ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 09024170-78ec-11dc-8abe-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 34 celkem · entity: person 168, place 89, org 24, work 10
1 masthead
11. srpna 1905. Číslo 219.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
Strana 3.
4 article
Vichřicí postiženi byli četní Účastníci pohřbu Schá- nělova, kteří viděli v tom zvláštní shodu, že při vraždě osudně noci na neděli byla bouře a vichřice a při jeho pohřbu též. Na olšanské silnici udála se také při roz- chodu účastníků pohřbu nehoda. Jedna z bud tam po- stavených byla překocena větrem a padla na 60letou Františku Hellerovou z Král. Vinohrad, kterou porazila k zemi. Jelikož pádem zranila se na noze, byla ambu- lančním vozem dobrovolného záchranného sboru na Žižkově dopravena do svého bytu na Král. Tino- hradech. — Otravou zvláštního druhu přivodila si smrt 21letá služka Alžběta Hippmannova v Jáchymově. Snimala větší krabičku sirek s přihrádky nad kamny a upustila ji na rozpálenou plotnu. Sirky se nepro- dleně vzňaly. Polekaná dívka chtěla je s plotny sfouk- nouti, ale vdechla při tom jedovaté výpary fosforu síry a onemocněla hned za příznaků otravy, které také přes lékařskou pomoc za několik hodin podlehla. — Uštknut zmijí. Rolník J. Hefter ve Wiltiguu Chrastavy uštknut byl dne 1. t. m. při sbírání obilí na noli zmijí do ruky, a nedbaje, že má vadné zuby, krev z rány hned vyssál. Záhy naběhla mu však ústa tak, že nemohl téměř ničeho pojisti. Hadí jed dostal se mu ve vadných zubech do krve a ohrozil život rolníkův tak, že lékaři vzdávají se již vešker tverl o naděje. — Pro klepy dostaly se včera dopoledne do sebe dvě ženštiny, nájemnice Marie Povýšilová z č. 454 ve Vltavské ulici a domovnice z téhož domu. Z hádky, jež vedena slovy velice hledanými, vyvinula se bitka, při které granáty a šrapnely zastávaly kuchyňské hrnce. Domovnice ve střelbě byla šťastnějšl a trel- nější; opanovala bojtště zranivší Povýšilovou krvavě na hlavě a na rukou.
Hellerův Král Hippmannův J Hefter Povýšilová Povýšilův Žižkov Jáchymov Tinahrad Wiltiguum Chrastava
5 article
— Zabiti bleskem. V Mahlbergu u Nýdku zabíl Plesk při poslední bouři rolníka Müllera, jeho čele- dína Jos. Pechra a dva voly, s nimiž pracovali na pol. Pecher zanechal vdovu a pěl nezaopatřených dětj. — Obrovský had viděn byl v pondělí ve Štern- berku na Moravě dcerou p. Pokorného, a kolem něho sběhl se velký zástup obecenstva. Soudilo se, že jest to had, který před týdnem zmizel ve Hrubé Vodě majiteli kolotoče, který vsak za velké nepohody minu- lých dnů již asi zahynul. — Strážníkem postřelen. Na Letné u Plzně způ- sobilo v neděli v časných hodinách ranních osm mla- díků velikou výtržnost na ulici. Když je policejní strážník Jan Nový k tichosti napomínal, počali jej mladíci ohrožovati holemi a házeti po něm kamením. Strážník vytáhl revolver a vystřelil třikráte proti útočníkům, při čemž jednoho z nich, 19letého náden- níka Frant. Sobotu, zasáhl do levé nohy. Na udání policisty zatklo četnicivo všechny výtržníky a dodalo je do vyšetřovací vazby krajského soudu v Plžni. — Sebevražda v hotelu. V jednom z pražských hotelů nalezen byl včera dopoledne panskou ne- známý, asi 45letý muž na loži mrtev. Všechny snaby vzkřísiti jej byly marnými. U sebevraha nalezen byl sáček s nějakým práškem, dle všeho jedem, jehož ne- známý požil. Dle věcí u něho nalezených soudí se, že to jest jistý droguisla z venkova. Mrtvola jeho po ohledání policejním lékařem dopravena byla do pathologického ústavu.
Müller Pechr Pecher Štern Pokorný Nová František Mahlberg u Nýdek Morava Letná Plzeň Plžni
6 article
— Těžký úraz při skládce prken. Včera o po- lednách chtěl skládati na nádraží společnosti státní dráhy v Holešovicích kočí Leopold Kačina prkna s vysoce naloženého vozu. Když uvolnil řetěz prkna spínající, sesypala se tato na něj a roztříštila mu pravou nohu. Těžce zraněný byl ambulančním vozem záchranné stanice dopraven do všeobecné nemocnice, — Těžce zraněn byl včera kočí Jan Jarka za- městnaný u p. Vonderky v cihelně na „Jenerálce“ Jel včera poprvé s koňmi, vezl náklad cihel na slavbu fysikálního ústavu české university na pozem- cích slupských a počínal si při tom tak neopatrně. že dostal se mezi vůz a zed. Jelikož vůz těžce byl naložen a každé popotažení jeho hrozil. Jarku umač- kati, musil v trapné této situaci ponechán býti plných deset minut, nežli opatřeny hovery, jimiž vůz nad- zdvižen. Lékař záchranné stanice p. dr. Kotáb po- skytl mu případné pomoci, načež těžce zraněný kočí, jemuž pohmožděn byl vážně hrudník a ruce, dopraven byl do všeobecné nemocnice.
Kačina Jan Jarek Vonderka Kotáb Holešovice všeobecný nemocnice fysikální ústav český univerzita
7 article
Mezi nebem a zemí. Rozsáhlým nádvořím v domě barona Nádherného ve Vodičkově ulici rozlehl se včera po pátě hodině odpolední zoufalý křik o po- moc. Přicházel s hůry, směrem od světlíku ve třetím patře, kde přihodila se tato věc: Devatenáctiletá služka Barbora Veselá, zaměstnaná u jisté partaje ve 3. po- schodí, cídila nad světlíkem okno. Při tom spadl jl hadr na světlik a služka bez váhání pustila se na skleněnou střechu. Jelikož však světlíky nejsou za- řízeny na to, aby se po nich lezlo, probořila se Veselá a zůstala viseli na železných tyčích, světlik držících. V této pohnutlivě pro ni situaci volala pomoc. Přispěním domácích lidí byla vytažena, ale, jelikož zranila se na nohách o střepiny skla, bylo jí poskylnuto pomoci přivolanou záchrannou stanicí. — Žebráci v Praze. V měsíci červenci zatčeno bylo pro žebrotu v Praze a policejním rayonu celkem 140 osob, z nichž 119 mužů a 21 žen.
Nádherný Veselá Vodičkův ulice Praha
8 article
— Uzovřená ulice na Smíchově pro pěší i pro po- vozy. Následkem provádění prací kanalisačnícha s nimi spojeného podtunelování tělesa dráhy v ulici Zábojově na Smichově, bude ulice tato, počínajic dnem 11. t. m. až do ukončení dotčených praci z důvodů veřejně bezpečnosti úplně uzavřena nejen pro jízdu povozy, ale i pro pěší. — Nález. Dne 16. července 1905 byly na Smí- chově ve třídě Zbraslavské nalezeny damské hodinky. o kteréž možno se u městského nebo c. k. okresního policejního úřadu na Smíchově v úřadních hodinách přihlásiti — Konkurs. Krajským soudem v Chebu vyhlášen byl konkurs na jmění Adolfa Schmiedla, obuvníka v Marianských Lázních. Konkursním komisařem jest přednosta okresního soudu v Marianských Lázních. zatímním správcem konkursní podstaty dr. Josef Stei- ner, advokát v Marianských Lázních. Lhůty: 19. srpna, 16. září, 27. září. — Krajským soudem v Písku prohlášený konkurs na jmění Josefa Bláhy, obchod- níka v Kasejovicích, byl prohlášen za ukončený. — Dražba. V soudní dražební sini v Praze v pátek dne 11. srpna 1905 od 1/29. hod. dopoledne konati se bude veřejná dražba. Prodávati se budou: Singerův šici stroj, zlatý náramek, náušnice a brože, různě laky, běloha a potřeby pro natěrače, různý nábytek a do- máci zařízení. — Z Kolince u Klatov. Mistm odEor Nár. jednoly pošumavské v Kolinci přeložil národní slav- nost, jež konati se měla dne 6. srpna, pro nepříznivé počasí na den 15. srpna t. r. s tímtéž pořadem. — Z Lomnice u Třeboně. Dne 30. července nspořádána byla vzdělávacím sborem a pokrokovými spolky v městě našem matiční slavnost, která se skvěle vydařila a zůstane zajistě všem účastníkům dlouho v milé paměti. Protektorát nad slavnosti přijaly okresní výbor a městská rada. Již v sobolu 29. července sehráno večer slavnostní představení.
Zábojův Schmiedl doktor Stei Bláha Singerův Uzovřený ulice Smíchov Písek Kasejovice Praha Kolinec Klatovy Lomnica Třeboň Krajský soud v Cheb Krajský soud
9 article
»Vlastenecké povinnosti« od Menharta Litoměřického. Ač některé úlohy pro nepředvídané překážky musely býti změněny skoro v poslední den, vydařilo se před- stavení znamenitě. V neděli až po 10 hod. (muselo se čekati na řečníka z Budějovic, který v čas nepřijel) shromáždily se všechny spolky domácí i cizi na Václavském náměstí, odkudž s hudbou odebral se průvod městem vyzdobeným národními prapory do Palackého třídy, kdež pronesena slavnostní řeč od p. učitele Fary, a p. J. K. Mayera, tajemníka národní jednoty pošumavské z Č. Budějovic. Odpoledne konána lidová slavnost v Palackého třídě, kdež při hudbě, tombole, buffetu a národních tancích panovalo neru- šené veselí do večera. Mládež nejvíce zajímal rybo- lov; celé půldne obléháno místo kde nejvíce »braly«, až konečně při západu sluníčka nic a nic neťuklo. — Slavnost zakončena věnečkem u »Slunce«. Účast na slavnosti z města i venkova byla hojná. Výtěžek o nějž hlavní zásluhy mají naše dámy, jest na naši krajinu značný. Okres i okolní obce svou hřivnou též přispěly, tak že celkový zisk ze slavnosti činl 600 k. = 2 Pacova. (Odhalení pamětní desky MUDru. Joselu Hamerníkovi. — Sjezd ro- dáků a přátel města.) Studující pacovští octí ve dnech 19. a 20. t. m. památku MUDra. Josefa Ha- merníka odhalením pamětní desky, zhotovené dle ná- vrhu akademického sochaře Rudolfa Hamršmída. De- ska je z modravého mramoru. V ní zasazen jest kru- hový bas relief oslavencův v průměru 60 cm, odlitý v bronzu a zeleně palinovaný. Ve zlaceném pozadí obráží se silhouetta rodného města. Kromě jména dat ze života učencova obsahuje slova redaktora Skrejšovského: „Život kdo vraci, života dlouhého hoden“. Celek vyniká šťastně vystiženým souladem barev a vskutku uměleckým umístěním jednotlivých
Menhart Fara Mayer Mudra Josela Hamerník Josef ha Hamršmíd Budějovice Václavský náměstí Č . Budějovice Palacký třída Pacov centimetr
10 article
objektů, takže město naše získá ím jednu z nejhez- čích okras. Za proslovení slavnoslní řečí požádán byl slovutný professor c. k. české university Karlo-Ferdi- nandovy MUDr. Oldřich Kukula. U ploežitosti od- halení desky uspořádán bude sjezd rodáků a přátel města Pacova za protektorálu slavné městské rady a spoluůčasti místních korporací. V na- ději, že tím přijde se vhod všem, v jejichž srdci vzbudl se vzpomínky na nejkrásnější chvíle z dob zlatého mládí při shledání s oslatními druhy rodného města, sestaven program co nejpečlivěji. Prozatím možno uvésti toto: V sobotu dne 19. t. m. je přátelský večer spojený s uměleckou akademil na uvitání přibylých hostí. V neděli o 6. hodině ranní budíček chvalně známé kapely p. Gausovy z Tábora. O 10. hodině slavnostní řeč a odhalení desky. Sbory zapěje zdejší zpěvácký spolek „Slavík“ za řízení obě- tavého sbormistra p. učitele Ferd. Čermáka. O 1/412.—1/41. promenádní koncert na valech, pak společný oběd v hotalu „na Panské“. Od- poledne koncert v zahradě na Nové. Večer sehraje Jednota divadelních ochotníků Šubertovo „Dram čtyř chudých stěn“ ve spolkových místnostech v zámeckém divadle. Neděle zakončena bude zasta- veníčkem „na Panské“, jež vzpomínkami při podob- ném setkání dávných přátel nabude rázu slavnosti v pravdě rodinné. Na pondělí stanoven jest výlet do okolí. Účastníci nechť laskavě oznámí adresy svoje koll. IngC. Jaroslavu Hamršmídovi, 1. č. v Pa- cově, aby nejděle počátkem příštího týdne podrobný pořad slavnosti mohl jim být zaslán.
MUDr Kukula Gausův Ferd Šubertův Hamršmíd Pacov Tábor univerzita KarlaFerdi Drama čtyři chudá stěna
11 article
— Kalendář právníků (dosud nákladem V. Krausa, knihkupce v Táboře vydávaný) vyjde letos již v ročníku šestém na rok 1906. Letošním ročníkem přešel Kalen- dář právníků v náklad pražského knihkupectv Weinfurtrova. Obsah zejména v praktické čásli bud zrevidován a doplněn. V bibliografii již loni uveřej něné bude pokračováno s porozuměním a oceněním Schematismus buda obsahovati jako léta předešla právníky u úřadů dvorských, ústředních, pak samo- správných politických, soudních, finančních, poštov- ních, horních, u ústavů peněžních v zemích koruny české, seznam advokátů a notářů v celém Rakousku. Uhersku a Bosně, seznam advokátních a notářských kandidátů v zemích koruny české, seznam spolků. časopisů právnických atd. Redakce appelluje na všecky. jimž o zdar právnickéko kalendáře běží, by včas poskytli jí pokyny a rady, jež srdečně přijme a prosí zejména právníky u samosprávných úřadů o to, by v zájmu věci laskavě sdělovali redakci správná data služební, poněvadž není možno na každý obecní úřad a okresní výbor zvlášť se obraceti. Kalendář úplný vyjde koncem záři letošního roku. Dopisy kalendáře se týkající a knihy redakci určené zasílány budlež na redaktora Karla Macháčka, mag. koncipistu v Praze č. p. 676 -VII. — Paroplavba mezí Prahon (Štvanicí) a Klecany Poněvadž oprava druhého parníku jest ukončena, jezdí opět mezi Štvanicí a Klecany oba parníky dle vydaného jízdního řádu. Od neděle dne 13. t. m počínaje odjížděti budou oba večerní parníky ze všech stanic o 1/2 hodiny dříveku Praze, tedy z Kle- can o 51/2 a 61/2 hod. večer — Z lanové dráhy na Petiín. Vozy lanové dráhy jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re- stauraci na Nehozízku do 11 hodin v noci
V Kraus Macháček Klecan Tábor Rakousko Uhersko Boseň Praha Klecany kla
12 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Tajná návětěva uprchlého ezministra Nasl v Římě vzbudila značný rozruch. Na Naslu, jak zná- mo, uvaleno podezření, že spáchal řadu podvodných kousků a zprává o jeho pobytu v Římě rozechvěla opět zamlklý život věčného města, rozvířivši dosta- tečně také zmrtvělou sezonu v něm. Pan Nasi ovšem zavítal do Říma v přísném inkognitu, nicméně však celý svět pronáší podiv, kterak že množno, aby osob- nost tak známá, ba spíše řečeno populární, směla se v Římě zdržovati za účelem — — podepsání no- tářskéhe spisu, ač se právě po ní slídí a na ni vy- dáno množství úřadních zatykačů. Dne 27. července totiž podali obhájci ministrovi v záležitosti Naslově odvolání ke kassačnímu soudu proti odsuzujícímu rozsudku prvé stolice. K odvolání přiložen byl úřadní akt, podepsaný odsouzeným exministrem a dvěma svědky. Po podepsání spisu Nasi opět zmizel tam odkud přišel. Zvláštní náhodou prý prvopis onohe aktu, když do něho zástupce státní nahlédl, z mize a nelze jej více vypá trati. = Sebevražda 80letého starce. Dle zpráv trier ských vrhl se v Mertertu (v Lucembursku) 80lelý vý- měnkář z omrzelosti živola na koleje pod jedoucí vlai a byl příšerně k smrti zohaven. = V zápětí vypátraná poštovní krádež. Mezi Ba- denem a Leopoldsdorfem odcizil včera 25letý náden- ník Eduard Dürmoser z poštovního vozu vak, v kterém bylo psaní s peněžní hotovostí 900 K. Z krátko na to však byl pachatel dopaden a uloupená kořisť až na 60 korun eráru vrácena.
Dürmoser Řím Mertert Lucembursko
13 article
= Kus hadice v žaludku pacientky. Časopis „Egyetértes“ zaznamenává tento případ: Podobný případ, jako pověstná operace segedinská, za jejíž následky zodpovídal se universitní professor soud- nímu senátu z té příčiny, že v žaludeční dutině jedné ze svých pacientek zapomněl lancettu, přihodil se před nedávnem ve známém Glückově sanatoriu. Manželk obchodníka s obilím, Herczogová, žádala totiž v sa- natoriu za lékařskou pomoc na utišení obrovských bolestí žaludečních. Chěf sanatoria ur. Glůck uznal na vypláchnutí žaludku a zavedl do dutiny pryžcovou hadici. Tato sestává, aby lépe dala se čistiti, ze dvou dílů, spojených skleněnou rourkou. Když pak lékal hadici vytahoval, zpozoroval, ke svému zděšení, ž přidržuje nukou toliko vrchní čásť pří- stroje, takže dolejší čásť zůstala v ža- ludeční dutině Pacientka, spatřivši, co se stalo klesla do mdlob, čímž se situace ještě zhoršíla. Lékař snažil se pak všemožně, aby se oddělené část hadice zmocnil, avšak marně. Konečně byl nucen po- žádati předního pešťského chirurga o oka mži tou operaci. A skutečně také byla operace provedena otevřením žaludku pacientky, z něhož byla vyňata osudná hadice, v délce 40 centimerů. Operace provázena byla výsledkem úplně zdařilým. = Dvacet osoh otrávilo se požitím vanilkového krému. Dle zpráv darmštadlských roznemohlo se v blízké obci Odenwaldu 20 osob požitím vanilkového krému. Jedna z dam, vdova Büttnerová, již zemřela. Ostatní stíženy jsou značnou srdeční slabostí.
Glückův Glůck Odenwald Büttnerová
14 article
= Opětný atlentát rozvedoného muže na bývalou choť. Pekařský mistr Josef Söllner, rodilý Bavorák. spáchal těchto dnů ve Štadlavě u Vídně na svoji ženu attentát, střeliv po ní z revolveru, načež se dobrovolně udal úřadům. Již 13. listopadu m. r. podnikl Söllner útok na mílence své rozvedené choti, pekařského mistra Martina Lehnera a zranil jej velmi nebezpečně Söllner byl značně rozčilen, že mu žena s milencem odvedt dcerušku, kterou z plného srdce miloval. Aby se Lehnerovi pomstil, střelil jej dvakráte z revolveru a těžce jej zranil. Byl pak za lo odsouzen do těž- kého žaláře na 5 roků. Avšak, sotva že několik mě- síců ve vazbě ztrávil, vydali soudní lékaři posudek že Söllner jest na mysli pomaten a že musí být dodán do ústavu choromyslných. Odtamtud však byl již letos na jaře propuštěn, jako prý úplně pozdra- vený. Těchlo dnů dal, jak jsme již uvedli, o sobě znevu slyšeti. Vypravil se do Šladlavy a o 9. hodině večerní vyčíhav svou ženu, vypálil jí dvě rán z revolveru do prsou. Těžce zraněná pan klesla bez vědomí k zemi. Úločník oznámil se dobro- volně býti pachatelem. = 1,126.882 franky vyzískal letos E. Blanc se svými koníky při světových dostizích. Druhým dle po- řadí jest M. Ephrussi se 739.879 franky a třetím J. Lieux se 233.450 franky výtěžku = Nový boj o princeznu Moniku. Saský dvůr ociťuje se — dle drážďanských zpráv — zrovna jako tomu bylo dříve, v obtížné situaci vůči bývalé korunní princezně, nynější hraběnce Montignosové. Jest vše- obecně známo, že vydání princezny Anny Moniky může býti iocíleno pouze řádným dovotáním se ital- ských soudů, bude-li hraběnka Montignesová proli
Söllner Bavorák Martino Lehner Lehner Šladlava E Blanc M Ephrussi J Lieux Monika Montignosová Anna Monika Vídeň
15 article
nařízení florentinské úmluvy 1. května 1906 váhati 9 vydáním svého nejmladšího děcka saskému králi Bedřichu Auguslovi. Na to pak, žehracěnka dce- ruv době přesně stanovené nevydá, mož- no se vší určitostí souditi již z doplsů, jež bývalá korunní princezna těchto dnů zaslala jedné ze spřáte- lených rodin. V dotyčných listech prohlašuje pisatelka, že by se s myšlenkou vydání děcka nejvýš jen tehda usmířila, kdyby jí v příčině setkání se se všemi dětmi učiněny byly dvorem zvláštni koncesse. Podle tohoto stavu věci tudíž možno souditi, že afféra hraběnky Montigno- sové v kvělnu příštího roku znovu a vš silou propukne. = Vrahem zpustlého děvčete. Obuvník Josel Schmidt zavraždil v Temešváru 27letou milenku Emu Erhardovu, zasadiv jí několik smrtelných ran do prsou nožem, načež se sám z činu udal. Schmidl, jenž jest 32 roky stár, ujal sc milenky tím, že ji vyprestil z rozkřičeného brlohu a žil s ní v domácnosti. Erhar- dova z počátku dělala dobrolu, později však Schmidta opustila a vrátila se ke dřívějšímu pustému žitl Milencc snažil se pokleslé děvče přemluviti, aby se k němu vrátilo, avšak námaha jeho zůstala marnou V rozhořčení chopil se nabroušeného kuchyňského nože a když se mu Erhardova k tomu ještě vysmívala bodl ji čtyřmi smrtelnými ranami do prsou.
Augusl Josel Schmidt Ema Erhardův Schmidl Schmidt Erhardův Temešvár Montigno
16 article
= V pornaňské vísce Marzeninu roznemohla se šestičlenná rodina dělnická po požití hub za příznako otravy. Prvě nežli se dostavil lékař, zemřelo pět členo = Vyrovnání paní Chadwikově. Kabelová depeše z Nového Yorku zvěstuje málo polěšitelnou zprávu o tom, že švindléřská afféra, ve které čelnou úlohu hrála známá miss Chadwicková, dospěje v nejbližších dnech k svému ukončen. Pokud známo, vylákala pod vodná miss dle zářivého vzoru „veliké Terežy“ pa řížské na amerických boháčích obrovské sumy peněz, takže dluhy její vzrostly na slušnou sumičku 2 mill dollarů. Poněvadž pak skutéčné jmění švindlěřčino obnáší 25.000 dollarů, z čehož odečísti nutno soudní útraty, processem vzniklé a na čáslku 10.300 dollarů vyznívající, budou se musit věřitelé uspokojili velmí skrovným narovnánim: za každých 10 dollarů bude jim vyplaceno po — sedmi centech. = Zieglerova polární výprava. Z Tromsö se telegrafuje: Depeše z Konnigsvaogu sděluje: Zá- chranná lod »Terra Nora« přibyla s účastníky Zi glerovy výpravy k severnímu polu, do Konnigavaogu Loď výpravy tě, »Amerika«, byla roztříštěna ledy potopila se; účastníci výpravy zůstali ale živi zdrávi, jen jeden Nor zemřel. Jak daléko výprava pronikla na sever, neví se. Výprava učinila v roc 1904 pokus, dosíci severního polu, nebyl ale za- mýšlen žádný výkon rekordní. Vědecký výsledek jes velmi uspokojivý. Vůdce výpravy Fiala (Čech) prohlásil, že skladiš:ě zásob, zařízena dřívějšími vý pravamí. členům výpravy značně prospěla.
Chadwikův Chadwicková Zieglerův Nora Fiala Čo Nový York Konnigsvaog Amerika Marzenin
17 article
= Umělec zastřelil ženu svojl. Z Říma se tele grafuje: Sochař Diforziello zastřelil ze žárlivosti chot svou a sám se v Neapoli úřadům vydal. Umělee trpěl léta již neurasthenií a byl jednou již v léčeb- ném ústavu. = Neštěstí aulomobilem knlžecích manželů Radzl- willových. Z Aše se telegrafuje: knižecí manželé Radziwillovi z Berlína sjeli pobliž Hofu automobilem do příkopu; Kněžna uťrpěla těžké zrančn na hlavě, kníže a chauffeur lehké odřeniny kůže. = Žlutá zimnice. Z Nového Orlcanu oznamuje korresp. kancelář: Včera onemocnělo zde 63 osob žlu- tou zimnicí a 7 z nich zemřelo. Všecky obchody jsou zavřeny, jelikož starosta města nařídil všeobecnou desinfekci, která provádí se za dozoru lékařů. = Zemětřesení. Ze záhřebu, 10. srpna. (C.-B.) Dnes o 12. hod. 30 min. odpol. pozorováno zde krátké vlnité zemětřesení, trvajíci 2 vteřiny. — Z Cetyně se telegrafuje, že ve Skutarech bylo včera opět pozoro- váno zemětřesení
Diforziello Řím Neapol Aš Berlín Skutar
18 article Z literatury.
Z literatury. České apisy Frant. Klement, Dva obrazy ze života staro- římského. (Salonní bibliotéky č. CXV..) Nákladem J Olty v Praze. Quido Mansvet (známý pseudonym Fr. Klementa náleží netoliko k nejlepším stylistům a nejsvižnějším cestopiscům našim, nýbrž také k nejlepším znalcům archeologie umění i starověku i středověku. K nejlep ším snad proto již, že sleduje předmět ten ze záliby jako amateur a že tudíž jest prost jednostrannosti od- borníkův, zaujatých z pravidla pro tu neb onu školu. Po populárním třeba ne vědecky ve všem přesném díle Velišského poklesla v širších kruzích u nás záliba a studium klassického starověku snad právě proto, že pěstována byla daty suchopárnými či namnoze do- konce jen suchými výpisky a přepisky ze záživněj ších děl cizojazyčných. Ouido Mansvet dovede vdech- nouti ale starému Římu nový život, postavy jeho vy- stupují plasticky před vámi, trpíme s nimi, rozváš- ňujeme se s nimi. Jen znalec, kterýž má zároveň »žílu« uměleckou, mohl tak rozestříti před námi ohnivé barvy starého Říma. A jen »básník v proze«, jakým věru Klement jest, dovede, by sálala z řádek jeho vášeň, kterou zpíjí se staří Římané v kultu umění a žen, v kullu svobody a v kultu .. . caesa- rův v úpadku svém. Neceníme nízko, že básník- spisovatel musil přijíti, aby oživil u nás opět zájem pro národy starověké, kdyžtě zrovna nadkultuře mo- derní Evropy i nám, kteří jsme v stálém styku s ní tolik poučení skýtá rozvoj oněch národův a snad ještě více úpadek a mravní skleslost oněch »kulturträgrůve věku starého.
František Klement Mansvet Říman Praha Francie Řím Evropa J Olt
19 article
Ze slovanských listů. Pamistník „Towarzystwa Tatrzaňskiego“ rok Čtvrt stolelí má „Towarzyslwo Tatrzaňskie“ za sebou, 26 svazků bohatých svých pamětí vydalo —a u nás je skoro neznámo. Jediný „Alpský Věstník“ všímá si jeho činnosti a jednou v roce napíše o něm zprávu tu kratší, tu delší, někdy příznivou, jindy plnou dobrých rad; v celém národě českoslovanském jediného má „Towarzystwo“ člena — pisatele krátkého tohoto posudku. A potom, že prý vzájem- nost slovanská je pojmem, problematickým, že prý ji na bedrách svých drží jediný p. A. Černý! Jděte mi k šotku s takovými lžemi! Což pak cítění nic neplatí? A náš národ citi slovansky, horuje (zvláště v hospodách) pro vše slovanské, skutky — ty se dostaví později. Neukvapovati se, je heslem všech roz- vážných Slovanů. Jih tatranský urvali Maďaři s Němci. Starý Zvě- řina dnes by Tater Slovenských nepoznal. Kde před čtvrt stoletím byla jedna, dvě chatrné boudy, tam nyní zastkvívají se nádherná místa lázeňská s pře- pychovými hotely a těžkou, zlatem cinkající elegancí. Štrbské pleso koupil stát uherský, stát vykouzlil villo vou Tatranskou Lomnici a přenesl do ní z Pešti koň- ské dostihy.
Tatrzaňskiego A Černá Maďar Němec Tatry Lomnice Pešť
20 article
Ale sever tatranský je slovanský, polský a takým zůstane — díky „Towarzystwu Tatrzanískiemu“. Je- den z našich horovatelů pro vzájemnost slovanskou příkře odsuzoval turistickou zanodbanost Polských Tater. Pustil se přes Polský hřeben do Smokovců. Na polské straně hrozné bezcestí, ale sotva přejdeš na uherskou — chodníček krásný (Němci zbudovaný) Z toho konukluse šmahem „Towarzystwo Tatrzan skie“ odsuzující. Jak nesprávněl Chudičky jsou prostředky „Towarzystwa“, všech členů (letos) 1679, celkové příjmy 14.078 K 65 h. ne- hoda za nehodou v posledních létech spolek stíhá lu vyhořel „dworec“ v Zakopaném, tu požár zniči „schronisko“ u Mořského Oka a vysušil tak prameny značných příjmů. Proměniti chudou góralskou ves Zakopane v místo lázeňské bez krejcaru cizí pomoci. oj! to není věc malá, to skutek veliký. Na jihu pracuje zlatem mocný stát, na půlnoci holé ruce ně- kolika obětavých vlastenců polských. Hanba jim, ž dosud nezrobily řádné stezky přes Polský hřeben! Ale mně se Tatry Polské přes svou zanedbanost více líbí než Uherské. Tu jsem doma, zde zvučí ře mi blízká, drahá, píseňka góralská samo nebe mi otvírá, góralská kapela smíchem mne zalévá a lid — budí mou úctu. Jaké hlubiny krásna tají vnímavá duše jeho, ukazuje „Basá tatrzaňska o królu wežův (hadů)“ v letošním „Pamietníku“. Čarovný květ! De plyne jako řeka stříbrná, peruť fantasie klidně lei k modru nebes v bezpečnosti elementární síly své. Prastaré, předhistorické tradice, pravdy úžasné mlu-
polský Tatry Smokovec Zakopané Towarzystwo Tatrzan
22 article
ví z té — báje. A tak duchem retrospektivním nese se celý „Pamietník“, jako by na oslavu nejvzácnějšího člena svého, zvěčnělého Valerie Eljasze Radzikow- ského, jehož krásné kresby sborník plní. Jsou te pravé skvosty, ligury do nejjemnějších delailů pro pracované, scenerie tak věrná, že ji okamžitě pozná- váš. Tu jest Eljasz ve svém živlu, zde je nepřeko- natelný. Kdo mohl tušiti, že se malovanými těmi básněmi starý redaktor navždy se čtenářstvem loučí Jeť vlastně letošní „Pamietník“ (až na dva kratší pří- spěvky „Zdarzenie w Tatrach“ a velecenné podání „O Babiej Górze“) dílem Radzikowských. Syn redak- torův, dr. Stanislaw Eljasz Radzikowski, uveřejňujo skutečně zajímavé „Opisanie cickawe gór Tatrów“ od Michata Chroscinskiego (ze 17. stol.), kterým se do- savadní názory o známosti a přístupnosti Tater značně mění. Pamětihodnou práci tu vydal též samostatně (u Anczyca v Krakově) a lze ji každému „taterníku co nejlěpe deporučiti Bohatý, zajimavý je letošní „Pamietnik“. Přátel horstva tatranského, probuďte se ze své lethargie podporujte „Towarzystwo Tatrzaňskie“ v Krakově! Z 6 korun ročního příspěvku nejen že dostanete publi- kaci trvale cennou, ale nabýváte značných výhod na poutích tatranských. „Towarzystwo“ překvapuje člen- stvo krásnými premiemi (obrazy, mapami). Nečekejte až „Klub českých turistů“ zřídí svou sekci na Sloven- sku a podá ruky pomocné „Towarzystwu Tatrzan- skiemu“ — nedočkali byste se nikdy! Plzni, 5. srpna. Karel Drož.
Valerius Eljasz Eljasz Radzikowský doktor Eljasz Radzikowski Michata Chroscinskiego Tatrzan Drož Krakov Plzeň Zdarzenie w Tatrach Babiej Górz Tatra Radzikow
23 article
*Telo básníka Slowackého bude pře vezeno do vlasti. Všeobecně se soudi, že bude po chováno v krakovském Vavelu vedle Mickiewicze vyskytl se však plán, by se ve skalách velebné hory Gievontu nad Zakopaným zřídila nádherná hrobka v níž by tělo pěvce uprostřed velebné přírody od počívalo. Plán zjednává si svou poetičností přízně všeobecné. * Polský novinář Stanislav Borzeck utonul v řece Tieté v Brasilii, cestuje po Jižní Americe. * Dopisovatel »Nowe Reformy« z Lublaně píše o slovinských poměrech a zmiňuje se o tom, že na jihu je mnoho Čechofilů a Rusofilů: »V jižních kra jích čte se mnoho česky (!) a jsou hojné ruské kroužky. Za to Polonofilů je tam málo.« Ale hned správně dodává, že je to vinou Poláků samých. Po lonofily mezi jižními Slovany budou si muset Poláci sami vylvořiti. *Generál Szawiawski v Moskvě vě- noval 40 tisíc rublů k zřízení polské čítárnya knihovny. V skromnosti své nechtěl ani, aby knihovna nesla jeho jméno. Je to první polská institucev Moskvě. * Chorvalská veřejnost oslavuje 60lelé narození svého vynikajícího spisovatele Franje pl. Mar- kovide. Jubilant je básníkem, učencem, kritikem esthetikem. Z jeho spisů nejvýznamnějším je epos »Kohan in Vlasta...« Od něho jsou i slova známě Zajcovy písně »U boj«. Jubilant je vášnivým »hribo lazcem« (horolezcem) a oslavil své 60leté narozeniny mimo Záhřeb, v slovinských lázních Kamniku. Spo- lek chorvatských spisovatelů vyslal k němu depu taci, jež složila mu čestný dar — umělecké album.
Slowacký Mickiewicz Borzeck Polák Szawiawski Zajcův Zakopané Tieté Brasilia jižní Amerika Lublaň Moskva Mar Záhřeb spo Kohan in Vlasta U boj
24 article
*»Čzas« přináší pěkný přehled poslední dra- matické produkce polské. Zofja Wöjcická, jež nabyla jisté popularity svou »Psyche«, vystoupila no- vou hrou »Eva«. Maliř Ondřej a jeho choť Eva jsou dvě fantastické duše, jichž antickou idyllu kazí matka Ondřejova, brutálně-realistická povaha. Dojde k ná- silnému rozuzlení konfliktu. Eva, chtějíc znovu s On- dřejem býti šťastnou, zaškrtí svoji tchýni. Tím faleš- ným tonem drama končí. — Tím sympatičtějším je obrázek »Jako to listí« od Jana Lady. Vyhnanec na Sibiří dostává od sestry své zemřelé nevěsty listya zamiluje se do ní na dálku. Po létech na těle a na duši rozbit, vrací se domů, pozná svou lásku, ale vida, že by zničil štěstí její a jejího bratrance, re signuje na vlastní štěstí a odchází. Prostý, nepathe tický způsob Ladova líčení činí práci cennou a mi lou. Vedle toho vyšlo poslední dobou díletantské drama H. Scipiona »Karylia aneb Vlastenecká fraška« nezdařené fantastické drama Jana Miodoborskéh »Dwa dwory« (vystupují tam allegorie la: Terro rismus s vousy vílémovskými, Péro v kostumu Me fista atd.) a ubohé zdramatisování Mickiewiczový Stowianin. Pražyny od G. Banníelda.
Eva Ondřej Ondřejův Lada Ladův H Scipio Karylius Jan Miodoborskéh Dwa G Banníeld Sibiř Mickiewiczový Stowianin
25 article
Cizi spisy- * Georg Webers Lehr. und Handbuch der Welt peschichte. Einundzwanzizste Auflage. Vierter Band Neueste Zeit. Lipsko, 1905. Engelmann. Z četných auktorů všeobecných dějepisů, kter v XIX. století byly v Německu vydány, nejoblí- benější a spolu i nespolehlivější byl Jiří Weber v Heidelberce. Zvláště pak hledána byla jeho dvou- dílná príručka všeobecného dějepisu i pro bohatý obsah, těžící ze všech vynikajících děl odborných, pro vhodné látky róztřídění, úsečnou, ale poutavou dikci a trelné úsudky. Teď, po smrti neúnavného auktora, přikročilo nakladatelství k novému, po řadě již jednadvacátémuvydání příručky Webrovy, jež zůplna znovu zpracoval A. Baldamus. Nové zpracování hledí zachovati všechny přednosti knih Webrových. ale jest přirozeno, že značně jest rozšířeno se zře- ním k obrovskému rozvoji moderního dějepisectví a k vážným událostem, jimiž naplněna jsou léta právě uplynulá. Čtvrtý právě vydaný svazek projevuje sám o sobě, o kolik rozšířena jest původní dvoudílná pří- ručka. Ve shodě s názorem, který nabývá obecné jž platnosti, pojednává čtvrtý díl tento o nejnovější době. zahájené revolučním hnulím, jež předcházelo velikou revoluci francouzskou, a končí patnáctidenní obrov- skou bitvou letošního března u Mukdena. Podávajíe bedlivě učiněný výběr všech událostí nejnovější dobou zahrnutých, stává se jednadvacáté vydání příručky
Georg Webers Lehr Engelmann Weber Webrův Lipsko Německo Vierter Band Neueste Zeit und handbuch der Welt
26 article
Webrovy vílanou pomůckou vzdělancům všech ná- rodů pro něž je psáno. Čtenář postřehne v něm odlesk veškery dějepisné práce naší doby a nebude ani př líčení věcí německých uražen přílišnými výbuchy chauvinismu, jakéž pohříchu plní i vážná vědecká díla německá. S příkladnou pečlivostí vylíčeny a soustavu uvedeny i děje nejnovější. Úsudky o věcech rakouských nejsou ani tam, kde byly v prolivě se zájmy pruskými nebo velkoněmeckými, nesympa tické zmínky o českých poměrech prosty jsou vší jízlivosti
Webrův
27 article
Bibliografie. * Pán světa. Román Julia Vernea. Autorisovaný překlad Fr. Vojtíška. * Tajemník paní vévodkyně. Napsal Léon de Tin seau. Přeložil J. J. Benešovský-Veselý. Vyšlo ve Vi Iímkově knihovně * Mistr Jan Hun. Napsal dr. V. Flajšhans. S čet- nými illustracemi. II. vydání. Vychází nákladem Jos R. Vilímka v Praze. * Nový román K. Klostermamla, vycházející pod názvem „Světák z Podlesí“, vzbuzuje oprávněný zá jem českého čtenářstva. Nákladem Jos. R. Vilímka * Z českých mlýnů. Zajímavá humoristická sbírk z péra K. Tůmy a s přečetnými illustracemi K. L Thumy. Nejlepěím doporučením této publikace jes její IV. vydání. Prvý díl však obsahuje humoresky namnoze nové, jež v dřívějších vydáních nebyly ob- saženy Mistra Jana Husa Sebrané Spisy. V novou če štinu převedl Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami opatřil dr. V. Flajšhans. Vydává Jos. R. Vilímek Praze. * J. Stare, Leitfaden zur Ablegunu der Steuer- amtspüifung. Vyšel právě II. díl, jímž spis zakončen a prodává jej po 8 K spisovatel v Kršku v Kraňsku * Prof. Frant. Pösl, Kapitoly o české poesii národní. V Jičíně, 1905. Nákladem spisovatelovým. * Vilímkův průvodce Sumavou. V Praze. J. P Vilímek.
Verne Vojtíšek Léon Benešovský Veselá Jan Hun doktor V Flajšhans R Vilímek K Klostermaml K Tůma K L Thuma Hus Svoboda profesor František Pösl Vilímkův Sumavá J P Vilímek Francie Praha Kršek Kraňsko Jičín Iímkov knihovna Leitfaden zur Ablegun der Steuer K spisovatel
28 article
Prostě se ohlašujíc vnější formou pouhého ce- stovního rádce, jest příručka talo důstojným členem v řadě vydaných již šumavských monografií a při- spěje k poznání kraje přírodně v Čechách nejmaleb nějšího i nejzajímavějšího. Upravena jest po oevěd- čeném již vzoru touristických přírůček v příhodněm kapesním formátě a skládá se ze čtyř dílů, zahrnujíc Budějovicko, jižní Šumavu, Královský Hvozd s če- ským jeho podhůřím a Český Les. Po zevrubném pro- čtení celého dílka můžeme s dobrým svědomím usou- diti, že jest zpracováno velmi svědomitě a s náležitou znalostí věcí, přihlížejíc z praktické potřeby i ke zje- vům nejnovějším. Zvláště vyjímáme hojný výběr správných místně historických údajů, jimiž se velice podporuje zájem touristický a přesnou toponymii, vá- ženou ze spolehlivých pramenů a z novějšího věde- ckého zkoumání. Tak správně místo nemožného novo- tvaru Ostružna neb Ostružná vyskytuje se příručce tvar Pstružná, listinami ztvrzený. B vorské pomezní město CHam nad Řeznem zove s od staletí česky Kouba, kteréž jméno vyskyluj: se již v zakládací listině biskupství pražského, u Jezer- ní bory (str. 101) bylo přičinili původní český tvar Ostrá hora, známý z Willenbergových kreseb, je- hož zkomoleninou jest nynější německý tvar Oss r. místo Přívczec psáti jest správněji Příhv oz- dec. Po stránce praktické pohřešujeme podrobné mapy k dílku připojené, tatáž jest nezbytnou částí každé cestovní příručky.
Kouba Willenbergův Čechy Budějovicko Šumava Cham Řezno
29 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Se svo- lením správy Národního divadla hraje se dnes Sar- douova populární veselohra »Madame Sans -Gene«, v překladu B. Frídy. Titulní úlohu hraje paní Košne- rová, Fouchea pan Hlavatý. Napoleona pan Počepi- cký, hraběle Neipperga pan Čekanský. Lefébvra pan Lachman, jenž má i režil Začátek o 7. hodině. Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. Zejtra jest představení vzájemně se podporujícího spolku »Svatopluk« v Praze—VII. Bude se hráti velká vý- pravná fraška se zpěvy »Pražané v Pekinu«. Začátek o 548. hodinu večerní. Ceny míst poloviční. Správa divadla dovoluje si upozorniti, že obecenstvo jdoucí do divadla, neplatí žádného poplatku na koncert Kmo- chovy kapely, který v tutěž dobu v zahradní restau- raci »Uranie« bude se konati. Ve čtvrtek je benefiční večer jednoho z prvních členů, režiséra pana Frant. Hlavatého, jenž k tomu účelu napsal si výpravnou frašku se zpěvy, evolucemi a tanci »Misní kocouři«. Hudbu komponoval dirigent »Uranie« pan E. Starý. + Z kanceláře smichovského divadla. Dnes hraje se po delší přestávce Offenbachova burleskní opereta »Modrovous«. Titulní úlohu zpívá pan Beneš, Boulot sl. Hadrbolcova a krále Bobše pan Charvát. Režisé Josef Kubík. Zejtra v sobotu hraje se Offenbachova opereta »Krásná Helena« s paní Ziegierovou v titulní úloze. + Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech Dnes hraje se při malých cenách »Návrat Karla XII. do vlasti«. Veselohra o šesti obrazech, dle francouz- ského od Rotha, zčeštěno od K. Pünera. Zejtra při malých cenách »Růžena a Růženka«. Příšti před- stavení »Pražských švadlenek« bude v neděli večer. Při stém provedení této hry bylo divadlo vyprodáno.
Sar Sans Frída Košne Fouchea Hlavatá Napoleon Počepi Čekanský Lachman Svatopluk František Hlavatý E Stará Offenbachův Beneš Boulot Hadrbolcův Bobeš Charvát Kubík Helena Ziegierová Král Karel XII Roth K Püner Růžena Růženka Praha Peking lidový divadlo národní divadlo Pištěkův lidový divadlo Genus Misní kocour
30 article Hudha.
Hudha. Interview s mistrem Nedbalem, skladatelem českým, starostou a dirigentem České Pilharmonie a členem Českého kvartetta. (Potournéech a předtournéemi světo- vými. — Velké scény české. — Jen Ná- rodní divadlo? — Příští díla mistrova — První autentická sdělení o osudech a krisi České Filharmonie a podmín- kách příštího jejího vývoje. — Křížov cesta České Filharmonie. — Příští vývoj české hudby. — Opery a sym fo- nické skladby. — Nejslibnější mladi skladatelé čeští. — Hudební vyspělost obecenstva českého, německého a ru- ského. — Choulostivá otázka.)
Nedbal Křížov Český Pilharmonie rodný divadlo Český filharmonie
31 article
—yer— Z Tábora, 3. srpna.
Tábor
32 article
Jasné zvuky klavíru zazněly mně v sluch, sotva že jsem usadil jakž takž rodinu svou v pokojíku »professorské« villy. V útulném letohrádku professor Vycpálka na táborském svahu Lužnice. Jásavé, křepčivé tony. Rozpomněl jsem se na ráz: úryvek z baletu »Pohádka o Honzovi«, z baletu, kterýž za přítomnosti dvou císařů vídeňské obecenstvo, nej- cizejší a tudíž zrovna zůmysla nejchladnější k hudbě české, nedávno teprv zasypalo nekonečnou pochvalou. Jaký tón, jaký úder! . .. Tážu se hostitele svého... »I toť Nedbal dole po námi si krátí dlouhou chvili!« »Ach, místr Nedbal — u vás?« »0, již po týdny, až na malou pře- stávku, kdy vylétl si do Turina !« Jak nespěchal bych stisknouti ruku slavnému už dnes skladateli, jak nespěchal bych pohovořiti si s ním !... Po- chopil jsem ovšem, že náš mistr hleděl uniknouti na pár týdnů aspoň všemu ruchu veřejnému, polleskům i ovacím; jaký div, že má rád aspoň zde v Táboře svatý pokoj. — »Jsem zde šťasten! nad lesy, nad lukami, nad Lužnicí! Všsktě jsem po celé měsíce neviděl nic než vlak, hotely a koncertní síň. — Jak jest dobře schovat se před lidmi!« — Leč přes to mne přijal co nejsrdečněji a co nejotevřeněji.
Vycpálek Honz Nedbal Turina Lužnice Tábor
33 article
Oknem velkého pokoje, kterýž mistr v tomto létě obývá, viděli jsme přes útulnou, slunnou terasovitou »svoji« zahrádku Lužnici, údolí její a borové i smrkové lesy na protějších svazích. Vzduch vonný vanul okny do prostorné, ale prosté komnaty. Jest Nedbal náš prostota sama, dovedl na příklad podílem dvou tisíc zúčast- niti se záchrany Filharmonie, ale sám nestojí o to, aby si pěknými výtěžky svých světových koncertů zjednal nějaký přepych. Jediná zábava, které se oddává vášnivě, až jsem mu »vraždění« to vytýkal, jest lov. Dříve celý den viděl jsem ho, jak sedě zcela po demokraticku bez kabátu a vesty u klavíru, komponuje . . . Ale od té chvile, co nastala honební sezona, u kla- víru ho neviděti ... Misto tonů lahodných ra- chot pušek. A potom prý hudba odvyká bojia energii. .. Chtěl jsem tuhle mluviti s mistrem o nové nějaké opeře. Přerušil mne, celý záře: »Zastřelil jsem dnes 12 koroptví a dva zajíce — víte, co to jest?« Také úspěeh, pravda. Tak mne napadlo: jaké štěstí pro naše umění, že zákon honební jest přísný a po mnoho měsíců lov zakazuje a že nedovoluje i mistru našemu za- měniti častěji taktovku za pušku. Přiznám, překvapilo mne, že Nedbal, ač většinu roku žije jen hudbě, není myšlenkově nijak jedno- stranně vyvinut, vlastnost to, kterou shledáváme u tolika »muzikantů«. Znám výborné mistry a výtečné virtuosy, kteří nemají smyslu pro nie jiného, než pro techniku hudební, kterým jest třeba i lhostejným všechen ostatní postup kul- turní, aneb jejichž všeobecné vzdělání jest až běda žalostné. U Nedbala překvapily mne tudíž tím více vzdělání, zájem, kterýž jeví také ostatní věci kulturní a zvláště i psychologická bystrost jeho . ..
Nedbal zahrádka Lužnice
34 article
Jeho znalost povah a přímost, jakou se vyslo- vuje o nich a to temperamentem, kterýž doka- zuje, že u něho není ochablosti morální, s niž setkáváme se u tolikerých geniů hudebních, to vše zvláště sympaticky působí. Kdož by si ne- zamiloval muže, kterýž, ač jeho dílo trží bouře pochvaly i nejzmlsanějším obecenstvem hudeb- ním, jakým jest lesklé publikum velikých di- vadel, ač světové listy šiří celé sloupce uznání o jeho skladbách, o jeho dirigentském umění, kterýž od Něvy až po Ticino, od Dunaje až po Šeldu šíří slávu české hudby — přece žíje, mluví a jedná tak prostě a skromně, jako skutečný muž z lidu, u něhož není ani památky po známě nafoukanosti a domýšlivosti některých našich virtuosů, pouhých virtuosů, kteří mimo techniku hudební nemají ani zbla tvořivosti a vzděláním často ani terciánu se nerovnají. Nedbal jest ve-
Nedbal Ticino Dunaj Šelda