ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 08fb3c90-78ec-11dc-bc61-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: person 73, place 56, org 5, work 1
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Fraze, v pátek dne II. srpna 1905.
Fraga
3 masthead
Číslo 219.
4 article
Na ranní a odpol. listy předelkeí se v Praze v admánisi raei. s měsle . . . . . . 2 na čivrt leta . . . . 6 K — s dvojí denáškou na měsíc na čtnit lata . . . . 7 K 50h na měsie . . . . . . 2 K 00 h Pošitou: na štvrt lela . . . . 9 K o0 s dvejí zisilkou na měsí k čivrt lota . . . . 11 K esh
Praha
5 article Episody z moderní historie rakouské.
Episody z moderní historie rakouské. Začněme s rokem osmačtyřicátým. Vítězní revoluce maďarská ohrožovala existenci této říše, jež marně sháněla síly k odporu uvnitř marně ohlížela se po pomoci odjinud. V nejkritičtějším okamžiku hnulo se ko- nečně Rusko a zachránilo tuto monarchii. Několik málo let na to odvděčilo se mu Rakousko ve krimské válce tím, že ocholně s připojilo ke koalici západních mocností prot slovanskému velestátu. Od té doby nepřestal býti poměr télo říše oproti Rusku »napjatým«. Tak napjatým, že dle výroku vynikajícího diplo- mata německého v jednom okamžiku bylo by bylo stačilo prudši kýchnutí ke krvavé srážce obou mocí. Vždyť do nedávna — a snad děje se to podnes — stříleli rakouští vojáci při cvičení do figurin, jež představovaly ruské vojáky. — — — — Bylo to po zajímavé válce šlesvické, jejíž velice zajímavá historie dosud není napsána, kdy brousil Bismark dýku, kterou věrnému spojenci měla býti zasazena rána, aby se z ne tak snadno nevykřisal. Té doby, co redigována byla v Berlíně pověstná »Stoss—ins —Herz- depesche«, byli různí maďarští politikové v ber- linské Wilhelmsstrasse, kde spřádal Bismark příšti německou jednotu, velice častými i víta- nými hosty. A sotva že na pomezí slezském bylo rakouské přední hlídce odevzdáno pruskou pikettou formální vypovězení války, započato v Hlohově s organisací Klapkovy legie, jejíž úkol byl vzbouřiti Uhry a vpadnouti rakouskému vojsku do týla.
Stoss Herz Rusko Rakousko Berlín Hlohov Uhry Klapkův legie
6 article
Zcela jinak v Čechách. Zde tlačili se dobrovolníci do řad, aby vedeni byli na jatky proti pruským jehlovkám. Když pak se ukázalo, že Rakousko své národy na poli válečném chrániti nedovede, vznikla v samém lidu myšlenka, zorganisovati zemskou hotovost na pomoc poraženému vojsku řado- vému. Na štěstí bylo nabídnutí zamitnuto. Ve stinu pruských bodáků pak oslavoval lid český narozeniny panovníkovy. Rok na to dostalo se strůjeům Klapkovy legie daru tak velkolepého, že dle Tiszova vý- roku, učiněného před čtrnáeti dny, nikdo z starých zápasníků o uherské právo a samostat- nost o něm ani nesnil. Za legii Klapkovu od- měnění byli Maďaři svobodným, samostatným uherským státem a spolustrůjeům katastrofy Hradce Králové vydáni byli k »volné disposici« všichni ostatní věrní národové v Uhrách. Nám věrným Čechům dostalo se ale za oběti na ži- votech a na statcích, přinesených této říší — prosincovky s pověstným občanským minister- stvem. Za věrnost svou téměř »obratem pošty« odměněni jsme byli Auerspergem, Herbstem. Giskrou a ostatními, kteří, jak známo, učili nás, již jsme utrpěli válkou Němců s Němci škody v obnosu více než 200 millionů zlatých, rakou- skému vlastenectví výjimečnými stavy, žalářová- ním, dragonádami a pokutami, jdoucími do sta- tisíců. —
Klapkův Tiszův Maďar Čecho Auersperg Herbst Němec Čechy Rakousko Hradec Králové Uhry
7 article
V roce 1892 rozházeny byly po Praze ústřižky papíru s různými politickými heslya průpovídkami, po většině velezrádnými aneb ta- kovými, jež — řečeno policejním jargonem — byly způsobilé »rušiti veřejný klid a pokoj.« Obratnou kombinací povolaných orgánů bylo z této papírově revoluce, při níž pomalováno bylo též několik černožlutých poštovních schránek železným lakem, sestrojeno daleko široko roz- větvené spiknutí a Praha s okolím obmyšlena byla tak zvaným »malým stavem obležení- se všemi velice příjemnými důsledky tohoto jen v Rakousku možného opatření. Při tom počl- nali si úřadové nejinak, než jakoby se chvěly v Čechách pilíře existence státu a aniž by dbal reputace jeho, počínal si vládní a národu na- šemu nepřátelský tisk způsobem takovým, že nezasvěcený v politickou intriku domnívati s musil, že království české je v předvečeru vzbou- ření. Když ale v Chebu vztýčena vlajka vše- německá a za komandování policejních orgánů trhány se zdí »emblemy státní svrchovanosti«, když proklamováno zjevně odtržení »chebské vlasti« od Rakouska, nikomu ani nenapadlo za- kročiti. To jakoby se v tomto interessantním státě rozumělo samo sebou. Naopak, třeba jen býti svědkem toho, jak vřele přátelsky tiskne c. k. ministr pan Kosel ruku Bareuthrům, Irům, Schalkům, vůbec těm, jejichž vůdce pro- volává ve sněmovně »Hoch« Hohenzollerům.
Kosel Bareuthr Ir Schalek Praha Rakousko Čechy Cheb
8 article
V roce 1897 vydal tehdejší chef vlády hrabě Badeni a po něm baron Gautsch známá jazyková nařízení. Neučinili nic jiného, než co platným zákonem bylo přesně stanoveno, co ale excepcemi na prospěch němčiny křížem krážem sešněrovali. Co se tehdy dělo, je známo. Némei k vůli těmto nařízením, jež práv jejich v ničem se nedotýkala, dali do klatby nejen správu státní, nýbrž vypověděli nejzuřivější boj sa- mému státu i koruně. My Čechové naproti tomu zřekli jsme se k vůli problematickým jazykovým vymoženostem aspoň po dobu aktuální všech ostatních požadavků svých, byli ochotní povoliti všechny tak zvané nezbytnosti státní, vůbec s plným sebezapřením dělati poli- tiku vládní. A jakého dostalo se nám vděku za to Že jazyková nařízení byla po tom, když byla dvě a půl léta v platnosti, prostě odvolánaa německý vzdor že skvělé slavil vítězství. — — Ve vévodství slezském, pokud formálně přináleží ještě k Rakousku, je bezmála čtyři sta českých školních tříd a tedy bezmála také tolik českých učitelů. Přes to nebylo v zemi té dosud českého ústavu učitelského, kde by se učitelské síly pro české školy vychovávaly.
Baden Gautsch Čecho Rakousko
9 article
Předloni konečně zařídili při německém učitelském ústavu v Opavě české pobočky s částečně českým vyučováním, však se správou vedenou nejen jazykem německým, nýbrž i v ně- meckém duchu. Němri, jichž ve Slezsku je notorická men- šina, však prohlásili veřejně a slavně, že po- bočky ty v Opavě trpěti nebudou a aby dal náležitý důraz tomuto svému povelu, uspořádal loni v den císařových narozenin demonstraci, o níž nemohlo býti nejmenší pochybnosti, proti komu je namířena. Tak zachoval se »německý líd« na ulici, kdežlo jeho vysocectění zástupei v parlamentních a jiných sborech prohlásili, že demonstrace v den 18. srpna zcela v jiném rozměru budou se opakovat, nebude-li doté doby zemský president, jenž pokládán byl za původce oněch parallelek, odstraněn, a pobočky ty zrušeny. A co se stalo? Baron Gautsch, jenž ve své známé řeč s velikým důrazem byl prohlásil, že on, jako chef vlády, říditi se bude vlastními rozhodnu- tími, s úžasnou promptností provedl, co mu Němci nadiktovali. Před měsicem odklidil pre- sidenta a před týdnem české parallelky. V Opavě snad dne 18. srpna nebo v před- večer toho dne letos demonstrovati nebudou .. Co jsme zde uvedli nejsou naprosto věci nové, ale nepopíratelná historická fakta, z nichž bychom se mohli po případě ledačemus přiučiti
Baron Gautsch Němec Opava Slezsko
10 article Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci. V Praze, 10. srpna. (Posl. Michejda o věcech slezských.) Pod záhlavím „Jakého presidenta potřebuje Slezsko?“ uveřej- ňuje posl. dr. Michejda v „Poln. Corr.“ stao o poměrech ve Slezsku. V úvodu stati upozor- ňuje na to, že ve Slezsku jest značně vyvinuté rolnictví a ještě více vyvinutý průmysl, jež obe zasluhuje stálé pozornosti vlády. Ve Slezsku bydlí 297.000 Němců, 220.000 Poláků, 146.000 Čechů a všecky tyto tři národnosti jsou stejně pilné, dělné a intelligentní. Ale přes to obyvatelstvo slovanské jest zbaveno práv. Z dvanácti říšských poslanců ze Slezska jsou jen dva Slované, z 30 poslanců sněmovních pouze šest Slovanů. Umělá německá většina nechce ani slyšeti o změně sněmovního volebního řádu. V úřadech a soudech, jakož i v životě veřejném jazyk polský (a podobně i český) jest pouze trpěn při jednání ústním a i tu bývá hrozně mrzačen. V jednání písemném platí výhradně němčina. Úřadníci z převážné většiny nejsou znali jazyka lidu. Slovanští úřadníci se do Slez- ska nepřijímají, a kteří tam jsou, překládají se jinam. Poláci a Čechové mají po jedné střední škole; Němci zuby nehty vzpírají se rozšíření slovanského školství ve Slezsku a vláda couvá před jich hrozbami.
Posl Michejda doktor Poln Polák Čecho Slovan Němec Praha Slezsko Němec
11 article
Mohou takové poměry trvati dlouho? táže se dr. Michejda a dodává, že ze všeho toho, co předeslal, vysvítá samo sebou, jakého zemského presidenta potřebuje Slezsko. Musí miti přede- vším dosti odvahy a energie, aby mohl prověsti nutné změny v poměrech slezských. Musí býti v prvé řadě zkušený úřadník administrativný. musí býti nestranný v každém vzhledě, must znáti aneb aspoň se řádně seznámiti se všemi třemi plemeny, všemi vrstvami obyvatelstva, se všemi stranami, jich snahami, stesky a poža- davky. Nový politický náčelník Slezska musí znáti jazyky slezské, neboť jen ten, kdo zná jazyk lidu, může poznati onen lid, porozuměti jeho potřebám a státi se jeho přítelem. Zemský president slezský musí býti muž pokrokový. musí poskytnouti rovné právo každému, kdo plní své povinnosti ke státu a společnosti. Nesmí se báti reforem hospolářských, společenských, po- litických a národních, na které mají právo malí a slabí přese všechen odpor nynějších velmožů politiky a kapitálu. Mimo jiné musí se ucho- piti reformy volebního řádu, musí zavésti jazy- kevou rovnoprávnost do soudů a úřadů, do škol i života veřejného a konečně musí odstraniti vý- minečný stav, trvající ve Slezsku pro národnost slovanské.
doktor Michejda Slezsko
12 article
Vše, co tu dr. Michejda píše, jest ovšem pravda, po všem tom už dávno volají zástupcové Čechů i Poláků slezských, ale zemský presiden to nespraví, dokud ve Vídni nebude vlády tal „odvážné a energické“, aby se uměla vzepřít i terroru slezských Prušáků. V Praze, 10. srpna. (Od hranic no vo- pazárského sandžaku.) Lublaňský „Slovenec“ má zprávu, datovanou z Mitrovice 9. srpna, v níž se praví: „Z Plevlje se sděluje, že rakouský generál s větším počtem důstojník podnikl výlet do Bělopolské Janty a zastavil s na jakémsi břehu, aby si odpočinul. Když Ture zpozorovali, že vstoupil, kam neměl vstoupiti t j. na tureckou půdu, sebralo se jich na 300 počali stříleti do Rakušanů. Ti neodpovídali, nýbrž vrátili se. Proslýchá se, že bylo při tom zabito několik rakouských důstojníků, ale žes Teprve po této zprávě lublaňského listu vzchopila se rakouská úřadní telegrafní kan- celář a sděluje dnes, že na hranicích tureckých konalo se jízdní evičení a že v noci bylo na tá- bor cvičících se stříleno. Se strany rakouské ni to tají.“
Michejda Čecho Polák Janta Rakušan Vídeň Praha Mitrovice
13 article
kdo prý hranic nepřekročil a střelbou prý nikde nebyl poraněn. V Praze, 10. srpna. (Věci uhersk é. Mimořádné hlavní shromáždění pešt- ské stolice vzalo dnes na přetřes reskrip ministra vnitra, jímž se zrušuje usnesení stolič- ního výboru stran trpného odporu při vybíráni daní a odvodu rekrutů. Shromáždění přijalo návrh výboru, jimž se prohlašuje, že vládní zá- kaz nehoví platným zákonům. Municipium ne může býti nuceno, aby překročilo zákon, což jest cílem vládního reskriptu, a poněvadž mini- strova annullace se příčí platným zákonům, jest sama sebou neplatna a nemá tedy právní plat- nosti. Annullačního reskriptu nelze tedy dbáti. Z Lublaně, 9. srpna. (Zrušené volby. Nedávno konaly se obecní volby v celském předměstí Techarjích; při volbách těeh slovinská většina obyvatelstva poprvé zvítězila. tak že obocní správa měla přejíti v ruce slovin- ské. Němci podali však proti volbám protest okresní hejtmanství, hovíc požadavku Němců. volby zrušilo. Doufáme však, že Slovinci i př nových volbách uhájí už svých práv a dokážou celským Němcům, že v Techarjích dohospoda- řili na vždy. Ze Záhřeba, 8. srpna. (O čekávaná ná- vštěva sněmovního předsedy dra.
Věk Němec Slovinec Praha Lublaň Záhřeb
14 article
Justha.) Předseda poslanecké sněmovny uher- ské, Jul. Justh, oznámil býv. ministru pro Chorvatsko, Josipoviči, že počátkem září na- vštiví Záhřeb. Zpráva o této návštěvě uvítána všemi stranami opposičními, jež předsedov Justhovi chystají přátelské uvítání. Pouze zbytky bývalé strany Khuen-Hédervárovy, kupicí se ko- lem bána hr. Pojačeviče a býv ministra Toma- šiče, hledí návštěvě Justhově s obavou vstříe. poněvadž tuší, že Justh vejde ve styk jen s těmi stranami, které hledají nové půdy pro trvalou dchodu chorvatsko - uherskou. Prostředníkem mezi předsedou Justhem a stranami, snažícím se o sblížení chorvatsko-uherské, bude Josipovič. Justh chce promluviti zejmena s drem. M az- zurou jako hlavou strany „obzorášů“, Fran- kem z čisté strany práva, Baňavčičem, nedávno propuštěným bánovým náměstkem drem. Šu- manovičem jako zástupcem Srbů, jenž se tyto dni vyslovil, že chorvatská národní (vládní) strana se musí obroditi a vyhledávati styky s uherskou koalicí. V Záhřebě se předpokládá. že Justhova návštěva může míti za následek i změnu vládního systému v Chorvatsku. S jiné strany se sděluje, že Justh hodláv Záhřebě učiniti vůdcům politických stran chor- vatských i srbských návrh, aby se nynější sněm rozpustil a provedly se nové, čisté volby Dříve ovšem musil by odstoupiti též nynější bán hr. Pejačevič a jeho nástupcem stal by se Josi- povič. Poněvadž propuštěním Šumanoviče všichni Srbové, kteří dosud patřili ke straně vládní, jsou nyní proti vládě hr. Pejačeviče, čeká se, že by z nových voleb vyšla značná většina, podporující nový směr, řízený Josipovičem.
Justh Jula Josipovič Khuen Hédervárův Justhův Fran Šu Srba Pejačevič Josi Chorvatsko Záhřeb Pojačevič poslanecký sněmovna
15 title
Politické zprávy zahraničné.
16 article
V Praze, 10. srpna.
Praha
17 article
Tajný záměr Viléma II. »L'Echo de Paris« přinesl článek zakláda- jící se na informacích z kruhů diplomatických o cílech politiky německého císaře. Cizozemský diplomat interviewovaný pařížským žurnalistům, vytýkal zahraniční politice francouzské váhavost. Její největším skutkem byla v poslední době l'entente cordiale s Anglií, avšak zdá se, že především Anglie dovedla těžit ze situace. Dále mluvil diplomat o německém eísaři a o jeho známých projektech koloniálních. V okolí císa- řova nejspíše jsou zasvě seni do jeho ideje Lucanus, chef jeho civilního kabinetu L'Emi-
Vilém II Paris Lucanus Anglie
18 article
V.drobném prodejír nní sčíslo o sobě . . . za § pepolešní“. . . . za 2h Ve sllalkách za venkově sanní čšslo. . . . . . sdpolední . . . . . . . . 3h Inserá ty platí ze hotnvé napřed. Plečplasení a lnserty plijíná sdmalal- strace v Marianské ulici č. Tam nachérnjí se ték rodakce tiskárna n eapedice „ Národnich Laista-. Rukopisy se nevraesji.
Inserý Národnich Laista
19 article
nence grise«, Ballin, ředitel společnosti Ham- burk-Amerika, finanční velmož Bleichröder. Vilém II. rád si zahrává s diplomaty a překvapuje svět náhlými skutky a svou těkavou pohyblivostí. Z Tangeru jede do Štokholmu, z Björke do Ko- daně a nejraději by vykonal cestu kolem světa, kdyby měl čas. Mysli na Napoleona a mluvío Bedřichovi Velikém. Jeho tajný záměr obrací se na Východ, přes Cařihrad do Indie, jež je ko- lébkou plemene germánského. Používá marocké afféry, aby zastrašil Francii a přinutil ji po do- brém či po zlém k dohodě s Německem. Chce osamotniti, seslabiti Anglii, jež stojí v cestě jeho grandiosním plánům. Rusko není mu nyní již překážkou. Rakousko po smrti Františka Josef bude vždy více rozháráno vnitřními boji. V Ber- lině mysli, že pomoci obratného plebiscitu stane se Rakousko součástí velkého Německa. Král pruský tak by se dostal k Balkánu. Vilém II., jenž má portrét Napoleonův nad svou postelí, sní též o Alexandru Velikém. Proto obrací svou pozornost až k Indii. Uznává jen dvě mocnosti: boha na nebi a německého císaře na zemi. V londýnském zahraničním ministerstvu jej na- zývají »Vilémem Dobyvatelem«. To vše skončí obrovským zápasem mezi Anglil a Německem světové panství. Vítězství bude na straně pod- porovsné Francií, která má k sehrání zname- nitou partii.
Vilém II Napoleon Bedřich František Josef Napoleonův Veliký Vilém dobyvatel Anglit Ballina Tanger Štokholm Björke ko Cařihrad Indie Francie Německo Anglie Rusko Rakousko Balkán HamaburkAmerika Bleichröder
20 article
Polský rozmach v Prusku. V rýnsko-vestfalské pánvi, kam se v po- slední době přistěhovalo asi čtvrt millionu Poláků, zvláště horníků, nebyli v poslední době kandidáti středu Poláky podporováni. »Wielkopolanin« poznaňský uvádl za důvod toho, že se římsko-katolické duchovenstvo opírá národním snahám Poláků. Poláci v Porýnsku a Vestfalsku žádají mimo jiné uznání polštiny při křtech, sňateích, kázání, polské zpěvy cír- kevní atd. Hrozí, že kandidátům středu nedají dřive hlasů svých, dokud nebudou požadavky ony splněny. Řada mandátů středu byla by tím ovšem ohrožena. Německo popichuje i Holandsko. Do Tangeru přistály tři nizozemské lodi, aby prý dodaly důrazu holandským zájmům při postupu konferencí o Marokku. Lodní demon- strace tato děje se, jak se v Tangeru bez okolků ujišťuje, na radu německou. Proti komu jest hrot její namířen, jest zjevno. Porušení práv říšského sněmu německého. Orgán katolické strany německé, »středu«, »Köl. Volkszeitung«, trvi na tom, že vyslání dal- šiho vojska do Afriky za prázdnin sněmovních znamená porušení přáv říšského sněmu něme- ckého. List ohlašuje, že jeho strana vládě na podzim za to »polévku pořádně přisolí«. Poku vlády, pokračuje list, jest s to vyvolati řadu konfl ktův, zvláště když písek jihozápadní Afriky nemá pro Německo celkem žádn ceny. K napjetí rakousko-italskému. Poukázali jsme již v delším dopise z Kopru dle zjištění očitých svědků, jak přes zapírání officiosů rakouských — a částečně též vlaš- ských — vyskytují se v pohraničních územleh při březíeh Adrie známky nejpovážlivější, svěd- čící o vzrůstu napjetí mezi oběma — spojenci. Dnes dochází hned několik sdělení, potvrzu- jicích zúplna pessimistické výklady dopisu na- šeho a dokazujících zároveň, jakého stupně na- byla vzájemná nedůvěra.
Polák Adrie Prusko Porýnsko Německo Holandsko Tanger Maroko Afrika
21 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Různý hmyz. Kdož by, pozoruje přírodu, nevšiml si mocného činitele, jakým všude, ve vzduchu, nad zemí i pod zemi, na vodě i ve vodě — jest hmyz? Celý chorál bzučících včel a vos ozývá se z kvetoucí lípy, písklavé vysoké tóny komárů doprovázejí vás u rybníků, dotěrný bzukot much ruší váš spánek odpolední a co tu zvuků ne- slyšitelných v lese, kde celá armáda ničitelů hlodá, vrtá, hryže, ssaje. Štěstí, že není sluch náš jemnější, takže neslyšíme neunavnou činnost tisicerých čelistí a vše splývá jen v onu ne- určitou harmonii, jež vábí nás do ticha lesního. Hmyz jest nejčetnější skupinou živočišstva, i co do počtu jedineů i druhů — rozeznáváť se dnes as 240.000 druhů — a všechno tole tvorstvo chová se k člověku většinou nepřátelsky aneb lhostejně. I včele — jedinému druhu zdomácně- lému — člověk pohostinství jen nabídl svými úly; jinak zachovává si roj svou samostatnos v jednání a nelne nijak ke svému ošetřovateli. Vůbec představují nám všechna ta pokolen hmyzu — ať žiji ve spořádaných státecha společnostech či samotářsky, tu Iehce kolem těkajíce neb zákeřnicky na kořist se vrhajíce, jako obyvatelstvo jiné planety, ústrojnosti od naší úplně odchylné. Jsou-li na jiných hvězdách též tvorové cí- tící, budou as od nás tak odehylní, jako hmyz líší se od stavby naší; a dorozumění tedy by bylo sotva kdy možné. Avšak hmyz jest starším obyvatelem naší země nežli člověk. Již z nejstarších útvarů za- chovaly se stopy hmyzu zkamenělého; nejkrás- něji ovšem v jantaru z doby třetihorní. Kdybychom měli někde tak krásně a do- konale zachované stopy prvotních lidí, jako v balsamu strnulé tilko hmyzu, jenž uvízl v pryskyřici nyní v jantar ztvrdlé, snad před millionem let, jak jinak řešila by se záhiada o původu člověkal
22 article
V době třetihorní, době pro utváření ny- nějšího tvorstva zvlášť důležité, klerá zahrnuje snad milliony let trvání svého, připadá hmyzu zvlásť důležitá činnost: stalť se tvůrcem pe strých barev a vůně květů. Jako podnes bez sprostředkování čmeláků včel, motýlů a j. nestalo by se zúrodnění květů pelem, a kvetoucí tyto rostliny by tedy vyhy- nuly, tak dělo se ve starších dobách geologi ekých, že květy během vývoje svého vůní sladký nektar jen proto získaly, aby vábily jistý hmyz, způsobilý ku přenášení pelu. Rostlinstv starších útvarů jest tajnosnubně, bezkvěté nahosemenné. Jakkoli se hmyz tím stává rostlinstvu uži- tečným, a prostředně tedy i člověku služby pro- kazuje, jevi se stinná stránka činnosti hmyzu v přenášení — mnohdy bezděčném — zárodků nakažlivých nemoci s jednoho tvora na dru- hého. — Jak často slýcháme: »Štipla ho jedovatá moucha a on od toho zemřel.« Tážeme-li se jaká že to byla moucha, nikdo nemůže říci. Neníť u nás žádného zvlášť jedovatého druhu a přece jsou nešťastné náhody, kde i obyčejné mouchy mohou přenésti na člověka nákazu v po- době zárodku, jenž způsobí otravu krve a jiné svízele. Vedle těchto nahodilých otrav jsou však cizopásníci, kteří život svůj přizpůsobili tak, že pravidelně užívají hmyzu jakožto mezihostitele a přenášeče na teplokrevná zvířata a člověka.
23 article
Vylíčili jsme svého času na tomto místě. jak komáři v krajinách, malarií stižených, pře- nášejí míkroorganismy, zimnici způsobující, na člověka. Předmětu tomu věnují novější badatelé velikou péči. Tropy, které jsou hmyzem zvláště požehnány, poskytují studiu tomu stále bohatý materiál. Kde jindy hledali původ zákeřných nemocí v činnosti démonů a zlých čarodějů, poznán namnoze drobný okřídlený hmyz jako šířitel zhoubných zárodků. Než obraťme se k našim méně nádherným krajinám, kde máme sice též různé svízele pod nebl, ale časem přece klidněji těšiti se můžem z půvabů luhů a lesů. Ovšem, bydlíte-li venku poblíž stájů, může vám ztrpčiti mnohé chvile i obyčejná mouch domácí (Musca domestica). Jsouc pů- vodně jen průvodcem koně, do jehož výměto vajíčka svá klade, a zde též se zapupuje, zdo mácněla úplně v příbyteích lidských, mlsajie poskvrňujíe, kde co najde. Moucha domácí má chobot ssavý, koleno- vitě ohnutý, jímž může jen tekuté látky ssáti. Rozpoušti si je slinou svou, zanechávajíc př tom známé muší stopy, Nesedá však jen na pokrmy, nýbrž i na chrchle a výměty všeho druhu, a tím může se státi osudnou, nebo drobnohledné zárodky nemocí velmi snadno utkvl i na sosáku, nobách, neb křídlech. Tez i trusem svým může zárodky rozsévati. Zvláštní jest, že zárodky témi, které projdou útrobam jejími, moucha sama zůstane netknuta a zdráva Byloť zjištěno, že bacilly tuberkulí, cholery i tyfu hromadně se v mouše roz- množily, aniž jí samé ublížily.
24 article
Kde nemá cholera původ ve vodovodech (jak dr. L. Roinhardt v Prom. uvádí), tam prý rozšiřování cholery na podzim s mizícími mou chami též přestává, kdežto kde vodovody jsou bacilly infikované, šíři se cholera i v zimě Vlaští badatelé Tizzoní a Catani naleal bacilly cholerové nejen na nohou, ale i na vý- mětech much, zdržujících se v sálech nemoc- nice cholerové. Hofman a jiní nalezli živé bacilly tuberkulové ve střevě mouchy, jakož i ve výmětech much na stěnách pokoje, souchotináři obývaném. Ficker krmil mouchy zárodky tyfu, a nalezl na hlavě, křídlech a nohou ještě po pěti dnech, ve střevě ještě po devíti dnech živé bacilly tyfové. Nejčastěji zjištěn ve střevě much z plísní poltivých Proteus vulgaris, jenž jeso zvlášť zhoubný při kažení masa. Jen bacillus moru dle všeho nesvědčí an mouchám, neboť Yersin, badatel této zhoubné nákazy, viděl ve své laboratoři v Honkonu na sta mrtvých much ležeti, když tyto mlsaly na hlonu, morové bacilly chovajícím. Když pal z nitra takto pošlé mouchy vytlačenou šťávu vočkoval morčatům, pošla tato v 48 hodinách. Jinak mravenci; ti mohou mor přenésti kousnu- tím do bosých noh Hindův, aniž by při tom sam škodu trpěli. Uvodeme-li ještě, že dle Kocha mouchy šířiti mohou i předrobounké bacilly, t. zv. egypt- ské oční nemoci (trachom), ano dysenterie vajíčka tasemnic, patrno již každému, jak nutno dbáti čistoty a střežiti se much zvlášť v kuchy ních, jídelnách, nemocnicích atd. Jiný nemilý host příbytků lidských jest štěnice (Cimex lectularius), původně cizo- pasník jen netopýrů a holubů, jenž však z ho- lubníků přestěhoval se do příbytků lidských.
doktor L Roinhardt Hofman Ficker Yersin Koch Proma Cimex
25 article
Podnes vyhlodávají stinky se zálibou hnizda vlašťovek, na domech umistěná, tak že na př. ve starých domech pražských nelze ani nabíd- nouti milým těm zvěstovatelům jara přístřeši. Obtížný hmyz tento byl znám již starým Řekům a Řimanům, nastoupil ale pouť do střední Evropy toprve v 11. století a sice nejprve do Štrassburku. Do Anglie se dostal teprv v 16. století, dnes jest po vší zemi rozšířen, kam člověk osady své přenesl. Také o štěnici bylo dokázáno, že přenáší zárodky nákazy. R. 1892 dokázal Dewevre ve střevě stinek, chycených v bytu souchotináře živoucí bacilly tuberkulosní. V Oděsse několik let na to zavlečena byla epidemie střídavé zimnice syrským lodníkem do nečistých herberků námořnických. Roku 1900 konal Christy v Indii pokusy se štěnicemi na vlastním těle a poznal, že mohou, jsou-li krví chorého infikovány, nákazu přenésti ještě po dvou týdnech. K rozšíření moru přispívají dále zvlášo blechy. Tak podařilo se Ogatovi r. 1897 blechami mor přenésti z krys, morem stížených, na myši zdravé. Jelikož mor původně jest cho- robou krys, mohou blechy nemálo přispěti k roz- šíření moru, jelikož bacilly morové utkvi jim t na kousadlech, tu na nohou neb výměty svými přenésti je mohou na oděv člověka. Mor jest doma a šíří se zvláště v obyvatelstvu nečistém. hmyzem oplývajícím, zde patrno, jakým způ- sobem.
Řek Christus Ogata Mor Evropa Anglie Indie
26 article
Klíště, které náleží k roztočům, tedy zvířatům pavoukovitým, jest u nás dost ob- tížné, nikoli ale tak nebezpečné jako v sub- tropickém pásmu, kde zvláště přenášejí t. zv. texasskou zimnici na skot, druhdy i na je- leny, srnce, kozy, zajíce. Tak se objevila na dunách u Pas de Ca- lais zvláštní nemoc u zajíců, kteří hromadně mřeli. Psi, tam honící, byli podobně klištěmi na- kaženy a hynuli za podobných úkazů. V krvi chorých zvířat všude dokázána jako původkyně nákazy Piroplasma, klišťaty na zvířata pře- Podivno, že mezi všemi okřídlenými hmyzy jsou jen samičky krvelačné, kdežto samei jsou nevinní vegetariáni, a za svého krátkého života berou za vděk sladkou šťávou z květů, pryskyřicí ze stromů a pod., požívaji-li vůbec něčeho... Mnozí spokojí se jen láskou; po oplo- zení samiček nemají jiného životního úkolus
Paso jít Ca
27 article
Samičky však potřebují mnohem více látek a zvláště látek bílkovitých, neboť mají uložiti četíá vajíčka na vhodná místa k zachování druhu. Samičkám nepostačují proto jen sladké šťávy, na bílkoviny a tuk chudé, i osvojilysi během vývoje zvyk, vyhledávati hlen z otvorů tělesných, serum, vyloučené z kůže poraněné, ano, stávají se i útočnými, aby bodnutím n cběti vyhlídnuté ke krvi se dostaly. Pokusy dokázaly, že samice bodavých ko- márů mohou jako samci delší čas, jsouce uza- vřeny, živiti se jen rostlinnou potravou, plody, medem neb cukrovanou vodou, mají-li však va- jíčka jejich prospívati a dozráti, potřebují nevy- hnutelně potravu bílkovitou, totiž krev. Proto má limyz přiměřeně kousadla k bo- dání přizpůsobená. Spodní pysk prodlužuje se v trubkovitý chobot, svrchní a spodní čelisť pro- měněny jsou v bodavé štětiny. Těmito dýkami dostane se hmyz ke krvi své oběti. Krev má ovšem tu vlastnost, že při dotknuti s cizím tě- lesem, tedy i se ssavým ústrojím komára se srazí a tím by chobot ssajícího hmyzu ucpala