1
masthead
17. srpna 1904. Číslo 226.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
4
article
kdežto vlastní jeho bratr ve třídě třetí, paraduje
v téže statistice již jako Němec. Ne osm tisle,
ale nejméně pětadvacet až třicet tisíc je ve
vídeňských obecných školách dětí národnosti
české. Osud dítek těchto je ovšem v příčině
národní neutěšený. Rok za rokem lze stopovati
vliv německé školy a jak vliv učitelův a něme-
ekého školního ovzduší paralysuje vliv rodičův
a vychování domácího. Lze to nejlíp poznat
v jihočeském kraji, kam děti české z Vídně
houfně přicházejí na prázdniny ku příbuzným.
Malí hoši, kteři do školy vůbec ještě nechodí
neb navštěvují-li teprve třídu první, mluví česky
tak jako ostatní děti domácí, hoch ze třídy
vyšší oba jazyky již plete a lze pozorovati, že po-
číná již po německu mysliti. Také je patrno,
že probouzí se v něm nechuť k jazyku rodnému
a že mu počíná býti národnost česká břemenem.
Němec
jihočeský kraj
Vídeň
5
article
Cítí se býti povýšeným a je šťasten naskytne-li
se mu vzácná příležitost, zabrebentit na české
vesnici po německu. Hoši ze středních škol z
jazyk mateřský již se stydí a svou neohraba-
nosti v užívání jazyka českého rádi koke-
tují. Takový český klouček, z vídeňského
gymnasia neb z reálky je nejodpornějším a zá-
roveň politování nejhodnějším zjevem. Doma po-
smívá se otci i matce k vůli jazyku jejich
žel, že jen v málo případech stačí autorita
rodičův, aby zbloudilci napravili hlavu. Z těch
»studovaných« vídeňských českých hochů stá
vají se z pravidla nejspolehlivější sloupové ně-
mectví, tim také se vysvětluje, proč právě
řadách Všeněmcův a německých nacionálů tolik
českých jmen. Jsou to vesměs krestury něme-
ekých škol vídeňských, kde nese se dnes vý-
chova úplně směrem, jenž se právem označuje
jako — prušácký. V Čechách musí vystrčiti
každá škola při slavnostní přiležitosti z vikýře
černožlutý prapor, aby tím dokumentovala své
»na říšské radě zastoupené« vlastenectví, ve Vídni
ale nikomu nenapadne poohlédnouti se drobet
po tom, jaký duch bují v tamějších školácha
jací lidé školy ty opouštějí. Tolik je jisto a
všechno namáhání jiným směrem nedovede za-
staviti zhoubné působení Vídně, pokud jdeo
národnost naši, že dokud nebude postaráno
o české školní vychování našich dítek ve Vídni.
tam rok za rokem tisicové z české krve
ztráceti se budou v jícnu germanisa ce,
Jen česká škola dovede čeliti zhoubnému půso-
bení, všechny ostatní prosíředky, něchť by se
jich užívalo co nejvydatněji, ničeho neznamenaji.
Čechy
Vídeň
6
article
Nepřeháníme, jestliže tvrdíme, že za jediné
desetiletí ztrati se národu ve Vídni nejméně
200.000 duší a to je při skrovném počtu našem
úbytek, nad nímž bychom se právem měli po-
zastaviti. Souvisí to ovšem s naším politickým
malonocenstvím. Naprostá odvislost naše od
Vídně, centralistický státní princip, jenž k vůli
středisku na Dunají království a země hospo-
dářsky zanedbává a celé kraje, kde nalezajíse
všechny podmínky ekonpmického rozkvětu, žene
do úpadků, je příčinou, že nejchudší lid náš
žene se do Vídně, aby tam za krušnou práci,
kterou Němec vykonati je nezpůsobilý, zjednal
si prostředků k trudnému životu a při tom
obětoval svou neb aspoň své rodiny národnost
a zpravidla i mravní její neporušenost. Odvrátiti
rány, jež nám zasazuje stále Vídeň tím, že hltá
proudy české, které se tam stále hrnou, nedaji
se jinak, než povznesením českého jihu: Na-
lezne-li obyvatelstvo jeho snesitelné životní
podminky doma, nepožene se do Vídně:
— V residenci papeže opitziánů ve Varns-
dorfě konal se ve dnech svátečních V. sjezd
severočeských katolíků německých, černé mračno
skládalo se ze 3000 osob a 62 spolků s 21
korouhvemi. Mimo Frinda byli tu shromážděni
takřka všichni trhani království českého jménem
páně, nezapomínajíc na horlitele P. Ambrož
Němec
Frind
Vídeň
Varns
Dunat království
český jméno pán
7
article
Opitze a prof. Hilgereinera z Prahy, hlavu stu-
dených rolníků německých posl. Kletzenbauera,
kanovníky Fuchsa z Litoměřic, Matlausche
z Prahy a preláta Pamma z V. Brodu. Z reso-
lucí, až dosud na jevo vyšlých, praví jedna
»Pamětliv a vědom přirozené i křesťanské po-
vinnosti mravní, zasazuje se V. sjezd německýeh
katolíků ze severních Čech o práva něme-
ekého národního kmene, tisícilelou
křesťanskou kulturou a dějinami nabytá, sy m-
patisuje se všemi dobře mině ný m
snahami k povznesení německého
národního vědomí a hospodářského ži-
vota, odsuzuje pak všechny pokusy, směřujieí
k tomu, aby símě nesváru zaseto bylo do ně-
meckého lidu.« Co specialně pověděno k dobře
míněné snaze za rozdělení diécesí podle národ-
nosti, dozvíme se snad až ze zevrubnějšího
protokolu jednacího.
— Státní reálka v Přibrami bude 15. září
t r. otevřena. Z ministerstva vyučování došla
zpráva, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 9.
srpna t. r. č. 28.312 povoleno bylo zřízení
otevření státní reálky dnem 15. září t. r. v městě
Přibrami.
Opitz
profesor
Hilgereiner
Fuchsa
Matlausch
Pamme
Praha
Litoměřice
V . Brod
Čechy
Přibry
8
article
— Národní kolek. Návrhy, které v posledn
době objevily se ve veřejných listech na zavedení
a rozšíření národního kolku svědčí o živé účasti.
s niž potkala se akce o organisaci kolku v české
veřejnosti. Rovněž tak četné objednávky z ven-
kova na slavnosti, zábavy, divadla ald., kde do-
chází kolek poznenáhlu svého hromadného uplat-
nění, zdůrazňují jen pochopení důležitosti nového
podniku. Prozatímní poučení o národním kolku.
kleré právě jako brožura bylo vydáno, rozesláno
bude všem, kteří národní kolky si objednají a je
nutno připojiti 20 haléřů na kolek, kterým jes
brožura opatřena. Poněvadž se staly časté mýlky
s kolky jinými, zejmena s kolkem studentským.
jest nutno upozorniti na to, že kolek, který vy
dala Národní rada, zaveden vzhledem k jednot-
nosti podniku samého. Dále je třeba znovu při
pomenouti, že kolky jsou dosaváde 2., 4., 6-
8., 10. a 20haléřové a prodávají se prozatímně
v úřadovně Národní rady, Praha—II, Měšťanská
beseda, druhém poschodí, klub národní strany
svobodomyslné, ve velkém. Drobný prodej pře-
vzal z ochoty pan J. Chadraba, obchodník.
J Chadraba
Praha
národní rada
9
article
Praha—II., Vladislavská ulice č. 20 (dům Měšťan-
ské besedy). — K návrhům uveřejněným v našem
čísle ze dne 14. srpna, došla nás tato poznámka:
Ad. 5. navrhuje pan zasílatel, aby záložny ve-
škeré dluhopisy a jich prolongace opatřovaly ná-
rodaím kolkem. To bylo by po měm soudu přília
jednostranné; v záložnách platili by takto národn
kolek jenom ti, kdož se vypůjčují, tedy potřební-
Soudím, že by bylo daleko spravedlivějším, aby
národním kolkem byly opatřovány knížky vklado
nebo běžných účtů a knížky podílů. Snad an
by nezvyšilo manipulaci účetní, kdyby záložny
odepisovaly při vypočítávání úroků ze vkladů též
dle škály určitou částku pro národní kolek. —
Hasičská župa východních Čech
»Orlice« usnesla se, že bude všechny své
veřejnosti se týkající listiny opatřovati národním
kolkem.
— Osobní. Za starostu okresního zastupitelstv
píseckého zvolený JUDr. Bedř. prine Schwarzen-
berg. majitel panství Tochovic, byl od císaře po
tvrzen. — Docent dětského lékařství pan dr. K
Švehla ordinuje opět pravidelně ve Ferdinandove
třídě č. 37 (v »Platýze«). — Pan MUDr. Fr. Kašpa
v Praze—III., na Újezdě č. 430, počal opět pravi-
delně ordinovati. — Pan MUDr. Karel Fiedler
ženský lékař a porodník, vrátil se do Praly a ordi-
nuje v Dlouhé třídě č. 17. — Odborný lékař pan
dr. V. Vítek mešká od 18. do konce srpna mimo
Prahu. — C. k. dvorní rada a okresní finanční ředitel
pan Jose! Novotný, vrátiv se z dovolené, na-
stoupil opět svůj úřad.
JUDr
Bedř
doktor
K Švehla
MUDr
Fiedler
Vítek
Jose
Novotná
Praha
Vladislavský ulice
východní Čechy
Orlice
Ferdinandov
Francie
Újezd
II
Platýz
10
article
— Rodinně zprávy. Paní Tonuše Pitrdleov
rozená Machova a pan Jan Pitrdle, officiál c. k.
zástavního úřadu, slavili sňatek svůj v úterý dne
16. srpna t. r. ve votivním chrámu sv. Ludmily na
Král. Vinohradech. — Slečna Antonie Soukupova.
dcera bostinského a majitele domu, a pan Karel
Martinů, berní inspektor, slavili včera sňatek
v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech.
— Úmrli. Dne 15. t. m. zemřel v lázních Boru
u Sadské pan Václav Holeček, pražský měšťana
důchodní v. v. býv. obce libeňské. Zesnulý byl ve
službě býv. obce libeňské přes 30 let a těšil se pro
svoji milou povahu a přesnost služební obecné dů-
věře občanstva libeňského. Pohřeb zesnulého konati
se bude ve čtvrtek dne 18. t. m. z ústřední kaple
na hřbitově olšanském. — V Novém Strašecí zemřel
dne 16. srpna pan Josef Klíma, řídící učitel v. v.
Pohřeb koná se ve čivrtek na hřbstov novostrašecký.
Pitrdle
svatý . Ludmila
Král
Soukupův
Martino
Holeček
Klím
Machov
Olšanský
Nový Strašecí
Bor
Tonuš Pitrdleov
11
article
— Pravidla a předpisy pro požizování kanalisace
nemovilostí. Magistrát král. hlav. města Prahy vydal
tuto vyhlášku: Ježto obec král. hlav. města Prahy
provádí kanalisaci dle soustavy splachovací, jsou pp.
majitelé nemovitostí ve smyslu § 80, zákona ze dne
5. října 1902 č. 73 z z. povinni, aby při všech no-
vých stavbách, přestavbách a přístavbách, jakož
v domech již zřízených, upravili na svůj náklad kana-
lisaci (odvodnění) nemovitostí svých tak, aby se dala
účelně připojiti k veřejným stokám uličním a to dle
pravidel, jež určí stavební úřad, který v té příčině nem
vázán ustanovením § 79, stavebního řádu. Magistrát
král. hlav. města Prahy ve schůzi své dne 6. července
1904 konané určil pravidla ta, a budou pravidla, poku
se týče předpisy ty v „Obecním Věstníku“, který dne
18. srpna 1904 vydán bude, jakož i dne 18. srpna 1904
na černém prkně v radnici staroměstské, v magistr. úřa-
dovně v Holešovicích-Bubnech a Libni vyhlášena.
O tom se dává věděti s doložením, že jednotlivé výtiský
předpisů těch lze u vrátného v radnici staroměstsk
zakoupiti za cenu 30 hal.
Praha
Holešovice
Bubno
Libeň
12
article
— Kubata dal hlavu za Blata. Slavnost odha
lení pomníku selskému reku Kubatovi na Blatech
jež konati se bude již přiští neděli dne 21. srpn
za čestného protektorálu básníka Ad. Heyduka, vzbu
zuje nejživější zájem nejen po celém českém jihu,
ale i v krajích vzdálených, takže lze počítati na
ohromné účastenství. Jmenovitě naše jiho české ze-
mědělstvo hodlá při této příležitosti podati důkaz své
životní síly a zúčastní se počtem imposantním. Ve
všech vesnicích na českém jihu znamenati lze nebý
valý rucha a plno příprav. k výpravě na. Blata Zbu
dovská (stanice Nakří Netolice u Č. Budějovie
odjezd odpol.o půl 2. hodi), sterá v pčipadě pohody
stanou se v den slavnosti svědkem velkého projevu
solidarity lidu selského se stavy ostatními, aby tak
láska vzájemná, láska k rodné hroudě a k vlastl
zrála k hojné žni. Oslava rolníka Kubaty nen
oslavou pouze minulosti, nýbrž i budouc-
nosti, té doby, která má přijíti a v ohroženém
předšumaví přivésti vzpružení a posílení k boji za
jeho práva, statek a rodnou mluvu, za něž musíme
v něm státi všichni pevně, cele a svorně jako jeden
muž, jako pevná, věky utužená skála, o niž se vlno-
biti nepřátelských nástrah láme a drti. K slavnosti
této vydán velmi zajímavý, illustrovaný a četnými
cennýmí pojednánlini obohacený pamětník, jejž lze
objednati u »Spolku Kubatovského« v Č. Budějovi-
cích. Uvádíme z něho: »Památce Kubaty«, úvodní
báseň od A. Heyduka; »Blala«, »Rodokmen Ku-
batův«, Smrt Kubatova« od Fr. Mirosl. Čapka; »Bla-
ťáci a jejich řeč« od prof. V. J. Duška: »Lidské
muky«, báseň od F. S. Procházky; »Význam kroje
národního« od řed. E. Fryšové: Tradice: »Kubata
dal hlavu za Blata« od V. Beneše Třebízského, dra.
Kubata
Heyduk
dovská
A Heyduk
Kubatův
Mirosl
Čapek
profesor
V J Dušek
F S Procházka
E Fryš
V Beneš Třebízský
Blata
Nakřit Netolice
Č . Buděj
Francie
Kubatovský
Ada
Kubatův
13
article
Č. Zibrta, V. Bolecha, V. Vondráška (ve slovinském
jazyku): »Úkol českého dobr. hasičstva« od J. A
Jindry: »Smrt Kubaty«, báseň nově upravená A. H.
od křížovníka J. Dvořáka atd.
— Z nemocenské pokladny Spolku českých žur
nalistů. Členstvu pokladny se tímto oznamuje, že po-
kladniční lékař p. prof. doc. dr Ant. Veselý vrátil se
opětně z cest a ordinuje od 16 1. m. na Malém sta-
roměstském nám. č. 3 (dům p. Rotta) od 8—-10 hod.
dopol. a od 2.—4 odpoledne.
— Na II. mezinárodním sjezdu kreslířském, který
konán byl, jak jsme již sdělili, v prvé polovici srpna
v Bernu za účelem zlepšení methody v kreslení, bylo
účastenství velmi hojné — jmenovitě bohatě byla
obeslána výstava prací kreslířských — methodických
postupů. Z Čech zůčastnil se výstavy té prof. Bouda
z Kladna pracemi žáků svých z reálky a měšť. školy
Výkresům dostalo se velmi čestného uznání, nebo
pěkným a rozmanitým provedením předstihly i práce
škol amerických, které dosud nám sloužily za vzor
ve volném kreslení dle přírody. — Ze skvělého tohoto
výsledku — kde česká práce tak pěkného uznání do-
sáhla v cizině, možno se upřímně těšiti.
Výtah z platebních rozkazů o osobní daniz
přijmů. Okresní liejtmanství na Smíchově vydalo tuto
vyhlašku: Dle § 217. odt. 3. zákona daného dne
25. tijna 1896 č. 220 ř. z. a článku 60 bod 4, 5
6 vykonávacího nařízení jest založití a po 14 dnů
k nahlédnutí veřejně vyložiti výtah z platebních roz-
kazů o os bní dani z příjmu, kdež by jméno po
platníka a jemu uložená sazba daně vyznačena byla.
V Bolech
V Vondrášek
Jindra
Kubata
J Dvořák
profesor
docent
doktor
Antonín
Rott
Bouda
Č . Zibrt
Bern
Čechy
Kladno
Smíchov
14
article
Protože tento výtah na rok 1904 pro odhadní okresy
v okršku podepsaného c. k. okresního hejimanství
ležíci je dohotoven, jest pánům poplatníkům osobní
daně příjmové, kteří se takovými prokáží, volno až
včetně do 28. srpna 1904 v berním referátě c.k
okresního hejtmanství na Smíchově v č. 665 v II.
patře v místnosti č. 5 a to ve všední dny od 8. ho-
diny ranní do 2. hodiny odpolední a v neděli a ve
svátek od 9. hodiny dopolední do půl 12. hod. dopo-
lední do výtahu toho nahlédnouti.
— Škola slovanských jazyků, řízena Slovanským
klubem, zahájí v říjnu t. r. svůj čtvrtý školní rok
1904-5. Vyučovati se bude dle přihlášek všem slovan-
ským jazykům: bulharštině, lužičtině, polštině, ruštině
slovinčině, srbo-chorvatštině osvědčenou sluchovou
methodou s hlavním zřetelem k mluvě a praktické kon-
versaci. Za kurs, trvající čtyři měsíce, platí se hned př
zápisu K 8. Dle okolnosti při dostalečném počtu po-
sluchačů mohou býti kursy prodlouženy o nové čtyi
měsíce obnovením školného. Kursy jsou: pokračovací
a počátečný. Pro absolventy obou kursů, jakož i pro
ty, kdo vykáží se dostatečnou průpravou, zařídí se le-
tošního roku konversační kursy, spojené s čajovými
večírky pro jázyk ruský a pro jazyk polský, kde pro-
bírány budou ukázky z literatur obou bratrských ná-
rodů; k večírkům těm přizvány budou tou dobou
v Praze meškající Poláci a Rusové, jakož i pěstitele
řečených jazyků, takže lze očekávati, že rozproud
se mezi přítomnými živý hovor v dotyčném jazyku.
Polák
Rus
Smíchov
Praha
15
article
Každému jazyku vyučováno bude jednu hodinu v tý-
dnu. Dny a hodiny vyučování určí se později. Při-
hlášky se složením 8 K za kurs přijímá již nyní se-
kretariát Slovanského klubu v Praze, hotel „Anglický
dvůr“ na Poříčí v Praze. Značné účastenství naší
společnosti na kursech po minulé čtyři roky přesvěd-
čuje, že lato u nás jediná souborně vedená škola
slovanských jazyků velké oblibě se těší a k ostatním
institucím na vzpružení našeho českého a slovanského
vědomí důstojně se druží
— Ze sdružení českých zomědělců pro králov
ství české sděluje se nám: V úterý dne 16. srpna
konala se společná porada klubu zemských a říšských
poslanců a výkonného výboru české strany agrárn
spolu s výborem Sdružení českých zemědělců za hoj
ného účastenství a za předsednictví přísedícího z. vo
Žďarského, na které jednáno o tom, jakým způsobem
bylo by lze zmírniti hrozné důsledky letošní kata
Praha
sdružený český zomědělce pro králov
český strana
sdružený český zemědělec
16
article
strofy sucha. Po celodenní debatě ujednána důležitá
věcná opatření, která sdělena budou povolaným čini-
telům zemským a státním.
— Okrašlovací spolek a Polštýnský klub v P
štýně uspořádají dne 21. srpna koncert holické hudby
na promenádě »Pod lipami«. Pořad, který osobně
bude říditi kapelník p. Čeněk Holub, vykazuje vy
braná čísla od nejpřednějších skladatelů domácích
cizích.
— Pro pohořelé ve Vimperku došly firmy Waldek
a Wagner v Praze další dary a sice věnovali: N. N.
K 40 —, Felten a Guilleaume, akc. spol. ve Vídni
K 20.—, G. Winiwarter ve Vídní K 25.—. Vitém
Reinhold v Berlíně—Reinickendorf K 23.50, Richar
Klinger v Gumpoldskirchu K 50.—, Jaeger a Rothe
v Lipsku K 23.50, K. A. Seifert K 11.74, H. Rost a
spol. v Hamburku K 20.—, Karel Kreibích v České
Kamenici K 5.—, slečna Hermína Kreibichova v České
Kamenici K 5.—, hrabě Richard Maltencloit, majitel
panství K 100.—, Akc. továrna na smírek Oppenhejm
a spol. a Schlesinger a spol. v Haindorfu — Ha-
novru K 58.70, firma Schäfřer a Budenberg v Dě-
víně K 100.—, sbírkou panem drem. Janem
Kiemannem: Pan Alexander Richter v Praze
K 100.—, dvorní rada professor dr. Krasnopolsk
K 50.—, Max Egon kníže z Fürstenbergu K 1000.—
firma Jung a Lindig ve Hrobech K 50.—, úhrnem
Holub
Waldek
Wagner
N N
G Winiwarter
Reinhold
Jaeger
Rothe
Seifert
H Rost
Karel Kreibe
Kreibichův
Maltencloit
Schlesinger
Kiemann
Alexander Richter
doktor
Krasnopolsk
Max Egon
Fürstenberg
Jung
Lindig
Vimperk
Praha
Vídeň
Berlín
Lipsko
Hamburk
Haindorf
okrašlovací spolek a Polštýnský klub
Guilleaum , akciový . společenský
Richar Klinger
Schäfřer
Budenberg
17
article
K 1682.44.
K 1682.44.
— Zajímavý pro pensisty rozsudek říšského sou-
du. Zákonem ze dne 19. července 1902 čís. 220 ř. z
bylo ustanoveno, že normální výslužné osob, patřících
do kategorie služebnictva a před 1. zářím 1899 do vý-
služby daných, zvyšuje se o 15% a sice 1. lednem
1903. Leč mnohý pensista nadarmo se těšil na toto zvý-
šení výslužněho. Vláda odmítala totiž žádosli za toto
zvýšení výslužného, poukazujíc k zásadnímu roz-
hodnutí c. k. ministerstva vnitra ze dne 10. září 1903
čís. 30.156, v němž se praví, že dotyčným osobám
byla svého času pense již zvýšena, ve smyslu § 2.
zákona ze dne 27. března 1873 č. 50 ř. z., kteréžto
již dříve povolené zvýšení pense. 15% převyšuje. Za
toto zvýšení pokládalo c. k. ministerstvo vnitra okol-
nost, že žadatelům bylo připočteno 10 slu-
žebních let při vyměřování normální
pense služební. Toto principiální stanovisko c. k.
ministerstva vnitra bylo však v nejnovější době vy-
vráceno rozsudkem c. k. říšského soudu
ve Vídni ze dne 5. července 1904 čís. 271. Pan
Vojtěch Horlivý, c. k. inspektor stráže bezpcčnosti ve
výslužbě v Praze, podal totiž prostřednictvím praž-
ského advokáta dra. Fuhricha žalobu k říšskému
soudu ve Vídni, aby c. k. vláda zemí na radě říšské
zastoupených uznána byla povinnou, zvýšiti mu ve
smyslu zákona z roku 19 jeho služební pensi o 152%,
t. j. ročně o 196 K 50 h. V žalobě této poukázal dr.
Vojtěch horlivý
Vídeň
Praha
18
article
Fuhrich, že připočtení deseti služebních let při vý-
měře pense nemůže býti poklidáno za zvýšení pense,
ani za projev nějaké milosti, poněvadž zákon sám
nikoli libovůle orgánů vládních povoluje desetiletě
zvýšení doby služební, když dotyčný služebník odcház
na odpočinek pro nemoc nebo porušení zdraví bez
vlastní viny ve službě utrpěné. Výklad tento nalezá
oporu v § 2. citovaného zákona ze dne 27. března 1873.
kdež v prvním odstavcí vyslovena zásada o připočteni
deseti let služebních při vyměřování pense za pří
činou tělesného poškození ve službě utrpěného. Te
prve v odstavci druhém se praví, že mimo to v při
padech zvláštního uznání hodných může býti vý-
služné i vyšším obnosem vyměřeno. Tyto dva pří-
pady dlužno přesněcrozlišovati a nelze zejmena tolo
připočtení 10 lel služebních do normální pense po-
kládali za nějaké zvýšení výslužného, o kterémž lest
řeč v § 3. zákona ze dne 19. července 1902. Žalujici
p. Vojtěch Horlivý byl ve sléžbě stižen chrloním krve.
Vojtěch horlivý
19
article
Nemoc tato postíhia jej následkem přetížení praci,
kterou vykonával jako inspektor stráže bezpečnosti
při pohřbu Jeho Eminence kardinála knížete Bedřicha
Schwarzenberga. Vzhledem k tomuto trvalému poru-
šení zdraví bylo mu pří výměře pense připočtene 10
služebních let, tukže jeho služební doba obnášela 40 let
25 dní a byla mu vyměřena normální pense obnosem
655 zl. Jel kož žalobci nižádného zvýšení výslužného
se nedostalo, mělo býti výslužné jeho ve smyslu zá-
kona z r. 1902 o 15% zvýšeno. Toto odůvodnění ža-
loby bylo c. k. říšským soudem ve Vídni správným
uznáno a rozsudkem svrchu uvedeným bylo žalobě
p. Vojtěcha Horlivého úplně vyhověno. Vláda
odsouzena byla zvýšiti témuž pensi o 196 K. 50h
ročně a zaplatifi splatné již obnosy za dobu od i.
ledna 1903 po exekucí do 14 dní. V důvodech tohoto
pro účastněné kruhy důležitého rózsudku c. k. říš-
ského soudu se praví, že zákon sám nepodává definice
o tom, co rozuměti sluší pod výrazem normální pense.
V každém případě sluší za normální pensi pokládati
ony požilky, na které měla dotyčná osoba v době dání
do výslužby právní nárok. Jestliže v daném připádě
uznáno bylo, že žalobce ve službě utrpěl tělesné po-
škození, které se jevilo chrlením krve a jestliže při
vyměření výslužného připočteno mu bylo 10 služel-
ních let. musí toto výslužné pokládáno býti za nor
mální a mělo tudíž nastati zvýšení pense o 15?% ve
smyslu § 3. zákona ze dne 19. července 1902.
Schwarzenberg
Vojtěch
Vídeň
20
article
— V zapomenutém domě. Málokdy zaměří kroky
Pražanů dlouhou a ještě stále novými slavbami se
prodlužující Královskou třídou v Karlíně v místa
kde za zelení stromů, obklopen rozsáhlým sadem sto
zajímavý mohutný dům, na nějž se valně zapomíná
Je to invalidovna — dům vojenských vysloužilců.
Mnoho let bouřlivých i klidných převalilo se přes jeho
prejzovitou střechu, vroubenou řadou allegorických
figur, ale dům — pěkná baroková stavba — se nezmě-
nil. Je to stále týž masivní palác, z kamene stavěný.
jak jej byl zbudoval v lélech 1726—1740 Jan Kilián
Dinzenhofer. Dům tento hosti, jak známo, „zbytky
vojenské slávy“. Druhdy mladi a bujaří hoši, nemo
houcí se dočkati, „jak jim bude pěkně slušet bílý
kabátek“ — předstupují tu dnes před nás jako vetch
starešina, s posněženými hlavami, s bílými licousy
jeden bez nohy, jiný bez ruky, jiní bez — zraku. Mla-
dost, síla a oheň, jež dříve — snad před půl stoletím
i více — uváděly dívčí srdce v rychlejší tep — vše
to zmizelo s desítkami uběhnuvších let. A mnoho síly
také zůstalo u Magenty, u Solferina, u Hradce a jinde
Zatoulali jsme se v zapomenutá místa... V sadech
před invalidovnou na lavičkách vyhřívají se na slunc
invalidi-stařečkové. Zamlouvají se na první pohled.
Pražan
Jan
Kilián
Dinzenhofer
Karlín
Hradec
21
article
Třeba že léta silně přitahují je k zemi, v držení těla
jež většinou vyžaduje opory hole, přece jeví se zbytek
vojenské přímosti. Tváře jsou již hodně svraštělé, sem
tam rýha staré bolesti a utrpení, chůze volná. Ale
pořáde zůstávají v povznášivém vědomí vykonan
povinnosti a jsou hrdými na svou vojenskou dráhu
Všichni chodí v komisním kroji: modré kalhoty, světle-
modrý kabátec, taková i čepice s červenou paspul
a žlutou šnůrou na obrubě. Kovové knoflíky jsou peč-
livě vycíděny, hvězdičky a dístinkční odznaky na líme
v bezvadné svěžesti. Skoro každý má na prsou me-
dailli, mnozí dvě, tři i více, dle toho, kolikrát by
v ohni a statečně se držel. Mnohý z nich nezdá se mít
žádného zranění, ale i takový prodělal jistě nějakou
„patalii“ a odnesl si třeba vnitřní úraz, jenž učinil
jej invalidním. Jest tu i několik mladších, kteří ne-
prodělali žádného tažení; jsou to ti, kdož při vyko-
návání vojenské své povinnosti jakýmkoliv způso-
bem přišli k úrazu. Bolestný je pohled na invalidy
slepce. Mají podél budovy zvláště vyhraženou a drá-
tem obchnanou uličku, kterou nesmí nikdo jiný se
ubírati. Tudy jdou na procházku, jednou rukou sa-
hajíce po zdi invalidovny, druhou hůlčičkou po zemi.
Idailli
22
article
Dost je jich v karlinské invalidovně! Dnešní stav
vysloužilců, nalezajících se v ošetřování, vykazuje
něco přes 150 mužů, z nichž četní meškají nyní na
dovolené, mají-li se totiž kam uchýliti. Mnozí jsou
ženati, ale ženy nesmějí zůstávati s nimi, neboť i v in-
validovně, kde stále vládne vojenská kázeň, plati zá-
kon: Ženy žádné... Kromě invalidů nalezá se v domě
vysloužilců oddělení zdravotního vojska, jež koná
službu v bráně a v rozsáhlé nemocnici. Dříve, doku
nebyla zrušena vojenská střelnice, byl tu oddíl řado-
vého vojska k obsluze této. Vedle invalidního mužstv
od prostých až do šikovatelů, nalezají se zde i důstoj
níci invalidní, kteří obývají byty prvého poschodí se
svými rodinami. Je tu několik setníků, jeden major
a konečně plukovník a správce invalidovny Morá-
vek; za jeho dohledu dbá se přísně, aby invalidovna
v pravém slova smyslu byla humanním ústavema
aby se obyvatelům jejím dostalo bedlivého ošefření.
jakého si zaslouží. Místnosti, dík dřívější vzdušnosti
staveb, jsou rozsáhlé a prostorné, takže vedle vlastnícl
místností obývacích, jest zde celá řada místností ve-
dlejších, zábavních, lázně, prostorný basin a podobně
Dále jest zde nemocnice a lékárna za správy štábního
lékaře se zvláštními odděleními pro interní a extern
nemoci. Při věku ošetřovanců není divu, že stále dost
lůžek jest obsazeno a že lékaři vojenští mají hojně
23
article
práce. Konečně jest tu kaple, umrlčí komora a — ne
zbytná věznice, které se však arci pro invalidy nikdy
nepoužívá, jelikož nezavdají příčiny k trestům takového
druhu. Veškeré chodby a korridory, jak rozpjetí bu-
dovy samo označuje, jsou prostranné a vysoké. Sině,
určené pro mužstvo invalidní, nalezají se v obou pa-
trech i v přízemí, jež přirozeně vyhraženo jest nej-
starším invalidům. A tu bude zajímati, že nejstarším.
ale dosud ku podivu čilým jest kmet invalida, čítající
92 roky. Po něm přijde S6letý. Jak slařečkové žijí?
Zcela jako v kasárnech! O šesté hodině ranní zazní
budíček, trubka nebo buben. Jde se k snídani, po které
koná se rapport. Zajímavo je, že starci konají pravi-
delnou službu vojenskou: jeden jest „kaprálem ode
dne“, druhý má inspekci nad sadem, třetí nade dvorem,
nad kuchyní a pod. Je-li příznivá pohoda, odeberou se
invalidové do parku před invalidovnou, nebo na pro-
cházky. V tom ohledu mají vycházky úplně volné.
Když pak na hodinách, umístěných ve výši druhého
patra nade vchodem, blíží se jedenáclá dopoledne,
trousí se jeden za druhým k obědu, jenž upraven jest
značně lépe nežli „menáž“ pro mužstvo v kasárnech.
24
article
Chorým dostává se přilepšení sklenkou vína. Pak ná-
sleduje odpolední zdřímnutí, jež potrvá asi do půl třelí.
načež nastane strojení k rozkazu. Ve tři hodiny přečítá
se denní rozkaz, po němž stařečkové mohou se ode-
brati, kam jim milo a libo. O deváté však musí býti
doma, jakmile svolává je čepobití. Tak ubíhá „starým
hochům“ den za dnem, klidně a nerušeně. Jedinou
událostí, jež vyruší tichý dům na nějaký čas, jest, když
některý z nich odebere se na trvalý odpočinek k té
veliké armádě. .. Tázali jsme se jednoho vysloužilce,
náhodou Němce, na poměr jazykový. „Mluví se tu nej-
více česky a pan plukovník mluví s muži dle toho,
jaké je který národnosti. Hádek a sporů tady neznáme
a nepamatuji za celých třicet let, co zde jsem, že by
si někdo stěžoval na svého druha u rapportu. Žijeme
všichni v dobrém přátelství“ Tolik z tichého a za-
pomenutého domu
žměny držebnosti. Stavifel p. Jan Brzák
koupil od obce král. hlav. města Prahy staveniště
č. 9 ve skupině XXXVIl v asanačním obvodu (u sv.
Němec
Brzák
Praha
XXXVIl
25
article
Vojtěeba) za 70 060 K. Stavitel p. Matěj Blecha
koupil od obce král. hlav. města Prahy stavenište
č. 8 ve skupině XXXVII. v asanačním obvodu (u sv.
Vojtěcha za 94 886 K Mistr zednický p. Václav
Foltyn koupil od obce král. hlav. města Prahy sta-
veniště č. I. ve výměře 94 čtv. sáhů pod Slovany
za 28 443 K a vystaví tam třípatrový dům. Obee
král. hlav. města Prahy koupila od p. Františka
Seidého ml stavební parcelu č. kat. 226 nároží
v Sladkovského a Štitného ul. v Holešovicích —Bub-
nech za 2000 K. Obec král. hlav. města Prahy kou
pila od paní Janny Lukesové dům č. 133——VIL. v Pa-
lackého třídě v Holešovicích— Bubnech za 5200 K.
Pp. manžeté Anfonín a Frautiška Soukupovi koupili
od mistra zednického p. Antonína Nádvorníka dům
č. 139—VI. ve Vinařské ul. za 46.400 K. Sládek
v Úštěku, pan Bohuslav Miklas koupil od p. Augu
stína šl. z Istlerů dům č. 529— I. v Kotcích a dále
dům č. 922 v Banické ul. na Král. Vinohradech za
158.806 K. Naproti tomů převzal p. šl. z 1 tlerů od
p. Miklasa pivovar č. 15, domy č. 4, 12, 14, s po-
zemky v Úštěku za 90.000 K. Manželka úřadníka pl.
Blech
svatý . Vojtěch
Foltyn
Seidý
Jann Lukes
Frautiška Soukup
Nádvorník
K Sládek
Miklas
Aug
Istler
Král
Praha
Sladkovský
Štitný ulice
Holešovice
Buba
Bubno
Úštěk
Banický ulice
Vinohrady
XXXVII
26
article
Anna Sýkorová koupila od mistra zednického, pana
Antonína Zámka a jeho manželky Ludmily dům
č. 225 v Čechově ul. v Bubenči za 77.000 K. Pan
Jindřich a Růžena Povelkovi koupili od pana Josef
Raprechta čásť pozemku č. kat. 517/1 ve Vokovicích
za 12.500 K.
— Neštěstí železniční. Z Vídně telegrafují : Osobní
vlak č. 6 rakouské severozápadní dráhy byl zasažen
dnes výjížděje z Zellerndorfu lokomotivou posunující.
Při tom byly 3 vozy poškoženy. Vlak opozdil se o
20 minut
— Téžký úraz dělníka Na stavbě Nekvasilově
v Hybernské ulici spadl včera ke třetí hodině odpo-
lední dělník František Janovský, 34léta stár, ze Žiž-
kova, do sklepení a rozstěpil si pádem holenní kost
levé nohy. Těžce zraněného dělníka odvezla záchranná
stanice do všeobecné nemocnice.
— Lesni požáry. V ponděli o 3. hod. odpolední
povstal z neznámě příčiny oheň v lese litické obce
u Plzně a zničil jej na prostoře asi 3 korců. Dal
šímu jeho šíření zabránila cesta a úsilí tří hasiě
ských sborů. — Ve stejnou téměř dobu vznikl ohe
v lese na vršku Homolce u Plzně, který byl doudle-
veckými hasiči záhy uhašen. Zničil na 500 čtvereč-
ních metrů lesa. — V neděli dne 14. t. m. zapáli
se z neznámé příčiny 25—3letý les obce Chomu
tova a oheň šiřil se v něm tak rychle, že v krátké
době zachvátil plochu asi 14 hektarů. Požár uhašen
byl hasičí a vojiny zeměbraneckého pluku, ale v pon-
děli, ač bylo žároviště střeženo, propukl znovu a za
prudkého větru okoluí les velice ohrožoval. Vojíní
hasiči jej však i podruhé uhasili.
— Zatčení vrahové. Z Falknova se sděluje, že
v Radu u Lauterbachu zatčeni byli obuvník Berger
a horník Antonin Riedl pro důvodné podezření, že
jsou vrahy četnického strážmistra Sturma.
Sýkorová
Zámek
Ludmila dům
Jindřich
Povelek
Raprechta
Nekvasilův
Janovský
Berger
Riedl
Sturm
Čechův ulice
Bubeneč
Vokovice
Vídeň
hybernský ulice
Falknov
Rada u Lauterbach
Homolka u Plzeň
Lesni požár
korec
27
article
— Přspaden a ztýrán vojínem. V neděli po8.
hodině verer ubiral se soukromý úřadník pan Gustav
Liška v Plzni k rozhledně na Lochotíně a na cestě
k ní přepaden byl vojínem 7. zeměbraneckého pě
šího pluku, který bodl jej bes příčiny bodlem pod
levé ucho a zasadil mu několik ran do hlavy, načež
prchl. Pan Liška musil vyhledati ihned lékařské
pomoci.
— Boj s pytlákem. V neděli ráno vypravila se
z Plzně honební společnost do litohlavského revíru,
klerý má najatý a zastihla v něm dva pytláky,
z nichž jednomu podařilo se prchnouti. Druhý, držíc
v ruce nabitou ručnici, lovcům se opřel a byl teprve
po velikém úsili přemožen a odzbrojen. V zápase
při tom svedeném byl člen honební společnosti pan
J. Kleisl z Plzně zraněn do krve. V přemoženém
zjištěn nádenník Josef Garais z Oseku u Rokycan,
pro pytláctví již několikráte trestaný a dopraven byl
do vazby ke krajskému soudu v Plzni.
Liška
J Kleisl
Garais
Plzeň
Lochotín
Osek
Rokycany
28
article
— Zatčený penězokaz. V Berlíně zatčen byl v so-
botu 36letý mallt Ludvík Scherf již podruhé pro pa-
dělání peněz. Po prvém zatčení tvářil se Scherf šíle-
ným a dán byl jako nebezpečný blázen do ústavu
pro choromyslné. Před třemi měsíci byl z něho jako
»vyléčený« propuštěn a usadil se opět v Berlíně ve
Mlýnské ulici, kde bydlil s bývalou svojí nevěstou
v podnájmu. Policie zvěděla o jeho propuštění z blá-
zince teprve před několika dny, když velké množství
jím zhotovených kovových dvoumarek bylo jižv
oběhu. Bylo pak zjištěno, že Scherf mnoho utrácí
že platí vždy vše hotově. Jelikož bál se Scherf zrady
majitele bytu, u něhož v podnájmu bydlil, najalsi
byt sám a chtěl se v několika dnech se svou společ-
nicí oženiti a do něho přestěhovati. Nežli si však
nový byt upravil, ukryl odlitky, desky, elektrickou ba
terii, pomocí které své padělky galvanicky postříbřo-
val a ostatní pomůcky k hotovení nepravých dvou-
marek na záchodku ve dvoře domu, v němž dosu
bydlil. Za pomoci majitele starého bytu byl pokla
tento policil záby vypátrán a zabaven, Scherf pak
zatčen.
Scherf
Berlín
mlýnský ulice
29
article
— Sebovražda na kolejích dráhy. Když přede
včírem o 1. hodině přijel na smíchovské nádraží
vlak č. 328. zjištěno, že kolesa lokomotivy jsou za
krvácena. Pátráno po trati a tu za Zlíchovem nale
zena mrlvola asi 18letě, štihlé dívky, světlých vlasť.
strašlivě zobavená. V kapse šatů nalezena visitka
s jménem Julie Michálkova a na ní tužkou připsáno:
»Po příčině nepátrejte« Mrtvola po lékařském ohle-
dání dopravena do umričí komory na hřbitově
zlíchovském.
— Záhadný případ. Dne 13. srpna volán byl ob-
vodní lékař z Doln. Počernic dr. Nedošinský k těžce
nemocné 24leté manželce podsudního Anně Koubkové
ve dvoře Xaverově u Svépravic. Lékař prohlédnuvji
našel četné rány, jež dle výroku umírající ženy způ-
sobil jí její muž nožem a býkovcem. Lékař oznámil
případ místnímu četnictvu, jež zjistilo, že u Koubků
byla veliká různice a vypátralo také tři svědky, vý-
jevu tomu přítomné. Leč svědkové prohlásili, že o ni-
čem nevědí. Záhadný případ se vyšetřuje.
— Smrlelný úraz starce. Z Velkých Čakovic se
oznamuje: Ve úvoře ro t. Schöllera událo se dne 13.
t. m. vážné neštěstí. Josef Veselý, 60letý nádennik,
skládal v kravíně s vozu slámu. Vystoupiv na žebřiny,
ztratil rovnováhu a spadl hlavou na kamennou dlažbu,
kde zůstal ležeti v bezvědomí. Přivolaný lékař dr.
Šmakal ohledal starce a zjistil, že tento utrpěl silné
otřesení mozku. Ještě před převezením do nemocnice
Veselý zemřel.
— Sebevražda na kolejích dráhy. Na trati severo-
západní dráhy u Čelakovic nalezl dne 13. t. m. že-
lezniční hlídač zohavenou mrtvolu, v níž poznán byl
39letý obchodník s plodinami Josef Bělík ze Skorkova
Michálkův
doktor
Nedošinská
Koubek
Schöller
Veselá
Bělík
Zlíchov
Xaverov
Svépravice
Čakovice
Skorkov
30
article
u Brandýsa n. L. Dne 12. srpna odešel z domova
v trudné náladě po nějakém nedorozumění a dle všeho
tato okolnost byla příčinou jeho sebevraždy. Mrtvolu
prohlédl dr. Mareček z Čelakovic.
— Náhlé úmrtí. Antonín Čihař, Harmonikář, stižen
byl včera odpoledne ve výčepu „U ziatého anděla“ na
Smíchově chrlením krve a záhy zemřel. Mrtvola byla
obecní truhlou dopravena do pathologického ústavu.
— Z Pankráce. (Pohřeb paní Marie Špringrové.)
V sobotu o 4. hod. odpolední konal se na Pankráci
z kostela sv. Pankráce pohřeb známé zesnulé paní
Marie Špringrové roz. Kubelíkovy za četné účasti
přátel a smutečních hostí i obecenstva. V chrámu
pankráckém zřízen byl vysoký smuteční katafalk, na
němž položena byla skvostná černá kovová rakevs
pozůstatky zesnulé. Kolem ní zřízen háj z jižních
květin, v němž plály ve mnoha řadáchi voskovice;
vůkol rozloženo bylo množství drahocenných věnců
a kytic s těžkými hedbávnými stuhami, jež věnovali
dcery a syn zesnulé a četní přátelé. Cirkevní obřady
vykonal farář P. Nepil za assistence bubenskéhoa
nuselského duchovenstva. Po obřadech a smutečních
písních, jež zapěli členové operního sboru Národního
divadla, byla rakov snesena zřízenci pohřebního
ústavu pana V. Bayera do šestispřežného skleněného
vozu. Průvod ubíral se na hřbitov vyšehradský.
Z přečetného účastenství na pohřbu vidno bylo, jaké
oblibě se zesnulá těšila.
Mareček
Čihař
Špringr
Kubelíkův
P Nepil
V Bayer
Brandýs
Smíchov
Pankrác
národní divadlo
kostel svatý . Pankrác
31
article
— Z Chmelné u Vlašimi. (Sjezd rodáků.) V
dnech 10., 11. a 12. srpna t. r. sešli se rodáci ne-
patrné, pouze 30 čísel čítající chudé vísky Chmelné
pod Blaníkem skoro k neuvěření. Vesnička Chmelná,
vzdálena jsouc ruchu městského i průmyslového, za-
chovala si chvalné zvyky ze starých dob, obyvatelé
její s vroucí láskou Inou k rodně hroudě své. Ve
Chmelné není podruhů, tam každý má svůj, třebas
i skromnější domek. Za to hospody tam nemají.
Nápis na jednom domě by jste sice shledali, ale piva
tam nikdy nedostanete. Snad jen o žních. Karet
rovněž neznají. Jediná radost ohyvatelstva tamějšího
je pilné vzdělávání rolí. Chmelná platí celému okoli
za vzor. A odvede-li si mladý hospodář se sousední
vesnice mladou svou ženu ze Chmelné, je to pro
něho i pro celé přibuzenstvo největším vyznamená-
ním. Vychování dítek svých věnuji tam co nej-
větší péčí. Zvláštní zálibu obyvatelé Chmelné mají v
posílání dítek svých na studie. Poslední groš věnují
tam poslední sousto od úst vezmou, jen aby détem
svým zaopatřili, jak říkají, snadnější živobytí. Chmel-
ňáci jsou hrdí na to, že druhdy bývali svobodníky.
Když obyvatelstvo okolních vesnic těžce slénalo pod
tiží panských robot, tu Chmelňáci hrdě vypjali hrud
svou a pyšnili se všude svou svobodou. A do dnes
jsou toho ještě svědci, jak kráčejíce do kostela svo-
bodníci chmelenští, nosili jako odznak svobody své
krásně lesknoucí se svobodnickou pušku na ramenou.
Chmel
Vlašim
Blaník
Ina
32
article
Ce tu bylo závisti! Ve Chmelné měli také svou
rychtu, úřad to svobodnický. A synové této krásné
vzorné vísky sjelí se ve jmenovaných dnech, aby
v rodném kraji svém vypravovali si, jak se jim ve
světě vede, aby povzpomínali si na krásná svá lěla
studentská, aby na hrudi své dobré matičky neb te-
tičky nalezli posily ku další práci, aby poděkovali
rodičům svým za -obělavou jich péči, s jakou
je vypravili do světa za lehčím živobytíml
Prvý den věnován plátelskému vítání, druhý vycház-
kám, přátelskému besedování, třetí loučení. Že na
hroby svých drahých zesnulých rodičů, přátela
učitelů pamatovali, rozumí se samo sebou. Tklivý
obraz ze hřbitova borovnického, kamž Chmelná patři
farnosti, nevymizí nikdy z mysli a srdce účastníků
Představte si útulný, chudičký hřbitov vesnický
s prostými hroby a u těch kleči účastníci se svými
přáteli a se slzámi v očích děkuji svým rodičům.
pod zeleným drňem odpočívajícím, za vše, co pro
ně byli učinili... Smutné to bylo loučení! Sjezdu
zúčastnili se carský sláfni rada rulký Jos. Holej-
šovský, farář na Hrádku u Vlašimi P. F. V. Ka-
marýt. Jakub Vožícký, učitel v Louňovicích
pod Blaníkem, Ant. Kamarýt, učitel měšť anské
školy v Praze, Josef Martínek, farář ze Zbý-
šova u Čáslavi, Antonin Filip, kaplan z Nače-
radce. A. Šavrda, I. kaplan v Litomyšli, MUD .
Vožícký
Kamarýt
Martínek
Antonina Filip
A Šavrda
Vlašim
Louňovice pod Blaník
Praha
Čáslav
Nač
Litomyšl
33
article
Lad. Holejšovský, obvodní lékař ze Soutich
Ant. Martinek, učitel z Bruku a j. Dlužno ještě
podotknouti, že studenti chmelenští pořádali drubdy
památné besedy ve své vísce i v osadách okolních,
na nichž povzbuzovali a poučovali lid a známo po
celém kraji, jak v dobách zlých, v létech šedesálých,
jako jeden muž zúčastnili se svobodníci v chmelenšti
památného tábora na posvátném Blaníku, jak tam
protestovali proti útiskům vládním, jak svým tělem
chránili řečníky na táboře tom a tak vším právem
zasluhují, aby i šírší veřejnost zvěděla o útulné pod-
blanické vesničce Chimelné.
Holejšovský
Martinek
Bruk
Soutich Anta
34
article
— Loufková divadla. Na národním loutko-
vém divadie klubu vlasteneckých přátel dra.
Paříka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského
pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes odpole-
dne o 6. hod. »Perníková chaloupka«.
— Lázeňský věstník. Výletní a lázeňské město
Brandýs nad Orlicí mělo do 31. července
722 hostů.
— »Woerlův illustrovaný průvodce Prahou-.
Nejnovější dílo »Woeriova skladu průvodců« zaslu-
huje věru povšimnuti. Pan Woerl se svými »prů-
vodci« dobře pochodil, neboť vydal právé nové
vydání. Dostal se nám náhodou německý výtisk do
rukou, takže jsme se mohli přesvědčiti o sp ávnosti
»průvodce«. Hned v předmluvě uvádí, že pražské
nárožní tabulky v posledních létech za výhradně
české vyměněny byly, co však cizinci vadili ne-
musí, užívati i na dále starých jmen německých.
Panu Woerlovi přišel na pomoc známný »Spolek pro
městské (znamená »německé«) zaležitostěs a tak byl
pan Woeri s to připojiti podařený překlad českýcn
jmen ulic ke svému »průvodci«. A cizinci bylo po-
moženo! O té pomoci přesvědčite se nejlépe, na-
hlédnete-li do českého plánu města (x německé
knize je připojen plán jak český tak i německý).
Pařík
Třebenicko
Král
Woerlův
Woeriův
Woerl
Woeri
Brandýs nad Orlice
Praha
Loufková divadlo
spolek pro městský
35
article
To bude prazvláštní pomoc, až bude cizinec hledati
»Vojenski circište« (Vojenské cvičiště). »Metro chrem«
(Chrám sv. Víta) — »Strahojske nadvoři«. —
»Uradnejvýš Puokrabiho« — »Mabutrnem« (snad
Malostranské náměstí ?) — Na Letní — »Všeobecná
neinocnice« — »Férdmad. kas.« (Ferdinandovy ka-
sárny) — »Hálkovau, Vocelovau, Mikovcovau« —
»Starem čštkě« (Stáré město) — »Hoř Palata« (Ko-
šířská Plátenice) atd. atd. V knize uvádějí se pak
výsledky posledního sčítání lidu a tu praví pan
Woeri, že v »Prag, tschechisch »Praha« génannt« je
více Němců, než úřadními číslicemi zjištěno. Jich
počet obnáší nejméně pětinu veškerého obyvatelstva,
což nejlépe poznáme z toho, že prý každý »halb-
wegs inteligentní člověk« v Praze německý umía
mluví. Průmysl je dle mínění pana Woerla úplněv
rukou Němců. Kdo se v českém pojmenování ulic
nezná, nechť obrátí se na nejbližsího veřejného po-
sluhu, kočího nebo strážníka, od nichž se mu jistě
némecké odpovědi dostane. Podobná »díla« rozšiřují
se i pražskými knihosklady! Snad pro nedostatek
lepšího »průvodce«? Nebo snad dokonce k vůli větší
provisi?
Král a fotograi. Oznamuje se nám: Dvorní foto-
graf pan J. F. Langhans v Marianských Lázních
vyznamenán byl včera pozváním anglického krále
Eduarda VII., aby krále v komnatách hotelu »Výmar«
ofotografoval v uniformě c. k. rakouského polního
maršalka. Vyznamenání toto jest novým důkazem,
jak neobyčejnému uznání se umělecké výkony závodu
páně Langhansova všude těší.
svatý . Vít
Uradnejvýš Puokrabi
Mabutrn
Vocelovau
Mikovcovau
Palata
Woeri
Němec
Woerla
Langhans
Eduard VII
Langhansův
malostranský náměstí
Stárý město
ko
Praha
Výmar
Praga
Ferdinandův ka
anglický král
36
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Pohřeb arcibiskupa Csaszky konal se, jak se
z Kolosze telegrafuje, za veliké účasti všech tříd
obyvatelstva. Mrtvola pochována byla v hlavním
chrámu.
= Z Rěky, 16. srpna. (C.-B.) Vojenské lodi
»Císař František Josef I.« a »Saida« po tříměsíční
plavbě s chovanci námořní akademie přibyly sema
odplují po 3 dnech do Pulje. — Hrabě Jiří Hovor,
majitel zdejší torpédové továrny, zemřel v Bechetu
v Angiii.
= Syn ministrův se zastřelil. Z Pešti telefonují:
Jak se sděluje z lázní Lipiku, zastřelil se lam včera
syn ministra orby Běla šl. Tallian. Příčinou činu
byla nevyhojitelná nemoc. Ministr orby, jenž dlí na
svém statku v torontalské župě, byl o tragickém
skonu syna zpraven.
= Velké ohně v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje:
V obcích Bodzas-Ujlag. Viraglo, Mad, Töck - Terebes
Csaszky
František
Josef
Hovor
Běla
Pešť
Uhry
Mad
Töck
Rěky
BodzasUjlag