ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 0989ac30-71e1-11dc-96bd-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 28 celkem · entity: person 39, place 65, work 13, org 11
1 masthead
18. srpna 1904. Číslo 227
2 masthead
NARUNl LISTY
3 masthead
Strana 5.
4 article
zajícím, že dá střílet do každé lodi, která by v noci bez světel chtěla vplouti do přístavu. Admirál Alexějev ve Vladivostoku. Z Petrohradu, 17. srpna. Admirál Alexějev odebral se do Vladivostoku, jak již bylo sdělen proto, že admirál Bezobrazov ochuravěl V Ljaojanu je klid. Ruská půjčka? Z Paříže, 17. srpna. »Temps« sděluje ku pověstem o nové ruské půjčce: Pařížské banky. jež obyčejně o věci takové bývají dobře zpra- veny, prohlašují, že jim o takové o pe raci finančni není nic známo. Japonské ztráty. Z Tokia, 17. srpna. (C.-B.) »Reut. kan- celář« sděluje: Dle dodatečné zprávy admirála Toga činily ztráty Japoneů v námořní bitvě 10 t. m. 225 mužů.
Alexějev Bezobrazov Vladivostok Petrohrad Paříž Temps Tokio Reut Togo
5 article
Telefonické a telegraf. zprávy „Národních Listů“. Schönerer Chebským. Z Vídně, 17. srpna. »Všeněmecká kor- respondence« sděluje: Poslanec Sehö neren zaslal dnes městské obci chebské list, ve kterém sděluje, že vzhledem k tomu, že císař rakouský byl pozván do Chebu, což se příčí všeněmeckému programu, vzdává se hodnosti čestného občana. V listě tom se praví: »Když mne obecní zastupitelstvo svobodného německého města říšského Chebu dne 13. Hor- ningu 1902, uznávajíc ivděčně moje velké zá- sluhy o lid německý v Rakousku, jmenovalo čest- ným občanem, naplnila mne tato poeta hrdou radostí. Nyní však městská rada chebská na schůzi 4. srpna za jednohlasného souhlasu obee- ního zastupitelstva se usnesla J. V. císaře rakou- ského — téhož panovníka, který, jak známo. ministerstvo Badenovo s pověstnými jazykovým výnosy několikrát ujistil nejúplnější důvěrou a též na dále dává podnět k poslovaňování ně- meckého území (!) — pozvat k návšlěvě města Chebu. Proto že je tento projev ve zřejmé protivě k všeněmeckému základnímu programu, stanoví- eímu, že Všeněmci se nemohou zúčastňovati pro- jevů loyalních, je jisto, že obecní zastupitelstvo chebské se odchýlilo od cesty všeněmecké, čímž jsem donucen — nechei-li býti mlčky spoluvin- níkem — vzdát se práv čestného měšťana, což tímto činím. Prose, abyste obsah toho vzali na vědomi, znamenám se s největší úctou: Jiř Schönerer, říšský poslanec, majitel statku.« Anglické hlasy k schůzi Eduarda VII. s císařem rakouskými.
Sehö Badenův Pros Eduard VII Vídeň Cheb Rakousko Jiř Schönerer
6 article
Z Londýna, 17. srpna. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.) »Times« praví, že krátká návštěva cisaře rakouského v Marianských Lázních nemůže, ač srdečná, míti tak veliký význam, jaký byla by měla cesta císaře rakouského do Anglie. Tato návštěva ta stojí v polovici mezi vysoce politickou cestou Eduarda VII. do Paříže a mezi jeho čiste přibuzenskou návštěvou v Kielu. Návštěva ny- nější nevyplynula prý ani z politických, ani z pří- buzenských pohnutek, nýbrž jen z dlouholetého osobního přátelství obou panovníků. Mezi Rakou skem i Anglií neběží dnes o žádnou již politi- ckou otázku mimo makedonský mandát, k terý prý ale stále více Rakousku při padá (?!). Klid nynější Rakousku v díle tom jemuž samo velikou důležitost přikládá, prospěje »Times« jsou prý jisty, že provede mandáť ten s náležitými ohledy na citlivost i jiných křesťa- ských státův, zvláště Italie. »Standard« praví, že Eduard VII. dal si záležeti vždy na dobrých stycích s národy a proto prý i schůzka v Marianských Lázních je důležitější, než kdyby diktována byla pouze poli- tickými ohledy. Schůzka zjevuje jen důvěru a úctu vzájemnou mezi oběma panovníky, kteréž pocily potřebovaly, leda utužení a nikoli již upevnění. Nikde prý neobdivována tolik energie, jakou hleděl etsař František Josef zachovati svornost ve své říši, jako v Anglii, jež dlouho zná již požehnání ústavního života a tudiž dovede oceniti obtíže v jakýchž ociťuje se stát s minulostí méně šťast- nou, jenž představuje mosaiku různých národů Vývody své končí »Standard« poznámkou, že každý turista anglický poznal jistě v Rakousku že bydli tam lid podobný mu mravy a zvyky lid způsobný a zdvořilý.
Eduard VII Eduard František Josef Londýn Anglie Paříž Kiel Rakousko Times Italia
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Jmenování. Z Vídně, 17. srpna. (C -B.) Dle » Wiene Ztgu « byl diplomatický agent a generální kon- sul v Kahyře svob. p. Braun jmenován diplo- matickým agentem a generálním konsulemv Sofiji. Rakouské loďslvo. Z Terstu, 17. srpna. (C.-B.) Lodní eskadra zakotvila zde dnes pod velením kontreadmirála Rippsa. Kontreadmirál Ripper navštívil odpoledne po destu Zandrinellia a biskupa dra. Negla, již mu návštěvu oplatil. Narozeniny císařské. Z Vídně, 17. srpna. (C.-B.) Poloúřadn »Wiener Abendpost« přináší obvyklý slavnostn článek k narozeninám císařským. Z Berlína, 17. srpna. (C.-B.) Rakousko uherský vyslanec Szögenyi-Marich odjel s perso nálem vyslanectví do Wilhelmshöhe, aby zúčast nil se tam zejtra snídaně, Vilémem II. na počes rakouského císaře pořádané. Z Terstu, 17. srpna. (C.-B.) Zejtřejší naro- keniny císařovy slaveny byly zde dnes osvětle- zím lodí. První hotely i mnohé domy sou- nromé jsou též osvětleny. Z vojenství rakouského. Z Vídně, 17. srpna. (C.-B.) Císař udělil za příčinou 50letého výročí dnes, ode kdy 8. pluk dělostřelecký nese jeho jméno, pluku tomu zvláštní medailli jubilejní a určil, že děla musí býti ozna- čena zvláštním emblemem, jménem císařovým, nad nímž vznáší se koruna a jež obleten jest listím vavřínovým a dubovým. »Vojenský Věstník« obsahuje o věcech těch ještě řadu podrobností.
Braun Poloúřadn Wiener Abendpost Vilém II Vídeň Terst Berlín Rakousko Wien Ztg
8 article
Z uherské sněmovny. Z Pešti, 17. srpna. (C.-B) Ve sněmovně megnátů po zahájení schůze vénoval předseda Csaky vřelou vzpomínku zesnulým členům sně- movny: Czurdovi, hr. Vojtěchu Zayovi a bi- skupu Csaszkovi. Ministerský předseda Tisza omlouvá nepřitomnost několika ministrů jich zdravotním stavem a ministra orby Talliana smutnou událostí, nastalou v jeho rodině. Před- seda sněmovny sděluje, že byl bar. Banffy škrinut ze seznamu členů magnátské sněmovny, ježto byl zvolen do poslanecké sněmovny. Sou- časně žádá vládu, aby na místě něho povolala do sněmovny nejstaršího vrchního kuratora sedmihradské reformované církevní obce. Pak se přechází k jednacímu pořadu, jehož prvním bodem je předloha o nákladech na dvůr. Bar.
Czurda Zay Csaszk Pešť Banff uherský sněmovna Tisza magnátský sněmovna poslanecký sněmovna
9 article
Pronay navrhuje zamitnutí předlohy a praví. že náklady dvorské měly by býti vzaty v úvahu nejen se stanoviska finančního, ale i státopráv ního. Řečník vylýká četné nepřistojnosti, kter v příčině nákladů dvorských v neprospěch Uher se vyskytují a žádá zřízení samostatnéh uherského dvora. Po odpovědi minister ského předsedy byla předloha v celku i v po- drobnostech schválena. Na to schválen beze změny řada předloh, mimo jiné téžo splácení 10millionové půjčky rakousko-uherské společnosti státních drah, bez debaty. Rovněž přijata předloha ve příčině zřízení nových na- dačních míst vojenských. Po vyřízení několika předloh menší důležitosti projednává se rozpočet na rok 1904. Hr. Szechényi polemisuje s těmi, kdo chtějí samostatné území celní stůj co stůj a docházi k závěru, že náhlé usku- tečnění samostatného celního území mohlo by se hospodář- skému životu Uher státi osudným. Řečník se přimlouvá, aby rozpočet se sehválil. Bar. Desider Prónay polemisuje s hr. Szé chenyem a dovozuje, že vláda nespoří. Jes odpůrcem politiky nynější vlády, nedůvěřujej a proto bude hlasovati proti rozpočtu.
Uher Prónay Hradec státní dráha
10 article
M.p. Tisza zabýval se nejprve vývody biskupa Antala a prohlásil, že jest nutno těm vyznáním, jež trpí dnes pod nesnesitelnou tihou poplatku, přispěti, kdy ale, to nemůže říci, protože to bude státi milliony. Fina něn stav země jest velmi vážný, byť ne budil obav. M.-p. odmílá tvrzení Pronayovo, že vláda jeho znamená strannické panství. Jest přísně parlamentní a nebude nikdy nástrojem stranni- cké politiky. Přecházeje na poměry rakouské. praví m.p. nejprve vůči hr. Desewffyovi, že př vojenských reformách neběží o žádně vymože nosti. Nemusili jsme s nikým zápasiti: reformy vyšly výhradně z iniciativy koruny a slouží společným cílům koruny a národa. Na organi- saci armády nie nezměnily, dualismu dostalo se jimi masa a krve. Nad to společné armáde získává se živel uherské společnosti, jehož po moci v 10. až 12. létech velká čás armády vedena bude uherský m důstojníky v uherském duchu smyslu. M. p. neshledává odůvodněným pessimism příčině poměru rak. -uherského. Rakousko uherská říše jest historickým útvarem, který již mno hým bouřím odolal, než aby vyskytnutíse mrakův hřmotných mohla děsiti. Říše tato pře trvá větší ještě bouře nežli ty, jež by ohrožo- valy její trvání. Trvání její má nejen pro monarchii ale i pro Uhry samy rovněž eminentní důleži tost. Neboť třeba že se by byly projevilyv Uhrách v poslední době jisté známky slabosti jest stát tento přece ještě dosti silný a národ tento dosti chytrý, aby ničeho nepodnikl prot vlastním zájmům svým. Ministerský předseda varuje před tím, aby politická stránka vyrovnání byla neustále s ho- spodářskou splětána. Společné celní území jest tu proto, aby obě části obapolně slučovalo- Spojitosť říše jest jen tak dlouho možná, poku všichni národové budou prodehnuti vědomím že v hospodářské jednotě jest i síla monarchle.
Tisza Antal Fina Rakousko Uhry
11 article
Varuje před tím, aby se pracovalo nyní k ho- spodářské rozluce, neboť za celou dobu spo- lečného celního území dospěly Uhry práv nyní kobdobí, v němž maji nej- více výhod z celního společen- ství. Násilné vytvoření uherskéh průmyslu dohnalo by zemědělst uherské ke krisi, jež by měla bezpod mínečně škodlivé následky i pro uherský prů- mysl. Byla by to uměle vypěstěná bylinka, jejíž kořínky byly tuze chaby, takže by se jí jinak přiměřeně dařiti nemohlo. Hrabě Desewífy nepřiznával vládě dosti energie zastupovati zájmy země vůči vládě ra- kouské, ale předseda ministerstva míní, budou-li v této zemi dobře zorganisovaná národní vůle silný parlament ve spolku s vládou zápasit pro zájmy této země, bude země ta dost silná. i když by v úřadě byla vláda slabá, aby o proti rozháraným poměrům v Rakousku mohla hájiti náležitě zájmů uherských. Předseda ministerstva žádá na konee za schválení rozpočtu. Po replice ministra vyučování Berzewizee byl rozpočet přijat v celku i podrobnostech ; rovněž také všecky předlohy, nalezající se na jednacím pořadu. Po vyčerpání jednacího pořadu navrhl biskup Pascal Smrecsanyi, aby jměnem sněmovny vy slovilo se blahopřání králi k zejtřejším naroze ninám; předseda prohlásil, že tomu vyhoví. Na to byla schůze za volání »Eljén !« králi o l6 hod. večer ukončena.
Uher Desewífa Berzewizee Smrecsanyi Rakousko
12 article
Americko-turecká dohoda. Z Cařihradu, 17. srpna. Mezi Amerikou a Tureckem docíleno bylo vzájemnou povolnosti ve známém sporu rychlé dohody S ohledem nu případné vmísení se cizích států bylo zřízen amerického velvyslanectví v Cařihradě na ne- určito odloženo a od otázky americké ochrany pro maloasijské protestanty upuštěno. Z to přizná Porta písemně všem americkým školám v Turecku rovnoprávnost se školami jiných národností. Odškodné pro choť americkéh konsula ve Smyrně, jejíž statek obsazen by mohamedánskými přistěhovalci, stanoveno bylo na 5000 liber- Antisemitské nepokoje na Rusi. Z Petrohradu, 17. srpna. (C.-B.) »Rusk telg. ag« sděluje: 4. t. m. udály se v Ostrovei antisemitské nepokoje, jež trvaly 4 hodiny. Při tom byl jeden žid těžce zraněn a zemřel dru hého dne. 22 osob bylo lehce zraněno. Ne pokoje vznikly z toho, že židovský jeden hoch udeřil pravovérného katolika, což způsobilc po věst, že byl křesťan židem zavražděn, začež dělníci se chtěli židům pomstiti. Anglická výprava v Tibelu. Z Lhassy, 17. srpna. (C.-B.) »Reuterova kancelář« sděluje: Situace, jak se zdá, se lepší Tibeťanům byl předložen návrh smlouvy. Dalaj Lama sleduje vývoj věcíz kláštera, vzdáleného 8 denních pochodů o Lhassy, kdež jest uchystán k útěku. Tibeťané jsou zvláště proti odškodnému, Angličany po žadovanému. V horách u Lhassy padal prvn sníh.
Rusk telg Lhassy Angličan Cařihrad Amerika Turecko Smyrna Rus Petrohrad Reuterův kancelář
13 article
Hererské povstání. Z Berlína, 17. srpna. (C.- B.) Generál lieutenant Trothu sděluje z Hamakari: Nepříte po boji 11. t. m. dal se, panikou zachvácen. úplně na ústup, zanechav mnoho dobytka, ma jetku a na bojišti četně mrtvoly. Veliké množ ství dobytka bylo ukořistěno. Estorf stihal čety hererské, jež táhly dolů podle Omuromly, ob klíčil je od severu a porazil je 15. t. m. Ne přítel utrpěl veliké ztráty. Naše ztráty jsou 5 mužův mrtvých, 2 důstojníci a 5 mužů zra něných.
Omuroml Berlín Nepřet po boj
14 title
Národní hospodář.
15 article Stoupající poptávka po penězích a soukromy
Stoupající poptávka po penězích a soukromy diskont. Z Vídně, 17. srpna. O pozoruhodných po měrech na peněžním trhu vídeňském a berlín ském praví »N. Fr. Presse«: Soukromý diskon ve Vídni znamená 31—55/10 a liší se tudíž jer o 3/1e proc. od oficiálního diskontu rakousko uherské banky. Potřeba peněz pro Uhry je značná a trvalá, hlavně pro průmysl mlynářský který je nucen hledat úvěr u rakousko-uhersk banky. Stoupající potřeba peněz je vidět té z výkazů rakousko-uherské banky ze dne 15 t. m., kdy obrat stoupl v druhém týdnu srpno vém o 6.8 mill. K proti loni, při čemž dlužno podotknouti, že 15. srpna byl zasvěcený svátek tak že většina závazků je splatna v třetím týdnu srpnovém. V Berlíně soukromý diskont obnáš 21 proe.
Vídeň Uhry Berlín uherský banka
16 article Gelsenkirchenské těžářslvo.
Gelsenkirchenské těžářslvo. Z Hanoveru, 17. srpna. (C.-B.) Dozorčí rada gelsenkirchenského těžářstva usnesla se uzavři zájmové společenstvo s cášským akciovým hut- ním spolkem a se schalkským báňským a hutním spolkem. Gelsenkirchenská společnost mín zvýšiti akciový kapitál o 56.5 mill. marek. st. Z Pešti, 17. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 48.000 metr. centů pšenice o 21% dráže. Znamenala pšenice tisská 81 kg K 11.124%, 79 K 10 75, 79.3 kg K 10.90, 78 kg K 10.7 stará, vašarhelská 80 5 kg K 10 90, stolnoběle hradská 77 kg K 10 75, z okoli Pešti 81 k K 10 85, 79 kg K 10.70, 76 kg K 10 65. bačská 78 kg K 10 85, törökbečská 78 kg 10.92l4, sv.-lomášská 74 kg K 10 6713. paderská 77 8 kg K 10 90, pančovská 77.8 kg K 10.65 srbská 78.5 kg K 10.521/2, rumunská 79 ke K 10 95; žíto K 8.—; ječmen K 7.55 kukuřice K 7 52, 7.60. Na termínovém trhu starý ove pevný na zprávy o vyšších cenách v Americe K večeru znamenala: pšeníce na říjen K 10 68, na duben K 10 90, žito na říjen K 8 26, na duben K 8 50, oves na říjen K 7 34, na duben K 7 60, kukuřice na srpe K 7 50, na září K 7.56, na květen 1905 K 7.49. řepka na srpen K 11.50. Na plodinovém trhu vepřové sádl K 66.—, ostatní nezměněno.
Hanover Pešť Amerika kg kukuřice K 7 52
17 article
Počasí: parno. Z Liverpoolu, 17. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny 10 minut.) Obrat 5010 žoků. Z toho na spekulace a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameti cké dodavky na srpen 5.74, 0.—, na srpen září 5.56 6.—, na záři řijen 5.36, 0.—, na říjen-listopad 5.26 0.—, na listopad prosinec 5.23, 0.—, na prosine leden 5.21, 0.—, na leden-únor 5.20. 0.—, na únor březen 520, 0.—, na březen-duben 5.21, 0.—, na duben-květen O.—, 0.—. Smýšlení stálé. Z Nového Yorku, 17. srpna. (Zvláštní telegr. »Nár. L.«) P'lodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse: napjaté. — Znamenala: pše- nice na září 112, na prosinec 1124g. kukuřice na září 603/s, cukr (Falr Muscovados) 311/16, bavlna 10.55. Závěrečné smýšlení na peněžním trhu ustálené. Hnojení ovocných stromů. Časová úvaha od H. V. Buria na, V Čechách máme přes 25,000.000 ovoe- ných stromů. Z těchto můžeme počítati, že jest asi 16 millionů plodných a okolo 9 millionů ne- plodných, mladých ještě, nově vysázených. — Největší procento ovocných stromů činí švest- ka, naše nejhojněji pěstované ovoce. Jsou u nás okresy, kde rolnictvo ovocném stromovi přeje a kde najdeme ovocné stromovi velmi hojně zastoupené a jsou opět okresy anebo i jednotlivé obce, kde ovocného stromu nelze se dohledati, tak že to vypadá v takovém okrsku zrovna jako někde v Uhrách, kde synové pusty stromu nevytrpi, aby jim nepřekážel v rozhledu po rovině, nepřehledné a prázdné. Zejmena na okolí Prahy nutno sobě stěže- vati a to zvláště na východní stranu Čech. Je- deme-li od Hradce Králové do Prahy, tedy až do Velkého Oseka ještě jakž takž s ovocným stromem se setkáváme; ale pak už je to uherská step — Alföld, Báčka a Banát až k samým Vyso- čanům. Jaké milliony ovocných stromů mohly by ještě růsti na širých lánech naší vlasti!
Ameti Falr Muscovados Burio Liverpool Nový York Čechy Uhry Praha Hradec Králové Velký Osek Alföld Banát
18 article
Jaké bohatství mohlo by plynouti nám z ovocnictvi našeho i nyní již, kdybychom se stromy ovocnými tak se mazlili, jako to děláme s mnohými jinými kulturními rostlinami. A strom ovocný toho všeho nevyžaduje. Strom ovocný žádá sobě zvláště ochrany před poškozením. abychom mu nelámali větve, nepoškozovali kmen, nedělali mu zbytečné rány a abychom ho nenechali hladověti, ale abychom ho na- sytili, abychom mu pohnojili tak, jako hnojíme jiným rostlinám, chceme-li, aby nám rostly a užitek dávaly. Hnojiti ovocné stromy jsme si u nás v Če- chách nenavykli. My spoleháme stále na naši příslovečně úrodnou půdu a příznivé podnebía čekáme, že všechno se nám musí vydařiti bez našeho přičinění. Ovšem, že nám ovocné stromy naše rodí i bez hnojení, ale málo a dávají nám ovoce drobně, nevzhledně a nechulně. U nás máme také ten zastaralý náhled, že strom, když jednoho roku rodil, druhého roku roditi nemůže — on musí odpočívati, až zase nasbírá síly, aby mohl roditi poznovu a takovětc nashromažďování nových sil trvá u mnohých stromů i po více roků. Kdybychom takovéto ro- dící stromy pohnojili účelně a vydatně, pak by neodpočívaly, nýbrž by nám rodily každý rok Důkazy toho máme všude, kam se ohledneme.
19 article
Jen se podívejme do stromořadí při polích, kter hojně hnojíme k jiným rostlinám a kde i stromy naše se nám na tomto hnojení přiživují! Zdal. i tyto stromy odpočívají? Jděme se podívati do kraje našeho ovocerodného k Litoměřicím, L - vosicím, Třebenicím atd. Tam rolníci mají cele lány polí vysázené ušlechtilými ovocnými stromy a zdali tam jim ovocné stromy odpočívají? Ni- kdy! Tamní rolníci rozumějí svému řemeslua dovedou hnojením stromy přinutiti, aby neod- počívaly, ale rodily. Rozumi se, že i tu bývá někdy neúroda, ale ne proto, že stromy od- počívají, nýbrž že snad ve květu zmrzly a ovoce nasaditi nemohly. Hnojení jest tedy nejbezpeč- nější prostředek, abychom stromy ovocné při- nutili, aby rodily a nám užitek poskytovaly. Hnojení stromů možno prováděti po celý rok, kde ke stromům můžeme a kde při tom jinou úrodu nepoškozujeme. Hnojení vykoná- váme nejčastěji v létě, v měsíci červenci srpnu a září, kde stromy obtíženy jsou ovo- cem a my chceme je v plodnosti posíliti a při- nutiti, aby nám daly ovoce krásné, veliké a aby ještě hned nasadily pupeny nové pro příšti rok. Tu ve středu léta vrtáme zeměvrtem okolo stromu na pokraji obvodu jeho koruny díry, asi 1 m. až 1.20 m. hluboké a tyto naplňujeme až do okraje hnojem tekutým ze záchodu anebo z hnojné jámy — loužnicí. Někteří hospodáři přidávaji do každé díry ještě 500 gramů fosfátové moučky a kde mají dřevěný popel, ještě i 2—3 kg. dře- věného popela. Díry tyto naléváme tekutou mrvou a zálev opakujeme aspoň nejméně ještě jednou za dobu léta a je-li velké sucho, velmi dobře pro- spěje stromům, když vedle hnojnice budeme ob- čas plniti tyto díry i vodou, aby stromům ne- scházela vláha. Takovéto vyvrtané díry kry jeme kusem tašky nebo cihly, aby náhodou do nich nikdo nepřišel k úrazu.
Litoměřice Třebenice kg
20 article
V zimní době, zejmena v měsíci únoru počátku měsíce března hnojíme stromy ovocné na vrch hnojivem nerostným — popelným. K účelu hnojení stromů ovocných hodí se nán nejlépe fosfátová moučka z Thomasovy strusky a hnojiva draselnatá — kainit. Jsou to hnojiva nejlacinější. V žádném jiném hnojivu nepřijde nám 1 kg. kyseliny fosforečně tak lacino, jak v tomto hnojivu a mimo to výborné účinky jevi kysličník vápenatý, čistý, v tomto hnojivu ob- sažený, který působí i jako chemické dráždidlo v půdě a sám jest stromu potravou velepotřeb- nou. Podobně i kainit svým draslem obohacuje půdu a pomáhá stromům, aby bujně rostly a hojně ovoce dávaly. Počítáme na strom kus ke kusu 5—6 kg. fosfátové moučky a asi 2—3 kg. kainitu. Pěstujeme-li pod stromy ještě jiné plo diny hospodářské, můžeme množství těchto hno- jiv o 1/2 až o 1/4 zvýšiti. Hnojení těmito hnojivy možno předsevzít třeba i na pozemku, sněhem úplně pokrytém, t jest zcela lhostejné. Fosťátová moučka napo- máhá, že sníh na pozemku mnohem dříve roz- taje, než na pozemku nepohnojeném. Hnojíme-li zároveň i kainitem, rozpouští se sníh ješte rychleji, neboť kainit jest jednou z těch soli která sníh i led pomáhá rychle rozpouštěti. V rovinatých pozemcích můžeme tak činiti již v zimě na sníh. Na svahovitých pozemeích tak nečiňme, aby nám hnojiva s vodou rozpuště ného sněhu nebyla snešena do míst, níže polože- ných anebo snad z pozemku našeho vůbecji nam. Sejde-li sníh na pozemcích takových, pak možno Thomasovu moučku s kainitem ihned rozsévati. Zkušenost ukázala, že fosfátové moučky z Thomasovy strusky účinkují rychle i tehdy, když byly rozhozeny na vrch a nemust to býti zrovna záhy na podzim; stačí, když jest to ke konci zimy anebo časně na jaře.
Thomasův kg
21 article
Opakujeme-li takovéto hnojení aspoň jed- nou za 3 léta, pak nám to stromy nahradí velmi bohatě velikými a častými úrodami lepšího většího ovoce, než jaké jsme vídali až dosud na stromech nehnojených. Pisatel těchto řádků zku- sil toho praktickým porovnáváním na rybízech. kde keře, pohnojené moučkou fosfátovou a kaini tem, daly až o 5 kg. ovoce více než keře nehno- jené. Angrešty daly 3—4 1/2 kg. plodů více než keře nehnojené. Nebyl však tu rozdil jenom ve množství plodů, ale také v jejich kvalitě. Zrna a hrozny rybizu byly překrásně vyvinuty, sytě vybarveny — na oněch keřich nehnojených byly hrozny krátké, neplné, zrno drobné a mdle vybarvené. Také chuť plodů byla lepší u keřů mrvených než u keřů nemrvených. Angrešty vy- vinuly se až o 3 gramy průměrně větší než na keřích nemrvených a takové velkoplodé srstky a rybízy mají jinou cenu na trhu než nedosta- tečně vyvinutá drobotina. Třešně moje kav- kazské, které bývaly vždy pěkné a velkoplodé, p dvojím, opakujícím se pohnojení fosfátovou moučkou a draslem, dávají nyní plody až o 1.4 gr. větší a jsou i krásněji vybarvené. To samé jest při švestkách. Jak známo, švestkám se daří nejlépe tam, kde jest půda hodně váp- nem bohatá a tím zlepšíme půdu velmi při- znivě, hnojíme-li bohatě fosfátovou moučkou, která obsahuje veliké procento žíravého kyslič- níku vápenatého. Na hnojených švestkách zji- štěno, že stromy dávají více ovoce, že jsou plody větší, že ranněji uzrávají a že jsou sladší, že obsahují až o 4% cukru více. U jablek pozoroval jsem jenom druhy zla- tou parmínu, malinové holovouské, bernské rů- žové, Pompheliinu renetu a kmínovou renetu.
Zrna kg
22 article
Výsledek příznivý ukázal se u všech druhů, ale zcela nápadným byl výsledek u druhu jablek malinové holovouské. O tomto druhu se obyčejně praví, že nerodí nikdy mnoho a že jeden rok rodí, aby druhý rok odpočíval. Ale právě zde zřejmě se osvědčilo, že účelné hno- jení přinutí stromy, aby rodily každého roku, aby neodpočivaly a aby rodily hojně. Mohl jsem také dokázati, že nikdo neměl v celém okoli ma- linová jablka tak veliká, jaká já na svém stromě, který byl fosfátovou moučkou i kainitem silně pohnojen. Totéž platí o hruškách a jiném ovoci.
23 article
K siluaci na trhu kávovém. Smýšlení na trzícl kávových jest povné následkem zpráv o mrazích v Bra- silii, jimiž prý byly na kávovnících způsobeny značn škody. O výši škody a v jakém stadiu byly kávovníky mrazem zastiženy, dosud spolehlivých zpráv není Zprávy o mrazích v brasilských kávových okrscíei nenáležejí v tomto období ke vzáenostem. Teprve stupňů mrazu závisí, zdali je poškození kávovníků skutečně vážnější nebo ne. Před dvěma roky způsobily srpnové mrazy proto velké škody, poněvadž zastihly tehdy následkem předčasného dřívějšího mírného po- časí právě počínající hlavní květ. Letos však asi ještě období květové nepočalo, poněvadž se v žádném te- legramu o škodách, způsobených mrazem, nečinío květu žádné zmínky. Brasilské kávovníky kvetou ročně třikrát. Předběžně obyčejně v červenci, hlavně v září a dodatečně v listopadu. Dle polohy plantáží a dle různosti počasí dostavují se naznačené periody též o něco dříve neb později. Nynější mrazy zastaly asi kávovníky ve stadiu, kdy předběžný květ byl už většinou skončen, ale hlavní květ dosud nepočal. Kdy- by tomu fak bylo, zůstala by naděje, že by hlavní květ ještě při příznivém počasí mnohé škody dosud mrazy způsobené odčinil. Vedení nynějšího haussového hnutí je v Nov. Yorku, kde spekulanti z bursy peněžní při- cházejí periodicky na trh kávový, aby tam ukojili své choutky spekulační. Že se tito spekulanti přidali ke hnutí haussovému, vysvětluje se statistickou situaci tohoto zboží, jež menšími výsledky z let minulých do jisté míry ozdravěla. Po rekordní sklizni z roku 1901—1902, kdy sklizeno v Brasilii 15.496.000 pyllů, vynesla sklizeň z roku 1902—1903 jen 12,324.000 pytlů a sklizeň 1903—1904 pouze 10,407.000 pyllů.
Bra York Brasilia
24 article
Číslice to zajisté dosud velice značné, ale postupné klesání výnosu sklizně dodalo spekulaci již odvahy a posililo ji v ochotě, věřiti nepříznivým zprávámo vyhlídkách na brasilské žně kávy. O příští sklizni ká- vové kolují neobyčejně nízké ciferní odhady. Na ká- vové burse v Havru odhadovali na př. očekávanou sklizeň kávy v r. 1904—1905 v Santu asi na 61/2 mil- lionů pytlů a v Riu asi na 134 mill. pytlů, tedy úhr- nou sklizeň r. 1904—1905 asi na 81/4 mill. pytlů. Ne- příznivé tyto odhady dlužno bráti ovšem s největšími výhradami, ale do jisté míry jsou odůvodněny zdrželi- vostí, kterou si ukládají brasilští vývozci v poslední době při své nabídce. Zdrželivost ta může však míti také tu příčinu, že brasilští prodavači chtějí pevného základního smýšlení na mezinárodním trhu světovém využiti také pro sebe tím způsobem, že budou co nej- více zdrželivi s nabídkou. Kdyby tomu bylo tak, což se tou dobou ovšem kontrolovati nedá, pak by nevné smýšlení na trhu přes lepší poptávku konsumu v po- slední době nebylo plně oprávněné, naopak situace stávala by se každým pytlem, který byl světovému trhu zadržen, nezdravější a konečně by musila na- stati nevyhnutelně reakce
Havre Santo Rio
25 article
Vyjednávání o obchodní smlouvu s Italií. K off- ciální zprávě o úterní schůzi, konané v ministerstvu zahraničních záležitostí, o níž jsme přinesli už včera telegrafickou zprávu, a na které byly stanoveny nové instrukce pro rakousko-uberské delegáty pro vyjed- návání s Italií, dodává »Neue Freie Presse«: Ra- kousko uherští delegáti odjedou tedy opět do Ilalie v pátek ráno počne ve Vallombrose nové vyjedná- vání. Jest známo, že bezprostředně před přerušením vyjednávání předložila italská vláda návrh v otáz ce vinné. Návrh ten officiálně oznámen nebyl. Z roz- mluvy, kterou měl náš římský dopisovatel s jistým vynikajícím státníkem italským, jsou jasně patrny kontury tohoto návrhu. Sdětil, že Italie žádala sní- žení cla pro kontingent 200.000 q bílých vín. V jedné zprávě ze Rěky udávala se celní sazba na 12 K zq a byly jmenovány tři italské provincie Bari, Foggia a Lecce, pro něž měla sazba ta platiti Není dosud známo, zdali Italie zůstane při celní sazbě 12 K, jež byla v dřívějším jednom stadiu opětně jmenována. V kruzích rakouských delegátů byl označován tento návrh Italie od prvopočátku jako nepřijatelný. Také by bylo asi těžko lze při- znati toto snížené elo výhradně vínům italským, po- něvadž by to odporovalo zásadě o poskytování nej- větších výhod. Svou dobou prohlásily vládní kruhy rakouské clo 25 K proli celní sazbě 60 K stanovené autonomním celním tarifem za dosažitelné maximum, kdežto kontingent 200.000 q nebyl označován za ne- možný. Nyní se ukáže, v jakém smyslu bude vyjed- návání dále vedeno a na kterém bodě dojde k do- hodě mezi Rakousko Uherskem a Italií, o jejiž usku- tečnění se nepochybuje. Vyjednávání samo vyžádá si ještě asi doby několika týdnů.
Italia Bari Foggia Lecce Rakousko Uhersko Neue Frei Presse Italia
26 article
Zastavení plavby na Lebi a jižní průmysl uhielný. Ze Št. Hradce se oznamuje: Když byla zastavena plav- ba na Labi a tím i podmíněná doprava hnědého uhlí českého, bylo vyslovováno domnění, že z toho bude míti zisk vedle německých továren na brikety také rakouský jižní průmysl uhelný. Ačkoliv minul už však od zastavení plavby na Labi více než měsíc, nelze oživení obchodu jižního průmyslu uhelného rikterak konstatovati. Obchod ten je stále málo čilý a ceny nejsou nikterak na žádoucí výši. V interessovaných kruzích dotyčných jsou již toho přesvědčení, že na- stalé obtíže v dopravě českého hnědého uhlí nebudou už míti asi ani později na uhelný průmysl alpských zemí zpětného vlivu, zejmena už také proto ne, že pře- kážka dopravní je pouze přechodního rázu a že ony továrny a dráhy, jež jsou zařízeny na spotřebu hně- dého uhlí českého, jsou až do oné doby, kdy bude pravděpodobně doprava opět normálně funkcionovati dostatečně zásobeny. Při této příležitesti budiž pouká- záno také na zprávu jistého vídeňského listu o orga- nisačních snahách ve středu jižního průmyslu uhel- ného. V příčině té se nám sděluje, že o nějaké orga- nisaci nebo o podobných smlouvách není vedoucím kruhům ničeho známo, a že zpráva ta povstala asi tím, že z jednoho nebo druhého dolu vyšel podnět, který však prozatím nevedl ani k rozhovorům akade- mickým. K nějakému positivnímu resultátu dosud nikterak nedošlo
Hradec Labe jižní průmysl
27 article
Celkové cukerní zásoby hamburské obnášely včera 107 860 tun proti 118.990 tunám před týd- nem a 207.980 tunám před rokem Opětné stoupnutí cen melasy. Vzhledem na bědné nynější poměry povětrnostní žádají se na trhu me- lasovém ceny opětně vyšší, aniž by docházelo ke značnějším obchodům, poněvadž cukrovary i raffinerie jsou s nabídkami i při nyní tak vysokých cenách ještě zdrželivy. Včera bylo lze zcela snadno dociliti i za množství větší K 10.— až 10.25. Poměrně za- nedbávána jest osmosová voda, jež se platí nejvýše 20 hal., ale i ta cena je významu nominel- ního, poněvadž se zřídka kdy nabízí ve větším množství Uhelná doprava na saských státních dráhách obnášela v týdnu od 7. do 13. srpna 216.134 (+ 4698) tun uhlí, z čehož připadalo 75.986 (+ 3130) tun na české uhlí kamenné a 55.983 (+ 1953) na německé hnědé uhlí. Průměrný denní dovoz činil 30.876 tun proti 30.205 tunám v roce loňském. Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobytek a koně v Pelhřimově koná se v úterý po sv. Bartoloměji dne 30. srpna. Na poslední trh bylo přihnáno 935 kusů dobytka a prodáno mnoho kusů. — První trh na do- bytek v Tlumačově bude se konati v pondělí dne 5. září 1904. Poněvadž v městysi Tlumačově mnoho dobytka k chovu se prodává, tedy se na trh ten, jakož i na trhy příští, kter vždy v ten den jako trhy vý- kladní konány budou, širší obecenstvo, jakož i koupě- chtiví upozorňují. Banky, záložny a spořitelny. Stav rakousko-uherského banku ze dn 15. srpna t. r. Oběh bankovek 1.655,666.000K (— 474.000 K), poklad kovový 1.519,420.000 K (+ 219.000 K), portef. směn. 307,001.000 K (+ 6,841.000 K), lombard 41,858.000K (+ 189.000 K), záloha bankovek prostých daní 260,978.000 K (+ 696.000 K).
Bartoloměj K K Pelhřimov Tlumačov 216.134 189.000 K 696.000 K
28 article
Trhy peněžnil x. Z Vídně, 17. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.) D'enní bursa. Příznivá nálada trhu místního, která již po delší dobu je charakteristickou zna mkou bursovního obchodu vídeňského, též dnes potrvala. V popředí zájmu byly opětně hodnoty železářské, k čemuž zavdán podnět zlepšením odbytu železa komerčního. Zvláště byly favorisovány české báňské, které za čilého obchodu zdražily až na 1350. Ačkoli později prodeji, podnikanými k zajištění zisku trochu ochably, přece zachován zisk 18 K. Též Rudolfova huť zdražila, podobně alpinky a rýmavské; jen pražské a Poldina huť byly prodávány, což však mělo na ně nepatrný účinek. Mimo trh místní byla velká zdrželivost. Přes to, že obchod váznul, takže naposledy kreditky poněkud zlaciněly, zůstalo pří- znivé základní smýšlení do konce. Obě kreditky ne- patrně zlaciněly, po eskomptní společnosti za vyšších kursů poptávka. Na dopravním zdražily akcie státní a jižní dráhy. Lloydovky a duchcovsko- podmokelské dosáhly zisku. Mostecké uhelné opětně stouply-
Rudolfův Vídeň Lloydovka Poldin huť