3
masthead
17. srpna 1904. Císlo 226.
4
article
Zpravodaj III. sekce, o povznesení fi-
nančních poměrů obcí moravských,
p. kontrolor Steler z Napajedel, odůvodnil pak
návrh této resoluce:
„Pracovní sjezd českých měst a městečel
na Moravě usnáši se po rokování, konaném v Na-
pojedlích 15. srpna, v ohledu mor. finanční otázky
následovně: 1. obnosy, potřebné k uhražení platů
učitelských na školách obecných, měšťanských
a pokračovacích, nechť se hradí z pokladny státní
při čemž ať se přesně vymezí práva samospráv
ných orgánů v příčině ustanovení sil učitelských
a dohledu na toto školství. 2. Až do konečného
upravení zem., okres. i obecních finančních po-
měrů zavediž se zemská, okresní i obecní při-
rážka k osobní dani z příjmu. Zároveň budiž
provedena změna § 176. zák. ze dne 25. října
1896 č. 220. ř. z. Potrvá-li správa státní na
tem, aby se zrušila sleva ze státních daní, budiž
žádáno, aby obnosy placené místo této slevy od-
váděny byly do pokladen obecních. 3. Obecn
průmyslové podniky, jakož i obecní spořitelny
nebuďtež zdaňovány dle hlavy II. zák ze dne 25.
října 1896, nýbrž dle ustanovení tohoto zákona
při ukládání daně všeobecné výdělkové. Za pří-
činou ustálení a konečného upravení zemských,
okresních i, obecních finančních poměrů žádáme
Steler
Napajedla
Morava
5
article
4. Aby vydán byl zákon, dle kterého dosavadní
způsob zdanění cestou přirážek ke státním da-
ním se zrušuje a dle kterého by měly obce právo
vybírati daně přímě i nepřímé. Jako daně přím
považujeme dnešní reální daně pozemkové, do-
movní a výdělkové. Vpřípadu, že by provedení
tohoto zákona narazilo na nepřekonatelné pře-
kážky, budiž vydán zákon, v němž se stanoví.
že se druh a vypisování zemských, okresních
obecních dávek zůstavuje zemi, okresům a ob-
cím, že na místo soustavy přirážkové zavádí se
způsob kontingentování. Pokud toho nebude
nechť se do zákonité povolené výše obecních při
rážek, jež povoluje obecní výbor sám, nepočítají
přírážky školní a zdravotní. Provedení usnesení
dnešního sjezdu ukládá se poslancům českým
na sněmu zemském. Obeení rada města Prostě
jova se žádá, aby v době co možná nejbližš
svolala druhý sjezd českých obcí moravských
na němž by se zvláště rokovalo o změně obec
ního volebního řádu.-
Všechny tyto resoluce byly jednomyslně při-
jaty. Příštímu sjezdu přikázány byly pak reso
luce dra. Kubíčke z Brna a dra. Kalandry
z Frenštátu.
Kalandra
Brno
Frenštát
6
article
Prvá zní: „Sjezd českých měst a městeček
v Napajedlích doporučuje všem obcím na Mo-
ravě, aby úřadníkům a zřízencům svým a jich
rodinám zabezpečily nároky na pensi invalidní
starobní, vdovskou i sirotčí dle vzoru státních
zem. úřadníků pojištěním jich u některé domácí
dobré pojišťovny a vyslovuje se pro to, aby obeím
byla zákonem uložena přímo povinnost o nále-
žité zabezpečení nároků těchto se postarati. Po-
drobné projednání tohoto předmětu přikazuje se
příštímu sjezdu.“
Druhá jest tato: „Sjezd českých měst a mě-
steček v Napajedlích 15. srpna 1904 doporučuje
všem obecním zastupitelstvům: 1. zřízení okres-
ních sborů starostenských a agitaci pro zřízení
okresní a jeventuálně krajské samosprávy; 2.
horlivou agitaci pro zavedení všeobecného, pří-
mého, rovného tajného hlasovacího práva s po-
měrným zastoupením menšin do obeeních zastu-
pitelstev; 3. by do pracovních komisí zřízených
při obecních výborech (zdravotní, sociální) byly
přibrány ženy. Podrobné projednání tohoto před-
mětu přikazuje se příštímu sjezdu.“
Volných návrhů nebylo a proto předseda
p. Povondra prohlásil sjezd za skončený.
Ke sjezdu došla také řada blahopřejnýeh
dopisů a telegramů.
Povondra
Napajedla
7
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
Z Vídně, 16. srpna. (Schůzka císaře
Františka Josefa s králem Eduar-
dem.) Ze zdejších listů pouze »Reichswehre
podrobuje schůzku panovníků rakouského a an-
glického v Marianských Lázních politické úvaze,
jejímž výsledkem jest, že tato schůzka postrádá
všeho politického významu, čehož známkou jest
nepřítomnost hr. Goluchowského. Schůzka je
významna jen jako symbol osobní náklonnosti,
kterou k sobě oba panovníci chovají. Jestliže
»Rcichswehr« ujišťuje krále Eduarda také o sym-
patifch rakouských národů k němu i k národu
anglickému, dlužno vídeňskěmu listu připome-
nouti, že by byl dobře učinil, kdyby byl osvěd
čení to podal pouze jménem národa, jehož ja
zykem píše. Žádný vídeňský list není oprávněn
podávati osvědčení jménem národů rakouských
Ze Záhřeba, 14. srpna. (Jihoslovanská
omladina.) Srbská omladina pozvala ostatní
jihoslovanskou omladinu, chorvatskou, slovinskou
a bulharskou, do Bělehradu na oslavu stoleté
památky velkého povstání za svobodn. Všechny
větve jihoslovanské omladiny nadšeně pozvání
přijaly. Jihoslovanská omladina chce, aby jej
sjezd v Bělehradě byl počátkem práce o kul
turnou jednotu všech Jihoslovanů. Současn
bude v Bělehradě uspořádána umělecká výstava.
Eduar
Goluchowský
Jihoslovan
Vídeň
Záhřeb
Bělehrad
8
article
Sjezd omladiny bude míti 4 odbory: chorvatský
srbský, bulharský a slovinský. V každém oboru
tři řečníci vyloží ostatním politické, kulturné
hospodářské poměry svého národa. Sjezd bude
se konati v dnech 18., 19. a 20. záři, načež
bude následovati slavnost korunovace krále Petra
ač nebude-li odložena.
Z Brežice na Sávě ve Štyrsku, 14. srpna.
(»Národní dům.«) Dnes konala se zde
slavnost otevření slovinského »Národního domue
u přítomnosti 300 Sokolů, 300 zpěváků a asi
5000 jiných účastníků. Celá slavnost byla skvělá
manifestace malého, ale chrabrého národa slo-
vinského. Německý purkmistr všemožně se staral.
aby slavnost překazil, ale úřad ji dovolil a
celjská, od německé správy města Brežice
zavolaná policie, provokovala nepokoje tak dlouho,
až ji okresní hejtman odstranil. Četnictvo správně
provedlo rozkaz okresního hejtmana. Slavnosti
zúčastnili se také Chorvaté a asi 20 Čechů.
Chorvat
Čecho
Brežice
Sáva
Štyrsko
národní dům
9
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 16. srpna,
Ruský jazyk v Japonsku.
»Pravitelstvenný Věstník« uveřejňuje seznam
katheder ruského jazyka na školách japonských
Jsou to:
1. Škola ruského jazyka v Tokiu, otevření
roku 1885. V ní učí rusky tři Japonci, vzdě
lavší se v duchovních seminářích v Rusku.
2. Vyšší učiliště cizích jazyků v Tokiu
Kathedra ruského jazyka otevřena pět tomu let
Z počátku byla obsazena rodilými Rusy, nyn
Japonci.
3. Tokijská universita. Professorem ruského
jazyka a literatury je ruský emigrant Kerber.
4. Tokijská vojenská akademie. Ruskému
jazyku vyučuje se od roku 1882.
5. Tokijský institut západních (evropských)
jazyků.
6. Tokijský juridický institut, od roku
1891.
7. Tokijská prvá městská škola pro dívky
(pod správou ruské pravoslavné missie).
8. Tokijská druhá měsíská škola pro dívky
9. Tokijská pravoslavná farní škola.
10. Tokijské pravoslavné učiliště.
11. Tokijská pravoslavná ženská škola.
12. Tokijský pravoslavný duchovní se
minář.
13. Pravoslavná škola v Osace.
14. Ženská malířská škola v Hokodate, za-
ložená r. 1900.
15. Ženský římsko-katolický pensionát v Na
gasakách.
Japonec
Rus
Praha
Japonsko
Tokio
Rusko
městský škola pro dívka
pravoslavný škola v Osaka
10
article
Německá a francouzská politika!
Paní Julietta Adamová ve svých
periodických přehledech »La Parole fran
caise l'étranger«, v nichž tolikrát
vzdala uznání snahám slovanským, posuzuje
velmi případně zehytralost, s jakouž hledi
Vilém II. kořistiti ze sporu východoasijského
z apatie nynějších vlastenců francouzských
dědiců Waldeck - Rousseauovy politiky zahra
niční, vůči Rusku. Někdejší přítelkyně Gambet-
tova píše: »Důvtip německý jest v tom, vyvo
lávati všude proudy proti Rusku a současně
nabídnouti jemu allianci dofensivní. VilémI
neustal toužiti pro Německo po té síle a pre-
stiži, jichž alliance ruská poskytla Franeii
i vybral si právě okamžik naší netečnosti, naš
ochablosti a naší zrady vůči Rusku, jež vis
tak říkaje ve vzduchu a kteréž chtějí Cle
menceanové a Jaurěsové. Císař osobně nepomij
jediné přiležitosti, aby se zalichotil caru. Za
to však pan Delenssé volí právě okamžik nej-
krutšíeh zkoušek pro Rusko, aby stavěl se
proti němu na prospěch Anglic ! Pánové Cli-
menceau, Jaurěs a Deleassé neperou snad své
prádlo v Londýně, ale jistě kálí ho tam,
k označení jich anglofilství vnucuje se péru jen
jedno slovo: nečistá věc! Anglie vykořisťuje
nás, posmívá se nám, diktuje nám jednání naše,
odvádí nás odlamtud, odkud se jí zlibí, plete
nás tam, kde jest ji to vhod, počíná si vůč
nám, jako bychom byli pod jejím proteklorá
tem, i má prospěch aneb děli se na půl s Na
meckem o vše to, co my opouštíme.«
Adamová
Vilém II
Rousseauův
Vilém
Delenssé
Waldeck
Rusko
Německo
Londýn
Anglie
Gambet
11
article
Bestiální germanisátoři v Poznaňsku.
V Poznaňsku udál se podobný případ, jako
několik tomu let ne Vřesném. Ve vsi Bukovici
německý učitel nutil polské děti zpívati píseň
»Deutschland, Deutschland über alles«. Děti se
vzpíraly. Učitel pak je vyvedl na dvůr, jenž
byl všecek posypán skloněnými střepinamí, a na
tom dvoře s nimi, bosými, prováděl tělocvik.
Když ani potom něchtěly zpivati pangermán-
skou hymnu, učitel chopil se rákosky a mláti
do nich jak mlátil. Věc se rozhlásila a do Bu-
kovice přišel landrát s několika inspektoryji
vyšetřit. Landrát při vyšetřování hrozil dětem, ž
všechny budou poslány do polepšovny!
Poznaňsko
Deutschland
Deutschland übry alle
12
article
Rakouští důstojníci v Ilalii zatčeni.
Do Vicenze došla zpráva, že italští my-
slivci alpšti zatkli u vsi Tanezyz při italské
hranici čtyři rakouské důstojníky a dva pod-
důstojníky. Věru, poměry mezi oběma spojene
stávají se stále důvěrnějšímil
Americká revoluce k vůli — Orientálům?
Zmínili jsme se již o tom, že v Port au
Prince, ve středoamerické »černě« republice na
ostrově Haiti, hrozí vypuknouti vzbouření násled
kem veliké nespokojenosti s cizinci, a že presi
dent republiky, aby na konec výbuch i prol
jeho osobnosti se neobrátil, ponechává hnut
tomu proti cizincům tím volnější pole. Rozhoř-
čení, způsobené hospodářskými přehmaty při-
stéhovalých Orientálců, zvláště židů, dnes na-
bývá rázu odporu a odboje proti cizincům, ano
proti bělochům vůbec. Došlo již na některé
výtržnosti, zvláště proti občanům Spojených stá-
tův, které rozpínají dnes své hospodářské choboty
již i po celé střední, ano i jižní Americe.
Vicenza
Princ
Haiti
jižní Amerika
13
article
Výtržnosti ty byly u nás též telegraficky zazna-
menány, dnes ale sdělují se o nich z Port au
Prince ještě tyto další zajímavé podrobnosti
Výtržnosti, jež pokládány jsou za počátek vše-
obecného vzbouření proti bělochům, neutuchají
Zvláště proti Syřanům panují silné antipatie
tito uváději se ve spojení se stálým
zdražováním potravin a ostatních
potřeb životních. Po pokusech o vyple-
nění hlavního tržiště a sousedních obchodo
syrských, byli Syřané kamenováni, kdekolis
na ulici objevili; dva z nich byli poraněni
jejich obchody v okolí ústředního tržiště zni-
čeny. Několik Syřanů pokusilo se znovu ob-
chody své otevříti, avšak vojsko jim v tom
zabránilo. Někteří z nich jsou americkými ob-
čany a proto dožadovali se ochrany amerického
diplomatického zástupce Powella. Týž jimji
přislíbil a ve smyslu tom zakročil také u presi-
denta Norda. Časopis »Moniteur Offieiel« jes
vřelým zastancem zákona, jímž se zapovídá
přístup do země všem cizincům syrského pů-
vodu. Syřanům, kteří už jsou v Ilaiti usazeni,
dána lhůta šesti měsíců k uzavřen
svých obchodů a opuštění republiky
Princ
Syřan
Powell
Moniteur Offieiel
14
article
Vládní kruhy Spojených států nepřekvapilo by.
jak z Washingtonu se sděluje, kdyby z nyněj-
ších výtržností v Haiti vyvinulo se všeobecné
povstání demorodců proti cizinským živlům
opakování hrozného masakrování bělochů z roku
1803. Zpráva vyslance Powella očekává se
každým okamžikem a vláda činí kroky, aby pro
případ potřeby byly životy a majetek amerických
občanů dostatečně chráněny. Řeč haitského
presidenta Norda, v níž tento otevřeně prohlásil
že cizí živly spikly se, aby svrhly jeho vládu,
nasvědčuje zřejmě, k jakému cíli směřuje vývoj
událostí. Nord prohlásil ke konci řeči své, jal
již jsme ostatně sdělili, že jest připraven k obraně
a poukázal s výstrahou na »afféru«, která ode-
hrála se v Haiti r. 1803. To znamená ovšem
jasně, že by na záchranu cizinců ani prstem
nehnul, kdyby jako tehdy byli šmahem vybíjeni
Powell
Nord
spojený stát
Washington
Haiti
Nord
15
article
Professor MUDr. losef Reinsberg,
Professor MUDr. losef Reinsberg,
přednosta ústavu pro soudní lékařství na c. k
českém vysokém učení Karlo - Ferdinandověv
Praze, známý soudní lékař, dochází dnem 18
1904 svých šedesátých narozenin.
Kdo by neznal milý, přátelský a upřímný
zjev Reinsbergův. O něm možno právem říci, že
náleží všem a že všichni v něm našli vždy upřím-
ného a obětavého rádce a přítele, jenž se pro
druhého i ke své vlastní škodě vždycky obětoval.
Reinsberg jest chloubou našeho staroslav-
ného učení jsa zakladatelem moderní soudní me-
diciny, na níž začal pracovati více než před 30
léty, ovšem za okolností zcela jiných, než jiní
odborní badatelé.
Reinsberg patří mezi ony nehynoucí zjevya
vzory naší medicínské fakulty, kteří vyrostli a
základy vědy budovali mezi lidem, byli to prak-
tičtí lékaři, kteří odhorné vědy pěstovali.
Reinsberg přilnul již od mladých let. k soud-
nímu lékařství a vybudoval svůj systém soudní
mediciny většinou na svých vlastních zkušeno-
stech, které pak průběhem let sloužily za základ
tisícům ostatních k dalšímu vzdělání a vyškoleni
v této eminentně důležité vědě.
Reinsberg jest vzorným, nejvýš přičinlivým
učitelem, který svým klidným, jednoduchým
a stručným, názorným a věcným přednesem
sloučeným s demonstrováním a ukázkami ze své
obzvláště bohaté kasuistiky, upoutá posluchače
prvým rázem. Pamatujeme, jaký ohromný nával
býval vždy k jeho publiku v neděli ráno o7.
hodině konanému, kdy nejen studující, ale i
množství obecenstva, jmenovitě dam, se scházelo,
by vyslechli naučné, praktické pokyny, jak si jest
počinati při náhlém onemocnění, při úrazech atd.
MUDr
Reinsberg
Reinsbergův
KarlaFerdinandověv Praga
16
article
Známo jest, jak bohatě bývají navštěvovány jeho
přednášky ve Spolku českých lékařů, ve pro-
spěch „Purkyňova fondu“, jaké návštěvě se těší
přednášky lidové a jiné. Reinsberg vládne vro-
zenou, vzáenou klidností při přednáškách a tento
klid jest stupňován obzvláštní pílí s jakou každou
sebe menší přednášku má propracovanou.
Reinsberg je znám nejen v naší české vlasti,
ale svou železnou píli a vzornými úsudky dosáhl
zvučného jména v odborných spisech zahranič-
ných.
Jeho speciální studie a výzkumy o udušení,
o novorozencích, o změnách posmrtných, o uško-
zení na těle atd. jsou vzorem dosud platícíma
byly základem dalšího odborného studia.
Ze školy Reinsbergovy vychází ročně celá
řada odborně vyškolených žáků, celá řada okres-
ních lékařů se zdokonalila v jeho ústavu v soudní
medicině, tak že dnešního dne máme po našich
vlastech i v cizozemsku plno vzorných soudních
lékařů, kteří jsou ke cti naší almae matris —
fakulta může býti hrda na to množství vzorných
chirurgů, internistů, okulistů, soudních lékařů
atd., jež posílá ročně do světa.
Učitelskou činnost při universitě zaháji
Reinsberg roku 1884, kdy začal přednášeti nejen
o soudním lékařství, ale i o zdravotní policii
(zdravotní zákony) a o hygieně (v r. 1886
1887). Z toho nejlíp patrno, jak byl prakticky
vyškoleným lékařem.
Purkyňův
Reinsberg
Reinsbergův
spolek český lékař
17
article
Josef Reinsberg narodil se 18. srpna 1844
v Přibyslavi, normální a hlavní školu odbylv
Německém Brodě a roku 1864 absolvoval v Kla-
tovech gymnasium. V roce 1869 skončil studía
medicinská na naší universitě a hned dne 19.
března 1870 byl promován na doktora mediciny.
Pak externoval na chirurgickém oddělení, byl
assistentem na porodnické klinice až stal se měst-
ským a továrním lékařem v Zamberce. Později
jmenován byl panským lékařem a ordinářemv
Kateřinské nemocnici v Žamberku a pobyl tam až
do ledna 1879. Po celou tu dobu pěstoval již
speciální vědu soudní a byl také soudním znal-
cem u okresních soudů v Žamberku, v Rokytniei
a v Králikách. Jakému věhlasu se již tehdy těšil,
nejlépo patrno z té okolnosti, že byl pro své
odborné vědomosti volán k líčením a k většině
obtížných případů ke krajskému soudu do Králové
Hradce a že byl jmenován, než odešel ze Žam-
berka, čestným měšťanem města Žamberka. Kde
byl po dlouhá léta okresním starostou.
Reinsberg
Přibyslav
Brod
Žamberk
Rokytniei
Králik
Hradec
18
article
Když vykonal v roce 1875 fysikátní zkoušku.
jmenován byl 5. ledna 1879 c. k. okresním lé-
kařem v Klatovech. V roce 1883 se vydal na stu-
dijní cestu po Německu, pracoval u professora
Bollingera, v laboratoři královské společnosti
nauk u professora Bayera, Guddena a Petten-
kofera, na universitách ve Strassburku, Würz-
bachu a Heidelberku, načež v černu 1884 se
stal supplujícím professorem soudní mediciny na
zdejší universitě. Nejvyšším rozhodnutím ze dne
21. června 1885 byl jmenován mimořádným pro-
fessorem a dne 29. července 1886 řádným pro-
fessorem soudní mediciny. Od roku 1886 jest
řádným členem zemské zdravotní rady a přednesl
několik set odborných, vědecky propracovaných
posudků. Prvé zprávy zdravotní, týkající se král
českého, byly jedině zásluhou a neumornou pís
Reinsbergovou v té míře a v té formě vydány, jak
on je vypracoval a sestavil. Kromě toho sestavi
také celou řadu speciálních zdravotnictví se týka-
jících tabulek a map, jež byly vystaveny na ju-
bilejní výstavě v roce 1891.
Bollinger
Bayer
Gudden
Petten
Reinsbergův
Klatovy
Německo
Heidelberg
19
article
Mnoho let jest Reinsberg členem zdravotní
rady královského hlavního města Prahy, kde také
vypracoval množství posudků zdravotnictví s
týkajících.
Od roku 1896 přednášel právníkům soudní
medicinu a dnešního dne má celou řadu prakticky
i theoreticky vyškolených právníků, kteři hledí na
soudní medicinu a soudního lékaře zcela jiným
okem než jak se dělo dříve.
Reinsberg byl již třikráte děkanem medicin-
ské fakulty a to v roce 1891, 1896 a 1903 —
v r. 1899 byl zvolen rektorem university Karlo-
Ferdinandovy; více let jest rytířem rakouského
císařského řádu železné koruny III. třídy.
Reinsberg vykonal mnoho. Jako praktický
lékař, na venku sídlící, sepsal již v roce 1883
prvý díl nauky o soudním lékařství, v jehož
úvodě stojí významná slova: „Cítě trpce ne-
dostatek české učebné knihy o soudním lékař-
ství, jal jsem se před léty sbírati materiál k se-
psání knihy takové v našem jazyku mateřském.
Reinsberg
Ferdinandův
Praha
královský hlavní město
univerzita Karla
20
article
Ač potřeba díla toho se vždy nalehavěji hlásila
a vydání jeho v čase co nejkratším žádoueno
bylo, nechtěl jsem sám podjíti práci tuto a maje
na zřeteli, by první dílo česk é, jež b
v tomto směru vydáno býti mělo, bylo v každém
ohledu dokonalé, jal jsem se s některými kol-
legy, vědeckým vzděláním i bohatými zkuše-
nostmi svými v oboru tom vynikajícími, vyjed-
návati, bychom společnou prací a pílí dílo ob-
sáhlejší vydati mohli, v čemž také souhlasilia
spolupracovnictví ochotně přislíbili. Chtěli jsme
tehdáž věhlasného mistra soudního lékařství,
rodáka našeho, professora Ed. Hofmanna, o pře-
vzetí redakce požádati. Když pak od doby
úmluvy té opět léta míjela a k dohodnuté spo-
lečné práci dílem pro poměry nepříznivé, dílem
i z příčin jiných nepřicházelo, nezbývá než mně
samému tento skrovný spis vydati... Vědom
si mnohých nedokonalosti a slabých stránek
knihy této, které mně však zajisté ve zlé vyklá-
dány nebudou, uváženo-li bude, že jsa vzdálen
středu ruchu vědockého, nemaje po ruce boha-
tých knihoven, musil jsem namahavě a s vel-
kými oběťmi materiál i prameny sná-
šeti — odevzdávám první čásť díla svého veřej-
nesti, jež posoudiž, dostál-li jsem snaze vytčené
a vyplněna-li mezera v té příčině nás tížící.“ —
Hned v roce 1885 vydal Reinsberg druhý
díl, v roce 1886 třetí a později poslední díl
svého soudního lékařství i s nesčetnými illustra
cemi. V roce 1896 bylo již pořízeno druhé vy-
dání, jež bylo v prvé polovici úplně přepraco-
váno a opatřeno četnými illustracemi a nyn
upravuje již vydání třetí.
Ed
Hofmann
Reinsberg
21
article
Bohaté zkušenosti své ukládal ale Reins-
berg také jinde. V „Časopisu Českých lékařů“
v Klinickém sborníku a jinde jsou jeho články
již od let sedmdesátých. „O uškození na tělea
rozdělení jednotlivých úrazů dle kvalifikace zlo-
činu ve smyslu čl. 152—156 tr. z., Kasuistické
příspěvky k nauce o náhlé a násilné smrti. Smr
od zranění a úrazu (Č. čl. XXV.). Oběšení. Uto-
pení. Udušení soustem, obsahem žaludkovým,
vdechlou krví a provalením srdečnice do průduš-
nice. O mimoděložním těhotenství ve vejeo-
vodech a děloze (Č. čl. XXIX.). Embolie plícnice
jako příčina smrti při úrazech (Č. čl. XXXIV.).
Význam Schulzových přemětů (Sborník lékaí-
ský). Další doklad účinlivosti Schulzových pře-
mětů (Č. čl. XXV.). Otrava nitrobensolem (Č.
čl. XXX.). Sbírka soudních lékařských posudků
(superarbitrií) české lékařské fakulty, kde má
uloženo množství odborných různých stat
soudní mediciny se týkajících posudků. Četné
odborné kasuistické případy, jmenovitě vzácný
případ sebevraždy manželů W. Konkurence při-
čina smrti. — Sebevražda utopením či vražda
(rituelní). — Vražda zardoušením neho nahodilá
smrt v opilosti. — Otrava arsenem. Vraždač
smrť nahodilá. Vražedná otrava fosforem či smrí
přirozená. — Vražda novorozeného dítka šlápnu-
tím na hlavičku či nahodilá smrť z ukvapeného
porodu vypadnutím dítka z lůna — a nesčetne
jiné kriticky posouzené a rozebrané případy.
Dále jest uvésti řadu článků v Ottově nauč-
ném slovníku a řadu přednášek na různých mí-
stech a různými spolky vydaných.
Schulzův
Ottův
Uta
český lékařský fakulta
sbírka soudní lékařský posudek
22
article
Po dlouhém vyjednávání a různých ob-
tížích, jež překonati musil, stal se Reinsber
soudním lékařem u zdejšího trestního a zem-
ského soudu. Teprve dne 3. listopadu 1887 do-
dána byla prvá mrtvola k soudní pitvě do ústavu
Reinsbergova. — Tím dnem také kasuistika
ústavu počala vzkvétati, tak že do dnešního dne
měl Reinsberg ve svém ústavu na 4000 pitev
zdravotně-policejních a na 1000 obdukcí soud-
ních (nečítaje onu řadu případů, které měl před
rokem 1884, než se stal professorem soudního
lékařství a případy soukromé.) — Dnešního dne
není jediného důležitějšího případu trestního neb
civilního, by v něm neintervenoval Reinsberg
jako znalec. — Jeho posudky jsou také vzorem
svědomitosti a naprosté objektivnosti; kdo slyšel
při líčení Reinsbergův posudek, ten si dovede
představiti onu rigorosnost a vypilovanost jeho
úsudků, tu precisnost a jasnost názorů, bystrost
a všestrannost v ohledání, tak že mu neni rovno;
každé slovo má svůj určitý účel, každý výrok, na
němž závisí mnohdy i život člověka, jest přesně
vědecky odůvodněn a kriticky uvážen, takže
lepších úsudků u zdejších soudů před Reins-
bergem nebývalo a není.
Přehlednost jeho prací a propracovanost
každého i sebe menšího úsudku, jest zářným
vzorem ostatním. První jeho spolupracovníci, ne-
zapomenutelný a tak trudně svůj život skončivš
titulární professor Bělohradský a každému take
milý dr. Hněvkovský, měli v Reinsbergovi moc-
nou oporu a dnešní jeho spolupracovnici, byt
i vzdálení, jsou již vesměs žáky jeho a s hrdost
hledí na svého mistra učitele.
Reinsberg byl a jest miláčkem studentstva,
on také byl vždy se studenty a o ně se staral —
není lepšího přítele našich mediků, jichž jest
dlouhá léta čestným členem a horlivým pod-
porovatelem.
Reinsbergův
Reinsberg
Bělohradská
doktor
Hněvkovský
23
article
Reinsberg založil Mensu akademickou, jest
předsedou kuratoria, stará se o materiální po-
vznesení základního fondu Mensy, by jednou
mohla Mensa se také přestěhovati do vlastního
svého, účelně vybudovaného stánku.
Reinsberg zúčastnil se horlivě veřejného
života lékařského a jmenovitě ve Spolku českých
mediků a ve Spolku českých lékařů, a jeho čin-
nost ve spoleích těch jako předsedy, členaa
funkcionáře i jako dlouholetého redaktora Časo-
pisu Českých lékařů nejlip osvětlil professor
Rubeška, nynější předseda Spolku českých lé-
kařů a MUDr. Pechoč, zástupee Spolku českých
mediků, ve slavnostní schůzi, konané v Reins-
bergově ústavu začátkem července t. r. na
oslavu dvacetiletého trvání jeho ústavu.
Netřeba Reinsberga líčiti jako člověka neb
každý, kdo s ním měl jednou co dělati, ví
že s prázdnem neodešel, že jeho žádost, týka-
jící se čehokoliv, byla vždy vyslyšena — o
Reinsberga neodejde nikdo, by se mu aspoň
útěchy nedostalo — jeho zacházení s těmi nej-
nižšími jest všeobecně známo a také známo, jak
často a trpce se ve své dobrotě přepočetl a čeho
se kolikráte dožil za svou dobrotu a lásku k
každému. Že se i jako soudní znalec nemohl
každému zachovati, bylo patrno v posledních lé-
tech z jednoho procesu, což ovšem nebylo ni-
kterak příčinou, by nepokračoval dále ve své
poctivosti, jsa si vědom, že vše, co konal, dobře
konal.
Končíme s přáním, by nám byl Josef Reins-
berg po dlouhá léta zachován ke cti a slávě na-
šeho vysokého učení, ku potěše všech kollegů
i žáků, by se dočkal také aspoň částečně nějake
odměny za svou všestrannou činnost a pravou
lidskost, by dlouhá léta ještě vychovával takové
charaktery, jakým jest sám a jichž nám nojvýš
třeha. Vivat, erescat, floreat.
Reinsberg
Rubeška
Pechoč
Reins
Reins
Mensa
spolek český lékař
spolek český l
spolek český medik
24
article
Oheň v podružné stanici pražské
elektrárny na Karlově.
Včera krátce před 9. hodinou večerní náhle ubasl
všechna světla obloukových lamp na Václavském ni-
městí a také na všech tratích, vyjma jen kolem Str-
kovy akademie, doprava elektrických drah uvázla. Ne-
zvyklý tento úkaz nemálo překvapil čelné chodce; je-
jich údiv však ještě stoupl, když záhy na to ve lmě
Václavského náměstí objevily se jako žhavé jiskry
pochodně hasičů a jejich trubky zavřeštěly známé
»Hoří...« Dvě stříkačky pražského hasičského sborn
a za nimi v krátkosti parní oddělení uháněly plnjm
tryskem Václavským náměstím a zahnuly do ulic
Stěpánské. Většina chodců vyrušena nezvyklým timte
výjevem, chvátala za hasičským sborem, jenž ujížšu
Lipovou ulicí, kde zmizel za rohem směrem k zen-
skému blázinci. Všeobecně se soudilo, že buďto v tái-
budově nebo v porodnici vypukl oheň. Proto zástupy
zvědavých rostly v mohutné proudy, jež valily s
směrem k budově blázince, před kterou stříkačky ska
tečně zastavily.
Karlov
Václavský náměstí
Stěpánský
lipový ulice
25
article
Na štěstí však nehořelo zde, nýbrž v budone
jež nalezá se přes ulici a dvůr na pozemku zahrady
Kunerlovy, v podružné stanici pražské elektrická
centrály na Karlově. Zde již kordon strážníků uz-
víral vchod ke stanici, respektive k jejímu nádvoi
kam krátce za sebou vjely stříkačky pražských sbor
za velení cvičitele p. Záhory, dále sbor hasičů nn
selských s velitelem Karlem Brožem, hasiči stano-
městští, vinohradští, smíchovští a karlínští. Z veně
elektrárny nebylo patrno, že by uvnitř řádil obei.
ale veškera činnost hasičů byla k ní obrácena a za-
vedeny sem hadice. Stříkačky záhy pak uvedeny
v činnost. Hořel strop a půda nad rozsáhlou síní
elektrárny, ve které šest velikých dynamoelektrickýc
strojů, každý o napjetí 2000 Volt, napájí značno
čásť sítě elektrických dráh a osvětluje Václavské ná-
městí. Oheň vznikl, jak vrchní strojník p. Hřebíček
sděluje, tím, že vzňaly se tři spojky na dynamu
oheň vyšlehl vysoko ke stropu a chytily nejdřív
tapety na stěnách, od ních pak dřevěné pažen
stropu.
Záhor
Brož
Hřebíček
Karlov
NN
Volta
26
article
Oheň zpozorovala první tchyně strážníka Hře-
bíčka paní Aloisie Válková, jež strhla poplach, jak-
mile viděla v rohu sťně šlehati plameny. Záhy pl-
chvátali strojník Josef Richter a obsluhovatel stroje
Emil Reitmajer, když však zpozorovali, že obeš
není možno bez pomoci stříkaček uhasiti, zavolal
hasičskou centrálu. Ve vyschlém a dehtem napuště-
něm dřevě nalezl oheň výdatné potravy. Strop
jest úplně zničen a co nezničil oheň
jest úplně promočeno vodou, jež na
zemi elektrárny se stropu v proudech
stékala. Dynamoelektrické stroje všechny arci mu-
sily býti zastaveny, pokud nevypověděly svou čin
nost samy.
Spojenému úsilí hasičských sborů podařilo s
asi po půl hodině oheň udusiti. Na místo záhys
dostavili m. r. dr. Vojtěch Frič, m. r. Kasalický,
mag. rada Kubín, tajemník městské pražské poji-
šťovny pan Heřmánek a policejní koncipista pa
Chlum, jenž řídil bezpečnostní opatření. Podružná
stanice jest pojištěna u městské pojišťovny.
Oheň měl v zápětí veliký sběh lidu. Proston
ulice před blázincem a okolí byly přeplněny zá-
stupy, jež ještě dlouho setrvaly na místě, když již
hasičské sbory se navrátily. Vozy elektrických dráh,
jež uvízly na tratích, až do 1. hodiny noční do cen-
trály se nedostaly. Taktéž osvětlení na Václavskáu
náměstí nemohlo fungovati. V noci zahájeny ihnei
práce, aby dneškem mohla býti podružná stanice
opět uvedena v činnost a vyhovovati svým úkolům.
Válková
Richter
Reitmajer
doktor
Frič
Kubín
Chlum
Proston
Václavská náměstí
městský pražský poj
27
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Německý »volkstag« v Opavě na zejtře
svolaný k významné oslavě císařských narozenin,
těsně v předvečer obrovsky koncipované německe
manifestace octl se ve znamení zaražené prud-
kosti. Že starosta těšínský, posl. Demel, hlavni
řečník volkstagu »rodil uprci« vymlouvaje sen
své purkmistrovské povinnosti v den císařových
narozenin, čímž předpověděl, že Téšín nebude
náležeti k obeím slezským se zápornými projevy
loyality, jak bylo oznámeno. Jeho choulostiné
místo bylo nabídnuto německo-pokrokovému
prof. Bendlovi, o němž se neví, přijde-li. Také
dr. Beuerle z Lince, kterýž měl v Opavě repre
sentovati stranu německo-lidovou, sdělil,ž
vzhledem ke své současné — dovolené nemůte
se zúčastniti opavského volkstagu, za sebe na-
vrhuje poslance dra. Sylvestra ze Salepurku
dra. Erlera z Inšpruku, jichž přípověď opavšu
dosud nemají. Ale ani člen všeněmeckého sdru-
žení posl. Pacher Rafael neměl dosti kuráže
postoupil slovo posl. K. H. Wolfovi, za sehöne-
rerovce otevře ústa svá na volkstagu výtečný
Türk. Švanda bude ovšem tím větší. O tom,
hodlá-li býti městské zastupitelstvo zejtra sku
tečně loyalní, či naopak, rozhodne se teprve
dnešní jeho schůzi, v níž se bude rokovatie
resoluci předložené předsedou opavského Bürger
vereinu, jakýmsi panem Othem. Doufejme,ž
pánům nespadne srdce v regiony nenaznačitelnéj
kuráže je, jak se zdá, v Opavě beztoho o50
procent méně než před týdnem.
Demel
Téšín
profesor
Bendl
Beuerle
Sylvestr
Erler
Inšpruka
Rafael
Wolf
Švanda
Bürger
Oth
Opava
28
article
— Poněmčování ve Vídni. Uveřejnili jsm
nedávno některá data ze statistiky pokud se týč
národní přislušnosti školních dítek vídeňskýe
a tu ovšem nápadno býti musilo, že zjišténo
tam bylo offieiálně pouze asi 8000 školou po
vinných dětí národnosti naší. Uváží-li se, ž
tam bezmála je tolik učedníků českých, navší-
vujících školy pokračovací, pak s těží uvěřt
můžeme, že správna je úřadním sčítáním č
ských školních dětí zjištěná číslice; není po
chybnosti, že ve škole počítalo se asi zrovm
tak spolehlivě, jako při všeobecném sčítání lida.
Známo je, že učitelové na obecných školáck
vídeňských jsou nejhorlivější agenti německo-
nacionální a antisemitští, kteréžto dva směny
v poslední době co do fanatismu německého
nápadně se sbližují, a ti ovšem již o to pečují,
aby do veřejnosti se nedostal pravý počet dět
národnosti české, jež plní školy vídoňské.
Z pramene velmi dobře o tom zpraveného, od
bývalého učitele vídeňského, docházi nás upo-
zornění v této věci. Dle jeho sdělení pouze onn
děti se připočítávají k národnosti naší, jež
německy neum!; jakmile osvojí si ve
Vídni dítě školou povinné němčinu do té míry,
že se v jazyku tom dovede v nejobyčejněj-
ších věcech smluvit, stane se ihned Němcem.
V číslici ve vídeňské statistické knize uvedené
jsou tedy zahrnuty pouze děti, jež německy
neumějí a nikoli ale dítky původu če-
ského a národnosti naší. Vždyť nejeden je př
pad, že český hoch, navštěvující první třídu,
zaznamenán ve školní statistice jako Čech,
Němec
Vídeň
Čechy