3
masthead
16. listopadu 1905.
5
article
* Z představenstva společenstva modistů a mo-
dislek v Praze. Zkoušky učednické konati se budou
dne 4. prosince t. r. o 8. hod. ranní v Rtemesl. besedě
na Františkově nábřeží. Přihlášky přijímá tajemník
společenstva p. V. Obrázek, Skořepka 5.
* I. společenstvo obuvníků na Kr. Vinohradech
rozdělí úrok z fondu cís. a krále Frant. Josefa I. Vy-
zývá proto vdovy a sirotky po svých neschopných
členech, po případě i staré, ku práci neschopné členy.
aby do konce listopadu t. r. podali své žádosti staro-
stovi společenstva p. V. Bambousovi, Kr. Vinohrady
Táborská ul. 60.
* Představenstvo společenstva krupařů v Praze
koná schůzi dnes ve čtvrtek 16. listopadu 1905 o 8.
hod. večer „U černého orla“ na Poříčí.
* Ústřední spolek číšníků koná důvěrnou člen-
skou schůzi k sestavení kandidátní listiny v pátek
dne 17. listopadu „u Vocelků“
Stávky.
* Z Vratislavi, 15. listopadu. (Schles. Ztg.) V ne
myslovických dolech přišlo dnes do práce 130
místo 800 horniků. Na vildštejnských dolec
stávkářův ubylo.
Františkův
Kristus
František
Josef
V Bambous
Vocelka
Praha
Skořepka
Táborská ulice
Vratislav
hornik
6
article
Školská hlidka.
Školská hlidka.
— Na zemské vyšší reálce v Holešově obsadí se
místo asístenta pro kreslení o dvaceti týdenních ho-
dinách. Žádosti podány buďlež ředitelství ústavu do
20. listopadu t. r.
Holešov
7
article
Sokolský věstník.
Sokolský věstník.
Tělocvičná jednola Sokol v Novém Bydžově po
řádá v neděli 19. t. m. o 71/2 hod. večer v sále ho-
stince »U modrého iva« veřejnou přednášku bratra
V. Kukaně z Prahy: »O našem poslání a našich so-
kolských a národních povinnostech.«
Ze Sokola pražského. K uctění památk y úmrt
Fügnerova budou dnes při cvičení číenů (od 7—-8
hod. več.) odhaleny medalllony Tyrše a Fügnera do
zdi tělocvičny zasazené. K slavnosti této zve se ve-
škeré členstvo jednoty (pěistup volný i damám). Čle-
nové cvičicí dostavtež se v bezvadném kroji cvideb-
ním.
V Kukaň
Fügnerův
Tyrš
Fügner
Nový Bydžov
Praha
Sokol
Sokol pražský
8
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Athletika a aportovní hry.
** S. K. Smíchov zvílězil v neděli nad No
v oměstským S. K. 4:2 (2:2). Soudce p. März
Na počátku druhé půle, jakož i na konci bry ukáza
Smíchov pěknou kombinační hru. Prvé dva goaly
dává Smíchov na počátku, a koncem prvé půle N
S. K. vyrovnává. Koncem druhé půle dociluje Smí
chov dalších dvou goalů. — Smíchov B porazii
druhé mužstvo Novoměstského S. K. 9:0 (3: 0
Dobrý výsledek pro nadějný dorost Smíchova.
* S. K. Čechie I. v Berlíně sehrál v neděl
odvetný zápas s Columbií I. z Adlershofu s výsled
kem 2:1 (0: 1). S. K. Čechie měla více ze hry, hrále
se ostře ale lalr.
Smíchov
März
Čechie
Smíchov
Berlín
Columbia
Smíchov B
Čechie
10
article
Z poroty.
Z poroty.
V prchlivozli či v sebeochraně? Celý včerejší
den — od 9. hod. dopoledne až do 8. hodin večer —
trvalo projednávání neblahého činu, jehož dopustil
se 14. srpna t. r. 36letý podsudní v Radešovicích
u Říčan, Václav Skála, žalovaný státním zastupi-
telstvím pro zločin zabití dle § 140. tr. z. Jak již
tehda sděleno v novinách, byl dějištěm krvavé udá-
losti Skálův hostinec, kde zmíněného dne večer sešlo
se několik sedláků se selským synkem Václavem Ho-
rákem na »partičku« t. zv. jedníka. Do 11. hodiny
večerní zachovali karbaníci poměrný klid, potou
však »soulad« rázem porušen. Pro hráče Miejnka
přišla si jeho konkubina a když Herák nedal již vzhle-
dem k tomu Mlejnkovi kartu, dopálený Mlejnek vyťal mu
políček, jenž měl v zápětí tahanici mezi oběma pěsti-
teli »ušlechtilé« zábavy. Hlučné exlempore bylo ovšem
podsudnímu Skálovi málo vhod a pokusil se také
bašteřivé kohouty ukonejšiti. Pouřii však prostř«dku
víc než nemístného: dal Horákovi facku. Co se po-
tom odehrálo, skončilo smutně pro Horáka, který
splatil podsudnímu dvojnásob. V rokou Skálových
zableskla se pak čepel nože, jenž v hejbližším oka-
mžiku zabořil se Horákovi do prsou a protože za-
sáhl srdce, přivodil smrt selského synka . . . Porotě
včerejší bylo posouditi ráz a dosah jednání obžale-
vaného Skály, který všecek sklíčen líčení sledoval
Skála
Skálův
Václav ho
Miejnka
Herák
Mlejnek
Horák
Radešovice
Říčany
11
article
Naproti omluvě jeho, že jednal v sebeobraně, ježto
prý mu Horák hrozil uškrcením, že však mínil soka
pouze postrašit, byla tu řada výpovědí svědeckých
dle nichž podsudní jednal s úmyslem, vyvolati vý
stup a schladiti si žáhu na selském synkovi. Soud
cové z lidu pardonovali Skálu svým výrokem. Uznali
ho nevinným zločinu zabití a přisvědčili davíli hlasy
pouze na otázku v příčině překročené sebeobrany
takže odsouzen byl Skala pouze pro přečin prot
bezpečnosti života dle § 335. tr. z. ke tříměsíě
nímu tuhému vězení. Předsedal vrch. r. pan HIol-
mann, žalobu vedl rada z. s. p. Berg. žalovaného
hájil p. dr. Nejediý.
Skála
HIol
Berg
doktor
Nejediý
12
article
U okresního soudu pro přestupky.
Podvedný „prolessor“ Josel Plachý. V našem ve-
řejném život velmi záhy se zapomíná a této zapo-
mětlivosti vhodně dovede využilkovali pověstný už
„professor“ Plachý, onen pouliční darmošlap s dlou-
hým černým plnovousem, který už celé řadě řemesl-
níků a živnostníků způsobil značné škody. Několikrát
už jméno jeho bylo liskařskou černí zvěčněno v ru-
brice ze soudní síně, veřejnost na něho byla upozor-
něna — ale zapomnělo se a Plachý s neslýchanou
drzosti promenoval po hlavních třídách dále, vyhro-
žoval časopísům opravami, ošáleným sliboval trostní
stihání pro urážky na cti a tak byl Plachý ušetřen
všech nemilých styků. Ale přece se vyskytl někdo, kdo
ze Plachého a jeho vyhrůžek nebál. Dlužno připome-
nouti, že Plachý pranic nedělá a vše, co potřebuje,
lstivým předstíráním si opatřuje. Když pak někdo
stíhá jej trestní cestou, dokáže Plachý, že je to „ci-
vilní poměr“ a poškozený musí býti ještě povděčen,
že sám není zavřen proto, že od Plachého chtěl za-
placení! U trestního soudu veškerá oznámení proti
Plachému pro podvod byla zastavena a poškození po-
ukázěni na polad práva civilního, Ale kdo by co
získal na tomto smělém člověku? Některá řemeslnická
spalečenstva chystají zříditi černcu knihu o nepla-
ticích zákaznících. Tam bude jméno „professora“
Plachého zapsáno na vynikajícím místě pro postrach
všem nynějším i budoucím remeslníkům, kteří v polu
tváří musí vydělávati na daně, činži a na živobyti!
Josel Plachá
Plachá
Plachý
13
article
Na včerejší dopolecne byl „professor“ Josef Plachý
přodvolán k okresnímu soudu pro přestupky na
Ovecném trhu, aby se zodpovídal z dvou případů své
šejdíiské činnosti. Dne 8. srpna přišel Plachý k obuv-
nickému mistru p. Frant. Renkovi na Starém městě,
představil se mu jako „professor Josef Plachý a re-
daktor „Poplatníka“ a objednal si pár bot. Mistr pro-
hlédl si zákazníka v cylindru a v domnění, že má před
sebou slušného člověka, slíbil boty zhotoviti. Ve smlu-
vený den přišel Plachý, obul nové boty a staré nechal
mistrovi na správku. Na prvního měl mistr boty od-
vésti a pak že dostane peníze. Mistr měl podezření
a boty neposlal, ani tehdy, když Plachy podraženě
boty urgoval. Pak přišel Plachý osobně. Povídal, že
je professorem na vinohradské reálce a že byl zrovna
přeložen na Malou stranu a dosud neobdržel plat.
Aby dodal víry svému tvrzení, ukazoval mistrovi
obálku, v níž prý je list z kabinetní kanceláře s po-
tvrzením jeho jmenování — ale přečisti ho nedal. Mistr
zase uvěřil a Plachému spravené boty vydal. A Plachý
— vícekrát nepřišel. Paní Renková šla na Vinohrady.
v reálce se poptávala, ale žekli jí, že Plachý tam ne-
působí. Šla do bytu, který Plachý mistrovi udal —
ale ani tam nebyl k nalezení. Po několika dnech
mistr Ren) potkal Plachého ve Ferdinandově třídě.
kdo si v nových botech hrdě vykračoval. Mistr víídně
vyzval Plachého, aby s ním šel na strážníci oznámie
své bydliště. Plachý šel a u Uršulinské ulice „vzal
roh“. Mistr v patách za ním a pronásledoval šibala
tak dlouho, až se Plachý konečně zastavil s jedním
chodcem a prosil ho, aby se mistrovi za něho zaručil.
Zastavený občan však se na Plachého obořil se slovy
„Tenhle ničema mne připravil o 200 zl.!“ Plachý pro-
sil mistra Renka o lhůtu a když ii nedodržel, podáno
Josef
Plachá
František
Renko
Renková
Plachý
Starý město
Ferdinandov třída
14
article
na něho trestní oznámení. Podobným způsobem Pla-
chý napálil krejčovského mistra p. Karla Špetlíka o
úplný oblek. — Při včerejším líčení (Plachý se ne-
dostavil) navrhoval veřejný žalobce komisař p. Vý-
borný,: 1. aby byló zjištěno, má-lí Plachý právo
podepisovati se a zváti se professorem; 2. aby byly
vyžádůny spisy od všech soudů, které kdy měly
s Plachým co činiti a 3. aby byl Josef Plachý vzat
do vazby, poněvadž jest podezřelý z útěku. Soudce
vyhověl prvým dvěma návrhům a postoupil spisy
trestnímu soudu k dalšímu stíhání pro zločin pod-
vodu, jehož se „prolessor“ Plachý dopustil.
Pla
Špetlík
Plachá
15
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Zábavy.
Společenský klub Slavia. Večírek ohlá
šený na dnešek nemůže se pořádati, poněvadž pan
Lev Zelenka-Lerando účinkování odřekl. — Šede
sátý Náprstkův večírek pořádá »Damský
kruh« v pátek dne 17. t. m. o půl 5. hodině odpol.
v místnostech »Ženského klubu«. Laskavě spolnúčin
kovati přislíbili: Paní Karla Scheinerova, slečna
Mařenka Provazníkova, slečna Hlaváčko va.
pan M. Vaněček a kvartelto pp. K. Peška, O.
Cikhart, A. Seeman a V. Hrabák. Doprovod
na klavíru slečna Leont. Mottlová. Hosté vítáni.
Schůze.
Dne 16. listopadu: »Krakovec« spolei
akademíků záp. Čech koná v hostinci »U Šumavy«
Štěpánská ulice řádnou valnou hromadu. — Klub
citeristů a tamburašů v Praze koná řádnou
valnou hromadu o 8. hodině večerní v místnosti své
v Jungmannové třídě. (Franzlová smíchovská akciová
pivnice, proti Hlávkovu paláci).
Zelenka
Lerando
Šést
Náprstkův
Scheinerův
Provazníkův
M Vaněček
K Pešek
Cikhart
A Seeman
V Hrabák
Leont
Mottlová
Čo
Krakovec
Praha
společenský klub
Slavia
U Šumava
Hlávkov palác
16
article
Události na Rusi.
Události na Rusi.
Válečný stav, uvalený na království polské
vzbudil nejen v Polsku, nýbrž i na Rusi nový
odpor, jenž jeví se v prohlášení a zahájení po-
litické a železniční stávky, aby takto protivládn
živlové projevili sympatie Polákům.
Zatím zaznívají z polských listů rakouskýeh
hlasy, pobádající polské rodáky v Rusku k roz
vaze, aby nedošlo k novému povstání. Krakov-
ský »Glos Narodu« praví, že Poláci mají pečo-
vati výlučně o polsko národní zájmy a nedati se
strhnouti Židy, jimž jde o emancipaci i za zni-
čení Ruska, nikdo prý tak netouží po zakročen
pruském, jako Židé. Pro Poláky opanován
Němců v království, píše list, bylo by hrozným
úpadkem národním, novým rozdělením Poleka.
Židům přinese pruská okupace spasení a radost
Dlužno poukázati na zajímavý zjev: revoluční
hnutí jde hlavně z průmyslových míst, patřícíeh
hlavně Židům z Němcům v Polsku.
Těžko říci, jak vše skončí — vláda nechce
povolit a snad použijí zpátečnické živly bouř
těchto k novému útoku proti povolovaným opra-
vám na celé Rusi . ..
Polák
Glos Naroda
Žid
Němec
Rus
Polsko
Rusko
Krakov
17
article
Pobíjení Židů na venkově.
Pobíjení Židů trvá po maloruském ven-
kově. Dosud došly zprávy o něm z městeček
Obuchova, Tripolí, Hostomele a Dymeru, a ze
vsí: Hurovščiny, Myšelovky, Fasové, Stavek,
Ludvinovky, Kopylova, Korošiny, Litvínovky
Mostišče, Nových Potrovců, Demijevky, Solo
menky a Kytajeva. Ve všech vyjmenovaných
místech výtržnosti byly provázeny ničením
rozchvacováním židovského majetku. Místy
pobíjení Židů dosáhlo širokých rozměrů, zvláštč
tam, kde Židé branně se stavěli proti lidu. Na
mnoha místech Židy zachránilo vojsko s polici
a obecní selskou správou. Na některých mí-
stech stačila hrozba, že přijdou kozáci, aby li
byl udržen na uzdě. V městečku Řiščevě a Bo-
roďance starešina Vovtruk dovedl zdržeti hněv
lidu, až přijeli dragouni. Do městečka Ignatovky
sehnali se okolní sedláci bít Židy, a sedláei
sousední vsi Bělegorodky je zahnali za jistou
odměnu od Židů. Ve vsi Solomence vykonali
pobití Židů ne místní obyvatelé, nýbrž náden-
níci, kteří v počtu 2000 přitrhli z Kyjeva. Vy-
drancováno tam 20 krámů, dalšímu řádění za-
bránili dragouni, kteří zatím přijeli. V Demi
jevce pobíjení nastalo po příchodu 3000 židov-
ských dělníků a studentů z Kyjeva pod rudými
prapory a s červenými stuhamu. Dav tento za-
stavoval se u jednotlivých továren a poroučel,
aby zastavily práci a nechaly dělníky, aby se
připojili k davu. Jakmile se dav opět vzdálil do
Kyjeva, dělnictvo demijevské se srotilo a začalo
vybíjeti židovské krámy. Vidno, že ruské děl-
nictvo ještě není dospělé pro židovské vodení.
Žid
Hostomele
Dymera
Fasová
Stavek
Ludvinovka
Kopylov
Korošina
Litvínovka
Mostišč
Obuchův
Tripole
Nová Potrovec
Řiščeva
Bo
Ignatovka
Kyjev
Solo menka
18
article
V Perejaslavi židovská mládež dne 3. list.
uspořádala demonstraci proti car-
skému manifestu o konstituci, ne-
boť konstituce jest jí málo. Demonstranti nej-
prve žádali, aby ve školách bylo přerušeno vy-
učování a krámy aby byly zavřeny. Když se
jich nabralo na 1000, zašli na náměstí, při-
nesli stoly a s nich počali předčítati revoluční
proklamace a vybízeti k revoluci. Z náměstí dav
táhl před policejní ředitelství, kde volal-
„Dolů ruský car!“ Policie cntěla za-
kročiti, ale Židé po ní střílelia
kamením házeli. Mezitím sebral se druhý
dav, ruský; vychvátil Židům rudý prapor a roz-
háněl je. Židé se protivili a stříleli do Rusů.
z nichž některé ranili. Vyvinula se všeobecná
rvačka, v niž Rusové zvítězili, načež rozhně-
váni jali se vybijeti židovské krámy. Zboží
z nich sneseno na náměstí, nahá-
zeno na nromadu, polito dehtema
kolomazí, a zapáleno.
Žid
Rus
Perejaslav
19
article
V Konotopech židovští „bundisté“
uspořádali revoluční manifestaci v den pohřbu
gen. M. I. Dragomirova. Jako vlaslenecké mani-
fostace nosí v čelo obraz carův, tak tito revo-
luční manifestanti nesli přod sebou ohraz Ga-
penův. Zpívali revoluční písně, odpravoval
eara i Rusko atd. Manifestace se vydařila
skvěle, neboť policie nebyla přítomna. Jen dva
jizdní kozáci tiše se dívali na demonstraci. Ná-
lada bundistů se stupňovala až do střílení z re-
volverů a rozbití oken některým křesťanům.
I to jim prošlo. Demonstrace trvala až do noci
načež teprve se Rusové zdviali a zbili je. Vý-
sledek není znám.
V černigovské guhernii událo se po-
bití Židů v Novgorodě Seversku.
V kyjevské gubernii jevištěm židov
ského pobití byla ještě tato místa: Bílá Cír-
kev, kdez bylo vyvoláno proticarskou demon-
strací židovské mládeže. V Žmerince se-
dlác! Židy bin, drancovali, vypalovali.
V Kamenci Podolském Židé uspo-
řádali revoluční manifestaci a mluvali řeči.
které do krajnosti rozhněvaly na ně měšťany
i sedláky. Druhý den sedláci se navalili do mě-
sta bít Židy. Gubernátor tomu sice „abránil, ale
radí Židům, aby se utišili a neprovokovali,
carův
Rus
Žid
Rusko
Novgorod
Bílá Cír
20
article
protože podráždění ruského lídu ještě ne-
minulo.
V Černigově sešli se Žídé obojího po-
hlaví do židovské školy, s nimi něco křesťanů.
Byli to vesměs mladí lidé. Policie je vyzvala.
aby školu opustili. Když trojnásobného vy-
zvání policie neuposlechli, přišlo vojsko. A tu
židovské obecenstvo začalo rozbíjct okna a ská-
kat na ulici, při tom ale bylo na vojsko stříleno
a kamení házeno. Vojáci, ohánějíce se chlad-
ncu zbraní, honili se za prchajícími, strhla se
všeobecná rvačka, jejíž výsledek celkem není
znám. Druhý den mladi Židé chodíce po trhu
plivali na chléb a poroučeli, aby obchody byly
zavřeny a ani na trhu aby nebylo prodáváno.
Trhovky je zchytaly a zbily. Dva černigovšt
měšťané, Iekc Pejčenko a Mejer Epštein byl
zatčeni, že stříleli na vojsko.
V Novozybovce, když tam došei
telegram o konstituci, sebralo se 5000 Židů.
táhli s rudými prapory k policii, vytloukli okna
vězení a vězně osvobodili. Ale na druhý den
utvořil se dav ruský a již o 9. hodině ráno za-
čal vytloukati židovské krámy. Pustošení trvalo
celý den. Když Židé začali na ulici stříleti
staroobřadci ozbrojili se kůly a tloukli
je. Teprve vojsko učinilo pořádek.
Žídý
Iekc Pejčenko
Žid
Mejero SF
21
article
Jak revolucionáři v Něžíně sesadili caraa
potom přísahali caru věrnost.
K. Z Něžína, 10. listopadu. V našem ne-
velkém městě je hojnost škol. Je zde filologický
institut hr. Bezborodka, jenž jest jako samo-
statná üilologická fakulta university, je zde tech-
nika, střední i nižší školy. Obyvatelstvo je ruské
(maloruské) a židovské.
I zde problášení carského manifestu o kon-
stituci uvíláno bylo revolučními manifestacem
nikoli »reskcionářských« živlů — jak se nyn
říká všem Rusům, kteří nejsou pro to, aby z
jejich vlasti zřízena byla veliká kommuna, aneb
aspoň socialná republika — nýbrž těch, kterým
už konstituce nedostačuje, kteří nepotřebují žád-
ného panovníka, žádného sněmu, žádného vojska,
žádných škol, těch, kteří vědění spatřují pouze
v hotovení pum a svobodu v jich metání.
Bezborodek
Rus
Něžín
statný üilologická fakulta univerzita
22
article
Židé a studenti rozběhli se po městě a při
kazovali všude zavřít krámy, že bude revoluce.
Tlupy jich vnikaly do veřejných místností, an
i do úřadů a všude na kusy trhaly obraz carův
Tak se stalo i v úřadovně prokurátora okruž
ného soudu.
Všichni poslouchali mocných rozkazů, jen
na dvou místech neposlechli. Státní pokladník.
když se tlupa blížila, vyšel jí v ústrety, v každé
ruce drže revolver, a zvolal: »Já přísahal ho-
sudárovi a pokládám za svou povinnost plnit
rozkazy pouze svých představených a ne vaše
Kdo se mi přibliží, bude syn smrti, a k státn
pokladně možno se dostati pouze přes mou
mrtvolu.«
Páni revolucionáři uznali za dobré ustoupit
Druhý, kdo se jim opřel, byl kupec Litvi-
nenko. Když přišli a rozkazem, aby zavřel
krám, že bude revoluce, ani neodpověděl. Když
rozkaz opětovali, zabručel: »Klidte se živi
zdravi, dokuď jsem se neotočil!« Byl právě trh
v městě bylo mnoho sedláků, také v krámě
Litvinenkově bylo jich několik. Jeden přistoupi
k vůdci poselstva a dal mu ze vši síly záušek
A poselstvo v tichosti reterovalo.
Týž den večer byl do filologiekého insti-
tutu svolán revolucionářský meeting. Byl hojně
navštiven. Přitomno bylo také mnoho sedláků,
pozvaných za tím účelem, aby se hned, jakmile
car bude prohlášen za sesazena, rozešli po
kraji všemi směry a přinesli národu novinu, že
je »svoboden«.
Litvi
Litvinenkův
23
article
Za předsedu zvolen student. Prvé slovo
dal předsedovi místného odboru židovské revo-
luční organisace »Bund«. Řečník učinil a odů-
vodnil návrh, aby »krvavý car« Mikuláš Il.
byl sesazen a aby pokračováno bylo v boji
proti vládě Vittově i proti každé jiné, až do
dosažení úplné svobody, jež nestrpí a nepotře-
buje žádné vlády. Návrh byl jednohlasně příjat,
načež byl oslavován jistý národní učitel, jenž
byl přistižen při rozšiřování revolučních prokla-
mací, zatčen a zase propuštěn. Byl oslavován
jako hrdina svobody a nosen na ramenou.
Ate mezi revolucionáři byli zrádei, kteř
z meetingu odešli a roznesli po městě, co se tam
děje. Po městě začaly se tvořiti hloučky lidí,
o tom rokujících, hloučky rostly, až narostly
v několikatisícový dav, jenž se srovnával v tom
že revolucionáře dlužno »pokárat«. A pokárali
Nastalo živelné pustošení židovského majetku
Jen několik málo židovských krámů zůstalo ben
pohromy, že byly nedobytny.
Druhý den konala se loyalná manifestace.
již vedlo duehovenstvo. Na ni se sešlo ohromné
množstvi sedláků. V průvodu neseno několik
obrazů carových, nad ním vlály církevní korouhve
Průvod šel k budově filologického institutu. By
zavřen, jako po vymření. Z davu se ozvaly hlasy
aby ústav byl otevřen. Hlasy zněly stále hlučněji
až se ozvaly hrozbou: »Otevřete, sice vámt
rozneseme, že po baráku kamene nezůstane!«
Hrozba účinkovala, ústav otevřeli. Lid se upo-
kojil, vešel dovnitř a žádal, aby všichni student
předstoupili. Učinili tak, bledí a třesouce se.
il
24
article
»A kde je předseda? Zavolejte ho!« (Před
seda včerejšího meetingu.) Že prý ho tu není
»Lžeš! Hledejte ho!«
Nékolik lidí dalo se do hledání a ubohého
»předsedu« odkudai vytáhli a přívedli. Lid si
vedl vážně, mračně a tišo. Nebylo žádné řvavy
a obyčejných příznaků rozčilení. Nebylo an
žádných řečí, jen krátké otázky a věty: »Jak
jste se směli opovážit revolfovat? Jak smite
sesazovat našeho cara? Jak smíte trhati jeho
obrazy? Budete se káti, za odpuštění prosit
Hned ať jsou tu carské obrazy l«
Několik studentů bez prodlení přinesl
obraz carův živé velikosti.
»Neste jej k soboru !« (Hlavnímu chrámu.
Studenti beze slova poslechli.
»Zazpivejte „Bože, carja chrani !
Studenti se postavili a roztřídili v sbor.
»Židé také l«
A revolucionáři zpívali carskou hymnu
jen což
Potom sedláci vodili revolucionáře přede
všecky domy, kde včera roztrhali obraz carův-
a všude museli zazpívati carskou hymnu.
Před radnici lid žádal, aby carovi poslánn
byla telegrafická prosba ihned fitologický ústav
zavřít, protože »studenti nechtí se učit a jen
buntují a caru spílají; nopotřebujeme studentů
ani Židů«.
Bož
Žid
25
article
Na náměstí byl donesen velký obraz carův
z filologického institutu, před něj přivedení stu
denti a Židé, a lid komandoval: »Buntovščíci
na kolena !e
Bláta bylo po kotníky. Všichni, studenti
Židé, poklekli.
»Přísahejte !«
Studenti i Židé ihned pozdvihovali tři prsty
ku přísaze.
»Židé zvlášt!«
Studenti potom klečíce přísahali, že vždycky
budou míti cara ve vážnosti a nikdy proti němu
nebudou se bouřit.
Na to musili jeden po druhém přistupo
vati k obrazu carovu, pokleknouti před ním
polibit.
Musel přijíti rabín, přinesen židovský bal
dachýn, a Židé po židovském způsobu musili
složiti přísahu, že se nikdy nebudou proti caru
bouřiti a vždycky ho v uctivosti míti.
Lid žádal, aby přivedeni byli ku přísaze
i ti Židé, kteří nejsou přítomni. Hned se ně-
kteří zdvihli a rozešli se po domech, aby je
přivedli. Mnozi Židé zavřeli se v domech. Domy
byly vylámány a Židé mocí přivedeni na ná
městí ku přísaze.
Ceremonie tato trvala až do noci.
Na náměstí
Dom
26
article
Z Baku.
Z Baku.
(Pův. dopis »Nár. Listů.«)
Vojenským soudem vynesen rozsudek nad
pachately pumového attentátu na bývalého ba-
kinského gubernátora knížete Nakašidze, spácha
ného v měsíci květnu t. r. při otevřených dve
řích; líčení se konalo při dveřích zakrylých.
Obviněný Sion Zijaljanc, Leon Aruťunov, Jire
Mejramov, Petr Saakjane a Munas Agacaňane
všichni Arméni uznáni jednohlasně vinnými a
odsouzeni k smrti provazem! Ob-
hájce jejich dr. Zspudný podal proti rozsudku
odvolání, takže nyní věc ta přijde před hlavní
vojenský soud.
Těchto dnů byla nalepena vyhláška ge
nerál-gubernátora Fadějeva, v níž vyzývá nafto-
průmyslníky, aby přistoupili k stavění a znovu-
zřízení vrlacích věží, neboť nastala na průmy-
slech naprostá bezpečnost. Někteří z naftařů již
začali přípravné práce, do dnešha již v Bala-
chanech a na Bibi-Ejbatě stojí na 400 novýeh
vrtacích věží. Jest velký nedostatek truhlářů.
i rovněž materiálu potřebného, vypisují všez
vnitra Buska. Truhlářští dělníci mají denní plat
4 až 5 rublů.
Perský konsul odeslal v době bakinskýeh
posledních bouří odtud na 20.000 perských po
danných, jak Tatarů tak Arménů.
Spolupracovník pařižského listu »Journale
měl rozmluvu s náměstníkem Kavkazu hrabětem
Voroncovem-Daškovem o kavkazských poměrech
Místodržil pravil: Na Kavkaze jsou tři místa,
z nichž vycházejí dosavadní nepokoje. Baku,
Kutais a Jelisavetpol. V prvním městě jevíse
nutná potřeba organisovati dobrou policii, ježto
dnešní naprosto nevyhovuje, a dát jedné osobě
(gradonačslníku) vyšší moc a to jak po vojenské.
tak i městské části. V Kutaisu jest obyvatelstvo
na takovém stupni vzděláni, že samo zbaví se
agitátorů, a v Jelisavetpolu i Erivani jest dalšt
kvašení mezi obyvatelstvem lokalisováno jmeno-
váním prince Napoleona tamním gubernátorem.
Zijaljanc
Aruťunov
Jire Mejramov
Saakjane
Munas
Armén
Zspudný
Fadějev
Bibi
Busek
Tatar
Voroncov
Daškov
Jelisavetpol
Napoleon
Bak
Ob
Bala
Ejbata
Kavkaz
Kutais
27
article
Mozi Gruzlny není žádného zvláštního hnuti,
oni dobře vědí, že Rusko jest jejich podporou
proti mohamedánům, Turecku a Persii. Jedno-
tlivé vzpoury nejsou výsledkem agitace někte-
rých blouznivců, nýbrž následkem odvolání vojsk
z Kavkazu. My nyní hledíme chybu tu napraviti
a posíláme na Kavkaz celý druhý armádní sbor.
Vina za minulé události padá na dřívější admi
nistraci, za jejíž chyby a nesvědomitost my
nyní trpíme. Co se týče panislavismu u moha-
medánů, zde na Kavkaze ho naprosto není. Ně-
kolik zelených praporů, vztyčených blíže perské
hranice, nelze počítati za vážný úkaz všeobec-
ného povstání mohamedánů ve jménu panisla-
vismu. Tataři se potirají s Armény pro obchodní
konkurenci. Vůbec obyvatelstvo pobouřené agi-
tátory samo nezná, jaký eil sledují vinníci ne-
pokojů. Aby odatraněno bylo nepřá-
telství mezi kavkazskými národ-
nostmi, budou odnynějška povo-
láváni na místa úřadnická jenom
Rusové původem. Rozhodnutí to zaručuje
nestrannost úřadníků. Položení na Kavkaze jes
vážné, velmi vážné, ale časopisy daleko zvětšuj
nebezpečí.
Jindřich Sykora.
Petrohrad v den prohlášení manifestu o kon-
stituci.
Tatar
Armén
Rus
Sykora
Rusko
Turecko
Persie
Kavkaz
Petrohrad
28
article
(Pův. dop. „N. L.“9
29
article
Již časně ráno vyvěšeny po ulicích prapory a n
všech nárožích příbit carský manifest, kolem něhož
kupilo se množství lidu. „Konstituce! Svoboda!“ bylo
slyšeti se všech stran, ze všech hrdel. Na ulicích
potrohradských i v srdcích Petrohraďanů radost. Po-
slední události v celém Rusku a připravující se krvavé
bouře v Petrohradě otřásaly nervy všech a naplňovaly
nitro naše hroznými předtuchami. Všichni jsme čekali
neobyčejně události: vraždy, požáry, loupeže! Mnozí
ujišťovali docela, že nová bartolomějská noc je za
dveřmi. Obsvy všech nebyly bezdůvodné. Vášně roz-
dmýchány do krajnosti. Sociální demokraté na čet-
ných schůzích posledních dnů ústy svých řečníků,
ponejvíce Židů, veřejně prohlašovali přod tisíci „Dolů
car! Dolů samodržaví! Ať žije republika!“ Volali
přímo k lidu na mectingách: „Ozbrojte so, čím kde
může, vylupte obchody se zbraněmi, arsenály, po-
stavte se ozbrojení proti vojsku!“ Na meelingách
technice na Zagorodném prospektě, v universitě na
Vasilejském ostrově, veřejně kolovala dělnická čapka
s nadpisem „Na zbraně“ a každý přívrženec povstání
házel do ní svůj obol. Vypravují docela, že na jed-
nom moctingu sociální demokraté-revolucionáři roz-
dávali svým přívržencům zbraně. „Na prázdno ne-
střílet, patrony nelitovat!“ tak ohlašoval na nárožích
ve vyhlášce před několika dni petrohradský guberná-
tor Trepov všem výtržníkům a tito opět usnesli se
navzájem „pum nelitovat“ a způsobem uvedeným,
sbírkou dobrovolných příspěvků do čepice, sbírali na
jedné schůzi veřejně „na pumu pro Trepova“. Včera
a pledvčírem byla rozšířena po celém městě zpráva,
ze Trepov je již zabit, druzí vyprávěli, že pouze
raněn. Podobným sensačním zprávám nebylo konce.
Rusko
Petrohrad
žít republika
Trepov
30
article
Vyprávěli na př. že car ujel s carevnou do Dánska
a že se nikdy nemíní vrátiti do Ruska. (Také za hra-
nice telegrafováno. Red. „N. L.“) Sociální řečníci v
schůzích oznamovali svým posluchačům, že všechno
černomořské loďstvo se vzbouřilo a pluje pod „rudeu
vlajkou“, korrespondent „Birževých Vědomostí“ při
šel do jedně z podobných schůzí revolucionářů
oznamoval, že v Moskvě vláda svržena a ustanovena
Birževý
Dánsko
Rusko
Moskva
Reda . „ N . L
31
article
vláda prozatímná. Podobně zvěsti přijímali shro
máždění s jásotem. Ve všech těchto schůzích přítemne
bylo ku podivu mnoho ženštin, mezi nimiž převlá-
daly židovského vyznání posluchačky různých škol.
Mnohé z nich vystoupily docela na řečnickou tribunu
a plamennými slovy vybízely všechny přílomné k ren
voluci. Byl jsem na několika těchto schůzích a viděl
jsem, že přítomní většinou nesouhlasili s revolu-
cionářskými náhledy řečníků. Nejvíce jich zašlo na
meeting ze zvědavosti. Jakmile však uslyšeli vlasti-
zrádné řeči, odešli. Mnozí prosti Rusové, jakmile zas
slechli výkřiky „Dolů car!“ „Dolů samodržaví!“ po-
křižovali se a co nejrychleji se vzdálili. V mectingách
řečnili téměř výlučně sociální revolucionáři. Ve schů-
zích nebylo viděti ani jediného strážníka, ani jediného
vojáka. Řečníci mohli rozšiřovati své názory úplně
svobodně. Taktéž na ulicích, kde se schůze konaly.
Rus
32
article
nebylo žádných stráží bezpečnosti. Teprve v neděli
povoláno vojsko, které obstoupilo bučovy v nichž se
schůze konaly, uzavřelo místnosti a zatklo mnoho
spiklenců. Po celý den i noc před těmito budovami
stála silně stráž a kozáci rozháněli nahajkami kupící
se kolem nich obecenstvo. Největší množství lidu byl
kolem techniky na Zagorodném prospektě. Zde bylo
také nejvíce vojska a kozáků. Obávali se, aby re-
volucionáři nevnikli násilím do techniky, k čemuž
se tito připravovali, chystajíce se osvoboditi svě za-
tčené soudruhy. Kordon vojáků a kozáků nikoho ne-
připouštěl k budově. V noci byl docela průchod pro
pěší i izvozčíky uzavřen. V pondělí po celý den po-
zorovati bylo před budovou techniky mnoho osob
ženského pohlaví. Podle zevnějšku bylo mezi nimi
mnoho Židovek. Každá z nich držela v rukou uzlík,
ve kterém byly zavázány pokrmy a nápoje pro uvěz-
něné. Táměř s pláčem prosily o vpuštění k vězňům,
neb aspoň odevzdati jim přinesené věci. Kozáci jich
ovšem dovnitř nepustili. Včera v noci o 12. hodině
rozlehla se kolem techniky rána. Uzavření revolu-
cionáři hodili z oken budovy na střežící je vojáky,
kozáky a žandarmy pumu. Puma oxplodovala a ranila
jednoho koně a žandarma. Podle jiné verse je několik
raněných. Včera teprve začaly praskati pumy, krev za-
čala téci — a dnes ráno místo strašného pokračován
čteme na všech nárožích rozsáhlého Potrohradu car-
ský manifest ohromné důležitosti. Ruský car dává
národu svému konstituci, vzdává se svého samo-
državí, posvěceného tradicemi tisíciletého tivání ru-
ského státu.
33
article
Poslední hodina ruského samodržaví odbila.
Co samodržaví Rusům dalo, víme: dalo jim ve
velikost, ohromnou moc a slávu. Co jim dá konsti-
tuco, novíme, Anarchie nynější může buditi jen nej-
větší obavy do budoucnosti.
Hrozná politická a ekonomická bouře, která již po
několika měsíců otřásá všemi základy Rtuska, ne tak
brzy se utiší. Carský manifest, vydaný dnes, nemá
té síly, aby byl hromosvodem, který by uklidni
všechny ty rozbouřeně živly, které nyní Ruskem
zmítají.
Právě jsem šel kolem techniky. Na stupních
před ní stojí student a řeční. Před ním tisícihlavé po-
sluchačstvo. „Málo nám dal car, nechceme zádné
vlády, vytrvejme ve stávkách, vydobuďme si úplně
svobody!“ Podobné hlasy budou se ještě dlouho ozý-
vati po celém Rusku. Svornosti nebude, po které
touží všichni opravdoví Rusové! Všichni věrní synové
veliké země přejí si, aby byl ji. konec těm stávkám,
které olupují zemi i jej blahobyt i ničí blaho jedno-
tlivců. Chopme se díla! ozývá se se všech stran.
Pryč se stávkami, které zahubí naši zemi! Těžce již
dýcháme pod tím hnětem, slábneme, churavíme! Eko-
Albert Polák.
nomická smrt je blízka..
K umírnění protižidovských bouří.
Svatý synod a pravoslavný episkopát ruský vy-
daly provolání k ruskému národu, kterým appellují
na náboženský jeho cit, aby ustal od pronásledo-
vání Židů. Provolání to na čelném místě otiskují
také židovské orgány. Slova hlav pravoslavné
církve ruské zajisté nezůstanou bez žádoucího
ohlasu, zvláště dají-li také vůdcové židovštl
povel svým horkokrevným souvěreům, aby ne-
provokovali Rusy, neuráželi jejich city, nevy-
dávali se za vítěze nad nimi a pod. Stane-li se
tento krok se židovské strany a bude-li podpo-
rován i zahraničným tiskem židovským, zvláště
německým, angliekým a americkým, doufáme, že
pokoj mezi oběma národy se obnoví.
Rus
Albert Polák
Žid
Rusko
34
article
Revoluce a protirevoluce
V Novgorodě lid zpustošil mužská
gymnasium. V ruských gymnasiích se nyní ne-
vyučuje, nýbrž konají se v nich revoluční
meetingy. Septimán M—v na takovém meetingu
rozřezal obraz carův. Zpráva o tom roznesla s
po městě a vyvolala ohromné pobouření myslí.
Na druhý den zástup lidu shromáždil se okolo
gymnasia a když zjistil, že obraz carův skutečně
byl rozřezán, zpustošil mužské gymnasium,
načež totéž učinil i v gymnasiu ženském. Na to
šel dav do budovy zemské správy vyhledat
člena jejího K., jenž na moskevském sjezdu
zemstev navrhnul odtržení Polska od Ruska.
Pan K. se v čas ukryl a tím zachránil svůj
V Kostromě byl právě trh, když pro-
hlášen carský manifest o konstituci. V 11 hod.
blíž pomníku cara Michaila Feodoroviče a Susa-
nina shromáždil se velký zástup žáků: gymna-
sistů, gymnasistek, seminaristů, chovanců tech-
nické skoly a úřadníků zemské správy. Kolem
tohoto zástupu postavil se zvědavý lid. Ze středu
žáků vysloupil řečník, jenž svoji řeč zakončil
třemi výstřely do pomníku cara Michaila a vý-
křiky: »Nepotřebujeme cara! Dolů samodržavíl
Dolů dům Romanových!« Jakýsi Žid vlezl na
podstavec a chtěl skáceti sochu Susanina. Lid
až do toho okamžiku choval se tiše. Najednou
se vrhnul na revolucionáře a bil je, co do ruky
padlo. Tři byli do smrti ubiti, 40 raněno.
Feodorovič
Michail
Žid
Susanin
Novgorod
Polsko
Rusko
Susa
dům Romanův
36
article
K sitnaci na Rusi.
M. Z Kolína nad Rýnem, 15. listopadu.
Z Moskvy se sděluje: Revoluční
ústřední výbor konal v posle d-
ních dnech několik schůzí, na nichž
bylo usneseno pokračovali v agilaci, poněvadž
různé zjevý nasvěděují, že brzy po obnovení
klidu car odvolá všecky sliby. Předevčírem byli
četní anarchisté zatčeni, u nichž nalezeny do-
plsy, svědšící o spiknuti proli carovu živolu.
Ruské strany politické.
Celkem počítá se devět hlav-
ních politických stran ruských,
jež se dělí na pravou: 1. monarchistieko-
konstituční (»Svaz ruských lidí«), 2. ruská
strana průmyslníků a kupců, na střed: 3. po-
kroková strana průmyslníků a 4. strana pořádku
právního, na umírněnělevou stranu:
5. konstitučně-demokratickou stranu, 6. radi-
kální a 7. strana sociálních a ekonom. oprav,
na krajn!: 8. rusko-soc.-demokratická strana,
Rus
Kolín nad Rýn
Moskva
demokratický strana