ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 097fe830-71e1-11dc-8588-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 33 celkem · entity: place 68, person 118, work 3, org 16
1 masthead
18. srpna 1904. Čísle 227.
2 masthead
NÁRUDNÍ LISTY-
3 masthead
Strana3
4 article
a venkovských. Upozorňujeme na instituci tu veškery kruhy interessentův a především z odvětví obchodníhe a hostinského, strojního zámečnictví a mechaníky v nichž vládne největší poptávka. Ježto stále v zá- znamu je 120 a 150 uprázdněných míst učednických a denně vyřizováno 15 až 20 uchazečů, z pravidla každé chvíle vyhovět možno ústavu jakékoli přihlášce. Úřadní místnosti nacházejí se na Linhartském nám čp. 131—I. a úřaduje se ve všední den od 8 hod. dopol do 5 hod. odpol. a v neděli a svátek od 9 hod. dopol do 12 hod. pol. — Prodavači cukrovinek. C. k. zemské finanční ředitelství v Praze výnosem ze dne 5. července 1904 č. 92.710 rozhodlo, že prodavači cukrovinek (cuker- natého zboží) nenáležejí k osobám v § 15. průvod- ního nařízení k cuker. zákonu ze dne 29. srpna 1903 č. 63.472 (č. ř. z. 176) taxativně vyjmenovaných. které dle § 27. cukerního zákona ze dne 20. června 1888 ř. z. č. 97 k oznamování jsou povinny nebo dozoru úřadních známek zavěracích podlehají.
Praha
5 article
— Vzpoure v továrně. Svátek své patronky osvě- tily Zuzanky v továrně na nábytek z ohýbaného dřeva firmy Jakuba a Josefa Kohna v Těšíně tak důkladně. že z toho bude několik památek. Zuzanky tomu sice nechtěly, ale stalo se. Na svůj svátek ráno, když šly do práce, pronesly v kapsách svých sukmí do dílen několik láhví kořalky a potají častovaly dělníky. Mistrům neušla jařejší nálada dělnictva a mistr Adolí Czech připadl na pravou příčinu. Láhve s kořalkou konfiskovány a drahý obsah jich vylit na dvůr. Ale v dělnictvu počala vříti zlost a odpůldne, kůyž si v obědové přestávce přikoupili kuráže, někteří začali mistrům nadávat a hrozit jim pěstmi. Podvečer šrou- bovači počínali si tak odvážně, že došlo mezi mistry a dělníky k srážce, při níž na obou stranách byli někteří zraněni do krve a na zavedení pořádku po- volána správou továrny policie, která několik vý- tržníků zatkla. Zakončení svátku Zuzanek bude za několik dnů o okresního soudu v Těšíně.
Zuzanka Jakub Kohn Czech Těšín
6 article
— Lesní požár. Ze Sv. Jana pod Skalou s. nám píše: V pondělí o 10. hod. dopolední, kdy vše meškalo na službách božich u Sv. Jana pod Skalou, vypukl nad obcí Hostími ve vysoké stráni lesní požár, za- ložený nezbedností jistého chlapce. Les prostírající se v rozměru přes 80 jiter, mohl lehnouti při prudkém větru, který toho dne vál, úplně popelem, kdyby ne- bylo bývalo rázného, okamžitého zakročení a zá- chranné práce sboru hasičského a občanstva z Ho- stími, sv. Jana a ostatních obcí okolních, jež nad- lidskou námahou a sebezapřením oheň omezily na plochu as 1 jitra. Nebýti hasičů a přispění občanstva. byly by snad i obce Hostím a Bubovice zkáze pro- padly. — Ohně na venkově. V Zámrsku u Těšína vypuk dne 16. t. m. dopoledne ve stáji starosty obce ohei a rozšířil se záhy na 11 obytných a 21 hospodářských budov, které všechny zničil. Uhořelo též 26 kusů do- bytka. Bez přístřeší jsou 82 osoby. Škoda odhaduje se na 60.000 korun. — V úterý o 7. hodině ranní vy- pukl oheň ve statku p. Josefa Frýčka v Dolanech u Plzně a zničil tři stodoly, dvoje stáje a velký stoh obili — Ve Vejprnicích u Plzně vyhořela v sobotu dne 13 t. m. stodola rolníka p. Kučery. — Při vondělním po- žáru v Řepíně u Mšena, o němž jsme se již zmínili vyhořelo 18 rolnických usedlostí. Že škody odhadnuté na 122.000 K hražena jest pojištěním sotva polovina — V obci Lišanech u stanice Lužná-Lišany na buště hradské dráze vyhořely dne 16. t. m. 4 rolnické used- losti. 6 slodol a 2 sýpky. Z pohořelých jen dva jsou pojištěni. Oheň v této obci byl založen a žhář by ještě za požáru zatčen a dopraven k okresnímu soudu v Rakovníce.
svazek . Jan Skala Jan svatý . Jan Frýček Kučera Hostím Bubovice Zámrsk Těšín Dolany Vejprnice Plzeň Řepín Mšeno Lišany Lužná Rakovník
7 article
— Velký požár na venkově. Z Klokočné se nám píše: Strašným neštěstím postižena byla předevčírem obec Klokočná v okresu říčanském. Pro dětskou zábavu zbaveno bylo 17 rodin přístřeší a mim to připraveny léměř o veškerý svůj majetek více ne 24 rodiny. Nářek nebohých rodin je nevylíčitelný. Člověku, jenž na vlastní oči spatřil tuto bídu a sly- šel pláč pohořelých a smutné vyhlídky do budoucna se až srdce kormoutilo .. A litovati jest právě prote nejvíce, že neštěstí poslihlo samé nezámožné a méně zásobené rodiny. Ubožáci ještě před třemi dny uspokojením ulébali, těšíce se, že aspoň úrodu, bohu žel, dosti chatrnou, dostali pod střechy a v duchu vypočítávali, kolik jim po odečtení daní a zapravan jiných výdajů zbude a dnes — mají dopočítáno. Ma- jetek, ceněný na mnoho tisfc korun, rozplynul se dým a popel. Toto truchlivé resumě není nijak pře hnáno, neboť stav pohořelých je opravdu žalostný z ubožáků jsou jen někteří a to ještě na nízký obnos pojištěni. Požár vznikl takto: V pondělí dne 15. t. m. zuřil požár v lese knížete z Lichtensteinů nedaleko Kl kočně a zachvátil plochu 18 hektarů.
bůh Lichtenstein Klement kočně Klokočná Ma ha
8 article
Když požár byl utlumen, nařízeno lidu z vůkolnie obci, aby se zúčastnil hlídky v zachráněné části lesa. K akci té volání byli také obyvatelé obce Klokočné. kteří měli dne 16. t. m. střežiti část lesa, obrácenou k jejich obci. Následkem těto hlídky byla obec Klo- kočná téměř liduprázdná, neboť veškeré obyvatelstv vyjma starce a děti, dlelo u lesa, plníc daný příkaz Pojednou — bylo as půl jedné odpoledne — zahled kdosi z hlídačů dým, valíci se z jedné usedlosti Ob čané, domyslivše se, že v dědině hoří, o překot pá- dili k svým stavením, z nichž už několik stálo v pla- menech. Následkem leknuti nebyla většina lidu schopna nějaké záchranné akce a skoro nečinně ob- cházela v němém žalu hořící své budovy. Teprve ohlas hasičských trubek a rušný chvat hasičů pro budil je z tohoto ztrnutí. Vydatnou čínnost rozvi- nulo vojsko, nalezající se v okolních obcích na po- chodu k chystaným manévrům. Leč nepříznivý vítr mařil veškeru snahu a podporoval zhoubný živel, jenž v hodině sežehl téměř půl obce. Ze B7 čísel zachváceno a zničeno bylo ohněm 17 usedlostí.
Klokočná Kt B 7
9 article
Vedle úplné letošní sklizně, nahromaděné v sto- dolách, uhořelo v plamenech množství dobytka, ze jmena vepřů, dále drůbež, ano i psi a kočky. Ze zachvácených obytných stavení nebylo lze zachrá- niti ničeho. Nábytek, kuchyňské nádoby, peřiny, skvosty, šatstvo, ano i hotové peníze — vše bylo zničeno. Některým pohořelým zbylo jen to, co na sobě měli. Očití svědci, mezi nimiž sa nalezal správce tamní školy pan Pešek, dále starosta obce, pan Mládek líčili vznik ohně takto: Oba slojíce o polední na návsi, hovořili živě o lesním požáru, když tu náhle vyšlehl ze střechy obytného slavení čís. 12 oheň. Sotva že oba doběhli k obro- žené budově, stála táž v jednom plameni, který po- čal zachvacovati sousední stodolu. Na troud vyschlá slaměná střecha poskytovala plamenům výbornou potravu, takže se téměř v minuté počaly rozšiřovati na protější stavení čís. 11. Další pokračování po- žáru nedá se ani vylíčiti, neboť téměř v minutě za- plavena byla polovina obce mořem plamenů. O3. hodině zuřil oheň v největších rozměrech. Do té doby sjelo se k požáru 11 hasičských sborů s toli- též stříkačkami a to z obcí: Klokočné, Struhařova. Stránčic, Všestar, Mnichovic, Tehova, Šrbina, Kunic.
Pešek Mládek Klokočná Struhařov Stránčice Všestary Mnichovice Tehov Šrbina Kunice
10 article
Kašovic, Všechrom a Svojetic. Avšak ani nadlidská sla nebyla s to tlumiti žár, který každou chvílí stival se mocnějším. Do večera čněly ze 17 obyt- ných stavení a nejméně 25 hospodářských budov ji ohořelé štíty a shroucené zdí. Vše, co mezi nimi se nalezalo, obráceno bylo v popel. Dle místního tjštění vyhořely tyto usedlosti: číslo 16, náležející rolníku Jos. Navrátilovi; shořelo obytné stavení, d.škovou střechou krytý sklep, stodola a stáje. V obytném stavení zníčen byl veškerý nábytek, pe finy, šatstvo a jiné věci; číslo 12, náležející Václavu Černému. Shořelo obytné stavení a stodola. Z obyt- ného stavení nebylo lze vynésti ani třísku; vše bylo stráveno požárem. Číslo 10, náležející staro- stovi Fr. Mládkovi; shořely chlévy a čásť obytného navení; číslo 13, usedlost Františka Černého, shořela záplna a to obytné stavení, stodola a stáje; při vy- nášení nábytku zraněn byl Černý a jeho žena padajieím trámem. »Číslo 30. domek Antonína Sla- vléka, jemuž shořelo vše. Číslo 39. chalupa Franti ška Hynka, dále stodola. Číslo 22. usedlost Františka lavůrka; shořelo obytné stavení, stodola, chlévy atd.
Navrátil Černý Mládek Černá Sl Hynk lavůrka Kašovice Všechrom Svojetice Francie
11 article
Čislo 2. domek Barbory Košíkové shořel i se stodo- lou. Číslo 20. nsedlost Josefa Líznera, shořelo obylné savení, stodola, sýpky, stáje, v nich pak uhořelo několik kusů vepřového dobytka, dále drůbeža v cbytném stavení vše. Číslo 1., v němž se na ezala obeená škola, shořelo až na holé zdi. Jeho majiteli losefu Šťastnému shořela stodola s veškerou sklizní, dale dva hospodářské stroje, nářadí a veškeré do- mácí zařízení, pak zásoba stavebního dříví. Mimo to uhořela 1 kráva. Čislo 28. usedlost Kateř. Černé, shořelo obytné stavení a chlévy, dále kolna; v pla- menech zahynuli 2 psi. Číslo 19. usedlost rolníka Ant. Urbana, jemuž shořelo obytné stavení, stodola. ttáje a celé zařízení domácí. V plamenech zahynul
Košík Lízner Černá Antonín Urbano
12 article
pes a několik kusů drůbeže. Číslo 27. chalupa Karla Helovského, kdež na půdě upáleno několik koček. Číslo 25. jednopatrový domek Josefa Davídka, číslo 26. domek a stodola Jos. Žalud“, shořelo vše: v ohni upálena veškerá drůbež. Číslo 34. domek obecního almužníka, slepého starce Josefa Trojánka, který s těží zachránil holé živobytí. Kromě těcht pohořelých utrpěli škodu jejich nájemci, a to V. Budský, jemuž ve stodole Žaludově shořela celá sklizeň. Ant. Slavíček starší, kterému v čísle 30 shořel nábytek a peřiny, Frant. Hynek, výměnkář v čísle 39, kterému taktéž shořel nábytek. Josef Tomá- nek v čís. 27 přišel ohněm o veškerý nábytek, ře- meslnické náčiní a šatstvo. Jos. Krčmář, 84letý výměnkář v čís. 72 popálen byl na celém těle mimo to přišel ohněm o vše. Dále zraněni byli: A Urban, jenž byl popálen hořícím a padajícím trá- mem; Josef Javůrek zraněn též hořícím trámem. Ant. Slavíček byl při vynášení nábytku ožehnut plamenem v obličejí a mimo to zraněn padajícím krovem. Také žena jeho Marie utrpěla větší popále- niny. Kromě těchto osob zranění byli nejen hasiči ale i četní vojíni, kterým byla pak poskytnuta lé- kařská pomoc. O vzniku ohně se praví toto: Celé neštěstí zavinil 9lelý školák František Černý, synek jednoho z pohořelých Hoch, nevěda dlouhou chvíli co tropit, udělal si před sklípkem, opatřeným slamě- nou střechou ohníček, na němž si pekl brambory.
Helovský Davídek Trojánek V Budský Slavíček František Hynek Josef Tomý Urban Javůrek Černá Jos
13 article
Od plamenů zasaženo bylo suché chvojí, po kterém se pak oheň dále rozšířil. Snad bylo by se podařilo oheň v prvých počátcích utlumiti, kdyby byl po ruce dostatek občanů, kteří musili hlídati knížecí les. Z pohořelých jsou jen někteří pojištění a to pouze na obytná stavení, na úrodu nikdo. Nešťast- níci ohlížejí s oprávněnými obavami do hudoucna a nezahájí-li se v jejich prospěch dobročinné sbírky. budou opravdu zničeni, neboť mnohým nezbylo než to, co na sohě měli. — Na popud prof. dra. Práška. meškajícího na letním bytě v Hrušově, provedena byla včera mezí letními kolonisty sbírka, která vy- nesla 150 korun. K téže přispěli pan ředitel Kovář obnosem 10 korun a obec velko popovická 20 korun. — Úraz kočího. Včera dopoledne posližen by 34letý kočí V. Vyhnanovský z Vitavské ul. č. 422 vážnou nehodou. Když na nádvoří poštovního ředitel- ství otáčel vůz, dostal se pod kola, jež mu přejela obě nohy a vážně jej zranila. Vyhnanovský byl vozem záchranné stanice odvezen do všeobecné nemocnice. — Těžký úraz cyklisty. Uzenářský učeň František Chlad, zaměstnaný u uzenáre p. Chalupníka na Král. Vinohradech, jel včera odpoledne na bicyklu a vrazil do nějaké paní. Při srážce sletěl s kola tak nešťastně. že utrpěl otřesení mozku. Byl dopraven do všeobecné nemocnice, kde stav jeho uznán za povážlivý. — Nehoda při práci. Na novostavbě č. 393 v Kar- líně spadla včera na hlavu zedníka Františka Vysušila z Braníka cihla a těžce ho zranila. Přivolaný téka zjistil u Vysušila otřesení mozku a dal ho dopraviti do všeobecné nemocnice.
profesor doktor Prášek V Vyhnanovský Vyhnanovský Chlad Chalupník Král Vysušil Hrušov Vitavský ulice Kara Braník všeobecný nemocnice
14 article
— Záhadná vražda. V Polské Ostravě zemřel fará P. Bitta a majitel pohřebního ústavu p. Chorovský najal si v neděli dne 14. t. m. dělníka Felixa Zgudu, by mu pro něj vykopal hrob za smluvený obnos 5 korun. Když Zguda hrob vykopal, dával prý mu p. Chorovský za tuto práci nejprve pouze 20 kr. a po- zději 3 koruny, s čímž Zgud nebyl spokojen. V hádce z toho povstalé uhodil Chorovský Zguda do tváře, načež tento se sebral a odešel bez peněz do hostince p. Goldfingra, ve kterém prý se pohádal s ostatními hosty. Když se o 11. hodině v noci Zgud vracel domů, přepaden byl ve vzdálenosti asi 2 minut cesty o četnické stanice nezjištčným mužem, který zasadil mu hlubokou a širokou ránu do prsou, již záhy pod- lehl. Neví se, zda smrtelná rána pocházela od některé z osob, s nimiž se dělník před tím pohádal, anebo zdalináhodou nestal se obětí rány, která chystáha byla na někoho jiného. — Zastřelen četníkem. U mostu u Maloměřic v Slezsku potkal dne 12. t. m. o 3. hodině ranní četnický závodčí z Bílovic 3 podezřelé muže, kteří, sotva že jej zahlédli, dali se na útěk. Když jeden z nich střelii po četníku z revolveru, vypálil závodčí za prcha jícím ránu z ručnice. Kule zasáhla nebezpečného lupičo Hrušku, kterého usmrtila. Druzí dva jeho soudruzi prchli. U Hrušky nalezeny věci, pocházející z krádeže provedené v noci na 12. t. m. v hostinci p. Bartouě v Obřanech.
Bitta Chorovský Zguda Zgud Hruška Ostrava Maloměřice Slezsko Bílovice Kula Obřany Zguda hrob U most
15 article
— Zabil se pádem s vozu. Z Křimic u Plzně v těchto dnech s povozem do Vochova se vracející 69letý rolník pan Josef Waster dojel až téměř ke svě usedlosti, ale do ní již sám nevkročil. Koně splašil se mu před ní a p. Walter za divoké jízdy spad s vozu tak nešťastně, že zraniv se těžce, záhy zemřel. — Hoch utonul ve studní. Půidruhého roku starý synáček rolníka p. Josefa Kaliny v Kuzí u Stražov odběhl v těchto dnech ze stodoly, ve které pracovat jeho otec a přiblíživ se ke studni, spadl do ní. Rodiče pohřešili jej teprve po chvíli a nalezli jej ve studni ovšem již mrtvého. — Velké neštěstí přihodilo se v těchto dnech v rodině rolníka pana Wollingra v Mannsberku u Znojma. Jeho dítě strhlo na sebe konev vřelé kávy Starší sestrá chtěla konev zachytiti, ale převrhla při tom hořící lampu, plnou petroleje, která vybuchla Hned byly obě dívčiny v plameni. Otec, dlící ve stáji, a též obuvnický učeň Jan Lušecký, přiběhli jim ku pomoci a oba utrpěli na rukou značné popá- leniny. — Obě děvčátka popáleninám za krátko podlehla. — Z Jičína. „Sokol“ jičínský opakuje n všeobecnou žádost v sobolu dne 20. srpna 1904 (za- čátek v 71/2 hod. večer) v Sokolovně dětské divadelní představení „Tři halíře“, výpravnou dramatickou bá- chorku se zpěvy a reji od Frant. Jaroše, při sníženýcn cenách. — Úspěch prvního provedení byl neobyčejně skvělý co do výpravy i co do výkonů drobných „uměl- ců“, kteří byli vždy po několikráte na otevřené scéně i po jednáních bouřlivě vyvoláváni. Připomínáme, že podobné dětské divadelní představení, kromě „Jesli- ček“ před několika léty, v Jičíně ještě nebyto. — V brněnské loterii tažena byla včera následu jíci čísla: 75 33 74 43 58.
Waster Walter Kalina Wollingr Lušecký František Jaroš Křimice Plzeň Vochov Kona Kuzet Mannsberk u Znojmo Jičín Stražov Sokol
16 article
— Loutkové divadlo. V národním loutkovém di vadle Klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Třebe nicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6 hod. „Pohádka o brněnském kolu — Veřejná dražba. V soudní dražební síni pro- dávati se budou zejtra v pátek od 1/49. hodiny dopol tyto předměty: asi 100 kusů porculánového a skleněné- ho nádobí, různý obnošený damský oděv, prádlo: do mácí zařízení, plyšová garnitura, nábytek a mand na prádlo. — Woerlův illustrovaný průvodce Prahou. Ke včerejší zprávě, v níž po zásluze posouzen tento če- štinu ostouzející spisek, sděluje nám Ústřední vyda- vatelství v Praze, v Ovocné ulici, že každého roku vydává ve slušné úpravě „Lidového průvodce Pranou a okohm“ ve správném českém a německém vydán s mapkou.
Pařík Třebe Král Woerlův Praha ovocný loutkový divadlo
17 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Bacill úplavice. Z Krakova se telegrafuje, ž professor Recsynski objevil původce úplavice v ba- cillu, dříve již Schigou a Krausem nalezeném. Re- czynskí doufá, že se mu podaří vyrobiti záhy serun proti úplavici. = Velký požár v Uhrách. Z Pešti, 17. srpna (C.-B.) V městě Gyöngyösi v hevečské stolici vypuk včera večer oheň, jenž sežehl do dnešního rána 500 domů s vedlejšími budovami. Také kostel františkán ský shořel. Pro nedostatek vody požár nemohl být ještě omezen. Obyvatelé bez přístřeší táboří pod širým nebem na náměstí. — Pozdě v noci se tele- grafuje: Požár v Gyöngyösi byl odpoledne lokaliso- ván. V troskách ale u velikém rozsahu ještě doutná. Požár zničil kromě množství jiného majetku i mnoho peněz na hotovosti, cených papírů i zlatých a stříbr ných klenotů. — Ze Sibíně se telegrafuje, že v obe Szelindeku vyhořelo 18 domů i s vedlejšími stave- ními. Také mnoho dobytka uhořelo a veliké zásoby zničeny. = Velký požár lesní. Ze Lvova telegrafují, že od včerejška hoří lesy u města Miělce a to ji v rozloze 20 jiter. Vojsko snaží se oheň lokalisovati což jest ale velice obtížné. I sousedpí lesy jsou ohroženy.
Recsynski Kraus Požár Gyöngyösi Miělka Krakov Re Uhry Pešť Gyöngyösi Lvov Velká požár
18 article
= Obavy před tyfem v Paříži. Z Paříže se tele- grafuje: Pařížská prefektura napomíná pařížské oby- vatelstvo, aby pilo jen svařenou vodu. Provolán odůvodňuje se tím, že v bezprostřední blízkost jednoho pramene, z nichž se Paříž vodou opatřuje vznikl tyfus. = Zabil ženu a jejího milence. Z Bukurešti se telegrafuje, že sedlák Gheorge ve vsi Cemile sekerou rozťal lebku manželce své a milenci jejímu, cikánu jež zastihl na dvoře v objetí. Oba byli na ráz mrtvi. Vrah se vydal sám soudu. = Upálení ve XX. věku. Z New Yorku se te- legrafuje: Nedalsko Statesbora v Georgii vyrval zu- řivý lid dva černochy, z vraždy usvědčené, strážía upálil je na hranici. Také několik vojáků byl zraněno. = Velký oheň na Rusi. Z Minska, 17. srpna. (C.-B.) Město Voloskin v gubernii Vilenské úpln vyhořelo.
Cikán Paříž Bukurešť New York Minsk Voloskin Gheorge
19 title
Školská hlídka.
20 article K vyučování kreslení na středních školách
K vyučování kreslení na středních školách Kreslení, jako praktický, stručný a každému snadno srozumitelný prostředek dorozumívací, zjednalo si důležitosti v praktickém životě a stalo se řádným předmětem vyučování téměř ve všech školách. Pěstuje se ve školách nejen proto, že mládeži jest kresba hned od počátku užitečnou pomůckou ke studiu, později pak mno- hému nezbytnou pomůckou v životním povolání, ale i proto, že lze kreslením snadno a témět zábavně vzdělávati vkus, ba i cit mládeže. Okresluje-li mládež pěkné tvary, jest tím již nucena déle a bedlivěji si jich všímati a o nich i přemýšleti, a jest tak vnímavá duše její i déle vystavena působení ušlechtilého dojmu krásy. Častým pozorováním pěkných zjevů učí se ko nečně mládež i rozlišovati tyto od zjevů všedníe — třibí si vkus. Této stránce kreslení věnuje v poslední době zvláštní pozornost tak zvaná umělecká výchova mládeže.
21 article
Čeho chce docíliti umělecká výchova? Aby mládež ze středni školy vystupující si odnášela mimo praktickou zručnost okreslování též trvalý zájem pro vše krásně, jež lze zrakem vnímat jak v přírodě, tak i v umění výtvarném, aby později sama ušlechtilé požitky zraku vyhledá vala a vlastním vkusem je též oceniti dovedla Při kreslení snaží se kreslíř nejprvé, aby utvořil si jasnou představu o vzoru, který jest mu zobraziti, nabytou představu vyjadřuje pak kresbou. Čím větší obtíže činí mu zobrazování samo, tím méně pozornosti lze mu soustřediti na zkoumání vzoru, tím měně tříbí si také vkus posuzováním tohoto Proto mělo by býti dosa- hováno zručnosti kresliřské cestou nejkratší. V čem záleži zručnosť kreslířská? V tom, s jakou jistotou a rychlostí dovede kreslí v danémi měřitků kresbou naznačiti hlavní roz měry a tvar předmětu, dále jak dovede odhad- nouti poměr a vztah jednotlivých částí kresle- ného celku a tento pak do libovolných podrob- ností zobraziti. Ať kreslir ustane kdykoliv ve své práci, vždy zůstává tato pro sebé uzavřeným celkem. Této zručnosti lze nabýti jedině častým okreslováním, při čemž šetřeno jest postupu svrchu naznačeného.
22 article
Postavme nyní vedle kreslení tohoto geome- trické kreslení od ruky, jakým se začíná učíti kreslení v prvé třídě středních škol. Při něm učí se mládež celek z částí spíše seslavovati nikoli zobrazovati zkusmo na základě porovná váni rozměrů celku a částí jeho, ani postupným členěním a zdokonalováním původního náčrtu. nýbrž učí se hned hotově klásti každou čáru na určité místo, jež předem může býti mathe- maticky a měřicky zcela přesně stanoveno. Praktický kresliř i malíř uživá k přesnému zobrazení přímek a pravidelných obrázců geo- metrických vždy pravitka a kružidla (i krajináři při zobrazení architektur tak činl). Vtipnější mládež uživá také vždy bez zvláštníího návodu učitelova těchto vhodných k tomu účeli jinak pomůcek, učitel pak se ociťuje v choulostivém postavení, musí-li ji pro tuto čipernost kárati, po případě i trestati; mládež pak se uči bez děčně pokrytectví, používajíc zpravidla pak proti tomuto zákazu potají dále těchže prostředků, jež uznává vytrvale za vhodné přes všechny zákazy učitele, který by jí měl vlastně ukázati jak se prakticky s pravitkem a kružidlem za- chází. Geometrické kreslení od ruky jest však jedním z nejtěžších výkonů kreslířských,a mládež má z něho pro praktickou zručnost zisk pranepatrný. Za to připravena jest jím o cvičení v rozvrhování, jež pro začátečníky jest nejcennějším.
23 article
Kresliřské vady, jež si mládež geometrickým kreslením od ruky osvojí, jsou ji pak dlouho závadou pokroku v kreslení. Proto lze si jen toužebně přáti, by došlo vyučování kreslení v tomto směru brzy žádoucí změny. Krok k tomu učiněn již tím, že geometrických obrazců jest nyní užívati jen jako základního tvaru ku vý zdobě sloužicího a tím, že geometrické tvary mohou občas zaměněny býti pro rozmanitost i jiným motivem. Na některých školách děje se záměna ta tak, že motivu rostlinného užíváno jest jako výzdobného prvku, a žáci učení komponovati z motivů těch ornamenty. Že počínání toto jest opět nezdravým výstřelkem, na to poukázal před nedávnem již referent tohoto listu o umění vý tvarném p. prof. K. B. Mádl. Jest však nutn vyvrátiti domněnku, že snad na všech středních školách se takto vyučuje. Kreslení skulečných květin lze ale na střední škole jen radostně vítati, protože se jim upozorňuje mládež na krásu přírody, neproje- vující se toliko malebným zabarvením kvělů ale každým přirozeným tvarem a barvou, zde zvláště pěknými pohyby lodyh a listů každé rostliny, nejen živé ale i usýchající, jak uči po znávati i úměrné rozložení a účelné tvořen všech forem rostlinných. Na základě zkušenost při tom nabytých dovedou pak žáci sledovati porozuměním i organickou souvislost jednotlivých části každého ornamentu. Poněvadž jest ale rostlina bytost velmi křehká a rychle se měnící, nehodí se dobře pro začátečníky; jest také pro ně poměrně velm složitým úkolem vpraviti skutečný tvar do plochy Konečně nelze i z toho důvodu kreslení dle živé květiny hned z počátku pro střední školu dopo ručiti (ba snad ani dle uměle sušené květiny která svůj tvar trvale zachovává), poněvadž p velkém počtu žáků (t. j. 40 i více žáků v každ prvé třídě střední školy) není učiteli možno dát
Mádl
24 article
všem žákům v čas potřebný návod, aniž sou časně dohlédnouti, zdali všichni si při kreslen tom správně počínají. Z této příčiny hodí se ku prvnímu návodu poměrně nejlépe vyučovati dl společného vzoru. Se stanoviska pouhého kreslení padá z po- čátku zvláště na váhu, jak jsou žáci veden kresliti. Hledíme-li však na kreslení jako na prostředek tříbení vkusu žáků, musíme vybírati hned z počátku vzory dokonalé, oku lahodíe tvarem i barvou. Tu doporučují se pak nikoliv ornamenty, jichž složení počátečník nechápe. nýbrž pěknými liniemi vykreslené tvary rostlinné jednoduchých forem (na př. lodyhy s listy květy a plody). Jedna okolnost však jest tu ještě zvlášť dů- ležita: Vzory buďtež dostatečně velké, aby celé třídě byly zřetelny a co hlavní, nesouměrné, tak aby byli již samým vzorem žáci nucení po- hlížeti hned od počátku na kreslený tvar jak na celek a tento hned prvním rozvrhem správně zachytiti. Srovnáním se skutečnou rostlinou lze již snadno poukázati na to, čeho si nutno při kreslení rostliny nejvíce všímati a jak postupo- vati. Lze tu i poukázati na účelné rozložent tvarů, různé pohyby lodyhy, řapíků, stopek, ří- dící se vždy činností jich, vzpírají-lí neb nesou tíži, aneb-li se volně vznášejí, a tím klásti prvm základy pro správné posuzování každého rostlinného ornamentu. Přechod od předlohy ke květinám sušeným neb živým lze pak provésti znenáhla, a to vždy postupně dle schopností těch klerých žáků, tak aby učitel stačil zavésti všechny žáky v novou práci.
25 article
Když žák nabyl kreslením tvarů přírodních mimo jistotu kresby také nezbytného cítu pro ladnost linií a poměr tvarů, lze s ním teprve při kročiti ke kreslení ornamentů historických slohů I tu ale doporučoval by se přechod nenáhlý, takovými vzory, kde použity jsou tvary přírody téměř úplně v původní své podobě, jako u mno- hých ornamentů moderních. Tak se nejlépe poskytne žactvu příležitost postupně vniknouti do podstaty a vytváření ornamentu a ono bude moci samo kdykotiv správně posouditi umě- lecké výtvory tohoto druhu.
26 article
Velkým kamenem úrazu bývá žákům v kreslení perspektiva. Základní pravidla perspek tivy lze nejsnáze vyložiti na základních geome- trických tvarech, pak teprv lze si všímati i růz- ných spojek, z těchto tvarů povstalých. Omezí-l se vždy výklad na nejnutnější návod ke správ, nému kreslení potřebný, vybudovaný skutečně na názoru a ne na theoriích, jež žákům nižších tříd jsou vždy nepřístupny, nečiní pochopen. perspektivných základů žactvu obtíže. Znalost základů perspektivy má však jenom tenkráte pro kreslíře trvalou cenu, nikoliv umí-li z pamět všecka pravidla bezvadně odříkávati, nýbrž do- vede-li jich samostatně využiti kdekoliv př kreslení dle skutečnosti a dovede-l si potřebné mu pravidlo sám opět vývoditi. K tomu jest nutno žáky ve škole vésti kreslenin. takových předmětů, k nimž má žák i mimo školu přístup a má tudiž příležitost ze svých vědomostí per- spektivných se prakticky zkoušeli a samostat- ným cvikem je dále rozmnožovati, neboť jistoty správného používání zkušeností perspektivných docilí kreslíř zase jen častým kreslením, př němž jest nucer o perspektivě přemítati. Figurálné kreslení jest nutno počínati pil- ným skizzováním hlav s různých poloh, nejlépe snad dle odlitků dobrých studií hlav naturalisti- ckých a v evičení tom tak dlouho setrvati, poku žáci nenabyli úplné jistoty v rozvrhu hlavy zře- telnou kresbou s nejhlavnějšími stíny. Cvičení dle živých hlav, jež mohlo by pak dobře následo- vati, může sloužiti na střední škole zvláště jen ku posouzení obtíží studia malířského.
27 article
Již od prvých počátků kreslení tříbí si mlá dež vkus na pěkných formách přírodou i rukou umělce vytvořených. Na krásu přirody jakožto celku lze mládeži ukázati jen za vycházek do přírody, jimiž jedině mohou býti žáci seznámeni s půvaby barevných nálad v přírodě a tím nabyt základu pro posouzení krajinomalby. S maliřstvím historickým lze žactvo středo- školské seznámiti jen rozborem obrazů histori- ckých na dobrých reprodukcích a poučením studiu, vedoucím ke komposici historické. Roz- umí se samo sebou, že nutno předem žáky se známiti s hlavními tehnikami malířství vůbee. To lze jen pomocí originálů, ať již ve škole nebo ve výstavách. Stejně nutno postupe ati, učíme-li žactv posuzovati dílo sochařské. Musíme si tu počínati jako kritik, jenž, chtěje správně posuzovati ho- tové dílo, navštíví umělce v jeho dílně při práci Trvalý zájem o umění vzbuzuje a živí i ča- sté prohlížení dobrých, umělecky illustrovaných (umění věnovaných) časopisů, jež by měly být školou učiněny žactvu přístupny. Aby mohli ale z reprodukce souditi správně o originálech, jest nutno obeznámiti žáky s technikami moderní re- produkce. Totéž třeba učiniti, jedná-li se o re- produkci plastickou, z níž se má souditi na vzhled originálu.
Roza
28 article
Konečně musí být žácí střední školy se- znamováni s hlavními alespoň odvětvími uměle- ckého průmyslu. Jest samozřejmo, že ke všemu tomu poučování jest nezbytně třeba soustavné sbírky originálů, pakli není po ruce nějakého musea nebo výstav, zvláště k tomu účelu pro školy pořádaných. Jak by výstavy ty měly býti pořádány a jak jich využitkováno pro žáky, nelze zde pro ne- dostatek místa rozváděti. Znamenitou školou rozhledu v umění samostatného úsudku o umění jsou dějiny umění Ony podávají nejlepší měřítko ku posouzení výše současného umění. Ovšem probírání těchto, byt jen v hlavních rysech nedá se odbýti chvilko vými výklady, na jaké jedině by učitel kreslen někdy snad mohl čas vyšetřiti, ostatně nálež ony spíše do vyučování dějepisu pro svoji sou- vislost se všeobecnými dějinami, které vysvětluj také příčiny vzmachu neb úpadku umění v urči- tých dobách. Nelze si ale představiti výklady dě jin umění bez častých vysvětlivek kresbou, pro čež asi zvláště zařaděno bylo poučování v obo dějin umění spadající v povinnosti učitele kre slení a dějiny mu učiněny i zkušebným před- mětem pro kandidáty učitelství kreslení na středních školách. Bohužel tak užitečnému po učování nebyl vyměřen náležitý k tomu čas, an v zařízení sbírek kreslířských nebylo na ně pa matováno. Nechci se zde šíře pouštěti do vyličován postupu, jakým ny se mělo vyučovati dějinám umění na střední škole. Bylo o tom pojednáno již ve čl. „O výchově umělecké na školách středních“ v čísle 204. ze dne 25. července 1904). Vyučování musilo by postupovati tak, aby žactvu utkvěl v paměti vždy celkový, jen v hlav- ních rysech kreslený charakter výtvarného uměn toho kterého národa a doby.
29 article
Při předvádění architektury musil by býti připojen stručný výklad o slohu ve výzdobě vůbec, o účelu jednotlivých článků ve výzdobě staveb toho kterého slohu historického, aby žáci nabyli zvláště úsudku, jak o členění archi- tektury, tak i o případnosti užití té neb oné vý- zdoby na určitém místě, a nestavěli snad posléze obyčejný, kasárnicky řešený činžák, bohatě oblepený slatáninou ozdob v nejrůznějším mě- řítku a slohu, na roveň se slohově řešenou fa- cádou, třebas byla bez okázalé ozdoby vedlejší. Že mezi slohy historickými jest třeba s- známiti žactvo i s památkami lidového umění našeho a že mezi arehitekturami různých slohů třeba předvésti i slohově cenné dřevěné stavby selské, netřeba snad ani podotýkati. Výklady z dějin umění nelze si ovšem mysliti bez řádné sbírky reprodukcí, které by pro sochařství a i pro architekturu musily býti alespoň z částí pla- stické. Přehledněme nyní, v čem jeví se skutečná potřeba reformy vyučování kreslení, zvláště se zřetelem k umělecké výchově mládeže! Jest zvláště třeba zaměniti na počátku vyučování geometrické kreslení od ruky praktickým cvi- čením rozvrhování, dále pak jest nutno přizpů- sobiti zařízení sbírek kreslířských skutečné po- třebě dalšího vyučování, založeného na studiu přírody a postupujícího bez dělení na stupně na základě skutečné pokročilosti žactva v té které třídě a době; mimo to jest třeba zavésti vyučo- vání dějin umění jako řádnou součásť středo- školského vyučování a opatřiti k vyučování tomu řádné, umělecky provedené pomůcky. Ostatní nutnou reformu vyučování musí pro- vésti časem učitelstvo samo, od něho i záležeti bude skutečná hodnota každé další změny. Prof. B. Müller.
Müller
30 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národuího divadla. Dnes je druhe předslavení v cyklu českých oper; sehrána bude řízením kapelníka p. Angra Dvořákova opera „Čerta Káča“ s p. Klimentem a pí. Annou Vever- kovou-Kettnerovou od městského divadla v Norimberce j. h. v titulních partiích; v ostatních předních partiích vystoupí pí. Maturová, sl. Feldenova, pí. Hájková, pp. Plák a Polák. Představení dnešní připadá 3 čtvrtce předplatitelů. Obsah dnešní opery zároveň s progra- mem prodává se po 20 h, brožury o skladatelích. ope- rách a obsahu, vydané k lelošnímu cyklu českých oper, po 90 h u pokladen a billetářů. Zejtra vystoupí jako host basista pan Karel Veverka, nyní též šlen městského divadla v Norimberce, a zpívati bude partii kardinála v Halévyově opeře „Židovka. Pozejtří v sobotu je třetí představení v cyklu českých oper. pro něž určena je Smetanova opera „Braniboři v Čechách“. O včerejším orvním večeru cyklu čes. oper, o němž hrána byla Smetanova „Libuše“, bylo divadlo vyprodáno a v meziaktích slyšáno mnoho cizojazyčného hovoru. Správa divadla rozhodla se vy- dávati těm spolkům a ústavům, kterým povolena byla výhoda levnějších vstupenek na místa k stání, vstu- penkyjen na poukázky, které budou sprá- vouNárodníhodivadla samou opatřeny Poukázky tyto bude možno obdržeti na zvláštní písem- nou žádost spolků a ústavů, jež zmíněně výhody po- živají; žádosti podávány buďtež v ředitelství. Poukáz- ky, jež bude nutno opatřiti razítkem spolku a pod- pisem člena spolku, vydávají se po 2 h za kus zástup- cům spolků již nyní; spolkům, které mají dosud své poukázky v zásobě, poskytuje správa divadla lhůtu k používání jich vlastních poukázek do konce to- hoto roku. Od 1. ledna 1905 budou vydávány spolkové lístky jen na poukázky, pořízené správou divadla.
Dvořákův Vever Kettnerův Maturová Hájková Polák Veverka Smetanův Libuše Norimberk Čechy Národuí divadlo český oprat Halévyov opera ec spolek
31 article
+ Lidové dívadlo „Urania“ v Praze VII. Dne hraje se podruhé výborná novinka „Samamandr“. Žert o 4 jedn. Napsali E. Hallenstein a H. Fischbach. Zče- štil K. Lier. Režisér A. Jiřikovský. Hlavní úlohy hraji dámy Spurná, Balákova, Světlá, Vejvodova, Jiřikovská, Bitrmanova, Pražská a pp. Kovář, Lachman, Čekanský. Pražský, Počepický, Spurný, Hlavatý, Čonský. Začá- tek o 7. hod. večer. Po divadle dostatečný počet vozů elektr. dráhy. Zejtra hraje se veselohra „U bílého ko- níčka“. Ve čtvrtek jest benefiční večer vyni- kajícího umělce p. Jaroslava Počepi- ckého, který zvolil si Dumasovu effektní činohru „Cizinka + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech. Dnes hraje se ve prospěch paní Zdeňky Bullantové při pohostinské hře pana Miloše Nového, člena měst- ského divadla v Plzni, „Revisor“. Veselohra o 5 jedn Napsal N. Gogol. Zejtra je lidové představení za polo viční ceny „Tři mušketýři“ + Z kanceláře smíchovského divadla. Dnes opakuje se Hauptmanovo proslulé drama „Tkalci“ s celým činoherním personálem. Správě divadla zda- řilo se získati provozovací právo této hry pouze pro omezený počet večerů.
Žert E Hallenstein H Fischbach K Lier A Jiřikovský Spurná Balákův Světlá Vejvodův Jiřikovská Bitrmanův Kovář Lachman Čekanský Počepický Hlavatá Čonský Jaroslav Počepi Dumasův Král Bullantová Nový N Gogol Hauptmanův Praha Začá Plzeň Pištěkův lidový divadlo smíchovský divadlo
32 article Hudba.
Hudba. + Cyklus českých oper. L. Smelanovou slavnostni zpěvohrou „Libuší“ zahájen byl v úterý letošní cyklus dvaceti původních českých oper. Nelze si představiti vhodnějšího počátku pro umělecké podnikání naší opery, které chvályhodným způsobem udržuje se co rok setrvačně a vždy s lepším porozuměním pro účel- nou ekonomii cyklického předvádění význačných nejvýznačnějších děl z domácí naší tvorby operní: jestliže které dílo z ní jest schopno dodati začátku zpěvoherního cyklu ono nezbytné posvěcení umělecké, které je nezbytným zase předpokladem pro pojímání jeho jako celku s určitou uměleckou tendenci vypra- veného, rekl bych skoro: s jistou oprávněnou tendenei do určitého obrazu, do určitého plastického útvaru stylisovaného — jest to zajisté právě tato Smelanova zpěvohra. To, čím co do uměleckého významu repro- duktivního je v těsném našem sousedství Wagnerův „Parsifal“ v Bayreuthě a téhož mistra „Mistři pěvi norimberští“ v mnichovském divadle prince vladaře a letos tamže genius Mozartův v residenčním divadle. jest nám tato zpěvohra v našich nesrovnatelně men- ších rozměrech cyklických. Naše cykly nemohou se sice vykázati řadami hostí, avšak chtějí ukázati re- produktivní výši Národního divadla a zdatnost výkonu v oboru činnosti naší opery: jim jde tedy spíše o pře- hlídku vlastní síly, nežli o uměle nahromaděný umě- lecký effekt, který po cyklu se ve své složky zase roz- padne, a to je dojista zdravý moment, neboť jeho zá- kladem je poznání sebe. Obecenstvu pak je zůstaveno, aby si konstatovalo, jak vysoko dovede ta snaha: uká- zati, co dovede naše opera ve svém souboru nejlépe, vypnouti ukazatele její umělecké energie.
L Smelanová Libuše Wagnerův Parsifal Bayreuth Mozartův český oprat národní divadlo
33 article
Proto při představení „Libuše“ obsazení jedno- tlivých rolí bylo v téže podobě, jaké jindy bývá,a jen celek, dojem celého představení dostavil se s ná- rokem na ocenění, jež vyznívá nám podle viděného a slyšeného velmi příznivě. Přispěla k tomu zejmena harmonie styku všech účinových složek výkonných ať na scéně ať v orchestru, docílená vedením p. Kova- řovicovým, který dovede nyní s ušlechtilým porozumě- ním vniknouti v hudební proud této zpěvohry lépe. nežli na počátku své činnosti, kdy mohutné obrysy jeho — dříve až do příkrých zvukových formací vy- hnané a odtud vynesší dílu tomu název nejhlučnější české zpěvohry, zejmena pro nadměrné vystupování žesťových nástrojů — ve snaze uvésti do nich úměr- nost a plastický dramatický výraz ještě mu unikaly. Jednotlivé výkony zaměstnaných umělců jsou velmi dobře známy a byly i tentokráte na obvyklé u nich výši. Jen vřelejší tón dýchal tentokráte jejich zpěvní výkon a to zejmena Libuše paní Maturové mohla se vykázali momenty velmi působivými právě tak jako Přemysl p. Benoniův a Chrudoš p. Klimentův. Lépe nežli kdy jindy slyšeli jsme úlohu Šťáhlava od pana Ptáka a slč. Slavíkova s paní Klánovou, zejmena první obraz zladily ve velmi zajímavý závěrečný reprodukční akkord, v němž uplatnila se touha po
Libuše Matura Přemysl p Benoniův Chrudoš Klimentův Pták Klánův Slavíkov Kovo