbal, v něm tito Němci vidí patrně jenom Čecha a nikoliv umělce, neměl se státi dirigentem »Li dové operye Jaké věci ještě přivodí toto skretinské hnutíer Všichni slušní a rozumní lidé ve Vídni ať Němei nebo Neněmci budou se proti takovému klukov- ství brstky poštvaných fanatiků ze všech sil brá- niti. Vídeňská inteligence nesmí dopustiti, aby se něco podobného dálo se jménem města Vídně.- + Slečna Růžena Žákova, chvalně známá kla- vírní virtnoska, vyučuje hře na klavír, theorii, zpěvu, anglickému a francouzskéma jazyku osvědčenou methodou. Bydlí ve Pštrotsově ulici č. 18, III. posch.
Oskar Nedbal Němec Čecho Žákův Vídeň Pštrotsov ulice národní divadlo
32 article
Přijímání žáků od 15. září. + Pan Jindřích Peld, virtuos na bousle, rodál smíchovský, jmenován byl profesorem vyššího odd zemské školy hudební v Čelovci v Korutansku. + V hudební škole Josefa Maliny, absol. konser- valoře a král. akademie v Berlíně, počíná 13. školní rok dnem 16. září. Vyučuje se hře na housle, violu a klavír s příslušnou theorií a harmonií od prvých počátků až do hry koncertní. Zápis v ústavě na Kr Vinohradech, Krameriova ul. č. 11, L. p. Prospekty zdarma. + Pražské hudební a pěvecké učiliště (ul. Ka- roliny Světlé č. 4, »U zlaté váhy«, proti policejnímu ředitelství, blíže Nár. divadla) zahájí II. ročníi 16. září. (Viz insert.) + Hudební učiliště Aloisa Kapouna, virtuose, stát. zkouš. učitele hudby a vyzn. absol, konser- vatoře, býv. I. housl. Nar. divadla, nalézá se nyní v Palackého tř. č. 38 na Král. Vinohradech. Vyučo- vání počne 16. t. m. Vyučuje se hiře na housle. violoncello a klavír dle vlastních výborných ško. Zápis od 10. t. m. + Hudební škola Ludmily Urbanové, vírtuosky na klavír, absolventky praž. konservatoře a stát zkoušené učitelky zpěvu, počne s vyučováním 16. t. m V úslavu vyučuje se klavíru dle osvědčené methody prof. Lešetického a sice od nejprvnějších počátk až k vírtuosní dokonalosti. Zácí přijímají se denně od 10—12 hod. a od 2—5 hod. v ústavu ve Spalené ulici č. 3. + Den v táboře carské ruské armády. Složil Gabriel Šebek. Tato vojenská zvukomalba vyšla právě u Jana Hofmanna Vvy., dvorního a komorního ob- chodu s hudebninami v Praze, a stojí pro klavír
Jindře Malin Kapoun Palacký Král Urban Šebek Hofmann Korutansko Berlín Krameriův Ka Praha ústav na Králové Vinohrady Nara hudební škola
33 article Různé zprávy.
Různé zprávy. = Nový rekord letu. Nejnovější úspěchy Wilbura Wrighta a Delagrange s aeroplany jsou no- vým důkazem, jak usilovně se pracuje na praktickém rozřešení problemu letu a zjednají opět zvýšenou po- zornost létacím strojům, sestrojeným na principu „těžší nežli vzduch“. Jak již sděleno, uletěl Wright v Le Mansu v sobolu 24 km za 19 min 48 vteř. Delagrange pak v neděli v Issy udržel se ve vzduchu skoro půl hodiny, přeletěv dráhu 24 km 727 m Tím překenal nejen posavadní časový rekord Farma- nův 20 min. 19 vteř., nýbrž i Wrightův právě dosa- žený rekord distanční. Ke vzletu v Issy sdělují se ještě tyto podrobnosti: Delagrange vznesl se v ne- děli o 7. hodíně ranní se svým aeroplanem za klid- ného, krásného počasí před komisí aeroklubu a udr- žel se nádherným jistým letem 29 min. 53/2 vleřin ve vzduchu, při čemž obletěl cvičiště patnáclkrát. Přistáli musil následkem nedostatku benzinu, poně- vadž 24 litry v motoru byly spotřebovány. Úřadně zjištěno, že preletěná dráha měří 24.727 metrů. — Výluka sklážských dělníků. Z Paříže, 7. září. (K. k.) Z Rouenu sděluje se, že byla zahájena výluka všech sklářských dělníků v údolí bres- leském. Výluka la jest odpovědí na stávku, kterou uspořádali minulý měsíc sklářští dělníci továrny l ar- raské.
Wright Delagrange Wrightův Le Mans Issa Paříž Rouen km
34 article
= Podomek z rodu Hohonzollerů. Princ Augusl Pruský, vnuk krále Bedřicha Viléma I. a synovee Bedřicha Velikého, jenž žil před sto lety, uzavřel morganatický sňatek s hezkou divkou Bedřiškou Wichmannovou, kterou vládce malého knížectví učinil baronkou Waldenburgerovou. Pravnuk princův, Aleaandr baron z Waldenburgu, jemužv Evropě nepřálo štěstí, vystěhoval se před časem do Ameriky a byl tam zaměstnán jako podomek, číšník a konečně zá stupce automobilního závodu. Prine August založil svou poslední vůlí rodinnou nadaci, z níž se ročně potomkům baronky Waldenburgové vyplácely úroky. Nyní má býti nadace zrušenaa jmění rozdělí se mezi opravněné. Na barona Alexan- dra Waldenburga připadne asi 200.000 marek. Jistý žurnalista vypátral jej v jeho skrovném bytě v Novém Yorku a přinesl mu zprávu o dědictví. Baron vrátí se k vyřízení záležitosti do Německa. = Lucchoni žádá za milost. Ze Ženevy se sdě- luje, že vrah cisařovny Alžběty, Luccheni, u příleži- tosti jubilea císaře Františka Josefe obrátil se na něj s prosbou o intervenci u švýcarské vlády, aby mu byla udělena mílost,
Augusl Bedřich Vilém Veliký Wichmannův Waldenburgerová Aleaandr Waldenburgová Alexan Waldenburg Baron Alžběta František Josef Waldenburg Evropa Amerika Nový York Německo Ženeva Hohonzoller