1
masthead
16. listopadu 1905
2
masthead
Příloha „Národnich Listu
5
article
Politické zprávy domáci.
Politické zprávy domáci.
V Praze, 15. listop. (Uherská kris e.
Pověsti, kolovavší v Pešti o otřeseném posta-
vení bar. Fejérvára, ukázaly se mylnými. Mini-
sterský předseda, vrátiv se z Vídně co Pešti,
navštívil klub pokrokové strany a tam vyvrátil
pověsti, šířené c něm koaličními listy. Vláda
setrvá prý na svém programu přes všechny
obtíže, kladené jí v cestu koalicí. Poslední udá-
losti v Pešti (nabídka mandátů za II. a III. vo-
lební okres ministrům Vöröšovi a Lukacsovi)
jsou prý důkazem, že „lepší“ čásť obyvatelstva
hlavníhe města počíná se odvraceti od koalice.
Pro koalici vážnější, nez vládní prohla-
šení, jsou výtržnosti, jež provázely příjezd
koaličních vůdců (hlavně nr. Apponya) do Pe-
čuchu. Všeobecné volební právo má i v Uhrách
přirozeně velmi mnoho přívrženců, tak že
koalici bude těžko dokázati, že volební re-
forma, ačkoli vládě Fejérvárově slouží pouze
za okamžitou zbraň proti koalici, není včasná
nebo v tu dobu proveditelná. Hr. Apponyi,
hr. Jul. Andrársy a předseda sněmovny
Justh navštívili v úterý chorého ještě Fr.
Vöröš
Apponyi
Jula
Justh
Praha
Pešť
Min
Vídeň
Uhry
Hradec
6
article
Košuta, aby s ním porokovali o důsledeích
pečušské senůze a nalezli vhodný způsob, který
by jim zabezpečil další vedení agitace po ven-
kově.
V otázce sloučení obeu dissi-
dentských klubů sděluje se z Pešti, že
hr. Andrássy učinil Nagyovi svůj návrh v do-
rozumění s Košutem a že by pro případ fuse
spojení dissidenti zachovali dosavadní poměr ke
koalici. V návrhu Andrássyově obsažen prý
i plán rozuzlení krise; spočívá na základě vy-
rovnání z . 1867 a směřuje k tomu, abyse
dissidenti stali jádrem nové koalice, která by
se při volbách pokusila o získání většiny, tak
aby mohla převzíti vládu.
Z Vídně, 15. listopadu. (Nové okresn
hejtmanství.) Nejvyšším rozhodnutím ze
dne 10. t. m. vyloučen soudní okres kreký
v Istrti z hejtmanství lošiňského a zřízeno pro
něj samostatné okresní hejtmanství se sídlem
v Krku. Nové hejtmanství počne úřadovati dne
1. prosince.
Z Lublaně, 13. listopadu. (Slovine
pro všeobecné volební právo.) Vče-
rejší manifestace terstských Slovineů,
uspořádané politickým spolkem „Edinost“
účastnilo se přes 1000 osob, jež s nadšením
přijaly resoluci, dovolávající se všeobecného,
revného volebního práva. Po schůzi táhl uli-
cemi terstskými průvod, čítající přes 3000
osob, jež pěly střídavě „Hej Slované!“ a „Pí-
seň práce“. Před policejním ředitelstvím voláno
„Pryč s Gautschem!“ a jiná podobná hesla
policie však se na ulicích neukázala. Ačkoli
současně pro všeobecné volební právo demon
stroval také vlašský socialistický spolek, neby
klid nikde porušen.
Košut
Andrássy
Nagy
Slovan
Gautsch
Pešť
Vídeň
Lublaň
7
article
V Šmicheli u Pliberka vyslovili se v neděl
pro všeobecné volební právo také Slovine
korutanští. Ve schůzi, svolané poslancem
Grafenaurem, promluvil známý zastance národ-
ních práv korutanských Slovinců, dr. Breje,
o významu všeobecného volebního práva. Po-
ukázal, jak Němci v Rakousku přistřihují poli-
tieká práva jiným národům, hlavně Slovanům
aledále to tak nepůjde; má-li nastati ve stát
mír, musejí Němci poskytnouti i Slovanům tak
velné politické roucho, aby se v něm mohli
svobodně pohybovati a rozvíjeti. Čím děle
Němci budou vzdorovat, tím větší ústupky
musejí pak učiniti. Slovanům nynější krise nen
na škodu; v zápase za týž cil se stále sbližuj
a slovanská vzájemnost nabývá znenáhla reálné
formy. Naším heslem musí býti: „Slovanél
Buďme za jedno!“ Politická budoucnost Slo-
vinců spočívá v jednotě a společném postup
s Chorvaty. Lepší budoucnost Slovincům a ra
kouským Slovanům může přinésti jedině vše-
obecné volební právo; poslouží i Slovincůn
korutanským, poněvadž způsobí změnu byro-
kraticko-německého Rakouska ve stát s větši-
nou demokraticko - slovanskou. Řeč Brejcov
přijata s velikým nadšením, jakož i resoluce,
žádající volební reformu.
Grafenaur
doktor
Brej
Němec
Slovan
Chorvat
Brejcov
Rakousko
8
article
Turčiansky Sv. Martin, 11. listopadu. (Ze
Slovenska.) [Pův. dop.] Jaký veliký rozdiel
je medzi uhorskými a českými pomerami javí
sa: u nás vláda dáva všeobecné, tajné hlaso-
vacie právo a verejná mienka silných a possi-
dentium bůri sa, renitenciu prevádza až úražlivá
pre vládu ba i samů korunu — u vás národ
želá si všeobecného volebného práva, a vláda
vám policiou prekáža prejavy. Všetko má svoju
príčinu, a tá je tá samá tu i tam: vládnůce
kruhy, kruhy interessu a stavovského egoismu
necheů popustiť svoju moc a výhodu. U nás
maďarský šovinismus chová a křmi bez práce
desiatky tisícov Samurajov, u vás nemčina
nemóže zrieknuť sa panovania: oboje cíti su
ohrozeným všeobecným hlasovacím právom.
Martin
Slovensko
všeobecný volebný práv
9
article
Renitencia maďarského šovinismu došla až
do javného násili i proti županom, králom me-
novaným. Razkom priletí chýr, že vláda postaví
do renitentných stolfc vládnych komissárov —
krok energicky. Šovinisti koulicie pomohli sis
dementim, ale vzdor tomu zpráva udržuje sa
hůževnato. Možem vás uistíť, jestli Fejerváry e
comp. nevezmů do růk tuhé, energické pro-
striedky, o pár dni počujete o páde ministerstva
Ono bojí sa opreť na skutočné osnovy: na ná-
rodnosti. Bojí sa žurnalistiky, ktorá je ešte silno
koalicionálna, bojí sa divých ludí, jako Appo-
nyiho, baróna Prónaya, najvekšieho politického
fanalika a surovca.
Zo strachu Fejérváry ani slovom nespo-
menul v programme národnosti, ale to mu ne-
pomohlo. Židovstvo drži sa nedtralne, vlastne
len bohatě, vysoké, jako dr. Max Falk a pe-
ňažní židovskí Kroesovia — drobnejších pionirov
rozdelil krajinsky politicky khagal na cele rovné
časti: jedna stojí pri kabinete, na příklad Vészi
(pred tým Weis), druhá pri koalicii; či vee
vyjde tak lebo onak, židovské zaůjmy budů
cele zachranené, ba ony vyhrajů na každý pád
resuliátom exlexu bude: hrozná bieda poplat-
níkov (dvojročné dane budů razom exekvovať !l)
a exorbitantné zbohatnutie Židov. Národohospo
dárské panstvo majů už zabezpečené.
Fejervára e
Appa
Prónaya
doktor
Falk
Weis
Inovaný
10
article
Ludové shromaždenie bolo zakázané nielen
u nás, ale i v Trnave, Krakovanoch, Liptov-
skom Sv. Mikuláši ... Martinský zákaz potvrdi
i minister s odovodnením, že narodnosti nemajů
práva verejne vystupovať, poneváč v krajineje
len jeden národ, a to je národ maďarský! p
tom už darmo všetko 1 Tak lhať, tak prekrůcat
zákon 44. z roku 1868, ktorý dáva posi-
tivne práva národnosťam v škole a úradoch
— a to robí samě ministerium, posledná in
štancia . ..
Jako daleko ide koalicionalny fanatismus,
ukázalo sa na generálnom konvente (8. nov.
evanj, cirkve augsb. vyznania v Peštbudine. MMi-
nister pravosudia Lány bol tiež v sozname cír-
kevných hodnostárov. Jako prišlo na jeho meno
konvent obrátil sa na divoký meeting ozlobe-
ných anarchistov, hotových hádzať bomby: » Vor
s ním! Nechceme ho!« »Zradca !« Krik bo
taký velký, že pretrhol poradu . . . Pravda kon-
ventu predsedal baron Desider Pronay, mada-
ronsky jákobín, zhůbea slovenského Preddunaj
ského ev. a. v. dištriktu a pravý maďarisatoi
evanj, cirkve v Uhorsku, která ma v svojon
lone 600 000 Slovákov. A otec toholo maďaro-
manského divocha, Gabriel Prónay po slovensky
sa modlieval a žalmy spieval, s dr. Josefom
Hurbanom po slovensky si dopisoval . ..
Mikuláš
Lána
Zradca
Krik
Pronay
Krakovanochy
Liptov
11
article
Jako hovorím, jestli Fejérváry nevystůp
energicky, padne . .. Na horných Uhrách tvori
novů socialno-demokraticků stranu — že vraj má
v tom prsty minister Kristóffy — ale ona ne
zadrži pád vlády, lebo i tu národnostná olázk
všecko pokazí ! Idů vraj vydávať jeden maďarský
a jeden slovensky týždenník . . . Valné konsti-
tučné shromaždenie bude dňa 25 decembra
v Košiciach. Nám národnym luďom ani t
škodiť nemože, i tu sa ukazuje, že bez sloven
činy na Horných Uhrách ani kroku urobiť ne-
možno.
Z vnůtorného nášho života predbežne pri
pominam, že verní slovenskí vlastenci idů slav-
nostne zasvätit 70ročné narodzeniny národneho
svojho vodea a bojovníka Pavla Mudroň
dňa 7 decembra tohoto roku.
Pavel Mudroň stojí už skoro 50
rokov v popredí každého politického, kultúrného
a cirkevného ruchu slovenského. Pri utvoren
»Memoranduma národa slovenského« dňa 6.
7., 8. jula 1861 bol členom a notárom shro-
maždenia, zakladatelom a vyborníkom » Matice
Slovenskej«, kandidoval do snemu 12 ráz a po
každý raz len brutalita ho znemožnila, brutalita
až po pichanie bajonetami v Sučanoch r. 1879.
Pavel Mudroň
Uhry
Horný Uhry
12
article
On je i dnes na čele slovenskych, ešte jestvu-
júcich spolkov; jako advokát patri medzi prav-
divých obrancov ludu, takže za ním chodi
utisknuti ludia z troch stolic, najme z Trenčian-
skej, kde lud strašno trpí pod úžasnou exploa-
taciou židovstva a upadlej, tyranskej džentry
(Drobného zemianstva, úradnietva stoličného
najväčších vyssavačov: obecných notá-
rov (sekretárov), ktori jako pijavice,
bezprostredne sú zahryzeni do tela ludu a ssajů
krev i dušu i svedomie) K Mudroňovi idů viae
jako ku tribunovi a záštite, než jako k advo-
kátovi. O spůsobe tejto sympatickej oslavy, iste
skromnej, lebo ťažké žijeme časy, podám zvláštnu
zprávu. Mudroň vyznamenáva sa jako rečník,
bojovník bez strachu a veždy k žertvám hotový
národovec.
J. P
Mudroň
Trenčian
13
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Ruské cenné papíry a ruské finance. Jak jsme
již uvedli, nastalo po přechodném útoku kontreminy,
který měl jen časově velmi obmezený úspěch, opětně
zpevnění ruských hodnot na berlinské burse. Zpev
nění toto jest velmi podstatné. Nabídka ruských pa
pírů značně se oslabila a zboží, které uváděno na trh.
bylo hladce kupováno. Jisto jest, že šlo o bursovní
manévr, který se nepovedl. Není vyloučeno, že po-
dobné pokusy se budou opětně opakovati, tím spíše
že nedůvěra obecenstva podněcována kombinacemi
z nichž poslední prof. Balloda jsme správně charak-
terisovali. Ale mohlo by se říci, že náš názorje
zabarven sympatiemi k obrozujícímu se Rusku. Prot
raději, že k vývodům samostatným saháme ke
článku „Voss. Ztg.“ jako listu, který nikdo nemůže na-
šknouti ze sympatií přílišných k Rusku. List uvedený
praví: „Vzhledem k poklesu ruských kursů v posled-
ních dnech a vzhledem k rozšíření ruských papírův
Německu nutno krilicky osvítiti oprávněnost mo-
mentů, kleré vývoj tento přivodily. Při vývoji tomt
odehrál se zajímavý fakt, že se zrovna od nastolen
liherálního mínisterstva v Rusku a od té doby, e
se dostalo ruskému lidu svobody, rozmnožily útoky
na ruské papíry. Značný podíl mají ovšem na tom
nepokoje a krveprolití, ke kterým došlo v posledních
dnech v některých ruských městech. Kdo však po-
zorně sleduje operace na burse, tomu neušlo, že
veliký díl poklesu titrů přivoděn meziná rodní
baissovní spekulací. Další podíl na rozrušení trhu ru-
skými fondy má znepokojení, které v posledních dnech
zůmyslně v německém obyvatelstvu způsobeno vý
vody řady spisovatelů, kteří se cítí povolanými ku
Prot
Voss
Rusko
Německo
14
article
proroctvím o finančním stavu Ruska, kteří ale
vesměs opomenuli uvésti pro své vý-
vody skutečné, reální důvody. Začasté
postupováno tu s určitou frivolností, která nejvíen
poškozuje zájem obecenstva, jemuž spisovatelé tito
chtějí prý sloužiti. Plati to zvláště o tvrzení profes
sora Balloda, že ruská vláda rozeslala oběžník o vlivu
snížené míry úrokové na úvěr státní. Není věru
ani zapotřebí, obírati se podobnými fantasiemi, ne-
můžeme ale nepodotknouti, že by pan Ballod mohí
stíží asi jmenovati ruský úřad nebo ruskou osobu
která dala podnět k tomuto šetření, aneb udati ty-
kdož byli dotázáni. Kruhy, které nestojí zásadně proi
ruským finančním otázkám, nebraly ani vtořinu vý
vody Ballodovy vážně. Nicméně posílily značně zne
pokojení trhu. Co se týče zmněných operací baissovn
spekulace, nevěříme ovšem, že budou míti trvalý
vliv, byť byly okázale prováděny a provázeny růz-
nými poplašnými zprávarni, které se ukázaly v zápět
falešnými, pokud neměly pečeť nepravděpodobnost
jako na př. „Útěk carův,“ „Olrávení hraběte Vitta“
„Moratorium na Rusi“ a pod. Při operacích vybudo
vaných na tomto kolisavém základu nedbá patrně
spekulace zkušeností, klerých bylo lze nabýti
baissovních engagementech co do ruských papírů. By-
loť zvláště úhradami podobných spekulací přivoděno
že bezprostředně po míru stouply v Paříži ruské pa-
píry v jediném dnu o 79% (v Berlíně o 59%); a lepr
několik dnů minulo, co způsobilo jmenování Vitta
vzestup o 4%. Nechceme býti proroky. Ani nám n
napadá zastírati různé škodlivé důsledky, které zasa-
zuji trvalé nepokoje hospodářskému orcanismu carovy
říše. Kdo však nevěří, že dojde k úplnému rozvratu
Ballod
Ballodův
Vitt
Rusko
Paříž
Berlín
15
article
Ruska — a kde jsou toho známky? — musí přece
uznati fakta, doložená čísly finančního vývoje ruského
Chceme-li si utvořiti úsudek o úvěru, který stát za-
sluhuje, nutno v prvé řadě sáhnouti po číslech, z nichž
patrna jeho finanění potence. Především nutno tu mili
na mysli, že jest Rusko státem neobyčejně roz
sáhlým a obývaným 135 mill. lidí. Řádný rozpoče
ruský vykazuje na r. 1905 příjmů dvě milliardy ma rek
a príjmy tyto neplynou jen z daní, jak se nesprávne
uvádí, nýbrž jako v Prusku z valně části z výnosu
závodů státem spravovaných (drah, regalií, lesů a p)
Oproti těmto příjmům stojí potřeba na zúročení a
umoření dluhů na 1905 obnosem 303 mill. r. t. j. asi
15% všech přijmů. Tento obnos není naprosto pře-
hnaně nepříznivým a možno ho srovnati velmi dobře
s poměrem států jiných. Uvedeně výdaje spotřebív
Anglii 20% všech příjmů, o Francii, s jejím dluhem
33 milliard franků, ani nemluvě. Při posuzování ru-
ského státního dluhu přehlíží se ochotně, že se užilo
valné většiny jeho pro účely produklivní (zvláště
jako v Prusku ke stavbě drah). V posledních deseli
letech provedené zvějšen“ státních dluhů ruských,
z něhož odpůrci ruslých financí vytloukají kapitál
vyplynulo skoro vosč z postátnění drah soukro-
mých; obligace společnestem těmto vydané zařaděny
do rozpočtu jako dluh. Důležito je ovšem, jak se vy-
tvoří poměry vlivem válečných půjček a nových
Prusek
Rusko
Anglie
Francie
Prusko
16
article
půjček, nutných k vyrovnání škod válkou způsobe-
ných. Při tom ale padá značně na váhu okolnost, že
v posledních deseli letech řádný rozpočet, který sdě-
láván vždy velmi opatrně, byl po realisaci velmi
úspěšný. Rok za rokem převyšovány sku-
tečnými příjmy náklady o značný ob-
nes. Přebylky tyto kolísají mezi 80 až
150 mill. r. Obnosy tyto přiraženy k hotovosti po-
kladní a hraženy z nich z části státní slavby že-
lezniční a náklady úpravy měny. Tak se laké stalo,
že stavba sibířské dráhy, vyžadující
obrovských obnosů, provedena, aniž
bylo nutno sjednati novou půjčku. Po-
trvají-li tyto přebytky, zdá se, ?o nebude nesnadno
hradhti z nich úroky nových půjček. Zajímavo při tom
je, že přes válku a vnitřní nepokoje dosud příjmy byly
vyšší než rozpočel 1905 p. r. t., t. j. že se jeví pře-
bytek 80 mill. rublů. Roku 1904 činily tyto přebytky
107 mill. r.“ Čísla tato komenlace nepolřebuj.
Bavlna. Minulý týden zahájen na americkém
trhu bavlnářském pevným a vzestupným smýšlením
Tento vývoj podporován nevalně příznivými zprá
vami povětrnostními a zvláště americkou haussovní
spekulaci Vhodným prostředkem a mocnou oporou
byla ji značná poptávka po bavlně se strany přáde-
len, které se vytrvale kásobují. Ježto nabídka nebyla
přílišnou, měl tento moment značný vliv na trh. Cel-
kem převládai na burse názor, že nová sklizeň ame-
rické bavlny stěží převýšl 10.5 mill. bal., při čemt
padá také značně na váhu, že také sklizňové odhady
egyplské neznějí výsledně; všeobecně čeká se sklizei
61/2 až 634 kantarů; také indická sklizeň bavlny
bude dle všech zpráv pravdě podobně menší lonské.
17
article
Toto posuzování světové bavlnářské sklizně má ovšem
rozhodující vliv na pessimistní posuzování situace.
Ale nebylo by správno názory tyto, které se opíraji
o premisy začastě velmi tendenční, nekrilicky přijí-
mati. Indické zásoby bavlny značně vzrůstají a také
sklady suroviny u přádelen citelně síli. Silně otřásla
a druhé polovině týdne posicí haussy vládní ameri
cká zpráva sklizňová, která udává stav bavlny ame-
rické 68 8% proti 71.29% za září. Výsledek vládního
odhadu překvapil bursu značně, ježto čekán pouz
odhad 649%. Dle zprávy úřadní činila by tedy letošní
americká sklizeň bavlny 1034 — 11 mill. bal. p
úřadní zprávě nastalo do jislé míry oslabení, silnou
posicí baussovní spekulace udržují se však ceny na
značné úrovní. A tak ovládán trh opět činitelem, je-
hož postup jest nevypočílatelným. V posledních dnech
uplatňuje se na trhu do jisté míry baissa při po
měrně pevném postavení haussy. Ceny mírně klesají
Vývoj novoyorského trhu dán těmito čísly:
bavlna
bavlna na
istopad pohot. listopad leden březen
11.40 11.— 11.23 11.42
11.60 11.15 11.39 11. 61
11.60 10.88 11.12 11.35
11 80 11.15 11.40 11.60
11.65 10.93 11.22 11.42
11. 11.60 10.99 11.29 11.51
13. 11.40 10.66 10.95 11.14
Henry Neill odhaduje výnos americké bavlnářsk
sklizně stále na 11,500.000 dol.
Neill
11.60
18
article
Německý kapitál v Rakousku. „Berl. Tzbl.“ při-
náší tuto inleressantní zprávu: Přes nemilé zkuše-
nosti, kterých nabyla berlínská obchodní společnost
při jednání o přeměně závodů arcivévody Bedřicha
v akciovou společnost, účastní se německý kapitál
vynikající měrou na rakouských finančních obcho-
dech. Německé konsorcium učinilo právě Vídni na-
bídku za obecní pivovar. Obnos nabídky převyšuje
všechny dosavadní nabídky. Nabízený obnos umožnil
by městu, aby majitelům podílních listů plně zaplatila
splacený obnos. Mimo to zbyl by městské správě ještě
1 mill. K. Druhou transakcí, která budí pozornost,
jest pokus o nabytí většiny akcií kahlenberské dráhy
německou skupinou. Konsorcium prý pomýšlí na to,
zakoupiti dráhu z části v obvodu Vídně lezící a zří-
diti na Kahlenbergu novou villovou čtvrť s velikým
hotelem. Dosud mívala většinu na valných hromadách
kahlenberské dráhy Banka pro země rakouské. Ústav
tento míní dle doslechu pracovati společně s ně-
meckou finanční skupinou. Jednání prý již hodně
pokročilo. Také na zvýšení akciového kapitálu vídeň-
ské hanky „Union“ jsou německé peněžní ústavy
interessovány. Berlínská obchodní společnost zůčast-
nila se přese své úzké styky s dolno-rakouskou
eskomptní společností s větším obnosem v syndikátu
pro nové akcie banky „Union“. Jest zajímavo, že ber-
línská obchodní společnost převzala nové akcie ví-
deňské banky „Union“, odmítla však zúčaslniti se n
ruské zápůjčce, jednom z hlavních obchodů banky
„Union
Mezinárodní bavlnářský kongres. V Paříži zahá
jeno jednání mezinárodního bavlnářského kongresu.
Účastníci přijati presidentem Loubetem a členy vlády.
Berl
Bedřich
Loubet
Rakousko
Vídeň
Paříž
Union mezinárodní bavlnářský kongres
19
article
Mezinárodní organisace bavlnářského průmyslu snaží
se čeliti spekulaci a její machinacím a sice jednak
úplnou organisací průmyslu a jednak podporou pě-
stění bavlny v jiných státech. Průměrná úroda bavlny
representuje při ceně 1 angl. libry 5 d. celkem 160
mill. lib. st. Cena vyrobeného bavlněného zboží na
celém světě činí 350 mill. lib. st. V odborných kru-
zích převládá názor, že by i při ceně 4 d. za 1 angl.
libru měli pěstitelé bavlny značné zisky. V minulé
saisoně dostoupila průměrná cena 1 angl. líbry bavlny
7 d, takže zaplatili přadláci o 100 mill. lib. sterl. za
bavlnu více, než bylo nutno. Není vyloučeno, že
američtí přadláci a pěstitelé bavlny půjdou rukuv
ruce s mezinárodním svazem. — O včerejším průběhu
kongresu se sděluje: Při včerejším přijetí presidentem
Loubetem pravil mluvčí francouzských delegátů
ve svém proslovu, že hlavním cílem sdružení jest
sesloupení se kongresu, boj proti americké speku-
laci a všeobecné zavedení soustavy metrické. Presi-
dent Loubet přál kongrosu všechen zdar, neboť může
jen prospěli světovému míru. Anglický delegát dě-
koval presidentovi a poukázal na lo, že se sdružení
snaží situaci průmyslu bavlnář v různých zemích zlep-
šili a pracuje k tomu, aby způsobilo lepší poměry mezi
těmito zeměmi. Členové komitétu navštívili pak mi-
nistra osad, který jim slíbil, že bude kulturu bavlny
ve všech francouzských koloniích podporovati. Ko-
mitět usnesl se pak, aby se příští sjezd konal v Br-
mách.
Loubet
ko
mezinárodní organizace bavlnářský průmysl
kongres
20
article
Licht zvyšuje odhad cukerní produkon. Statistik
cukerní Licht píše ve své zprávě: Vzhledem ke zna-
menité výklizni řepní nutno zvýšiti náš odhad ně-
mecké cukerní produkce o 125.000 t., takže odhadu-
jeme cukerní produkci německou na 2.300.000 tun.
Současně jsme nuceni odhad francouzský o 50.000 t.
t. j. na 1 mill. t. zvýšiti a jeví tedy dle našeho výpočlu
odhad evropské cukerní produkce 6,725.000 t. proti
4.706.900 t. loni.
21
article
Český vývoz hnědouhelný do Saska. Saskými
státními drahami dopraveno od 5. do 11. t. m. 80.83
tun českého uhli hnědého, t. j. o 7719 t. měně než
loni v tomže období. Dělníci ústecko -leplické dráhy
nezúčastnili se trpného odporu a proto vývoz jen tak
nepatrně zmenšen.
Dopravní sazby na dříví. Jak „Eisenbahnbl.“
oznamuje, budou záhy provedena přání, přednesená
na nedávné anketě o dopravních sazbách dřevních
ve příčině slev dopravních pro palivové dříví, od-
padky při provozování pil a p.
Dopravní příjmy drah a trpný odpor. Dopravní
příjmy zaručených tratí severozápadní dráhy
činily od 1. do 10. t. m. 834.690 K (+ 179.0400) K
a od počátku roku 21,962.418 (+ 411.747) K. V téže
době přijala polabská dráha 517.101 (+ 23.437)
kor., resp. 13,850.949 (+ 770.298) K, jihosevero
německá spojovací pal. 248.908 (+ 33.014) K,
resp. 7,569.100 (+ 104.152) K. Neměl tedy trpný od-
por zřízenců státních drah na příjmový rozvoj dráhy
této žádného vlivu.
Rakouský Lloyd vykonal v měsíci září 1005
181.707 cestovních mil (proti 169.210 v září 1905)
a přijal za dopravu tu X 2,717.637 (2.280.286). Od
počátku roku do konce září 1905 vykonáno bylo
1,623 336 cestovních mil (proti soudobí loňskému
+ 14.037) a přijato za dopravu tu 22,181. 307
(+ 751.871) K.
Lloyd
Sasko
22
article
Vypsáni offertního fizení na pozemní stavby za pří-
činou rozšíření vodárny ve stanici Slaném, trati Praha-
Moldava. Následkem rozšíření vodárny ve stanici
Slaném, trati Praha-Moldava, zadá se provedení při-
slušných pozemních staveb, všeobecným a veřejným
řízením. Náklad na práce stavební rozpočten jest
okrouhle na 25.500 K. Vadium obnáší 1.500 K. Bližšt
ustanovení v příčině podání offert, offertní formuláře
jakož i stavební plány, vyloženy jsou u c. k. ředitel-
ství státních drah v Praze (oddělení pro udržování
dráhy a slavby), Hybernská ulice čp. 1564—II., v ho-
dinách úřadních k volnému nahlédnutí. Dotyčné offer-
ty podati lze zapečetěné neidéle do 5. prosince 1905
12. hodiny polední v podacím protokole c. k. ředitel-
ství státních drah v Praze. Nabídky budou o 2. hodině
odpolední v týž den otevřeny a jest offerentům volno.
otevření olfert se zúčastniti. Připomíná se zvláště.
že při offertním řízení jen na ony offerenty ohle
bráti možno, kteří se prokáží, že jak finančně, lak
i technicky ku provedení převzatých prací jsou úplně
schopnými a vyhrazuje si c. k. železniční správa
dále právo, dle vlastního uznání o přijmutí neb ne-
přijmutí offert rozhodnouti, po případě veškeré před-
ložené olferty zamítnouli.
Trhy. Výročnítrh v Písku koná se dle ozná-
mení tamního městského úřadu v sobotu dne 18. t. m
— Trh na hovězí dobytek ve St. Kolíně bude 20
t. m. — Výroční trh v Uhliřských Janovíc ích
bude 20. t. m. — Následkem deštivého počasí odložen
výroční trh na hovězí dobytek v Kardašově Ře-
čici a bude 21. listopadu.
Trhy peněžní.
Praha
Moldava
hybernský ulice
Písek
St . Kolín
Kardašův Ř
23
article
Pražská bursa.
V Praze, 15 listopadu. (Pův. zpr. »Nár. Listů«.)
Při klidném trhu sjednány na dnešní burse závěrky
akcií Rak.-uherské banky za K 1644.— a akcií stro-
jírny Daňkovy K 481.—,
Dále podáváno z a akcie: Živnostenské banky
K 247.50, České banky Union K 246.75, strojírny
Ruston 300.—, Hospodářské úvěrní banky K 388.50
zajišťovací banky K 255.—, První českomoravské
strojírny K 590.— pentze.
Ornejální záznamy znějí
Daňkův
Praha
15 listopad
Český banka
Union
246.75
hospodářský úvěrní banka
Ruston 300
24
article
Zástavní listy české hyp. banky 59%
Zástavní listy české hyp. banky 59%
3 1/2
Základní úpisy české zem, banky
Kom. dl. úp. čes. zem. b. (ve zl..
Mel. úpisy . » » (ve zl.)
Žel. » » »
Zákl. dlužní úpisy bukovinské
zemské banky .
Dlužní úpisy České prům. banky
Dlužní úpisy Ústřední banky
českých spořitelen . . . .
Zástavní listy mor. hyp. banky
Kom. dl. úp. mor. zeměd. banky
Želez. úpisy »„
Zástavní listy I. mor. spořitelny 412
„ hal. zem. banky
41/2
Kom. dl. úpisy . . » 4%
Železnič. » . » » 49%
Zást. listy Hal. akc. byp. banky 4 1/,
„ » Rak. sherské banky 490
»» Dolnorak. byp. ústavu 490
» » 31/2
Kom. dl. úp. ,
31/2
Zástavní listy Rak. hyp. banky 49%
Prior. obl. spol. rak. míst. dráh 3 0
Únorová spol. renta (v pap.) 4.290
Dubnová , ,
(ve stř.) 4.2 90
Květnová » ,
(v pap.) 49 %
Červencová spol. renta (ve stř.) 490
Rakouská zlatá renta . . . . 4 9 %
„ koronová renta . . 49%
„ investiční » . . 31/
Česká eskontní banka . . . . akcie
Česká banka Union . . . .
Česká průmyslová banka . ..
Česká zajišťovací banka . . .
Haličská akc. hypoteční banka.
Hospodářská úvěrní banka ..
Moravská cskontní banka
Pražská úvěrní banka . . .
Rakousko-uherská banka . ..
Zal. úv. ústav v Hradci Králové
Živnostenská banka . ..
Českomoravská strojírna . .
Daňkova strojirna . . . .
Rustonova strojírna . . . .
Česká báňská společnost . ..
Česká společnost cukerní
Český pivovar v Č. Budějovicích
Kolínská továrna chemická ..
Podolská cementárna . . . .
Poldina buť . . . . . . .
Mel
Dubnová
Daňkův
Rustonův
Poldin
Rakousko
Zala
Hradec Králové
Č . Budějovice
Český průmyslový
Český eskontní banka
Český banka Union
Český průmyslový banka
Český zajišťovací banka
hypoteční banka
úvěrní banka
cskontní banka
uherský banka
živnostenský banka
Český báňský společnost
25
article
Pražská železářská společnost
První česká rall. v Modřanech
tov. orient. cukrov.
Živn. banky.
Z Petrohradu, 15. listop. (Zpráva
vnější obcho
Diskontní 448.—. Ruská banka pro
342.—. Mezinárodní banka 435.—. Ruská průmy
slová banka 261.—. Baku 460.—. Mantašev —..
Caspienne 3950.—. Sormovo 224.—. Putilovské že-
lezo 116.—. Hartmannské lokom. 340.— (—). Petro-
hradské metallurgické 180.—. Fénix 260.—, Ruská
konstrukce 260.—, privátní banka 223.—.
Z Berlina, 15. listop. (Zvl. telegr. »Nár. Listů«.
[Druhé čislice značí záznam ze dne 14. listop.)
41/2procentní ruská renta 1905 94.20 (94.87), 4pro-
ceutní ruská renta 1202 87.— (86.70). 4procentní ruská
konsolidační renta 1889 87.10 (87.62), 3 1/zprocentn
ruská zlatá renta 79.30 (79.50), petrohradská diskontní
banka 181.50 (191 50), petrohradská mezinárodní banka
175.— (182.—), ruská banka pro vnější obchod 141.50
(144.—).
Petro
Fénix 260
Modřany
Petrohrad
Bak
Berlín
železářský společnost
mezinárodní banka
26
article
Z Berlína, 15. listop. (Zvi. telel. zpr. »N. L. )
Ruské zprávy a petrohradské kursy z počátku tis-
nily. Ruská půjčka z r. 1902 klesla o 1/29%, z roku
1905 o 1%, ruské bankovní o 49%. Naproti tomu
byly varšavsko-vídeňské poněkud lepší. Jinak byla
bursa málo změněna. Záhy však hodnoty báňské.
zvláště uhelné, se zlepšily. Gelsenkirchenské stouply
o 2%, Také ruské byly pevnější, k čemuž přispěly
pevnější zprávy loudýnské. Později ruské hodnoty
opět ochably. Na trhu kasovním byly papíry elek
trářslé lepší. V dodatečné burse klesly opět 41/h2 0
pap'ry ruské na 931/2%. Soukromý diskont 43/2 0.
První citry znamenají začáteční, drohé kongčne
kursy: Rakouské kreditky 211.10, 210 75, Diskob e
189.10, 188 75, Německá banka 241.—, 241.—, Oh
chodní společnost 174.—, 173 12, Drážďanská baní
164 25, 163.88 Bochumské ocelárny 245.60, 243 pe
Lauřina huť 255 40 252.75. Dortmund. Uniou e
99.50, 99.50, Harpenská uhl. spol. 214 6014 37
Hibernia —.—, —
Consolidace—
Lauřin
Berlín
Dortmund
Unia e 99.50
Diskob e 189.10
174
27
article
Severoněmecký Lloyd 123 50 126.12cket 166.75,
166.—, turecké losy 13375, 138.25 Spanělské exte-
rieury —.—, —.—.
Z kasevních papírů: Concordia 312.50, Esch-
weilské 263 50, Geisweidské 235.75, Hochdah! 129 10.
Katovické 211.—, Wilhelm 26 3 75, Phónix 194. 60,
Rh. Stahl 204.—, Schalker Gr. —.—. Wastphul a
209 80, Orenstem 217.90. Rh. Metali 123.—, Hasper
239.—, Dennersmark 263.80, Huldschinský 135.50.
Volcan 310.10, Bismark 333. —. Caro 135 70, Hoesch
244.50, Georg Marie 107.—, Konigsb. 182 50, Nord-
stern 289.—
Z Beňlfas, 15. listopadu. (C.- B.) Kředitky 210 70
berl. obchodní 153.50, darmštadtská banka 1 49.25.
německá banka 241.—, diskonto komand. 189. —
drážďanská banka 163 90, národní banka 129. 10,
státní dráha 143.—, tombardy 25 10, Kanada 173 20,
Gotthard 192.70, dráha Henri 121.60, bochumské
243.—, dortmundské 95 —, Lauřina huť 252 20,
Consolidace —.—, gelsenkirchenské 226 50, harpenské
214.20, Hibernia —.—, Packet 166 10, Lloyd 126 10,
dynam. trust 177.75. Smýšlení slabě.
Z Frankfurtn, 15. listopadu. (Telegr. závěr, kursy.)
Ověrní akcie 211.25. akcie společnosti státní dráhy
143.50. lombardy 25 20, papirova renta ——.—, stří-
brná renta 100.70, zlatá renta 100 35, uherská zlatá
renta 96.10, uh. korunova renta 95.45. 4% rak.
korun. renta 99.90. Smýšlení klidné.
Z Franklurtu, 15. listopadu. (Dodat. bursa.) Úvěrní
akcie 211.—, státní dráha 143 50, lombardy 25.25.
Z Paříže, 15. listopadu. (Počáteční bursa.) Bproc.
renta 98.70, 31o půjčka —.—. S nýšle ví udržené.
Lloyd
Esch
Wilhelm 26
Stahl
Georg
Marie
Henri 121.60
Consolidace
Geisweidský
Dennersmark
Huldschinský 135.50
Volcany
Hoesch
Nord
Kanada
Lauřin huť
Paříž
Hochdah
Schalker Gr
darmštadtský banka
drážďanský banka
národní banka
Hibernia
Spanělský exte
Hasper 239
Bismark 333
Gotthard 192.70
Packet 166 10
Lloyd 126 10
35
28
article
Trhy na zboží.
Trhy na zboží.
Pražská plodinová bursa, 15. listopadu.
ObilI. Znamená se za 50 kg transito: pšen tce
česká nová 76—80 kg 8 95. 9 45, uherská 00 —0 0 kg
0.—, 0 —, rak. jakosť C—0 kg 0.—, vadná 1905
8.40, 870; žito české 1905 72 —75 kg 7.90 — 8 10,
české 1904 — kg 0.— až 0 —, moravské 0. — at
—.—, rakouské 0.—- až O —, uherské 0.— až
0.—; ječmen výběr 9.—, 9 20, první jakosti
8 75, 8.90, střední 8 60, 870, merkantilní 8° 35, 8 45,
ječmen k setí 0.—, 0.—, vadný 0.—. 0.—: oves ry-
chlík 1905 8 10. 8.25, prima 1905 8.0b, 8.15, merkantilní
1905 7 90, 7 95. oves nový 0—, 0.—, vadný 0.—, 0.—
kukuřice uherská 0.—, 0.— cizozemská 8.. 45. 8 50,
cinquant. 1904 K 9 60 9.75 vikev česka 0.—, 0.—
haličská —.—, —.—, uh. K —.—, —.—, poha nka
0.—, 0.—, proso 0.—. 0.—
Mlýnské výrobky. Ceny za 100 kg transito: pše-
ničná mouka č. 0 K 30 —, 31.—, č. 1 29 —, 3).—,
č. 2 28. —, 28 50, č. 3 26..50, 27 50, č. 4 25.50, 26.—,
č. 5 24 80, 25 —, č. 6 23.20, 23.80, č. 7 21 40, 22 20,
č. 8 16.30, 16 50. Žitná mouka č. I. 22 50. 23.—. č. 1l.
21.50, 22 —, č. III. 19.—, 19.50, č. IV. 15.50 16. 50,
Pšeničné otruby jemné 12.—, 12 20 hrubé 12.—,
12.40 otruby žitné 12.40 12.60, krupice 30 —°, 31.—,
prach 12 50, 13 50, tluč —.—, —.—, kroupy: č. 4/U B
39.— 40.—, čís. 3/U 39.—, 40.—, čís. 2.0 38.—, 39. —
čís. U 37.—, 38.—, čís. 1 35.—, 36.—, čís. 2 34. —
35.—, čís. 3 33.—, 34.—, čís. 4 31.—, 32. —. čis. a
30.—, 31.—. čís. 6A 31.—, 31.50, čís. 7A 27.—,
28.—, čís. 8A 26.—, 27.—, čís. 9A 23.—, 24.—,
ziom 22. 25, 23.25.
28 50
kg
95
otruby žitná
12.60
30
article
Luštěniny. Ceny za 50 kg transito: fazole k va-
ření K —.—, —.—, ke krmení —.—, —.—, boby —
—.—, hrách Viktoria 11 75, 12.50, k vačení žlutý
—.—, —.—, k vaření zelený 12 —, 13 —, ke krmení
—.—, —.—, čočka 1905 23.—, 30 —
Semena. Ceny za 50 kg.: mák modrý český 28 —,
29 —, modrý ruský — —, 28.—, kmin český ——. —
—.—, holandský 32 50, 33.50, jetel bílý 1905 48 —,
64 —, červený 1905 58 —, 65.—, červ. 1904 prostý ko-
kotice) —.—, —.—, švédský —.—, —.—, konopna
semena uberská —.—, —.—, haličská —.—, —.—-
lněná semena haličská —.—, —.—, víčenec (ligrus)
—.—. ——, řepka zimní 1905 13.75, 14.—
Sene a sláma. Ceny za 50 kg transito : seno li-
sované K 3.80, 4.—, nelisované 3.80, 4.—, cizi —
—.—, sláma cepy mläcena 2.20. 2 30), ke krmení 1 80,
1.90, ze stlaní 1.80, 1.90, cizi —.—
Sušené ovoce. Ceny za 50 kg: Švestky časké
12.— 15.—, merkautil. —.—, —.—, bosenské 110/420
17.50, 18.—, 95/100 19.50, 20.50, 80/85 22.—, 22 50,
70/75 24.—, 25.—, srbské —.—, —.—, višn? 46 —-,
48 —, třešně —.—, —.—, hrušky —.—, —.—, kří-
Zviřecí tuky. Ceny za 50 kg transito: sádlo uh.
77.50. 76 50. sadlo amer. 69 —. 70 —. lůi —.—, —.—.
Sen
kg
40
article
Z Pešti, 15. listopadu. (Telgr.) Pšenice na duben
17.24. 17.26, žito na duben 14.30, 14.32, oves na
duben 14.38, 14.40, kukuřice na květen 14.04. 14.06.
Nabídky pšenice mírně, koupěchlivost skrovná,
smýšlení chabě. Obraty činily 15.000 q. Ceny
pšenice o 5—10 h levnější. Kukuřice klidná, žito
udržené, ječmen nezměnéný, ovas klidný. Trh ter-
minový byl zahájen přes pevné záznamy americké
na příznivé počasí smýšlením klidným. Později kursy
na chabý obchod effektivní a na prodeje ochably.
Počasí: vyjasněné.
Z Paští, 15. listopadu. (C.-T.-B.) Závěr. P'šenice
klidná, na duben 17.24, 17.26, žito klidné, na duben
14.38, 14.40, oves pevný, na duben 14.52, 14.54,
kukuřice pevná, na květen 14.10, 14.12, řepka stálá,
na srpen 25 10, 25.30. — Počasi: krásně.
Z Barlina, 15 listopadu. (Závěr.) Pšenice chabá,
na prosinec 179.—, na květen 188 50, na červenee
—.—, žito chabě, na prosinec 168.50, na květen
173.—, na červenec —.—, oves klidný, na prosinee
152.—, na květen 159.50, kukuřice klidná, na pro-
sinec 135.—, na květen 130.50. Počasí: deštivé.
Z Hamburku, 15. listopadu. (Telegr.) Pšenice
lenivá holštýnská 177.—, 179.—, žito lenivé, meklen-
burské 162.—, 168.—, žito ruské, klidné, 133.—,
—.—. Pučasí : krásně.
Z Londýna, 15. listopadu. (Obilní trh.) Smýšlení
všeobecně klidné, ale stálé. Ceny nezměněny. Městská
mouka 31 sh. Řepkový olej 22 sh 3 d. Dovoz pše-
nice 50.000, ječmene 13.000, ovsa 60.000. Počasí:
Pešť
Hamburk
Londýn
46
article
—n.— V Praze, 15. listopadu. (Původní
zpráva »Národních Listů«.) Surov ina.
Na říjnovou statistiku německou byly večerní
zprávy z hlavních trhů německých klidnější,
kdežto Londýn zněl pevně. Dnešní náš trh za-
hájen vyčkávavě a poněvadž první hamburská
depeše žádné podstatnější změny nepřinesla, zna-
menáno při klidném smýšlení dopoledne i v po-
ledne za pohotové zboží K 18.50 a za prosinee
K 18.55 v paritě ústecké. Londýn přinesl směr
klidný a odpolední Hamburk při mírně ustále-
ném smýšlení byl v záznamech nepravidelný.
Naše bursa konči klidně a cenou K 18.50 z
promptní i prosinec z Úst.
Na trhu s rafinádami jest poptávka
po pohotovém zboží dosti živá; naproti tomu
obchod na vzdálenější ihůty stále vázne a cena
klesla na K 60 50 ze stanice.
Dnešní celkové hamburské cuker nt
zásoby obnášely 65.200 t. proti 55 320 t.
před týdnem a 26.390 t. před rokem.
Úřadní záznamy pražské bursy oukorní. A. Su-
rovina. I. výrobek basis 88 procent rend za
100 kg. pohotového zboží k dodání z Ústí nad
Labem ze stanice K 18.50, 18.60, z Ústi nad Labem
přístaviště 18.50, 18.60, z Prahy 17.85, 18.05 z Prahy-
Karlina překladiště —.—. —.—, z Kollna 17.30, 17.50.
z Pardubic 16.90, 17.10, z Kralup 17.90, 18.10. —
Dodávky na lhůty: z Ústi nad Labem stanice
prosinec —.—, z Ústí z přístaviště na říjen — —.—
na kampaň 1905—1906 prosinec 18.50, 18..65. —
Z Hamburku na květen —.—, —.—. Zadní vý-
robek z Ustí n. L. basis 82% —.—, ——, basis
88% —.—, —.—. B. Cukr pro konsum za 100 kg;
pohotově zboží: rafináda I. 61.25, 61.75, ral-
265.—
B Cukr
Praha
Londýn
Ústí nad Labe
ústit nad Labe
Pardubice
Kralupy 17.90
Ústí
Hamburk
Karlin překladiště
kg