ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 0960ee80-71e1-11dc-8123-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 28 celkem · entity: place 47, person 28, org 3, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, ve středu dne 17. srona 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 226.
4 article
Ka ranní a odpol. Iist předplácí so v Praze v adimiinio ne erk láts . . 3kn a měse “ drojí donáskoe kei nnk leta : . v as; „ K o na mětíe rošton na čterk i lot drojí záslk
Praha
5 article Válka.
Válka. L. Z Petrohradu, 16. srpna. (Původní telegram zvláštního dopisovatele »Nár. Listů«.) »Novoje Vremja« sděluje z Čifu ze včerejška, že torpédové lodi japonské nadále ještě křižují před výjezdem z přístavu tamního, očekávajíce vy- plutí ruských lodí. Samo obyvatelstv v Čifa jest proto akcí japonskou ve- lice rozhořčeno. Z Čifu, 16. srpna. (C.-B.) Ruské vá- lečné lodi, jež vrátily se po námoř- ních bojích dne 11. t. m. do Port Arturu, vypluly dnes z Port Arturu. Japonei je nyní stíhají. Z Tokia, 16. srpna. (C. B.) (Úřadní zpráva] Dle poslední zprávy admirál Toga ruská loď typu »Palady« poto- pila prý se při útoku torpédových člunů v noci 10. t. m. Z Berlína, 16. srpna. (C.B) Guver- nér kinočanský, námořní kapitán Trappel sděluje z Cintau, že 15. t. m. ráno byly všechny vojeuské lodi ru- ské, tam kotvící, a sice řadová lo »Cesarovič« i torpédové lodi »Bez- šumný«, »Bezpoščadný« a »Bezstrašný odzbrojeny. z Čiru, 16. srpna. (C.-B) »Reuterova kanceláře sděluje: Japonské vojenské lodi držely se v minulé noci v jisté vzdálenosti od Port Arturu, poněvadž očekávaly útok torpédových lodí. Zd se myslí, že dějiště nastáva- jící bitvy námořní rozšíří se až k Čifu. Z Čifu, 16. srpna. (C. B) Dle te- legramu z Cintau trvají důstojníci »Cesaroviče« na tom, že jedna j a- ponská loď bitevní v námořní bitvě 10. t. m. před očima všech s potopila.
Artur Palade Zdeněk Petrohrad Port Artur Tokio Togo Berlín Reuterův Novoj Vremja
6 article
L. Z Petrohradu, 16. srpna. (Pův. tel. zvl. dopís. »Nár. Listů«.) Mohl jsem dne interviewovati vynikající- ho člena generálního štábu o podrobnostech výjezd portarturského loďstva. Když byl »Cesarevlě« těžee poškozen a tím pozadu zdržen, pokračovalo loďstvo v plavbě na jih i setkalo se opětně s loďstvem japonským. Za bitvy ter- pedoborec »Gromoboj« shlédl, že »Retvizan« jest v plamenech a když zpozoroval i několik výbuchů, při- blížil se k němu, aby zachránil po- sádku. Ale obrněnci podařilo se oheň lokalisovati, načež vrátil s sostatními obrněnci do Por Arturu. Křižák »Diana« při- plul šťastně do Vladivosto- ku; rovněž »Novi k »Askold« poškozený vplul do Šan- Jehaje, nebude ale odzbrojen. V Šan- chaji nalezá se Reitzenstein a nikoli Uehtomskij. Při srážce s vladivostockým lod- stvem křižáci »Rossija« a »Gro- moboj« byly poškozeny, ale zachrá- nily se, kdežto »Rjurik« byl potopen a posádka zachráněná Japonci, po- slána do Japonska. (Toto sdělení našeho korrespondenta potvrzeno také již z jiných stran Pozn. red.) Zejtra uveřejněn bude v »Rusi inspirovaný článek, v němž dokazuje se, že Anglie sama stanovila lhůtu 24 hodin k pobytu pro nepoškozené lodi v přístavech neutrálních; lodi poškozené nemohou zůstati v pří- stavu takovém déle nežli 24 hodin po dokončení oprav. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 5.)
Artur Diana Rjurik Japonec Petrohrad Novi Šan Japonsko Anglie
7 article Co zavinily slovanské pobočky ve Slezsku?
Co zavinily slovanské pobočky ve Slezsku? Do jaké bezedné tůně všeněmeckéhio bahn dr. Körber zatáhl západní polovici tohoto sou- státi prodlením dobíhajícího pětileti vlády své. nejjasněji dokazuje ohlušující vřava a horečná zběsilost, rozpoutavší se v táboře Všeněmcův k vůli zamýšteným pobočkám českým a polským při německých ústavech učitelských v Opavě v Těpně. Jest tu vytknouti a zaznamenati několik okolností. Předně nepopíratelnou nepatrnost př- činy i za druhé prudkost a vášnivost, za třet rozlohu té vřavy. Samy základní zákony státní z prosince r. 1867, zákony, jež tehdejší předchůdci nyněj- ších nepřátel Slovanstva, v parlamentě vídeňském za oné doby neobmezení páni, sestavili pro sebe samy, zaručují Čechům a Polákům ve vévodstv slezském plné, nezkrácené šetření práv jazyko vých ve školství, ustanovují pro obě tyto národ nosti slovanské, pokud se týče nynější otázky. zřízení učitelských ústavův zcela samostatných. Že na zřízení těchto kulturních ústavů v ra- kouském Slezsku nedošlo ani prodlením třicíti a sedmi let (!) zajisté neslouží ke cti vládám vídenským, cokoliv za ten dlouhý čas se jich vystřídalo. Jsouť ovšem i starší zá- kony rakouské, dle kterých jazyková rovnopráv- nost ve školství slezském, národním, středním i vyšším měla býti provedena už dávno předr.
Körber Sam Čecho Polák Slezsko Opava Těpno
8 article
1867. A jest ve světě vzdělaném a právním, k němuž Rakousko vždy také rádo se počítá- mímo všechny psané zákony i přirozený cit sluš- nosti i nepsané vědomí spravedlnosti, které by byly měly přínutit vlády vídenské, aby k oběma slovanským národům v rakouském Slezsku jak ve všech oborech státní správy tak ve škol- ství jejich vykonaly svou povinnost. Však jestliže tyto vlády nedbaly zákonů státních ani z r. 1867, tím méně ohližely se na zákonná ustanovení starší, na příklad na ona, jež plynula z diplomu říjnového, a ještě méně dopouštěly u sebe místa nejpřirozenějšímu citu slušnosti nepsanému vědomí spravedlnosti. Tím se stalo, že ve čtyřicátém třetím roce ústavnosti rakouské a ve třicátém sedmém roce platnosti základních zákonů státních, za- ručujících všem národům v západní polovici mon- archie úplnou volnost v pěstování svého života kmenovního, nezkrácené právo jejich jazyka ve školství, od nejnižšího až do nejvyššího, i samo
Rakousko Slezsko
9 article
nejnižší, tak zvané „národní“ šKolství české i polské, v třetí korunní zemi české, ve vé- vodství slezském, oetlo se v bídě, nad niž ža- lostnější, krutější a pro správu vládní ještě méně čestnou ani všeněmecká fantasie nemohla si vy- mysliti a ani všeněmecká hltavost nemohlas Dětí polských a českých rodilo a rodí se ve Slezsku zajisté pořád dost; to nemohla a nemůže nenávist, vášnivá zlomyslnost a nenasytná pano- vačnost pragermánská ani zakázat ani popřít; ale správa státní nemá pro ně — učitelův! Co jich ještě zbylo z dob minulých. ti sestárli, ba vymřeli; a s učiteli, vzdělanými v ústavech německých mezi dětmi českými a polskými, jakkoli se to dlouho zkoušelo, pro nevylíčitelnou ostudu a hanbu veřejnou, už to dále nejde. Z tétéž příčiny nemůže se sáhnouti po příkladu pruském v Poznani, k vyslouži lým kaprálůml A když nyní vláda páně Körbrova, věru ni- koliv z nějaké přízně ke Slovanstvu rakouskému. ani nepocítivši ve svědomí svém osten povinnosti ani nepostřehnuvši v duchu svém záchvat spra- vedlnosti rakouské — takových slabostí jest ne- smírně daleka — ale, jak sama pravila, jen z na- prostě další neudržitelnosti posavadních „poměrů“ v národním školství slezském, to ještě, jak vyšlo na jevo, dorozuměvši se o tom s vůdci všeněmeckého tábora ve Slezsku a opa- třivši si k tomu jejich milostivé svolení, pomýšl při učitelských ústavech německých, tedv zcela pod správou německou, zříditi pouh pobočky slovanské, pro celé vévodství slezské v jediném městě české a v jediném polské: tu se strhne pekelný jekot všeněmecký o nebezpečí. že celá země bude „poslovaněna“, že se sahá ná- silně na německou „državu“ ve Slezsku atd.
Körbrův Slezsko Poznaň
10 article
A to v zemi, která dle samého přiznání velk - německých křiklounů jest ze 60%% slo v an- ská, kde tedy Němci činí jen 40%% obyvatel- stva; ale kde až do té chvíle není učitelský ústa český a polský a n i jediný ! — Tak vypadá v Rakousku spravedlnost k Sl - vanům na nejprvnějším stupni, ve školstv národním. Jaké budoücnosti řítí se vstříe říše, kde takové věci jsou možny? Jakého úsilí tu třeba, aby tato říše uvedena byla na dráhu stejného práva a úplné spravedlnosti ke všem svým národům, když není lze bez nejnestoud- nějšího odporu, bez nejprolhanější vášnivosti vše- německých štváčů zřiditi ani mizerné, německé správě úplně podřízené pobočky na dvou učitel- ských ústavech v zemi s převážnou většinou slo- vanskou? Však tyto pobočky nejsou otázkou ani českou ani polskou, nýbrž jen o táz kou p. dra. Körbrajeať si ji se Všeněmci vyřídí sám. Připravilť si jí dne 15. října 18991 Prudkost a vášnivost všeněmecké obstrukce. před kterou onoho neblahého dne se pokořil při vesle vládním a před níž až k zemi sklonil auto- ritu, důstojnost a moc tohoto soustátí, vzplanula proti němu na konci pátého roku jeho vytrvalého, bezohledného přisluhování nerakouské politice všeněmocké opět za příčinou nejnespravedlivější a zároveň tak nepatrnou, že není lze psycholo- gicky vysvětliti ji jinak, než snahou, aby Vše- němci dokázali, že dra. Körbra ze svých spárův nehodlají pustit a že jsou v Rakousku neobme- zenými pány a všemocnými poručníky. Vždye předsedovi ministerskému v nynějším zápase o pobočky slovanské v Opavě a v Těšíně na- pořád vyčitají, kterak se jim zavázal, že bez vědomí a svolení jejich ani v nejmenší věci Slovanům nevy- hoví, že tedy jim všechnu státn správu rakouskou vložil do ruky Že zřízení ubohých poboček českých a pol- ských při učitelských ústavech německých v Opa- přátil
Němec Körbr Rakousko Opava Těšín ský ústav
11 article
vě a v Těšíně by „ohrozilo“ domněle německý ráz těchto měst, že by „poslovanilo“ celé vé- vedství slezské, jehožto většina už jest slo- vanská, všeněmečtí terroristé ve Slezsku zajisté sami nevěří; na zlomení jejich násilnictví, pácha- ného na české a polské národnosti v nešťastné ta zemi slovanské, bude potřebí jiné, pádnější palice; na vyčištění vévodství slezského od země- zrádné, nerakouské politiky jejich bude potřehi rakouštějšího ministra, než jakým jestp. dr. Körber! —— Proto jen žádné všeněmecké tar- tufferie ještě ke všemu. A ta už se rozšířila pocelém ob- vodu západní polovice této říše.
doktor Körber Těšín Slezsko
12 article
Ze Štyrského Hradce jako z Inšpruku, z Celovce jako z Lince, z Chebu jako z Brna, ze Žatce, z Chomutova, z Ústi nad Labem, z Litoměřic, z Liberce, ze všech koutů, hnízd a děr všeněme- ckého tábora, rozloženého na území monarchie habsburské hulákají obrněné protesty proti směšně nepatrněmu ždíbci, jehož jen v nej větš í s ve tísni vláda Körbrova chce povoliti právu ja- zykův slovanských v národním školství slez- ském! Se všech stran světa ozývají se na půdě soustátí rakouského nejsmělejší projevy ne- rakouské politiky všeněmecké. Tak malinká věc. jako jsou slovanské pobočky při německých pae- dagogiích ve Slezsku, podává důkaz, ž e Něme- ctvo v Rakousku už šmahem jest všeněmecké, a že přes všechno licoměrné veřejné odříkání se „satanáše“ Schönerera pro jeho afféru „čestného měšťanství chebského“, přes všechno loyální kroucení očí k Marianským Lázním a ke Karlovým Varům na den 18. srpna t. r. ono s rytířem Jiřím vesměs se s ho- duje a že téhož dne bude zastoupeno na všeněmeckém táboře ve Slezsku, k němuž už vydáno bylo staré heslo: „Rakousko b u bude úplně německé, nebo vůbee nebude A to všechno k vůli — slovanským po- bočkám při německých paedagogiích ve Slezsku! Prvni sjezd českých měst a mě- steček moravských v Napajedlách. V Napajedlách, 15. srpna.
Körbrův Jiří Štyrský Hradec Inšpruk Celovec Cheb Brno Žatec Chomutov ústit nad Labe Litoměřice Liberec Slezsko Rakousko Karlová Vary Napajedly ž e Nout
13 article
Druhý den sjezdu byl dnem pilné práce (ří sekcí, které zasedaly odděleně dopo- ledne v chlapecké škole. Účasť při nich byl velmi pěkná. Odpoledne po 3. hodině konala se v zasedací síni plenární sehůze sjez- dová, na které podány byly zprávy o výsledku jednání sekcí a přijaty byly zpravodaji navržené resoluce. Zpravodaj I. sekce, o smírčích sou- dech o becních na Moravě, p. dr. O ča- dlik z Uh. Hiradiště, podal návrh následující resoluce: „Sjezd moravských měst a městeček v Na- pajedlách dne 14. a 15. srpna 1904 konaný, do poručuje ku přijetí I. sekce jeho, která projed rale otázku zavedení „obecních soudů, správněji úřadů smírčích“ též na Moravě, tyto zásady ja kožto hlavní pro osnovu zákona: 1. Zemský zá- kon, k němuž připravený v těto resoluci připojený toxt byl v sekci jednohlasně schválen, budiž pro- vedením zásady vyslovené v § 27. odst. 11. mor. obecního zřízení, že obce mají sprostředkovati narovnání mezi spornými stranami pomoci dů- věrníků z obce zvolených a pak ustanovení říš- ského zákona ze dne 21. srpna 1869 č. 150 ř. z. který stanovi náležitosti, za kterých tato narov- nání jsou vykonatelna. 2. Obecních úřadů smí- čích příslušnost rozšiřuje se ze sporův o peně- žité pohledávky a nároky za movilé věci do 60 kor. za téže hodnotní hranice ve smyslu § 10. citovaného zákona též na spory o určení a upra- v urobném prodejí ranní česlo o sols piknl- Vo slislkách na venkore st čel sipsle dnl Inseraty platí za hotově napřea. Předplacení a Jnserty přijímná sdmini- strace v Marianské ulici č. 3. Tam nacházejí se též redskoe tiskárna a ezpedice „Národnich Listá“, Bakoplsy so novraeeji
doktor Národnich Bakoplsa Morava
14 article
vení hranic a služebností na nemovitostecli,o služebnosti bytu, o výměnku, o držbu, konečně z nájemní smlouvy. Příslušnost ohledně osob vztahuje se jen na ty, kdož bydli neb aspoň se zdržují v obvodu úřadu. 3. Smírčí úřadové cbecní musí se zříditi v městech, městečkách a místech průmyslových; zřídí se v jiných ob- cích, když o tom usnese se obecní výbor. Ke. zřízení tomu může se více obcí spojiti. Skládá se z předsedy a dvou důvěrníku nejméně a jed- noho náhiradníka. 4. Řízení jest ústní; protokol o něm nesmí se psáti, zapisuje se toliko ujednaný smír do úřadní knihy, jehož opis se vydá; rovněž vydá se na žádost straně potvrzení, že nemohlo se docíliti smíru. 5. Smíry takto vydané mají moc exekuční dle § 1. odst. 15. exek. řádu. 6.
15 article
Prvek samosprávy v tomto zařízení se skrývající, zajišťuje se oněmi ustanoveními, jimiž vliv obec- ního výboru na sestavení těchto úřadů volbou důvěrníkův a vliv zemského výboru jako úřadu dozorčího se ustanovuje ve větší míře nežliv zemských zákonech prováděcích. 7. Na zásadé dobrovolného přijetí tohoto smírčího úřadu od stran se trvá, strany nemohou býti nuceny. O ří členů sekce projevenému přání, aby ke smírné činnosti těchto úřadů přiváděly se též urážky na cti osobě soukromé, vyhovuje se vzhledem k tomu, že by třeba bylo k tomu eíli změny říšských zákonů o trestním právu a trestním řízení, a že o této předloze naší má se zákono- dárství zemské požádati za projednání a přijetí toliko návrhem, aby zemský sněm vyzval c. k. vládu k ústavnímu provedení změny v tom směru, že případy urážek na cti soukromých osob mají se k smírnému projednání příkázati obecním se- nátům trestním dle § 57. mor. ob. zřízení už za- řízeným, tak aby žalobce u soudu později se žalobou vystupující podal průkaz o tom, že po- kusil se marně o smírné uklízení čestné záleži- tosti před tímto senátem.
16 article
Zpravodaj II. sekce o vydání chudin- ského zákona pro Moravu, pan tajemník Křen z Napajedel, navrhl tuto resoluci: „Shromáždění zástupcové českých města městeček moravských na sjezdu v Napajedlách dne 14. a 15. srpna 1904 v uvážení neuprave- nosti nalehavé otázky chudinské na Moravě žá- dají veškeré české politické strany, aby svorně svými zástupci na zemském sněmu markrabství moravského zasadíli se ze všech sil, aby: 1. pře- bytky hromadných sirotčích pokladen zákonem ze dne 3. června 1901 č. 62. ř. z. zemím k si- rotčím účelům až do r. 1910 přikázané, bylyi dále po r. 1910 zemi markrabství moravského a to trvale, bez omezení doby zachovány k účelu zřízení zemského fondu sirotčího markrabství mo- ravského; 2. aby co nejdříve bylo veřejné chu- dinství na Moravě náležitě zákonem zemským upraveno. Zemskému výboru markrabství morav- ského doporučuje se k uvážení návrh osnovy. chudinského zákona, projednaný II. sekcí sjez- dovou, a předsednictvu sjezdu se ukládá, aby o resoluci této zemský výbor markrabství mo- ravského zpravilo a návrh této osnovy k projed- nání mu předložilo. 3. Řešení a upravení chu- dinství vlastního není dostatečným ke správnému a konečnému upravení chudinství, nebudou-l zjednány zákonité prostředky preventivní, jimiž jsou zřízení nuceného zem. pojišťování starob- ního, všeobecné nucené pojišťování nemocenské a náležitá reorganisace pojišťování úrazového. Z příčin těch žádáme zemský výbor markrabství moravského aby učinil a podal zemskému sněmu markr. moravského zároveň s návrhem chudin- ského zákona návrhy přiměřené a veškeré české zemské poslance žádáme, aby se o uzákonění nuceného starobního pojišťování, jakož i do- plnění pojišťování nemocenského a reorganisaci pojišťování úrazového přičinili.
Křen Morava Napajedla Napajedly
17 title
FEUILLETON.
18 article Ptactvo a plody.
Ptactvo a plody. Ještě hostí kraje naše i blízké okolí Prahy — hojnost ptactva, ač více méně oprávněny jsou nářky, že obyvatelstvo hubí a nešetří ptactvo. Ještě vítá jitro v modré výši zpěv skřivana ozývá se v poli daktylem křepelka, tluče večen slavík- Jestiť pták ze všech obratloveů nejhbitější, nejpohyblivější a dovede, kde jen trochu příznivé okoinosti nalezá, životem se protlouci i potom- stvo vyvésti. S pohyblivostí souvisí však i nejenergičtějš dýchání, nejteplejší krev, nejrychlejší výměna látek a následkem toho i největší potřeba po- A proto vidíme ptáky sháněti skoro usta- vičně jen potravu, vyjma snad krátké dny, lásc věnované. — Jak hbitě a neunavně sýkorky pro- šfourávají každou skulinku na stromě, jak dy chtivě kos hopkuje a obrací stále list za listem vytahuje po případě k veliké mrzutosti zahrad- nikově mladé sazenice, by destal se k červůn a ponravám! A což teprv ptactvo vodní, hlta rackové, černí kormoráni! Jaké úžasné žrouty. stále hladové hostí pomoří! Jihoamerické Eufony, plody se živící. spotřebují denně až trojnásobnou váhu potrav tíže vlastního těla! Ustavičný tento shon po po- travě, boj o život a stálá konkurence rozmanit pozměňují zvyky ptactva, které se okolnostem plizpůsobují. Jední loví za dne, jiní za šer druzí v noci. Jedni honí se za živou kořist jini za zdechlinami, jedni jsou masodravi. jedni jsou vegelariáni, většina mění svou p- Zřídke vyskytují se přesní vogelariáni, jak jest na př. konopka; zrnojedi krmí mla data ta svá první dobu jen měkkým hmyzem uak činí vrabci, pěnkavy, strnadi Rozumí se, že při vši liboznosti a užiteč bosti píactva mnohdy cítí se člověk poškoz požehnaným apetitem vzdušných obyvatel. Na- znoze však zneuznává neb zapominá služeb, jež pacivo nepřímo zdaru rostlinstva prokazuje.
Praha
20 article
travu. Smyrenský sadař proklíná růžo vé h špačka v červenci, když jeho ovocné stromy navštěvuje, jako „ptáka čertového“, v květnu však, když týž piák čistí mu sad i pole od ko- bylek, vítá jej jako „svatého“ A slyšme jen sadaře našeho; má boudu třešňové alejí, v níž hlídá zapalující se nal stromě třešně. Nemá však klidné chvíle; tu přiletí hou- fek špačků a za veselého žvatlání zapadne na stom; pecky nechají velkomyslně na stopce. ale sladká dužnina zmizí ve vždy hladovém ža- loudku chytrých ptáků. Sotva je zažené ranami z bouchačky, objeví se jiná návštěva se zvučným „ditleo“. Flétnový tento zvuk, přecházející č- sem v jednoslabičné kráknutí, pochází z černo- žluté žluvy, švarného ptáka, jejž taktéž zralé třešně přivábily. Jinou chuť nalezá opět dl a sk na plodech třešně. Šťavnaté obplodi shodí se stromu, a spokojí se jádrem z pecky, kterou sil- ným kuželovitým zobákem rozklofne. Přes tyto desátký, jež špaček a žluva n třešních a hůře ještě na vinicích v době zrají- cích plodů vybírají, jsou oba ptáky užitečnými Jak snadno se zapomíná na služby, jež po cele ostatní léto sbíráním plžů, pohráv a vůbec hmyzu hospodáři a sadaři prokazují!
21 article
Špaček došel časem nejen zákonné ochrany, ale přijal i pohostinství člověka v podobě bu- dek s kulatým otvorem, jemu na stromech ne pcuhých dlouhých tyčích nabízené. Odkud vyšla as myšlenka stavěti špačkovi budky? Jak se v starých přírodopisech z 18. století dočítáme, nebyl účel budek tak nezištný, jak se dnes zdá. Budky hliněné neb dřevěné, jež špačkovi, jako jiným v dutinách hnízdícím ptá- kům, záhy se zamlouvaly — vyvěšovány po- dobně jako holubníky, aby lidé mláďat, která mají býti velmi chutná, pohodlně zmocniti se mohli. Dvakráte byla mláďata vybírána, po třel jim ponechána, aby příštího roku opět přisli. Teprv později poukazovali někteří ornithologové stále na užitek, jaký špačkové zahradám při- nášejí, až zvyk stal se obecnějším. Novější budky z jednoho kusu dřeva se stříškou přišrou- bovanou napodobí mnohem lépe přírozené ptači hnizdiště, jsou trvanlivé a chrání ptáčata př zimou a nepohiodou.
Budek
22 article
Praktických podobných budek používají jiní užiteční ale nedůvěřiví pláci, jako sýkorky. datlové, krutihlav, rehek aj. více. Pojem škody a užitku některého tvor posuzujeme obyčejně z obmezeného hledisk vlastních zájmů. Plody, bobule, jahody stkvěj se v krásných, lákavých barvách, aby chuť vzbu- dily, na sebe upozornily; rostlině je jedno, po- zře-li ji člověk neb jiný tvor. Dužnína může býti střávená, odhozena, zma- řena, jádrům a semenům ale svědčí, projdou- zažívacím ústrojím, zvlášť ptačím. Tak prokazuj ptáci namnoze důležitou službu rostlinám, roz- šiřujíce jejich semena. Pozřená semena účinkem kyseliny žalu- deční r výměšky jiných žláz na povrchu sie se pozmění, kličivost jejich však nejen neutrpl. ale ještě se zvýší. Zaludy, které sojka ve svém voleti rozměkla, a náhodou potralila, kličí mnohem lépe, nežli lesníkem zasazené. Známý jest poměr drozda k jmélí: „Turdus sibi ipse malum caeot“1), říkali již v středověku, jelikož z lepkavých semen z cizopasné této rostliny, která pláky do vrcholků sosen, jedlí, topolů ovocných stromů bývají přenášená, vějičky na ty- též ptáky se nastrahují.
23 article
Lesní kury a bažanti se zálibou vyhledávají jahody. Drobounká semena jahod snadno odolají tření svalů žaludečních, tak že s trusem kur neporušená opět vycházejí a na nových stanoviskách po lese vzcházejí. Nazý- vají-li Indiáni jitrocel „stopou bělocha“, jest mochna husí (Potentilla anserina) bez- pečnou známkou, kde až husy ze vsi v polich a na pokraji vod se pásly, a drobná semínk mochny roznesly. Jest dokázáno pokusy, že množství zrní, jež holubi polní — mimo zrní pšenice, ječ- mene, ovsa, hrachu, čočky, též úžasné množství různého plevele — když bylo prošlo voletem a střevem jejich, a trusem vyšlo, podrží na- mnoze svou klíčivost a vzejde spíše, nežli je-li v původním stavu vyseto Zahradníci někdy prý používají tohoto účinku vlhka a zvířeeího tepla na klíčivost se- men a nechají semena palem, která mnohdy ko- 1) Drozd sím si zlo sví rozsévá lik let odpočívají, pozříti různým domácím zvi- řatům, aby snáze klíčila. Když Španělé osadili v jižní Americe Chili, zavedli sem záhy domáci druhy ovoe ných stromů. Plody těchto stromů, pěstovaných původně jen na blizku obydli lidských, zachut- naly záhy tamějším papouškům, a tito roznesl- celé plody neb nestrávená semena ponenáhlu daleko do země, tak že cestovatel nalezne nyn na místech, jichž nikdy kultura lidská se nedo- tkla, celé lesíky zdivočilých jabloní. Na ostro- vech Kanárských rozšířili opět havran opuntie i na sousední neobydlené ostrůvky tek jako sojky v Alpách roznesly semena limby na místa, kam vítr, ani člověk semena zaněsti nemohli.
Indián Zahradník Španěl Chit jižní Amerika Alpy
24 article
Praví-li bible o ptactvu neboském, že ne- seje, nežne a neshromáždí do stodol, neplati to obeeně. Jsou ptáci, kteří pamatují též na zadní kola, zakládajíce si špojchary a zásoby. Tak sojka zahrabává žaludy a jinou svou kořist pod listím a mechem; není-li mechu, vyklube díru do země, žalud tam zastrčí a zobákem po- vrch uhladí. Má to býti zásoba pro zimu. Mnohdy ovšen. zapomene na místo, a žaludy vzejdou tam, kde nikdo jiný duby nesázel nežli sojka. Veverka zakládá si podobné zásobárny v du- tinách stromů, tu a tam. Stává se, že oba „za- zobaní“ navzájem se okrádají, ale též na zá- sobárny své zapomínají a k rozšíření rostlin při- spívají. Jiný čilý zahradník v našem ptactvu jest šoupálek (Sitta europae a), jenž zvlášt z jara v Jelením příkopě svižně se ozývá. Šou- pálek si libuje v semenech slunečnice a tykví, které nevyzobává na místě, nýbrž svým zo- báčkem, na datla upominajícím, zaklesne je tu a tam ve štěrbinách stromů neb mezi kořeny, aby v čas nouze měl zásobu. Ovšem že leckteré semeno ukryté zůstane zapomenuté, a toto počne pak z jara vesele klíčiti. I v zajetí počínají si prý šoupálkové podobně, zastrkujíce zrnka ovsa vždy tupým koncem mezi prkna do podlahy. Četných příkladů mohli bychom uvéstio mutualismu, vzájemných službách, jež ptactvo a plody si prokazují, poohledneme se v cizině. Kalifornský datel (Colaptes for- micivoru s) tak pevně zaklotává zaludy do
Veverka Colaptes fórum
25 article
malých děr v kůře dubů, že je ani nelze bez obtíže vyndati. V zimě pak slouží za potravu nejen datlům, ale i veverkám, myším, sojkám. Ostatně není části rostlinné, vyjma dřevo, jež by se nehodila za potravu ptactvu. Kolibříci a medossavky, slidíce po hmyzu, ssají i sladkou šťávu z květů, a jistí malí papouškové pel. Ko- řeny orchidejí a cibule lilií vyhrabává si zahnu- tým klofcem australský kakadu (Lictemi s). a v Chiloe k veliké mrzutosti rolníka dravý pták Polyborus vyhrabává čerstvě sázené bram- bory ze země. Podivní noční papouško vé Nového Zélandu dávají přednost lahodnému mechu játrovkovému. Vždy však plody a semena lákají v první řadě zobák ptáka. Zdá se i, že krásně zbarvené, libě páchnoucí oplodí jest jen k tomu určeno, aby přilákalo rozšiřovatele semen. Neníť doká- záno, že by sladké dužniny bylo třeba ke klíči- vosti semen. Vždyť obyčejně seje se jen jádro bez obalu šťavnatého. Ze ale tvrdé semeno ve volátku ptačím změkne a klíčivějším se stane, nikdo nepochybuje. „Bez plactva neměl by člo- věk ani vína, ani ovoce,“ zni poněkud paradoxně znějící věta, založená na dlouhém pozorován.
ko Nový Zéland
26 article
Sadaře a majitele vinic těžko ovšem o pravdi- vosti věty přesvědčiti. Třeba však bráti zřetel k celkovému hospodářství přírody, kdy ptá. rozsévali pláňata, jež člověk teprv později kul- turou zušlechtil, a zušlechtilé stromy zbavují hmyzu v době, kde nikdo o ně nedbá. A ptactvo při své pohyblivosti a stále hla- devém žaludku slídí a šuká a přeletá dnes tam, kde zrají třešně, zejtra, kde zrají révy, a opěl sedá na jeřabiny, trnky, jalovec. Plactvu též nastávají doby hladu a bídy. kdy bouře a nepohoda, sníh neb sucha zbavuj je výživy. Za to, kde stůl hojněji nalezají po- krytý, tepna života též rychlejí se ozývá, poče vajec v hnízdě jest větší, a místo jednou, i ně- kolikráte“) vyvedou mláďata. Je-li úroda špatná řídí se popěvkem národnín.: „Málo pšenice, málo zi. nesmíme se oženit.
27 article
strnad, sýkora, koňadra hníz
28 article
) Kos, vra biec, —3krále čo roka.