1
masthead
18. srpna 1904. Čísle 227.
2
masthead
NÁRUDNÍ LISTY-
4
article
a venkovských. Upozorňujeme na instituci tu veškery
kruhy interessentův a především z odvětví obchodníhe
a hostinského, strojního zámečnictví a mechaníky
v nichž vládne největší poptávka. Ježto stále v zá-
znamu je 120 a 150 uprázdněných míst učednických
a denně vyřizováno 15 až 20 uchazečů, z pravidla
každé chvíle vyhovět možno ústavu jakékoli přihlášce.
Úřadní místnosti nacházejí se na Linhartském nám
čp. 131—I. a úřaduje se ve všední den od 8 hod. dopol
do 5 hod. odpol. a v neděli a svátek od 9 hod. dopol
do 12 hod. pol.
— Prodavači cukrovinek. C. k. zemské finanční
ředitelství v Praze výnosem ze dne 5. července 1904
č. 92.710 rozhodlo, že prodavači cukrovinek (cuker-
natého zboží) nenáležejí k osobám v § 15. průvod-
ního nařízení k cuker. zákonu ze dne 29. srpna 1903
č. 63.472 (č. ř. z. 176) taxativně vyjmenovaných.
které dle § 27. cukerního zákona ze dne 20. června
1888 ř. z. č. 97 k oznamování jsou povinny nebo
dozoru úřadních známek zavěracích podlehají.
Praha
5
article
— Vzpoure v továrně. Svátek své patronky osvě-
tily Zuzanky v továrně na nábytek z ohýbaného dřeva
firmy Jakuba a Josefa Kohna v Těšíně tak důkladně.
že z toho bude několik památek. Zuzanky tomu sice
nechtěly, ale stalo se. Na svůj svátek ráno, když
šly do práce, pronesly v kapsách svých sukmí do
dílen několik láhví kořalky a potají častovaly dělníky.
Mistrům neušla jařejší nálada dělnictva a mistr Adolí
Czech připadl na pravou příčinu. Láhve s kořalkou
konfiskovány a drahý obsah jich vylit na dvůr. Ale
v dělnictvu počala vříti zlost a odpůldne, kůyž si
v obědové přestávce přikoupili kuráže, někteří začali
mistrům nadávat a hrozit jim pěstmi. Podvečer šrou-
bovači počínali si tak odvážně, že došlo mezi mistry
a dělníky k srážce, při níž na obou stranách byli
někteří zraněni do krve a na zavedení pořádku po-
volána správou továrny policie, která několik vý-
tržníků zatkla. Zakončení svátku Zuzanek bude za
několik dnů o okresního soudu v Těšíně.
Zuzanka
Jakub
Kohn
Czech
Těšín
6
article
— Lesní požár. Ze Sv. Jana pod Skalou s. nám
píše: V pondělí o 10. hod. dopolední, kdy vše meškalo
na službách božich u Sv. Jana pod Skalou, vypukl
nad obcí Hostími ve vysoké stráni lesní požár, za-
ložený nezbedností jistého chlapce. Les prostírající se
v rozměru přes 80 jiter, mohl lehnouti při prudkém
větru, který toho dne vál, úplně popelem, kdyby ne-
bylo bývalo rázného, okamžitého zakročení a zá-
chranné práce sboru hasičského a občanstva z Ho-
stími, sv. Jana a ostatních obcí okolních, jež nad-
lidskou námahou a sebezapřením oheň omezily na
plochu as 1 jitra. Nebýti hasičů a přispění občanstva.
byly by snad i obce Hostím a Bubovice zkáze pro-
padly.
— Ohně na venkově. V Zámrsku u Těšína vypuk
dne 16. t. m. dopoledne ve stáji starosty obce ohei
a rozšířil se záhy na 11 obytných a 21 hospodářských
budov, které všechny zničil. Uhořelo též 26 kusů do-
bytka. Bez přístřeší jsou 82 osoby. Škoda odhaduje se
na 60.000 korun. — V úterý o 7. hodině ranní vy-
pukl oheň ve statku p. Josefa Frýčka v Dolanech u
Plzně a zničil tři stodoly, dvoje stáje a velký stoh obili
— Ve Vejprnicích u Plzně vyhořela v sobotu dne 13
t. m. stodola rolníka p. Kučery. — Při vondělním po-
žáru v Řepíně u Mšena, o němž jsme se již zmínili
vyhořelo 18 rolnických usedlostí. Že škody odhadnuté
na 122.000 K hražena jest pojištěním sotva polovina
— V obci Lišanech u stanice Lužná-Lišany na buště
hradské dráze vyhořely dne 16. t. m. 4 rolnické used-
losti. 6 slodol a 2 sýpky. Z pohořelých jen dva jsou
pojištěni. Oheň v této obci byl založen a žhář by
ještě za požáru zatčen a dopraven k okresnímu soudu
v Rakovníce.
svazek . Jan
Skala
Jan
svatý . Jan
Frýček
Kučera
Hostím
Bubovice
Zámrsk
Těšín
Dolany
Vejprnice
Plzeň
Řepín
Mšeno
Lišany
Lužná
Rakovník
7
article
— Velký požár na venkově. Z Klokočné se nám
píše: Strašným neštěstím postižena byla předevčírem
obec Klokočná v okresu říčanském. Pro dětskou
zábavu zbaveno bylo 17 rodin přístřeší a mim to
připraveny léměř o veškerý svůj majetek více ne
24 rodiny. Nářek nebohých rodin je nevylíčitelný.
Člověku, jenž na vlastní oči spatřil tuto bídu a sly-
šel pláč pohořelých a smutné vyhlídky do budoucna
se až srdce kormoutilo .. A litovati jest právě prote
nejvíce, že neštěstí poslihlo samé nezámožné a méně
zásobené rodiny. Ubožáci ještě před třemi dny
uspokojením ulébali, těšíce se, že aspoň úrodu, bohu
žel, dosti chatrnou, dostali pod střechy a v duchu
vypočítávali, kolik jim po odečtení daní a zapravan
jiných výdajů zbude a dnes — mají dopočítáno. Ma-
jetek, ceněný na mnoho tisfc korun, rozplynul se
dým a popel. Toto truchlivé resumě není nijak pře
hnáno, neboť stav pohořelých je opravdu žalostný
z ubožáků jsou jen někteří a to ještě na nízký
obnos pojištěni. Požár vznikl takto: V pondělí dne
15. t. m. zuřil požár v lese knížete z Lichtensteinů
nedaleko Kl kočně a zachvátil plochu 18 hektarů.
bůh
Lichtenstein
Klement kočně
Klokočná
Ma
ha
8
article
Když požár byl utlumen, nařízeno lidu z vůkolnie
obci, aby se zúčastnil hlídky v zachráněné části lesa.
K akci té volání byli také obyvatelé obce Klokočné.
kteří měli dne 16. t. m. střežiti část lesa, obrácenou
k jejich obci. Následkem těto hlídky byla obec Klo-
kočná téměř liduprázdná, neboť veškeré obyvatelstv
vyjma starce a děti, dlelo u lesa, plníc daný příkaz
Pojednou — bylo as půl jedné odpoledne — zahled
kdosi z hlídačů dým, valíci se z jedné usedlosti Ob
čané, domyslivše se, že v dědině hoří, o překot pá-
dili k svým stavením, z nichž už několik stálo v pla-
menech. Následkem leknuti nebyla většina lidu
schopna nějaké záchranné akce a skoro nečinně ob-
cházela v němém žalu hořící své budovy. Teprve
ohlas hasičských trubek a rušný chvat hasičů pro
budil je z tohoto ztrnutí. Vydatnou čínnost rozvi-
nulo vojsko, nalezající se v okolních obcích na po-
chodu k chystaným manévrům. Leč nepříznivý vítr
mařil veškeru snahu a podporoval zhoubný živel,
jenž v hodině sežehl téměř půl obce. Ze B7 čísel
zachváceno a zničeno bylo ohněm 17 usedlostí.
Klokočná
Kt
B 7
9
article
Vedle úplné letošní sklizně, nahromaděné v sto-
dolách, uhořelo v plamenech množství dobytka, ze
jmena vepřů, dále drůbež, ano i psi a kočky. Ze
zachvácených obytných stavení nebylo lze zachrá-
niti ničeho. Nábytek, kuchyňské nádoby, peřiny,
skvosty, šatstvo, ano i hotové peníze — vše bylo
zničeno. Některým pohořelým zbylo jen to, co na
sobě měli. Očití svědci, mezi nimiž sa nalezal
správce tamní školy pan Pešek, dále starosta
obce, pan Mládek líčili vznik ohně takto: Oba
slojíce o polední na návsi, hovořili živě o lesním
požáru, když tu náhle vyšlehl ze střechy obytného
slavení čís. 12 oheň. Sotva že oba doběhli k obro-
žené budově, stála táž v jednom plameni, který po-
čal zachvacovati sousední stodolu. Na troud vyschlá
slaměná střecha poskytovala plamenům výbornou
potravu, takže se téměř v minuté počaly rozšiřovati
na protější stavení čís. 11. Další pokračování po-
žáru nedá se ani vylíčiti, neboť téměř v minutě za-
plavena byla polovina obce mořem plamenů. O3.
hodině zuřil oheň v největších rozměrech. Do té
doby sjelo se k požáru 11 hasičských sborů s toli-
též stříkačkami a to z obcí: Klokočné, Struhařova.
Stránčic, Všestar, Mnichovic, Tehova, Šrbina, Kunic.
Pešek
Mládek
Klokočná
Struhařov
Stránčice
Všestary
Mnichovice
Tehov
Šrbina
Kunice
10
article
Kašovic, Všechrom a Svojetic. Avšak ani nadlidská
sla nebyla s to tlumiti žár, který každou chvílí
stival se mocnějším. Do večera čněly ze 17 obyt-
ných stavení a nejméně 25 hospodářských budov
ji ohořelé štíty a shroucené zdí. Vše, co mezi nimi
se nalezalo, obráceno bylo v popel. Dle místního
tjštění vyhořely tyto usedlosti: číslo 16, náležející
rolníku Jos. Navrátilovi; shořelo obytné stavení,
d.škovou střechou krytý sklep, stodola a stáje.
V obytném stavení zníčen byl veškerý nábytek, pe
finy, šatstvo a jiné věci; číslo 12, náležející Václavu
Černému. Shořelo obytné stavení a stodola. Z obyt-
ného stavení nebylo lze vynésti ani třísku; vše
bylo stráveno požárem. Číslo 10, náležející staro-
stovi Fr. Mládkovi; shořely chlévy a čásť obytného
navení; číslo 13, usedlost Františka Černého, shořela
záplna a to obytné stavení, stodola a stáje; při vy-
nášení nábytku zraněn byl Černý a jeho žena
padajieím trámem. »Číslo 30. domek Antonína Sla-
vléka, jemuž shořelo vše. Číslo 39. chalupa Franti ška
Hynka, dále stodola. Číslo 22. usedlost Františka
lavůrka; shořelo obytné stavení, stodola, chlévy atd.
Navrátil
Černý
Mládek
Černá
Sl
Hynk
lavůrka
Kašovice
Všechrom
Svojetice
Francie
11
article
Čislo 2. domek Barbory Košíkové shořel i se stodo-
lou. Číslo 20. nsedlost Josefa Líznera, shořelo obylné
savení, stodola, sýpky, stáje, v nich pak uhořelo
několik kusů vepřového dobytka, dále drůbeža
v cbytném stavení vše. Číslo 1., v němž se na ezala
obeená škola, shořelo až na holé zdi. Jeho majiteli
losefu Šťastnému shořela stodola s veškerou sklizní,
dale dva hospodářské stroje, nářadí a veškeré do-
mácí zařízení, pak zásoba stavebního dříví. Mimo
to uhořela 1 kráva. Čislo 28. usedlost Kateř. Černé,
shořelo obytné stavení a chlévy, dále kolna; v pla-
menech zahynuli 2 psi. Číslo 19. usedlost rolníka
Ant. Urbana, jemuž shořelo obytné stavení, stodola.
ttáje a celé zařízení domácí. V plamenech zahynul
Košík
Lízner
Černá
Antonín
Urbano
12
article
pes a několik kusů drůbeže. Číslo 27. chalupa Karla
Helovského, kdež na půdě upáleno několik koček.
Číslo 25. jednopatrový domek Josefa Davídka, číslo
26. domek a stodola Jos. Žalud“, shořelo vše: v ohni
upálena veškerá drůbež. Číslo 34. domek obecního
almužníka, slepého starce Josefa Trojánka, který
s těží zachránil holé živobytí. Kromě těcht
pohořelých utrpěli škodu jejich nájemci, a to
V. Budský, jemuž ve stodole Žaludově shořela celá
sklizeň. Ant. Slavíček starší, kterému v čísle 30
shořel nábytek a peřiny, Frant. Hynek, výměnkář v
čísle 39, kterému taktéž shořel nábytek. Josef Tomá-
nek v čís. 27 přišel ohněm o veškerý nábytek, ře-
meslnické náčiní a šatstvo. Jos. Krčmář, 84letý
výměnkář v čís. 72 popálen byl na celém těle
mimo to přišel ohněm o vše. Dále zraněni byli: A
Urban, jenž byl popálen hořícím a padajícím trá-
mem; Josef Javůrek zraněn též hořícím trámem.
Ant. Slavíček byl při vynášení nábytku ožehnut
plamenem v obličejí a mimo to zraněn padajícím
krovem. Také žena jeho Marie utrpěla větší popále-
niny. Kromě těchto osob zranění byli nejen hasiči
ale i četní vojíni, kterým byla pak poskytnuta lé-
kařská pomoc. O vzniku ohně se praví toto: Celé
neštěstí zavinil 9lelý školák František Černý, synek
jednoho z pohořelých Hoch, nevěda dlouhou chvíli
co tropit, udělal si před sklípkem, opatřeným slamě-
nou střechou ohníček, na němž si pekl brambory.
Helovský
Davídek
Trojánek
V Budský
Slavíček
František
Hynek
Josef Tomý
Urban
Javůrek
Černá
Jos
13
article
Od plamenů zasaženo bylo suché chvojí, po kterém
se pak oheň dále rozšířil. Snad bylo by se podařilo
oheň v prvých počátcích utlumiti, kdyby byl po
ruce dostatek občanů, kteří musili hlídati knížecí
les. Z pohořelých jsou jen někteří pojištění a to
pouze na obytná stavení, na úrodu nikdo. Nešťast-
níci ohlížejí s oprávněnými obavami do hudoucna
a nezahájí-li se v jejich prospěch dobročinné sbírky.
budou opravdu zničeni, neboť mnohým nezbylo než
to, co na sohě měli. — Na popud prof. dra. Práška.
meškajícího na letním bytě v Hrušově, provedena
byla včera mezí letními kolonisty sbírka, která vy-
nesla 150 korun. K téže přispěli pan ředitel Kovář
obnosem 10 korun a obec velko popovická 20
korun.
— Úraz kočího. Včera dopoledne posližen by
34letý kočí V. Vyhnanovský z Vitavské ul. č. 422
vážnou nehodou. Když na nádvoří poštovního ředitel-
ství otáčel vůz, dostal se pod kola, jež mu přejela obě
nohy a vážně jej zranila. Vyhnanovský byl vozem
záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice.
— Těžký úraz cyklisty. Uzenářský učeň František
Chlad, zaměstnaný u uzenáre p. Chalupníka na Král.
Vinohradech, jel včera odpoledne na bicyklu a vrazil
do nějaké paní. Při srážce sletěl s kola tak nešťastně.
že utrpěl otřesení mozku. Byl dopraven do všeobecné
nemocnice, kde stav jeho uznán za povážlivý.
— Nehoda při práci. Na novostavbě č. 393 v Kar-
líně spadla včera na hlavu zedníka Františka Vysušila
z Braníka cihla a těžce ho zranila. Přivolaný téka
zjistil u Vysušila otřesení mozku a dal ho dopraviti
do všeobecné nemocnice.
profesor
doktor
Prášek
V Vyhnanovský
Vyhnanovský
Chlad
Chalupník
Král
Vysušil
Hrušov
Vitavský ulice
Kara
Braník
všeobecný nemocnice
14
article
— Záhadná vražda. V Polské Ostravě zemřel fará
P. Bitta a majitel pohřebního ústavu p. Chorovský
najal si v neděli dne 14. t. m. dělníka Felixa Zgudu,
by mu pro něj vykopal hrob za smluvený obnos
5 korun. Když Zguda hrob vykopal, dával prý mu
p. Chorovský za tuto práci nejprve pouze 20 kr. a po-
zději 3 koruny, s čímž Zgud nebyl spokojen. V hádce
z toho povstalé uhodil Chorovský Zguda do tváře,
načež tento se sebral a odešel bez peněz do hostince
p. Goldfingra, ve kterém prý se pohádal s ostatními
hosty. Když se o 11. hodině v noci Zgud vracel domů,
přepaden byl ve vzdálenosti asi 2 minut cesty o
četnické stanice nezjištčným mužem, který zasadil
mu hlubokou a širokou ránu do prsou, již záhy pod-
lehl. Neví se, zda smrtelná rána pocházela od některé
z osob, s nimiž se dělník před tím pohádal, anebo
zdalináhodou nestal se obětí rány, která chystáha
byla na někoho jiného.
— Zastřelen četníkem. U mostu u Maloměřic v
Slezsku potkal dne 12. t. m. o 3. hodině ranní četnický
závodčí z Bílovic 3 podezřelé muže, kteří, sotva že
jej zahlédli, dali se na útěk. Když jeden z nich střelii
po četníku z revolveru, vypálil závodčí za prcha jícím
ránu z ručnice. Kule zasáhla nebezpečného lupičo
Hrušku, kterého usmrtila. Druzí dva jeho soudruzi
prchli. U Hrušky nalezeny věci, pocházející z krádeže
provedené v noci na 12. t. m. v hostinci p. Bartouě
v Obřanech.
Bitta
Chorovský
Zguda
Zgud
Hruška
Ostrava
Maloměřice
Slezsko
Bílovice
Kula
Obřany
Zguda hrob
U most
15
article
— Zabil se pádem s vozu. Z Křimic u Plzně
v těchto dnech s povozem do Vochova se vracející
69letý rolník pan Josef Waster dojel až téměř ke svě
usedlosti, ale do ní již sám nevkročil. Koně splašil
se mu před ní a p. Walter za divoké jízdy spad
s vozu tak nešťastně, že zraniv se těžce, záhy zemřel.
— Hoch utonul ve studní. Půidruhého roku starý
synáček rolníka p. Josefa Kaliny v Kuzí u Stražov
odběhl v těchto dnech ze stodoly, ve které pracovat
jeho otec a přiblíživ se ke studni, spadl do ní. Rodiče
pohřešili jej teprve po chvíli a nalezli jej ve studni
ovšem již mrtvého.
— Velké neštěstí přihodilo se v těchto dnech
v rodině rolníka pana Wollingra v Mannsberku u
Znojma. Jeho dítě strhlo na sebe konev vřelé kávy
Starší sestrá chtěla konev zachytiti, ale převrhla při
tom hořící lampu, plnou petroleje, která vybuchla
Hned byly obě dívčiny v plameni. Otec, dlící ve
stáji, a též obuvnický učeň Jan Lušecký, přiběhli
jim ku pomoci a oba utrpěli na rukou značné popá-
leniny. — Obě děvčátka popáleninám za krátko
podlehla.
— Z Jičína. „Sokol“ jičínský opakuje n
všeobecnou žádost v sobolu dne 20. srpna 1904 (za-
čátek v 71/2 hod. večer) v Sokolovně dětské divadelní
představení „Tři halíře“, výpravnou dramatickou bá-
chorku se zpěvy a reji od Frant. Jaroše, při sníženýcn
cenách. — Úspěch prvního provedení byl neobyčejně
skvělý co do výpravy i co do výkonů drobných „uměl-
ců“, kteří byli vždy po několikráte na otevřené scéně
i po jednáních bouřlivě vyvoláváni. Připomínáme,
že podobné dětské divadelní představení, kromě „Jesli-
ček“ před několika léty, v Jičíně ještě nebyto.
— V brněnské loterii tažena byla včera následu
jíci čísla: 75 33 74 43 58.
Waster
Walter
Kalina
Wollingr
Lušecký
František
Jaroš
Křimice
Plzeň
Vochov
Kona
Kuzet
Mannsberk u Znojmo
Jičín
Stražov
Sokol
16
article
— Loutkové divadlo. V národním loutkovém di
vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Třebe
nicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na
Král. Vinohradech hraje se dnes o 6 hod. „Pohádka
o brněnském kolu
— Veřejná dražba. V soudní dražební síni pro-
dávati se budou zejtra v pátek od 1/49. hodiny dopol
tyto předměty: asi 100 kusů porculánového a skleněné-
ho nádobí, různý obnošený damský oděv, prádlo: do
mácí zařízení, plyšová garnitura, nábytek a mand
na prádlo.
— Woerlův illustrovaný průvodce Prahou. Ke
včerejší zprávě, v níž po zásluze posouzen tento če-
štinu ostouzející spisek, sděluje nám Ústřední vyda-
vatelství v Praze, v Ovocné ulici, že každého roku
vydává ve slušné úpravě „Lidového průvodce Pranou
a okohm“ ve správném českém a německém vydán
s mapkou.
Pařík
Třebe
Král
Woerlův
Praha
ovocný
loutkový divadlo
17
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Bacill úplavice. Z Krakova se telegrafuje, ž
professor Recsynski objevil původce úplavice v ba-
cillu, dříve již Schigou a Krausem nalezeném. Re-
czynskí doufá, že se mu podaří vyrobiti záhy serun
proti úplavici.
= Velký požár v Uhrách. Z Pešti, 17. srpna
(C.-B.) V městě Gyöngyösi v hevečské stolici vypuk
včera večer oheň, jenž sežehl do dnešního rána 500
domů s vedlejšími budovami. Také kostel františkán
ský shořel. Pro nedostatek vody požár nemohl být
ještě omezen. Obyvatelé bez přístřeší táboří pod
širým nebem na náměstí. — Pozdě v noci se tele-
grafuje: Požár v Gyöngyösi byl odpoledne lokaliso-
ván. V troskách ale u velikém rozsahu ještě doutná.
Požár zničil kromě množství jiného majetku i mnoho
peněz na hotovosti, cených papírů i zlatých a stříbr
ných klenotů. — Ze Sibíně se telegrafuje, že v obe
Szelindeku vyhořelo 18 domů i s vedlejšími stave-
ními. Také mnoho dobytka uhořelo a veliké zásoby
zničeny.
= Velký požár lesní. Ze Lvova telegrafují, že
od včerejška hoří lesy u města Miělce a to ji
v rozloze 20 jiter. Vojsko snaží se oheň lokalisovati
což jest ale velice obtížné. I sousedpí lesy jsou
ohroženy.
Recsynski
Kraus
Požár
Gyöngyösi
Miělka
Krakov
Re
Uhry
Pešť
Gyöngyösi
Lvov
Velká požár
18
article
= Obavy před tyfem v Paříži. Z Paříže se tele-
grafuje: Pařížská prefektura napomíná pařížské oby-
vatelstvo, aby pilo jen svařenou vodu. Provolán
odůvodňuje se tím, že v bezprostřední blízkost
jednoho pramene, z nichž se Paříž vodou opatřuje
vznikl tyfus.
= Zabil ženu a jejího milence. Z Bukurešti se
telegrafuje, že sedlák Gheorge ve vsi Cemile sekerou
rozťal lebku manželce své a milenci jejímu, cikánu
jež zastihl na dvoře v objetí. Oba byli na ráz mrtvi.
Vrah se vydal sám soudu.
= Upálení ve XX. věku. Z New Yorku se te-
legrafuje: Nedalsko Statesbora v Georgii vyrval zu-
řivý lid dva černochy, z vraždy usvědčené, strážía
upálil je na hranici. Také několik vojáků byl
zraněno.
= Velký oheň na Rusi. Z Minska, 17. srpna.
(C.-B.) Město Voloskin v gubernii Vilenské úpln
vyhořelo.
Cikán
Paříž
Bukurešť
New York
Minsk
Voloskin
Gheorge
20
article
K vyučování kreslení na středních školách
K vyučování kreslení na středních školách
Kreslení, jako praktický, stručný a každému
snadno srozumitelný prostředek dorozumívací,
zjednalo si důležitosti v praktickém životě a
stalo se řádným předmětem vyučování téměř ve
všech školách. Pěstuje se ve školách nejen
proto, že mládeži jest kresba hned od počátku
užitečnou pomůckou ke studiu, později pak mno-
hému nezbytnou pomůckou v životním povolání,
ale i proto, že lze kreslením snadno a témět
zábavně vzdělávati vkus, ba i cit mládeže.
Okresluje-li mládež pěkné tvary, jest tím již
nucena déle a bedlivěji si jich všímati a o nich
i přemýšleti, a jest tak vnímavá duše její i déle
vystavena působení ušlechtilého dojmu krásy.
Častým pozorováním pěkných zjevů učí se ko
nečně mládež i rozlišovati tyto od zjevů všedníe
— třibí si vkus.
Této stránce kreslení věnuje v poslední době
zvláštní pozornost tak zvaná umělecká výchova
mládeže.
21
article
Čeho chce docíliti umělecká výchova? Aby
mládež ze středni školy vystupující si odnášela
mimo praktickou zručnost okreslování též trvalý
zájem pro vše krásně, jež lze zrakem vnímat
jak v přírodě, tak i v umění výtvarném, aby
později sama ušlechtilé požitky zraku vyhledá
vala a vlastním vkusem je též oceniti dovedla
Při kreslení snaží se kreslíř nejprvé, aby
utvořil si jasnou představu o vzoru, který jest
mu zobraziti, nabytou představu vyjadřuje pak
kresbou. Čím větší obtíže činí mu zobrazování
samo, tím méně pozornosti lze mu soustřediti
na zkoumání vzoru, tím měně tříbí si také vkus
posuzováním tohoto Proto mělo by býti dosa-
hováno zručnosti kresliřské cestou nejkratší.
V čem záleži zručnosť kreslířská? V tom,
s jakou jistotou a rychlostí dovede kreslí
v danémi měřitků kresbou naznačiti hlavní roz
měry a tvar předmětu, dále jak dovede odhad-
nouti poměr a vztah jednotlivých částí kresle-
ného celku a tento pak do libovolných podrob-
ností zobraziti. Ať kreslir ustane kdykoliv ve
své práci, vždy zůstává tato pro sebé uzavřeným
celkem. Této zručnosti lze nabýti jedině častým
okreslováním, při čemž šetřeno jest postupu
svrchu naznačeného.
22
article
Postavme nyní vedle kreslení tohoto geome-
trické kreslení od ruky, jakým se začíná učíti
kreslení v prvé třídě středních škol. Při něm
učí se mládež celek z částí spíše seslavovati
nikoli zobrazovati zkusmo na základě porovná
váni rozměrů celku a částí jeho, ani postupným
členěním a zdokonalováním původního náčrtu.
nýbrž učí se hned hotově klásti každou čáru
na určité místo, jež předem může býti mathe-
maticky a měřicky zcela přesně stanoveno.
Praktický kresliř i malíř uživá k přesnému
zobrazení přímek a pravidelných obrázců geo-
metrických vždy pravitka a kružidla (i krajináři
při zobrazení architektur tak činl). Vtipnější
mládež uživá také vždy bez zvláštníího návodu
učitelova těchto vhodných k tomu účeli jinak
pomůcek, učitel pak se ociťuje v choulostivém
postavení, musí-li ji pro tuto čipernost kárati,
po případě i trestati; mládež pak se uči bez
děčně pokrytectví, používajíc zpravidla pak proti
tomuto zákazu potají dále těchže prostředků,
jež uznává vytrvale za vhodné přes všechny
zákazy učitele, který by jí měl vlastně ukázati
jak se prakticky s pravitkem a kružidlem za-
chází.
Geometrické kreslení od ruky jest však
jedním z nejtěžších výkonů kreslířských,a
mládež má z něho pro praktickou zručnost
zisk pranepatrný. Za to připravena jest jím
o cvičení v rozvrhování, jež pro začátečníky
jest nejcennějším.
23
article
Kresliřské vady, jež si mládež geometrickým
kreslením od ruky osvojí, jsou ji pak dlouho
závadou pokroku v kreslení. Proto lze si jen
toužebně přáti, by došlo vyučování kreslení
v tomto směru brzy žádoucí změny. Krok k tomu
učiněn již tím, že geometrických obrazců jest
nyní užívati jen jako základního tvaru ku vý
zdobě sloužicího a tím, že geometrické tvary
mohou občas zaměněny býti pro rozmanitost
i jiným motivem.
Na některých školách děje se záměna ta
tak, že motivu rostlinného užíváno jest jako
výzdobného prvku, a žáci učení komponovati z
motivů těch ornamenty. Že počínání toto jest
opět nezdravým výstřelkem, na to poukázal před
nedávnem již referent tohoto listu o umění vý
tvarném p. prof. K. B. Mádl. Jest však nutn
vyvrátiti domněnku, že snad na všech středních
školách se takto vyučuje.
Kreslení skulečných květin lze ale na
střední škole jen radostně vítati, protože se jim
upozorňuje mládež na krásu přírody, neproje-
vující se toliko malebným zabarvením kvělů
ale každým přirozeným tvarem a barvou, zde
zvláště pěknými pohyby lodyh a listů každé
rostliny, nejen živé ale i usýchající, jak uči po
znávati i úměrné rozložení a účelné tvořen
všech forem rostlinných. Na základě zkušenost
při tom nabytých dovedou pak žáci sledovati
porozuměním i organickou souvislost jednotlivých
části každého ornamentu.
Poněvadž jest ale rostlina bytost velmi
křehká a rychle se měnící, nehodí se dobře pro
začátečníky; jest také pro ně poměrně velm
složitým úkolem vpraviti skutečný tvar do plochy
Konečně nelze i z toho důvodu kreslení dle živé
květiny hned z počátku pro střední školu dopo
ručiti (ba snad ani dle uměle sušené květiny
která svůj tvar trvale zachovává), poněvadž p
velkém počtu žáků (t. j. 40 i více žáků v každ
prvé třídě střední školy) není učiteli možno dát
Mádl
24
article
všem žákům v čas potřebný návod, aniž sou
časně dohlédnouti, zdali všichni si při kreslen
tom správně počínají. Z této příčiny hodí se ku
prvnímu návodu poměrně nejlépe vyučovati dl
společného vzoru.
Se stanoviska pouhého kreslení padá z po-
čátku zvláště na váhu, jak jsou žáci veden
kresliti. Hledíme-li však na kreslení jako na
prostředek tříbení vkusu žáků, musíme vybírati
hned z počátku vzory dokonalé, oku lahodíe
tvarem i barvou. Tu doporučují se pak nikoliv
ornamenty, jichž složení počátečník nechápe.
nýbrž pěknými liniemi vykreslené tvary rostlinné
jednoduchých forem (na př. lodyhy s listy
květy a plody).
Jedna okolnost však jest tu ještě zvlášť dů-
ležita: Vzory buďtež dostatečně velké, aby celé
třídě byly zřetelny a co hlavní, nesouměrné,
tak aby byli již samým vzorem žáci nucení po-
hlížeti hned od počátku na kreslený tvar jak
na celek a tento hned prvním rozvrhem správně
zachytiti. Srovnáním se skutečnou rostlinou lze
již snadno poukázati na to, čeho si nutno při
kreslení rostliny nejvíce všímati a jak postupo-
vati. Lze tu i poukázati na účelné rozložent
tvarů, různé pohyby lodyhy, řapíků, stopek, ří-
dící se vždy činností jich, vzpírají-lí neb nesou
tíži, aneb-li se volně vznášejí, a tím klásti
prvm základy pro správné posuzování každého
rostlinného ornamentu. Přechod od předlohy ke
květinám sušeným neb živým lze pak provésti
znenáhla, a to vždy postupně dle schopností těch
klerých žáků, tak aby učitel stačil zavésti
všechny žáky v novou práci.
25
article
Když žák nabyl kreslením tvarů přírodních
mimo jistotu kresby také nezbytného cítu pro
ladnost linií a poměr tvarů, lze s ním teprve při
kročiti ke kreslení ornamentů historických slohů
I tu ale doporučoval by se přechod nenáhlý,
takovými vzory, kde použity jsou tvary přírody
téměř úplně v původní své podobě, jako u mno-
hých ornamentů moderních. Tak se nejlépe
poskytne žactvu příležitost postupně vniknouti
do podstaty a vytváření ornamentu a ono bude
moci samo kdykotiv správně posouditi umě-
lecké výtvory tohoto druhu.
26
article
Velkým kamenem úrazu bývá žákům v
kreslení perspektiva. Základní pravidla perspek
tivy lze nejsnáze vyložiti na základních geome-
trických tvarech, pak teprv lze si všímati i růz-
ných spojek, z těchto tvarů povstalých. Omezí-l
se vždy výklad na nejnutnější návod ke správ,
nému kreslení potřebný, vybudovaný skutečně
na názoru a ne na theoriích, jež žákům nižších
tříd jsou vždy nepřístupny, nečiní pochopen.
perspektivných základů žactvu obtíže. Znalost
základů perspektivy má však jenom tenkráte
pro kreslíře trvalou cenu, nikoliv umí-li z pamět
všecka pravidla bezvadně odříkávati, nýbrž do-
vede-li jich samostatně využiti kdekoliv př
kreslení dle skutečnosti a dovede-l si potřebné
mu pravidlo sám opět vývoditi. K tomu jest
nutno žáky ve škole vésti kreslenin. takových
předmětů, k nimž má žák i mimo školu přístup
a má tudiž příležitost ze svých vědomostí per-
spektivných se prakticky zkoušeli a samostat-
ným cvikem je dále rozmnožovati, neboť jistoty
správného používání zkušeností perspektivných
docilí kreslíř zase jen častým kreslením, př
němž jest nucer o perspektivě přemítati.
Figurálné kreslení jest nutno počínati pil-
ným skizzováním hlav s různých poloh, nejlépe
snad dle odlitků dobrých studií hlav naturalisti-
ckých a v evičení tom tak dlouho setrvati, poku
žáci nenabyli úplné jistoty v rozvrhu hlavy zře-
telnou kresbou s nejhlavnějšími stíny. Cvičení
dle živých hlav, jež mohlo by pak dobře následo-
vati, může sloužiti na střední škole zvláště jen
ku posouzení obtíží studia malířského.
27
article
Již od prvých počátků kreslení tříbí si mlá
dež vkus na pěkných formách přírodou i rukou
umělce vytvořených. Na krásu přirody jakožto
celku lze mládeži ukázati jen za vycházek do
přírody, jimiž jedině mohou býti žáci seznámeni
s půvaby barevných nálad v přírodě a tím nabyt
základu pro posouzení krajinomalby.
S maliřstvím historickým lze žactvo středo-
školské seznámiti jen rozborem obrazů histori-
ckých na dobrých reprodukcích a poučením
studiu, vedoucím ke komposici historické. Roz-
umí se samo sebou, že nutno předem žáky se
známiti s hlavními tehnikami malířství vůbee.
To lze jen pomocí originálů, ať již ve škole nebo
ve výstavách.
Stejně nutno postupe ati, učíme-li žactv
posuzovati dílo sochařské. Musíme si tu počínati
jako kritik, jenž, chtěje správně posuzovati ho-
tové dílo, navštíví umělce v jeho dílně při práci
Trvalý zájem o umění vzbuzuje a živí i ča-
sté prohlížení dobrých, umělecky illustrovaných
(umění věnovaných) časopisů, jež by měly být
školou učiněny žactvu přístupny. Aby mohli ale
z reprodukce souditi správně o originálech, jest
nutno obeznámiti žáky s technikami moderní re-
produkce. Totéž třeba učiniti, jedná-li se o re-
produkci plastickou, z níž se má souditi na
vzhled originálu.
Roza
28
article
Konečně musí být žácí střední školy se-
znamováni s hlavními alespoň odvětvími uměle-
ckého průmyslu. Jest samozřejmo, že ke všemu
tomu poučování jest nezbytně třeba soustavné
sbírky originálů, pakli není po ruce nějakého
musea nebo výstav, zvláště k tomu účelu pro
školy pořádaných.
Jak by výstavy ty měly býti pořádány a jak
jich využitkováno pro žáky, nelze zde pro ne-
dostatek místa rozváděti.
Znamenitou školou rozhledu v umění
samostatného úsudku o umění jsou dějiny umění
Ony podávají nejlepší měřítko ku posouzení výše
současného umění. Ovšem probírání těchto, byt
jen v hlavních rysech nedá se odbýti chvilko
vými výklady, na jaké jedině by učitel kreslen
někdy snad mohl čas vyšetřiti, ostatně nálež
ony spíše do vyučování dějepisu pro svoji sou-
vislost se všeobecnými dějinami, které vysvětluj
také příčiny vzmachu neb úpadku umění v urči-
tých dobách. Nelze si ale představiti výklady dě
jin umění bez častých vysvětlivek kresbou, pro
čež asi zvláště zařaděno bylo poučování v obo
dějin umění spadající v povinnosti učitele kre
slení a dějiny mu učiněny i zkušebným před-
mětem pro kandidáty učitelství kreslení na
středních školách. Bohužel tak užitečnému po
učování nebyl vyměřen náležitý k tomu čas, an
v zařízení sbírek kreslířských nebylo na ně pa
matováno.
Nechci se zde šíře pouštěti do vyličován
postupu, jakým ny se mělo vyučovati dějinám
umění na střední škole. Bylo o tom pojednáno
již ve čl. „O výchově umělecké na školách
středních“ v čísle 204. ze dne 25. července
1904). Vyučování musilo by postupovati tak, aby
žactvu utkvěl v paměti vždy celkový, jen v hlav-
ních rysech kreslený charakter výtvarného uměn
toho kterého národa a doby.
29
article
Při předvádění architektury musil by býti
připojen stručný výklad o slohu ve výzdobě
vůbec, o účelu jednotlivých článků ve výzdobě
staveb toho kterého slohu historického, aby
žáci nabyli zvláště úsudku, jak o členění archi-
tektury, tak i o případnosti užití té neb oné vý-
zdoby na určitém místě, a nestavěli snad posléze
obyčejný, kasárnicky řešený činžák, bohatě
oblepený slatáninou ozdob v nejrůznějším mě-
řítku a slohu, na roveň se slohově řešenou fa-
cádou, třebas byla bez okázalé ozdoby vedlejší.
Že mezi slohy historickými jest třeba s-
známiti žactvo i s památkami lidového umění
našeho a že mezi arehitekturami různých slohů
třeba předvésti i slohově cenné dřevěné stavby
selské, netřeba snad ani podotýkati. Výklady
z dějin umění nelze si ovšem mysliti bez řádné
sbírky reprodukcí, které by pro sochařství a i pro
architekturu musily býti alespoň z částí pla-
stické.
Přehledněme nyní, v čem jeví se skutečná
potřeba reformy vyučování kreslení, zvláště se
zřetelem k umělecké výchově mládeže! Jest
zvláště třeba zaměniti na počátku vyučování
geometrické kreslení od ruky praktickým cvi-
čením rozvrhování, dále pak jest nutno přizpů-
sobiti zařízení sbírek kreslířských skutečné po-
třebě dalšího vyučování, založeného na studiu
přírody a postupujícího bez dělení na stupně na
základě skutečné pokročilosti žactva v té které
třídě a době; mimo to jest třeba zavésti vyučo-
vání dějin umění jako řádnou součásť středo-
školského vyučování a opatřiti k vyučování tomu
řádné, umělecky provedené pomůcky.
Ostatní nutnou reformu vyučování musí pro-
vésti časem učitelstvo samo, od něho i záležeti
bude skutečná hodnota každé další změny.
Prof. B. Müller.
Müller
30
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národuího divadla. Dnes je druhe
předslavení v cyklu českých oper; sehrána
bude řízením kapelníka p. Angra Dvořákova opera
„Čerta Káča“ s p. Klimentem a pí. Annou Vever-
kovou-Kettnerovou od městského divadla v Norimberce
j. h. v titulních partiích; v ostatních předních partiích
vystoupí pí. Maturová, sl. Feldenova, pí. Hájková, pp.
Plák a Polák. Představení dnešní připadá 3 čtvrtce
předplatitelů. Obsah dnešní opery zároveň s progra-
mem prodává se po 20 h, brožury o skladatelích. ope-
rách a obsahu, vydané k lelošnímu cyklu českých
oper, po 90 h u pokladen a billetářů. Zejtra vystoupí
jako host basista pan Karel Veverka, nyní též šlen
městského divadla v Norimberce, a zpívati bude partii
kardinála v Halévyově opeře „Židovka. Pozejtří
v sobotu je třetí představení v cyklu českých oper.
pro něž určena je Smetanova opera „Braniboři
v Čechách“. O včerejším orvním večeru cyklu čes.
oper, o němž hrána byla Smetanova „Libuše“, bylo
divadlo vyprodáno a v meziaktích slyšáno mnoho
cizojazyčného hovoru. Správa divadla rozhodla se vy-
dávati těm spolkům a ústavům, kterým povolena byla
výhoda levnějších vstupenek na místa k stání, vstu-
penkyjen na poukázky, které budou sprá-
vouNárodníhodivadla samou opatřeny
Poukázky tyto bude možno obdržeti na zvláštní písem-
nou žádost spolků a ústavů, jež zmíněně výhody po-
živají; žádosti podávány buďtež v ředitelství. Poukáz-
ky, jež bude nutno opatřiti razítkem spolku a pod-
pisem člena spolku, vydávají se po 2 h za kus zástup-
cům spolků již nyní; spolkům, které mají dosud své
poukázky v zásobě, poskytuje správa divadla lhůtu
k používání jich vlastních poukázek do konce to-
hoto roku. Od 1. ledna 1905 budou vydávány spolkové
lístky jen na poukázky, pořízené správou divadla.
Dvořákův
Vever
Kettnerův
Maturová
Hájková
Polák
Veverka
Smetanův
Libuše
Norimberk
Čechy
Národuí divadlo
český oprat
Halévyov opera
ec spolek
31
article
+ Lidové dívadlo „Urania“ v Praze VII. Dne
hraje se podruhé výborná novinka „Samamandr“. Žert
o 4 jedn. Napsali E. Hallenstein a H. Fischbach. Zče-
štil K. Lier. Režisér A. Jiřikovský. Hlavní úlohy hraji
dámy Spurná, Balákova, Světlá, Vejvodova, Jiřikovská,
Bitrmanova, Pražská a pp. Kovář, Lachman, Čekanský.
Pražský, Počepický, Spurný, Hlavatý, Čonský. Začá-
tek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů
elektr. dráhy. Zejtra hraje se veselohra „U bílého ko-
níčka“. Ve čtvrtek jest benefiční večer vyni-
kajícího umělce p. Jaroslava Počepi-
ckého, který zvolil si Dumasovu effektní činohru
„Cizinka
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech.
Dnes hraje se ve prospěch paní Zdeňky Bullantové
při pohostinské hře pana Miloše Nového, člena měst-
ského divadla v Plzni, „Revisor“. Veselohra o 5 jedn
Napsal N. Gogol. Zejtra je lidové představení za polo
viční ceny „Tři mušketýři“
+ Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes
opakuje se Hauptmanovo proslulé drama „Tkalci“
s celým činoherním personálem. Správě divadla zda-
řilo se získati provozovací právo této hry pouze pro
omezený počet večerů.
Žert
E Hallenstein
H Fischbach
K Lier
A Jiřikovský
Spurná
Balákův
Světlá
Vejvodův
Jiřikovská
Bitrmanův
Kovář
Lachman
Čekanský
Počepický
Hlavatá
Čonský
Jaroslav Počepi
Dumasův
Král
Bullantová
Nový
N Gogol
Hauptmanův
Praha
Začá
Plzeň
Pištěkův lidový divadlo
smíchovský divadlo
32
article
Hudba.
Hudba.
+ Cyklus českých oper. L. Smelanovou slavnostni
zpěvohrou „Libuší“ zahájen byl v úterý letošní cyklus
dvaceti původních českých oper. Nelze si představiti
vhodnějšího počátku pro umělecké podnikání naší
opery, které chvályhodným způsobem udržuje se co
rok setrvačně a vždy s lepším porozuměním pro účel-
nou ekonomii cyklického předvádění význačných
nejvýznačnějších děl z domácí naší tvorby operní:
jestliže které dílo z ní jest schopno dodati začátku
zpěvoherního cyklu ono nezbytné posvěcení umělecké,
které je nezbytným zase předpokladem pro pojímání
jeho jako celku s určitou uměleckou tendenci vypra-
veného, rekl bych skoro: s jistou oprávněnou tendenei
do určitého obrazu, do určitého plastického útvaru
stylisovaného — jest to zajisté právě tato Smelanova
zpěvohra. To, čím co do uměleckého významu repro-
duktivního je v těsném našem sousedství Wagnerův
„Parsifal“ v Bayreuthě a téhož mistra „Mistři pěvi
norimberští“ v mnichovském divadle prince vladaře
a letos tamže genius Mozartův v residenčním divadle.
jest nám tato zpěvohra v našich nesrovnatelně men-
ších rozměrech cyklických. Naše cykly nemohou se
sice vykázati řadami hostí, avšak chtějí ukázati re-
produktivní výši Národního divadla a zdatnost výkonu
v oboru činnosti naší opery: jim jde tedy spíše o pře-
hlídku vlastní síly, nežli o uměle nahromaděný umě-
lecký effekt, který po cyklu se ve své složky zase roz-
padne, a to je dojista zdravý moment, neboť jeho zá-
kladem je poznání sebe. Obecenstvu pak je zůstaveno,
aby si konstatovalo, jak vysoko dovede ta snaha: uká-
zati, co dovede naše opera ve svém souboru nejlépe,
vypnouti ukazatele její umělecké energie.
L Smelanová
Libuše
Wagnerův
Parsifal
Bayreuth
Mozartův
český oprat
národní divadlo
33
article
Proto při představení „Libuše“ obsazení jedno-
tlivých rolí bylo v téže podobě, jaké jindy bývá,a
jen celek, dojem celého představení dostavil se s ná-
rokem na ocenění, jež vyznívá nám podle viděného
a slyšeného velmi příznivě. Přispěla k tomu zejmena
harmonie styku všech účinových složek výkonných
ať na scéně ať v orchestru, docílená vedením p. Kova-
řovicovým, který dovede nyní s ušlechtilým porozumě-
ním vniknouti v hudební proud této zpěvohry lépe.
nežli na počátku své činnosti, kdy mohutné obrysy
jeho — dříve až do příkrých zvukových formací vy-
hnané a odtud vynesší dílu tomu název nejhlučnější
české zpěvohry, zejmena pro nadměrné vystupování
žesťových nástrojů — ve snaze uvésti do nich úměr-
nost a plastický dramatický výraz ještě mu unikaly.
Jednotlivé výkony zaměstnaných umělců jsou velmi
dobře známy a byly i tentokráte na obvyklé u nich
výši. Jen vřelejší tón dýchal tentokráte jejich zpěvní
výkon a to zejmena Libuše paní Maturové mohla se
vykázali momenty velmi působivými právě tak jako
Přemysl p. Benoniův a Chrudoš p. Klimentův. Lépe
nežli kdy jindy slyšeli jsme úlohu Šťáhlava od pana
Ptáka a slč. Slavíkova s paní Klánovou, zejmena
první obraz zladily ve velmi zajímavý závěrečný
reprodukční akkord, v němž uplatnila se touha po
Libuše
Matura
Přemysl p
Benoniův
Chrudoš
Klimentův
Pták
Klánův
Slavíkov
Kovo