1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve středu dne 17. srona 1904.
Praha
4
article
Ka ranní a odpol. Iist
předplácí so
v Praze v adimiinio
ne erk láts . .
3kn
a měse “ drojí donáskoe
kei
nnk leta : .
v as; „ K o
na mětíe
rošton
na čterk i lot
drojí záslk
Praha
5
article
Válka.
Válka.
L. Z Petrohradu, 16. srpna. (Původní
telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.)
»Novoje Vremja« sděluje z Čifu ze
včerejška, že torpédové lodi japonské
nadále ještě křižují před výjezdem
z přístavu tamního, očekávajíce vy-
plutí ruských lodí. Samo obyvatelstv
v Čifa jest proto akcí japonskou ve-
lice rozhořčeno.
Z Čifu, 16. srpna. (C.-B.) Ruské vá-
lečné lodi, jež vrátily se po námoř-
ních bojích dne 11. t. m. do Port
Arturu, vypluly dnes z Port Arturu.
Japonei je nyní stíhají.
Z Tokia, 16. srpna. (C. B.) (Úřadní
zpráva] Dle poslední zprávy admirál
Toga ruská loď typu »Palady« poto-
pila prý se při útoku torpédových
člunů v noci 10. t. m.
Z Berlína, 16. srpna. (C.B) Guver-
nér kinočanský, námořní kapitán
Trappel sděluje z Cintau, že 15. t. m.
ráno byly všechny vojeuské lodi ru-
ské, tam kotvící, a sice řadová lo
»Cesarovič« i torpédové lodi »Bez-
šumný«, »Bezpoščadný« a »Bezstrašný
odzbrojeny.
z Čiru, 16. srpna. (C.-B) »Reuterova
kanceláře sděluje: Japonské vojenské
lodi držely se v minulé noci v jisté
vzdálenosti od Port Arturu, poněvadž
očekávaly útok torpédových lodí. Zd
se myslí, že dějiště nastáva-
jící bitvy námořní rozšíří
se až k Čifu.
Z Čifu, 16. srpna. (C. B) Dle te-
legramu z Cintau trvají důstojníci
»Cesaroviče« na tom, že jedna j a-
ponská loď bitevní v námořní
bitvě 10. t. m. před očima všech s
potopila.
Artur
Palade
Zdeněk
Petrohrad
Port Artur
Tokio
Togo
Berlín
Reuterův
Novoj Vremja
6
article
L. Z Petrohradu, 16. srpna. (Pův. tel.
zvl. dopís. »Nár. Listů«.) Mohl jsem dne
interviewovati vynikající-
ho člena generálního štábu
o podrobnostech výjezd
portarturského loďstva. Když
byl »Cesarevlě« těžee poškozen a tím
pozadu zdržen, pokračovalo loďstvo
v plavbě na jih i setkalo se opětně
s loďstvem japonským. Za bitvy ter-
pedoborec »Gromoboj« shlédl, že
»Retvizan« jest v plamenech a když
zpozoroval i několik výbuchů, při-
blížil se k němu, aby zachránil po-
sádku.
Ale obrněnci podařilo se oheň
lokalisovati, načež vrátil s
sostatními obrněnci do Por
Arturu. Křižák »Diana« při-
plul šťastně do Vladivosto-
ku; rovněž »Novi k
»Askold« poškozený vplul do Šan-
Jehaje, nebude ale odzbrojen. V Šan-
chaji nalezá se Reitzenstein a nikoli
Uehtomskij.
Při srážce s vladivostockým lod-
stvem křižáci »Rossija« a »Gro-
moboj« byly poškozeny, ale zachrá-
nily se, kdežto »Rjurik« byl potopen
a posádka zachráněná Japonci, po-
slána do Japonska. (Toto sdělení našeho
korrespondenta potvrzeno také již z jiných stran
Pozn. red.)
Zejtra uveřejněn bude v »Rusi
inspirovaný článek, v němž dokazuje
se, že Anglie sama stanovila lhůtu
24 hodin k pobytu pro nepoškozené
lodi v přístavech neutrálních; lodi
poškozené nemohou zůstati v pří-
stavu takovém déle nežli 24 hodin
po dokončení oprav.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 5.)
Artur
Diana
Rjurik
Japonec
Petrohrad
Novi
Šan
Japonsko
Anglie
7
article
Co zavinily slovanské pobočky
ve Slezsku?
Co zavinily slovanské pobočky
ve Slezsku?
Do jaké bezedné tůně všeněmeckéhio bahn
dr. Körber zatáhl západní polovici tohoto sou-
státi prodlením dobíhajícího pětileti vlády své.
nejjasněji dokazuje ohlušující vřava a horečná
zběsilost, rozpoutavší se v táboře Všeněmcův
k vůli zamýšteným pobočkám českým a polským
při německých ústavech učitelských v Opavě
v Těpně. Jest tu vytknouti a zaznamenati několik
okolností. Předně nepopíratelnou nepatrnost př-
činy i za druhé prudkost a vášnivost, za třet
rozlohu té vřavy.
Samy základní zákony státní z prosince r.
1867, zákony, jež tehdejší předchůdci nyněj-
ších nepřátel Slovanstva, v parlamentě vídeňském
za oné doby neobmezení páni, sestavili pro sebe
samy, zaručují Čechům a Polákům ve vévodstv
slezském plné, nezkrácené šetření práv jazyko
vých ve školství, ustanovují pro obě tyto národ
nosti slovanské, pokud se týče nynější otázky.
zřízení učitelských ústavův zcela samostatných.
Že na zřízení těchto kulturních ústavů v ra-
kouském Slezsku nedošlo ani prodlením
třicíti a sedmi let (!) zajisté neslouží ke
cti vládám vídenským, cokoliv za ten dlouhý
čas se jich vystřídalo. Jsouť ovšem i starší zá-
kony rakouské, dle kterých jazyková rovnopráv-
nost ve školství slezském, národním, středním
i vyšším měla býti provedena už dávno předr.
Körber
Sam
Čecho
Polák
Slezsko
Opava
Těpno
8
article
1867. A jest ve světě vzdělaném a právním,
k němuž Rakousko vždy také rádo se počítá-
mímo všechny psané zákony i přirozený cit sluš-
nosti i nepsané vědomí spravedlnosti, které by
byly měly přínutit vlády vídenské, aby k oběma
slovanským národům v rakouském Slezsku
jak ve všech oborech státní správy tak ve škol-
ství jejich vykonaly svou povinnost. Však
jestliže tyto vlády nedbaly zákonů státních ani
z r. 1867, tím méně ohližely se na zákonná
ustanovení starší, na příklad na ona, jež plynula
z diplomu říjnového, a ještě méně dopouštěly
u sebe místa nejpřirozenějšímu citu slušnosti
nepsanému vědomí spravedlnosti.
Tím se stalo, že ve čtyřicátém třetím roce
ústavnosti rakouské a ve třicátém sedmém
roce platnosti základních zákonů státních, za-
ručujících všem národům v západní polovici mon-
archie úplnou volnost v pěstování svého života
kmenovního, nezkrácené právo jejich jazyka
ve školství, od nejnižšího až do nejvyššího, i samo
Rakousko
Slezsko
9
article
nejnižší, tak zvané „národní“ šKolství
české i polské, v třetí korunní zemi české, ve vé-
vodství slezském, oetlo se v bídě, nad niž ža-
lostnější, krutější a pro správu vládní ještě méně
čestnou ani všeněmecká fantasie nemohla si vy-
mysliti a ani všeněmecká hltavost nemohlas
Dětí polských a českých rodilo a rodí se ve
Slezsku zajisté pořád dost; to nemohla a nemůže
nenávist, vášnivá zlomyslnost a nenasytná pano-
vačnost pragermánská ani zakázat ani popřít;
ale správa státní nemá pro ně —
učitelův! Co jich ještě zbylo z dob minulých.
ti sestárli, ba vymřeli; a s učiteli, vzdělanými
v ústavech německých mezi dětmi českými
a polskými, jakkoli se to dlouho zkoušelo, pro
nevylíčitelnou ostudu a hanbu veřejnou, už to
dále nejde. Z tétéž příčiny nemůže se sáhnouti
po příkladu pruském v Poznani, k vyslouži
lým kaprálůml
A když nyní vláda páně Körbrova, věru ni-
koliv z nějaké přízně ke Slovanstvu rakouskému.
ani nepocítivši ve svědomí svém osten povinnosti
ani nepostřehnuvši v duchu svém záchvat spra-
vedlnosti rakouské — takových slabostí jest ne-
smírně daleka — ale, jak sama pravila, jen z na-
prostě další neudržitelnosti posavadních
„poměrů“ v národním školství slezském,
to ještě, jak vyšlo na jevo, dorozuměvši se o tom
s vůdci všeněmeckého tábora ve Slezsku a opa-
třivši si k tomu jejich milostivé svolení, pomýšl
při učitelských ústavech německých, tedv
zcela pod správou německou, zříditi pouh
pobočky slovanské, pro celé vévodství slezské
v jediném městě české a v jediném polské: tu
se strhne pekelný jekot všeněmecký o nebezpečí.
že celá země bude „poslovaněna“, že se sahá ná-
silně na německou „državu“ ve Slezsku atd.
Körbrův
Slezsko
Poznaň
10
article
A to v zemi, která dle samého přiznání velk -
německých křiklounů jest ze 60%% slo v an-
ská, kde tedy Němci činí jen 40%% obyvatel-
stva; ale kde až do té chvíle není učitelský ústa
český a polský a n i jediný ! —
Tak vypadá v Rakousku spravedlnost k Sl -
vanům na nejprvnějším stupni, ve školstv
národním. Jaké budoücnosti řítí se vstříe
říše, kde takové věci jsou možny? Jakého úsilí
tu třeba, aby tato říše uvedena byla na dráhu
stejného práva a úplné spravedlnosti ke všem
svým národům, když není lze bez nejnestoud-
nějšího odporu, bez nejprolhanější vášnivosti vše-
německých štváčů zřiditi ani mizerné, německé
správě úplně podřízené pobočky na dvou učitel-
ských ústavech v zemi s převážnou většinou slo-
vanskou? Však tyto pobočky nejsou otázkou
ani českou ani polskou, nýbrž jen o táz kou
p. dra. Körbrajeať si ji se Všeněmci vyřídí
sám. Připravilť si jí dne 15. října 18991
Prudkost a vášnivost všeněmecké obstrukce.
před kterou onoho neblahého dne se pokořil při
vesle vládním a před níž až k zemi sklonil auto-
ritu, důstojnost a moc tohoto soustátí, vzplanula
proti němu na konci pátého roku jeho vytrvalého,
bezohledného přisluhování nerakouské politice
všeněmocké opět za příčinou nejnespravedlivější
a zároveň tak nepatrnou, že není lze psycholo-
gicky vysvětliti ji jinak, než snahou, aby Vše-
němci dokázali, že dra. Körbra ze svých spárův
nehodlají pustit a že jsou v Rakousku neobme-
zenými pány a všemocnými poručníky. Vždye
předsedovi ministerskému v nynějším zápase
o pobočky slovanské v Opavě a v Těšíně na-
pořád vyčitají, kterak se jim zavázal,
že bez vědomí a svolení jejich ani
v nejmenší věci Slovanům nevy-
hoví, že tedy jim všechnu státn
správu rakouskou vložil do ruky
Že zřízení ubohých poboček českých a pol-
ských při učitelských ústavech německých v Opa-
přátil
Němec
Körbr
Rakousko
Opava
Těšín
ský ústav
11
article
vě a v Těšíně by „ohrozilo“ domněle německý
ráz těchto měst, že by „poslovanilo“ celé vé-
vedství slezské, jehožto většina už jest slo-
vanská, všeněmečtí terroristé ve Slezsku zajisté
sami nevěří; na zlomení jejich násilnictví, pácha-
ného na české a polské národnosti v nešťastné
ta zemi slovanské, bude potřebí jiné, pádnější
palice; na vyčištění vévodství slezského od země-
zrádné, nerakouské politiky jejich bude potřehi
rakouštějšího ministra, než jakým jestp.
dr. Körber! —— Proto jen žádné všeněmecké tar-
tufferie ještě ke všemu.
A ta už se rozšířila pocelém ob-
vodu západní polovice této říše.
doktor
Körber
Těšín
Slezsko
12
article
Ze Štyrského Hradce jako z Inšpruku, z Celovce
jako z Lince, z Chebu jako z Brna, ze Žatce,
z Chomutova, z Ústi nad Labem, z Litoměřic,
z Liberce, ze všech koutů, hnízd a děr všeněme-
ckého tábora, rozloženého na území monarchie
habsburské hulákají obrněné protesty proti směšně
nepatrněmu ždíbci, jehož jen v nej větš í s ve
tísni vláda Körbrova chce povoliti právu ja-
zykův slovanských v národním školství slez-
ském! Se všech stran světa ozývají se na
půdě soustátí rakouského nejsmělejší projevy ne-
rakouské politiky všeněmecké. Tak malinká věc.
jako jsou slovanské pobočky při německých pae-
dagogiích ve Slezsku, podává důkaz, ž e Něme-
ctvo v Rakousku už šmahem jest
všeněmecké, a že přes všechno licoměrné
veřejné odříkání se „satanáše“ Schönerera pro
jeho afféru „čestného měšťanství chebského“,
přes všechno loyální kroucení očí k Marianským
Lázním a ke Karlovým Varům na den 18. srpna
t. r. ono s rytířem Jiřím vesměs se s ho-
duje a že téhož dne bude zastoupeno na
všeněmeckém táboře ve Slezsku, k němuž už
vydáno bylo staré heslo: „Rakousko b u
bude úplně německé, nebo vůbee
nebude
A to všechno k vůli — slovanským po-
bočkám při německých paedagogiích ve Slezsku!
Prvni sjezd českých měst a mě-
steček moravských v Napajedlách.
V Napajedlách, 15. srpna.
Körbrův
Jiří
Štyrský Hradec
Inšpruk
Celovec
Cheb
Brno
Žatec
Chomutov
ústit nad Labe
Litoměřice
Liberec
Slezsko
Rakousko
Karlová Vary
Napajedly
ž e Nout
13
article
Druhý den sjezdu byl dnem pilné
práce (ří sekcí, které zasedaly odděleně dopo-
ledne v chlapecké škole. Účasť při nich byl
velmi pěkná. Odpoledne po 3. hodině konala se
v zasedací síni plenární sehůze sjez-
dová, na které podány byly zprávy o výsledku
jednání sekcí a přijaty byly zpravodaji navržené
resoluce.
Zpravodaj I. sekce, o smírčích sou-
dech o becních na Moravě, p. dr. O ča-
dlik z Uh. Hiradiště, podal návrh následující
resoluce:
„Sjezd moravských měst a městeček v Na-
pajedlách dne 14. a 15. srpna 1904 konaný, do
poručuje ku přijetí I. sekce jeho, která projed
rale otázku zavedení „obecních soudů, správněji
úřadů smírčích“ též na Moravě, tyto zásady ja
kožto hlavní pro osnovu zákona: 1. Zemský zá-
kon, k němuž připravený v těto resoluci připojený
toxt byl v sekci jednohlasně schválen, budiž pro-
vedením zásady vyslovené v § 27. odst. 11. mor.
obecního zřízení, že obce mají sprostředkovati
narovnání mezi spornými stranami pomoci dů-
věrníků z obce zvolených a pak ustanovení říš-
ského zákona ze dne 21. srpna 1869 č. 150 ř. z.
který stanovi náležitosti, za kterých tato narov-
nání jsou vykonatelna. 2. Obecních úřadů smí-
čích příslušnost rozšiřuje se ze sporův o peně-
žité pohledávky a nároky za movilé věci do 60
kor. za téže hodnotní hranice ve smyslu § 10.
citovaného zákona též na spory o určení a upra-
v urobném prodejí
ranní česlo o sols
piknl-
Vo slislkách na venkore
st čel
sipsle dnl
Inseraty
platí za hotově napřea.
Předplacení a Jnserty přijímná sdmini-
strace v Marianské ulici č. 3.
Tam nacházejí se též redskoe
tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“,
Bakoplsy so novraeeji
doktor
Národnich
Bakoplsa
Morava
14
article
vení hranic a služebností na nemovitostecli,o
služebnosti bytu, o výměnku, o držbu, konečně
z nájemní smlouvy. Příslušnost ohledně osob
vztahuje se jen na ty, kdož bydli neb aspoň
se zdržují v obvodu úřadu. 3. Smírčí úřadové
cbecní musí se zříditi v městech, městečkách
a místech průmyslových; zřídí se v jiných ob-
cích, když o tom usnese se obecní výbor. Ke.
zřízení tomu může se více obcí spojiti. Skládá
se z předsedy a dvou důvěrníku nejméně a jed-
noho náhiradníka. 4. Řízení jest ústní; protokol
o něm nesmí se psáti, zapisuje se toliko ujednaný
smír do úřadní knihy, jehož opis se vydá; rovněž
vydá se na žádost straně potvrzení, že nemohlo
se docíliti smíru. 5. Smíry takto vydané mají
moc exekuční dle § 1. odst. 15. exek. řádu. 6.
15
article
Prvek samosprávy v tomto zařízení se skrývající,
zajišťuje se oněmi ustanoveními, jimiž vliv obec-
ního výboru na sestavení těchto úřadů volbou
důvěrníkův a vliv zemského výboru jako úřadu
dozorčího se ustanovuje ve větší míře nežliv
zemských zákonech prováděcích. 7. Na zásadé
dobrovolného přijetí tohoto smírčího úřadu od
stran se trvá, strany nemohou býti nuceny. O
ří členů sekce projevenému přání, aby ke smírné
činnosti těchto úřadů přiváděly se též urážky na
cti osobě soukromé, vyhovuje se vzhledem
k tomu, že by třeba bylo k tomu eíli změny
říšských zákonů o trestním právu a trestním
řízení, a že o této předloze naší má se zákono-
dárství zemské požádati za projednání a přijetí
toliko návrhem, aby zemský sněm vyzval c. k.
vládu k ústavnímu provedení změny v tom směru,
že případy urážek na cti soukromých osob mají
se k smírnému projednání příkázati obecním se-
nátům trestním dle § 57. mor. ob. zřízení už za-
řízeným, tak aby žalobce u soudu později se
žalobou vystupující podal průkaz o tom, že po-
kusil se marně o smírné uklízení čestné záleži-
tosti před tímto senátem.
16
article
Zpravodaj II. sekce o vydání chudin-
ského zákona pro Moravu, pan tajemník
Křen z Napajedel, navrhl tuto resoluci:
„Shromáždění zástupcové českých města
městeček moravských na sjezdu v Napajedlách
dne 14. a 15. srpna 1904 v uvážení neuprave-
nosti nalehavé otázky chudinské na Moravě žá-
dají veškeré české politické strany, aby svorně
svými zástupci na zemském sněmu markrabství
moravského zasadíli se ze všech sil, aby: 1. pře-
bytky hromadných sirotčích pokladen zákonem
ze dne 3. června 1901 č. 62. ř. z. zemím k si-
rotčím účelům až do r. 1910 přikázané, bylyi
dále po r. 1910 zemi markrabství moravského
a to trvale, bez omezení doby zachovány k účelu
zřízení zemského fondu sirotčího markrabství mo-
ravského; 2. aby co nejdříve bylo veřejné chu-
dinství na Moravě náležitě zákonem zemským
upraveno. Zemskému výboru markrabství morav-
ského doporučuje se k uvážení návrh osnovy.
chudinského zákona, projednaný II. sekcí sjez-
dovou, a předsednictvu sjezdu se ukládá, aby
o resoluci této zemský výbor markrabství mo-
ravského zpravilo a návrh této osnovy k projed-
nání mu předložilo. 3. Řešení a upravení chu-
dinství vlastního není dostatečným ke správnému
a konečnému upravení chudinství, nebudou-l
zjednány zákonité prostředky preventivní, jimiž
jsou zřízení nuceného zem. pojišťování starob-
ního, všeobecné nucené pojišťování nemocenské
a náležitá reorganisace pojišťování úrazového.
Z příčin těch žádáme zemský výbor markrabství
moravského aby učinil a podal zemskému sněmu
markr. moravského zároveň s návrhem chudin-
ského zákona návrhy přiměřené a veškeré české
zemské poslance žádáme, aby se o uzákonění
nuceného starobního pojišťování, jakož i do-
plnění pojišťování nemocenského a reorganisaci
pojišťování úrazového přičinili.
Křen
Morava
Napajedla
Napajedly
18
article
Ptactvo a plody.
Ptactvo a plody.
Ještě hostí kraje naše i blízké okolí Prahy
— hojnost ptactva, ač více méně oprávněny jsou
nářky, že obyvatelstvo hubí a nešetří ptactvo.
Ještě vítá jitro v modré výši zpěv skřivana
ozývá se v poli daktylem křepelka, tluče večen
slavík-
Jestiť pták ze všech obratloveů nejhbitější,
nejpohyblivější a dovede, kde jen trochu příznivé
okoinosti nalezá, životem se protlouci i potom-
stvo vyvésti.
S pohyblivostí souvisí však i nejenergičtějš
dýchání, nejteplejší krev, nejrychlejší výměna
látek a následkem toho i největší potřeba po-
A proto vidíme ptáky sháněti skoro usta-
vičně jen potravu, vyjma snad krátké dny, lásc
věnované. — Jak hbitě a neunavně sýkorky pro-
šfourávají každou skulinku na stromě, jak dy
chtivě kos hopkuje a obrací stále list za listem
vytahuje po případě k veliké mrzutosti zahrad-
nikově mladé sazenice, by destal se k červůn
a ponravám! A což teprv ptactvo vodní, hlta
rackové, černí kormoráni! Jaké úžasné žrouty.
stále hladové hostí pomoří!
Jihoamerické Eufony, plody se živící.
spotřebují denně až trojnásobnou váhu potrav
tíže vlastního těla! Ustavičný tento shon po po-
travě, boj o život a stálá konkurence rozmanit
pozměňují zvyky ptactva, které se okolnostem
plizpůsobují. Jední loví za dne, jiní za šer
druzí v noci. Jedni honí se za živou kořist
jini za zdechlinami, jedni jsou masodravi.
jedni jsou vegelariáni, většina mění svou p-
Zřídke vyskytují se přesní vogelariáni, jak
jest na př. konopka; zrnojedi krmí mla
data ta svá první dobu jen měkkým hmyzem
uak činí vrabci, pěnkavy, strnadi
Rozumí se, že při vši liboznosti a užiteč
bosti píactva mnohdy cítí se člověk poškoz
požehnaným apetitem vzdušných obyvatel. Na-
znoze však zneuznává neb zapominá služeb, jež
pacivo nepřímo zdaru rostlinstva prokazuje.
Praha
20
article
travu.
Smyrenský sadař proklíná růžo vé h
špačka v červenci, když jeho ovocné stromy
navštěvuje, jako „ptáka čertového“, v květnu
však, když týž piák čistí mu sad i pole od ko-
bylek, vítá jej jako „svatého“
A slyšme jen sadaře našeho; má boudu
třešňové alejí, v níž hlídá zapalující se nal stromě
třešně. Nemá však klidné chvíle; tu přiletí hou-
fek špačků a za veselého žvatlání zapadne na
stom; pecky nechají velkomyslně na stopce.
ale sladká dužnina zmizí ve vždy hladovém ža-
loudku chytrých ptáků. Sotva je zažené ranami
z bouchačky, objeví se jiná návštěva se zvučným
„ditleo“. Flétnový tento zvuk, přecházející č-
sem v jednoslabičné kráknutí, pochází z černo-
žluté žluvy, švarného ptáka, jejž taktéž zralé
třešně přivábily. Jinou chuť nalezá opět dl a sk
na plodech třešně. Šťavnaté obplodi shodí se
stromu, a spokojí se jádrem z pecky, kterou sil-
ným kuželovitým zobákem rozklofne.
Přes tyto desátký, jež špaček a žluva n
třešních a hůře ještě na vinicích v době zrají-
cích plodů vybírají, jsou oba ptáky užitečnými
Jak snadno se zapomíná na služby, jež po cele
ostatní léto sbíráním plžů, pohráv a vůbec hmyzu
hospodáři a sadaři prokazují!
21
article
Špaček došel časem nejen zákonné ochrany,
ale přijal i pohostinství člověka v podobě bu-
dek s kulatým otvorem, jemu na stromech ne
pcuhých dlouhých tyčích nabízené.
Odkud vyšla as myšlenka stavěti špačkovi
budky? Jak se v starých přírodopisech z 18.
století dočítáme, nebyl účel budek tak nezištný,
jak se dnes zdá. Budky hliněné neb dřevěné, jež
špačkovi, jako jiným v dutinách hnízdícím ptá-
kům, záhy se zamlouvaly — vyvěšovány po-
dobně jako holubníky, aby lidé mláďat, která
mají býti velmi chutná, pohodlně zmocniti se
mohli. Dvakráte byla mláďata vybírána, po třel
jim ponechána, aby příštího roku opět přisli.
Teprv později poukazovali někteří ornithologové
stále na užitek, jaký špačkové zahradám při-
nášejí, až zvyk stal se obecnějším. Novější
budky z jednoho kusu dřeva se stříškou přišrou-
bovanou napodobí mnohem lépe přírozené ptači
hnizdiště, jsou trvanlivé a chrání ptáčata př
zimou a nepohiodou.
Budek
22
article
Praktických podobných budek používají
jiní užiteční ale nedůvěřiví pláci, jako sýkorky.
datlové, krutihlav, rehek aj. více.
Pojem škody a užitku některého tvor
posuzujeme obyčejně z obmezeného hledisk
vlastních zájmů. Plody, bobule, jahody stkvěj
se v krásných, lákavých barvách, aby chuť vzbu-
dily, na sebe upozornily; rostlině je jedno, po-
zře-li ji člověk neb jiný tvor.
Dužnína může býti střávená, odhozena, zma-
řena, jádrům a semenům ale svědčí, projdou-
zažívacím ústrojím, zvlášť ptačím. Tak prokazuj
ptáci namnoze důležitou službu rostlinám, roz-
šiřujíce jejich semena.
Pozřená semena účinkem kyseliny žalu-
deční r výměšky jiných žláz na povrchu sie
se pozmění, kličivost jejich však nejen neutrpl.
ale ještě se zvýší. Zaludy, které sojka ve svém
voleti rozměkla, a náhodou potralila, kličí
mnohem lépe, nežli lesníkem zasazené. Známý
jest poměr drozda k jmélí: „Turdus sibi ipse
malum caeot“1), říkali již v středověku, jelikož
z lepkavých semen z cizopasné této rostliny,
která pláky do vrcholků sosen, jedlí, topolů
ovocných stromů bývají přenášená, vějičky na ty-
též ptáky se nastrahují.
23
article
Lesní kury a bažanti se zálibou
vyhledávají jahody. Drobounká semena jahod
snadno odolají tření svalů žaludečních, tak že
s trusem kur neporušená opět vycházejí a na
nových stanoviskách po lese vzcházejí. Nazý-
vají-li Indiáni jitrocel „stopou bělocha“, jest
mochna husí (Potentilla anserina) bez-
pečnou známkou, kde až husy ze vsi v polich
a na pokraji vod se pásly, a drobná semínk
mochny roznesly.
Jest dokázáno pokusy, že množství zrní, jež
holubi polní — mimo zrní pšenice, ječ-
mene, ovsa, hrachu, čočky, též úžasné množství
různého plevele — když bylo prošlo voletem
a střevem jejich, a trusem vyšlo, podrží na-
mnoze svou klíčivost a vzejde spíše, nežli je-li
v původním stavu vyseto
Zahradníci někdy prý používají tohoto
účinku vlhka a zvířeeího tepla na klíčivost se-
men a nechají semena palem, která mnohdy ko-
1) Drozd sím si zlo sví rozsévá
lik let odpočívají, pozříti různým domácím zvi-
řatům, aby snáze klíčila.
Když Španělé osadili v jižní Americe
Chili, zavedli sem záhy domáci druhy ovoe
ných stromů. Plody těchto stromů, pěstovaných
původně jen na blizku obydli lidských, zachut-
naly záhy tamějším papouškům, a tito roznesl-
celé plody neb nestrávená semena ponenáhlu
daleko do země, tak že cestovatel nalezne nyn
na místech, jichž nikdy kultura lidská se nedo-
tkla, celé lesíky zdivočilých jabloní. Na ostro-
vech Kanárských rozšířili opět havran
opuntie i na sousední neobydlené ostrůvky
tek jako sojky v Alpách roznesly semena limby
na místa, kam vítr, ani člověk semena zaněsti
nemohli.
Indián
Zahradník
Španěl
Chit
jižní Amerika
Alpy
24
article
Praví-li bible o ptactvu neboském, že ne-
seje, nežne a neshromáždí do stodol, neplati to
obeeně. Jsou ptáci, kteří pamatují též na zadní
kola, zakládajíce si špojchary a zásoby. Tak
sojka zahrabává žaludy a jinou svou kořist
pod listím a mechem; není-li mechu, vyklube
díru do země, žalud tam zastrčí a zobákem po-
vrch uhladí. Má to býti zásoba pro zimu. Mnohdy
ovšen. zapomene na místo, a žaludy vzejdou
tam, kde nikdo jiný duby nesázel nežli sojka.
Veverka zakládá si podobné zásobárny v du-
tinách stromů, tu a tam. Stává se, že oba „za-
zobaní“ navzájem se okrádají, ale též na zá-
sobárny své zapomínají a k rozšíření rostlin při-
spívají.
Jiný čilý zahradník v našem ptactvu jest
šoupálek (Sitta europae a), jenž zvlášt
z jara v Jelením příkopě svižně se ozývá. Šou-
pálek si libuje v semenech slunečnice a tykví,
které nevyzobává na místě, nýbrž svým zo-
báčkem, na datla upominajícím, zaklesne je tu
a tam ve štěrbinách stromů neb mezi kořeny, aby
v čas nouze měl zásobu. Ovšem že leckteré
semeno ukryté zůstane zapomenuté, a toto
počne pak z jara vesele klíčiti. I v zajetí počínají
si prý šoupálkové podobně, zastrkujíce zrnka
ovsa vždy tupým koncem mezi prkna do podlahy.
Četných příkladů mohli bychom uvéstio
mutualismu, vzájemných službách, jež ptactvo
a plody si prokazují, poohledneme se v cizině.
Kalifornský datel (Colaptes for-
micivoru s) tak pevně zaklotává zaludy do
Veverka
Colaptes fórum
25
article
malých děr v kůře dubů, že je ani nelze bez
obtíže vyndati. V zimě pak slouží za potravu
nejen datlům, ale i veverkám, myším, sojkám.
Ostatně není části rostlinné, vyjma dřevo,
jež by se nehodila za potravu ptactvu. Kolibříci
a medossavky, slidíce po hmyzu, ssají i sladkou
šťávu z květů, a jistí malí papouškové pel. Ko-
řeny orchidejí a cibule lilií vyhrabává si zahnu-
tým klofcem australský kakadu (Lictemi s).
a v Chiloe k veliké mrzutosti rolníka dravý pták
Polyborus vyhrabává čerstvě sázené bram-
bory ze země. Podivní noční papouško vé
Nového Zélandu dávají přednost lahodnému
mechu játrovkovému.
Vždy však plody a semena lákají v první
řadě zobák ptáka. Zdá se i, že krásně zbarvené,
libě páchnoucí oplodí jest jen k tomu určeno,
aby přilákalo rozšiřovatele semen. Neníť doká-
záno, že by sladké dužniny bylo třeba ke klíči-
vosti semen. Vždyť obyčejně seje se jen jádro
bez obalu šťavnatého. Ze ale tvrdé semeno ve
volátku ptačím změkne a klíčivějším se stane,
nikdo nepochybuje. „Bez plactva neměl by člo-
věk ani vína, ani ovoce,“ zni poněkud paradoxně
znějící věta, založená na dlouhém pozorován.
ko
Nový Zéland
26
article
Sadaře a majitele vinic těžko ovšem o pravdi-
vosti věty přesvědčiti. Třeba však bráti zřetel
k celkovému hospodářství přírody, kdy ptá.
rozsévali pláňata, jež člověk teprv později kul-
turou zušlechtil, a zušlechtilé stromy zbavují
hmyzu v době, kde nikdo o ně nedbá.
A ptactvo při své pohyblivosti a stále hla-
devém žaludku slídí a šuká a přeletá dnes tam,
kde zrají třešně, zejtra, kde zrají révy, a opěl
sedá na jeřabiny, trnky, jalovec.
Plactvu též nastávají doby hladu a bídy.
kdy bouře a nepohoda, sníh neb sucha zbavuj
je výživy. Za to, kde stůl hojněji nalezají po-
krytý, tepna života též rychlejí se ozývá, poče
vajec v hnízdě jest větší, a místo jednou, i ně-
kolikráte“) vyvedou mláďata. Je-li úroda špatná
řídí se popěvkem národnín.:
„Málo pšenice, málo zi.
nesmíme se oženit.
27
article
strnad, sýkora, koňadra hníz
28
article
) Kos, vra biec,
—3krále čo roka.