1
masthead
17. srpna 1904. Číslo 226.
4
article
Nádraží bylo slavnostně vyzdobeno. P
délee perronů byly rozestaveny deputace, repre-
jentanti úřadů, korporací atd. Uprostřed. pře
skupinou květin, stála městská rada s purk-
mistrem p. drem. V. Petákem v čele, dále
obecní a okresní zastupitelstvo, toto v čele s
svým místostarostou Škardou. Po levé straně
těchto důstojnický sbor s pm. Gartnerem a gm.
Leebem v čele.
Vedle vojenských hodnostů stálo ducho-
renstvo v čele s arciděkanem p. P. Střižkem,
dále četné dámy ve slavnostních úborech, dále
stála čestná setnina priv. měšť. sborů ostro-
střelců s hudbou a praporem, ostatní důsto-
nický sbor ostrostřelecký a konec křídla toh
tvořilo oddělení železničních zřízenců.
V pravo od samosprávných úřadů stály r
presentace zeměpanských úřadů se svými chéfy,
úřadnictvo státních dráh, zástupcové nábožen-
ských obcí s duchovenstvem těchže, obchodn
a živnostenská komora, učitelské sbory, spole
čenstva, zástupeové spolků a vysloužilecké sbory.
Konec tvořilo opět oddělení železničních zř-
Vlak přijel přesně o 1. hod. Císař vy
stoupil rychle z vozu, přijal hlášení okr. hejt-
mana, načež přikročil k purkmistrovi, jenž řeč
českou, prostou všech politických momentů.
projevil císaři oddanost obyvatelstva místního
vůkolního.
V Peták
Škarda
Gartner
Císař
5
article
Císař odvětil plynně česky, těše se z roz-
květu Plzně a vyslovil politování nad škodami
suchem i zdejšímu obyvatelstvu způsobenými
Také s okres. starostou Škardou rozmlouval
o škodách těchto. Promluviv pak ještě s arci-
děkanem P. Strízkem a jinými osobnostmi, šel
panovník zpět k starostovi p. dru. Petákovi
děl: Ještě jednou Vám děkuji za uvítání, těšt
mne. Na to představen mu byl dvor. rada
president krajského soudu p. dr. Boček, k němuž
pravil: Máte zde mnoho práce. Je zde pěkná
soudní budova. President přisvědčil. Státního
zástupce p. vrch. rady Částky tázal se: Máte
mnoho líčení? načež tázaný přisvědčil. Na to
byli mocnáři představeni pp. vrchní fin. radové
Basler a Husák, náměstek ředitele st. drah pan
Pátek, kterého se tázal na stavbu nádraží; pak
oslovil přednostu poplatkového úřadu fin. radu
p. Moldana. Dále dotazoval se panovník pošt.
ředitele Kohouška na poštovní dopravu a tázaný
odvětil, že tato stále roste. Presidenta obchodní
a živnost. komory p. J. Houdka tázal se císař.
je-li zde mnoho průmyslu a jaký je odbyt?
President odvětil, že četný průmysl plzeňskéh
okresu velice trpí za nynější všeobecné depresse.
Zástupce evangel. obce p. Hopfengäriner a zá-
stupce židovské obce p. Josef Hoffmann do-
tázáni na poměry jich obcl.
Po přehlídce vrátil se mocnář opět do
středu špalíru, rozloučil se tu srdečně s panem
purkmistrem, jemuž děkoval za srdečné uvítání,
načež odešel opět do svého salonního vozu,
kam vstoupila také družina mocnářova.
Než vstoupil mocnář do vozu, oslovil ješt
okr. hejtmana Paroubka, děkoval za uvítání
pravil, že ho těšilo, že mohl opět Plzeň na-
vštíviti.
»Byl jsem překvapen«, dodal, »bohužel,
shlédl jsem po celou jízdu účinky letošníh
sucha.« Tázal se, není-li obava před nouzl.
Škarda
P Strízk
doktor
Boček
Částek
Basler
Husák
Pátek
Moldan
J Houdek
Hoffmann
Paroubek
Plzeň
6
article
Místodržitelský rada odpověděl, že úrod
není právě nejhorší. S několika slovy opělného
díku vstoupil císař do vozu, načež vlak z
zvuků císařské hymny odjížděl. Obecenstvo pro-
volávalo »Slávu«.
Před nádražím udržovalo pořádek oddělen
jízdní městské policie a 80 pěších strážníků-
Na trati, podél které stály spousty obecenstva.
udržovali pořádek četníci.
Ze šlechty dostavili se na nádraží prine
dr. Jaroslav Lobkovic s princeznami a hrabo
Palffy.
Vlak doprovázeli dvorní rada p. Tuček
vrchní inspektoři pp. Beutl, Sika a Dostal již
Budějovic až do Marianských Lázní.
Domy podél trati železniční byly vyzdobeny
prapory. Dělnicivo Škodovy továrny tvořilo podl
trati špalír. V Blovicích čekali na stanie
příjezd vlaku císařského obecní zastupitelstv .
učitelstvo, školní mládež a obecenstvo.
Z Marianských Lázní, 16. srpna. (C. -B.
Brzy po 12. hodině počaly tvořiti spolky špali
za příčinou císařova příjezdu. Na nádraží do-
stavily se k uvítání vévoda z Tecku, anglický
vyslanec ve Vídni Pluneket, rakousko-uherský
vyslanec v Londýně hr. Mensdorf, vyslanečtí
tajemníci, angličti dvořané, místodržitel br.
doktor
Lobkovic
Tuček
Beutl
Škodův
Blovice
Tecko
Vídeň
Londýn
7
article
Coudenhove, starosta V. Nadler, okr. hejtman
Pezellen a jiní hodnostáři. Krátce před přl-
jezdem vlaku přibyl anglický král Eduard. Vlak
přijel o 2. hod. 30 m. Setkání obou panovníků
bylo velmi srdečné, potřásali si ruce a polibili
se dvakrát. Odjeli pak do hotelu »Výmar«,
kdež jest anglický král ubytován. Brzy nato
jel císař do letohrádku »Lugrisland«, kdež
sídlí za doby zdejšího svého pobytu a kdež ho
zdejší obecní zastupitelstvo pozdravilo a sem
přijel i král Edvard VII. oplatit eísaři návštěvu.
O 4. hod. odpolední přijal císař v mramorové
sini lázeňského domu deputace, šlechtu, ducho-
venstvo a hodnostáře z města i okolí. Starostovi
města odvětil císař, že město může býti vždy
ujišténo přízní jeho. Po přijímání tom pro-
jižděli se oba panovníci městem. V 7 hodi
večer byla v hotelu »Výmar« slavno s tn
hostina, již pořádal král anglický císaři.
Coudenhove
V Nadler
Pezellen
Eduard
Edvard VII
Výmar
8
article
Zúčastnili se jí generální pobočník hr. Paar.
křídelní pobočník kníže Dietrichstein, rak. - uher.
vyslanec v Londýně Mensdorf-Pouilly, anglický
vyslanec ve Vídni sir Pluncket, vévoda Teck,
vyslanecký tajemník Johnstown, vyslanecký ta-
jemník Rennis, sir Grendille, sir Maedenald.
generální pobočník krále Eduarda sir Clarke,
tajemník krále Eduarda Ponsonby, místodržitel,
slarosta dr. Nadler atd.
Král Eduard pronesl tento přípitek: »p -
zvedám pohár svůj na zdraví V. V. a vítám
V. V. v Marianských Lázních. Prosím, bych
směl vysloviti zároveň nejvřelejší dík za to, že
byl Jste tak dobrotiv mne navštíviti. Dojalo mn
to hluboce a nikdy toho nezapomenu. Pociťovti
budu vždy největší přátelství pro V. V. Pozve-
dám pohár svůj — V. V. sláva, sláva, sláva.«
Kapela zahrála císařskou hymnu.
Císař odpověděl: »Prosím V. V., by přijalo
nejvřelejší dík můj za přívětivá slova. Zvláště
jsem ale V. V. díky zavázán, že směl jsem Vás
zde pozdraviti, poněvadž by mně dlouhá
zenců.
cesta do Anglie nebyla možná bý-
Paar
Dietrichstein
Teck
Maedenald
Clarke
Ponsonba
Nadler
Eduard
Londýn
Pouilly
Vídeň
Johnstown
Anglie
9
article
va l a. Připijím z celého srdce u věrné příchyl-
nosti na zdraví J. V. krále, J. V. královny a
královského rodu, jakož i na trvalost a upev-
nění tradicionálního přátelství, jež
nás pojí.« Kapela zahrála anglickou hymnu.
Večer bylo město slavnostně osvětleno. Dlouho
do noci vládl v městě čilý život.
Z Karlových Varů, 16. srpna. (C. - B.
Večer byla dokončena úprava čtyř nádherných
komnat pro panovníka v hotelu Puppově. Tisíc
cizincův sem přibylo. Dekorace budou teprve
ráno dokončeny.
král
Puppův
Karlová Vary
10
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Kontradmírál Vitgeft.
Kontradmirál Vilém Karlovič Vitgeft, ju
nácky padlý v námořní bitvě před Port Arturem
dne 10. t. m., narodil se r. 1847, vzdělán byl
v námořní kadetní škole, z níž vyšel r. 1868.
Dvě leta na to povýšen byl na mičmana. Byl
přidělen k cvičebněmu oddilu námořního dělo-
střelectva, prostudoval minovnictví a zaujímui
potom hodnost staršího důstojníka, až pak r. 1885
jako kapitán II. tř. jmenován byl velitelem
kanonýrky »Groza«, potom křižáku » Vojevoda«
a křižáku »Nájezdník«. V hodnosti kapitána
I. tř. byl velitelem minonosek, načež stal s
velitelem křižáku I. ř. »Dmitrij Donský«a
pancéřníku »Osljabja«. R. 1899 byl povýšen
na kontradmirála a jmenován náčelníkem ná-
mořního oddílu štábu hlavního velitele vojsk na
Kvantuně a námořních sil na Tichém okeáně,
na to pak náčelníkem námořního štábu carského
náměstníka na Dálném Východě. Po záhubě
»Petropavlovska« a viceadmirála Makarova na
kontradmirála Vitgefta vloženo velitelství port-
arturského loďstva. Energický admirál upotřebil
všeho úsili k tomu, aby v nejkratším čase vy-
konána byla správka lodí, porouchaných Japonci,
což se mu podařilo. Pod jeho velením arturské
loďstvo odrazilo všecky minové útoky Japonců,
lodi jeho vycházely volně z přístavu, aniž jim
nepřítel mohl v tom zabrániti, a mařil všecky
pokusy Togovy zatarasiti vchod do přístavu
arturského. Úplný zdar provázel všecko toto
jeho podnikání a jméno jeho bylo všude vyslo-
vováno s úctou, kde sledují průběh války rusko-
japonské, a to je po celém světě. I opuštění
arturského přístavu dne 10. t. m. se mu zda-
řilo, avšak on při tom nalezl slavnou smrt.
Karlovič
Port
Groza
Donský
Vitgefta
Japonec
dálný východ
Petropavlovsk
11
article
K opuštění arturského přístavu
ruským loďstvem.
Námořní spolupracovník »Nového Vremenee
vysvětluje tento manevr admirála Vilgefta. Ode
chvile, co Port Artur těsně obležen, přístav
jeho pozbyl pro ruské loďstvo dřívějšího vý-
znamu tím spíše, že Artur, vzdálen jsa od
japonských břehů a maje pouze jediný východ,
k tomu ještě ne vždy průchodný, ani dříve
úplně neodpovídal podmínkám námořní báse,
příhodné k rozvinutí útočných operací loďstva.
Proto Artur musil býti dříve nebo později opu-
štěn a loďstvo musilo býti postaveno v takon
podmínky, aby mohlo svobodně operovati,
opřeno o vhodnou bási, jakou v tomto případ
jest Vladivostok, kde jsou doky, kde loďstvo
dostatečně jest opatřeno uhlím a jinými potře-
bami a kde loďstvo nemůže býti zablokováno
protože přístav vladivostocký má dva východy
Opuštění arturského přístavu má úspěšný
význam pro Rusy a pro japonského admirála
znamená obrat nepříznivý.
Jest otázka, neuškodí-li to obraně pevnosti.
Ale v té příčině dlužno pamatovati, že vůbec
pevnost je zbudována k ochraně loďstva a ni-
koli obráceně.
List praví, že přístav neopuštěn docela.
Z něho vypluly jen pancéřníky a křižáky, zu-
staly pak tam kanonýrky a čásť minonosek
jež budou přístav dále hájiti a v případě po-
třeby budou s moře podporovati obranu pevnosti
na břehu.
Co se týče ztráty, kterou při tom arturské
loďstvo utrpělo, ruský list praví, že není značná
v poměru k výsledku. »Cesarevič« není pro
ruské loďstvo navždy ztracen, nýbrž pouze d
ukončení války.
Vilgefta
Artur
Vladivostok
12
article
Před Ljaojanem.
Všeobecně podivení budí, že Japoncis
zastavili před Ljaojanem a již 14 dní oddávaji
se dobrovolnému příměři. Spojenci jejich v Ně-
mecku, Anglii a Rakousku již již dostávají husí
kůži z toho, že japonští vojevůdci nepokračuji
v energickém nástupu, který jim sliboval roz-
hodné vítězství nad Kuropatkinem. Rozkaz
mikadův, aby spojené armády nechaly býti
Kuropatkina a táhly na pomoc oblehatelům Ar-
turu, je povahy politické a nezdá se míti dů-
vodů vojenských. Avšak maršál Ojama pře
Ljaojanem zahálí už 14 dní, a rozkaz mikadův
byl dán teprve předevčírem. Co Japonce zdržuje?
Někteří myslí, že mají nedostatek střeliva. Ja-
ponské vojsko je naučeno nešetřili municí žád-
ného druhu. V každé bitvě protivníka střelivem
zasypává a tomu neodolatelnému přívalu ohně
Japonci děkují za své dosavadní úspěchy. Avšak
tyto úspěchy nejsou ještě rozhodujícími a mo-
hou býti rázem smazány blavní bitvou, kdyby
v ní štěsti přálo Rusům. Ukáže se tedy teprve,
nebyla-li přílišná energie Japonců při výkonech,
nemajících rozhodující důležitosti, chybou, jejíž
následky odpykají při konečném zúčtování.
Japoncis
Ljaojan
Ojama
Japonec
Rus
Anglie
Rakousko
Ara
13
article
Japonofilský tisk ještě před několika dny
vykládal, že obklopení armády Kuropatkinovy
japonským vojskem je téměř hotovou událostí
a že již Kuropatkin nebude s to vymknouti se,
a nyní už japonofilové přiznávají, že obklíčení
nemůže státi se skutkem, protože ruská mand-
žurská armáda »neočekávaně« dostala značnějš
posily, než se Japonci nadáli.
Pravda, trousí se ještě zprávy o nastupo-
vání Japonců k Mukdenu, ale není také nedo-
statek zpráv opačných, oznamujících o úspěš-
ných dějstvích ruského vojska naproti pravému
boku japonskému, o obsazení ruským vojskem
průsmyku Dapindušanského na cestě ze Sajmadzy
do Sincinatýnu, o marných pokusech Japoneů
přepraviti se přes řeku Tajcihe atd.
Otázka tedy, který z obou protivníků je
druhému nebezpečnější, dosud zůstává neroz-
řešena.
Japonec
Mukden
Sajmadza
Sincinatýn
14
article
Port Artur.
Zvláštní zpravodaj »Pravitelstvenného Věst-
níka« telegrafuje ze dne 14. t. m., že Japone
čásť svých sil odvedli od Ljaojann k Port
Arturu, aby vyplnili veliké mezery
které v řadách oblehatelů způsobili stateční
obhájci arturští. V Hajčžou lidé viděli, že tud
táhlo 11 japonských pluků pěchoty nazpět.
na jih.
Rozhovor s Čerepem Spiridovičem.
Předseda moskevského Slovanského spolku
A. I. Čerep Spiridovič, meškal tyto dni v Du-
brovníce, kde měl s redaktorem »Crvené Hrvat-
ské« rozmluvu o věcech ruských a zvláště vo-
jenských. Z té rozmluvy vyjímáme některé
úryvky.
Za nejdůležitější věc p. Čerep Spiridovič
považuje, že evropský tisk za této války dává
na jevo tolik zrovna ďábelské nenávisti k Rusku.
Pan Č. Spiridovič vysvětluje to Kišiněvem.
Evropský tisk je většinou v rukou židovskýeh
a Židé se msti Rusku za Kišiněv. (Tážeme s
naproti tomu: byl evropský tisk Rusku více
nakloněn před Kišiněvem? Nebyl nikterak. Při-
činu nenávisti k Rusku nutno tedy hledati
hloub. Red. »N. L. «) Nevysvětlitelno je Rusům.
proč italský tisk dal se do tábora nejžlutějších.
Za to mají Rusové tím větší potěšení,ž
s nimi sympatisuje a věrně k nim lne celé
Slovanstvo.
Artur
Japone
Čerep Spiridovič
Spiridovič
Rus
Rusko
Kišiněv
spolek A . I . Čerep Spiridovič
Crvený Hrvat
Reda . » N . L
Pravitelstvenný věstník
15
article
Ke známému thematu o ruské nepřiprave-
nosti p. Č. Spiridovič se vyslovil, že byla a že
taková nepřipravenost jest jedinou svého druhu
v dějinách. Ale naproti tomu třeba míti na pa-
měti, že ruský car snil o věčném míru, že ne-
chtěl válce, že byl ochoten učiniti Japonsku
všecky možně ústupky a že Japonsko až do
svě zrady v Port Arturu se tvářilo, že ani ono
války si nežádá a chce spor vyříditi po do-
brém. A přes to jsou lidé prolhaní, kteří Rusko
vydávají za vinníka války!
Nálada v Rusku je docela normálná
mírná. Nikdo se nerozčiluje. Všichni jsou pře-
svědčeni, že Rusko zvítěziti musí a že ne-
ustoupí, dokud nezvílězí. Sledují všecko, ale
nerozčilují se. Daleko bedlivěji však pozoruji
v Rusku všecko, co se děje v Evropě, kdos
jim jeví přítelem upřímným, kdo přetvářeným,
kdo nesmířitelným nepřitelem. To věděti má
také pro Rusko cenu. Rusko nikdy nezapomene,
že Slované v těto válce věrně stojí po jeho
boku a zdržují nápor nepřátelského tisku.
Lelegrar-
Postup Japonců u Port Arturu?
Z Londýna, 16. srpna. (C.-B.) »Daily Mailue
sděluje se z Čifu; Džunka odpluvší 13. srpna
z Port Arturu oznamuje, že Japonei do
byli tvrze Hanhunsunu, jenž jest od
Port Arturu vzdálena jen 11, kilo-
metru. Dále se sděluje, že čtyři těžce pochrou-
mané řadové lodi s menšími lodicemi se vrátily
do Port Arturu.
Artur
Slovan
Japonec
Port
Japonsko
Rusko
Evropa
Londýn
Port Artur
Daily Mailue
Čifu
16
article
Ztráty Rusů v Port Arturu.
Z Petrohradu, 16. srpna. (C.-B.) Dle úřad-
ních zpráv posádka portarturská měla v době
8. do 10. srpna sedm důstojníků a 248 vojáko
mrtvých a 35 důstojníků a 1538 vojáků raně
ných. Pohřešováni 1 důstojník a 83 mužů.
K bitvě s vladivostockým loďstvem.
Z Tokia, 16. srpna. (C.-B.) Admirál. Kami
mura podává o bitvě mezi Japoncí a ruským lod-
stvem vladivostockým dne 14. srpna toto sdělení-
Za svítání naše lodstvo dostihlo u Ulsanu na jiho-
východním pobřeží korejském tři lodi vladivo-
stockého lodstva, plující na jih. Jakmile lodi ná
spatřily, snažily se uniknouti na sever, čemu
jsme ale zabránili. O 5. hodině 23 minut počal
boj. Nepřátelské lodí střelami opětně se vzňaly
a jak se zdá, utrpěly veliké škody, zejmena
»Rjurik«. Nepřítel prchal pak co nejrychleji na
sever a zanechal »Rjurika« zpět, jenž pozděj
utonul. Naše loďstvo přispíšilo hned zachráni
tonoucí Rusy a přijalo na palubu asi 600 mužo
posádky lodní.
Z Nagasaki, 16. srpna. (C.-B.) » Reuterova
kancelář« sděluje: Včera dopoledne dopraveno
do Saseba 600 mužů z »Rjurika«. Dále připlula
tam nemocniční loď japonská se 77 raněnými
japonskými loďníky, mezi nimi jest i japonský
prine Kapso.
Admírál Matusevič.
Z Londýna, 16. srpna. (C.-B) »Daily Tele-
graph« sděluje z Cintau dne 14. srpna: Admirál
Matusevič, jenž byl těžce raněn na hlavě a na
nohou, byl v nemocnici cintanské s výtečným
úspěchem operován a nyní vyjde již z nebezpečl.
»Cosarovič« stal se lodí bezcennou.
Rus
Artur
Rjurik
Admírál Matusevič
Matusevič
Petrohrad
Tokio
Japonce
Ulsan
Nagasaki
Sasebo
Londýn
Reuterův kancelář
Daily Tela
17
article
Turci a Rusové.
Z Londýna, 16 srpna. (C. B.) »Daily Mail
sdělují z Adenu ze včerejška: Jistý ruský parníl
s třemi komíny, nepochybně »Petrohrad«, chtě
nabrati v Hodaidě zásoby. Ale turecké úřady
k tomu nesvolily.
Všeobecný útok na Port Artur.
Z Londýna, 16. srpna. Všechny zprávy
docházející z bojiště, souhlasně oznamují, že
poslední, předvčerejší útok na Port Artur, jenž
podniknut byl a moře i pevniny, proveden byl
celou japonskou armádou, pokud se před Por
Arturem nalezá. Palba děl počala již ve čtyři
hodiny ráno. Od minulého týdne ustavičně se
obnovují útoky. Rusové neměli an
chvíle odpočinku. Návrší takušanské
bylo dobyto útokem bodákovým. S těchto kopců
lze páliti do východních hradeb port-arturských.
Kanonáda trvala bez přestání a též salvy z pu-
šek dávány se zdarem. Pěchota v sevřených
řadách proti Port Arturu dosud nepostoupila.
Japonské posily stále docházejí.
Každý velitel odvede vždy svá děla dělostřele-
ckému veliteli na Vlčí hoře. Všechny v odn
prameny jsou již v rukách japon-
ských. Čivilní obyvatelstvo porte arturské pře
vyzvání Japoneů, aby se vystěhovalo, v Port
Arturu zůstalo. Tvrdí se, že mikado dal roz-
kaz, by napnuty byly všechny síly k brzkému
pádu Port Arturu, poněvadž dosavadní obleháne
již stálo mnoho obětí se strany japonskéh
vojska.
Z Londýna, 16. srpna. Port-arturský časo
pis »Nový Kraj«, jehož jeden exemplář do-
stal se do Čifa, obsahujé mimo jiné též výzvu
přístavního velitele, aby všechno obyvatelstv
setrvalo statečně v kritických dnech v Por
Turek
Rus
Artur
Japone
Londýn
Aden
Petrohrad
Port Artur
vlčet hoře
Nová kraj
Čifo
Daily Maila
18
article
Arturu.
Arturu.
Z Mandžurského bojiště.
Z Petrohradu, 16. srpna. (C.-B.) [Úřadn
zpráva.] Generální štáb sděluje: Dle zpráv n
událo se nie nového. V jižní části Mandžurska
opoušti mnoho obyvatel vesnice následkem
japonských násilností
Ruské lodi v Šanchaji.
Z Londýna, 16. srpna. »Times« ozna-
muje ze Šanchaje: Japonský konsul žádal, aby
ruské lodi válečné neprodleně opustily Šanchay
nebo odzbrojily
Celková síla japonského vojska
v Handžurii.
Z Berlína, 16. srpna. Dopisovatel »Berl
Tagblattu« sděluje z Ljaojanu, že všeho
japonského vojska na bojišti je 320.000 mužů,
z nichž 100.000 stojí u Port Arturu. Ruské
vojsko zachovává vyčkávací stanovisko. Mukden,
jak se zdá, je nyní silně opevněn.
Nová půjéka japonská.
Z Tokia, 16. srpna. (C.-B.) Vláda se roz-
hodla vydati novou půjčku 1,500.000 yenů na
stavbu dráhy seulsko fuzanské. Má se tak hra-
diti schodek, jenž vznikl zvýšením cen pro do-
pravní materiál a zvýšením mzdy oproti původ-
nímu rozpočtu. Půjčka má býti uzavřena na 5
let a má býti nez úročitel nál
Anglie a Rusko.
Z Londýna, 16. srpna. (C.-B.) Na pl-
semný dotaz prohlásil premiér Balfour, že
vláda má příčiny věřiti, že žádné už lodi, jichž
by se jako křižáků užilo, neopustí Černého
moře, a že žádné neutrální lodi na
dále nebudou potopeny.
Artur
Berl
Balfour
Petrohrad
Londýn
Berlín
Mukden
Tokio
Anglie
Rusko
Times
Port
19
article
Japonský konsul o afféře
»Rešitelného«.
Z Londýna, 16. srpna. Japonský konsu
»odůvodňuje« zajetí »Rešitelného« takto: »Reši-
telnyj« opustil Port Artur s určitým plánem
dopravit do Čifu cestující a depe še. Závory
dělové ponechány na palubě a loď byla hlídána
pouze jediným Číňanem, který ji často opouštěl.
Když jsme ji pak prohlíželi, shledalí jsme, že
děla jsou nabita. Tlumočník náš slyšel, že
velitel ruské lodi dal rozkaz, aby na japonskou
torpédovku bylo střeleno a »Resítelnyj« byl vy-
hozen do povětři. Ježto se dalo předpokládati,
že zbytek portarturského loďstva též by mohl
uniknouti do Čifu, bylo třeba výstr až-
ného příkladu, poněvadž tím způsobem
mohlo se v Čifu nahromadit množství válečného
materiálu (Y 1) pro eventuální příchod baltickéh
lodstva.
Dozvuky k poslední námořní bitvě.
Z Londýna, 16. srpna. »Times« oznamuji
že »Novik« opustil Cintau. Těžce poškozený
»Askold« a jeden torpédoborec jsou v Šan
chaji a »Cesarevič« s několika torpédov-
kami nalezá se v Kiaočau; dva torpédoborci
uvízli 11. t. m. mezi pohořím šantunským
Vejhajvejem na mělčině, načež důstojnictvo
i 60 mužů posádky odebralo se do Vejhajveje
na anglickou válečnou loď »Glory«.
Mrtvola Vitgeftova byla pohřbena v moři.
Zpráva o úmrtí admirála Matuševíče je neprav-
díva. »Cesarevíč« není dosud odzbrojen,
ale je tak porouchán, že bude k další válee
úplně neschopen. Jeho posádka odebrala se jiz
do Ruska. Včera dostavil se na jeho palubu
německý guvernér v Cintau Truppel. Koluje
zpráva, že Německo s Japonskem umluvilo, že
ruské lodi po opravě nesmějí vyplouti z Cintau
hromadně, nýbrž jednotlivě.
Návrat ruského vojska.
Z Čifu, 16. srpna. (C.-B) Ruské lod-
stvo vrátilo se večer v 9 hod. do
Port Arturu. Na srážku s japonským lod-
stvem nedošlo.
Artur
Závora
Číňan
Matuševíč
Londýn
Y 1
Vejhajvea
Rusko
Německo
Japonsko
Port Artur
Times
Glor
20
article
Dementi.
Z Berlína, 16. srpna. Zprávy rozšiřované,
jako by Rusko uzavřelo nebo chtělo uzavří
výpůjčku v Německu, jsou zcela bezpod-
statny.
Jak »Burnyj« byl zničen.
Z Petrohradu, 16. srpna. (C.-B.) Oficiální
zpráva. Generální štáb uveřejňuje tento telegram,
kterýž anglický vyslanec od velitele anglického
loďstva v činských vodách z Vejhajveje ze dne
12. t. m. byl obdržel: Velitel ruského torpedo-
borce »Burného« poručík Tyrtov přiše
sem dnes o 3. hodině odpoledne s mužstvem
lodi té pěšky ze Šantunu a sdělil, že »Bur-
nyj« ve 2 hod. 8 min. ráno v mlze narazil
na skaliska u Šantunu. Veškeré mužstvo se
zachránilo. Poručík dal loď vyhoditi do pověti
a nalezá se pod angliekou ochranou ve Vej-
hajveji, jehož velitele žádal, aby tuto dep ši
ruské vládě odeslal. Důstojník i mužstvo tor-
pedoborce byli dopraveni na palubu »Numby«
i budou převezeni do Honkonu.
Tyrtov
Berlín
Rusko
Německo
Petrohrad
Bura
21
article
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Telefonické a telegraf. zprávy
„Národních Listů .
Opavská obecní rada.
Z Opavy, 16. srpna. Dnes konala se mimo-
řádná schůze opavské obecní rady, ve které
jednáno o návrhu německého spolku lidového
pro Slezsko, aby se obecní rada zdržela všech
loyalních projevů, dokud nebudou slovanské
parallelky odvolány. Když starosta Roc ho-
wanský návrh přečetl, prohlásil obecní rada
Kommer, že členové obecní rady již měli před-
běžnou poradu o této choulostivé otázce a že
nalezena forma, obsahující minimum toho, co
se má státi. Obecní rada usnesla se pak takto:
»Obecní rada opavská usnáší se vzhledem na
bezpráví, způsobené německému lidu zamýšle-
ným zřízením slovanských parallelek, že se
zdrží všech projevů lovality, kterými by
se dostala do styku s vládní mi
orgány, nebo jež by dokonce oni
pořádali. Za to se však starosta vyzývá,
aby 18. srpna zaslal přímo kabi ne tn
kancelář i holdovací telegram.«
Opava
Slezsko
obecní rada
22
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 16. srpna. (C.-B.) Ministr br
Goluchovský vrátil se dnes ráno z Išlu.
Z Gmundenu, 16. srpna. (C.-B.) Arcikníže
Eugen přibyl sem k návštěvě vévody z Cum
berlandu a odjel večer opět do Salepurku.
Volba v Dalmacli.
Ze Zadru, 16. srpna. (C.-B.) Při dnešn
doplňovací zemské volbě za město Šibenik byl
soudní tajemník dr. Antonín D a libič (z cehor
vatské strany práva) zvolen 608 hlasy za po-
slance. Volba stala se nutnou následkem úmrt
poslance Sapulla, kterýž náležel národní straně
chorvatské.
Ministr dr. Wittek.
Ze Sv. Michala, 16. srpna. (C.-B) Želez-
niční ministr ryt. dr. Wittek prohledl dnes
v okoli některé železniční stavby i vrátil se
pak opět do Vídně.
Jmenování na Rusi.
Z Petrohradu, 16. srpna. (C.-B.) Generál-
ními pobočníky s ponecháním na místech svých
jmenováni dvorní štolba generallieutenant Grün-
wald, hejtman donských kozáků generalieutenant
Maximovič, generální guvernér vilenský general-
lieutenant kn. Vjatapolský Mirskij, velitel vilen-
ského obvodu vojenského generál pěchoty petro-
hradský Gripenberg a městský hejtman Fullou.
Vévoda Jiří z Leuchtenbergu přidělen suita
carově.
Ruská výpůjčka ve Franci.
Z Londýna, 16. srpna. »Standard« ozna-
muje z Moskvy, že Rusko uzavřelo s francouz-
skými ústavy půjčku 100 millionů rublů, splat-
nou v 6 letech. Emissní hodnota 994.
Eugen
doktor
Sapull
Wittek
Michalus
Grün
Maximovič
Fulla
Jiří
Franek
Vídeň
Išlu
Gmunden
Šibenik
Rus
Petrohrad
Leuchtenberg
Londýn
Moskva
Rusko
Vjatapolský Mirskij
23
article
Rusko zbrojí dále.
z Oděssy, 16. srpna. (Zvl. tel.) 30.000
záložníků zdejšího vojenského obvodu bylo po-
voláno do zbraní.
K útoku na Pleva.
Z Petrohradu, 16. srpna. (C.-B.) Gardový
kapitán Zvenicki, jenž byl těžce zraněn při
attentátu na ministra Pleva, byl jmenován kři-
delním pobočníkem carovým.
Ze Švýcarska.
Z Bernu, 16. srpna. (C.-B.) Spolková rada
usnesla se zříditi vyslanectvo v Haagu, jež
svěřila dosavadnímu švýcarskému vyslanci v Lon-
dýně dr. Cortimu.
Marocké poměry.
Z Tangeru, 16. srpna. (C.-B.) Soudí s
zde, že příjezd anglického křižáku »Minervy«
nesouvisí nijak se záležitostí Menebhiovou. Tento
jest už v bezpečí. (Jak jsme již sdělili, bylo
býv. marockému ministru vojenství Menebhiovi,
jenž své doby silně pracoval pro
anglický protektorát nad Maro-
kem, z různých osobních příčin zabaveno
sultánem marockým jmění a měl býti i zatčen,
ale uchýlil se na anglické vyslanectví, jež se
ho ujalo, dovolávajíc se toho, že zatím nabyl —
státního občanství anglického. Pozn. red.)
Hererské povstání.
Z Borlína, 16. srpna. (C.-B.) Generál-
lieutenant Trotha sděluje z Hamakari úspěšný
útok na Herery, již byli zatlačeni s těžkými
ztrátami. Německé vojsko mělo 5 důstojníkůa
21 mužů mrtvých, 5 důstojníků a více než 50
mužů raněných.
Pleva
Zvenický
doktor
Corti
Menebhi
Rusko
Petrohrad
Švýcarsko
Bern
Haag
Lon
Tanger
24
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z trhu železářského.
Z Vídně, 16. srpna. (»N. Fr. Pr.«) Dnes
uveřejněna jsou ciferní data o obchodu
kartelovaných železářských zá-
vodů v červenci a za prvních sedm měsíců
letošního roku. Tyčového a faconového železa v
červenci prodáno 220.189 q (oproti předešlému
roku + 39.776 q): za prvých sedm měsíců
1,408.503 q (+ 123.900 q). Nosičů prodáno
v červenci 105 034 q (— 7647 q); za prvých
sedm měsíců 690.132 q (+ 69.856 q). Hru-
bého plechu prodáno v červenci 148.712
(— 31.927 q), kolejí 15.039 q (— 691 d);
za prvých sedm měsíců 39.065 q (— 57.476 q).
Pozoruhodno jest, že za červenec se prodej
tyčového a fagonového železa zvýšil, kdežto
prodej nosičů se ztenčil. Prodej nosičů, který
pořad stoupal, klesl v poslední době o 7650 q.
přes to, že ruch stavební byl značný.
Obchodní vyjednávání s Italií.
Z Vídně, 16. srpna. (C. B.) Za předsednictví
ministra Goluchowského zabývala se o 2. hod.
odpol. konference v ministerstvu vnějších věcí
definitivními instrukcemi pro rakousko uherské
delegáty k obchodním vyjednáváním s Ilalil.
Zúčastnili se jí i vyslanec Lülzow, ministeršt
předsedové Körber a Tisza, ministr Calla
z Valombrosy vrátivší se vyjednavači i jiní
funkcionáři ministerstva vnějších věcí a oba-
polných. V plné shodě obou vlád stanoveny
nové instrukce pro vyjednavatele. Konference
skončena o 146. hod. Vyjednavači rakouští od-
jedou zejtra zase do Valombrosy.
Goluchowský
Lülzow
Körber
Tisza
Calla
Valombrosa
Vídeň
Francie
25
article
st. Z Pešti, 16. srpna. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.) Na dnešním trhu prodalo se 28.000
metr. centů pšenice za cen nezměněných. Zna-
menala: pšenice tisská 81 kg K 11.10, 80 kg
K 10 95, 78.8 kg K 10 70, z okoli Pešti 79
kg K 10 95, 78 kg K 10 70, 75.5 kg K 10..—
dunajsko adonská 79 kg K 10 70, hornouher-
ská 77 kg K 10.50, podunajská 77 3 kgk
K 10 80, pančevská 77.4 kg K 10 60, srbská
78.8 kg K 10.45; žito staré K 7.80, nové
K 7 80, 8.05: o ve s starý K 7.10 s přísadou,
nový oves K 7.35; kukuřice (+ 10)
7.55, 7.85.
Na termínovém trhu za slabéh
obehodu smýšlení pevnější.
K večeru znamenala: pšenic e na říjen
K 10 64, na duben K 10 85, žito na říjen
K 8.28, na duben K 8 50, oves na říjen
K 7.32, na duben K 7 60, kukuřice na srpen
K 7.60, na záři K 7 48, na květen 1905 K 7.46.
řepka na srpen K 11.50.
Na plodinovém trhu bez obchodu
za cen nezměněných.
Po č a s 1 : zamračeno.
Z Nového Yorku, 16. srpna. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse: napjaté. — Znamenala: pše-
nice na září 1083/s, na prosinec 1081/2,
kukuřice na září 59/s, enkr (Fair
Muscovados) 311/1e, bavlna 10.65. —
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
Z Liverpoolu, 16. srpna. (Závěrek.) (4 hodiny
10 minut.) Obrat 4000 žoků. Z toho na spekulace
a vývoz —.— žoků. Denní dovoz —.— žoků. Ameri-
cké dodávky na srpen 5.73, Ú. —, na srpen-září 5.56,
0.—, na září-říjen 5.35, 0.—, na žficn listopad 5.25,
0.—, na listopad-prosinee 5.22, 0.—, na prosinec-
stísněné.
Pešť
Nový York
Liverpool
kg
podunajský 77 3
K 7 80