1
masthead
18. srpna 1904. Číslo 227
4
article
zajícím, že dá střílet do každé lodi,
která by v noci bez světel chtěla
vplouti do přístavu.
Admirál Alexějev ve Vladivostoku.
Z Petrohradu, 17. srpna. Admirál Alexějev
odebral se do Vladivostoku, jak již bylo sdělen
proto, že admirál Bezobrazov ochuravěl
V Ljaojanu je klid.
Ruská půjčka?
Z Paříže, 17. srpna. »Temps« sděluje ku
pověstem o nové ruské půjčce: Pařížské banky.
jež obyčejně o věci takové bývají dobře zpra-
veny, prohlašují, že jim o takové o pe
raci finančni není nic známo.
Japonské ztráty.
Z Tokia, 17. srpna. (C.-B.) »Reut. kan-
celář« sděluje: Dle dodatečné zprávy admirála
Toga činily ztráty Japoneů v námořní bitvě 10
t. m. 225 mužů.
Alexějev
Bezobrazov
Vladivostok
Petrohrad
Paříž
Temps
Tokio
Reut
Togo
5
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů“.
Schönerer Chebským.
Z Vídně, 17. srpna. »Všeněmecká kor-
respondence« sděluje: Poslanec Sehö neren
zaslal dnes městské obci chebské list, ve kterém
sděluje, že vzhledem k tomu, že císař rakouský
byl pozván do Chebu, což se příčí všeněmeckému
programu, vzdává se hodnosti čestného občana.
V listě tom se praví:
»Když mne obecní zastupitelstvo svobodného
německého města říšského Chebu dne 13. Hor-
ningu 1902, uznávajíc ivděčně moje velké zá-
sluhy o lid německý v Rakousku, jmenovalo čest-
ným občanem, naplnila mne tato poeta hrdou
radostí. Nyní však městská rada chebská na
schůzi 4. srpna za jednohlasného souhlasu obee-
ního zastupitelstva se usnesla J. V. císaře rakou-
ského — téhož panovníka, který, jak známo.
ministerstvo Badenovo s pověstnými jazykovým
výnosy několikrát ujistil nejúplnější důvěrou
a též na dále dává podnět k poslovaňování ně-
meckého území (!) — pozvat k návšlěvě města
Chebu. Proto že je tento projev ve zřejmé protivě
k všeněmeckému základnímu programu, stanoví-
eímu, že Všeněmci se nemohou zúčastňovati pro-
jevů loyalních, je jisto, že obecní zastupitelstvo
chebské se odchýlilo od cesty všeněmecké, čímž
jsem donucen — nechei-li býti mlčky spoluvin-
níkem — vzdát se práv čestného měšťana, což
tímto činím. Prose, abyste obsah toho vzali na
vědomi, znamenám se s největší úctou: Jiř
Schönerer, říšský poslanec, majitel statku.«
Anglické hlasy k schůzi Eduarda VII. s císařem
rakouskými.
Sehö
Badenův
Pros
Eduard VII
Vídeň
Cheb
Rakousko
Jiř Schönerer
6
article
Z Londýna, 17. srpna. (Zvl. telegr. »Nár.
Listů«.) »Times« praví, že krátká návštěva cisaře
rakouského v Marianských Lázních nemůže, ač
srdečná, míti tak veliký význam, jaký byla by
měla cesta císaře rakouského do Anglie. Tato
návštěva ta stojí v polovici mezi vysoce politickou
cestou Eduarda VII. do Paříže a mezi jeho čiste
přibuzenskou návštěvou v Kielu. Návštěva ny-
nější nevyplynula prý ani z politických, ani z pří-
buzenských pohnutek, nýbrž jen z dlouholetého
osobního přátelství obou panovníků. Mezi Rakou
skem i Anglií neběží dnes o žádnou již politi-
ckou otázku mimo makedonský mandát, k terý
prý ale stále více Rakousku při
padá (?!). Klid nynější Rakousku v díle tom
jemuž samo velikou důležitost přikládá, prospěje
»Times« jsou prý jisty, že provede mandáť ten
s náležitými ohledy na citlivost i jiných křesťa-
ských státův, zvláště Italie.
»Standard« praví, že Eduard VII. dal
si záležeti vždy na dobrých stycích s národy
a proto prý i schůzka v Marianských Lázních je
důležitější, než kdyby diktována byla pouze poli-
tickými ohledy. Schůzka zjevuje jen důvěru a úctu
vzájemnou mezi oběma panovníky, kteréž pocily
potřebovaly, leda utužení a nikoli již upevnění.
Nikde prý neobdivována tolik energie, jakou hleděl
etsař František Josef zachovati svornost ve své
říši, jako v Anglii, jež dlouho zná již požehnání
ústavního života a tudiž dovede oceniti obtíže
v jakýchž ociťuje se stát s minulostí méně šťast-
nou, jenž představuje mosaiku různých národů
Vývody své končí »Standard« poznámkou, že
každý turista anglický poznal jistě v Rakousku
že bydli tam lid podobný mu mravy a zvyky
lid způsobný a zdvořilý.
Eduard VII
Eduard
František Josef
Londýn
Anglie
Paříž
Kiel
Rakousko
Times
Italia
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Jmenování.
Z Vídně, 17. srpna. (C -B.) Dle » Wiene
Ztgu « byl diplomatický agent a generální kon-
sul v Kahyře svob. p. Braun jmenován diplo-
matickým agentem a generálním konsulemv
Sofiji.
Rakouské loďslvo.
Z Terstu, 17. srpna. (C.-B.) Lodní eskadra
zakotvila zde dnes pod velením kontreadmirála
Rippsa.
Kontreadmirál Ripper navštívil odpoledne po
destu Zandrinellia a biskupa dra. Negla, již mu
návštěvu oplatil.
Narozeniny císařské.
Z Vídně, 17. srpna. (C.-B.) Poloúřadn
»Wiener Abendpost« přináší obvyklý slavnostn
článek k narozeninám císařským.
Z Berlína, 17. srpna. (C.-B.) Rakousko
uherský vyslanec Szögenyi-Marich odjel s perso
nálem vyslanectví do Wilhelmshöhe, aby zúčast
nil se tam zejtra snídaně, Vilémem II. na počes
rakouského císaře pořádané.
Z Terstu, 17. srpna. (C.-B.) Zejtřejší naro-
keniny císařovy slaveny byly zde dnes osvětle-
zím lodí. První hotely i mnohé domy sou-
nromé jsou též osvětleny.
Z vojenství rakouského.
Z Vídně, 17. srpna. (C.-B.) Císař udělil za
příčinou 50letého výročí dnes, ode kdy 8. pluk
dělostřelecký nese jeho jméno, pluku tomu zvláštní
medailli jubilejní a určil, že děla musí býti ozna-
čena zvláštním emblemem, jménem císařovým,
nad nímž vznáší se koruna a jež obleten jest
listím vavřínovým a dubovým.
»Vojenský Věstník« obsahuje o věcech těch
ještě řadu podrobností.
Braun
Poloúřadn
Wiener
Abendpost
Vilém II
Vídeň
Terst
Berlín
Rakousko
Wien Ztg
8
article
Z uherské sněmovny.
Z Pešti, 17. srpna. (C.-B) Ve sněmovně
megnátů po zahájení schůze vénoval předseda
Csaky vřelou vzpomínku zesnulým členům sně-
movny: Czurdovi, hr. Vojtěchu Zayovi a bi-
skupu Csaszkovi. Ministerský předseda Tisza
omlouvá nepřitomnost několika ministrů jich
zdravotním stavem a ministra orby Talliana
smutnou událostí, nastalou v jeho rodině. Před-
seda sněmovny sděluje, že byl bar. Banffy
škrinut ze seznamu členů magnátské sněmovny,
ježto byl zvolen do poslanecké sněmovny. Sou-
časně žádá vládu, aby na místě něho povolala
do sněmovny nejstaršího vrchního kuratora
sedmihradské reformované církevní obce. Pak
se přechází k jednacímu pořadu, jehož prvním
bodem je předloha o nákladech na dvůr. Bar.
Czurda
Zay
Csaszk
Pešť
Banff
uherský sněmovna
Tisza
magnátský sněmovna
poslanecký sněmovna
9
article
Pronay navrhuje zamitnutí předlohy a praví.
že náklady dvorské měly by býti vzaty v úvahu
nejen se stanoviska finančního, ale i státopráv
ního. Řečník vylýká četné nepřistojnosti, kter
v příčině nákladů dvorských v neprospěch Uher
se vyskytují a žádá zřízení samostatnéh
uherského dvora. Po odpovědi minister
ského předsedy byla předloha v celku i v po-
drobnostech schválena. Na to schválen
beze změny řada předloh, mimo jiné téžo
splácení 10millionové půjčky rakousko-uherské
společnosti státních drah, bez debaty. Rovněž
přijata předloha ve příčině zřízení nových na-
dačních míst vojenských. Po vyřízení několika
předloh menší důležitosti projednává se rozpočet
na rok 1904. Hr. Szechényi polemisuje
s těmi, kdo chtějí samostatné území celní stůj
co stůj a docházi k závěru, že náhlé usku-
tečnění samostatného celního
území mohlo by se hospodář-
skému životu Uher státi osudným.
Řečník se přimlouvá, aby rozpočet se sehválil.
Bar. Desider Prónay polemisuje s hr. Szé
chenyem a dovozuje, že vláda nespoří. Jes
odpůrcem politiky nynější vlády, nedůvěřujej
a proto bude hlasovati proti rozpočtu.
Uher
Prónay
Hradec
státní dráha
10
article
M.p. Tisza zabýval se nejprve vývody
biskupa Antala a prohlásil, že jest nutno těm
vyznáním, jež trpí dnes pod nesnesitelnou
tihou poplatku, přispěti, kdy ale, to nemůže
říci, protože to bude státi milliony. Fina něn
stav země jest velmi vážný, byť ne
budil obav.
M.-p. odmílá tvrzení Pronayovo, že vláda
jeho znamená strannické panství. Jest přísně
parlamentní a nebude nikdy nástrojem stranni-
cké politiky. Přecházeje na poměry rakouské.
praví m.p. nejprve vůči hr. Desewffyovi, že př
vojenských reformách neběží o žádně vymože
nosti. Nemusili jsme s nikým zápasiti: reformy
vyšly výhradně z iniciativy koruny a slouží
společným cílům koruny a národa. Na organi-
saci armády nie nezměnily, dualismu dostalo se
jimi masa a krve. Nad to společné armáde
získává se živel uherské společnosti, jehož po
moci v 10. až 12. létech velká čás
armády vedena bude uherský m
důstojníky v uherském duchu
smyslu.
M. p. neshledává odůvodněným pessimism
příčině poměru rak. -uherského. Rakousko uherská
říše jest historickým útvarem, který již mno
hým bouřím odolal, než aby vyskytnutíse
mrakův hřmotných mohla děsiti. Říše tato pře
trvá větší ještě bouře nežli ty, jež by ohrožo-
valy její trvání. Trvání její má nejen pro monarchii
ale i pro Uhry samy rovněž eminentní důleži
tost. Neboť třeba že se by byly projevilyv
Uhrách v poslední době jisté známky slabosti
jest stát tento přece ještě dosti silný a národ
tento dosti chytrý, aby ničeho nepodnikl prot
vlastním zájmům svým.
Ministerský předseda varuje před tím, aby
politická stránka vyrovnání byla neustále s ho-
spodářskou splětána. Společné celní území jest
tu proto, aby obě části obapolně slučovalo-
Spojitosť říše jest jen tak dlouho možná, poku
všichni národové budou prodehnuti vědomím
že v hospodářské jednotě jest i síla monarchle.
Tisza
Antal
Fina
Rakousko
Uhry
11
article
Varuje před tím, aby se pracovalo nyní k ho-
spodářské rozluce, neboť za celou dobu spo-
lečného celního území dospěly Uhry práv
nyní kobdobí, v němž maji nej-
více výhod z celního společen-
ství. Násilné vytvoření uherskéh
průmyslu dohnalo by zemědělst
uherské ke krisi, jež by měla bezpod
mínečně škodlivé následky i pro uherský prů-
mysl. Byla by to uměle vypěstěná bylinka, jejíž
kořínky byly tuze chaby, takže by se jí jinak
přiměřeně dařiti nemohlo.
Hrabě Desewífy nepřiznával vládě dosti
energie zastupovati zájmy země vůči vládě ra-
kouské, ale předseda ministerstva míní, budou-li
v této zemi dobře zorganisovaná národní vůle
silný parlament ve spolku s vládou zápasit
pro zájmy této země, bude země ta dost silná.
i když by v úřadě byla vláda slabá, aby o proti
rozháraným poměrům v Rakousku mohla hájiti
náležitě zájmů uherských. Předseda ministerstva
žádá na konee za schválení rozpočtu.
Po replice ministra vyučování Berzewizee
byl rozpočet přijat v celku i podrobnostech ;
rovněž také všecky předlohy, nalezající se na
jednacím pořadu.
Po vyčerpání jednacího pořadu navrhl biskup
Pascal Smrecsanyi, aby jměnem sněmovny vy
slovilo se blahopřání králi k zejtřejším naroze
ninám; předseda prohlásil, že tomu vyhoví. Na
to byla schůze za volání »Eljén !« králi o l6
hod. večer ukončena.
Uher
Desewífa
Berzewizee
Smrecsanyi
Rakousko
12
article
Americko-turecká dohoda.
Z Cařihradu, 17. srpna. Mezi Amerikou
a Tureckem docíleno bylo vzájemnou povolnosti
ve známém sporu rychlé dohody S ohledem nu
případné vmísení se cizích států bylo zřízen
amerického velvyslanectví v Cařihradě na ne-
určito odloženo a od otázky americké
ochrany pro maloasijské protestanty upuštěno. Z
to přizná Porta písemně všem americkým
školám v Turecku rovnoprávnost se školami
jiných národností. Odškodné pro choť americkéh
konsula ve Smyrně, jejíž statek obsazen by
mohamedánskými přistěhovalci, stanoveno bylo
na 5000 liber-
Antisemitské nepokoje na Rusi.
Z Petrohradu, 17. srpna. (C.-B.) »Rusk
telg. ag« sděluje: 4. t. m. udály se v Ostrovei
antisemitské nepokoje, jež trvaly 4 hodiny. Při
tom byl jeden žid těžce zraněn a zemřel dru
hého dne. 22 osob bylo lehce zraněno. Ne
pokoje vznikly z toho, že židovský jeden hoch
udeřil pravovérného katolika, což způsobilc po
věst, že byl křesťan židem zavražděn, začež
dělníci se chtěli židům pomstiti.
Anglická výprava v Tibelu.
Z Lhassy, 17. srpna. (C.-B.) »Reuterova
kancelář« sděluje: Situace, jak se zdá, se lepší
Tibeťanům byl předložen návrh
smlouvy. Dalaj Lama sleduje vývoj věcíz
kláštera, vzdáleného 8 denních pochodů o
Lhassy, kdež jest uchystán k útěku. Tibeťané
jsou zvláště proti odškodnému, Angličany po
žadovanému. V horách u Lhassy padal prvn
sníh.
Rusk telg
Lhassy
Angličan
Cařihrad
Amerika
Turecko
Smyrna
Rus
Petrohrad
Reuterův kancelář
13
article
Hererské povstání.
Z Berlína, 17. srpna. (C.- B.) Generál
lieutenant Trothu sděluje z Hamakari: Nepříte
po boji 11. t. m. dal se, panikou zachvácen.
úplně na ústup, zanechav mnoho dobytka, ma
jetku a na bojišti četně mrtvoly. Veliké množ
ství dobytka bylo ukořistěno. Estorf stihal čety
hererské, jež táhly dolů podle Omuromly, ob
klíčil je od severu a porazil je 15. t. m. Ne
přítel utrpěl veliké ztráty. Naše ztráty jsou
5 mužův mrtvých, 2 důstojníci a 5 mužů zra
něných.
Omuroml
Berlín
Nepřet po boj
14
title
Národní hospodář.
15
article
Stoupající poptávka po penězích a soukromy
Stoupající poptávka po penězích a soukromy
diskont.
Z Vídně, 17. srpna. O pozoruhodných po
měrech na peněžním trhu vídeňském a berlín
ském praví »N. Fr. Presse«: Soukromý diskon
ve Vídni znamená 31—55/10 a liší se tudíž jer
o 3/1e proc. od oficiálního diskontu rakousko
uherské banky. Potřeba peněz pro Uhry je
značná a trvalá, hlavně pro průmysl mlynářský
který je nucen hledat úvěr u rakousko-uhersk
banky. Stoupající potřeba peněz je vidět té
z výkazů rakousko-uherské banky ze dne 15
t. m., kdy obrat stoupl v druhém týdnu srpno
vém o 6.8 mill. K proti loni, při čemž dlužno
podotknouti, že 15. srpna byl zasvěcený svátek
tak že většina závazků je splatna v třetím týdnu
srpnovém. V Berlíně soukromý diskont obnáš
21 proe.
Vídeň
Uhry
Berlín
uherský banka
16
article
Gelsenkirchenské těžářslvo.
Gelsenkirchenské těžářslvo.
Z Hanoveru, 17. srpna. (C.-B.) Dozorčí rada
gelsenkirchenského těžářstva usnesla se uzavři
zájmové společenstvo s cášským akciovým hut-
ním spolkem a se schalkským báňským a hutním
spolkem. Gelsenkirchenská společnost mín
zvýšiti akciový kapitál o 56.5 mill.
marek.
st. Z Pešti, 17. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 48.000
metr. centů pšenice o 21% dráže. Znamenala
pšenice tisská 81 kg K 11.124%, 79
K 10 75, 79.3 kg K 10.90, 78 kg K 10.7
stará, vašarhelská 80 5 kg K 10 90, stolnoběle
hradská 77 kg K 10 75, z okoli Pešti 81 k
K 10 85, 79 kg K 10.70, 76 kg K 10 65.
bačská 78 kg K 10 85, törökbečská 78 kg
10.92l4, sv.-lomášská 74 kg K 10 6713. paderská
77 8 kg K 10 90, pančovská 77.8 kg K 10.65
srbská 78.5 kg K 10.521/2, rumunská 79 ke
K 10 95; žíto K 8.—; ječmen K 7.55
kukuřice K 7 52, 7.60.
Na termínovém trhu starý ove
pevný na zprávy o vyšších cenách v Americe
K večeru znamenala: pšeníce na říjen
K 10 68, na duben K 10 90, žito na říjen
K 8 26, na duben K 8 50, oves na říjen
K 7 34, na duben K 7 60, kukuřice na srpe
K 7 50, na září K 7.56, na květen 1905 K 7.49.
řepka na srpen K 11.50.
Na plodinovém trhu vepřové sádl
K 66.—, ostatní nezměněno.
Hanover
Pešť
Amerika
kg
kukuřice K 7 52
17
article
Počasí: parno.
Z Liverpoolu, 17. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 5010 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameti
cké dodavky na srpen 5.74, 0.—, na srpen září 5.56
6.—, na záři řijen 5.36, 0.—, na říjen-listopad 5.26
0.—, na listopad prosinec 5.23, 0.—, na prosine
leden 5.21, 0.—, na leden-únor 5.20. 0.—, na únor
březen 520, 0.—, na březen-duben 5.21, 0.—, na
duben-květen O.—, 0.—. Smýšlení stálé.
Z Nového Yorku, 17. srpna. (Zvláštní
telegr. »Nár. L.«) P'lodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: napjaté. — Znamenala: pše-
nice na září 112, na prosinec 1124g.
kukuřice na září 603/s, cukr (Falr
Muscovados) 311/16, bavlna 10.55.
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
ustálené.
Hnojení ovocných stromů.
Časová úvaha od H. V. Buria na,
V Čechách máme přes 25,000.000 ovoe-
ných stromů. Z těchto můžeme počítati, že jest
asi 16 millionů plodných a okolo 9 millionů ne-
plodných, mladých ještě, nově vysázených. —
Největší procento ovocných stromů činí švest-
ka, naše nejhojněji pěstované ovoce.
Jsou u nás okresy, kde rolnictvo ovocném
stromovi přeje a kde najdeme ovocné stromovi
velmi hojně zastoupené a jsou opět okresy anebo
i jednotlivé obce, kde ovocného stromu nelze
se dohledati, tak že to vypadá v takovém okrsku
zrovna jako někde v Uhrách, kde synové pusty
stromu nevytrpi, aby jim nepřekážel v rozhledu
po rovině, nepřehledné a prázdné.
Zejmena na okolí Prahy nutno sobě stěže-
vati a to zvláště na východní stranu Čech. Je-
deme-li od Hradce Králové do Prahy, tedy až
do Velkého Oseka ještě jakž takž s ovocným
stromem se setkáváme; ale pak už je to uherská
step — Alföld, Báčka a Banát až k samým Vyso-
čanům. Jaké milliony ovocných stromů mohly
by ještě růsti na širých lánech naší vlasti!
Ameti
Falr Muscovados
Burio
Liverpool
Nový York
Čechy
Uhry
Praha
Hradec Králové
Velký Osek
Alföld
Banát
18
article
Jaké bohatství mohlo by plynouti nám z
ovocnictvi našeho i nyní již, kdybychom se
stromy ovocnými tak se mazlili, jako to děláme
s mnohými jinými kulturními rostlinami. A strom
ovocný toho všeho nevyžaduje. Strom ovocný
žádá sobě zvláště ochrany před poškozením.
abychom mu nelámali větve, nepoškozovali
kmen, nedělali mu zbytečné rány a abychom
ho nenechali hladověti, ale abychom ho na-
sytili, abychom mu pohnojili tak, jako hnojíme
jiným rostlinám, chceme-li, aby nám rostly a
užitek dávaly.
Hnojiti ovocné stromy jsme si u nás v Če-
chách nenavykli. My spoleháme stále na naši
příslovečně úrodnou půdu a příznivé podnebía
čekáme, že všechno se nám musí vydařiti bez
našeho přičinění. Ovšem, že nám ovocné stromy
naše rodí i bez hnojení, ale málo a dávají nám
ovoce drobně, nevzhledně a nechulně.
U nás máme také ten zastaralý náhled, že
strom, když jednoho roku rodil, druhého roku
roditi nemůže — on musí odpočívati, až zase
nasbírá síly, aby mohl roditi poznovu a takovětc
nashromažďování nových sil trvá u mnohých
stromů i po více roků. Kdybychom takovéto ro-
dící stromy pohnojili účelně a vydatně, pak by
neodpočívaly, nýbrž by nám rodily každý rok
Důkazy toho máme všude, kam se ohledneme.
19
article
Jen se podívejme do stromořadí při polích, kter
hojně hnojíme k jiným rostlinám a kde i stromy
naše se nám na tomto hnojení přiživují! Zdal.
i tyto stromy odpočívají? Jděme se podívati do
kraje našeho ovocerodného k Litoměřicím, L -
vosicím, Třebenicím atd. Tam rolníci mají cele
lány polí vysázené ušlechtilými ovocnými stromy
a zdali tam jim ovocné stromy odpočívají? Ni-
kdy! Tamní rolníci rozumějí svému řemeslua
dovedou hnojením stromy přinutiti, aby neod-
počívaly, ale rodily. Rozumi se, že i tu bývá
někdy neúroda, ale ne proto, že stromy od-
počívají, nýbrž že snad ve květu zmrzly a ovoce
nasaditi nemohly. Hnojení jest tedy nejbezpeč-
nější prostředek, abychom stromy ovocné při-
nutili, aby rodily a nám užitek poskytovaly.
Hnojení stromů možno prováděti po celý
rok, kde ke stromům můžeme a kde při tom
jinou úrodu nepoškozujeme. Hnojení vykoná-
váme nejčastěji v létě, v měsíci červenci
srpnu a září, kde stromy obtíženy jsou ovo-
cem a my chceme je v plodnosti posíliti a při-
nutiti, aby nám daly ovoce krásné, veliké a aby
ještě hned nasadily pupeny nové pro příšti rok.
Tu ve středu léta vrtáme zeměvrtem okolo stromu
na pokraji obvodu jeho koruny díry, asi 1 m. až
1.20 m. hluboké a tyto naplňujeme až do okraje
hnojem tekutým ze záchodu anebo z hnojné
jámy — loužnicí. Někteří hospodáři přidávaji
do každé díry ještě 500 gramů fosfátové moučky
a kde mají dřevěný popel, ještě i 2—3 kg. dře-
věného popela. Díry tyto naléváme tekutou mrvou
a zálev opakujeme aspoň nejméně ještě jednou
za dobu léta a je-li velké sucho, velmi dobře pro-
spěje stromům, když vedle hnojnice budeme ob-
čas plniti tyto díry i vodou, aby stromům ne-
scházela vláha. Takovéto vyvrtané díry kry jeme
kusem tašky nebo cihly, aby náhodou do nich
nikdo nepřišel k úrazu.
Litoměřice
Třebenice
kg
20
article
V zimní době, zejmena v měsíci únoru
počátku měsíce března hnojíme stromy ovocné
na vrch hnojivem nerostným — popelným.
K účelu hnojení stromů ovocných hodí se nán
nejlépe fosfátová moučka z Thomasovy strusky
a hnojiva draselnatá — kainit. Jsou to hnojiva
nejlacinější. V žádném jiném hnojivu nepřijde
nám 1 kg. kyseliny fosforečně tak lacino, jak
v tomto hnojivu a mimo to výborné účinky jevi
kysličník vápenatý, čistý, v tomto hnojivu ob-
sažený, který působí i jako chemické dráždidlo
v půdě a sám jest stromu potravou velepotřeb-
nou. Podobně i kainit svým draslem obohacuje
půdu a pomáhá stromům, aby bujně rostly a
hojně ovoce dávaly. Počítáme na strom kus ke
kusu 5—6 kg. fosfátové moučky a asi 2—3 kg.
kainitu. Pěstujeme-li pod stromy ještě jiné plo
diny hospodářské, můžeme množství těchto hno-
jiv o 1/2 až o 1/4 zvýšiti.
Hnojení těmito hnojivy možno předsevzít
třeba i na pozemku, sněhem úplně pokrytém, t
jest zcela lhostejné. Fosťátová moučka napo-
máhá, že sníh na pozemku mnohem dříve roz-
taje, než na pozemku nepohnojeném. Hnojíme-li
zároveň i kainitem, rozpouští se sníh ješte
rychleji, neboť kainit jest jednou z těch soli
která sníh i led pomáhá rychle rozpouštěti.
V rovinatých pozemcích můžeme tak činiti
již v zimě na sníh. Na svahovitých pozemeích
tak nečiňme, aby nám hnojiva s vodou rozpuště
ného sněhu nebyla snešena do míst, níže polože-
ných anebo snad z pozemku našeho vůbecji
nam. Sejde-li sníh na pozemcích takových, pak
možno Thomasovu moučku s kainitem ihned
rozsévati. Zkušenost ukázala, že fosfátové
moučky z Thomasovy strusky účinkují rychle
i tehdy, když byly rozhozeny na vrch a nemust
to býti zrovna záhy na podzim; stačí, když jest
to ke konci zimy anebo časně na jaře.
Thomasův
kg
21
article
Opakujeme-li takovéto hnojení aspoň jed-
nou za 3 léta, pak nám to stromy nahradí velmi
bohatě velikými a častými úrodami lepšího
většího ovoce, než jaké jsme vídali až dosud na
stromech nehnojených. Pisatel těchto řádků zku-
sil toho praktickým porovnáváním na rybízech.
kde keře, pohnojené moučkou fosfátovou a kaini
tem, daly až o 5 kg. ovoce více než keře nehno-
jené. Angrešty daly 3—4 1/2 kg. plodů více než
keře nehnojené. Nebyl však tu rozdil jenom ve
množství plodů, ale také v jejich kvalitě. Zrna
a hrozny rybizu byly překrásně vyvinuty, sytě
vybarveny — na oněch keřich nehnojených byly
hrozny krátké, neplné, zrno drobné a mdle
vybarvené. Také chuť plodů byla lepší u keřů
mrvených než u keřů nemrvených. Angrešty vy-
vinuly se až o 3 gramy průměrně větší než na
keřích nemrvených a takové velkoplodé srstky
a rybízy mají jinou cenu na trhu než nedosta-
tečně vyvinutá drobotina. Třešně moje kav-
kazské, které bývaly vždy pěkné a velkoplodé, p
dvojím, opakujícím se pohnojení fosfátovou
moučkou a draslem, dávají nyní plody až o
1.4 gr. větší a jsou i krásněji vybarvené. To
samé jest při švestkách. Jak známo, švestkám
se daří nejlépe tam, kde jest půda hodně váp-
nem bohatá a tím zlepšíme půdu velmi při-
znivě, hnojíme-li bohatě fosfátovou moučkou,
která obsahuje veliké procento žíravého kyslič-
níku vápenatého. Na hnojených švestkách zji-
štěno, že stromy dávají více ovoce, že jsou plody
větší, že ranněji uzrávají a že jsou sladší, že
obsahují až o 4% cukru více.
U jablek pozoroval jsem jenom druhy zla-
tou parmínu, malinové holovouské, bernské rů-
žové, Pompheliinu renetu a kmínovou renetu.
Zrna
kg
22
article
Výsledek příznivý ukázal se u všech druhů, ale
zcela nápadným byl výsledek u druhu jablek
malinové holovouské. O tomto druhu
se obyčejně praví, že nerodí nikdy mnoho a že
jeden rok rodí, aby druhý rok odpočíval. Ale
právě zde zřejmě se osvědčilo, že účelné hno-
jení přinutí stromy, aby rodily každého roku, aby
neodpočivaly a aby rodily hojně. Mohl jsem
také dokázati, že nikdo neměl v celém okoli ma-
linová jablka tak veliká, jaká já na svém stromě,
který byl fosfátovou moučkou i kainitem silně
pohnojen. Totéž platí o hruškách a jiném
ovoci.
23
article
K siluaci na trhu kávovém. Smýšlení na trzícl
kávových jest povné následkem zpráv o mrazích v Bra-
silii, jimiž prý byly na kávovnících způsobeny značn
škody. O výši škody a v jakém stadiu byly kávovníky
mrazem zastiženy, dosud spolehlivých zpráv není
Zprávy o mrazích v brasilských kávových okrscíei
nenáležejí v tomto období ke vzáenostem. Teprve
stupňů mrazu závisí, zdali je poškození kávovníků
skutečně vážnější nebo ne. Před dvěma roky způsobily
srpnové mrazy proto velké škody, poněvadž zastihly
tehdy následkem předčasného dřívějšího mírného po-
časí právě počínající hlavní květ. Letos však asi ještě
období květové nepočalo, poněvadž se v žádném te-
legramu o škodách, způsobených mrazem, nečinío
květu žádné zmínky. Brasilské kávovníky kvetou ročně
třikrát. Předběžně obyčejně v červenci, hlavně
v září a dodatečně v listopadu. Dle polohy plantáží
a dle různosti počasí dostavují se naznačené periody
též o něco dříve neb později. Nynější mrazy zastaly
asi kávovníky ve stadiu, kdy předběžný květ byl už
většinou skončen, ale hlavní květ dosud nepočal. Kdy-
by tomu fak bylo, zůstala by naděje, že by hlavní květ
ještě při příznivém počasí mnohé škody dosud mrazy
způsobené odčinil. Vedení nynějšího haussového hnutí
je v Nov. Yorku, kde spekulanti z bursy peněžní při-
cházejí periodicky na trh kávový, aby tam ukojili své
choutky spekulační. Že se tito spekulanti přidali ke
hnutí haussovému, vysvětluje se statistickou situaci
tohoto zboží, jež menšími výsledky z let minulých
do jisté míry ozdravěla. Po rekordní sklizni z roku
1901—1902, kdy sklizeno v Brasilii 15.496.000 pyllů,
vynesla sklizeň z roku 1902—1903 jen 12,324.000
pytlů a sklizeň 1903—1904 pouze 10,407.000 pyllů.
Bra
York
Brasilia
24
article
Číslice to zajisté dosud velice značné, ale postupné
klesání výnosu sklizně dodalo spekulaci již odvahy
a posililo ji v ochotě, věřiti nepříznivým zprávámo
vyhlídkách na brasilské žně kávy. O příští sklizni ká-
vové kolují neobyčejně nízké ciferní odhady. Na ká-
vové burse v Havru odhadovali na př. očekávanou
sklizeň kávy v r. 1904—1905 v Santu asi na 61/2 mil-
lionů pytlů a v Riu asi na 134 mill. pytlů, tedy úhr-
nou sklizeň r. 1904—1905 asi na 81/4 mill. pytlů. Ne-
příznivé tyto odhady dlužno bráti ovšem s největšími
výhradami, ale do jisté míry jsou odůvodněny zdrželi-
vostí, kterou si ukládají brasilští vývozci v poslední
době při své nabídce. Zdrželivost ta může však míti
také tu příčinu, že brasilští prodavači chtějí pevného
základního smýšlení na mezinárodním trhu světovém
využiti také pro sebe tím způsobem, že budou co nej-
více zdrželivi s nabídkou. Kdyby tomu bylo tak, což
se tou dobou ovšem kontrolovati nedá, pak by nevné
smýšlení na trhu přes lepší poptávku konsumu v po-
slední době nebylo plně oprávněné, naopak situace
stávala by se každým pytlem, který byl světovému
trhu zadržen, nezdravější a konečně by musila na-
stati nevyhnutelně reakce
Havre
Santo
Rio
25
article
Vyjednávání o obchodní smlouvu s Italií. K off-
ciální zprávě o úterní schůzi, konané v ministerstvu
zahraničních záležitostí, o níž jsme přinesli už včera
telegrafickou zprávu, a na které byly stanoveny nové
instrukce pro rakousko-uberské delegáty pro vyjed-
návání s Italií, dodává »Neue Freie Presse«: Ra-
kousko uherští delegáti odjedou tedy opět do Ilalie
v pátek ráno počne ve Vallombrose nové vyjedná-
vání. Jest známo, že bezprostředně před přerušením
vyjednávání předložila italská vláda návrh v otáz ce
vinné. Návrh ten officiálně oznámen nebyl. Z roz-
mluvy, kterou měl náš římský dopisovatel s jistým
vynikajícím státníkem italským, jsou jasně patrny
kontury tohoto návrhu. Sdětil, že Italie žádala sní-
žení cla pro kontingent 200.000 q bílých
vín. V jedné zprávě ze Rěky udávala se celní sazba
na 12 K zq a byly jmenovány tři italské provincie
Bari, Foggia a Lecce, pro něž měla sazba ta platiti
Není dosud známo, zdali Italie zůstane při celní
sazbě 12 K, jež byla v dřívějším jednom stadiu
opětně jmenována. V kruzích rakouských delegátů
byl označován tento návrh Italie od prvopočátku
jako nepřijatelný. Také by bylo asi těžko lze při-
znati toto snížené elo výhradně vínům italským, po-
něvadž by to odporovalo zásadě o poskytování nej-
větších výhod. Svou dobou prohlásily vládní kruhy
rakouské clo 25 K proli celní sazbě 60 K stanovené
autonomním celním tarifem za dosažitelné maximum,
kdežto kontingent 200.000 q nebyl označován za ne-
možný. Nyní se ukáže, v jakém smyslu bude vyjed-
návání dále vedeno a na kterém bodě dojde k do-
hodě mezi Rakousko Uherskem a Italií, o jejiž usku-
tečnění se nepochybuje. Vyjednávání samo vyžádá si
ještě asi doby několika týdnů.
Italia
Bari
Foggia
Lecce
Rakousko Uhersko
Neue Frei Presse
Italia
26
article
Zastavení plavby na Lebi a jižní průmysl uhielný.
Ze Št. Hradce se oznamuje: Když byla zastavena plav-
ba na Labi a tím i podmíněná doprava hnědého uhlí
českého, bylo vyslovováno domnění, že z toho bude
míti zisk vedle německých továren na brikety také
rakouský jižní průmysl uhelný. Ačkoliv minul už
však od zastavení plavby na Labi více než měsíc, nelze
oživení obchodu jižního průmyslu uhelného rikterak
konstatovati. Obchod ten je stále málo čilý a ceny
nejsou nikterak na žádoucí výši. V interessovaných
kruzích dotyčných jsou již toho přesvědčení, že na-
stalé obtíže v dopravě českého hnědého uhlí nebudou
už míti asi ani později na uhelný průmysl alpských
zemí zpětného vlivu, zejmena už také proto ne, že pře-
kážka dopravní je pouze přechodního rázu a že ony
továrny a dráhy, jež jsou zařízeny na spotřebu hně-
dého uhlí českého, jsou až do oné doby, kdy bude
pravděpodobně doprava opět normálně funkcionovati
dostatečně zásobeny. Při této příležitesti budiž pouká-
záno také na zprávu jistého vídeňského listu o orga-
nisačních snahách ve středu jižního průmyslu uhel-
ného. V příčině té se nám sděluje, že o nějaké orga-
nisaci nebo o podobných smlouvách není vedoucím
kruhům ničeho známo, a že zpráva ta povstala asi
tím, že z jednoho nebo druhého dolu vyšel podnět,
který však prozatím nevedl ani k rozhovorům akade-
mickým. K nějakému positivnímu resultátu dosud
nikterak nedošlo
Hradec
Labe
jižní průmysl
27
article
Celkové cukerní zásoby hamburské obnášely
včera 107 860 tun proti 118.990 tunám před týd-
nem a 207.980 tunám před rokem
Opětné stoupnutí cen melasy. Vzhledem na bědné
nynější poměry povětrnostní žádají se na trhu me-
lasovém ceny opětně vyšší, aniž by docházelo ke
značnějším obchodům, poněvadž cukrovary i raffinerie
jsou s nabídkami i při nyní tak vysokých cenách
ještě zdrželivy. Včera bylo lze zcela snadno dociliti
i za množství větší K 10.— až 10.25. Poměrně za-
nedbávána jest osmosová voda, jež se platí
nejvýše 20 hal., ale i ta cena je významu nominel-
ního, poněvadž se zřídka kdy nabízí ve větším
množství
Uhelná doprava na saských státních dráhách
obnášela v týdnu od 7. do 13. srpna 216.134
(+ 4698) tun uhlí, z čehož připadalo 75.986 (+ 3130)
tun na české uhlí kamenné a 55.983 (+ 1953) na
německé hnědé uhlí. Průměrný denní dovoz činil
30.876 tun proti 30.205 tunám v roce loňském.
Trhy. Příští výroční trh na hovězí dobytek a koně
v Pelhřimově koná se v úterý po sv. Bartoloměji
dne 30. srpna. Na poslední trh bylo přihnáno 935 kusů
dobytka a prodáno mnoho kusů. — První trh na do-
bytek v Tlumačově bude se konati v pondělí dne
5. září 1904. Poněvadž v městysi Tlumačově mnoho
dobytka k chovu se prodává, tedy se na trh ten, jakož
i na trhy příští, kter vždy v ten den jako trhy vý-
kladní konány budou, širší obecenstvo, jakož i koupě-
chtiví upozorňují.
Banky, záložny a spořitelny.
Stav rakousko-uherského banku ze dn
15. srpna t. r. Oběh bankovek 1.655,666.000K
(— 474.000 K), poklad kovový 1.519,420.000
K (+ 219.000 K), portef. směn. 307,001.000
K (+ 6,841.000 K), lombard 41,858.000K
(+ 189.000 K), záloha bankovek prostých
daní 260,978.000 K (+ 696.000 K).
Bartoloměj
K K
Pelhřimov
Tlumačov
216.134
189.000 K
696.000 K
28
article
Trhy peněžnil
x. Z Vídně, 17. srpna. (Telefgr. »Nár. Listů«.)
D'enní bursa. Příznivá nálada trhu místního,
která již po delší dobu je charakteristickou zna mkou
bursovního obchodu vídeňského, též dnes potrvala.
V popředí zájmu byly opětně hodnoty železářské,
k čemuž zavdán podnět zlepšením odbytu železa
komerčního. Zvláště byly favorisovány české báňské,
které za čilého obchodu zdražily až na 1350. Ačkoli
později prodeji, podnikanými k zajištění zisku trochu
ochably, přece zachován zisk 18 K. Též Rudolfova
huť zdražila, podobně alpinky a rýmavské; jen
pražské a Poldina huť byly prodávány, což však
mělo na ně nepatrný účinek. Mimo trh místní byla
velká zdrželivost. Přes to, že obchod váznul, takže
naposledy kreditky poněkud zlaciněly, zůstalo pří-
znivé základní smýšlení do konce. Obě kreditky ne-
patrně zlaciněly, po eskomptní společnosti za vyšších
kursů poptávka. Na dopravním zdražily akcie státní
a jižní dráhy. Lloydovky a duchcovsko- podmokelské
dosáhly zisku. Mostecké uhelné opětně stouply-
Rudolfův
Vídeň
Lloydovka
Poldin huť