1
masthead
11. srpna 1905. Číslo 219.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
4
article
Vichřicí postiženi byli četní Účastníci pohřbu Schá-
nělova, kteří viděli v tom zvláštní shodu, že při vraždě
osudně noci na neděli byla bouře a vichřice a při jeho
pohřbu též. Na olšanské silnici udála se také při roz-
chodu účastníků pohřbu nehoda. Jedna z bud tam po-
stavených byla překocena větrem a padla na 60letou
Františku Hellerovou z Král. Vinohrad, kterou porazila
k zemi. Jelikož pádem zranila se na noze, byla ambu-
lančním vozem dobrovolného záchranného sboru na
Žižkově dopravena do svého bytu na Král. Tino-
hradech.
— Otravou zvláštního druhu přivodila si smrt
21letá služka Alžběta Hippmannova v Jáchymově.
Snimala větší krabičku sirek s přihrádky nad kamny
a upustila ji na rozpálenou plotnu. Sirky se nepro-
dleně vzňaly. Polekaná dívka chtěla je s plotny sfouk-
nouti, ale vdechla při tom jedovaté výpary fosforu
síry a onemocněla hned za příznaků otravy, které také
přes lékařskou pomoc za několik hodin podlehla.
— Uštknut zmijí. Rolník J. Hefter ve Wiltiguu
Chrastavy uštknut byl dne 1. t. m. při sbírání obilí
na noli zmijí do ruky, a nedbaje, že má vadné zuby,
krev z rány hned vyssál. Záhy naběhla mu však
ústa tak, že nemohl téměř ničeho pojisti. Hadí jed
dostal se mu ve vadných zubech do krve a ohrozil
život rolníkův tak, že lékaři vzdávají se již vešker
tverl o
naděje.
— Pro klepy dostaly se včera dopoledne do sebe
dvě ženštiny, nájemnice Marie Povýšilová z č. 454 ve
Vltavské ulici a domovnice z téhož domu. Z hádky,
jež vedena slovy velice hledanými, vyvinula se bitka,
při které granáty a šrapnely zastávaly kuchyňské
hrnce. Domovnice ve střelbě byla šťastnějšl a trel-
nější; opanovala bojtště zranivší Povýšilovou krvavě
na hlavě a na rukou.
Hellerův
Král
Hippmannův
J Hefter
Povýšilová
Povýšilův
Žižkov
Jáchymov
Tinahrad
Wiltiguum Chrastava
5
article
— Zabiti bleskem. V Mahlbergu u Nýdku zabíl
Plesk při poslední bouři rolníka Müllera, jeho čele-
dína Jos. Pechra a dva voly, s nimiž pracovali na pol.
Pecher zanechal vdovu a pěl nezaopatřených dětj.
— Obrovský had viděn byl v pondělí ve Štern-
berku na Moravě dcerou p. Pokorného, a kolem něho
sběhl se velký zástup obecenstva. Soudilo se, že jest
to had, který před týdnem zmizel ve Hrubé Vodě
majiteli kolotoče, který vsak za velké nepohody minu-
lých dnů již asi zahynul.
— Strážníkem postřelen. Na Letné u Plzně způ-
sobilo v neděli v časných hodinách ranních osm mla-
díků velikou výtržnost na ulici. Když je policejní
strážník Jan Nový k tichosti napomínal, počali jej
mladíci ohrožovati holemi a házeti po něm kamením.
Strážník vytáhl revolver a vystřelil třikráte proti
útočníkům, při čemž jednoho z nich, 19letého náden-
níka Frant. Sobotu, zasáhl do levé nohy. Na udání
policisty zatklo četnicivo všechny výtržníky a dodalo
je do vyšetřovací vazby krajského soudu v Plžni.
— Sebevražda v hotelu. V jednom z pražských
hotelů nalezen byl včera dopoledne panskou ne-
známý, asi 45letý muž na loži mrtev. Všechny snaby
vzkřísiti jej byly marnými. U sebevraha nalezen byl
sáček s nějakým práškem, dle všeho jedem, jehož ne-
známý požil. Dle věcí u něho nalezených soudí se,
že to jest jistý droguisla z venkova. Mrtvola jeho po
ohledání policejním lékařem dopravena byla do
pathologického ústavu.
Müller
Pechr
Pecher
Štern
Pokorný
Nová
František
Mahlberg u Nýdek
Morava
Letná
Plzeň
Plžni
6
article
— Těžký úraz při skládce prken. Včera o po-
lednách chtěl skládati na nádraží společnosti státní
dráhy v Holešovicích kočí Leopold Kačina prkna
s vysoce naloženého vozu. Když uvolnil řetěz prkna
spínající, sesypala se tato na něj a roztříštila mu
pravou nohu. Těžce zraněný byl ambulančním vozem
záchranné stanice dopraven do všeobecné nemocnice,
— Těžce zraněn byl včera kočí Jan Jarka za-
městnaný u p. Vonderky v cihelně na „Jenerálce“
Jel včera poprvé s koňmi, vezl náklad cihel na
slavbu fysikálního ústavu české university na pozem-
cích slupských a počínal si při tom tak neopatrně.
že dostal se mezi vůz a zed. Jelikož vůz těžce byl
naložen a každé popotažení jeho hrozil. Jarku umač-
kati, musil v trapné této situaci ponechán býti plných
deset minut, nežli opatřeny hovery, jimiž vůz nad-
zdvižen. Lékař záchranné stanice p. dr. Kotáb po-
skytl mu případné pomoci, načež těžce zraněný kočí,
jemuž pohmožděn byl vážně hrudník a ruce, dopraven
byl do všeobecné nemocnice.
Kačina
Jan
Jarek
Vonderka
Kotáb
Holešovice
všeobecný nemocnice
fysikální ústav český univerzita
7
article
Mezi nebem a zemí. Rozsáhlým nádvořím
v domě barona Nádherného ve Vodičkově ulici rozlehl
se včera po pátě hodině odpolední zoufalý křik o po-
moc. Přicházel s hůry, směrem od světlíku ve třetím
patře, kde přihodila se tato věc: Devatenáctiletá služka
Barbora Veselá, zaměstnaná u jisté partaje ve 3. po-
schodí, cídila nad světlíkem okno. Při tom spadl jl
hadr na světlik a služka bez váhání pustila se na
skleněnou střechu. Jelikož však světlíky nejsou za-
řízeny na to, aby se po nich lezlo, probořila se
Veselá a zůstala viseli na železných tyčích, světlik
držících. V této pohnutlivě pro ni situaci volala
pomoc. Přispěním domácích lidí byla vytažena, ale,
jelikož zranila se na nohách o střepiny skla, bylo
jí poskylnuto pomoci přivolanou záchrannou stanicí.
— Žebráci v Praze. V měsíci červenci zatčeno
bylo pro žebrotu v Praze a policejním rayonu celkem
140 osob, z nichž 119 mužů a 21 žen.
Nádherný
Veselá
Vodičkův ulice
Praha
8
article
— Uzovřená ulice na Smíchově pro pěší i pro po-
vozy. Následkem provádění prací kanalisačnícha
s nimi spojeného podtunelování tělesa dráhy v ulici
Zábojově na Smichově, bude ulice tato, počínajic dnem
11. t. m. až do ukončení dotčených praci z důvodů
veřejně bezpečnosti úplně uzavřena nejen pro jízdu
povozy, ale i pro pěší.
— Nález. Dne 16. července 1905 byly na Smí-
chově ve třídě Zbraslavské nalezeny damské hodinky.
o kteréž možno se u městského nebo c. k. okresního
policejního úřadu na Smíchově v úřadních hodinách
přihlásiti
— Konkurs. Krajským soudem v Chebu vyhlášen
byl konkurs na jmění Adolfa Schmiedla, obuvníka
v Marianských Lázních. Konkursním komisařem jest
přednosta okresního soudu v Marianských Lázních.
zatímním správcem konkursní podstaty dr. Josef Stei-
ner, advokát v Marianských Lázních. Lhůty: 19.
srpna, 16. září, 27. září. — Krajským soudem v Písku
prohlášený konkurs na jmění Josefa Bláhy, obchod-
níka v Kasejovicích, byl prohlášen za ukončený.
— Dražba. V soudní dražební sini v Praze v pátek
dne 11. srpna 1905 od 1/29. hod. dopoledne konati se
bude veřejná dražba. Prodávati se budou: Singerův
šici stroj, zlatý náramek, náušnice a brože, různě laky,
běloha a potřeby pro natěrače, různý nábytek a do-
máci zařízení.
— Z Kolince u Klatov. Mistm odEor Nár. jednoly
pošumavské v Kolinci přeložil národní slav-
nost, jež konati se měla dne 6. srpna, pro nepříznivé
počasí na den 15. srpna t. r. s tímtéž pořadem.
— Z Lomnice u Třeboně. Dne 30. července
nspořádána byla vzdělávacím sborem a pokrokovými
spolky v městě našem matiční slavnost, která
se skvěle vydařila a zůstane zajistě všem účastníkům
dlouho v milé paměti. Protektorát nad slavnosti
přijaly okresní výbor a městská rada. Již v sobolu
29. července sehráno večer slavnostní představení.
Zábojův
Schmiedl
doktor
Stei
Bláha
Singerův
Uzovřený ulice
Smíchov
Písek
Kasejovice
Praha
Kolinec
Klatovy
Lomnica
Třeboň
Krajský soud v Cheb
Krajský soud
9
article
»Vlastenecké povinnosti« od Menharta Litoměřického.
Ač některé úlohy pro nepředvídané překážky musely
býti změněny skoro v poslední den, vydařilo se před-
stavení znamenitě. V neděli až po 10 hod. (muselo
se čekati na řečníka z Budějovic, který v čas nepřijel)
shromáždily se všechny spolky domácí i cizi na
Václavském náměstí, odkudž s hudbou odebral se
průvod městem vyzdobeným národními prapory do
Palackého třídy, kdež pronesena slavnostní řeč od
p. učitele Fary, a p. J. K. Mayera, tajemníka národní
jednoty pošumavské z Č. Budějovic. Odpoledne konána
lidová slavnost v Palackého třídě, kdež při hudbě,
tombole, buffetu a národních tancích panovalo neru-
šené veselí do večera. Mládež nejvíce zajímal rybo-
lov; celé půldne obléháno místo kde nejvíce »braly«,
až konečně při západu sluníčka nic a nic neťuklo. —
Slavnost zakončena věnečkem u »Slunce«. Účast na
slavnosti z města i venkova byla hojná. Výtěžek
o nějž hlavní zásluhy mají naše dámy, jest na naši
krajinu značný. Okres i okolní obce svou hřivnou
též přispěly, tak že celkový zisk ze slavnosti činl
600 k.
= 2 Pacova. (Odhalení pamětní desky
MUDru. Joselu Hamerníkovi. — Sjezd ro-
dáků a přátel města.) Studující pacovští octí
ve dnech 19. a 20. t. m. památku MUDra. Josefa Ha-
merníka odhalením pamětní desky, zhotovené dle ná-
vrhu akademického sochaře Rudolfa Hamršmída. De-
ska je z modravého mramoru. V ní zasazen jest kru-
hový bas relief oslavencův v průměru 60 cm, odlitý
v bronzu a zeleně palinovaný. Ve zlaceném pozadí
obráží se silhouetta rodného města. Kromě jména
dat ze života učencova obsahuje slova redaktora
Skrejšovského: „Život kdo vraci, života dlouhého
hoden“. Celek vyniká šťastně vystiženým souladem
barev a vskutku uměleckým umístěním jednotlivých
Menhart
Fara
Mayer
Mudra
Josela Hamerník
Josef ha
Hamršmíd
Budějovice
Václavský náměstí
Č . Budějovice
Palacký třída
Pacov
centimetr
10
article
objektů, takže město naše získá ím jednu z nejhez-
čích okras. Za proslovení slavnoslní řečí požádán byl
slovutný professor c. k. české university Karlo-Ferdi-
nandovy MUDr. Oldřich Kukula. U ploežitosti od-
halení desky uspořádán bude sjezd rodáků a
přátel města Pacova za protektorálu slavné
městské rady a spoluůčasti místních korporací. V na-
ději, že tím přijde se vhod všem, v jejichž srdci vzbudl
se vzpomínky na nejkrásnější chvíle z dob zlatého
mládí při shledání s oslatními druhy rodného města,
sestaven program co nejpečlivěji. Prozatím možno
uvésti toto: V sobotu dne 19. t. m. je přátelský večer
spojený s uměleckou akademil na uvitání přibylých
hostí. V neděli o 6. hodině ranní budíček chvalně
známé kapely p. Gausovy z Tábora. O 10. hodině
slavnostní řeč a odhalení desky. Sbory
zapěje zdejší zpěvácký spolek „Slavík“ za řízení obě-
tavého sbormistra p. učitele Ferd. Čermáka. O
1/412.—1/41. promenádní koncert na valech,
pak společný oběd v hotalu „na Panské“. Od-
poledne koncert v zahradě na Nové. Večer sehraje
Jednota divadelních ochotníků Šubertovo „Dram
čtyř chudých stěn“ ve spolkových místnostech
v zámeckém divadle. Neděle zakončena bude zasta-
veníčkem „na Panské“, jež vzpomínkami při podob-
ném setkání dávných přátel nabude rázu slavnosti
v pravdě rodinné. Na pondělí stanoven jest výlet
do okolí. Účastníci nechť laskavě oznámí adresy
svoje koll. IngC. Jaroslavu Hamršmídovi, 1. č. v Pa-
cově, aby nejděle počátkem příštího týdne podrobný
pořad slavnosti mohl jim být zaslán.
MUDr
Kukula
Gausův
Ferd
Šubertův
Hamršmíd
Pacov
Tábor
univerzita KarlaFerdi
Drama čtyři chudá stěna
11
article
— Kalendář právníků (dosud nákladem V. Krausa,
knihkupce v Táboře vydávaný) vyjde letos již v ročníku
šestém na rok 1906. Letošním ročníkem přešel Kalen-
dář právníků v náklad pražského knihkupectv
Weinfurtrova. Obsah zejména v praktické čásli bud
zrevidován a doplněn. V bibliografii již loni uveřej
něné bude pokračováno s porozuměním a oceněním
Schematismus buda obsahovati jako léta předešla
právníky u úřadů dvorských, ústředních, pak samo-
správných politických, soudních, finančních, poštov-
ních, horních, u ústavů peněžních v zemích koruny
české, seznam advokátů a notářů v celém Rakousku.
Uhersku a Bosně, seznam advokátních a notářských
kandidátů v zemích koruny české, seznam spolků.
časopisů právnických atd. Redakce appelluje na všecky.
jimž o zdar právnickéko kalendáře běží, by včas
poskytli jí pokyny a rady, jež srdečně přijme a prosí
zejména právníky u samosprávných úřadů o to, by
v zájmu věci laskavě sdělovali redakci správná data
služební, poněvadž není možno na každý obecní
úřad a okresní výbor zvlášť se obraceti. Kalendář
úplný vyjde koncem záři letošního roku. Dopisy
kalendáře se týkající a knihy redakci určené zasílány
budlež na redaktora Karla Macháčka, mag. koncipistu
v Praze č. p. 676 -VII.
— Paroplavba mezí Prahon (Štvanicí) a Klecany
Poněvadž oprava druhého parníku jest ukončena, jezdí
opět mezi Štvanicí a Klecany oba parníky dle
vydaného jízdního řádu. Od neděle dne 13. t. m
počínaje odjížděti budou oba večerní parníky ze všech
stanic o 1/2 hodiny dříveku Praze, tedy z Kle-
can o 51/2 a 61/2 hod. večer
— Z lanové dráhy na Petiín. Vozy lanové dráhy
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v re-
stauraci na Nehozízku do 11 hodin v noci
V Kraus
Macháček
Klecan
Tábor
Rakousko
Uhersko
Boseň
Praha
Klecany
kla
12
article
Různě zprávy.
Různě zprávy.
= Tajná návětěva uprchlého ezministra Nasl
v Římě vzbudila značný rozruch. Na Naslu, jak zná-
mo, uvaleno podezření, že spáchal řadu podvodných
kousků a zprává o jeho pobytu v Římě rozechvěla
opět zamlklý život věčného města, rozvířivši dosta-
tečně také zmrtvělou sezonu v něm. Pan Nasi ovšem
zavítal do Říma v přísném inkognitu, nicméně však
celý svět pronáší podiv, kterak že množno, aby osob-
nost tak známá, ba spíše řečeno populární, směla
se v Římě zdržovati za účelem — — podepsání no-
tářskéhe spisu, ač se právě po ní slídí a na ni vy-
dáno množství úřadních zatykačů. Dne 27. července
totiž podali obhájci ministrovi v záležitosti Naslově
odvolání ke kassačnímu soudu proti odsuzujícímu
rozsudku prvé stolice. K odvolání přiložen byl úřadní
akt, podepsaný odsouzeným exministrem a dvěma
svědky. Po podepsání spisu Nasi opět zmizel tam
odkud přišel. Zvláštní náhodou prý prvopis onohe
aktu, když do něho zástupce státní nahlédl, z mize
a nelze jej více vypá trati.
= Sebevražda 80letého starce. Dle zpráv trier
ských vrhl se v Mertertu (v Lucembursku) 80lelý vý-
měnkář z omrzelosti živola na koleje pod jedoucí vlai
a byl příšerně k smrti zohaven.
= V zápětí vypátraná poštovní krádež. Mezi Ba-
denem a Leopoldsdorfem odcizil včera 25letý náden-
ník Eduard Dürmoser z poštovního vozu vak, v
kterém bylo psaní s peněžní hotovostí 900 K. Z
krátko na to však byl pachatel dopaden a uloupená
kořisť až na 60 korun eráru vrácena.
Dürmoser
Řím
Mertert
Lucembursko
13
article
= Kus hadice v žaludku pacientky. Časopis
„Egyetértes“ zaznamenává tento případ: Podobný
případ, jako pověstná operace segedinská, za jejíž
následky zodpovídal se universitní professor soud-
nímu senátu z té příčiny, že v žaludeční dutině jedné
ze svých pacientek zapomněl lancettu, přihodil se před
nedávnem ve známém Glückově sanatoriu. Manželk
obchodníka s obilím, Herczogová, žádala totiž v sa-
natoriu za lékařskou pomoc na utišení obrovských
bolestí žaludečních. Chěf sanatoria ur. Glůck uznal
na vypláchnutí žaludku a zavedl do dutiny pryžcovou
hadici. Tato sestává, aby lépe dala se čistiti, ze dvou
dílů, spojených skleněnou rourkou. Když pak lékal
hadici vytahoval, zpozoroval, ke svému zděšení, ž
přidržuje nukou toliko vrchní čásť pří-
stroje, takže dolejší čásť zůstala v ža-
ludeční dutině Pacientka, spatřivši, co se stalo
klesla do mdlob, čímž se situace ještě zhoršíla.
Lékař snažil se pak všemožně, aby se oddělené část
hadice zmocnil, avšak marně. Konečně byl nucen po-
žádati předního pešťského chirurga o oka mži tou
operaci. A skutečně také byla operace provedena
otevřením žaludku pacientky, z něhož
byla vyňata osudná hadice, v délce 40
centimerů. Operace provázena byla výsledkem
úplně zdařilým.
= Dvacet osoh otrávilo se požitím vanilkového
krému. Dle zpráv darmštadlských roznemohlo se
v blízké obci Odenwaldu 20 osob požitím vanilkového
krému. Jedna z dam, vdova Büttnerová, již zemřela.
Ostatní stíženy jsou značnou srdeční slabostí.
Glückův
Glůck
Odenwald
Büttnerová
14
article
= Opětný atlentát rozvedoného muže na bývalou
choť. Pekařský mistr Josef Söllner, rodilý Bavorák.
spáchal těchto dnů ve Štadlavě u Vídně na svoji ženu
attentát, střeliv po ní z revolveru, načež se dobrovolně
udal úřadům. Již 13. listopadu m. r. podnikl Söllner
útok na mílence své rozvedené choti, pekařského
mistra Martina Lehnera a zranil jej velmi nebezpečně
Söllner byl značně rozčilen, že mu žena s milencem
odvedt dcerušku, kterou z plného srdce miloval. Aby
se Lehnerovi pomstil, střelil jej dvakráte z revolveru
a těžce jej zranil. Byl pak za lo odsouzen do těž-
kého žaláře na 5 roků. Avšak, sotva že několik mě-
síců ve vazbě ztrávil, vydali soudní lékaři posudek
že Söllner jest na mysli pomaten a že musí být
dodán do ústavu choromyslných. Odtamtud však byl
již letos na jaře propuštěn, jako prý úplně pozdra-
vený. Těchlo dnů dal, jak jsme již uvedli, o sobě
znevu slyšeti. Vypravil se do Šladlavy a o 9. hodině
večerní vyčíhav svou ženu, vypálil jí dvě rán
z revolveru do prsou. Těžce zraněná pan
klesla bez vědomí k zemi. Úločník oznámil se dobro-
volně býti pachatelem.
= 1,126.882 franky vyzískal letos E. Blanc se
svými koníky při světových dostizích. Druhým dle po-
řadí jest M. Ephrussi se 739.879 franky a třetím J.
Lieux se 233.450 franky výtěžku
= Nový boj o princeznu Moniku. Saský dvůr
ociťuje se — dle drážďanských zpráv — zrovna jako
tomu bylo dříve, v obtížné situaci vůči bývalé korunní
princezně, nynější hraběnce Montignosové. Jest vše-
obecně známo, že vydání princezny Anny Moniky
může býti iocíleno pouze řádným dovotáním se ital-
ských soudů, bude-li hraběnka Montignesová proli
Söllner
Bavorák
Martino Lehner
Lehner
Šladlava
E Blanc
M Ephrussi
J Lieux
Monika
Montignosová
Anna Monika
Vídeň
15
article
nařízení florentinské úmluvy 1. května 1906 váhati
9 vydáním svého nejmladšího děcka saskému králi
Bedřichu Auguslovi. Na to pak, žehracěnka dce-
ruv době přesně stanovené nevydá, mož-
no se vší určitostí souditi již z doplsů, jež bývalá
korunní princezna těchto dnů zaslala jedné ze spřáte-
lených rodin. V dotyčných listech prohlašuje pisatelka,
že by se s myšlenkou vydání děcka nejvýš jen tehda
usmířila, kdyby jí v příčině setkání se se
všemi dětmi učiněny byly dvorem
zvláštni koncesse. Podle tohoto stavu věci
tudíž možno souditi, že afféra hraběnky Montigno-
sové v kvělnu příštího roku znovu a vš
silou propukne.
= Vrahem zpustlého děvčete. Obuvník Josel
Schmidt zavraždil v Temešváru 27letou milenku Emu
Erhardovu, zasadiv jí několik smrtelných ran do prsou
nožem, načež se sám z činu udal. Schmidl, jenž jest
32 roky stár, ujal sc milenky tím, že ji vyprestil
z rozkřičeného brlohu a žil s ní v domácnosti. Erhar-
dova z počátku dělala dobrolu, později však Schmidta
opustila a vrátila se ke dřívějšímu pustému žitl
Milencc snažil se pokleslé děvče přemluviti, aby se
k němu vrátilo, avšak námaha jeho zůstala marnou
V rozhořčení chopil se nabroušeného kuchyňského
nože a když se mu Erhardova k tomu ještě vysmívala
bodl ji čtyřmi smrtelnými ranami do prsou.
Augusl
Josel Schmidt
Ema Erhardův
Schmidl
Schmidt
Erhardův
Temešvár
Montigno
16
article
= V pornaňské vísce Marzeninu roznemohla se
šestičlenná rodina dělnická po požití hub za příznako
otravy. Prvě nežli se dostavil lékař, zemřelo pět členo
= Vyrovnání paní Chadwikově. Kabelová depeše
z Nového Yorku zvěstuje málo polěšitelnou zprávu
o tom, že švindléřská afféra, ve které čelnou úlohu
hrála známá miss Chadwicková, dospěje v nejbližších
dnech k svému ukončen. Pokud známo, vylákala pod
vodná miss dle zářivého vzoru „veliké Terežy“ pa
řížské na amerických boháčích obrovské sumy peněz,
takže dluhy její vzrostly na slušnou sumičku 2 mill
dollarů. Poněvadž pak skutéčné jmění švindlěřčino
obnáší 25.000 dollarů, z čehož odečísti nutno soudní
útraty, processem vzniklé a na čáslku 10.300 dollarů
vyznívající, budou se musit věřitelé uspokojili velmí
skrovným narovnánim: za každých 10 dollarů bude
jim vyplaceno po — sedmi centech.
= Zieglerova polární výprava. Z Tromsö se
telegrafuje: Depeše z Konnigsvaogu sděluje: Zá-
chranná lod »Terra Nora« přibyla s účastníky Zi
glerovy výpravy k severnímu polu, do Konnigavaogu
Loď výpravy tě, »Amerika«, byla roztříštěna ledy
potopila se; účastníci výpravy zůstali ale živi
zdrávi, jen jeden Nor zemřel. Jak daléko výprava
pronikla na sever, neví se. Výprava učinila v roc
1904 pokus, dosíci severního polu, nebyl ale za-
mýšlen žádný výkon rekordní. Vědecký výsledek jes
velmi uspokojivý. Vůdce výpravy Fiala (Čech)
prohlásil, že skladiš:ě zásob, zařízena dřívějšími vý
pravamí. členům výpravy značně prospěla.
Chadwikův
Chadwicková
Zieglerův
Nora
Fiala
Čo
Nový York
Konnigsvaog
Amerika
Marzenin
17
article
= Umělec zastřelil ženu svojl. Z Říma se tele
grafuje: Sochař Diforziello zastřelil ze žárlivosti chot
svou a sám se v Neapoli úřadům vydal. Umělee
trpěl léta již neurasthenií a byl jednou již v léčeb-
ném ústavu.
= Neštěstí aulomobilem knlžecích manželů Radzl-
willových. Z Aše se telegrafuje: knižecí manželé
Radziwillovi z Berlína sjeli pobliž Hofu automobilem
do příkopu; Kněžna uťrpěla těžké zrančn
na hlavě, kníže a chauffeur lehké odřeniny kůže.
= Žlutá zimnice. Z Nového Orlcanu oznamuje
korresp. kancelář: Včera onemocnělo zde 63 osob žlu-
tou zimnicí a 7 z nich zemřelo. Všecky obchody jsou
zavřeny, jelikož starosta města nařídil všeobecnou
desinfekci, která provádí se za dozoru lékařů.
= Zemětřesení. Ze záhřebu, 10. srpna. (C.-B.)
Dnes o 12. hod. 30 min. odpol. pozorováno zde krátké
vlnité zemětřesení, trvajíci 2 vteřiny. — Z Cetyně se
telegrafuje, že ve Skutarech bylo včera opět pozoro-
váno zemětřesení
Diforziello
Řím
Neapol
Aš
Berlín
Skutar
18
article
Z literatury.
Z literatury.
České apisy
Frant. Klement, Dva obrazy ze života staro-
římského. (Salonní bibliotéky č. CXV..) Nákladem J
Olty v Praze.
Quido Mansvet (známý pseudonym Fr. Klementa
náleží netoliko k nejlepším stylistům a nejsvižnějším
cestopiscům našim, nýbrž také k nejlepším znalcům
archeologie umění i starověku i středověku. K nejlep
ším snad proto již, že sleduje předmět ten ze záliby
jako amateur a že tudíž jest prost jednostrannosti od-
borníkův, zaujatých z pravidla pro tu neb onu školu.
Po populárním třeba ne vědecky ve všem přesném díle
Velišského poklesla v širších kruzích u nás záliba a
studium klassického starověku snad právě proto, že
pěstována byla daty suchopárnými či namnoze do-
konce jen suchými výpisky a přepisky ze záživněj
ších děl cizojazyčných. Ouido Mansvet dovede vdech-
nouti ale starému Římu nový život, postavy jeho vy-
stupují plasticky před vámi, trpíme s nimi, rozváš-
ňujeme se s nimi. Jen znalec, kterýž má zároveň
»žílu« uměleckou, mohl tak rozestříti před námi
ohnivé barvy starého Říma. A jen »básník v proze«,
jakým věru Klement jest, dovede, by sálala z řádek
jeho vášeň, kterou zpíjí se staří Římané v kultu
umění a žen, v kullu svobody a v kultu .. . caesa-
rův v úpadku svém. Neceníme nízko, že básník-
spisovatel musil přijíti, aby oživil u nás opět zájem
pro národy starověké, kdyžtě zrovna nadkultuře mo-
derní Evropy i nám, kteří jsme v stálém styku s ní
tolik poučení skýtá rozvoj oněch národův a snad ještě
více úpadek a mravní skleslost oněch »kulturträgrůve
věku starého.
František
Klement
Mansvet
Říman
Praha
Francie
Řím
Evropa
J Olt
19
article
Ze slovanských listů.
Pamistník „Towarzystwa Tatrzaňskiego“ rok
Čtvrt stolelí má „Towarzyslwo Tatrzaňskie“ za
sebou, 26 svazků bohatých svých pamětí vydalo —a
u nás je skoro neznámo. Jediný „Alpský Věstník“
všímá si jeho činnosti a jednou v roce napíše o něm
zprávu tu kratší, tu delší, někdy příznivou, jindy
plnou dobrých rad; v celém národě českoslovanském
jediného má „Towarzystwo“ člena — pisatele
krátkého tohoto posudku. A potom, že prý vzájem-
nost slovanská je pojmem, problematickým, že prý
ji na bedrách svých drží jediný p. A. Černý! Jděte
mi k šotku s takovými lžemi! Což pak cítění nic
neplatí? A náš národ citi slovansky, horuje (zvláště
v hospodách) pro vše slovanské, skutky — ty se
dostaví později. Neukvapovati se, je heslem všech roz-
vážných Slovanů.
Jih tatranský urvali Maďaři s Němci. Starý Zvě-
řina dnes by Tater Slovenských nepoznal. Kde před
čtvrt stoletím byla jedna, dvě chatrné boudy, tam
nyní zastkvívají se nádherná místa lázeňská s pře-
pychovými hotely a těžkou, zlatem cinkající elegancí.
Štrbské pleso koupil stát uherský, stát vykouzlil villo
vou Tatranskou Lomnici a přenesl do ní z Pešti koň-
ské dostihy.
Tatrzaňskiego
A Černá
Maďar
Němec
Tatry
Lomnice
Pešť
20
article
Ale sever tatranský je slovanský, polský a takým
zůstane — díky „Towarzystwu Tatrzanískiemu“. Je-
den z našich horovatelů pro vzájemnost slovanskou
příkře odsuzoval turistickou zanodbanost Polských
Tater. Pustil se přes Polský hřeben do Smokovců. Na
polské straně hrozné bezcestí, ale sotva přejdeš na
uherskou — chodníček krásný (Němci zbudovaný)
Z toho konukluse šmahem „Towarzystwo Tatrzan
skie“ odsuzující.
Jak nesprávněl
Chudičky jsou prostředky „Towarzystwa“, všech
členů (letos) 1679, celkové příjmy 14.078 K 65 h. ne-
hoda za nehodou v posledních létech spolek stíhá
lu vyhořel „dworec“ v Zakopaném, tu požár zniči
„schronisko“ u Mořského Oka a vysušil tak prameny
značných příjmů. Proměniti chudou góralskou ves
Zakopane v místo lázeňské bez krejcaru cizí pomoci.
oj! to není věc malá, to skutek veliký. Na jihu
pracuje zlatem mocný stát, na půlnoci holé ruce ně-
kolika obětavých vlastenců polských. Hanba jim, ž
dosud nezrobily řádné stezky přes Polský hřeben!
Ale mně se Tatry Polské přes svou zanedbanost
více líbí než Uherské. Tu jsem doma, zde zvučí ře
mi blízká, drahá, píseňka góralská samo nebe mi
otvírá, góralská kapela smíchem mne zalévá a lid —
budí mou úctu. Jaké hlubiny krásna tají vnímavá
duše jeho, ukazuje „Basá tatrzaňska o królu wežův
(hadů)“ v letošním „Pamietníku“. Čarovný květ! De
plyne jako řeka stříbrná, peruť fantasie klidně lei
k modru nebes v bezpečnosti elementární síly své.
Prastaré, předhistorické tradice, pravdy úžasné mlu-
polský Tatry
Smokovec
Zakopané
Towarzystwo Tatrzan
22
article
ví z té — báje. A tak duchem retrospektivním nese
se celý „Pamietník“, jako by na oslavu nejvzácnějšího
člena svého, zvěčnělého Valerie Eljasze Radzikow-
ského, jehož krásné kresby sborník plní. Jsou te
pravé skvosty, ligury do nejjemnějších delailů pro
pracované, scenerie tak věrná, že ji okamžitě pozná-
váš. Tu jest Eljasz ve svém živlu, zde je nepřeko-
natelný. Kdo mohl tušiti, že se malovanými těmi
básněmi starý redaktor navždy se čtenářstvem loučí
Jeť vlastně letošní „Pamietník“ (až na dva kratší pří-
spěvky „Zdarzenie w Tatrach“ a velecenné podání
„O Babiej Górze“) dílem Radzikowských. Syn redak-
torův, dr. Stanislaw Eljasz Radzikowski, uveřejňujo
skutečně zajímavé „Opisanie cickawe gór Tatrów“ od
Michata Chroscinskiego (ze 17. stol.), kterým se do-
savadní názory o známosti a přístupnosti Tater značně
mění. Pamětihodnou práci tu vydal též samostatně
(u Anczyca v Krakově) a lze ji každému „taterníku
co nejlěpe deporučiti
Bohatý, zajimavý je letošní „Pamietnik“. Přátel
horstva tatranského, probuďte se ze své lethargie
podporujte „Towarzystwo Tatrzaňskie“ v Krakově! Z
6 korun ročního příspěvku nejen že dostanete publi-
kaci trvale cennou, ale nabýváte značných výhod na
poutích tatranských. „Towarzystwo“ překvapuje člen-
stvo krásnými premiemi (obrazy, mapami). Nečekejte
až „Klub českých turistů“ zřídí svou sekci na Sloven-
sku a podá ruky pomocné „Towarzystwu Tatrzan-
skiemu“ — nedočkali byste se nikdy!
Plzni, 5. srpna.
Karel Drož.
Valerius Eljasz
Eljasz
Radzikowský
doktor
Eljasz Radzikowski
Michata Chroscinskiego
Tatrzan
Drož
Krakov
Plzeň
Zdarzenie w Tatrach
Babiej Górz
Tatra
Radzikow
23
article
*Telo básníka Slowackého bude pře
vezeno do vlasti. Všeobecně se soudi, že bude po
chováno v krakovském Vavelu vedle Mickiewicze
vyskytl se však plán, by se ve skalách velebné hory
Gievontu nad Zakopaným zřídila nádherná hrobka
v níž by tělo pěvce uprostřed velebné přírody od
počívalo. Plán zjednává si svou poetičností přízně
všeobecné.
* Polský novinář Stanislav Borzeck
utonul v řece Tieté v Brasilii, cestuje po Jižní
Americe.
* Dopisovatel »Nowe Reformy« z Lublaně píše
o slovinských poměrech a zmiňuje se o tom, že na
jihu je mnoho Čechofilů a Rusofilů: »V jižních kra
jích čte se mnoho česky (!) a jsou hojné ruské
kroužky. Za to Polonofilů je tam málo.« Ale hned
správně dodává, že je to vinou Poláků samých. Po
lonofily mezi jižními Slovany budou si muset Poláci
sami vylvořiti.
*Generál Szawiawski v Moskvě vě-
noval 40 tisíc rublů k zřízení polské čítárnya
knihovny. V skromnosti své nechtěl ani, aby knihovna
nesla jeho jméno. Je to první polská institucev
Moskvě.
* Chorvalská veřejnost oslavuje 60lelé narození
svého vynikajícího spisovatele Franje pl. Mar-
kovide. Jubilant je básníkem, učencem, kritikem
esthetikem. Z jeho spisů nejvýznamnějším je epos
»Kohan in Vlasta...« Od něho jsou i slova známě
Zajcovy písně »U boj«. Jubilant je vášnivým »hribo
lazcem« (horolezcem) a oslavil své 60leté narozeniny
mimo Záhřeb, v slovinských lázních Kamniku. Spo-
lek chorvatských spisovatelů vyslal k němu depu
taci, jež složila mu čestný dar — umělecké album.
Slowacký
Mickiewicz
Borzeck
Polák
Szawiawski
Zajcův
Zakopané
Tieté
Brasilia
jižní Amerika
Lublaň
Moskva
Mar
Záhřeb
spo
Kohan in Vlasta
U boj
24
article
*»Čzas« přináší pěkný přehled poslední dra-
matické produkce polské. Zofja Wöjcická, jež
nabyla jisté popularity svou »Psyche«, vystoupila no-
vou hrou »Eva«. Maliř Ondřej a jeho choť Eva jsou
dvě fantastické duše, jichž antickou idyllu kazí matka
Ondřejova, brutálně-realistická povaha. Dojde k ná-
silnému rozuzlení konfliktu. Eva, chtějíc znovu s On-
dřejem býti šťastnou, zaškrtí svoji tchýni. Tím faleš-
ným tonem drama končí. — Tím sympatičtějším je
obrázek »Jako to listí« od Jana Lady. Vyhnanec na
Sibiří dostává od sestry své zemřelé nevěsty listya
zamiluje se do ní na dálku. Po létech na těle a na
duši rozbit, vrací se domů, pozná svou lásku, ale
vida, že by zničil štěstí její a jejího bratrance, re
signuje na vlastní štěstí a odchází. Prostý, nepathe
tický způsob Ladova líčení činí práci cennou a mi
lou. Vedle toho vyšlo poslední dobou díletantské
drama H. Scipiona »Karylia aneb Vlastenecká fraška«
nezdařené fantastické drama Jana Miodoborskéh
»Dwa dwory« (vystupují tam allegorie la: Terro
rismus s vousy vílémovskými, Péro v kostumu Me
fista atd.) a ubohé zdramatisování Mickiewiczový
Stowianin.
Pražyny od G. Banníelda.
Eva
Ondřej
Ondřejův
Lada
Ladův
H Scipio
Karylius
Jan Miodoborskéh
Dwa
G Banníeld
Sibiř
Mickiewiczový Stowianin
25
article
Cizi spisy-
* Georg Webers Lehr. und Handbuch der Welt
peschichte. Einundzwanzizste Auflage. Vierter Band
Neueste Zeit. Lipsko, 1905. Engelmann.
Z četných auktorů všeobecných dějepisů, kter
v XIX. století byly v Německu vydány, nejoblí-
benější a spolu i nespolehlivější byl Jiří Weber v
Heidelberce. Zvláště pak hledána byla jeho dvou-
dílná príručka všeobecného dějepisu i pro bohatý
obsah, těžící ze všech vynikajících děl odborných,
pro vhodné látky róztřídění, úsečnou, ale poutavou
dikci a trelné úsudky. Teď, po smrti neúnavného
auktora, přikročilo nakladatelství k novému, po řadě
již jednadvacátémuvydání příručky Webrovy, jež
zůplna znovu zpracoval A. Baldamus. Nové zpracování
hledí zachovati všechny přednosti knih Webrových.
ale jest přirozeno, že značně jest rozšířeno se zře-
ním k obrovskému rozvoji moderního dějepisectví a
k vážným událostem, jimiž naplněna jsou léta právě
uplynulá. Čtvrtý právě vydaný svazek projevuje sám
o sobě, o kolik rozšířena jest původní dvoudílná pří-
ručka. Ve shodě s názorem, který nabývá obecné jž
platnosti, pojednává čtvrtý díl tento o nejnovější době.
zahájené revolučním hnulím, jež předcházelo velikou
revoluci francouzskou, a končí patnáctidenní obrov-
skou bitvou letošního března u Mukdena. Podávajíe
bedlivě učiněný výběr všech událostí nejnovější dobou
zahrnutých, stává se jednadvacáté vydání příručky
Georg
Webers
Lehr
Engelmann
Weber
Webrův
Lipsko
Německo
Vierter Band Neueste Zeit
und handbuch der Welt
26
article
Webrovy vílanou pomůckou vzdělancům všech ná-
rodů pro něž je psáno. Čtenář postřehne v něm odlesk
veškery dějepisné práce naší doby a nebude ani př
líčení věcí německých uražen přílišnými výbuchy
chauvinismu, jakéž pohříchu plní i vážná vědecká
díla německá. S příkladnou pečlivostí vylíčeny a
soustavu uvedeny i děje nejnovější. Úsudky o věcech
rakouských nejsou ani tam, kde byly v prolivě se
zájmy pruskými nebo velkoněmeckými, nesympa tické
zmínky o českých poměrech prosty jsou vší jízlivosti
Webrův
27
article
Bibliografie.
* Pán světa. Román Julia Vernea. Autorisovaný
překlad Fr. Vojtíška.
* Tajemník paní vévodkyně. Napsal Léon de Tin
seau. Přeložil J. J. Benešovský-Veselý. Vyšlo ve Vi
Iímkově knihovně
* Mistr Jan Hun. Napsal dr. V. Flajšhans. S čet-
nými illustracemi. II. vydání. Vychází nákladem Jos
R. Vilímka v Praze.
* Nový román K. Klostermamla, vycházející pod
názvem „Světák z Podlesí“, vzbuzuje oprávněný zá
jem českého čtenářstva. Nákladem Jos. R. Vilímka
* Z českých mlýnů. Zajímavá humoristická sbírk
z péra K. Tůmy a s přečetnými illustracemi K. L
Thumy. Nejlepěím doporučením této publikace jes
její IV. vydání. Prvý díl však obsahuje humoresky
namnoze nové, jež v dřívějších vydáních nebyly ob-
saženy
Mistra Jana Husa Sebrané Spisy. V novou če
štinu převedl Milan Svoboda. Úvody a vysvětlivkami
opatřil dr. V. Flajšhans. Vydává Jos. R. Vilímek
Praze.
* J. Stare, Leitfaden zur Ablegunu der Steuer-
amtspüifung. Vyšel právě II. díl, jímž spis zakončen
a prodává jej po 8 K spisovatel v Kršku v Kraňsku
* Prof. Frant. Pösl, Kapitoly o české poesii
národní. V Jičíně, 1905. Nákladem spisovatelovým.
* Vilímkův průvodce Sumavou. V Praze. J. P
Vilímek.
Verne
Vojtíšek
Léon
Benešovský
Veselá
Jan Hun
doktor
V Flajšhans
R Vilímek
K Klostermaml
K Tůma
K L Thuma
Hus
Svoboda
profesor
František
Pösl
Vilímkův
Sumavá
J P Vilímek
Francie
Praha
Kršek
Kraňsko
Jičín
Iímkov knihovna
Leitfaden zur Ablegun der Steuer
K spisovatel
28
article
Prostě se ohlašujíc vnější formou pouhého ce-
stovního rádce, jest příručka talo důstojným členem
v řadě vydaných již šumavských monografií a při-
spěje k poznání kraje přírodně v Čechách nejmaleb
nějšího i nejzajímavějšího. Upravena jest po oevěd-
čeném již vzoru touristických přírůček v příhodněm
kapesním formátě a skládá se ze čtyř dílů, zahrnujíc
Budějovicko, jižní Šumavu, Královský Hvozd s če-
ským jeho podhůřím a Český Les. Po zevrubném pro-
čtení celého dílka můžeme s dobrým svědomím usou-
diti, že jest zpracováno velmi svědomitě a s náležitou
znalostí věcí, přihlížejíc z praktické potřeby i ke zje-
vům nejnovějším. Zvláště vyjímáme hojný výběr
správných místně historických údajů, jimiž se velice
podporuje zájem touristický a přesnou toponymii, vá-
ženou ze spolehlivých pramenů a z novějšího věde-
ckého zkoumání. Tak správně místo nemožného novo-
tvaru Ostružna neb Ostružná vyskytuje se
příručce tvar Pstružná, listinami ztvrzený. B
vorské pomezní město CHam nad Řeznem zove s
od staletí česky Kouba, kteréž jméno vyskyluj: se
již v zakládací listině biskupství pražského, u Jezer-
ní bory (str. 101) bylo přičinili původní český tvar
Ostrá hora, známý z Willenbergových kreseb, je-
hož zkomoleninou jest nynější německý tvar Oss r.
místo Přívczec psáti jest správněji Příhv oz-
dec. Po stránce praktické pohřešujeme podrobné
mapy k dílku připojené, tatáž jest nezbytnou částí
každé cestovní příručky.
Kouba
Willenbergův
Čechy
Budějovicko
Šumava
Cham
Řezno
29
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze VII. Se svo-
lením správy Národního divadla hraje se dnes Sar-
douova populární veselohra »Madame Sans -Gene«,
v překladu B. Frídy. Titulní úlohu hraje paní Košne-
rová, Fouchea pan Hlavatý. Napoleona pan Počepi-
cký, hraběle Neipperga pan Čekanský. Lefébvra pan
Lachman, jenž má i režil Začátek o 7. hodině. Po
divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhy. Zejtra
jest představení vzájemně se podporujícího spolku
»Svatopluk« v Praze—VII. Bude se hráti velká vý-
pravná fraška se zpěvy »Pražané v Pekinu«. Začátek
o 548. hodinu večerní. Ceny míst poloviční. Správa
divadla dovoluje si upozorniti, že obecenstvo jdoucí
do divadla, neplatí žádného poplatku na koncert Kmo-
chovy kapely, který v tutěž dobu v zahradní restau-
raci »Uranie« bude se konati. Ve čtvrtek je benefiční
večer jednoho z prvních členů, režiséra pana Frant.
Hlavatého, jenž k tomu účelu napsal si výpravnou
frašku se zpěvy, evolucemi a tanci »Misní kocouři«.
Hudbu komponoval dirigent »Uranie« pan E. Starý.
+ Z kanceláře smichovského divadla. Dnes hraje
se po delší přestávce Offenbachova burleskní opereta
»Modrovous«. Titulní úlohu zpívá pan Beneš, Boulot
sl. Hadrbolcova a krále Bobše pan Charvát. Režisé
Josef Kubík. Zejtra v sobotu hraje se Offenbachova
opereta »Krásná Helena« s paní Ziegierovou v titulní
úloze.
+ Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se při malých cenách »Návrat Karla XII.
do vlasti«. Veselohra o šesti obrazech, dle francouz-
ského od Rotha, zčeštěno od K. Pünera. Zejtra při
malých cenách »Růžena a Růženka«. Příšti před-
stavení »Pražských švadlenek« bude v neděli večer.
Při stém provedení této hry bylo divadlo vyprodáno.
Sar
Sans
Frída
Košne
Fouchea
Hlavatá
Napoleon
Počepi
Čekanský
Lachman
Svatopluk
František
Hlavatý
E Stará
Offenbachův
Beneš
Boulot
Hadrbolcův
Bobeš
Charvát
Kubík
Helena
Ziegierová
Král
Karel XII
Roth
K Püner
Růžena
Růženka
Praha
Peking
lidový divadlo
národní divadlo
Pištěkův lidový divadlo
Genus
Misní kocour
30
article
Hudha.
Hudha.
Interview s mistrem Nedbalem,
skladatelem českým,
starostou a dirigentem České Pilharmonie
a členem Českého kvartetta.
(Potournéech a předtournéemi světo-
vými. — Velké scény české. — Jen Ná-
rodní divadlo? — Příští díla mistrova
— První autentická sdělení o osudech
a krisi České Filharmonie a podmín-
kách příštího jejího vývoje. — Křížov
cesta České Filharmonie. — Příští
vývoj české hudby. — Opery a sym fo-
nické skladby. — Nejslibnější mladi
skladatelé čeští. — Hudební vyspělost
obecenstva českého, německého a ru-
ského. — Choulostivá otázka.)
Nedbal
Křížov
Český Pilharmonie
rodný divadlo
Český filharmonie
31
article
—yer— Z Tábora, 3. srpna.
Tábor
32
article
Jasné zvuky klavíru zazněly mně v sluch, sotva
že jsem usadil jakž takž rodinu svou v pokojíku
»professorské« villy. V útulném letohrádku professor
Vycpálka na táborském svahu Lužnice. Jásavé,
křepčivé tony. Rozpomněl jsem se na ráz: úryvek
z baletu »Pohádka o Honzovi«, z baletu, kterýž za
přítomnosti dvou císařů vídeňské obecenstvo, nej-
cizejší a tudíž zrovna zůmysla nejchladnější
k hudbě české, nedávno teprv zasypalo nekonečnou
pochvalou. Jaký tón, jaký úder! . ..
Tážu se hostitele svého... »I toť Nedbal dole po
námi si krátí dlouhou chvili!« »Ach, místr Nedbal
— u vás?« »0, již po týdny, až na malou pře-
stávku, kdy vylétl si do Turina !« Jak nespěchal
bych stisknouti ruku slavnému už dnes skladateli,
jak nespěchal bych pohovořiti si s ním !... Po-
chopil jsem ovšem, že náš mistr hleděl uniknouti na
pár týdnů aspoň všemu ruchu veřejnému, polleskům
i ovacím; jaký div, že má rád aspoň zde v Táboře
svatý pokoj. — »Jsem zde šťasten! nad lesy, nad
lukami, nad Lužnicí! Všsktě jsem po celé měsíce
neviděl nic než vlak, hotely a koncertní síň. — Jak
jest dobře schovat se před lidmi!« — Leč přes to
mne přijal co nejsrdečněji a co nejotevřeněji.
Vycpálek
Honz
Nedbal
Turina
Lužnice
Tábor
33
article
Oknem velkého pokoje, kterýž mistr v tomto
létě obývá, viděli jsme přes útulnou, slunnou
terasovitou »svoji« zahrádku Lužnici, údolí její
a borové i smrkové lesy na protějších svazích.
Vzduch vonný vanul okny do prostorné, ale
prosté komnaty. Jest Nedbal náš prostota sama,
dovedl na příklad podílem dvou tisíc zúčast-
niti se záchrany Filharmonie, ale sám nestojí
o to, aby si pěknými výtěžky svých světových
koncertů zjednal nějaký přepych. Jediná zábava,
které se oddává vášnivě, až jsem mu »vraždění«
to vytýkal, jest lov. Dříve celý den viděl
jsem ho, jak sedě zcela po demokraticku bez
kabátu a vesty u klavíru, komponuje . . . Ale
od té chvile, co nastala honební sezona, u kla-
víru ho neviděti ... Misto tonů lahodných ra-
chot pušek. A potom prý hudba odvyká bojia
energii. .. Chtěl jsem tuhle mluviti s mistrem
o nové nějaké opeře. Přerušil mne, celý záře:
»Zastřelil jsem dnes 12 koroptví a dva zajíce —
víte, co to jest?« Také úspěeh, pravda. Tak mne
napadlo: jaké štěstí pro naše umění, že zákon
honební jest přísný a po mnoho měsíců lov
zakazuje a že nedovoluje i mistru našemu za-
měniti častěji taktovku za pušku. Přiznám,
překvapilo mne, že Nedbal, ač většinu roku
žije jen hudbě, není myšlenkově nijak jedno-
stranně vyvinut, vlastnost to, kterou shledáváme
u tolika »muzikantů«. Znám výborné mistry
a výtečné virtuosy, kteří nemají smyslu pro nie
jiného, než pro techniku hudební, kterým jest
třeba i lhostejným všechen ostatní postup kul-
turní, aneb jejichž všeobecné vzdělání jest až
běda žalostné. U Nedbala překvapily mne tudíž
tím více vzdělání, zájem, kterýž jeví také
ostatní věci kulturní a zvláště i psychologická
bystrost jeho . ..
Nedbal
zahrádka Lužnice
34
article
Jeho znalost povah a přímost, jakou se vyslo-
vuje o nich a to temperamentem, kterýž doka-
zuje, že u něho není ochablosti morální, s niž
setkáváme se u tolikerých geniů hudebních, to
vše zvláště sympaticky působí. Kdož by si ne-
zamiloval muže, kterýž, ač jeho dílo trží bouře
pochvaly i nejzmlsanějším obecenstvem hudeb-
ním, jakým jest lesklé publikum velikých di-
vadel, ač světové listy šiří celé sloupce uznání
o jeho skladbách, o jeho dirigentském umění,
kterýž od Něvy až po Ticino, od Dunaje až po
Šeldu šíří slávu české hudby — přece žíje, mluví
a jedná tak prostě a skromně, jako skutečný
muž z lidu, u něhož není ani památky po známě
nafoukanosti a domýšlivosti některých našich
virtuosů, pouhých virtuosů, kteří mimo techniku
hudební nemají ani zbla tvořivosti a vzděláním
často ani terciánu se nerovnají. Nedbal jest ve-
Nedbal
Ticino
Dunaj
Šelda