ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 09658260-71e1-11dc-83d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 36 celkem · entity: person 156, place 101, org 22, work 12
1 masthead
17. srpna 1904. Číslo 226.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3
4 article
kdežto vlastní jeho bratr ve třídě třetí, paraduje v téže statistice již jako Němec. Ne osm tisle, ale nejméně pětadvacet až třicet tisíc je ve vídeňských obecných školách dětí národnosti české. Osud dítek těchto je ovšem v příčině národní neutěšený. Rok za rokem lze stopovati vliv německé školy a jak vliv učitelův a něme- ekého školního ovzduší paralysuje vliv rodičův a vychování domácího. Lze to nejlíp poznat v jihočeském kraji, kam děti české z Vídně houfně přicházejí na prázdniny ku příbuzným. Malí hoši, kteři do školy vůbec ještě nechodí neb navštěvují-li teprve třídu první, mluví česky tak jako ostatní děti domácí, hoch ze třídy vyšší oba jazyky již plete a lze pozorovati, že po- číná již po německu mysliti. Také je patrno, že probouzí se v něm nechuť k jazyku rodnému a že mu počíná býti národnost česká břemenem.
Němec jihočeský kraj Vídeň
5 article
Cítí se býti povýšeným a je šťasten naskytne-li se mu vzácná příležitost, zabrebentit na české vesnici po německu. Hoši ze středních škol z jazyk mateřský již se stydí a svou neohraba- nosti v užívání jazyka českého rádi koke- tují. Takový český klouček, z vídeňského gymnasia neb z reálky je nejodpornějším a zá- roveň politování nejhodnějším zjevem. Doma po- smívá se otci i matce k vůli jazyku jejich žel, že jen v málo případech stačí autorita rodičův, aby zbloudilci napravili hlavu. Z těch »studovaných« vídeňských českých hochů stá vají se z pravidla nejspolehlivější sloupové ně- mectví, tim také se vysvětluje, proč právě řadách Všeněmcův a německých nacionálů tolik českých jmen. Jsou to vesměs krestury něme- ekých škol vídeňských, kde nese se dnes vý- chova úplně směrem, jenž se právem označuje jako — prušácký. V Čechách musí vystrčiti každá škola při slavnostní přiležitosti z vikýře černožlutý prapor, aby tím dokumentovala své »na říšské radě zastoupené« vlastenectví, ve Vídni ale nikomu nenapadne poohlédnouti se drobet po tom, jaký duch bují v tamějších školácha jací lidé školy ty opouštějí. Tolik je jisto a všechno namáhání jiným směrem nedovede za- staviti zhoubné působení Vídně, pokud jdeo národnost naši, že dokud nebude postaráno o české školní vychování našich dítek ve Vídni. tam rok za rokem tisicové z české krve ztráceti se budou v jícnu germanisa ce, Jen česká škola dovede čeliti zhoubnému půso- bení, všechny ostatní prosíředky, něchť by se jich užívalo co nejvydatněji, ničeho neznamenaji.
Čechy Vídeň
6 article
Nepřeháníme, jestliže tvrdíme, že za jediné desetiletí ztrati se národu ve Vídni nejméně 200.000 duší a to je při skrovném počtu našem úbytek, nad nímž bychom se právem měli po- zastaviti. Souvisí to ovšem s naším politickým malonocenstvím. Naprostá odvislost naše od Vídně, centralistický státní princip, jenž k vůli středisku na Dunají království a země hospo- dářsky zanedbává a celé kraje, kde nalezajíse všechny podmínky ekonpmického rozkvětu, žene do úpadků, je příčinou, že nejchudší lid náš žene se do Vídně, aby tam za krušnou práci, kterou Němec vykonati je nezpůsobilý, zjednal si prostředků k trudnému životu a při tom obětoval svou neb aspoň své rodiny národnost a zpravidla i mravní její neporušenost. Odvrátiti rány, jež nám zasazuje stále Vídeň tím, že hltá proudy české, které se tam stále hrnou, nedaji se jinak, než povznesením českého jihu: Na- lezne-li obyvatelstvo jeho snesitelné životní podminky doma, nepožene se do Vídně: — V residenci papeže opitziánů ve Varns- dorfě konal se ve dnech svátečních V. sjezd severočeských katolíků německých, černé mračno skládalo se ze 3000 osob a 62 spolků s 21 korouhvemi. Mimo Frinda byli tu shromážděni takřka všichni trhani království českého jménem páně, nezapomínajíc na horlitele P. Ambrož
Němec Frind Vídeň Varns Dunat království český jméno pán
7 article
Opitze a prof. Hilgereinera z Prahy, hlavu stu- dených rolníků německých posl. Kletzenbauera, kanovníky Fuchsa z Litoměřic, Matlausche z Prahy a preláta Pamma z V. Brodu. Z reso- lucí, až dosud na jevo vyšlých, praví jedna »Pamětliv a vědom přirozené i křesťanské po- vinnosti mravní, zasazuje se V. sjezd německýeh katolíků ze severních Čech o práva něme- ekého národního kmene, tisícilelou křesťanskou kulturou a dějinami nabytá, sy m- patisuje se všemi dobře mině ný m snahami k povznesení německého národního vědomí a hospodářského ži- vota, odsuzuje pak všechny pokusy, směřujieí k tomu, aby símě nesváru zaseto bylo do ně- meckého lidu.« Co specialně pověděno k dobře míněné snaze za rozdělení diécesí podle národ- nosti, dozvíme se snad až ze zevrubnějšího protokolu jednacího. — Státní reálka v Přibrami bude 15. září t r. otevřena. Z ministerstva vyučování došla zpráva, že nejvyšším rozhodnutím ze dne 9. srpna t. r. č. 28.312 povoleno bylo zřízení otevření státní reálky dnem 15. září t. r. v městě Přibrami.
Opitz profesor Hilgereiner Fuchsa Matlausch Pamme Praha Litoměřice V . Brod Čechy Přibry
8 article
— Národní kolek. Návrhy, které v posledn době objevily se ve veřejných listech na zavedení a rozšíření národního kolku svědčí o živé účasti. s niž potkala se akce o organisaci kolku v české veřejnosti. Rovněž tak četné objednávky z ven- kova na slavnosti, zábavy, divadla ald., kde do- chází kolek poznenáhlu svého hromadného uplat- nění, zdůrazňují jen pochopení důležitosti nového podniku. Prozatímní poučení o národním kolku. kleré právě jako brožura bylo vydáno, rozesláno bude všem, kteří národní kolky si objednají a je nutno připojiti 20 haléřů na kolek, kterým jes brožura opatřena. Poněvadž se staly časté mýlky s kolky jinými, zejmena s kolkem studentským. jest nutno upozorniti na to, že kolek, který vy dala Národní rada, zaveden vzhledem k jednot- nosti podniku samého. Dále je třeba znovu při pomenouti, že kolky jsou dosaváde 2., 4., 6- 8., 10. a 20haléřové a prodávají se prozatímně v úřadovně Národní rady, Praha—II, Měšťanská beseda, druhém poschodí, klub národní strany svobodomyslné, ve velkém. Drobný prodej pře- vzal z ochoty pan J. Chadraba, obchodník.
J Chadraba Praha národní rada
9 article
Praha—II., Vladislavská ulice č. 20 (dům Měšťan- ské besedy). — K návrhům uveřejněným v našem čísle ze dne 14. srpna, došla nás tato poznámka: Ad. 5. navrhuje pan zasílatel, aby záložny ve- škeré dluhopisy a jich prolongace opatřovaly ná- rodaím kolkem. To bylo by po měm soudu přília jednostranné; v záložnách platili by takto národn kolek jenom ti, kdož se vypůjčují, tedy potřební- Soudím, že by bylo daleko spravedlivějším, aby národním kolkem byly opatřovány knížky vklado nebo běžných účtů a knížky podílů. Snad an by nezvyšilo manipulaci účetní, kdyby záložny odepisovaly při vypočítávání úroků ze vkladů též dle škály určitou částku pro národní kolek. — Hasičská župa východních Čech »Orlice« usnesla se, že bude všechny své veřejnosti se týkající listiny opatřovati národním kolkem. — Osobní. Za starostu okresního zastupitelstv píseckého zvolený JUDr. Bedř. prine Schwarzen- berg. majitel panství Tochovic, byl od císaře po tvrzen. — Docent dětského lékařství pan dr. K Švehla ordinuje opět pravidelně ve Ferdinandove třídě č. 37 (v »Platýze«). — Pan MUDr. Fr. Kašpa v Praze—III., na Újezdě č. 430, počal opět pravi- delně ordinovati. — Pan MUDr. Karel Fiedler ženský lékař a porodník, vrátil se do Praly a ordi- nuje v Dlouhé třídě č. 17. — Odborný lékař pan dr. V. Vítek mešká od 18. do konce srpna mimo Prahu. — C. k. dvorní rada a okresní finanční ředitel pan Jose! Novotný, vrátiv se z dovolené, na- stoupil opět svůj úřad.
JUDr Bedř doktor K Švehla MUDr Fiedler Vítek Jose Novotná Praha Vladislavský ulice východní Čechy Orlice Ferdinandov Francie Újezd II Platýz
10 article
— Rodinně zprávy. Paní Tonuše Pitrdleov rozená Machova a pan Jan Pitrdle, officiál c. k. zástavního úřadu, slavili sňatek svůj v úterý dne 16. srpna t. r. ve votivním chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Slečna Antonie Soukupova. dcera bostinského a majitele domu, a pan Karel Martinů, berní inspektor, slavili včera sňatek v chrámu sv. Ludmily na Král. Vinohradech. — Úmrli. Dne 15. t. m. zemřel v lázních Boru u Sadské pan Václav Holeček, pražský měšťana důchodní v. v. býv. obce libeňské. Zesnulý byl ve službě býv. obce libeňské přes 30 let a těšil se pro svoji milou povahu a přesnost služební obecné dů- věře občanstva libeňského. Pohřeb zesnulého konati se bude ve čtvrtek dne 18. t. m. z ústřední kaple na hřbitově olšanském. — V Novém Strašecí zemřel dne 16. srpna pan Josef Klíma, řídící učitel v. v. Pohřeb koná se ve čivrtek na hřbstov novostrašecký.
Pitrdle svatý . Ludmila Král Soukupův Martino Holeček Klím Machov Olšanský Nový Strašecí Bor Tonuš Pitrdleov
11 article
— Pravidla a předpisy pro požizování kanalisace nemovilostí. Magistrát král. hlav. města Prahy vydal tuto vyhlášku: Ježto obec král. hlav. města Prahy provádí kanalisaci dle soustavy splachovací, jsou pp. majitelé nemovitostí ve smyslu § 80, zákona ze dne 5. října 1902 č. 73 z z. povinni, aby při všech no- vých stavbách, přestavbách a přístavbách, jakož v domech již zřízených, upravili na svůj náklad kana- lisaci (odvodnění) nemovitostí svých tak, aby se dala účelně připojiti k veřejným stokám uličním a to dle pravidel, jež určí stavební úřad, který v té příčině nem vázán ustanovením § 79, stavebního řádu. Magistrát král. hlav. města Prahy ve schůzi své dne 6. července 1904 konané určil pravidla ta, a budou pravidla, poku se týče předpisy ty v „Obecním Věstníku“, který dne 18. srpna 1904 vydán bude, jakož i dne 18. srpna 1904 na černém prkně v radnici staroměstské, v magistr. úřa- dovně v Holešovicích-Bubnech a Libni vyhlášena. O tom se dává věděti s doložením, že jednotlivé výtiský předpisů těch lze u vrátného v radnici staroměstsk zakoupiti za cenu 30 hal.
Praha Holešovice Bubno Libeň
12 article
— Kubata dal hlavu za Blata. Slavnost odha lení pomníku selskému reku Kubatovi na Blatech jež konati se bude již přiští neděli dne 21. srpn za čestného protektorálu básníka Ad. Heyduka, vzbu zuje nejživější zájem nejen po celém českém jihu, ale i v krajích vzdálených, takže lze počítati na ohromné účastenství. Jmenovitě naše jiho české ze- mědělstvo hodlá při této příležitosti podati důkaz své životní síly a zúčastní se počtem imposantním. Ve všech vesnicích na českém jihu znamenati lze nebý valý rucha a plno příprav. k výpravě na. Blata Zbu dovská (stanice Nakří Netolice u Č. Budějovie odjezd odpol.o půl 2. hodi), sterá v pčipadě pohody stanou se v den slavnosti svědkem velkého projevu solidarity lidu selského se stavy ostatními, aby tak láska vzájemná, láska k rodné hroudě a k vlastl zrála k hojné žni. Oslava rolníka Kubaty nen oslavou pouze minulosti, nýbrž i budouc- nosti, té doby, která má přijíti a v ohroženém předšumaví přivésti vzpružení a posílení k boji za jeho práva, statek a rodnou mluvu, za něž musíme v něm státi všichni pevně, cele a svorně jako jeden muž, jako pevná, věky utužená skála, o niž se vlno- biti nepřátelských nástrah láme a drti. K slavnosti této vydán velmi zajímavý, illustrovaný a četnými cennýmí pojednánlini obohacený pamětník, jejž lze objednati u »Spolku Kubatovského« v Č. Budějovi- cích. Uvádíme z něho: »Památce Kubaty«, úvodní báseň od A. Heyduka; »Blala«, »Rodokmen Ku- batův«, Smrt Kubatova« od Fr. Mirosl. Čapka; »Bla- ťáci a jejich řeč« od prof. V. J. Duška: »Lidské muky«, báseň od F. S. Procházky; »Význam kroje národního« od řed. E. Fryšové: Tradice: »Kubata dal hlavu za Blata« od V. Beneše Třebízského, dra.
Kubata Heyduk dovská A Heyduk Kubatův Mirosl Čapek profesor V J Dušek F S Procházka E Fryš V Beneš Třebízský Blata Nakřit Netolice Č . Buděj Francie Kubatovský Ada Kubatův
13 article
Č. Zibrta, V. Bolecha, V. Vondráška (ve slovinském jazyku): »Úkol českého dobr. hasičstva« od J. A Jindry: »Smrt Kubaty«, báseň nově upravená A. H. od křížovníka J. Dvořáka atd. — Z nemocenské pokladny Spolku českých žur nalistů. Členstvu pokladny se tímto oznamuje, že po- kladniční lékař p. prof. doc. dr Ant. Veselý vrátil se opětně z cest a ordinuje od 16 1. m. na Malém sta- roměstském nám. č. 3 (dům p. Rotta) od 8—-10 hod. dopol. a od 2.—4 odpoledne. — Na II. mezinárodním sjezdu kreslířském, který konán byl, jak jsme již sdělili, v prvé polovici srpna v Bernu za účelem zlepšení methody v kreslení, bylo účastenství velmi hojné — jmenovitě bohatě byla obeslána výstava prací kreslířských — methodických postupů. Z Čech zůčastnil se výstavy té prof. Bouda z Kladna pracemi žáků svých z reálky a měšť. školy Výkresům dostalo se velmi čestného uznání, nebo pěkným a rozmanitým provedením předstihly i práce škol amerických, které dosud nám sloužily za vzor ve volném kreslení dle přírody. — Ze skvělého tohoto výsledku — kde česká práce tak pěkného uznání do- sáhla v cizině, možno se upřímně těšiti. Výtah z platebních rozkazů o osobní daniz přijmů. Okresní liejtmanství na Smíchově vydalo tuto vyhlašku: Dle § 217. odt. 3. zákona daného dne 25. tijna 1896 č. 220 ř. z. a článku 60 bod 4, 5 6 vykonávacího nařízení jest založití a po 14 dnů k nahlédnutí veřejně vyložiti výtah z platebních roz- kazů o os bní dani z příjmu, kdež by jméno po platníka a jemu uložená sazba daně vyznačena byla.
V Bolech V Vondrášek Jindra Kubata J Dvořák profesor docent doktor Antonín Rott Bouda Č . Zibrt Bern Čechy Kladno Smíchov
14 article
Protože tento výtah na rok 1904 pro odhadní okresy v okršku podepsaného c. k. okresního hejimanství ležíci je dohotoven, jest pánům poplatníkům osobní daně příjmové, kteří se takovými prokáží, volno až včetně do 28. srpna 1904 v berním referátě c.k okresního hejtmanství na Smíchově v č. 665 v II. patře v místnosti č. 5 a to ve všední dny od 8. ho- diny ranní do 2. hodiny odpolední a v neděli a ve svátek od 9. hodiny dopolední do půl 12. hod. dopo- lední do výtahu toho nahlédnouti. — Škola slovanských jazyků, řízena Slovanským klubem, zahájí v říjnu t. r. svůj čtvrtý školní rok 1904-5. Vyučovati se bude dle přihlášek všem slovan- ským jazykům: bulharštině, lužičtině, polštině, ruštině slovinčině, srbo-chorvatštině osvědčenou sluchovou methodou s hlavním zřetelem k mluvě a praktické kon- versaci. Za kurs, trvající čtyři měsíce, platí se hned př zápisu K 8. Dle okolnosti při dostalečném počtu po- sluchačů mohou býti kursy prodlouženy o nové čtyi měsíce obnovením školného. Kursy jsou: pokračovací a počátečný. Pro absolventy obou kursů, jakož i pro ty, kdo vykáží se dostatečnou průpravou, zařídí se le- tošního roku konversační kursy, spojené s čajovými večírky pro jázyk ruský a pro jazyk polský, kde pro- bírány budou ukázky z literatur obou bratrských ná- rodů; k večírkům těm přizvány budou tou dobou v Praze meškající Poláci a Rusové, jakož i pěstitele řečených jazyků, takže lze očekávati, že rozproud se mezi přítomnými živý hovor v dotyčném jazyku.
Polák Rus Smíchov Praha
15 article
Každému jazyku vyučováno bude jednu hodinu v tý- dnu. Dny a hodiny vyučování určí se později. Při- hlášky se složením 8 K za kurs přijímá již nyní se- kretariát Slovanského klubu v Praze, hotel „Anglický dvůr“ na Poříčí v Praze. Značné účastenství naší společnosti na kursech po minulé čtyři roky přesvěd- čuje, že lato u nás jediná souborně vedená škola slovanských jazyků velké oblibě se těší a k ostatním institucím na vzpružení našeho českého a slovanského vědomí důstojně se druží — Ze sdružení českých zomědělců pro králov ství české sděluje se nám: V úterý dne 16. srpna konala se společná porada klubu zemských a říšských poslanců a výkonného výboru české strany agrárn spolu s výborem Sdružení českých zemědělců za hoj ného účastenství a za předsednictví přísedícího z. vo Žďarského, na které jednáno o tom, jakým způsobem bylo by lze zmírniti hrozné důsledky letošní kata
Praha sdružený český zomědělce pro králov český strana sdružený český zemědělec
16 article
strofy sucha. Po celodenní debatě ujednána důležitá věcná opatření, která sdělena budou povolaným čini- telům zemským a státním. — Okrašlovací spolek a Polštýnský klub v P štýně uspořádají dne 21. srpna koncert holické hudby na promenádě »Pod lipami«. Pořad, který osobně bude říditi kapelník p. Čeněk Holub, vykazuje vy braná čísla od nejpřednějších skladatelů domácích cizích. — Pro pohořelé ve Vimperku došly firmy Waldek a Wagner v Praze další dary a sice věnovali: N. N. K 40 —, Felten a Guilleaume, akc. spol. ve Vídni K 20.—, G. Winiwarter ve Vídní K 25.—. Vitém Reinhold v Berlíně—Reinickendorf K 23.50, Richar Klinger v Gumpoldskirchu K 50.—, Jaeger a Rothe v Lipsku K 23.50, K. A. Seifert K 11.74, H. Rost a spol. v Hamburku K 20.—, Karel Kreibích v České Kamenici K 5.—, slečna Hermína Kreibichova v České Kamenici K 5.—, hrabě Richard Maltencloit, majitel panství K 100.—, Akc. továrna na smírek Oppenhejm a spol. a Schlesinger a spol. v Haindorfu — Ha- novru K 58.70, firma Schäfřer a Budenberg v Dě- víně K 100.—, sbírkou panem drem. Janem Kiemannem: Pan Alexander Richter v Praze K 100.—, dvorní rada professor dr. Krasnopolsk K 50.—, Max Egon kníže z Fürstenbergu K 1000.— firma Jung a Lindig ve Hrobech K 50.—, úhrnem
Holub Waldek Wagner N N G Winiwarter Reinhold Jaeger Rothe Seifert H Rost Karel Kreibe Kreibichův Maltencloit Schlesinger Kiemann Alexander Richter doktor Krasnopolsk Max Egon Fürstenberg Jung Lindig Vimperk Praha Vídeň Berlín Lipsko Hamburk Haindorf okrašlovací spolek a Polštýnský klub Guilleaum , akciový . společenský Richar Klinger Schäfřer Budenberg
17 article K 1682.44.
K 1682.44. — Zajímavý pro pensisty rozsudek říšského sou- du. Zákonem ze dne 19. července 1902 čís. 220 ř. z bylo ustanoveno, že normální výslužné osob, patřících do kategorie služebnictva a před 1. zářím 1899 do vý- služby daných, zvyšuje se o 15% a sice 1. lednem 1903. Leč mnohý pensista nadarmo se těšil na toto zvý- šení výslužněho. Vláda odmítala totiž žádosli za toto zvýšení výslužného, poukazujíc k zásadnímu roz- hodnutí c. k. ministerstva vnitra ze dne 10. září 1903 čís. 30.156, v němž se praví, že dotyčným osobám byla svého času pense již zvýšena, ve smyslu § 2. zákona ze dne 27. března 1873 č. 50 ř. z., kteréžto již dříve povolené zvýšení pense. 15% převyšuje. Za toto zvýšení pokládalo c. k. ministerstvo vnitra okol- nost, že žadatelům bylo připočteno 10 slu- žebních let při vyměřování normální pense služební. Toto principiální stanovisko c. k. ministerstva vnitra bylo však v nejnovější době vy- vráceno rozsudkem c. k. říšského soudu ve Vídni ze dne 5. července 1904 čís. 271. Pan Vojtěch Horlivý, c. k. inspektor stráže bezpcčnosti ve výslužbě v Praze, podal totiž prostřednictvím praž- ského advokáta dra. Fuhricha žalobu k říšskému soudu ve Vídni, aby c. k. vláda zemí na radě říšské zastoupených uznána byla povinnou, zvýšiti mu ve smyslu zákona z roku 19 jeho služební pensi o 152%, t. j. ročně o 196 K 50 h. V žalobě této poukázal dr.
Vojtěch horlivý Vídeň Praha
18 article
Fuhrich, že připočtení deseti služebních let při vý- měře pense nemůže býti poklidáno za zvýšení pense, ani za projev nějaké milosti, poněvadž zákon sám nikoli libovůle orgánů vládních povoluje desetiletě zvýšení doby služební, když dotyčný služebník odcház na odpočinek pro nemoc nebo porušení zdraví bez vlastní viny ve službě utrpěné. Výklad tento nalezá oporu v § 2. citovaného zákona ze dne 27. března 1873. kdež v prvním odstavcí vyslovena zásada o připočteni deseti let služebních při vyměřování pense za pří činou tělesného poškození ve službě utrpěného. Te prve v odstavci druhém se praví, že mimo to v při padech zvláštního uznání hodných může býti vý- služné i vyšším obnosem vyměřeno. Tyto dva pří- pady dlužno přesněcrozlišovati a nelze zejmena tolo připočtení 10 lel služebních do normální pense po- kládali za nějaké zvýšení výslužného, o kterémž lest řeč v § 3. zákona ze dne 19. července 1902. Žalujici p. Vojtěch Horlivý byl ve sléžbě stižen chrloním krve.
Vojtěch horlivý
19 article
Nemoc tato postíhia jej následkem přetížení praci, kterou vykonával jako inspektor stráže bezpečnosti při pohřbu Jeho Eminence kardinála knížete Bedřicha Schwarzenberga. Vzhledem k tomuto trvalému poru- šení zdraví bylo mu pří výměře pense připočtene 10 služebních let, tukže jeho služební doba obnášela 40 let 25 dní a byla mu vyměřena normální pense obnosem 655 zl. Jel kož žalobci nižádného zvýšení výslužného se nedostalo, mělo býti výslužné jeho ve smyslu zá- kona z r. 1902 o 15% zvýšeno. Toto odůvodnění ža- loby bylo c. k. říšským soudem ve Vídni správným uznáno a rozsudkem svrchu uvedeným bylo žalobě p. Vojtěcha Horlivého úplně vyhověno. Vláda odsouzena byla zvýšiti témuž pensi o 196 K. 50h ročně a zaplatifi splatné již obnosy za dobu od i. ledna 1903 po exekucí do 14 dní. V důvodech tohoto pro účastněné kruhy důležitého rózsudku c. k. říš- ského soudu se praví, že zákon sám nepodává definice o tom, co rozuměti sluší pod výrazem normální pense. V každém případě sluší za normální pensi pokládati ony požilky, na které měla dotyčná osoba v době dání do výslužby právní nárok. Jestliže v daném připádě uznáno bylo, že žalobce ve službě utrpěl tělesné po- škození, které se jevilo chrlením krve a jestliže při vyměření výslužného připočteno mu bylo 10 služel- ních let. musí toto výslužné pokládáno býti za nor mální a mělo tudíž nastati zvýšení pense o 15?% ve smyslu § 3. zákona ze dne 19. července 1902.
Schwarzenberg Vojtěch Vídeň
20 article
— V zapomenutém domě. Málokdy zaměří kroky Pražanů dlouhou a ještě stále novými slavbami se prodlužující Královskou třídou v Karlíně v místa kde za zelení stromů, obklopen rozsáhlým sadem sto zajímavý mohutný dům, na nějž se valně zapomíná Je to invalidovna — dům vojenských vysloužilců. Mnoho let bouřlivých i klidných převalilo se přes jeho prejzovitou střechu, vroubenou řadou allegorických figur, ale dům — pěkná baroková stavba — se nezmě- nil. Je to stále týž masivní palác, z kamene stavěný. jak jej byl zbudoval v lélech 1726—1740 Jan Kilián Dinzenhofer. Dům tento hosti, jak známo, „zbytky vojenské slávy“. Druhdy mladi a bujaří hoši, nemo houcí se dočkati, „jak jim bude pěkně slušet bílý kabátek“ — předstupují tu dnes před nás jako vetch starešina, s posněženými hlavami, s bílými licousy jeden bez nohy, jiný bez ruky, jiní bez — zraku. Mla- dost, síla a oheň, jež dříve — snad před půl stoletím i více — uváděly dívčí srdce v rychlejší tep — vše to zmizelo s desítkami uběhnuvších let. A mnoho síly také zůstalo u Magenty, u Solferina, u Hradce a jinde Zatoulali jsme se v zapomenutá místa... V sadech před invalidovnou na lavičkách vyhřívají se na slunc invalidi-stařečkové. Zamlouvají se na první pohled.
Pražan Jan Kilián Dinzenhofer Karlín Hradec
21 article
Třeba že léta silně přitahují je k zemi, v držení těla jež většinou vyžaduje opory hole, přece jeví se zbytek vojenské přímosti. Tváře jsou již hodně svraštělé, sem tam rýha staré bolesti a utrpení, chůze volná. Ale pořáde zůstávají v povznášivém vědomí vykonan povinnosti a jsou hrdými na svou vojenskou dráhu Všichni chodí v komisním kroji: modré kalhoty, světle- modrý kabátec, taková i čepice s červenou paspul a žlutou šnůrou na obrubě. Kovové knoflíky jsou peč- livě vycíděny, hvězdičky a dístinkční odznaky na líme v bezvadné svěžesti. Skoro každý má na prsou me- dailli, mnozí dvě, tři i více, dle toho, kolikrát by v ohni a statečně se držel. Mnohý z nich nezdá se mít žádného zranění, ale i takový prodělal jistě nějakou „patalii“ a odnesl si třeba vnitřní úraz, jenž učinil jej invalidním. Jest tu i několik mladších, kteří ne- prodělali žádného tažení; jsou to ti, kdož při vyko- návání vojenské své povinnosti jakýmkoliv způso- bem přišli k úrazu. Bolestný je pohled na invalidy slepce. Mají podél budovy zvláště vyhraženou a drá- tem obchnanou uličku, kterou nesmí nikdo jiný se ubírati. Tudy jdou na procházku, jednou rukou sa- hajíce po zdi invalidovny, druhou hůlčičkou po zemi.
Idailli
22 article
Dost je jich v karlinské invalidovně! Dnešní stav vysloužilců, nalezajících se v ošetřování, vykazuje něco přes 150 mužů, z nichž četní meškají nyní na dovolené, mají-li se totiž kam uchýliti. Mnozí jsou ženati, ale ženy nesmějí zůstávati s nimi, neboť i v in- validovně, kde stále vládne vojenská kázeň, plati zá- kon: Ženy žádné... Kromě invalidů nalezá se v domě vysloužilců oddělení zdravotního vojska, jež koná službu v bráně a v rozsáhlé nemocnici. Dříve, doku nebyla zrušena vojenská střelnice, byl tu oddíl řado- vého vojska k obsluze této. Vedle invalidního mužstv od prostých až do šikovatelů, nalezají se zde i důstoj níci invalidní, kteří obývají byty prvého poschodí se svými rodinami. Je tu několik setníků, jeden major a konečně plukovník a správce invalidovny Morá- vek; za jeho dohledu dbá se přísně, aby invalidovna v pravém slova smyslu byla humanním ústavema aby se obyvatelům jejím dostalo bedlivého ošefření. jakého si zaslouží. Místnosti, dík dřívější vzdušnosti staveb, jsou rozsáhlé a prostorné, takže vedle vlastnícl místností obývacích, jest zde celá řada místností ve- dlejších, zábavních, lázně, prostorný basin a podobně Dále jest zde nemocnice a lékárna za správy štábního lékaře se zvláštními odděleními pro interní a extern nemoci. Při věku ošetřovanců není divu, že stále dost lůžek jest obsazeno a že lékaři vojenští mají hojně
23 article
práce. Konečně jest tu kaple, umrlčí komora a — ne zbytná věznice, které se však arci pro invalidy nikdy nepoužívá, jelikož nezavdají příčiny k trestům takového druhu. Veškeré chodby a korridory, jak rozpjetí bu- dovy samo označuje, jsou prostranné a vysoké. Sině, určené pro mužstvo invalidní, nalezají se v obou pa- trech i v přízemí, jež přirozeně vyhraženo jest nej- starším invalidům. A tu bude zajímati, že nejstarším. ale dosud ku podivu čilým jest kmet invalida, čítající 92 roky. Po něm přijde S6letý. Jak slařečkové žijí? Zcela jako v kasárnech! O šesté hodině ranní zazní budíček, trubka nebo buben. Jde se k snídani, po které koná se rapport. Zajímavo je, že starci konají pravi- delnou službu vojenskou: jeden jest „kaprálem ode dne“, druhý má inspekci nad sadem, třetí nade dvorem, nad kuchyní a pod. Je-li příznivá pohoda, odeberou se invalidové do parku před invalidovnou, nebo na pro- cházky. V tom ohledu mají vycházky úplně volné. Když pak na hodinách, umístěných ve výši druhého patra nade vchodem, blíží se jedenáclá dopoledne, trousí se jeden za druhým k obědu, jenž upraven jest značně lépe nežli „menáž“ pro mužstvo v kasárnech.
24 article
Chorým dostává se přilepšení sklenkou vína. Pak ná- sleduje odpolední zdřímnutí, jež potrvá asi do půl třelí. načež nastane strojení k rozkazu. Ve tři hodiny přečítá se denní rozkaz, po němž stařečkové mohou se ode- brati, kam jim milo a libo. O deváté však musí býti doma, jakmile svolává je čepobití. Tak ubíhá „starým hochům“ den za dnem, klidně a nerušeně. Jedinou událostí, jež vyruší tichý dům na nějaký čas, jest, když některý z nich odebere se na trvalý odpočinek k té veliké armádě. .. Tázali jsme se jednoho vysloužilce, náhodou Němce, na poměr jazykový. „Mluví se tu nej- více česky a pan plukovník mluví s muži dle toho, jaké je který národnosti. Hádek a sporů tady neznáme a nepamatuji za celých třicet let, co zde jsem, že by si někdo stěžoval na svého druha u rapportu. Žijeme všichni v dobrém přátelství“ Tolik z tichého a za- pomenutého domu žměny držebnosti. Stavifel p. Jan Brzák koupil od obce král. hlav. města Prahy staveniště č. 9 ve skupině XXXVIl v asanačním obvodu (u sv.
Němec Brzák Praha XXXVIl
25 article
Vojtěeba) za 70 060 K. Stavitel p. Matěj Blecha koupil od obce král. hlav. města Prahy stavenište č. 8 ve skupině XXXVII. v asanačním obvodu (u sv. Vojtěcha za 94 886 K Mistr zednický p. Václav Foltyn koupil od obce král. hlav. města Prahy sta- veniště č. I. ve výměře 94 čtv. sáhů pod Slovany za 28 443 K a vystaví tam třípatrový dům. Obee král. hlav. města Prahy koupila od p. Františka Seidého ml stavební parcelu č. kat. 226 nároží v Sladkovského a Štitného ul. v Holešovicích —Bub- nech za 2000 K. Obec král. hlav. města Prahy kou pila od paní Janny Lukesové dům č. 133——VIL. v Pa- lackého třídě v Holešovicích— Bubnech za 5200 K. Pp. manžeté Anfonín a Frautiška Soukupovi koupili od mistra zednického p. Antonína Nádvorníka dům č. 139—VI. ve Vinařské ul. za 46.400 K. Sládek v Úštěku, pan Bohuslav Miklas koupil od p. Augu stína šl. z Istlerů dům č. 529— I. v Kotcích a dále dům č. 922 v Banické ul. na Král. Vinohradech za 158.806 K. Naproti tomů převzal p. šl. z 1 tlerů od p. Miklasa pivovar č. 15, domy č. 4, 12, 14, s po- zemky v Úštěku za 90.000 K. Manželka úřadníka pl.
Blech svatý . Vojtěch Foltyn Seidý Jann Lukes Frautiška Soukup Nádvorník K Sládek Miklas Aug Istler Král Praha Sladkovský Štitný ulice Holešovice Buba Bubno Úštěk Banický ulice Vinohrady XXXVII
26 article
Anna Sýkorová koupila od mistra zednického, pana Antonína Zámka a jeho manželky Ludmily dům č. 225 v Čechově ul. v Bubenči za 77.000 K. Pan Jindřich a Růžena Povelkovi koupili od pana Josef Raprechta čásť pozemku č. kat. 517/1 ve Vokovicích za 12.500 K. — Neštěstí železniční. Z Vídně telegrafují : Osobní vlak č. 6 rakouské severozápadní dráhy byl zasažen dnes výjížděje z Zellerndorfu lokomotivou posunující. Při tom byly 3 vozy poškoženy. Vlak opozdil se o 20 minut — Téžký úraz dělníka Na stavbě Nekvasilově v Hybernské ulici spadl včera ke třetí hodině odpo- lední dělník František Janovský, 34léta stár, ze Žiž- kova, do sklepení a rozstěpil si pádem holenní kost levé nohy. Těžce zraněného dělníka odvezla záchranná stanice do všeobecné nemocnice. — Lesni požáry. V ponděli o 3. hod. odpolední povstal z neznámě příčiny oheň v lese litické obce u Plzně a zničil jej na prostoře asi 3 korců. Dal šímu jeho šíření zabránila cesta a úsilí tří hasiě ských sborů. — Ve stejnou téměř dobu vznikl ohe v lese na vršku Homolce u Plzně, který byl doudle- veckými hasiči záhy uhašen. Zničil na 500 čtvereč- ních metrů lesa. — V neděli dne 14. t. m. zapáli se z neznámé příčiny 25—3letý les obce Chomu tova a oheň šiřil se v něm tak rychle, že v krátké době zachvátil plochu asi 14 hektarů. Požár uhašen byl hasičí a vojiny zeměbraneckého pluku, ale v pon- děli, ač bylo žároviště střeženo, propukl znovu a za prudkého větru okoluí les velice ohrožoval. Vojíní hasiči jej však i podruhé uhasili. — Zatčení vrahové. Z Falknova se sděluje, že v Radu u Lauterbachu zatčeni byli obuvník Berger a horník Antonin Riedl pro důvodné podezření, že jsou vrahy četnického strážmistra Sturma.
Sýkorová Zámek Ludmila dům Jindřich Povelek Raprechta Nekvasilův Janovský Berger Riedl Sturm Čechův ulice Bubeneč Vokovice Vídeň hybernský ulice Falknov Rada u Lauterbach Homolka u Plzeň Lesni požár korec
27 article
— Přspaden a ztýrán vojínem. V neděli po8. hodině verer ubiral se soukromý úřadník pan Gustav Liška v Plzni k rozhledně na Lochotíně a na cestě k ní přepaden byl vojínem 7. zeměbraneckého pě šího pluku, který bodl jej bes příčiny bodlem pod levé ucho a zasadil mu několik ran do hlavy, načež prchl. Pan Liška musil vyhledati ihned lékařské pomoci. — Boj s pytlákem. V neděli ráno vypravila se z Plzně honební společnost do litohlavského revíru, klerý má najatý a zastihla v něm dva pytláky, z nichž jednomu podařilo se prchnouti. Druhý, držíc v ruce nabitou ručnici, lovcům se opřel a byl teprve po velikém úsili přemožen a odzbrojen. V zápase při tom svedeném byl člen honební společnosti pan J. Kleisl z Plzně zraněn do krve. V přemoženém zjištěn nádenník Josef Garais z Oseku u Rokycan, pro pytláctví již několikráte trestaný a dopraven byl do vazby ke krajskému soudu v Plzni.
Liška J Kleisl Garais Plzeň Lochotín Osek Rokycany
28 article
— Zatčený penězokaz. V Berlíně zatčen byl v so- botu 36letý mallt Ludvík Scherf již podruhé pro pa- dělání peněz. Po prvém zatčení tvářil se Scherf šíle- ným a dán byl jako nebezpečný blázen do ústavu pro choromyslné. Před třemi měsíci byl z něho jako »vyléčený« propuštěn a usadil se opět v Berlíně ve Mlýnské ulici, kde bydlil s bývalou svojí nevěstou v podnájmu. Policie zvěděla o jeho propuštění z blá- zince teprve před několika dny, když velké množství jím zhotovených kovových dvoumarek bylo jižv oběhu. Bylo pak zjištěno, že Scherf mnoho utrácí že platí vždy vše hotově. Jelikož bál se Scherf zrady majitele bytu, u něhož v podnájmu bydlil, najalsi byt sám a chtěl se v několika dnech se svou společ- nicí oženiti a do něho přestěhovati. Nežli si však nový byt upravil, ukryl odlitky, desky, elektrickou ba terii, pomocí které své padělky galvanicky postříbřo- val a ostatní pomůcky k hotovení nepravých dvou- marek na záchodku ve dvoře domu, v němž dosu bydlil. Za pomoci majitele starého bytu byl pokla tento policil záby vypátrán a zabaven, Scherf pak zatčen.
Scherf Berlín mlýnský ulice
29 article
— Sebovražda na kolejích dráhy. Když přede včírem o 1. hodině přijel na smíchovské nádraží vlak č. 328. zjištěno, že kolesa lokomotivy jsou za krvácena. Pátráno po trati a tu za Zlíchovem nale zena mrlvola asi 18letě, štihlé dívky, světlých vlasť. strašlivě zobavená. V kapse šatů nalezena visitka s jménem Julie Michálkova a na ní tužkou připsáno: »Po příčině nepátrejte« Mrtvola po lékařském ohle- dání dopravena do umričí komory na hřbitově zlíchovském. — Záhadný případ. Dne 13. srpna volán byl ob- vodní lékař z Doln. Počernic dr. Nedošinský k těžce nemocné 24leté manželce podsudního Anně Koubkové ve dvoře Xaverově u Svépravic. Lékař prohlédnuvji našel četné rány, jež dle výroku umírající ženy způ- sobil jí její muž nožem a býkovcem. Lékař oznámil případ místnímu četnictvu, jež zjistilo, že u Koubků byla veliká různice a vypátralo také tři svědky, vý- jevu tomu přítomné. Leč svědkové prohlásili, že o ni- čem nevědí. Záhadný případ se vyšetřuje. — Smrlelný úraz starce. Z Velkých Čakovic se oznamuje: Ve úvoře ro t. Schöllera událo se dne 13. t. m. vážné neštěstí. Josef Veselý, 60letý nádennik, skládal v kravíně s vozu slámu. Vystoupiv na žebřiny, ztratil rovnováhu a spadl hlavou na kamennou dlažbu, kde zůstal ležeti v bezvědomí. Přivolaný lékař dr. Šmakal ohledal starce a zjistil, že tento utrpěl silné otřesení mozku. Ještě před převezením do nemocnice Veselý zemřel. — Sebevražda na kolejích dráhy. Na trati severo- západní dráhy u Čelakovic nalezl dne 13. t. m. že- lezniční hlídač zohavenou mrtvolu, v níž poznán byl 39letý obchodník s plodinami Josef Bělík ze Skorkova
Michálkův doktor Nedošinská Koubek Schöller Veselá Bělík Zlíchov Xaverov Svépravice Čakovice Skorkov
30 article
u Brandýsa n. L. Dne 12. srpna odešel z domova v trudné náladě po nějakém nedorozumění a dle všeho tato okolnost byla příčinou jeho sebevraždy. Mrtvolu prohlédl dr. Mareček z Čelakovic. — Náhlé úmrtí. Antonín Čihař, Harmonikář, stižen byl včera odpoledne ve výčepu „U ziatého anděla“ na Smíchově chrlením krve a záhy zemřel. Mrtvola byla obecní truhlou dopravena do pathologického ústavu. — Z Pankráce. (Pohřeb paní Marie Špringrové.) V sobotu o 4. hod. odpolední konal se na Pankráci z kostela sv. Pankráce pohřeb známé zesnulé paní Marie Špringrové roz. Kubelíkovy za četné účasti přátel a smutečních hostí i obecenstva. V chrámu pankráckém zřízen byl vysoký smuteční katafalk, na němž položena byla skvostná černá kovová rakevs pozůstatky zesnulé. Kolem ní zřízen háj z jižních květin, v němž plály ve mnoha řadáchi voskovice; vůkol rozloženo bylo množství drahocenných věnců a kytic s těžkými hedbávnými stuhami, jež věnovali dcery a syn zesnulé a četní přátelé. Cirkevní obřady vykonal farář P. Nepil za assistence bubenskéhoa nuselského duchovenstva. Po obřadech a smutečních písních, jež zapěli členové operního sboru Národního divadla, byla rakov snesena zřízenci pohřebního ústavu pana V. Bayera do šestispřežného skleněného vozu. Průvod ubíral se na hřbitov vyšehradský. Z přečetného účastenství na pohřbu vidno bylo, jaké oblibě se zesnulá těšila.
Mareček Čihař Špringr Kubelíkův P Nepil V Bayer Brandýs Smíchov Pankrác národní divadlo kostel svatý . Pankrác
31 article
— Z Chmelné u Vlašimi. (Sjezd rodáků.) V dnech 10., 11. a 12. srpna t. r. sešli se rodáci ne- patrné, pouze 30 čísel čítající chudé vísky Chmelné pod Blaníkem skoro k neuvěření. Vesnička Chmelná, vzdálena jsouc ruchu městského i průmyslového, za- chovala si chvalné zvyky ze starých dob, obyvatelé její s vroucí láskou Inou k rodně hroudě své. Ve Chmelné není podruhů, tam každý má svůj, třebas i skromnější domek. Za to hospody tam nemají. Nápis na jednom domě by jste sice shledali, ale piva tam nikdy nedostanete. Snad jen o žních. Karet rovněž neznají. Jediná radost ohyvatelstva tamějšího je pilné vzdělávání rolí. Chmelná platí celému okoli za vzor. A odvede-li si mladý hospodář se sousední vesnice mladou svou ženu ze Chmelné, je to pro něho i pro celé přibuzenstvo největším vyznamená- ním. Vychování dítek svých věnuji tam co nej- větší péčí. Zvláštní zálibu obyvatelé Chmelné mají v posílání dítek svých na studie. Poslední groš věnují tam poslední sousto od úst vezmou, jen aby détem svým zaopatřili, jak říkají, snadnější živobytí. Chmel- ňáci jsou hrdí na to, že druhdy bývali svobodníky. Když obyvatelstvo okolních vesnic těžce slénalo pod tiží panských robot, tu Chmelňáci hrdě vypjali hrud svou a pyšnili se všude svou svobodou. A do dnes jsou toho ještě svědci, jak kráčejíce do kostela svo- bodníci chmelenští, nosili jako odznak svobody své krásně lesknoucí se svobodnickou pušku na ramenou.
Chmel Vlašim Blaník Ina
32 article
Ce tu bylo závisti! Ve Chmelné měli také svou rychtu, úřad to svobodnický. A synové této krásné vzorné vísky sjelí se ve jmenovaných dnech, aby v rodném kraji svém vypravovali si, jak se jim ve světě vede, aby povzpomínali si na krásná svá lěla studentská, aby na hrudi své dobré matičky neb te- tičky nalezli posily ku další práci, aby poděkovali rodičům svým za -obělavou jich péči, s jakou je vypravili do světa za lehčím živobytíml Prvý den věnován plátelskému vítání, druhý vycház- kám, přátelskému besedování, třetí loučení. Že na hroby svých drahých zesnulých rodičů, přátela učitelů pamatovali, rozumí se samo sebou. Tklivý obraz ze hřbitova borovnického, kamž Chmelná patři farnosti, nevymizí nikdy z mysli a srdce účastníků Představte si útulný, chudičký hřbitov vesnický s prostými hroby a u těch kleči účastníci se svými přáteli a se slzámi v očích děkuji svým rodičům. pod zeleným drňem odpočívajícím, za vše, co pro ně byli učinili... Smutné to bylo loučení! Sjezdu zúčastnili se carský sláfni rada rulký Jos. Holej- šovský, farář na Hrádku u Vlašimi P. F. V. Ka- marýt. Jakub Vožícký, učitel v Louňovicích pod Blaníkem, Ant. Kamarýt, učitel měšť anské školy v Praze, Josef Martínek, farář ze Zbý- šova u Čáslavi, Antonin Filip, kaplan z Nače- radce. A. Šavrda, I. kaplan v Litomyšli, MUD .
Vožícký Kamarýt Martínek Antonina Filip A Šavrda Vlašim Louňovice pod Blaník Praha Čáslav Nač Litomyšl
33 article
Lad. Holejšovský, obvodní lékař ze Soutich Ant. Martinek, učitel z Bruku a j. Dlužno ještě podotknouti, že studenti chmelenští pořádali drubdy památné besedy ve své vísce i v osadách okolních, na nichž povzbuzovali a poučovali lid a známo po celém kraji, jak v dobách zlých, v létech šedesálých, jako jeden muž zúčastnili se svobodníci v chmelenšti památného tábora na posvátném Blaníku, jak tam protestovali proti útiskům vládním, jak svým tělem chránili řečníky na táboře tom a tak vším právem zasluhují, aby i šírší veřejnost zvěděla o útulné pod- blanické vesničce Chimelné.
Holejšovský Martinek Bruk Soutich Anta
34 article
— Loufková divadla. Na národním loutko- vém divadie klubu vlasteneckých přátel dra. Paříka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pivovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes odpole- dne o 6. hod. »Perníková chaloupka«. — Lázeňský věstník. Výletní a lázeňské město Brandýs nad Orlicí mělo do 31. července 722 hostů. — »Woerlův illustrovaný průvodce Prahou-. Nejnovější dílo »Woeriova skladu průvodců« zaslu- huje věru povšimnuti. Pan Woerl se svými »prů- vodci« dobře pochodil, neboť vydal právé nové vydání. Dostal se nám náhodou německý výtisk do rukou, takže jsme se mohli přesvědčiti o sp ávnosti »průvodce«. Hned v předmluvě uvádí, že pražské nárožní tabulky v posledních létech za výhradně české vyměněny byly, co však cizinci vadili ne- musí, užívati i na dále starých jmen německých. Panu Woerlovi přišel na pomoc známný »Spolek pro městské (znamená »německé«) zaležitostěs a tak byl pan Woeri s to připojiti podařený překlad českýcn jmen ulic ke svému »průvodci«. A cizinci bylo po- moženo! O té pomoci přesvědčite se nejlépe, na- hlédnete-li do českého plánu města (x německé knize je připojen plán jak český tak i německý).
Pařík Třebenicko Král Woerlův Woeriův Woerl Woeri Brandýs nad Orlice Praha Loufková divadlo spolek pro městský
35 article
To bude prazvláštní pomoc, až bude cizinec hledati »Vojenski circište« (Vojenské cvičiště). »Metro chrem« (Chrám sv. Víta) — »Strahojske nadvoři«. — »Uradnejvýš Puokrabiho« — »Mabutrnem« (snad Malostranské náměstí ?) — Na Letní — »Všeobecná neinocnice« — »Férdmad. kas.« (Ferdinandovy ka- sárny) — »Hálkovau, Vocelovau, Mikovcovau« — »Starem čštkě« (Stáré město) — »Hoř Palata« (Ko- šířská Plátenice) atd. atd. V knize uvádějí se pak výsledky posledního sčítání lidu a tu praví pan Woeri, že v »Prag, tschechisch »Praha« génannt« je více Němců, než úřadními číslicemi zjištěno. Jich počet obnáší nejméně pětinu veškerého obyvatelstva, což nejlépe poznáme z toho, že prý každý »halb- wegs inteligentní člověk« v Praze německý umía mluví. Průmysl je dle mínění pana Woerla úplněv rukou Němců. Kdo se v českém pojmenování ulic nezná, nechť obrátí se na nejbližsího veřejného po- sluhu, kočího nebo strážníka, od nichž se mu jistě némecké odpovědi dostane. Podobná »díla« rozšiřují se i pražskými knihosklady! Snad pro nedostatek lepšího »průvodce«? Nebo snad dokonce k vůli větší provisi? Král a fotograi. Oznamuje se nám: Dvorní foto- graf pan J. F. Langhans v Marianských Lázních vyznamenán byl včera pozváním anglického krále Eduarda VII., aby krále v komnatách hotelu »Výmar« ofotografoval v uniformě c. k. rakouského polního maršalka. Vyznamenání toto jest novým důkazem, jak neobyčejnému uznání se umělecké výkony závodu páně Langhansova všude těší.
svatý . Vít Uradnejvýš Puokrabi Mabutrn Vocelovau Mikovcovau Palata Woeri Němec Woerla Langhans Eduard VII Langhansův malostranský náměstí Stárý město ko Praha Výmar Praga Ferdinandův ka anglický král
36 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Pohřeb arcibiskupa Csaszky konal se, jak se z Kolosze telegrafuje, za veliké účasti všech tříd obyvatelstva. Mrtvola pochována byla v hlavním chrámu. = Z Rěky, 16. srpna. (C.-B.) Vojenské lodi »Císař František Josef I.« a »Saida« po tříměsíční plavbě s chovanci námořní akademie přibyly sema odplují po 3 dnech do Pulje. — Hrabě Jiří Hovor, majitel zdejší torpédové továrny, zemřel v Bechetu v Angiii. = Syn ministrův se zastřelil. Z Pešti telefonují: Jak se sděluje z lázní Lipiku, zastřelil se lam včera syn ministra orby Běla šl. Tallian. Příčinou činu byla nevyhojitelná nemoc. Ministr orby, jenž dlí na svém statku v torontalské župě, byl o tragickém skonu syna zpraven. = Velké ohně v Uhrách. Z Pešti se telegrafuje: V obcích Bodzas-Ujlag. Viraglo, Mad, Töck - Terebes
Csaszky František Josef Hovor Běla Pešť Uhry Mad Töck Rěky BodzasUjlag