ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 09638690-71e1-11dc-b8eb-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 73, place 51, work 4, org 15
1 masthead
Strana2.
2 masthead
NARODNÍ LISTY
3 masthead
17. srpna 1904. Císlo 226.
4 article
Zpravodaj III. sekce, o povznesení fi- nančních poměrů obcí moravských, p. kontrolor Steler z Napajedel, odůvodnil pak návrh této resoluce: „Pracovní sjezd českých měst a městečel na Moravě usnáši se po rokování, konaném v Na- pojedlích 15. srpna, v ohledu mor. finanční otázky následovně: 1. obnosy, potřebné k uhražení platů učitelských na školách obecných, měšťanských a pokračovacích, nechť se hradí z pokladny státní při čemž ať se přesně vymezí práva samospráv ných orgánů v příčině ustanovení sil učitelských a dohledu na toto školství. 2. Až do konečného upravení zem., okres. i obecních finančních po- měrů zavediž se zemská, okresní i obecní při- rážka k osobní dani z příjmu. Zároveň budiž provedena změna § 176. zák. ze dne 25. října 1896 č. 220. ř. z. Potrvá-li správa státní na tem, aby se zrušila sleva ze státních daní, budiž žádáno, aby obnosy placené místo této slevy od- váděny byly do pokladen obecních. 3. Obecn průmyslové podniky, jakož i obecní spořitelny nebuďtež zdaňovány dle hlavy II. zák ze dne 25. října 1896, nýbrž dle ustanovení tohoto zákona při ukládání daně všeobecné výdělkové. Za pří- činou ustálení a konečného upravení zemských, okresních i, obecních finančních poměrů žádáme
Steler Napajedla Morava
5 article
4. Aby vydán byl zákon, dle kterého dosavadní způsob zdanění cestou přirážek ke státním da- ním se zrušuje a dle kterého by měly obce právo vybírati daně přímě i nepřímé. Jako daně přím považujeme dnešní reální daně pozemkové, do- movní a výdělkové. Vpřípadu, že by provedení tohoto zákona narazilo na nepřekonatelné pře- kážky, budiž vydán zákon, v němž se stanoví. že se druh a vypisování zemských, okresních obecních dávek zůstavuje zemi, okresům a ob- cím, že na místo soustavy přirážkové zavádí se způsob kontingentování. Pokud toho nebude nechť se do zákonité povolené výše obecních při rážek, jež povoluje obecní výbor sám, nepočítají přírážky školní a zdravotní. Provedení usnesení dnešního sjezdu ukládá se poslancům českým na sněmu zemském. Obeení rada města Prostě jova se žádá, aby v době co možná nejbližš svolala druhý sjezd českých obcí moravských na němž by se zvláště rokovalo o změně obec ního volebního řádu.- Všechny tyto resoluce byly jednomyslně při- jaty. Příštímu sjezdu přikázány byly pak reso luce dra. Kubíčke z Brna a dra. Kalandry z Frenštátu.
Kalandra Brno Frenštát
6 article
Prvá zní: „Sjezd českých měst a městeček v Napajedlích doporučuje všem obcím na Mo- ravě, aby úřadníkům a zřízencům svým a jich rodinám zabezpečily nároky na pensi invalidní starobní, vdovskou i sirotčí dle vzoru státních zem. úřadníků pojištěním jich u některé domácí dobré pojišťovny a vyslovuje se pro to, aby obeím byla zákonem uložena přímo povinnost o nále- žité zabezpečení nároků těchto se postarati. Po- drobné projednání tohoto předmětu přikazuje se příštímu sjezdu.“ Druhá jest tato: „Sjezd českých měst a mě- steček v Napajedlích 15. srpna 1904 doporučuje všem obecním zastupitelstvům: 1. zřízení okres- ních sborů starostenských a agitaci pro zřízení okresní a jeventuálně krajské samosprávy; 2. horlivou agitaci pro zavedení všeobecného, pří- mého, rovného tajného hlasovacího práva s po- měrným zastoupením menšin do obeeních zastu- pitelstev; 3. by do pracovních komisí zřízených při obecních výborech (zdravotní, sociální) byly přibrány ženy. Podrobné projednání tohoto před- mětu přikazuje se příštímu sjezdu.“ Volných návrhů nebylo a proto předseda p. Povondra prohlásil sjezd za skončený. Ke sjezdu došla také řada blahopřejnýeh dopisů a telegramů.
Povondra Napajedla
7 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. Z Vídně, 16. srpna. (Schůzka císaře Františka Josefa s králem Eduar- dem.) Ze zdejších listů pouze »Reichswehre podrobuje schůzku panovníků rakouského a an- glického v Marianských Lázních politické úvaze, jejímž výsledkem jest, že tato schůzka postrádá všeho politického významu, čehož známkou jest nepřítomnost hr. Goluchowského. Schůzka je významna jen jako symbol osobní náklonnosti, kterou k sobě oba panovníci chovají. Jestliže »Rcichswehr« ujišťuje krále Eduarda také o sym- patifch rakouských národů k němu i k národu anglickému, dlužno vídeňskěmu listu připome- nouti, že by byl dobře učinil, kdyby byl osvěd čení to podal pouze jménem národa, jehož ja zykem píše. Žádný vídeňský list není oprávněn podávati osvědčení jménem národů rakouských Ze Záhřeba, 14. srpna. (Jihoslovanská omladina.) Srbská omladina pozvala ostatní jihoslovanskou omladinu, chorvatskou, slovinskou a bulharskou, do Bělehradu na oslavu stoleté památky velkého povstání za svobodn. Všechny větve jihoslovanské omladiny nadšeně pozvání přijaly. Jihoslovanská omladina chce, aby jej sjezd v Bělehradě byl počátkem práce o kul turnou jednotu všech Jihoslovanů. Současn bude v Bělehradě uspořádána umělecká výstava.
Eduar Goluchowský Jihoslovan Vídeň Záhřeb Bělehrad
8 article
Sjezd omladiny bude míti 4 odbory: chorvatský srbský, bulharský a slovinský. V každém oboru tři řečníci vyloží ostatním politické, kulturné hospodářské poměry svého národa. Sjezd bude se konati v dnech 18., 19. a 20. záři, načež bude následovati slavnost korunovace krále Petra ač nebude-li odložena. Z Brežice na Sávě ve Štyrsku, 14. srpna. (»Národní dům.«) Dnes konala se zde slavnost otevření slovinského »Národního domue u přítomnosti 300 Sokolů, 300 zpěváků a asi 5000 jiných účastníků. Celá slavnost byla skvělá manifestace malého, ale chrabrého národa slo- vinského. Německý purkmistr všemožně se staral. aby slavnost překazil, ale úřad ji dovolil a celjská, od německé správy města Brežice zavolaná policie, provokovala nepokoje tak dlouho, až ji okresní hejtman odstranil. Četnictvo správně provedlo rozkaz okresního hejtmana. Slavnosti zúčastnili se také Chorvaté a asi 20 Čechů.
Chorvat Čecho Brežice Sáva Štyrsko národní dům
9 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 16. srpna, Ruský jazyk v Japonsku. »Pravitelstvenný Věstník« uveřejňuje seznam katheder ruského jazyka na školách japonských Jsou to: 1. Škola ruského jazyka v Tokiu, otevření roku 1885. V ní učí rusky tři Japonci, vzdě lavší se v duchovních seminářích v Rusku. 2. Vyšší učiliště cizích jazyků v Tokiu Kathedra ruského jazyka otevřena pět tomu let Z počátku byla obsazena rodilými Rusy, nyn Japonci. 3. Tokijská universita. Professorem ruského jazyka a literatury je ruský emigrant Kerber. 4. Tokijská vojenská akademie. Ruskému jazyku vyučuje se od roku 1882. 5. Tokijský institut západních (evropských) jazyků. 6. Tokijský juridický institut, od roku 1891. 7. Tokijská prvá městská škola pro dívky (pod správou ruské pravoslavné missie). 8. Tokijská druhá měsíská škola pro dívky 9. Tokijská pravoslavná farní škola. 10. Tokijské pravoslavné učiliště. 11. Tokijská pravoslavná ženská škola. 12. Tokijský pravoslavný duchovní se minář. 13. Pravoslavná škola v Osace. 14. Ženská malířská škola v Hokodate, za- ložená r. 1900. 15. Ženský římsko-katolický pensionát v Na gasakách.
Japonec Rus Praha Japonsko Tokio Rusko městský škola pro dívka pravoslavný škola v Osaka
10 article
Německá a francouzská politika! Paní Julietta Adamová ve svých periodických přehledech »La Parole fran caise l'étranger«, v nichž tolikrát vzdala uznání snahám slovanským, posuzuje velmi případně zehytralost, s jakouž hledi Vilém II. kořistiti ze sporu východoasijského z apatie nynějších vlastenců francouzských dědiců Waldeck - Rousseauovy politiky zahra niční, vůči Rusku. Někdejší přítelkyně Gambet- tova píše: »Důvtip německý jest v tom, vyvo lávati všude proudy proti Rusku a současně nabídnouti jemu allianci dofensivní. VilémI neustal toužiti pro Německo po té síle a pre- stiži, jichž alliance ruská poskytla Franeii i vybral si právě okamžik naší netečnosti, naš ochablosti a naší zrady vůči Rusku, jež vis tak říkaje ve vzduchu a kteréž chtějí Cle menceanové a Jaurěsové. Císař osobně nepomij jediné přiležitosti, aby se zalichotil caru. Za to však pan Delenssé volí právě okamžik nej- krutšíeh zkoušek pro Rusko, aby stavěl se proti němu na prospěch Anglic ! Pánové Cli- menceau, Jaurěs a Deleassé neperou snad své prádlo v Londýně, ale jistě kálí ho tam, k označení jich anglofilství vnucuje se péru jen jedno slovo: nečistá věc! Anglie vykořisťuje nás, posmívá se nám, diktuje nám jednání naše, odvádí nás odlamtud, odkud se jí zlibí, plete nás tam, kde jest ji to vhod, počíná si vůč nám, jako bychom byli pod jejím proteklorá tem, i má prospěch aneb děli se na půl s Na meckem o vše to, co my opouštíme.«
Adamová Vilém II Rousseauův Vilém Delenssé Waldeck Rusko Německo Londýn Anglie Gambet
11 article
Bestiální germanisátoři v Poznaňsku. V Poznaňsku udál se podobný případ, jako několik tomu let ne Vřesném. Ve vsi Bukovici německý učitel nutil polské děti zpívati píseň »Deutschland, Deutschland über alles«. Děti se vzpíraly. Učitel pak je vyvedl na dvůr, jenž byl všecek posypán skloněnými střepinamí, a na tom dvoře s nimi, bosými, prováděl tělocvik. Když ani potom něchtěly zpivati pangermán- skou hymnu, učitel chopil se rákosky a mláti do nich jak mlátil. Věc se rozhlásila a do Bu- kovice přišel landrát s několika inspektoryji vyšetřit. Landrát při vyšetřování hrozil dětem, ž všechny budou poslány do polepšovny!
Poznaňsko Deutschland Deutschland übry alle
12 article
Rakouští důstojníci v Ilalii zatčeni. Do Vicenze došla zpráva, že italští my- slivci alpšti zatkli u vsi Tanezyz při italské hranici čtyři rakouské důstojníky a dva pod- důstojníky. Věru, poměry mezi oběma spojene stávají se stále důvěrnějšímil Americká revoluce k vůli — Orientálům? Zmínili jsme se již o tom, že v Port au Prince, ve středoamerické »černě« republice na ostrově Haiti, hrozí vypuknouti vzbouření násled kem veliké nespokojenosti s cizinci, a že presi dent republiky, aby na konec výbuch i prol jeho osobnosti se neobrátil, ponechává hnut tomu proti cizincům tím volnější pole. Rozhoř- čení, způsobené hospodářskými přehmaty při- stéhovalých Orientálců, zvláště židů, dnes na- bývá rázu odporu a odboje proti cizincům, ano proti bělochům vůbec. Došlo již na některé výtržnosti, zvláště proti občanům Spojených stá- tův, které rozpínají dnes své hospodářské choboty již i po celé střední, ano i jižní Americe.
Vicenza Princ Haiti jižní Amerika
13 article
Výtržnosti ty byly u nás též telegraficky zazna- menány, dnes ale sdělují se o nich z Port au Prince ještě tyto další zajímavé podrobnosti Výtržnosti, jež pokládány jsou za počátek vše- obecného vzbouření proti bělochům, neutuchají Zvláště proti Syřanům panují silné antipatie tito uváději se ve spojení se stálým zdražováním potravin a ostatních potřeb životních. Po pokusech o vyple- nění hlavního tržiště a sousedních obchodo syrských, byli Syřané kamenováni, kdekolis na ulici objevili; dva z nich byli poraněni jejich obchody v okolí ústředního tržiště zni- čeny. Několik Syřanů pokusilo se znovu ob- chody své otevříti, avšak vojsko jim v tom zabránilo. Někteří z nich jsou americkými ob- čany a proto dožadovali se ochrany amerického diplomatického zástupce Powella. Týž jimji přislíbil a ve smyslu tom zakročil také u presi- denta Norda. Časopis »Moniteur Offieiel« jes vřelým zastancem zákona, jímž se zapovídá přístup do země všem cizincům syrského pů- vodu. Syřanům, kteří už jsou v Ilaiti usazeni, dána lhůta šesti měsíců k uzavřen svých obchodů a opuštění republiky
Princ Syřan Powell Moniteur Offieiel
14 article
Vládní kruhy Spojených států nepřekvapilo by. jak z Washingtonu se sděluje, kdyby z nyněj- ších výtržností v Haiti vyvinulo se všeobecné povstání demorodců proti cizinským živlům opakování hrozného masakrování bělochů z roku 1803. Zpráva vyslance Powella očekává se každým okamžikem a vláda činí kroky, aby pro případ potřeby byly životy a majetek amerických občanů dostatečně chráněny. Řeč haitského presidenta Norda, v níž tento otevřeně prohlásil že cizí živly spikly se, aby svrhly jeho vládu, nasvědčuje zřejmě, k jakému cíli směřuje vývoj událostí. Nord prohlásil ke konci řeči své, jal již jsme ostatně sdělili, že jest připraven k obraně a poukázal s výstrahou na »afféru«, která ode- hrála se v Haiti r. 1803. To znamená ovšem jasně, že by na záchranu cizinců ani prstem nehnul, kdyby jako tehdy byli šmahem vybíjeni
Powell Nord spojený stát Washington Haiti Nord
15 article Professor MUDr. losef Reinsberg,
Professor MUDr. losef Reinsberg, přednosta ústavu pro soudní lékařství na c. k českém vysokém učení Karlo - Ferdinandověv Praze, známý soudní lékař, dochází dnem 18 1904 svých šedesátých narozenin. Kdo by neznal milý, přátelský a upřímný zjev Reinsbergův. O něm možno právem říci, že náleží všem a že všichni v něm našli vždy upřím- ného a obětavého rádce a přítele, jenž se pro druhého i ke své vlastní škodě vždycky obětoval. Reinsberg jest chloubou našeho staroslav- ného učení jsa zakladatelem moderní soudní me- diciny, na níž začal pracovati více než před 30 léty, ovšem za okolností zcela jiných, než jiní odborní badatelé. Reinsberg patří mezi ony nehynoucí zjevya vzory naší medicínské fakulty, kteří vyrostli a základy vědy budovali mezi lidem, byli to prak- tičtí lékaři, kteří odhorné vědy pěstovali. Reinsberg přilnul již od mladých let. k soud- nímu lékařství a vybudoval svůj systém soudní mediciny většinou na svých vlastních zkušeno- stech, které pak průběhem let sloužily za základ tisícům ostatních k dalšímu vzdělání a vyškoleni v této eminentně důležité vědě. Reinsberg jest vzorným, nejvýš přičinlivým učitelem, který svým klidným, jednoduchým a stručným, názorným a věcným přednesem sloučeným s demonstrováním a ukázkami ze své obzvláště bohaté kasuistiky, upoutá posluchače prvým rázem. Pamatujeme, jaký ohromný nával býval vždy k jeho publiku v neděli ráno o7. hodině konanému, kdy nejen studující, ale i množství obecenstva, jmenovitě dam, se scházelo, by vyslechli naučné, praktické pokyny, jak si jest počinati při náhlém onemocnění, při úrazech atd.
MUDr Reinsberg Reinsbergův KarlaFerdinandověv Praga
16 article
Známo jest, jak bohatě bývají navštěvovány jeho přednášky ve Spolku českých lékařů, ve pro- spěch „Purkyňova fondu“, jaké návštěvě se těší přednášky lidové a jiné. Reinsberg vládne vro- zenou, vzáenou klidností při přednáškách a tento klid jest stupňován obzvláštní pílí s jakou každou sebe menší přednášku má propracovanou. Reinsberg je znám nejen v naší české vlasti, ale svou železnou píli a vzornými úsudky dosáhl zvučného jména v odborných spisech zahranič- ných. Jeho speciální studie a výzkumy o udušení, o novorozencích, o změnách posmrtných, o uško- zení na těle atd. jsou vzorem dosud platícíma byly základem dalšího odborného studia. Ze školy Reinsbergovy vychází ročně celá řada odborně vyškolených žáků, celá řada okres- ních lékařů se zdokonalila v jeho ústavu v soudní medicině, tak že dnešního dne máme po našich vlastech i v cizozemsku plno vzorných soudních lékařů, kteří jsou ke cti naší almae matris — fakulta může býti hrda na to množství vzorných chirurgů, internistů, okulistů, soudních lékařů atd., jež posílá ročně do světa. Učitelskou činnost při universitě zaháji Reinsberg roku 1884, kdy začal přednášeti nejen o soudním lékařství, ale i o zdravotní policii (zdravotní zákony) a o hygieně (v r. 1886 1887). Z toho nejlíp patrno, jak byl prakticky vyškoleným lékařem.
Purkyňův Reinsberg Reinsbergův spolek český lékař
17 article
Josef Reinsberg narodil se 18. srpna 1844 v Přibyslavi, normální a hlavní školu odbylv Německém Brodě a roku 1864 absolvoval v Kla- tovech gymnasium. V roce 1869 skončil studía medicinská na naší universitě a hned dne 19. března 1870 byl promován na doktora mediciny. Pak externoval na chirurgickém oddělení, byl assistentem na porodnické klinice až stal se měst- ským a továrním lékařem v Zamberce. Později jmenován byl panským lékařem a ordinářemv Kateřinské nemocnici v Žamberku a pobyl tam až do ledna 1879. Po celou tu dobu pěstoval již speciální vědu soudní a byl také soudním znal- cem u okresních soudů v Žamberku, v Rokytniei a v Králikách. Jakému věhlasu se již tehdy těšil, nejlépo patrno z té okolnosti, že byl pro své odborné vědomosti volán k líčením a k většině obtížných případů ke krajskému soudu do Králové Hradce a že byl jmenován, než odešel ze Žam- berka, čestným měšťanem města Žamberka. Kde byl po dlouhá léta okresním starostou.
Reinsberg Přibyslav Brod Žamberk Rokytniei Králik Hradec
18 article
Když vykonal v roce 1875 fysikátní zkoušku. jmenován byl 5. ledna 1879 c. k. okresním lé- kařem v Klatovech. V roce 1883 se vydal na stu- dijní cestu po Německu, pracoval u professora Bollingera, v laboratoři královské společnosti nauk u professora Bayera, Guddena a Petten- kofera, na universitách ve Strassburku, Würz- bachu a Heidelberku, načež v černu 1884 se stal supplujícím professorem soudní mediciny na zdejší universitě. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 21. června 1885 byl jmenován mimořádným pro- fessorem a dne 29. července 1886 řádným pro- fessorem soudní mediciny. Od roku 1886 jest řádným členem zemské zdravotní rady a přednesl několik set odborných, vědecky propracovaných posudků. Prvé zprávy zdravotní, týkající se král českého, byly jedině zásluhou a neumornou pís Reinsbergovou v té míře a v té formě vydány, jak on je vypracoval a sestavil. Kromě toho sestavi také celou řadu speciálních zdravotnictví se týka- jících tabulek a map, jež byly vystaveny na ju- bilejní výstavě v roce 1891.
Bollinger Bayer Gudden Petten Reinsbergův Klatovy Německo Heidelberg
19 article
Mnoho let jest Reinsberg členem zdravotní rady královského hlavního města Prahy, kde také vypracoval množství posudků zdravotnictví s týkajících. Od roku 1896 přednášel právníkům soudní medicinu a dnešního dne má celou řadu prakticky i theoreticky vyškolených právníků, kteři hledí na soudní medicinu a soudního lékaře zcela jiným okem než jak se dělo dříve. Reinsberg byl již třikráte děkanem medicin- ské fakulty a to v roce 1891, 1896 a 1903 — v r. 1899 byl zvolen rektorem university Karlo- Ferdinandovy; více let jest rytířem rakouského císařského řádu železné koruny III. třídy. Reinsberg vykonal mnoho. Jako praktický lékař, na venku sídlící, sepsal již v roce 1883 prvý díl nauky o soudním lékařství, v jehož úvodě stojí významná slova: „Cítě trpce ne- dostatek české učebné knihy o soudním lékař- ství, jal jsem se před léty sbírati materiál k se- psání knihy takové v našem jazyku mateřském.
Reinsberg Ferdinandův Praha královský hlavní město univerzita Karla
20 article
Ač potřeba díla toho se vždy nalehavěji hlásila a vydání jeho v čase co nejkratším žádoueno bylo, nechtěl jsem sám podjíti práci tuto a maje na zřeteli, by první dílo česk é, jež b v tomto směru vydáno býti mělo, bylo v každém ohledu dokonalé, jal jsem se s některými kol- legy, vědeckým vzděláním i bohatými zkuše- nostmi svými v oboru tom vynikajícími, vyjed- návati, bychom společnou prací a pílí dílo ob- sáhlejší vydati mohli, v čemž také souhlasilia spolupracovnictví ochotně přislíbili. Chtěli jsme tehdáž věhlasného mistra soudního lékařství, rodáka našeho, professora Ed. Hofmanna, o pře- vzetí redakce požádati. Když pak od doby úmluvy té opět léta míjela a k dohodnuté spo- lečné práci dílem pro poměry nepříznivé, dílem i z příčin jiných nepřicházelo, nezbývá než mně samému tento skrovný spis vydati... Vědom si mnohých nedokonalosti a slabých stránek knihy této, které mně však zajisté ve zlé vyklá- dány nebudou, uváženo-li bude, že jsa vzdálen středu ruchu vědockého, nemaje po ruce boha- tých knihoven, musil jsem namahavě a s vel- kými oběťmi materiál i prameny sná- šeti — odevzdávám první čásť díla svého veřej- nesti, jež posoudiž, dostál-li jsem snaze vytčené a vyplněna-li mezera v té příčině nás tížící.“ — Hned v roce 1885 vydal Reinsberg druhý díl, v roce 1886 třetí a později poslední díl svého soudního lékařství i s nesčetnými illustra cemi. V roce 1896 bylo již pořízeno druhé vy- dání, jež bylo v prvé polovici úplně přepraco- váno a opatřeno četnými illustracemi a nyn upravuje již vydání třetí.
Ed Hofmann Reinsberg
21 article
Bohaté zkušenosti své ukládal ale Reins- berg také jinde. V „Časopisu Českých lékařů“ v Klinickém sborníku a jinde jsou jeho články již od let sedmdesátých. „O uškození na tělea rozdělení jednotlivých úrazů dle kvalifikace zlo- činu ve smyslu čl. 152—156 tr. z., Kasuistické příspěvky k nauce o náhlé a násilné smrti. Smr od zranění a úrazu (Č. čl. XXV.). Oběšení. Uto- pení. Udušení soustem, obsahem žaludkovým, vdechlou krví a provalením srdečnice do průduš- nice. O mimoděložním těhotenství ve vejeo- vodech a děloze (Č. čl. XXIX.). Embolie plícnice jako příčina smrti při úrazech (Č. čl. XXXIV.). Význam Schulzových přemětů (Sborník lékaí- ský). Další doklad účinlivosti Schulzových pře- mětů (Č. čl. XXV.). Otrava nitrobensolem (Č. čl. XXX.). Sbírka soudních lékařských posudků (superarbitrií) české lékařské fakulty, kde má uloženo množství odborných různých stat soudní mediciny se týkajících posudků. Četné odborné kasuistické případy, jmenovitě vzácný případ sebevraždy manželů W. Konkurence při- čina smrti. — Sebevražda utopením či vražda (rituelní). — Vražda zardoušením neho nahodilá smrt v opilosti. — Otrava arsenem. Vraždač smrť nahodilá. Vražedná otrava fosforem či smrí přirozená. — Vražda novorozeného dítka šlápnu- tím na hlavičku či nahodilá smrť z ukvapeného porodu vypadnutím dítka z lůna — a nesčetne jiné kriticky posouzené a rozebrané případy. Dále jest uvésti řadu článků v Ottově nauč- ném slovníku a řadu přednášek na různých mí- stech a různými spolky vydaných.
Schulzův Ottův Uta český lékařský fakulta sbírka soudní lékařský posudek
22 article
Po dlouhém vyjednávání a různých ob- tížích, jež překonati musil, stal se Reinsber soudním lékařem u zdejšího trestního a zem- ského soudu. Teprve dne 3. listopadu 1887 do- dána byla prvá mrtvola k soudní pitvě do ústavu Reinsbergova. — Tím dnem také kasuistika ústavu počala vzkvétati, tak že do dnešního dne měl Reinsberg ve svém ústavu na 4000 pitev zdravotně-policejních a na 1000 obdukcí soud- ních (nečítaje onu řadu případů, které měl před rokem 1884, než se stal professorem soudního lékařství a případy soukromé.) — Dnešního dne není jediného důležitějšího případu trestního neb civilního, by v něm neintervenoval Reinsberg jako znalec. — Jeho posudky jsou také vzorem svědomitosti a naprosté objektivnosti; kdo slyšel při líčení Reinsbergův posudek, ten si dovede představiti onu rigorosnost a vypilovanost jeho úsudků, tu precisnost a jasnost názorů, bystrost a všestrannost v ohledání, tak že mu neni rovno; každé slovo má svůj určitý účel, každý výrok, na němž závisí mnohdy i život člověka, jest přesně vědecky odůvodněn a kriticky uvážen, takže lepších úsudků u zdejších soudů před Reins- bergem nebývalo a není. Přehlednost jeho prací a propracovanost každého i sebe menšího úsudku, jest zářným vzorem ostatním. První jeho spolupracovníci, ne- zapomenutelný a tak trudně svůj život skončivš titulární professor Bělohradský a každému take milý dr. Hněvkovský, měli v Reinsbergovi moc- nou oporu a dnešní jeho spolupracovnici, byt i vzdálení, jsou již vesměs žáky jeho a s hrdost hledí na svého mistra učitele. Reinsberg byl a jest miláčkem studentstva, on také byl vždy se studenty a o ně se staral — není lepšího přítele našich mediků, jichž jest dlouhá léta čestným členem a horlivým pod- porovatelem.
Reinsbergův Reinsberg Bělohradská doktor Hněvkovský
23 article
Reinsberg založil Mensu akademickou, jest předsedou kuratoria, stará se o materiální po- vznesení základního fondu Mensy, by jednou mohla Mensa se také přestěhovati do vlastního svého, účelně vybudovaného stánku. Reinsberg zúčastnil se horlivě veřejného života lékařského a jmenovitě ve Spolku českých mediků a ve Spolku českých lékařů, a jeho čin- nost ve spoleích těch jako předsedy, členaa funkcionáře i jako dlouholetého redaktora Časo- pisu Českých lékařů nejlip osvětlil professor Rubeška, nynější předseda Spolku českých lé- kařů a MUDr. Pechoč, zástupee Spolku českých mediků, ve slavnostní schůzi, konané v Reins- bergově ústavu začátkem července t. r. na oslavu dvacetiletého trvání jeho ústavu. Netřeba Reinsberga líčiti jako člověka neb každý, kdo s ním měl jednou co dělati, ví že s prázdnem neodešel, že jeho žádost, týka- jící se čehokoliv, byla vždy vyslyšena — o Reinsberga neodejde nikdo, by se mu aspoň útěchy nedostalo — jeho zacházení s těmi nej- nižšími jest všeobecně známo a také známo, jak často a trpce se ve své dobrotě přepočetl a čeho se kolikráte dožil za svou dobrotu a lásku k každému. Že se i jako soudní znalec nemohl každému zachovati, bylo patrno v posledních lé- tech z jednoho procesu, což ovšem nebylo ni- kterak příčinou, by nepokračoval dále ve své poctivosti, jsa si vědom, že vše, co konal, dobře konal. Končíme s přáním, by nám byl Josef Reins- berg po dlouhá léta zachován ke cti a slávě na- šeho vysokého učení, ku potěše všech kollegů i žáků, by se dočkal také aspoň částečně nějake odměny za svou všestrannou činnost a pravou lidskost, by dlouhá léta ještě vychovával takové charaktery, jakým jest sám a jichž nám nojvýš třeha. Vivat, erescat, floreat.
Reinsberg Rubeška Pechoč Reins Reins Mensa spolek český lékař spolek český l spolek český medik
24 article
Oheň v podružné stanici pražské elektrárny na Karlově. Včera krátce před 9. hodinou večerní náhle ubasl všechna světla obloukových lamp na Václavském ni- městí a také na všech tratích, vyjma jen kolem Str- kovy akademie, doprava elektrických drah uvázla. Ne- zvyklý tento úkaz nemálo překvapil čelné chodce; je- jich údiv však ještě stoupl, když záhy na to ve lmě Václavského náměstí objevily se jako žhavé jiskry pochodně hasičů a jejich trubky zavřeštěly známé »Hoří...« Dvě stříkačky pražského hasičského sborn a za nimi v krátkosti parní oddělení uháněly plnjm tryskem Václavským náměstím a zahnuly do ulic Stěpánské. Většina chodců vyrušena nezvyklým timte výjevem, chvátala za hasičským sborem, jenž ujížšu Lipovou ulicí, kde zmizel za rohem směrem k zen- skému blázinci. Všeobecně se soudilo, že buďto v tái- budově nebo v porodnici vypukl oheň. Proto zástupy zvědavých rostly v mohutné proudy, jež valily s směrem k budově blázince, před kterou stříkačky ska tečně zastavily.
Karlov Václavský náměstí Stěpánský lipový ulice
25 article
Na štěstí však nehořelo zde, nýbrž v budone jež nalezá se přes ulici a dvůr na pozemku zahrady Kunerlovy, v podružné stanici pražské elektrická centrály na Karlově. Zde již kordon strážníků uz- víral vchod ke stanici, respektive k jejímu nádvoi kam krátce za sebou vjely stříkačky pražských sbor za velení cvičitele p. Záhory, dále sbor hasičů nn selských s velitelem Karlem Brožem, hasiči stano- městští, vinohradští, smíchovští a karlínští. Z veně elektrárny nebylo patrno, že by uvnitř řádil obei. ale veškera činnost hasičů byla k ní obrácena a za- vedeny sem hadice. Stříkačky záhy pak uvedeny v činnost. Hořel strop a půda nad rozsáhlou síní elektrárny, ve které šest velikých dynamoelektrickýc strojů, každý o napjetí 2000 Volt, napájí značno čásť sítě elektrických dráh a osvětluje Václavské ná- městí. Oheň vznikl, jak vrchní strojník p. Hřebíček sděluje, tím, že vzňaly se tři spojky na dynamu oheň vyšlehl vysoko ke stropu a chytily nejdřív tapety na stěnách, od ních pak dřevěné pažen stropu.
Záhor Brož Hřebíček Karlov NN Volta
26 article
Oheň zpozorovala první tchyně strážníka Hře- bíčka paní Aloisie Válková, jež strhla poplach, jak- mile viděla v rohu sťně šlehati plameny. Záhy pl- chvátali strojník Josef Richter a obsluhovatel stroje Emil Reitmajer, když však zpozorovali, že obeš není možno bez pomoci stříkaček uhasiti, zavolal hasičskou centrálu. Ve vyschlém a dehtem napuště- něm dřevě nalezl oheň výdatné potravy. Strop jest úplně zničen a co nezničil oheň jest úplně promočeno vodou, jež na zemi elektrárny se stropu v proudech stékala. Dynamoelektrické stroje všechny arci mu- sily býti zastaveny, pokud nevypověděly svou čin nost samy. Spojenému úsilí hasičských sborů podařilo s asi po půl hodině oheň udusiti. Na místo záhys dostavili m. r. dr. Vojtěch Frič, m. r. Kasalický, mag. rada Kubín, tajemník městské pražské poji- šťovny pan Heřmánek a policejní koncipista pa Chlum, jenž řídil bezpečnostní opatření. Podružná stanice jest pojištěna u městské pojišťovny. Oheň měl v zápětí veliký sběh lidu. Proston ulice před blázincem a okolí byly přeplněny zá- stupy, jež ještě dlouho setrvaly na místě, když již hasičské sbory se navrátily. Vozy elektrických dráh, jež uvízly na tratích, až do 1. hodiny noční do cen- trály se nedostaly. Taktéž osvětlení na Václavskáu náměstí nemohlo fungovati. V noci zahájeny ihnei práce, aby dneškem mohla býti podružná stanice opět uvedena v činnost a vyhovovati svým úkolům.
Válková Richter Reitmajer doktor Frič Kubín Chlum Proston Václavská náměstí městský pražský poj
27 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Německý »volkstag« v Opavě na zejtře svolaný k významné oslavě císařských narozenin, těsně v předvečer obrovsky koncipované německe manifestace octl se ve znamení zaražené prud- kosti. Že starosta těšínský, posl. Demel, hlavni řečník volkstagu »rodil uprci« vymlouvaje sen své purkmistrovské povinnosti v den císařových narozenin, čímž předpověděl, že Téšín nebude náležeti k obeím slezským se zápornými projevy loyality, jak bylo oznámeno. Jeho choulostiné místo bylo nabídnuto německo-pokrokovému prof. Bendlovi, o němž se neví, přijde-li. Také dr. Beuerle z Lince, kterýž měl v Opavě repre sentovati stranu německo-lidovou, sdělil,ž vzhledem ke své současné — dovolené nemůte se zúčastniti opavského volkstagu, za sebe na- vrhuje poslance dra. Sylvestra ze Salepurku dra. Erlera z Inšpruku, jichž přípověď opavšu dosud nemají. Ale ani člen všeněmeckého sdru- žení posl. Pacher Rafael neměl dosti kuráže postoupil slovo posl. K. H. Wolfovi, za sehöne- rerovce otevře ústa svá na volkstagu výtečný Türk. Švanda bude ovšem tím větší. O tom, hodlá-li býti městské zastupitelstvo zejtra sku tečně loyalní, či naopak, rozhodne se teprve dnešní jeho schůzi, v níž se bude rokovatie resoluci předložené předsedou opavského Bürger vereinu, jakýmsi panem Othem. Doufejme,ž pánům nespadne srdce v regiony nenaznačitelnéj kuráže je, jak se zdá, v Opavě beztoho o50 procent méně než před týdnem.
Demel Téšín profesor Bendl Beuerle Sylvestr Erler Inšpruka Rafael Wolf Švanda Bürger Oth Opava
28 article
— Poněmčování ve Vídni. Uveřejnili jsm nedávno některá data ze statistiky pokud se týč národní přislušnosti školních dítek vídeňskýe a tu ovšem nápadno býti musilo, že zjišténo tam bylo offieiálně pouze asi 8000 školou po vinných dětí národnosti naší. Uváží-li se, ž tam bezmála je tolik učedníků českých, navší- vujících školy pokračovací, pak s těží uvěřt můžeme, že správna je úřadním sčítáním č ských školních dětí zjištěná číslice; není po chybnosti, že ve škole počítalo se asi zrovm tak spolehlivě, jako při všeobecném sčítání lida. Známo je, že učitelové na obecných školáck vídeňských jsou nejhorlivější agenti německo- nacionální a antisemitští, kteréžto dva směny v poslední době co do fanatismu německého nápadně se sbližují, a ti ovšem již o to pečují, aby do veřejnosti se nedostal pravý počet dět národnosti české, jež plní školy vídoňské. Z pramene velmi dobře o tom zpraveného, od bývalého učitele vídeňského, docházi nás upo- zornění v této věci. Dle jeho sdělení pouze onn děti se připočítávají k národnosti naší, jež německy neum!; jakmile osvojí si ve Vídni dítě školou povinné němčinu do té míry, že se v jazyku tom dovede v nejobyčejněj- ších věcech smluvit, stane se ihned Němcem. V číslici ve vídeňské statistické knize uvedené jsou tedy zahrnuty pouze děti, jež německy neumějí a nikoli ale dítky původu če- ského a národnosti naší. Vždyť nejeden je př pad, že český hoch, navštěvující první třídu, zaznamenán ve školní statistice jako Čech,
Němec Vídeň Čechy