ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 090045a0-78ec-11dc-8644-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 31 celkem · entity: person 120, place 76, org 17, work 6
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
11. srpna 1905. Číslo 219.
4 article
»Giornale d' Italia« rozepisuje se pod titu- lem »Rakouští agenti v rejdě sv. Marka« o tom, jak dvě zábavné jachty pod vlajkou rakouskou vysadily pasažery na břeh poblíž nových opev- nění malamocckých. Tito pasažerové byli pak lloydovým parníkem, mezi Benátkami a Terstem jezdícím, na širém moři opět na palubu přijati a unikli tak další kontrole italských úřadů. Pozorování zmíněných opevnění — míní list vlašský — bylo tím podezřelejší, když jde tu zrovna o zmíněná opevnění, jichž dřívějš plány byl pověstný již Pozzi odvezl do Vídně. Další případ: Turinské »Stampě« a řím- ské »Patrii« telegrafoval korrespondent jejich že důvěrník jeho na vlašské lodi válečné »Coalit« sdělil mu, že »Coalit« 3. t. m. přistihl na sar- dinské námořní stanici Maddaleně rakouskou lod válečnou, provádějící různá pozorování; loď t zmizela pak rychle směrem jižním. Velitel »Coalitu« sdělil to ihned staničnimu veliteli moddolenskému a knížeti Guollierovi telegramem bezdrátným. Sdělení »Patrie« vzbu- dilo v Římě značné vzrušení, zvláště když se z jiné strany dokázalo s celou určitosti, že běží o cvičnou kadetní loď rakouskou. »Císař Fran- tišek Josef«. Ministerský předseda Fortis vrátil se z do- volené a svolal mimořádnou mínisterskou radu. Veřejnost italská tvrdila ihned, že v ministerské radě jednáno o tom, jaká objasnění mají býti na Rakousku žádána. Potom ututlána věc kommunikém, v němž tvrzeno, že velitel lodi ra kouské sám byl stanici moddolenské příjezd svůj ohlásil. Kdy? — nedodalo se však. Třeba že snad i z jisté strany události ty se budou přepinati, již okolnost, že se jim věři a žes veřejnost jimi široce zabývá, dokazuje, že sto- jíme před takým podrážděním mysli, jakéž by snadno mohlo způsobiti výbuchem svým daleko- sáhlé důsledky.
svatý . Marek Pozzi Maddalena Fran Josef Benátky Terst Vídeň Řím Rakousko Patria Fortis Giornale d ' Italia
5 article Otázka auskultantská.
Otázka auskultantská. Poznámky ze soudcovských kruhů.) Sluníčko naděje, zasvitnuvší v posledníel lotošních dnech březnových našemu soudcov- skému dorostu jmenováním 108 auskultantův adjunkty soudními pro království české, sotvaže se ukázalo, zašlo, zapadlo a již příliš dlouho koupá se ve tmách. Jak jsme se již podrobněji zmínili, přes 8 právních praktikantů, valnou většmou nemajet ných, na směnky a ze směnek žijících, konají cích státní správě po dobu 18—27 měsíeů (o čekatelích s praxí kratší ani nemluvíme, všech je na 200) úplně bezplatně platné služby, čeká dednes bezvýsledně na své auskultování, ač uskutečnění téhož při trochu dobré vůli ochoty mohlo býti tou dobou událostí dese neděl starou. Příčinou nedůvodného tohoto 2 14měsíčníh odkladu v obsazení uprázdněných míst auskul- tantských, jak se právě dovídáme, jest okolnost že tentokráte poprvé — a to budiž v dějinách soudnictví v království českém dobře vzato na vědomí — vláda zcela nezákonně vinou pre- sidenta vrch. zem. soudu pro království české zasahuje svým hlasem a vlivem i v jmenování těchto služebníků justice a tentokráte poprvé ku předmětům svých politických operací řadí také auskultování soudních praktikantů. Jmenování auskultantů v království českém — jež vždy jindy provedeno v několika dnech — náleží jedině do právomoci senátu vrch. zem. soudu pro království české, sestávajícímu z pre- sidenta jeho ryt. Wesselého a jím jmenovaných 4 přísedících — dvou národnosti české, dvou národnosti německé.
6 article
Dle došlé nás zprávy, zamýšlí vláda (l na uprázdněných 108 míst auskultantských aus- kultovati pouze 40 právních praktikantů a to 23 národnosti české, 17 národnosti německé, při čemž 10 většinou dobře situovaných německých právních praktikantů s praxí pouze několika- týdenní, chce protežovati na újmu nemajetných jich kollegů s praxí skoru dvouletou, jedině proto, že tito jsou národnosti české. V rakouské justici není pamětníka podob- ného zamýšleného vládou postupu při obsa- zování míst auskultantských a bohdá také ho nebude. Bylo by něco podobného vůbec mož- ným ve státě, který se chce dát nazývati státem právním? Hrdé vědomí každého soudce o základním státním zákonem jemu zaručené samostatnosti neodvislosti a sebevědomé provádění zásad těch i se strany českých členů senátu jmenovacího Komár má však důmyslné zařízení, sražení krve předejíti. Vpustí slinu, sražení krve zamezující, do rány výběžkem spodního pysku, jenž před- stavuje chitinovou rourku, t. zv. hypopha- rynx. Jelikož tím ochromi vlasečnice v kůži, kol rány ležicí, objeví se lehké zardění kol místa bodnutí, jež nemusí míti samo o sobě žádných zlýcn následků. Avšak při bodnutí mohou různé na kůz oběti neb v kousadlech hmyzu se nalézající zá- rodky nakažlivé vniknouti do rány. Neblahou náhodou mohou takto vzniknouti hnisající rány septické zimnice, tedy vše to, co nazývá se v lidu „otravou krve“. V teplejších krajinách poznána však celá řada hmyzu, kde jisté druhy jsou stálými šiřiteli nákazy. Nelze se o tom zde šířiti, nož jest již veliký pokrok, že počíná se bádati v tomto oboru; neboť celé úrodné krajiny druhdy stávají se neobytelnými právě drobnými těmito šiřitela zhoubných epidemií.
Komár
7 article
Nojen člověk, ale každý tvor jeví snahu, po- kolení své rozšířiti po okršku co nejširším. Víme nyní, jak dovede se mnohý druh přizpů- sobiti změněným poměrům a způsob života úplně pozměniti. Člověk, zabíraje cizí kraje, roz- šířil bezděčně celou řadu nemilých průvodců. Několik uvedených příkladů ukazuje, jak i hmy dovede změniti svého hostitele a šíří se úžasně. kde špína a nedbalost poskytují mu příznivé bydliště. Ve velikých městech nepřirozeně hromad se obyvatelstvo, tísnící se namnoze v příbytcíeh nedostatečných. Jaké tu nastávají těžké úkoly strážcům veřejné čistoty a assanace. Velíké se dějí pokroky v péči o veřejné zdravotniclví. Láska k čistotnosti musí však proniknouti do všech vrstev lidu. Neníť bez nebezpečí pro člo- věka ani nepatrný hmyz, proti němuž stále n stráži býti jest nucen jak obyvatel města, tak B. B. i venkova. a naprosto objektivní stanovisko presidenta vrch. zem. soudu pro království české ryt. Wesselého může a musí býti jedině správnou odpovědí na nátlak vlády se shora činěný a jedině správně zvolenou cestou na rozcesti. Či mohla by nejvyšší soudní instance v krá- lovství českém, mající býti zářivým vzorem konání spravedlnosti instancím nižším i svému dorostu, říditi se zásadami jinými, než právě zmíněnými? Mohla by táž instance jinými ce- stami než tuto zmíněnými, zvláště však bezdů- vodným a nezákonným praterováním jejího soudcovského dorostu chtfti témuž vštípiti lásku k věci a utvrditi v něm již silně zviklanou víru ve spravedlnost?
8 article
Poukazuje-li president vrch. zem. soudu pro království české ryt. Wessely ve své opravě v „Politik“ k tomu, že jmenování auskultantův nepřináleží jemu, nýbrž zvláštnímu senátu, ne- můžeme ho při nejlepší vůli sprostiti výtky spoluzodpovědnosti za nynější neblahý stav soudcovského dorostu, v uvážení, že on sám jes dovolávaného se jím senátu tvůrcem, předsedou a duchem. Adjutum auskultantův ročních 1000 K jest příliš nízkým, aby se o něm dalo mluvit seriosně a jsme příliš daleci, podezřívati vládu z úmyslu, jakoby i ony z praktikantův, jež zamýšlí aus- kultovati, odkladem v jejich jmenování chtěla zkrátiti o služné jejich, uvolněné od doby uprázdnění míst těch, tedy 1. dubna 1905, n prospěch nenasytné, věčně hladové státní po- kladny. Plat auskultantův měsíčních 41 zl. ne- lze přece brát vážně jako nějaké služné, jako mzdu člověka, plně zaměstnaného, se vzděláním akademickým, jest to vlastně almužna vyšší po- tence, kterou její příjemce musí si přivydluže- ním se na potřebné životní minímum doplniti. kterou si má vymoci on — její příjemce — ne státní pokladna. Jsme přesvědčeni, že stav tentc jest znám i státní správě a stejně doufáme, že činitelé, za dnešní trapnou situaci následkem neobsazení míst uprázdněných zodpovědní, př nastávajícím brzkém jmenování nešťastným, ne- vinným obětím politických poměrů jistě po- skytnou satisfakci mravní i hmotnou vyplacením jim jich služného, nehledíc k době jich jmeno- vání od okamžiku vakance míst tčeh.
Wessel
9 article Slovenská výstava v Hodonině.
Slovenská výstava v Hodonině. Zemská jednota hostinských a kavárníků pr Moravu a Slezsko, se sídlem v Brně, svolá vá všeobecný sjezd hostinských morav skýcb, který se koná ve středu dne 23. srpna v Hodeníně ve dvoraně holelu »Evropa.« Pořad sjezdu: 1. Úvítání hostů na nádraží sjezdovým komitétem. 2. Prohlídka města. 3. O 1i hodině sjezdové jednání ve dvoraně hotelu »Erropa« 4. Společný oběd. (Couvert 2 koruny.) 5, Společná návštěva výstavy. Pořad sjezdového jednání: 1. Zahájení sjezdu a uvítání přílomných před sedou »Zemské jednoty hostinských a kavárníků pro Moravu a Slezsko« panem Osvaldem Bindren z Brna. 2. Volba sjezdového předsednictva. 3. »O sjezdech minulých a jich významu pr živnost hostinskou«. Referent Josef M. Ratím, tajemní a redaktor »Zemské Jednoty« z Brna. 4. »Pivovary a hostinští«. Referent AI. Navrátil restauratér z Mor. Ostravy. 5. »Novella řádu živnostenského a stav hostin ský«. Reforent Jos. M. Razim, tajemník a redakto »Zemské Jednoty« z Brna. 6. »Následky zavedení zemské pivní dávky- Referent Rudolf Marek, restauratér z Prostějova. 7. »O nutnosti a prospěchu společné odborov organisace a jednotné společné úřadní síle«. Rele rent Eda Balcárek, restauratér z Napajedel. 8. Volné návrhy. 9. Doslov,
Osvald Bindren Navrátil Mor M Razim Rudolf Marek Balcárek Hodonina Morava Slezsko Brno Evropa Ostrava Novella Reforent Jos Prostějov Napajedla
10 article
Slet a cvičení Sokolstva v Hedoníně na výslavě. Poněvadž se vyskylly v některých listech klamně zprávy o době sletu sokolského v Hodoníně, uvádíme podrobný pořad: Dne 12. srpna v sobolu večer přátelský večer a uvilání prvních hostí. Dne 13 srpna dopoledne uvítaní hostí ostatních, zkouška prohlídka výstavy. Po obědě průvod na výstaviště kdež budou lidové zábavy Slováků. O pdi 4. hod. veřejné cvičení Sokolstva. Po cvičení opětně zábavy Slováků na výslavišti. Večer odjezd na nocleh do Uh. Hradiště. Dne 14. srpna výlat na hrad Buchlov. Dne 15. srpna výlet a cvičení v Břeclavě a prohlida »Lednice«. Lístek do výstavy jest za 40 h a opráv- ňuje k libovolnému použiti po celý den. O obedy bude postaráno. Žádáme bratry činovníky žup i jednot, aby nám ihned oznámili přibližný počet účastníků
Slovák Hodonín Buchlov Břeclava
11 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „Křivá cesta“ ke druhé české universitě. „Konserv. Corresp.“ přináší zprávu, podle kte- réž vláda zamýšlí ještě na podzim v poslanecké sněmovně podati předlohu ve příčině zřízen české university v Králově Poli a něme- cké v Brně samém. Otázka umístění české university bude prý důležitější než byla v Opavě. ale prozatím nebude nejhlavnějším bodem. Nejkritičtějším bude tu prý stanovisko morav- ských Němců, odhodlaných předlohu obstruovati bez ohledu na nedožadovanou nabídku něme- cké university. Proslýchá prý se však, že vláda hodlá zůstaviti úplně českým poslancům, aby Němce pohnuli cestou dorozumění mozi stra- nami k upuštění od jich odporu. Tím by však celá záležitost byla uvedena na falešnou kole — dovozuje „K. C.“, neboť čeští poslanci stůj co stůj vytrvají na stanovisku zásadném, žev otázce české university Němcům nenáloží žádné právo odmítací a že záležitost tato vyřízena být musí jedině cestou dohody mezi Čechy a vládou. K zamození obávaného politickéh konfliktu a vzhledem k tomu, že by Češi par- lamentní vyřízení universitní záležitosti považo- vali (?) za odklad na dlouhou dobu, má „K. C. návrh prostředkovací, totiž bezodkladné aktivo- vání české university na základě císařského na- řízení a ponechati purlamentu, aby co nej rychleji prozatímní nařízení nahradil zákonem.
Němec Čech K C Brno Opava Čechy
12 article
Cesta tato nebyla by snad nejpřímější, do- dává „K. C.“, ale na obstrukci, a o tu se jedná, cesta přímá neplatí. „N. Fr. Presse“ dodává k tomu, že vláda prozatím stojí na tom stano- visku, že university mohou býti zřizovány to- liko cestou zákona, s vyloučením císařského na- řízení a pokud jsou ji známy úmysly barona Gautsche, zavrhuje v každé i této otázce cestu paragrafu 14. Přijde na to, který z obou or- gánů, zda „Kons. Corr.“ či „N. Fr. Presse“ lépe zná úmysly bar. Gautsche, a bude-li na podzim vůbec rozhodováno o universitní otázce.
Gautsch
13 article
Dorozumění mezi Čechy a Němci v otázce uni- versitní jest přece po uveřejnění Pražákova uni- versitního elaborátu pro stálý výbor vyloučeno ano nadobro rozbito; schůze subkomitétu, která bude jednat o smířovačkovém junctím pro universitu, může být velmi snadno také poslední schůze vyrovnacího výboru vůbec — nejsou-l vášně na Moravě jen líčeny a přípovědi jer prázdny! Horoskop, který druhé české univer- sitě postavila „Kons. Corr.“, jest jinak půvab- nější všech dosavadních, v Králově Poli a — křivou cestou císařského nařízení! Mohli by Češi i kdyby otázka druhé české university byla zůstavena rozhodnutí českých zemských po- slanců na Moravě, něco podobného přijati? Krá- lovo Pole je vyloučeno a priori, universita císař ským nařízením nepřijatelna, — české právo na druhou universitu nemá apotřebí křivých cest, tím méně, že universita, vzniklá nařízením, jest bezcenna a každým semestrem odvola- telna! — »Rozčilení vysokého stupně« bylo kon- statováno zase jednou u Němeů v Č. Krumlově Na neděli připadá totiž v Krumlově okrskové evičení sokolské, k němuž propůjčena tamní knižecí letní jizdárna, a Němci tamější, jakmile o tom zaslechli, jali se býti znepokojenými.
Němec Pražákův Čech Čechy Morava Č . Krumlov Krumlov Něme
14 article
Jak známo, mají naši Bajuváři své city velice v moci i dovedou jejich žár podivuhodně snadno regulovati, na pokyn místního »písmovůdce« hoří náhle všechny hlavy v městě, schůze je rychle svolána a nejplamennější resoluce snadno nalezena. Proti slavnostem českých menšin, do jejich rukou vydaných, mají osvědčený prostře- dek, jehož hodlají použiti i v Krumlově. Přede- vším pokřik na okresní hejtmanství, aby Če- chům slavnost zakázalo a pro zajištění tohoto zákazu — ohlášení vlastní schůze s výzvou všech lídí z německého sousedství, kdož jen klackem vládne. Všechny venkovské listy ně- mecké píší úvodníky na thema »hrr na Čechy«, orgány pražského kasina lermo sesilují, aby byl slyšeno na Malé straně a obvyklý facit — zákaz obou slavností. Takovým výsledkem dává s německému štvaní c. k. schválení a hejtmanství, kteréž mu povoluje takovým provokovaným zá- kazem, samo sobě vystavuje vysvědčení, že nen s to zaručiti občanům české národnosti volný průtah z města do města, spolkům s řádně po- tvrzenými stanovami jich bezůhonné provádění.
Krumlov Čechy
15 article
Naše sokolské jednoty, ač dosud vždycky osvěd- čily, že dovedou se vzorně držeti a že jsou v příčině veřejného vystupování ideální organi- sací taktnosti a slušnosti. Jich dějiny, jieh slavnosti, jich výlety zaručují jim všechen nárok na ochranu před fanatickou chasou německou, před očima úřadu na ně seštvanou, a výlety jejich do »uzavřeného« by měly být od politi- ekých úřadů podporovány už pro jejich výchovný vzor německým kulturníkům. Česká veřejnost hledí s napjetím ke Krumlovu, jak se hodlá politický úřad zachovati, a zákaz sokolské slav- nosti nesnese bez přiměřené rsakce, kteráž při- slušné kruhy poučí, že se Češi již nabažili toho býti psanci ve vlastní domovině! — Reginald Czermack očištěn! Správe německé pokrokové strany, podepsáním dra.
Čech Reginald Czermack Krumlov
16 article
Eppingera m. p. uveřejňuje ve svých orgánech dekret, kterýmž snímá se z Reginalda Czer- macka, komorního rady sídlem v Teplicích, »velký zemský acht«, prohlášený nad ním libě- chovickým obecním výborem i všemi pravo- věrnými Němci zachovávaný za to, že prodal svou vilu v Liběchově — Čechu. Záležitost vleče se už dlouhé měsíce a je věru s podivem, že se z ní nešťastný Reginald neminul s roz- umem. Po bezpříkladněm štvaní předložil všechna akta, prodeje se týkající, správě německoliberáln strany, kteráž dala věc vyšetřiti třemi svými členy, k vůli větší jistotě každým zvlášť (l) shledáno, že mu nemůže býti činěna žádná výtka pro prodej jeho víly v Liběchově. Bude-li miti p. Czermack pokoj také od Všeněmců, jest otázka. Po jedné straně by byl umyt.
Němec Čech Reginald Teplice Liběchov Reginald Czer
17 article
— Z Tábora, 10. srpna. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Po návrhu novináře pražského pana Josefa Pachmayera, jenž tu po návratu do Čech na nějakou dobu na zotavené prodlel, roz hodl se kruh uvědomělých občanů táborských, jakož i žurnalistův zdejších a zde dlících, za- slati proslulému publicistovi a politiku francouz skému a vroucímu zastanci shody se Slovan stvem, jakož i hlasateli principu národnostního. Pavlu Děroulědovi k informační cestě jeho do Vídně, pozdravný, upřímný telegram. Depeše t zní v českém překladu takto: »Panu Pavlu Déroulědovi, slovutnému po- litiku, publicistovi a spisovateli ve Vídni, Barten- steinská ulice. U příležitosti Vašeho příjezdu do říše, jež nezná spravedlnosti pro Slovany a do města, kteréž odpírá dokonce i obecné školy pro dvě stě lisíc svých spoluobčanů slovanských, zdra- víme Vás, pane, i my, občané a žurnalisté slo- vanšli, zdravíme ve vás muže, kterýž vždy zá- pasil za ideu národní a za spravedlnost. Posíláme Vám pozdrav z tohoto města svého, Tábora. kteréž zbudovati dal Žižka, aby hájil velikýeh pravd Jana Husa, našeho mučenníka českého.
Pachmayer Pavel Děroulěd Žižek Hus Tábor Čechy Vídeň Slovan
18 article
Zdravíce muže, kterýž nikdy neustal hlásati pravdu, mužnost a čest, doufáme, že zavítáte také mezi národ český, kterýž jediný ve straš- livém roce 1871 měl odvahu přes hlavy spo- lečného nepřítele projeviti své city sympatické k Francii a proti míru frankfurtskému — že zavitáte i mezi Slovany, abyste zvěděl prav du o poměrech tohoto státu, pravdu, jež nebude vám odhalena ve Vídni, v tomto městě, jež ne- miluje veliké Francie a jež nenávidí Slovany Podpisy: Dr. Bláha, advokát, Beck, re- daktor »Táborského Kraje«, Ludvik Fra nk, redaktor, J. Heller, stavitel, MUDr. Jehli- čka, městský fysik, Ant. Kalina, redaktor »Českého Jihu«, Viklor Michka, kooperátor, Antonín Neumann, stavitel, Josef Pach- mayer, člen redakce »Národních Listů«, Vilém Votruba, redaktor »Lidových Novin« Na adresu pana Jos. Pachmayera došla tato telegrafická odpověď pana Pavla Déroulěda: »Nejdražší pánové moji! Jsem vašín vlasteneckým appelllem právě tak poctěn, jako dojat jsem chvalnými slovy, v nichž oceňujete mé snahy ve pro- spěch Francie, i moji věrnost k zásadám mým. Přes to nemohu, nemíním a nesmím dáti vám jiné odpovědi, nežli kterou dal jsem jako Francouz návštěvníkům uherským hned na zejtří příjezdu mého do Vídně. Mám povinnost, a myslím že i právo, studovati zde problém pangermánský a zkoumati, v jakém směru by taký či onaký rozklad císařství habsburského urychlil řešení problému toho. Avšak jako cizinec, host — host z vlastní vůle — země, kdež jsem byl dobře přijat, poruši bych dle mého mínění zákony pohostinnosti, kdybych vmísil se veřejně do její sporů do její záležitostí. Stačí zajisté, že jsem vám vysvětlil pohnutky reservy svoji, aby generosní
Slovan Bláha Beck Táborský Ludvik J Heller MUDr Jehnout Antonín Kalina Viklor Michka Antonín Neumann Josef pach Votruba Jos Pachmayer Pavel Déroulěd Francouz Francie Vídeň Slovan
19 article
duch váš mne omluvil a mne pocho- pil. Pokud se týče pozvání, bych navštívi vaše město, jehož sláva i hrdinstv jsou zapsány v historii, i abych uetil mezi vámi a s vámi nesmrtelnou pa- mátku Jana Husa a Jana Žižky, přijímám v zásadě pozvání to Prosím jen, byste odložili uskutečnění úmyslu mého až do plného uzdravení slečny Dérou- lědovy, poněkud ještě churavící. Přijmětež, pro- sím, nejdražší pánové, vedle mého diku za váš pozdrav i můj pozdrav, moji vzpomínku a přání všeho zdaru pro vás...« Ač depeše již způso- bem odeslání svého nenáleží zajisté k doku- mentům soukromého a důvěrného rázu, přece nebylo v úmyslu kruhu zmíněného sdileti do- slovný text vyměněných srdečných depeší těchto s veškerou naší národní veřejností, avšak pokusy některých listů vídeňských komoliti smysl a tendenci té i oné depeše, ano i smysl dnešní poznámky »Národních Listů (viz dnešní »N W. Abendblatt!), učinily nezbytným publikovat prostý a otevřený tento pozdrav českých ob- čanů velikému karakteru francouzskému. — Úmrti. Na Smíchově zemřel pan Jan Bej ček, velkoobchodník, člen správní rady Kolfnské továrny na kávové náhražky a majitel domů n Smíchově v 45 roce věku svého. Tělesná schránka zesnulého bude v neděli o 2. hodině odpol. z Basi- liky sv. Václava na Smíchově na hřbitov olšanský do rodinné hrobky uložena.
Hus Žižek Déra Jan svatý . Václav Smíchov Olšanský dom můj Smíchov
20 article
— Boj o českou obec. Severně od Plzně u Žíhle jest obec Přehořov. Ač v obyvatelstvu přehořov- ském v pravdě více je krve české, než německé, přece různými nesprávnostmi při posledních volbách do- konce již jen lstí a úskokem udržují se při vládě Němci. Ale hospodářsky silnější postavení Čechů stále více se probouzející jejich vědomí národní jsou nám dobrou nadějí do budoucnosti. Probouzení a zílení vědomi národního, jakož i zlepšování poměrů hmot- ných, zvláště národohospodářských, uloženo ústředím před devíti léty místnímu odboru Národní jednoty po- šumavské na Král. Vinohradech, jenž akci obezřele úsilovně a zdárně vede. Zřízeny knihovny, divadlo, zasílány denní časopisy, vypravovány vánoční na- dilky, pořádány výpravy dítek do Prahy, zakročeno se zdarem po dvakráte při prodeji usedlostí v Přeho- řově, udělováno stipendium studujícímu, založen v obci odbor N. J. P. Přičiněním Národní jednoty pošumav- ské zřízena v Přehořově r. 1898 Maticí jednotřídka.
Němec Čecho Král Plzeň Přehořov Praha Pře
21 article
jež za stálé, značné podpory odboru vinohradského dobře prospívá. Ale jest v najaté místnosti, účelu na- prosto nevyhovující, takže úřady již hrozily uzavře- ním, neoude-li přeložena do vhodné místnosti. Ne- dostatek takové místnosti a finanční tíseň Malice vedly místní odbor N. J. P. na Král. Vinohradech k rozhod- nuli, že vlastním nákladem — téměř 20.000 K — vy- staví novou budovu školna, kterou Matici daruje. Těž- kého, avšak záslužného úkolu toho ujal se odbor se vší energií. V tichosti a obezřele zakoupen pozemek připraveny vzorné plány a získáno povolení ke stavbě se kterou ihned bylo započato. Hotový výsledek ohromil i zůčastněné kruhy německé. Podniknutý jimi pokus, stavbu zaraziti nebo oddáliti, zůstane bohdá bezvýsledným. A takž během jediného roku přibude na hranici národnostní opět nová, pevná bašta, stálý zdroj k napájení mladistvých duší, aby v nich neusý- chalo vědomí, že jsou přislušníky našeho národa, žee jest jim vyspěti v krajištníky naše statné, nezdolně.
Král Vinohrady Matica
22 article
Doufáme, že v nejkratší době budeme s to potvrditi konečný zdar akce této- — Z Jednoty soukromých úladníků. Od ko Praha VII. v dohodě s ústřední správou jednoty zve členstvo k hojné účasti na pohibu zesnulého kollegy Jindřicha Schulze. Tragický jeho skon není pro- vázen žádným momentem nedůstojným a vzpomínky naše na jednoho z nejčilejších budovatelů našeho sdružení zůstávají čisty, ničím nezkaleny. Schulz jest již třetm kollegou, kterého nám letos z řad aktivních pracovníků vyrvalo chorobné hnutí mysli. Všichni byli zdalni, ve službě správni a přesni... Pohřeb koná se v neděli o 2. hod. odpoledne z ústřední kaple olšanského hřbitova — Přednáška. „O dějinách socialismu ve staro- věku“ přednáší ve středu dne 16. srpna o 8. hod. večen PhSt. Jar. Hrnčíř v sále hotelu „U města Prahy v Nymburce. Vstup volný — Ústřední jednota českých lékařů v královstve českém, markrabství moravském a vévodství slezském koná letní řádnou valnou hromadu v pondělí dne 14. srpna v Brně. Program valné hromady: 1. Zahá- jení schůze starostou doc. dr. Fr. Procházkou. 2. Přednáška dra. Václava Bartoníčka: »O druhé české universitě v Brně.« 3. Přednáška prof. Emer. Maixnera: »Kapitola z pathologie ústrojí oběhu krevního.« 4. Čtení protokolu minulé valné hromady 5. Zprávy funkcionářů: a) jednatelská, b) pokladní e) revisorů účtů. 6. Zpráva sekce obecních a obvod ních lékařů. Předseda dr. Zeman. 7. Zpráva nemo- censké sekce. Přednese doc. dr. Procházka. 8. Roz prava o školství babickém v zemích koruny české. 9. Návrhy širšího výboru. 10. Návrhy župy brněnské a župy král. vinohradsko-žižkovsko-karlínsko- česko- brodské. 11. Volné návrhy. — Společný oběd půl 1. hod. v Besedním domě v zahradě po 6 K.
Schulz Hrnčíř docent doktor František Procházka Bartoníček profesor Emer Maixner Zeman Praha Nymburk Brno Olšanský hřbitov žižkovskýkarlínský besední dům
23 article
Od 2. hod. zmíněná valná hromada v Besedním domě. O půl 5. hod. společná prohlídka humanit- ních ústavů, zemské nemocnice a prohlídka Brna. Večer schůzka přátelská v zahradě Besedního domu a zábavní večírek v Besedním domě. Nocleh v » Hol Slavie«. Společný výlet do Šaratie a Luhačovie Přihlášky na společný oběd s příslušnými obnosy buďlež poslány předem jednateli brněnské župy (MUDr. Václav Bartoníček, Brno, Pekařská ulice č. 4.) Přihlášky k výletu do Šaratic a do Luhačovic buďtež zaslány k rukoum řid. lázní luhačovických a majiteli zřídla Šaratic, dru. Fr. Veselému v Luhačovicích Tyto předběžné přihlášky jsou k vůli opatření fiakrů a noclehu v Luhačovicích nutny. — Koupě velkostatku. Správa velkoslatku L nář žádá nás jménem p. barona Karla z Lilgenau, aby- chom konstatovali, že pověsť o prodeji jmenovaného stalku je mylna, že se o jeho prodej ani ne- jednalo a zvláště nikoli za cenu 2 millionů korun ježto prý má velkostatek Lnáře cenu více než troj- násobnou. — Při volbách do komise pro všeobecnou daň vý- dělkovou za město Smíchov, jež konala se včera, zvo- leni byli kandidáli, navržení Občanským klubem n Smíchově, a sice ve III. třídě za člena pan František Slaněk, spediteur, a za jeho zástupce p. Přemysl Chvalovský, obchodník, 67 hlasy, ve třídě IV. za člena pan Josef Pšeničný, uzenář, 497 hlasy, a jeho zá- stupcem pan Josef Kasal, hostinský, 492 hlasy. — Královo Pole u Brna, povýšené v těchto dnech na město, rozkládá se po obou březích poloka Po- návky, severně od Brna, těsně s ním souvisíc, a jeho kalastr mž rozlohy 9.81 km čili 981 ha. V r. 1900 napočteno v něm bylo 9271 Čechů, 767 Němců, 10 Poláků, 83 Maďarů, 5 Rusínů a 7 Rumunů. O Králově Poli děje se první zmínka r. 1257, tedy brzy po vpádu Tatarů na Moravu. Na počátku XIII. století drželi Král.
MUDr Bartoníček František Veselý Karel Slaněk Chvalovská Josef pšeničný Kasal Čecho Polák Maďar Rusín Rumun Tatar Král Brno Šaratie pekařský Šaratice Luhačovice Lilgenau Smíchov 767 Němec Morava Slavia navržený občanský klub můj Smíchov km ha
24 article
Pole dva brněnští měšťané, z nichž Ulrich Niger za- ložil panenský klášter dominikánský na místě, kde později byl klášter jezuitský. Nejstarší jméno této dě- dinky bylo „Nová Ves“, které dosud udrželo se na mapácn katastrálních. Osada lato prodělala v pozděj- ších dobách všecky osudy Brna. R. 1844 povýšena byla na městys. Ještě do r. 1840 zabývali se jeho oby- vatelé výhradně rolnictvím a teprve pak začali se v něm usazovati i řemeslníci, obchodnici, dostavil se průmysl: pivovar, sladovna, barvírna, cukrovar — také brněnské průmyslové a jiné závody zaměstná- valy značnou čásť jeho obyvatelstva. V létech 1880 až 1890 zřízeny v Král. Poli velké průmyslové závody; strojírny, továrna na smaltové zboží, na výrobu ple- chu a plechových výrobků. Když pak zřízena byla místní dráha a docíleno lím výhodného spojení s Brnem, počalo se v Král. Poli usazovati úřadnictvo a příslušníci jiných stavů v Brně zaměstnaní a z ven- kova soukromnici, zejmena pensisté všech stavů a po- volání. Všechny ulice města, jež opatřeno je betono- vou kanalisací, jsou náležitě upraveny a opatřeny chodníky a v jeho rozšiřování a úpravě pokračuje se dle polohopisnéno a regulačního plánu p. arch. Rich. Klenky z Vlastimilů v Praze. Jak Král. Pole, které svou výslavností je pestrou směsici, rychle vzrůstá, zfejmo z toho, že r. 1880 mělo jen 358 domů a že r. 1904
Ulrich Král Rich Klenk Niger Brno Praha Vlastimil
25 article
napočteno jich v něm již 1006. Na Královo Pole mel již dávno zálusk Němci, kteří zřídili v něm pomec Schulvereinu první mateřskou školku r. 1884, cot mělo za následek, že r. 1886 zřízena v něm i česká mateřská škola spolkem, k účelu tomu založeným. Do r. 1884 byla obecná škola utrakvistická a tohoto roku proměněna byla v českou. Nyní má Král. Pole obecné školy žeské 5třídní, chlapeckou s 5 pobočkami i 5třídní divčí se 4 pobočkami a trojtřídní měšťanské, rovněž chlapeckou i divčí, ve čtyřech, nových škol- ních budovách. Německé školy obecné jsou v městě dvě samostatné školy čtyřtřidní, chlapecká a dívčí, každá se dvěma pobočkami. Dále jsou v Král. Poli pokračovací školy průmyslové česká i německáa vojenská kadetní škola (od r. 1877). Kromě uvedených již průmyslových závodů jsou v Král. Poli také strojní cihelna, kruhovka, sladovna, továrna na kryci le- penku, továrna na aromatické a etherické oleje, vo- zovka atd. Z peněžních ústavů dlužno jmenovati kon- tribučenskou záložnu (od r. 1864), občanskou záložnu (od r. 1889) a německý spořitelní a záloženský spolek (od r. 1888). Spojení s Brnem má město elektrickou drahou a trati společností stální dráhy. V Král. Pol jsou 24 spolky české a čtyři německé. Obcení za- stupitelstvo jeho, jak známo, jest české a starostou je nyní obchodník pan Josef Červenka
Němec Král Červenka Brno stální dráha občanský záložna
26 article
Změny držebnosti. Soukromnice paní Fran- tiška Fischerová koupila od firmy Deckert a Homolka dům čp. 153—I. v Karlově ulici za 53.000 K. Majetník zámečnického závodu v Praze p. Viktor Plichta koupil od architekta a majetníka realit dům čp. 281—l. na Boršově za 11.000 K. Barvíř koží p. Anionín Se- lichovský koupil společně s chotí Emilii od pp. Mořic Reicha a od paní Aloisie Löwové domy čp. 164—VII. a 271—VII. v Havličkově ulici v Holešovicích-Bub- nech za 31.400 K. Obec nuselská koupila od paní Marie Wawákové z Adlaru, paní Josefy baronky Do- břenské z Doblenic a od pi. Em. Soupprové pozemek č. kat. 40/1 v Nuslích za 19.183 K, vystaví tam školní budovu. Paní A. Zemanová koupila od podnikatele staveb pana Františka Müllera dům čp. 38 v Horn
Fran Fischerová Plichta Anionín Emilie Reich Löw Wawák Josef baronka A Zemanová Müller Karlov ulice Praha Havličkov ulice Holešovice Buba Adlar Nusle Deckert Homolka
27 article
Krči za 8200 K — Když se automobil splaší... »Auto« je hezkou, někdy ale ošemetnou věcí, jak toho včera odpoledne zakusil 19letý chauffeur Adolí Dreher, zaměstnaný u firmy Osvalda Schillera na Příkopě. Ačkoliv má nařízeno používati automobilu jen na výslovné dovo- lení, přece pomyslil si, že malé »trennování« čtyi- kolového samojezdu nemůže mu uškoditi, zvláště, když nikdo o tom nezví. Zašel si tedy pro automobi pánův do »stáje« u Leopolda Mahlera, továrník v Holešovicích a vyjel s automobilem na projiždku. Probáněl se divoce na preriích za Holešovicemi, pak ale zajel do města a to do ulice Jeronymovy za holešovickou plynárnou. Zde se mu však automobil splašil právě při nejprudším rekordu, vletěl na chodník, kde přerazil prudkostí dva akátové stromy v síle 15 em a aby dilo zkázy dokonal, vzal ještě další překážku: plot desinfekční stanice Společnosti rakouskouherských státních drah. Plot pod automobilem se shroutil jako by vichrem, ale současně po tomto karambolu sletěl i chauffeur, jenž značně byl potlučen a utrpěl prý i vážné vnitřní zranění. Teprve na další nará žce, na zdi kamenné vrtohlavý automobil zarazil. Vlastně byly to jeho trosky. Neboť na automobilu touto jízdou naděláno škody za 10.000 korun. Majitel jesť všsk na svůj vehikl pojištěn. Potlučený a zbrklý chauffeur byl ambulačním vozem záchranné stanice dopraven do všeobecné nemocnice.
Dreher Osvald Schiller Mahler Jeronymův Krč Holešovice
28 article
— Pohřeb zavražděného Václava Scháněla. Nej- živější a jistě vřele procítěná účasí na tragické smrti nočního hlídače umělecko - průmyslového muscav Praze, Václava Scháněla, zračila se včerejškem v tisícihlavých zástupech, jež přišly doprovoditi jej n poslední pouti v místa, kde uložen byl několik hodi před tím ten, jenž tak krutým způsobem zprovodi jej se světa, zničil mladý jeho život a zplodil tak bědy neskonalé ve dvou nevinných rodinách. O prvého okamžiku, kdy se rozhlásilo, že rodina Schá- nělova zbavena byla svého živitele násilným způ- sobem, vraždou, provázela ubohou vdovu i dítě osi- řelé soustrast každého, kdo srdce má na pravém místě Tisíce lidí sešlo se dávno před 3. hodinou odpolední k českému pathologickému ústavu, odkudž z kaple určen byl pohřeb na hodinu čtvrtou. Všechny okoln ulice byly přeplněny zástupy, jež živě rokovaly o tra- gedii tohoto týdne. Do kaple kromě příbuzných a přátel nebyl vpuštěn nikdo. Pohřeb vypraven byl ná- kladem umělecko-průmyslového musea a výprava jeho byla velmi slušná. Rakev s mrtvolou zavražděného vystavena byla na vysokém katafalku, kolem něhož rozestaveny byly dvě řady planoucích voskovic. V po- předí katafalku položeny byly dva věnce, z nichž jeden věnován byl s nápisem „Věrnému sluhovi umělecko-průmyslovým museem, druhý majitelkou domu, v němž rodina Schánělova bydlí, slč. Annou
Scháněl Schánělův Anna uměleckýprůmyslový muscav Praga
29 article
Waldovou. Později položena na rakev ještě kytice růží, věnovaná neznámým. Před příchodem kněze připevněno na rakev parte, sdělující stručně: „Václa Scháněl, zemčel dne 6. srpna 1905, v 30. roce věku svého.“ V síni zatím shromáždili se zástupcové umělecko - průmyslového musea komerční rada pan Řivnáč, náměstek jeho posl. V. Němec, ředitel ob- chodní a živnostenské komory Mikule, úřadnictvoa zřízenci musea a někteří osobní přátelé a vzdálenější příbuzní Schánělovi. Značné vzrušení v zástupu tísní- cích se před kaplí vzbudil příjezd blízkých příbuzných zavražděného: stařičké matky Schánělovy, manželky jeho, doerušky a dvou bralří. Hluboký soucit uchvátil přítomné při spatření vdovy i dítěte v černých šatech Nebylo snad té chvile v zástupech oka neslzícího nad tklivým tím výjevem. Podpírána vešla ubohá vdova do kaple a s hořkým pláčem a nářkem vrhla se na rakev svého muže. Scény srdcervoucí, při nichž roz- plakali se i mužové otužilí, udály se pak, když fará od sv. Apolináře dp. Lonek modlil se nad rakví a vykonal výkrop. Jen s velikou námahou podařilo se poněkud uklidniti nebohou vdovu, jež nechtěla odtrh- nouti se od rakve, vzlýkajíc a volajíc svého muže . .
Waldův Václ Scháněl Řivnáč Scháněl Schánělův Lonek živnostenský komora Mikul
30 article
Šetrným způsobem byla odvedena po skončených ob- řadech církevních z kaple k vozu, avšak, jakmile prů- vod se hnul, vyskočila z kočáru a odebrala se z rakev, aby pěšky doprovodila na poslední pouti svého muže. Stalo se tak za podpory příbuzných. Průvod se ubíral ulicí Melounovou do Žitné ulice a Palackého třídou na Olšany, kde očekáván byl novým zástupen Pohřební vůz zajel na páté oddělení devátého hřbi- tova, kde za velikého vzrušení po církevních obřadech uložena rakev do hrobu. Zejmena účasť žen s vdovou, dítětem a matkou byla při tomlo truchlivém aktu upřímnou a nelíčenou. Pozůstali objímáni a těšeni známými i neznámými, kleří všemožně snažili se za jmena značně rozrušenou vdovu potěšiti — Obrovský dub poražen byl v těchto dnech n Mostecku. Průměr jeho činil 8.4 m, výška 57 metrů K poražení, jež se dělo za značného účastenství obe- censtva, povoláni byli zkušení dřevorubci ze Šumavy. Při použilí zvlášť zhotovené ocelové pily, hnané mo- torem, byl obr po čtyřdenní práci zdolán. Při přeře- závání kmene nalezli dřevorubci malou železnou de- sku, na které jest prý římskými číslicemi naznačen rok 16. před Kristem. Byl by dle toho poražený dub měl stáří nejměně 1921 roků. V koruně jeho nalezeno asi 210 hnízd, zejmena divokých holubů.
Palacký Krist Žitná ulice Olšany Šumava
31 article
— Odikodné za. ztracené otce. Správa akciově společnosti salmských závedů věnovala pozůstalým vdovám a sirotkům po obětech důlní katastrofy obnos 5000 korun. Pozůstalých je 9 vdov a 23 sirotků, tak že na jednoho sirotka připadne za ztraceného otes pouze 217 korun 39 haléřů náhrady! — Nález kostry. Při kladení potrubí pro vodovod košířský v ulici Karlově nalezena byla mužská kostra Policejní lékař p. dr. Musil zjistil, že ležela nejmén padesát let v zemi a dal ji převézti na hřbitov pod „Kotlářkou“. Staří pamětníci uvádějí, že v místech těch pochováváni byli sebevrazi. — Pohřešovaný professor. Z Aše se sděluje, že professor tamější reálky Max Neufellner, o jehož zmi- zení jsme se také zmínili, přenocoval se svými syny v noci z 31. července na 1. srpna ve Mnichově v ho- telu „Fränk. Hof“ a dne 1. t. m. že odjel s nimi do Solnohradu. — Vyorával plzeňské náměsti. V pondělí k 7. ho- dině večer prijel na Mikulášské náměsií v Plzni 53letý kočí Karel W., zaměstnaný u majitele hospodářství p. Stanislava K. na Klatovské třídě, a k nemalému úžasu četného obecenstva zabořil pluh do zeměa jal se náměsb orati. Na olázku přichvátavšího poli- cisty, co to dělá, kočí odpověděl, že mu to hospodář nařídil, by zvěděl, bude-li lze náměstí zorati nebo zkopati. V podivínském tomio jednání shledána při- čina k vyšetřování — Krátká vichřice a bouře snesla se včera před 6. hodinou večerní nad Prahou. Z ničehož rozpoutal se pojednou divoký vichr, lomceval a otřásal okny a zdvihal kotouče Prachu v ulicích a na staveništích.
doktor Musil Neufellner Karlov nalézt Aš Mnichov Solnohrad Plzeň Praha