3
masthead
11. srpna 1905. Číslo 219.
4
article
»Giornale d' Italia« rozepisuje se pod titu-
lem »Rakouští agenti v rejdě sv. Marka« o tom,
jak dvě zábavné jachty pod vlajkou rakouskou
vysadily pasažery na břeh poblíž nových opev-
nění malamocckých. Tito pasažerové byli pak
lloydovým parníkem, mezi Benátkami a Terstem
jezdícím, na širém moři opět na palubu
přijati a unikli tak další kontrole italských
úřadů. Pozorování zmíněných opevnění — míní
list vlašský — bylo tím podezřelejší, když jde
tu zrovna o zmíněná opevnění, jichž dřívějš
plány byl pověstný již Pozzi odvezl do Vídně.
Další případ: Turinské »Stampě« a řím-
ské »Patrii« telegrafoval korrespondent jejich
že důvěrník jeho na vlašské lodi válečné »Coalit«
sdělil mu, že »Coalit« 3. t. m. přistihl na sar-
dinské námořní stanici Maddaleně rakouskou lod
válečnou, provádějící různá pozorování; loď t
zmizela pak rychle směrem jižním.
Velitel »Coalitu« sdělil to ihned staničnimu
veliteli moddolenskému a knížeti Guollierovi
telegramem bezdrátným. Sdělení »Patrie« vzbu-
dilo v Římě značné vzrušení, zvláště když se
z jiné strany dokázalo s celou určitosti, že běží
o cvičnou kadetní loď rakouskou. »Císař Fran-
tišek Josef«.
Ministerský předseda Fortis vrátil se z do-
volené a svolal mimořádnou mínisterskou radu.
Veřejnost italská tvrdila ihned, že v ministerské
radě jednáno o tom, jaká objasnění mají býti
na Rakousku žádána. Potom ututlána věc
kommunikém, v němž tvrzeno, že velitel lodi ra
kouské sám byl stanici moddolenské příjezd
svůj ohlásil. Kdy? — nedodalo se však. Třeba
že snad i z jisté strany události ty se budou
přepinati, již okolnost, že se jim věři a žes
veřejnost jimi široce zabývá, dokazuje, že sto-
jíme před takým podrážděním mysli, jakéž by
snadno mohlo způsobiti výbuchem svým daleko-
sáhlé důsledky.
svatý . Marek
Pozzi
Maddalena
Fran
Josef
Benátky
Terst
Vídeň
Řím
Rakousko
Patria
Fortis
Giornale d ' Italia
5
article
Otázka auskultantská.
Otázka auskultantská.
Poznámky ze soudcovských kruhů.)
Sluníčko naděje, zasvitnuvší v posledníel
lotošních dnech březnových našemu soudcov-
skému dorostu jmenováním 108 auskultantův
adjunkty soudními pro království české, sotvaže
se ukázalo, zašlo, zapadlo a již příliš dlouho
koupá se ve tmách.
Jak jsme se již podrobněji zmínili, přes 8
právních praktikantů, valnou většmou nemajet
ných, na směnky a ze směnek žijících, konají
cích státní správě po dobu 18—27 měsíeů
(o čekatelích s praxí kratší ani nemluvíme, všech
je na 200) úplně bezplatně platné služby, čeká
dednes bezvýsledně na své auskultování, ač
uskutečnění téhož při trochu dobré vůli
ochoty mohlo býti tou dobou událostí dese
neděl starou.
Příčinou nedůvodného tohoto 2 14měsíčníh
odkladu v obsazení uprázdněných míst auskul-
tantských, jak se právě dovídáme, jest okolnost
že tentokráte poprvé — a to budiž v dějinách
soudnictví v království českém dobře vzato na
vědomí — vláda zcela nezákonně vinou pre-
sidenta vrch. zem. soudu pro království české
zasahuje svým hlasem a vlivem i v jmenování
těchto služebníků justice a tentokráte poprvé
ku předmětům svých politických operací řadí
také auskultování soudních praktikantů.
Jmenování auskultantů v království českém
— jež vždy jindy provedeno v několika dnech
— náleží jedině do právomoci senátu vrch. zem.
soudu pro království české, sestávajícímu z pre-
sidenta jeho ryt. Wesselého a jím jmenovaných
4 přísedících — dvou národnosti české, dvou
národnosti německé.
6
article
Dle došlé nás zprávy, zamýšlí vláda (l
na uprázdněných 108 míst auskultantských aus-
kultovati pouze 40 právních praktikantů a to 23
národnosti české, 17 národnosti německé, při
čemž 10 většinou dobře situovaných německých
právních praktikantů s praxí pouze několika-
týdenní, chce protežovati na újmu nemajetných
jich kollegů s praxí skoru dvouletou, jedině
proto, že tito jsou národnosti české.
V rakouské justici není pamětníka podob-
ného zamýšleného vládou postupu při obsa-
zování míst auskultantských a bohdá také ho
nebude. Bylo by něco podobného vůbec mož-
ným ve státě, který se chce dát nazývati státem
právním?
Hrdé vědomí každého soudce o základním
státním zákonem jemu zaručené samostatnosti
neodvislosti a sebevědomé provádění zásad těch
i se strany českých členů senátu jmenovacího
Komár má však důmyslné zařízení, sražení krve
předejíti. Vpustí slinu, sražení krve zamezující,
do rány výběžkem spodního pysku, jenž před-
stavuje chitinovou rourku, t. zv. hypopha-
rynx. Jelikož tím ochromi vlasečnice v kůži,
kol rány ležicí, objeví se lehké zardění kol místa
bodnutí, jež nemusí míti samo o sobě žádných
zlýcn následků.
Avšak při bodnutí mohou různé na kůz
oběti neb v kousadlech hmyzu se nalézající zá-
rodky nakažlivé vniknouti do rány. Neblahou
náhodou mohou takto vzniknouti hnisající rány
septické zimnice, tedy vše to, co nazývá se
v lidu „otravou krve“.
V teplejších krajinách poznána však celá
řada hmyzu, kde jisté druhy jsou stálými šiřiteli
nákazy. Nelze se o tom zde šířiti, nož jest již
veliký pokrok, že počíná se bádati v tomto
oboru; neboť celé úrodné krajiny druhdy stávají
se neobytelnými právě drobnými těmito šiřitela
zhoubných epidemií.
Komár
7
article
Nojen člověk, ale každý tvor jeví snahu, po-
kolení své rozšířiti po okršku co nejširším.
Víme nyní, jak dovede se mnohý druh přizpů-
sobiti změněným poměrům a způsob života
úplně pozměniti. Člověk, zabíraje cizí kraje, roz-
šířil bezděčně celou řadu nemilých průvodců.
Několik uvedených příkladů ukazuje, jak i hmy
dovede změniti svého hostitele a šíří se úžasně.
kde špína a nedbalost poskytují mu příznivé
bydliště.
Ve velikých městech nepřirozeně hromad
se obyvatelstvo, tísnící se namnoze v příbytcíeh
nedostatečných. Jaké tu nastávají těžké úkoly
strážcům veřejné čistoty a assanace. Velíké se
dějí pokroky v péči o veřejné zdravotniclví.
Láska k čistotnosti musí však proniknouti do
všech vrstev lidu. Neníť bez nebezpečí pro člo-
věka ani nepatrný hmyz, proti němuž stále n
stráži býti jest nucen jak obyvatel města, tak
B. B.
i venkova.
a naprosto objektivní stanovisko presidenta vrch.
zem. soudu pro království české ryt. Wesselého
může a musí býti jedině správnou odpovědí na
nátlak vlády se shora činěný a jedině správně
zvolenou cestou na rozcesti.
Či mohla by nejvyšší soudní instance v krá-
lovství českém, mající býti zářivým vzorem
konání spravedlnosti instancím nižším i svému
dorostu, říditi se zásadami jinými, než právě
zmíněnými? Mohla by táž instance jinými ce-
stami než tuto zmíněnými, zvláště však bezdů-
vodným a nezákonným praterováním jejího
soudcovského dorostu chtfti témuž vštípiti lásku
k věci a utvrditi v něm již silně zviklanou víru
ve spravedlnost?
8
article
Poukazuje-li president vrch. zem. soudu
pro království české ryt. Wessely ve své opravě
v „Politik“ k tomu, že jmenování auskultantův
nepřináleží jemu, nýbrž zvláštnímu senátu, ne-
můžeme ho při nejlepší vůli sprostiti výtky
spoluzodpovědnosti za nynější neblahý stav
soudcovského dorostu, v uvážení, že on sám jes
dovolávaného se jím senátu tvůrcem, předsedou
a duchem.
Adjutum auskultantův ročních 1000 K jest
příliš nízkým, aby se o něm dalo mluvit seriosně
a jsme příliš daleci, podezřívati vládu z úmyslu,
jakoby i ony z praktikantův, jež zamýšlí aus-
kultovati, odkladem v jejich jmenování chtěla
zkrátiti o služné jejich, uvolněné od doby
uprázdnění míst těch, tedy 1. dubna 1905, n
prospěch nenasytné, věčně hladové státní po-
kladny. Plat auskultantův měsíčních 41 zl. ne-
lze přece brát vážně jako nějaké služné, jako
mzdu člověka, plně zaměstnaného, se vzděláním
akademickým, jest to vlastně almužna vyšší po-
tence, kterou její příjemce musí si přivydluže-
ním se na potřebné životní minímum doplniti.
kterou si má vymoci on — její příjemce — ne
státní pokladna. Jsme přesvědčeni, že stav tentc
jest znám i státní správě a stejně doufáme, že
činitelé, za dnešní trapnou situaci následkem
neobsazení míst uprázdněných zodpovědní, př
nastávajícím brzkém jmenování nešťastným, ne-
vinným obětím politických poměrů jistě po-
skytnou satisfakci mravní i hmotnou vyplacením
jim jich služného, nehledíc k době jich jmeno-
vání od okamžiku vakance míst tčeh.
Wessel
9
article
Slovenská výstava v Hodonině.
Slovenská výstava v Hodonině.
Zemská jednota hostinských a kavárníků pr
Moravu a Slezsko, se sídlem v Brně, svolá vá
všeobecný sjezd hostinských morav
skýcb, který se koná ve středu dne 23. srpna
v Hodeníně ve dvoraně holelu »Evropa.«
Pořad sjezdu: 1. Úvítání hostů na nádraží
sjezdovým komitétem. 2. Prohlídka města. 3. O 1i
hodině sjezdové jednání ve dvoraně hotelu »Erropa«
4. Společný oběd. (Couvert 2 koruny.) 5, Společná
návštěva výstavy.
Pořad sjezdového jednání:
1. Zahájení sjezdu a uvítání přílomných před
sedou »Zemské jednoty hostinských a kavárníků
pro Moravu a Slezsko« panem Osvaldem Bindren
z Brna.
2. Volba sjezdového předsednictva.
3. »O sjezdech minulých a jich významu pr
živnost hostinskou«. Referent Josef M. Ratím, tajemní
a redaktor »Zemské Jednoty« z Brna.
4. »Pivovary a hostinští«. Referent AI. Navrátil
restauratér z Mor. Ostravy.
5. »Novella řádu živnostenského a stav hostin
ský«. Reforent Jos. M. Razim, tajemník a redakto
»Zemské Jednoty« z Brna.
6. »Následky zavedení zemské pivní dávky-
Referent Rudolf Marek, restauratér z Prostějova.
7. »O nutnosti a prospěchu společné odborov
organisace a jednotné společné úřadní síle«. Rele
rent Eda Balcárek, restauratér z Napajedel.
8. Volné návrhy.
9. Doslov,
Osvald Bindren
Navrátil
Mor
M Razim
Rudolf Marek
Balcárek
Hodonina
Morava
Slezsko
Brno
Evropa
Ostrava
Novella
Reforent Jos
Prostějov
Napajedla
10
article
Slet a cvičení Sokolstva v Hedoníně na výslavě.
Poněvadž se vyskylly v některých listech klamně
zprávy o době sletu sokolského v Hodoníně, uvádíme
podrobný pořad: Dne 12. srpna v sobolu večer
přátelský večer a uvilání prvních hostí. Dne 13
srpna dopoledne uvítaní hostí ostatních, zkouška
prohlídka výstavy. Po obědě průvod na výstaviště
kdež budou lidové zábavy Slováků. O pdi 4. hod.
veřejné cvičení Sokolstva. Po cvičení opětně zábavy
Slováků na výslavišti. Večer odjezd na nocleh do
Uh. Hradiště. Dne 14. srpna výlat na hrad Buchlov.
Dne 15. srpna výlet a cvičení v Břeclavě a prohlida
»Lednice«. Lístek do výstavy jest za 40 h a opráv-
ňuje k libovolnému použiti po celý den. O obedy
bude postaráno. Žádáme bratry činovníky žup i
jednot, aby nám ihned oznámili přibližný počet
účastníků
Slovák
Hodonín
Buchlov
Břeclava
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— „Křivá cesta“ ke druhé české universitě.
„Konserv. Corresp.“ přináší zprávu, podle kte-
réž vláda zamýšlí ještě na podzim v poslanecké
sněmovně podati předlohu ve příčině zřízen
české university v Králově Poli a něme-
cké v Brně samém. Otázka umístění české
university bude prý důležitější než byla v Opavě.
ale prozatím nebude nejhlavnějším bodem.
Nejkritičtějším bude tu prý stanovisko morav-
ských Němců, odhodlaných předlohu obstruovati
bez ohledu na nedožadovanou nabídku něme-
cké university. Proslýchá prý se však, že vláda
hodlá zůstaviti úplně českým poslancům, aby
Němce pohnuli cestou dorozumění mozi stra-
nami k upuštění od jich odporu. Tím by však
celá záležitost byla uvedena na falešnou kole
— dovozuje „K. C.“, neboť čeští poslanci stůj
co stůj vytrvají na stanovisku zásadném, žev
otázce české university Němcům nenáloží žádné
právo odmítací a že záležitost tato vyřízena být
musí jedině cestou dohody mezi Čechy
a vládou. K zamození obávaného politickéh
konfliktu a vzhledem k tomu, že by Češi par-
lamentní vyřízení universitní záležitosti považo-
vali (?) za odklad na dlouhou dobu, má „K. C.
návrh prostředkovací, totiž bezodkladné aktivo-
vání české university na základě císařského na-
řízení a ponechati purlamentu, aby co nej
rychleji prozatímní nařízení nahradil zákonem.
Němec
Čech
K C
Brno
Opava
Čechy
12
article
Cesta tato nebyla by snad nejpřímější, do-
dává „K. C.“, ale na obstrukci, a o tu se jedná,
cesta přímá neplatí. „N. Fr. Presse“ dodává
k tomu, že vláda prozatím stojí na tom stano-
visku, že university mohou býti zřizovány to-
liko cestou zákona, s vyloučením císařského na-
řízení a pokud jsou ji známy úmysly barona
Gautsche, zavrhuje v každé i této otázce cestu
paragrafu 14. Přijde na to, který z obou or-
gánů, zda „Kons. Corr.“ či „N. Fr. Presse“
lépe zná úmysly bar. Gautsche, a bude-li na
podzim vůbec rozhodováno o universitní otázce.
Gautsch
13
article
Dorozumění mezi Čechy a Němci v otázce uni-
versitní jest přece po uveřejnění Pražákova uni-
versitního elaborátu pro stálý výbor vyloučeno
ano nadobro rozbito; schůze subkomitétu,
která bude jednat o smířovačkovém junctím pro
universitu, může být velmi snadno také poslední
schůze vyrovnacího výboru vůbec — nejsou-l
vášně na Moravě jen líčeny a přípovědi jer
prázdny! Horoskop, který druhé české univer-
sitě postavila „Kons. Corr.“, jest jinak půvab-
nější všech dosavadních, v Králově Poli a —
křivou cestou císařského nařízení! Mohli by
Češi i kdyby otázka druhé české university byla
zůstavena rozhodnutí českých zemských po-
slanců na Moravě, něco podobného přijati? Krá-
lovo Pole je vyloučeno a priori, universita císař
ským nařízením nepřijatelna, — české právo
na druhou universitu nemá apotřebí křivých
cest, tím méně, že universita, vzniklá nařízením,
jest bezcenna a každým semestrem odvola-
telna!
— »Rozčilení vysokého stupně« bylo kon-
statováno zase jednou u Němeů v Č. Krumlově
Na neděli připadá totiž v Krumlově okrskové
evičení sokolské, k němuž propůjčena tamní
knižecí letní jizdárna, a Němci tamější, jakmile
o tom zaslechli, jali se býti znepokojenými.
Němec
Pražákův
Čech
Čechy
Morava
Č . Krumlov
Krumlov
Něme
14
article
Jak známo, mají naši Bajuváři své city velice
v moci i dovedou jejich žár podivuhodně snadno
regulovati, na pokyn místního »písmovůdce«
hoří náhle všechny hlavy v městě, schůze je
rychle svolána a nejplamennější resoluce snadno
nalezena. Proti slavnostem českých menšin, do
jejich rukou vydaných, mají osvědčený prostře-
dek, jehož hodlají použiti i v Krumlově. Přede-
vším pokřik na okresní hejtmanství, aby Če-
chům slavnost zakázalo a pro zajištění tohoto
zákazu — ohlášení vlastní schůze s výzvou
všech lídí z německého sousedství, kdož jen
klackem vládne. Všechny venkovské listy ně-
mecké píší úvodníky na thema »hrr na Čechy«,
orgány pražského kasina lermo sesilují, aby byl
slyšeno na Malé straně a obvyklý facit — zákaz
obou slavností. Takovým výsledkem dává s
německému štvaní c. k. schválení a hejtmanství,
kteréž mu povoluje takovým provokovaným zá-
kazem, samo sobě vystavuje vysvědčení, že nen
s to zaručiti občanům české národnosti volný
průtah z města do města, spolkům s řádně po-
tvrzenými stanovami jich bezůhonné provádění.
Krumlov
Čechy
15
article
Naše sokolské jednoty, ač dosud vždycky osvěd-
čily, že dovedou se vzorně držeti a že jsou
v příčině veřejného vystupování ideální organi-
sací taktnosti a slušnosti. Jich dějiny, jieh
slavnosti, jich výlety zaručují jim všechen nárok
na ochranu před fanatickou chasou německou,
před očima úřadu na ně seštvanou, a výlety
jejich do »uzavřeného« by měly být od politi-
ekých úřadů podporovány už pro jejich výchovný
vzor německým kulturníkům. Česká veřejnost
hledí s napjetím ke Krumlovu, jak se hodlá
politický úřad zachovati, a zákaz sokolské slav-
nosti nesnese bez přiměřené rsakce, kteráž při-
slušné kruhy poučí, že se Češi již nabažili toho
býti psanci ve vlastní domovině!
— Reginald Czermack očištěn! Správe
německé pokrokové strany, podepsáním dra.
Čech
Reginald Czermack
Krumlov
16
article
Eppingera m. p. uveřejňuje ve svých orgánech
dekret, kterýmž snímá se z Reginalda Czer-
macka, komorního rady sídlem v Teplicích,
»velký zemský acht«, prohlášený nad ním libě-
chovickým obecním výborem i všemi pravo-
věrnými Němci zachovávaný za to, že prodal
svou vilu v Liběchově — Čechu. Záležitost
vleče se už dlouhé měsíce a je věru s podivem,
že se z ní nešťastný Reginald neminul s roz-
umem. Po bezpříkladněm štvaní předložil všechna
akta, prodeje se týkající, správě německoliberáln
strany, kteráž dala věc vyšetřiti třemi svými
členy, k vůli větší jistotě každým zvlášť (l)
shledáno, že mu nemůže býti činěna žádná
výtka pro prodej jeho víly v Liběchově. Bude-li
miti p. Czermack pokoj také od Všeněmců, jest
otázka. Po jedné straně by byl umyt.
Němec
Čech
Reginald
Teplice
Liběchov
Reginald Czer
17
article
— Z Tábora, 10. srpna. (Původní zpráva
»Nár. Listů«.) Po návrhu novináře pražského
pana Josefa Pachmayera, jenž tu po návratu do
Čech na nějakou dobu na zotavené prodlel, roz
hodl se kruh uvědomělých občanů táborských,
jakož i žurnalistův zdejších a zde dlících, za-
slati proslulému publicistovi a politiku francouz
skému a vroucímu zastanci shody se Slovan
stvem, jakož i hlasateli principu národnostního.
Pavlu Děroulědovi k informační cestě jeho do
Vídně, pozdravný, upřímný telegram. Depeše t
zní v českém překladu takto:
»Panu Pavlu Déroulědovi, slovutnému po-
litiku, publicistovi a spisovateli ve Vídni, Barten-
steinská ulice. U příležitosti Vašeho příjezdu do
říše, jež nezná spravedlnosti pro Slovany a do
města, kteréž odpírá dokonce i obecné školy pro
dvě stě lisíc svých spoluobčanů slovanských, zdra-
víme Vás, pane, i my, občané a žurnalisté slo-
vanšli, zdravíme ve vás muže, kterýž vždy zá-
pasil za ideu národní a za spravedlnost. Posíláme
Vám pozdrav z tohoto města svého, Tábora.
kteréž zbudovati dal Žižka, aby hájil velikýeh
pravd Jana Husa, našeho mučenníka českého.
Pachmayer
Pavel Děroulěd
Žižek
Hus
Tábor
Čechy
Vídeň
Slovan
18
article
Zdravíce muže, kterýž nikdy neustal hlásati
pravdu, mužnost a čest, doufáme, že zavítáte
také mezi národ český, kterýž jediný ve straš-
livém roce 1871 měl odvahu přes hlavy spo-
lečného nepřítele projeviti své city sympatické
k Francii a proti míru frankfurtskému — že
zavitáte i mezi Slovany, abyste zvěděl prav du
o poměrech tohoto státu, pravdu, jež nebude
vám odhalena ve Vídni, v tomto městě, jež ne-
miluje veliké Francie a jež nenávidí Slovany
Podpisy: Dr. Bláha, advokát, Beck, re-
daktor »Táborského Kraje«, Ludvik Fra nk,
redaktor, J. Heller, stavitel, MUDr. Jehli-
čka, městský fysik, Ant. Kalina, redaktor
»Českého Jihu«, Viklor Michka, kooperátor,
Antonín Neumann, stavitel, Josef Pach-
mayer, člen redakce »Národních Listů«,
Vilém Votruba, redaktor »Lidových Novin«
Na adresu pana Jos. Pachmayera došla tato
telegrafická odpověď pana Pavla Déroulěda:
»Nejdražší pánové moji! Jsem vašín
vlasteneckým appelllem právě tak
poctěn, jako dojat jsem chvalnými slovy,
v nichž oceňujete mé snahy ve pro-
spěch Francie, i moji věrnost k zásadám mým.
Přes to nemohu, nemíním a nesmím dáti vám
jiné odpovědi, nežli kterou dal jsem jako
Francouz návštěvníkům uherským
hned na zejtří příjezdu mého do Vídně. Mám
povinnost, a myslím že i právo, studovati zde
problém pangermánský a zkoumati, v jakém
směru by taký či onaký rozklad císařství
habsburského urychlil řešení problému toho.
Avšak jako cizinec, host — host z vlastní vůle
— země, kdež jsem byl dobře přijat, poruši
bych dle mého mínění zákony pohostinnosti,
kdybych vmísil se veřejně do její sporů
do její záležitostí. Stačí zajisté, že jsem vám
vysvětlil pohnutky reservy svoji, aby generosní
Slovan
Bláha
Beck
Táborský
Ludvik
J Heller
MUDr
Jehnout
Antonín
Kalina
Viklor Michka
Antonín Neumann
Josef pach
Votruba
Jos
Pachmayer
Pavel Déroulěd
Francouz
Francie
Vídeň
Slovan
19
article
duch váš mne omluvil a mne pocho-
pil. Pokud se týče pozvání, bych navštívi
vaše město, jehož sláva i hrdinstv
jsou zapsány v historii, i abych uetil
mezi vámi a s vámi nesmrtelnou pa-
mátku Jana Husa a Jana Žižky,
přijímám v zásadě pozvání to
Prosím jen, byste odložili uskutečnění úmyslu
mého až do plného uzdravení slečny Dérou-
lědovy, poněkud ještě churavící. Přijmětež, pro-
sím, nejdražší pánové, vedle mého diku za váš
pozdrav i můj pozdrav, moji vzpomínku a přání
všeho zdaru pro vás...« Ač depeše již způso-
bem odeslání svého nenáleží zajisté k doku-
mentům soukromého a důvěrného rázu, přece
nebylo v úmyslu kruhu zmíněného sdileti do-
slovný text vyměněných srdečných depeší těchto
s veškerou naší národní veřejností, avšak
pokusy některých listů vídeňských komoliti smysl
a tendenci té i oné depeše, ano i smysl dnešní
poznámky »Národních Listů (viz dnešní »N
W. Abendblatt!), učinily nezbytným publikovat
prostý a otevřený tento pozdrav českých ob-
čanů velikému karakteru francouzskému.
— Úmrti. Na Smíchově zemřel pan Jan Bej
ček, velkoobchodník, člen správní rady Kolfnské
továrny na kávové náhražky a majitel domů n
Smíchově v 45 roce věku svého. Tělesná schránka
zesnulého bude v neděli o 2. hodině odpol. z Basi-
liky sv. Václava na Smíchově na hřbitov olšanský
do rodinné hrobky uložena.
Hus
Žižek
Déra
Jan
svatý . Václav
Smíchov
Olšanský
dom můj Smíchov
20
article
— Boj o českou obec. Severně od Plzně u Žíhle
jest obec Přehořov. Ač v obyvatelstvu přehořov-
ském v pravdě více je krve české, než německé, přece
různými nesprávnostmi při posledních volbách do-
konce již jen lstí a úskokem udržují se při vládě
Němci. Ale hospodářsky silnější postavení Čechů
stále více se probouzející jejich vědomí národní jsou
nám dobrou nadějí do budoucnosti. Probouzení a zílení
vědomi národního, jakož i zlepšování poměrů hmot-
ných, zvláště národohospodářských, uloženo ústředím
před devíti léty místnímu odboru Národní jednoty po-
šumavské na Král. Vinohradech, jenž akci obezřele
úsilovně a zdárně vede. Zřízeny knihovny, divadlo,
zasílány denní časopisy, vypravovány vánoční na-
dilky, pořádány výpravy dítek do Prahy, zakročeno
se zdarem po dvakráte při prodeji usedlostí v Přeho-
řově, udělováno stipendium studujícímu, založen v obci
odbor N. J. P. Přičiněním Národní jednoty pošumav-
ské zřízena v Přehořově r. 1898 Maticí jednotřídka.
Němec
Čecho
Král
Plzeň
Přehořov
Praha
Pře
21
article
jež za stálé, značné podpory odboru vinohradského
dobře prospívá. Ale jest v najaté místnosti, účelu na-
prosto nevyhovující, takže úřady již hrozily uzavře-
ním, neoude-li přeložena do vhodné místnosti. Ne-
dostatek takové místnosti a finanční tíseň Malice vedly
místní odbor N. J. P. na Král. Vinohradech k rozhod-
nuli, že vlastním nákladem — téměř 20.000 K — vy-
staví novou budovu školna, kterou Matici daruje. Těž-
kého, avšak záslužného úkolu toho ujal se odbor se
vší energií. V tichosti a obezřele zakoupen pozemek
připraveny vzorné plány a získáno povolení ke stavbě
se kterou ihned bylo započato. Hotový výsledek
ohromil i zůčastněné kruhy německé. Podniknutý jimi
pokus, stavbu zaraziti nebo oddáliti, zůstane bohdá
bezvýsledným. A takž během jediného roku přibude
na hranici národnostní opět nová, pevná bašta, stálý
zdroj k napájení mladistvých duší, aby v nich neusý-
chalo vědomí, že jsou přislušníky našeho národa, žee
jest jim vyspěti v krajištníky naše statné, nezdolně.
Král
Vinohrady
Matica
22
article
Doufáme, že v nejkratší době budeme s to potvrditi
konečný zdar akce této-
— Z Jednoty soukromých úladníků. Od ko
Praha VII. v dohodě s ústřední správou jednoty zve
členstvo k hojné účasti na pohibu zesnulého kollegy
Jindřicha Schulze. Tragický jeho skon není pro-
vázen žádným momentem nedůstojným a vzpomínky
naše na jednoho z nejčilejších budovatelů našeho
sdružení zůstávají čisty, ničím nezkaleny. Schulz jest
již třetm kollegou, kterého nám letos z řad aktivních
pracovníků vyrvalo chorobné hnutí mysli. Všichni
byli zdalni, ve službě správni a přesni... Pohřeb
koná se v neděli o 2. hod. odpoledne z ústřední kaple
olšanského hřbitova
— Přednáška. „O dějinách socialismu ve staro-
věku“ přednáší ve středu dne 16. srpna o 8. hod. večen
PhSt. Jar. Hrnčíř v sále hotelu „U města Prahy
v Nymburce. Vstup volný
— Ústřední jednota českých lékařů v královstve
českém, markrabství moravském a vévodství slezském
koná letní řádnou valnou hromadu v pondělí dne
14. srpna v Brně. Program valné hromady: 1. Zahá-
jení schůze starostou doc. dr. Fr. Procházkou.
2. Přednáška dra. Václava Bartoníčka: »O druhé
české universitě v Brně.« 3. Přednáška prof. Emer.
Maixnera: »Kapitola z pathologie ústrojí oběhu
krevního.« 4. Čtení protokolu minulé valné hromady
5. Zprávy funkcionářů: a) jednatelská, b) pokladní
e) revisorů účtů. 6. Zpráva sekce obecních a obvod
ních lékařů. Předseda dr. Zeman. 7. Zpráva nemo-
censké sekce. Přednese doc. dr. Procházka. 8. Roz
prava o školství babickém v zemích koruny české.
9. Návrhy širšího výboru. 10. Návrhy župy brněnské
a župy král. vinohradsko-žižkovsko-karlínsko- česko-
brodské. 11. Volné návrhy. — Společný oběd
půl 1. hod. v Besedním domě v zahradě po 6 K.
Schulz
Hrnčíř
docent
doktor
František
Procházka
Bartoníček
profesor
Emer
Maixner
Zeman
Praha
Nymburk
Brno
Olšanský hřbitov
žižkovskýkarlínský
besední dům
23
article
Od 2. hod. zmíněná valná hromada v Besedním
domě. O půl 5. hod. společná prohlídka humanit-
ních ústavů, zemské nemocnice a prohlídka Brna.
Večer schůzka přátelská v zahradě Besedního domu
a zábavní večírek v Besedním domě. Nocleh v » Hol
Slavie«. Společný výlet do Šaratie a Luhačovie
Přihlášky na společný oběd s příslušnými obnosy
buďlež poslány předem jednateli brněnské župy
(MUDr. Václav Bartoníček, Brno, Pekařská ulice č. 4.)
Přihlášky k výletu do Šaratic a do Luhačovic buďtež
zaslány k rukoum řid. lázní luhačovických a majiteli
zřídla Šaratic, dru. Fr. Veselému v Luhačovicích
Tyto předběžné přihlášky jsou k vůli opatření fiakrů
a noclehu v Luhačovicích nutny.
— Koupě velkostatku. Správa velkoslatku L nář
žádá nás jménem p. barona Karla z Lilgenau, aby-
chom konstatovali, že pověsť o prodeji jmenovaného
stalku je mylna, že se o jeho prodej ani ne-
jednalo a zvláště nikoli za cenu 2 millionů korun
ježto prý má velkostatek Lnáře cenu více než troj-
násobnou.
— Při volbách do komise pro všeobecnou daň vý-
dělkovou za město Smíchov, jež konala se včera, zvo-
leni byli kandidáli, navržení Občanským klubem n
Smíchově, a sice ve III. třídě za člena pan František
Slaněk, spediteur, a za jeho zástupce p. Přemysl
Chvalovský, obchodník, 67 hlasy, ve třídě IV. za člena
pan Josef Pšeničný, uzenář, 497 hlasy, a jeho zá-
stupcem pan Josef Kasal, hostinský, 492 hlasy.
— Královo Pole u Brna, povýšené v těchto dnech
na město, rozkládá se po obou březích poloka Po-
návky, severně od Brna, těsně s ním souvisíc, a jeho
kalastr mž rozlohy 9.81 km čili 981 ha. V r. 1900
napočteno v něm bylo 9271 Čechů, 767 Němců, 10
Poláků, 83 Maďarů, 5 Rusínů a 7 Rumunů. O Králově
Poli děje se první zmínka r. 1257, tedy brzy po vpádu
Tatarů na Moravu. Na počátku XIII. století drželi Král.
MUDr
Bartoníček
František
Veselý
Karel
Slaněk
Chvalovská
Josef pšeničný
Kasal
Čecho
Polák
Maďar
Rusín
Rumun
Tatar
Král
Brno
Šaratie
pekařský
Šaratice
Luhačovice
Lilgenau
Smíchov
767 Němec
Morava
Slavia
navržený občanský klub můj Smíchov
km
ha
24
article
Pole dva brněnští měšťané, z nichž Ulrich Niger za-
ložil panenský klášter dominikánský na místě, kde
později byl klášter jezuitský. Nejstarší jméno této dě-
dinky bylo „Nová Ves“, které dosud udrželo se na
mapácn katastrálních. Osada lato prodělala v pozděj-
ších dobách všecky osudy Brna. R. 1844 povýšena
byla na městys. Ještě do r. 1840 zabývali se jeho oby-
vatelé výhradně rolnictvím a teprve pak začali se
v něm usazovati i řemeslníci, obchodnici, dostavil se
průmysl: pivovar, sladovna, barvírna, cukrovar —
také brněnské průmyslové a jiné závody zaměstná-
valy značnou čásť jeho obyvatelstva. V létech 1880
až 1890 zřízeny v Král. Poli velké průmyslové závody;
strojírny, továrna na smaltové zboží, na výrobu ple-
chu a plechových výrobků. Když pak zřízena byla
místní dráha a docíleno lím výhodného spojení
s Brnem, počalo se v Král. Poli usazovati úřadnictvo
a příslušníci jiných stavů v Brně zaměstnaní a z ven-
kova soukromnici, zejmena pensisté všech stavů a po-
volání. Všechny ulice města, jež opatřeno je betono-
vou kanalisací, jsou náležitě upraveny a opatřeny
chodníky a v jeho rozšiřování a úpravě pokračuje se
dle polohopisnéno a regulačního plánu p. arch. Rich.
Klenky z Vlastimilů v Praze. Jak Král. Pole, které svou
výslavností je pestrou směsici, rychle vzrůstá, zfejmo
z toho, že r. 1880 mělo jen 358 domů a že r. 1904
Ulrich
Král
Rich
Klenk
Niger
Brno
Praha
Vlastimil
25
article
napočteno jich v něm již 1006. Na Královo Pole mel
již dávno zálusk Němci, kteří zřídili v něm pomec
Schulvereinu první mateřskou školku r. 1884, cot
mělo za následek, že r. 1886 zřízena v něm i česká
mateřská škola spolkem, k účelu tomu založeným.
Do r. 1884 byla obecná škola utrakvistická a tohoto
roku proměněna byla v českou. Nyní má Král. Pole
obecné školy žeské 5třídní, chlapeckou s 5 pobočkami
i 5třídní divčí se 4 pobočkami a trojtřídní měšťanské,
rovněž chlapeckou i divčí, ve čtyřech, nových škol-
ních budovách. Německé školy obecné jsou v městě
dvě samostatné školy čtyřtřidní, chlapecká a dívčí,
každá se dvěma pobočkami. Dále jsou v Král. Poli
pokračovací školy průmyslové česká i německáa
vojenská kadetní škola (od r. 1877). Kromě uvedených
již průmyslových závodů jsou v Král. Poli také strojní
cihelna, kruhovka, sladovna, továrna na kryci le-
penku, továrna na aromatické a etherické oleje, vo-
zovka atd. Z peněžních ústavů dlužno jmenovati kon-
tribučenskou záložnu (od r. 1864), občanskou záložnu
(od r. 1889) a německý spořitelní a záloženský spolek
(od r. 1888). Spojení s Brnem má město elektrickou
drahou a trati společností stální dráhy. V Král. Pol
jsou 24 spolky české a čtyři německé. Obcení za-
stupitelstvo jeho, jak známo, jest české a starostou
je nyní obchodník pan Josef Červenka
Němec
Král
Červenka
Brno
stální dráha
občanský záložna
26
article
Změny držebnosti. Soukromnice paní Fran-
tiška Fischerová koupila od firmy Deckert a Homolka
dům čp. 153—I. v Karlově ulici za 53.000 K. Majetník
zámečnického závodu v Praze p. Viktor Plichta koupil
od architekta a majetníka realit dům čp. 281—l.
na Boršově za 11.000 K. Barvíř koží p. Anionín Se-
lichovský koupil společně s chotí Emilii od pp. Mořic
Reicha a od paní Aloisie Löwové domy čp. 164—VII.
a 271—VII. v Havličkově ulici v Holešovicích-Bub-
nech za 31.400 K. Obec nuselská koupila od paní
Marie Wawákové z Adlaru, paní Josefy baronky Do-
břenské z Doblenic a od pi. Em. Soupprové pozemek
č. kat. 40/1 v Nuslích za 19.183 K, vystaví tam školní
budovu. Paní A. Zemanová koupila od podnikatele
staveb pana Františka Müllera dům čp. 38 v Horn
Fran
Fischerová
Plichta
Anionín
Emilie
Reich
Löw
Wawák
Josef baronka
A Zemanová
Müller
Karlov ulice
Praha
Havličkov ulice
Holešovice
Buba
Adlar
Nusle
Deckert
Homolka
27
article
Krči za 8200 K
— Když se automobil splaší... »Auto« je hezkou,
někdy ale ošemetnou věcí, jak toho včera odpoledne
zakusil 19letý chauffeur Adolí Dreher, zaměstnaný
u firmy Osvalda Schillera na Příkopě. Ačkoliv má
nařízeno používati automobilu jen na výslovné dovo-
lení, přece pomyslil si, že malé »trennování« čtyi-
kolového samojezdu nemůže mu uškoditi, zvláště,
když nikdo o tom nezví. Zašel si tedy pro automobi
pánův do »stáje« u Leopolda Mahlera, továrník
v Holešovicích a vyjel s automobilem na projiždku.
Probáněl se divoce na preriích za Holešovicemi, pak
ale zajel do města a to do ulice Jeronymovy za
holešovickou plynárnou. Zde se mu však automobil
splašil právě při nejprudším rekordu, vletěl na chodník,
kde přerazil prudkostí dva akátové stromy v síle 15 em
a aby dilo zkázy dokonal, vzal ještě další překážku:
plot desinfekční stanice Společnosti rakouskouherských
státních drah. Plot pod automobilem se shroutil jako
by vichrem, ale současně po tomto karambolu sletěl
i chauffeur, jenž značně byl potlučen a utrpěl prý
i vážné vnitřní zranění. Teprve na další nará žce, na
zdi kamenné vrtohlavý automobil zarazil. Vlastně byly
to jeho trosky. Neboť na automobilu touto jízdou
naděláno škody za 10.000 korun. Majitel jesť všsk
na svůj vehikl pojištěn. Potlučený a zbrklý chauffeur
byl ambulačním vozem záchranné stanice dopraven do
všeobecné nemocnice.
Dreher
Osvald Schiller
Mahler
Jeronymův
Krč
Holešovice
28
article
— Pohřeb zavražděného Václava Scháněla. Nej-
živější a jistě vřele procítěná účasí na tragické smrti
nočního hlídače umělecko - průmyslového muscav
Praze, Václava Scháněla, zračila se včerejškem
v tisícihlavých zástupech, jež přišly doprovoditi jej n
poslední pouti v místa, kde uložen byl několik hodi
před tím ten, jenž tak krutým způsobem zprovodi
jej se světa, zničil mladý jeho život a zplodil tak
bědy neskonalé ve dvou nevinných rodinách. O
prvého okamžiku, kdy se rozhlásilo, že rodina Schá-
nělova zbavena byla svého živitele násilným způ-
sobem, vraždou, provázela ubohou vdovu i dítě osi-
řelé soustrast každého, kdo srdce má na pravém místě
Tisíce lidí sešlo se dávno před 3. hodinou odpolední
k českému pathologickému ústavu, odkudž z kaple
určen byl pohřeb na hodinu čtvrtou. Všechny okoln
ulice byly přeplněny zástupy, jež živě rokovaly o tra-
gedii tohoto týdne. Do kaple kromě příbuzných a
přátel nebyl vpuštěn nikdo. Pohřeb vypraven byl ná-
kladem umělecko-průmyslového musea a výprava jeho
byla velmi slušná. Rakev s mrtvolou zavražděného
vystavena byla na vysokém katafalku, kolem něhož
rozestaveny byly dvě řady planoucích voskovic. V po-
předí katafalku položeny byly dva věnce, z nichž
jeden věnován byl s nápisem „Věrnému sluhovi
umělecko-průmyslovým museem, druhý majitelkou
domu, v němž rodina Schánělova bydlí, slč. Annou
Scháněl
Schánělův
Anna
uměleckýprůmyslový muscav Praga
29
article
Waldovou. Později položena na rakev ještě kytice
růží, věnovaná neznámým. Před příchodem kněze
připevněno na rakev parte, sdělující stručně: „Václa
Scháněl, zemčel dne 6. srpna 1905, v 30. roce věku
svého.“ V síni zatím shromáždili se zástupcové
umělecko - průmyslového musea komerční rada pan
Řivnáč, náměstek jeho posl. V. Němec, ředitel ob-
chodní a živnostenské komory Mikule, úřadnictvoa
zřízenci musea a někteří osobní přátelé a vzdálenější
příbuzní Schánělovi. Značné vzrušení v zástupu tísní-
cích se před kaplí vzbudil příjezd blízkých příbuzných
zavražděného: stařičké matky Schánělovy, manželky
jeho, doerušky a dvou bralří. Hluboký soucit uchvátil
přítomné při spatření vdovy i dítěte v černých šatech
Nebylo snad té chvile v zástupech oka neslzícího nad
tklivým tím výjevem. Podpírána vešla ubohá vdova
do kaple a s hořkým pláčem a nářkem vrhla se na
rakev svého muže. Scény srdcervoucí, při nichž roz-
plakali se i mužové otužilí, udály se pak, když fará
od sv. Apolináře dp. Lonek modlil se nad rakví a
vykonal výkrop. Jen s velikou námahou podařilo se
poněkud uklidniti nebohou vdovu, jež nechtěla odtrh-
nouti se od rakve, vzlýkajíc a volajíc svého muže . .
Waldův
Václ Scháněl
Řivnáč
Scháněl
Schánělův
Lonek
živnostenský komora Mikul
30
article
Šetrným způsobem byla odvedena po skončených ob-
řadech církevních z kaple k vozu, avšak, jakmile prů-
vod se hnul, vyskočila z kočáru a odebrala se z
rakev, aby pěšky doprovodila na poslední pouti svého
muže. Stalo se tak za podpory příbuzných. Průvod
se ubíral ulicí Melounovou do Žitné ulice a Palackého
třídou na Olšany, kde očekáván byl novým zástupen
Pohřební vůz zajel na páté oddělení devátého hřbi-
tova, kde za velikého vzrušení po církevních obřadech
uložena rakev do hrobu. Zejmena účasť žen s vdovou,
dítětem a matkou byla při tomlo truchlivém aktu
upřímnou a nelíčenou. Pozůstali objímáni a těšeni
známými i neznámými, kleří všemožně snažili se za
jmena značně rozrušenou vdovu potěšiti
— Obrovský dub poražen byl v těchto dnech n
Mostecku. Průměr jeho činil 8.4 m, výška 57 metrů
K poražení, jež se dělo za značného účastenství obe-
censtva, povoláni byli zkušení dřevorubci ze Šumavy.
Při použilí zvlášť zhotovené ocelové pily, hnané mo-
torem, byl obr po čtyřdenní práci zdolán. Při přeře-
závání kmene nalezli dřevorubci malou železnou de-
sku, na které jest prý římskými číslicemi naznačen
rok 16. před Kristem. Byl by dle toho poražený dub
měl stáří nejměně 1921 roků. V koruně jeho nalezeno
asi 210 hnízd, zejmena divokých holubů.
Palacký
Krist
Žitná ulice
Olšany
Šumava
31
article
— Odikodné za. ztracené otce. Správa akciově
společnosti salmských závedů věnovala pozůstalým
vdovám a sirotkům po obětech důlní katastrofy obnos
5000 korun. Pozůstalých je 9 vdov a 23 sirotků, tak
že na jednoho sirotka připadne za ztraceného otes
pouze 217 korun 39 haléřů náhrady!
— Nález kostry. Při kladení potrubí pro vodovod
košířský v ulici Karlově nalezena byla mužská kostra
Policejní lékař p. dr. Musil zjistil, že ležela nejmén
padesát let v zemi a dal ji převézti na hřbitov pod
„Kotlářkou“. Staří pamětníci uvádějí, že v místech
těch pochováváni byli sebevrazi.
— Pohřešovaný professor. Z Aše se sděluje, že
professor tamější reálky Max Neufellner, o jehož zmi-
zení jsme se také zmínili, přenocoval se svými syny
v noci z 31. července na 1. srpna ve Mnichově v ho-
telu „Fränk. Hof“ a dne 1. t. m. že odjel s nimi do
Solnohradu.
— Vyorával plzeňské náměsti. V pondělí k 7. ho-
dině večer prijel na Mikulášské náměsií v Plzni 53letý
kočí Karel W., zaměstnaný u majitele hospodářství
p. Stanislava K. na Klatovské třídě, a k nemalému
úžasu četného obecenstva zabořil pluh do zeměa
jal se náměsb orati. Na olázku přichvátavšího poli-
cisty, co to dělá, kočí odpověděl, že mu to hospodář
nařídil, by zvěděl, bude-li lze náměstí zorati nebo
zkopati. V podivínském tomio jednání shledána při-
čina k vyšetřování
— Krátká vichřice a bouře snesla se včera před
6. hodinou večerní nad Prahou. Z ničehož rozpoutal
se pojednou divoký vichr, lomceval a otřásal okny
a zdvihal kotouče Prachu v ulicích a na staveništích.
doktor
Musil
Neufellner
Karlov nalézt
Aš
Mnichov
Solnohrad
Plzeň
Praha