2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. listopadu 1905.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
předu láecc sei
v Praza v administrani
na měsíe
n čtrrt leta . . . 6 K — k
s dvojí dlonáškou
na věsl
pa čiviti leta.
ve sllaích: K sok
na nělč fe .
Teštent
a mi
na čtvrt leie
s čroji zisllkoe
a mřsí
na čtvrt leta . . . . 11 K so
5
title
Dnošní číslo pro Prahn le o 10 stranách.
6
article
Rozhodná pro naši Moravu
chvíle nadešla!
Rozhodná pro naši Moravu
chvíle nadešla!
Dnes zahajuje se na sněmu moravském
jeden z nejosudnějších bojův, co jich v nové
debě bojoval národ náš za své dobré právoa
za svou budoucnost; počínající dnes bitvou
má býti rozhodnuto, bude-li sněm moravský
konečně naším, či zůstane-li i nadále do-
ménou cizí, nám úporné vůle zarytých něme-
ckých nenávistníkův jazyka a národa našeho.
Znamenajíce, že nemohou na dlouho již
udržeti své nezřízené a nemravné panství nad
ohromnou většinou našeho uvědomělého národa
na Moravě, v době, kdy otřásá probnilým pre-
stolem jejich živelní příboj myšlenky rov-
nosti tak, že musí sama ta vláda Gaut-
schova již slibovati předlohu moderního
volebního řádu pro zastupitelstvo
říšské: němečti hegemoni na Mo-
ravě — vyspekulovali si na naší českou
skromnost a mírumilovnost tuto potměši-
lou léč: Nabízejí nám proti nynějšku na
pohled o něco zlepšený volební řád,
dle něhož bychom prý dosáhli v zemském sně-
mu, jakož i v zemském výboru moravském
svou „jistou většinu“, natírají svůj návrl
i krůpějí „demokratického“ Badenova oleje.
Badenův
Morava
7
article
přidáním IV. všeobecné kurie o 20 man-
dátech: a nechtějí šlechetníci za to než malič-
kost, abychom si totiž v zemském zři-
zení dali zatavasit všechny cesty
k dalšímu svému národnímu roz-
voji a pokroku, kdežto by němečlí obroč-
nlei měli zabezpečenu celou svou dnešní mo-
ravskou državu pro všechnu budoue-
nost. Však přihlédněme již blíže k tomu fa-
mosnímu návrhu německé větši ny
sněmovní komise, včera na sněmu
brněnském rozdanému, proti němuž ovšem
dr. Stránský s našinci podali mino-
ritní své votum ve způsobě osnovy zá-
kona, jímž zavádí se pro sněm mora vský
všeobeené, rovné a přímé volebn
právo plnoletých, na Moravě bydlících, ne-
úhonných oběnnův, znajících číst a psát. Ač
nejeví se nám správnou podmínka, posléze
jmenovaná, v zemi, kde lid je podroben
nejtěžší povinnosti a dani: všeobee-
né to povinnosti branné, od niž nen
osvobozen ten, kdo neumí číst neb psát
přece tento návrh našich českých poslancův
co do spravedlivosti, svobodomyslnosti a pocti
vosti převyšuje návrh Němcův o celý Mont
Stránský
Němcův
Morava
8
article
„Zastoupení zájmové („Inter
essenvertretung“) zůstane z ach o váno!.
zní první jeho paragraf a tim víme již dostii
Misto zastupitelstva lidu — zastupitelstvo libo-
velně vybraných, libovolně taxovaných, libo-
velně privilegovaných neb zkrácených zájmův
společenských tříd. Každé dítě ví, k čemusi
Schmerling ten princip zájmového zasloupení
od nebožtíka Stadiona vypůjčil: jen aby hla
lidu a hlas většiny slovanských národův ně-
mecko-feudální puklicí utlačil a udusil.
Němečtí „liberálové“ moravští dnešní pak
také vědí, proč nestydí se toto padesátileté re-
akcionářské harampáti nadále udržovat.
Druhý paragraf té německé, nám nabí-
zené opravy zní: „K trvajícím kuriím
velkostatkářské, městské a ven-
kovské budiž připojena „všeobecná kurie““
se všeobecným hlasovacím právem podle vzoru
blank.
Schmerling
Stadiona
Intrum
9
article
páté kurie pro říšskou radu.“ To znamená po
česku: 24letým, zachovalým mužům, neplati-
cím přímých daní a těch bude na Moravě okolo
300.000, udílí se sice právo na 20 poslancův,
ale mají se o něrváti s veliči všech
ostatních tříd poplatníkův, kleři
budou v této „všeobecné kurii“ volit po
druhé!
Kdož by se tomu divil, že dělnický li
s rozhořčením odmítá tento danajský dar, že
pohrdá tou „všeobeenou kurii“ jako urážlivým
puskvilem. Takto-li se postarali o právo obee-
ného lidu, němečtí lišáci ovšem výborně pama-
tovali na sebe. Víle, jak to nastrojili, aby pro
všechnu budoucnost assekurovali
si svou dosavadní umělou državu
voličskou na Moravě proti možnému, ba
pravděpodobnému vzrůstu a zmohutnění na-
šich voličských zástupcův?
Kdežto pro kurii velkých statkův
jakož i obchodních komor, navrhiuj
princip poměrného zastoupení, aby
si tím ve velkostatcích zajistili proti 10
kenservativním — 20 německo-centra-
listických mandátů, a v obcho
ních komorách proti našim 2 — svých
4 poslancův — zaváději pro volby ve mě-
stech, na venkově a ve všeobecné té
kurii volbu dle rozdělení okresů
1 voličův na české a německé, čímž
dosáhnou toho: že zůstane Němcům vy-
hraženo 20 městských poslancův, a nám
tlikéž 201 V obeích venkovských ovšem musejí
nám nezbytně přiznat aspoň 39 našich mandáto
(aě v květnu ještě samí nám jich přiznávali 40)
— sobě však jich vyhražují a zajišťují 14.
Němec
Morava
poslancův
10
article
Tolikéž ve všeobecné kurii oddělí voliče česk
od německých tak, aby nám nemohlo se tu do-
stati více než 14, jim ale zůstalo zabezpečeno
6 mandátů. Hierarchti udilejí výsadu 2 virilních
nlasů pro arcibiskupa olomouckého a biskup
brněnského a tak sestrojili pod sluncem dvaeá-
tého století šťastně sněm moravské země o 151
poslancích, v němž bude míti 1,727.300 Čechů
svých 20+39-142= 75 Lidových po
slancův (mezi nimiž snad i několik sociálně
demokralických), kdežto 675.400 Něm
cův bude jich míti: 20 z německých velko-
stalkářův, 20 za města, 14 za venkov, 6 z
všeobecnou kurii a 4 za obchodní komory
úhrnem tedy 64 poslance. 75 českých
proti 64 německým je zajisté nad míru spra-
vedlivý poměr v zemi, ze tří čtvrtin slovanské.
Při 151 poslancích obnáší prostá, nadpoloviční
většina 76. Spravedlivost německá nám ani té
nedává, nýbrž odkazuje nás, abychom se do-
prošovali oněch dvou hierarchů, neb oněch
10 beznárodních a spiše k Němcům než k nám
náchylných, „vezdy vládních velko-
statkářův konservativních.
Však i kdybychom se na krásně chtěli de
té hubené, chimerické „většiny“ zaliledět, tož
nás musí z naivního snění našeho ihned vy-
burcovat další ustanovení navrže ný ch
změn zřízeni zemského, abychom po-
střehli, že by nám ani sebe větší většin
nebyla pranic platna. Vizmež tu ně-
meckou potměšilost, na jaké neslýchan
závory a obmezení práva většin
připadla, aby naší eventuální vět-
šině nadobro svázala ruce 1 nohy
„K usnášení se o následujících
předmětech,“ zní monstrosní ustano-
vení čl. 7. německého návrhu doslov-
ně: „Zapotřebí jest kvalifikované, dvoutře-
tinové většiny za přítomnosti 121
Čecho
Němec
Německo cův
11
article
poslancův: a) ke změně zemskéh
zIzení a volehního řádu sněmo vní
ho; b) ke změně budoucích zákonův o na
rodním rozdělení zemské školní rady
okresních školních rad; c) ke změně
trvajících zákonův o radě země-
dělské; d) ke změně budoucích záko-
nův, jimiž upravovati se bude užíván
jazykův zemských při úřadech samo-
správných; e) k usnesením, jimiž by se
trvající zemské ústavy školské chtěly zrušit,
aneb jimiž by měly býti obmezeny ve svých
účelech vyučovacích, neb změněny co do
jazyka vyučovacího; dáte k usnesením,
jimiž by se před timto zákonem povolené
příspěvky zemské neb náklady vydržovací měly
školám státním, zemským nebo soukromým
odejmout, neb ztenčit; f) k usnesením,
jimiž by slučování nebo dělení obe
mělo býti provedeno přes protes
i jen jediné zůčastněné obce! —
Soudite, že na tomto bezpřikladném spou-
táni většiny sněmovní již je dosti? Ba ne.
Pánové ještě ji vrážejí do úst tento, nade vše
charaktoristický špejl: § 8.: „Ku platnému
usnesení o změně obecního řádu mar-
krabství moravského, jakož 1 ke změně vo
lebních řádů samosprávných měst: Brna
Uherského IIradiště, Jihlavy, Kro-
měříže, Olomouce a Znojma zapo-
třebí jest, aby pro každou tu změnu hla
sovalo 93 poslancův, bez ohledu na počel
přitomnýchl
Podobné nestvůrnosti ještě dějiny v šeel
parlamentů světa neviděly a neuvidi. To je za
jisté pomník, specialita a unicum německé kul
tury na Moravěl
Tážeme se: může pro tuhle něme
ekou nestvůru »volabního řádu« hlasoval
i jen jediný rozumný, nad tož upřímn
a budoucnosti národa svého dbalý
poslanec český? Bylo by možno
aby po zamítnutí našeho návrhu
na všeobeené, rovné právo hla so-
vací poslanei naši neodešli z
sněmovny a nezmařili tak německ
ta osidla, na náš národ na Morave
tak úkladně nastražená?
Běda nám i budoucím, zastane-li nás velká
chvile malýmil
Brno
IIradiště
Jihlava
Olomouc
Znojmo
12
article
Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné.
—V Praze, 15. listopadu.
Prohlášení ruské vlády v přičině Polska.
Tím, že Poláci po příkladě Finů, Židů
Arménů nechtějí se spokojiti konstitucí, spo
lečnou celému ruskému státu, polská otázka
vstupuje v popředí mezinárodní politiky a je
možno, že za krátko, nepodaří-li se ruské vládě
utlumiti ji ve svém smyslu, dovede k nejvážněj
ším záplelkám.
Ruská vláda učinila v příčině Polska pro-
hlášení, o jehož obsahu byla sice včera poslána
listům telegrafická zpráva, ale tak nedostatečná.
že se nám vidí potřebným podati je v širokém
znění.
„Nejvyšším úkazem, daným dne 12. pro
since 1904, byly naznačeny cesty ku postup
nému a důkladnému obnovení občanského bytu
všech ruských poddaných, a také Po
láků. Byly to zejmena: zrušení vyjímečných
zákonů, omezovavších svobodný rozvoj polské
národnosti, a srovnání Poláků v prá-
vech s kmenovým obyvatelstvem
ruské imperie. V témž duchu vydán 17.
dubna 1905 úkaz o snášelivosti náboženské a
nařízení ministerské ze dne 6. června o re-
formách pro carství polské: školské, zemské
a městské, a dokonání reformy soudní.“
„Právě tak rozprostřeny na carství polsko
i další všeříšské opravy: svolání hosudarstven
né dumy a zavodení svobody shromaž ďovací
Konečně 17. října Poláci jako všichni rušt
poddaní uznání za plnoprávné svobodné ob
čany.“
„Avšak je patrno, že, nechlížejíce se n
minulé krušné zkoušky, polští politikové, ři
dící současné politické hnutí v guberniích car-
ství polského, opětují pokus odpad-
nouti od státu, pokus právě tak nebez
pečný, jak opovážlivý.
Polák
Fina
Armén
Praha
Polsko
13
article
„Odmílajíce myšlenku o společné práci
hosudarstvenné dumě s ruským národem, Po-
láci v colé řadě resolucí, prohlášených na ve-
řejných táborech lidu, žádají úplnou samo-
správu Polska se zvláštním sněmem, spatřu-
jíce v tom stupeň k obnovení polského státu,
jež má přijíti polom. V této snaze s tý.
kají se dvě protivné sobě skupiny
polských stran, socialistická
národní; v témž směru působí někteří polšt
spisovatelé, publicisté a lidovi řečníci, uvléka-
jíce za sebou obyvatelstvo.
„V rozličných městoch Přivislanskéh
kraje konají se mnohatisícové uličné průvody
s pěním revolučních polských hymen. Spolu
s tím začíná samovolné vytlačo ván
ruského státního jazyka i ze stá
ních úřadů, kde užívání jeho jest ustano
veno zákonem. Na některých místech tlupy
dělníků a sedláků rozbíjejí školy, krámy pá-
lenkového monopolu i obeení správy, ničice
v nich všecky ruské listiny. Představitelé úřa-
dů, pevně hájíce pořádek i veřejnou bezpeč-
nost už celý rok, skrápějí zemi svou krví, vra-
žděni jsouce politickými zločinci. Rozumná
čásť polského národa je bezsilna proti rostou-
címu náporu revolučních organisaci.“
„Vláda nestrpí, aby saháno byle
na celost státu. Buřičské záměry a
skutky nutí ji rozhodně prohlásiti, že, doku
v Přivislanském kraji neusadí se znova vy-
pukší vzpoura, pokud čásť obyvatelstva, při-
Javší se ku politickým agitátorům, se nevzpa-
matuje, ani jedna z carských refo-
rem nebude míti platnosti pro
Přivislanský kraj. Ve vzbouřen
zemi nemůže být ani řeči o pro-
vedení blahých oprav. Aby se po-
koj a pořádek v Přivislanském
kraji spíše obnovil, zavádí se
něm dočasně stav válečný.
Polsko
Přivislanský kraj
Přivislanský kraj
14
article
„A tak budouenost polského národa závis
od něho samého. Vláda pak, myslíc i v bu-
douenosti chrániti nedotknutelnost národníei
práv polské národnosti, bude čekati politického
vystřízlivění zjitřeného obyvatelstva carství pol
ského, varujíe jej, aby nevstupoval na nebez-
pečnou dráhu, na níž, bohužel, neocti by se
peprvé.)
Z francouzské sněmovny.
Továrníci předmětů, určených k církevním
a náboženským účelům a jejich dělníci, kteří
utrpí velkou škodu zavedením zákona o rozluce
církve od státu, hodlají před sněmovním sená
tem uspořádati hromadný projev.
Socialističtí poslanci podali dnes novému
ministru námořnictví Thomsonovi řadu po
Thomson
polo ský
15
article
V drobném prodejír
ranní číslo o zobě . . . za
odpolední.
. . . na z
Ve filialkách na venkově
ranní číslo. . . .
cápolední . . . . . . . . 8b
Inseráty
plaši se kotově zapřea.
Píadplacení a inserty pěljámá sdmini-
strace v Marianské ulici č.z
Tam nacházejí se těž rrdakce
tiskárna a ezpedice „Národnich I.istů-
Eukopisy se novraceji
16
article
žadavků ve prospěch dělníků v arsenálech. M
nistr některé povolil, ostatní zamíll. Poslanei
nejsou uspokojeni prohlášením ministrovým
hodlají jej ve sněmovně interpellovati
Ve schůzi republikánských skupin, konsné
13. t. m., byla projevena nespokojeno st
nad jmenováním Etienna ministrem
války. Pelletan dolazoval se Sarriena,
předsedy těchto skupin na jeho spolupůsobení
při luštění křise kabinetu a na jeho vliv, jímž
k její urovnání přispěl Sarrien připustil, ž
prohlásil, že on a jeho přátelé budou hlasovati
proti ministerstvu, bude-li Thomson jme-
nován ministrem vnitra. Sarrien do-
ložil: »Po rozmluvě, kterou jsem měl v sobotu
s Rouvierem, musil jsem za to miti, že minister-
ský předseda svěří portefeuille vnitř-
ních záležitostí Clémenceauo v i.«
Ve sněmovně je vůbec rozháraná nálada. Le-
vice je zejmena nepokojná a zdá se, že Rou-
vierovi nastávají těžké chvile.
Norský trůn.
Jak jsme již sdělili, rozhodlo se Norsko
většinou více než žnovou pro monarchii. Ne-
bylo ovšem pochyby již o tom dávno, nebot
tisícové, kteří v duchu horují pro republiku,
obávali se, že by nastolení její mohlo vésti za
okolnosti nynějších k zápletkám mezinárodním
a těch chtěli vlast aspoň pro dobu, než vnitrně
sesllí, uchrániti. Dle všeho však jest republika
v Norsku jen otázkou času nedlouhého a snad
ani ne otázkou celé jedné generace.
Ve výboru storthingu pro změnu ústavy.
nulně vzhledem na poslední události, docíleno
bylo úplné dohody. Plenu budou návrhy před-
loženy v sobolu. Dle »Verdensgangu« sněm
norský před počálkem příštího týdne k volbě
krále nepřikročí.
Z osadního úřadu německého.
Ředitel osadního úřadu tohoto dr. Stübel
jest vyhlédnut dle »Nordd. Allg. Zigu.« pro
místo vyslanecké. Náměstkem jeho státi se má
dědičný prine Arnošt z Hohenlohe- Langenburgu.
Thomson
Roa
Stübel
Ziga
Arnošt
Norsko
Hohenlohe
Langenburg
17
article
Sněmovní komise.
Sněmovní komise.
Na schůzi komise rozpočtové prof. dr. Bach-
mann referoval o peticích české a německé ústřední
zemské jednoty hasičské a navrhl, dle návrhu zem.
výboru, zvýšení roční dotace na obnos 4000 K pro
hasičskou jednotu; návrh byl přijat. Týž referent po-
dával pak resoluční návrhy ve příčině kap. 10., tit. 2.
a 3. zemsk. archivu a dějin království českého; jed-
nání o nich odloženo, k návrhu posl. dra. Pippicha,
až po slyšení přísedicího zemského výboru Karla
Adámka. Německé průmyslové, umělecké a země-
dělské výstavě v Liberci, chystané na r. 1906, po-
volena zemská subvence 20.000 K. Posl. dr. Pip-
pich přednesl pak petici výkonného komitétu če-
ského oddělení rakouské výstavy v Londýně r. 1906.
líčí důležitost tohoto podniku po stránce turisticko-
kulturní a hospodářské, poukazuje na výhody, ply-
noucí z lepší znalosti krajů českých, ze svedení turi-
stického anglického proudu do Čech, z posilnění vý-
spzu a povznesení lidového průmyslu a navrhuje,
aby do rozpočtu na r. 1906 byla vřadéna položka
20.000 K jako subvence výkonnému komitétu českého
oddělení rakouské výstavy v Londýně (zemský vý-
bor navrhl subvenci 15.000 K) vzhledem k tomu, že
toto české oddělení vyžaduje proti prvotnímu návrhu
zvýšeného nákladu, aby dioramatické znázornění
měst, hradů a krajů českých bylo pomocí nejlepších
výtvarníků českých důstojně a umělecky rázovitě
provedeno, a navrhuje zároveň, aby zem. výbor byl
zmocněn, by vzhledem k naléhavosti připravných
prací výplatu obnosu 20.000 K co nejrychleji provedl
Návrh referentův přijat. Posl. dr. Pippich referova
dále o resoluci, usnesené při kapitole o regulaci řek
a navrhl ve shodě s posl. inž. Kaftanem, by zem. vý-
boru se uložilo, aby svými zástupci v zemské resu-
profesor
doktor
Bach
Pippich
Adámek
K Posl
Pip
Posl
Ing
Kaftan
Liberec
Londýn
Čechy
18
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z naší novodobé minulosti.
Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá-
Heller.
doktor
Servá
Heller
19
article
V době přechodně.
XVIII
20
article
(Demonstrace na hrobech českýcl
učenců a spisovatelů. — Vypovídán
z Prahy. — Akademický čtenářský spo
lek zavádí češtinu jako řeč jednací. —
Smuteční bohoslužby za Machu a Jung
manna. — Máchův večer v Kouviktč.
Česká města začínají zavádět místo
němčiny jakožto úřadní řeč češtinu. —
Vlastenecké zábavy v Konviktě. —
Vznik zpěváckého spolku »HIlahol«. —
Podrobnosti o vzniku »Nár. Listůc.)
Souvislost obsahu vyža dovala, aby v Xv
článku jaksi anticipando uvedeny byly někter
události dříve, než dle celkového postupu by na
ně bylo došlo; nyni pak jeví se polřeba vráti
se nazpět k počátku měsíce listopadu 1860,
kterýžto měsíc byl — následkem vydání říjno-
vého diplomu — začátkem živějšího ruchu
našem národním táboře.
V den Všech svatých a ještě více »o du-
šičkách« odpoledne provedlo studentstvo oká-
zalé smuteční ovace na hrobech českých učeneů
a spisovatelů, k čemuž ovšem také jednotlivei
z širších vlasteneckých kruhů přispěli a večer
téhož dne udály se na ulicích pražských pro
jevy, jež potom s úřadní strany označeny byly
jako trestuhodné výtržnosti. V některých zdej-
ších a vídeňských novinách objevily se v ná-
sledujících dnech zprávy, že byla pro ony de-
monstrace na hřbitovech řada českých sludentů
z Prahy vypovězena nebo jinak potrestána, avšak
úřadní věstník prohlásil, že pro pocty na hřbi-
tovech provedené nikdo ani do vyšetřování vzat
nebyl, že však má býti několik studentů pro po-
uliční »výtržnosti« onoho večera potrestáno
asi tři nebo čtyři z nich, kteři do Prahy při-
slušní nejsou, že mají býti policejné vypovězeni.
Vypovidání z Prahy bylo tehda sekaturou
na polieejním ředitelství velmi oblíbenou a obe-
censtvem neměně obávanou; kdo jen poněkud
jakožto český »agitátor« nebo demonstrant po-
licii nápadným se stal a do Prahy příslušným
Mach
Jung
Máchův
Praha
Konvikt
zpěvácký spolek
21
article
nebyl, byl odsud vypovězen a buď do své přl-
slušné obce aneb do jiného města internován
bez ohledu, dovede-li tam svoji existence uhájie
čili nic. Odvolání k místodržitelstvu nemívalaz
Mecseryho z pravidla žádného účinku; teprve
hr. Forgách učinil po odstranění policejního ře-
ditele Psümanna tomuto zlořádu konec.
Dne 15. listopadu měl Akademick
čtenářský spolek«, středisko českého
studentstva vysokých škol, výroční valnou hro-
madu, ve kteréž čeština za jed n a
řeč spolku byla prohlášena. Valná
hromada usnesla se toliž, že má býti na přiště
jenom český text protokolů a listin spolkových
považován za autentický. Tou dobou čítal Aka-
demický čtenářský spolek 327 členů, měl v mi
nulém roce 2025 zl 32 kr. přijmů a 1148 zl.
41 kr. vydání. Valná hromada ze dne 15. listo-
padu zvolila za čestné členy spolku: dra. F
Lad. Riegra, básníka Karla Jaromira Erbena,
kanovníka Václ. Štulce, spisovatele Fr. Sušila
a ruského hraběte Kušeleva- Bezborodka, což
bylo i na tehdejší dobu projevem — lze říei
odvážným, neboť důsledky řijnového diplomu
nebyly provedeny dosud žádné a správn
(laké policejní) úřady pracovaly ve sta-
rém duchu a systému beze změny dále
Mecsery
Aka
Riegr
Karel
Jaromira
Erben
Václ
Štulc
Sušil
Kušelev
Francie
22
article
Uvědomělých kruhů naší společnosti a ze-
jména pražské intelligence zmocnila se touha po
okázalém projevování národního smýšlení a ony
začaly se ohlíželi po vhodných k tomu, poli-
cejně nezávadných předmětech. Takovýmito
podněty jeví se všude za podobných okolnost
oslava zemřelých učenců nebo básníků, a takž
bylo i u nás. Dne 15. listopadu uspořádány
v týnském chrámu smuteční bohoslužby za bás-
níka Karla Hynka Máchu, jež celebroval vyše-
hradský kanovník Václav Štule a ke kterýmž se
hlavně studující mládež česká hojně dostavila.
Dne 17. téhož měsíce konala se — v týnském
kostele — smuteční slavne st za Josefa Jung-
manna ve výroční den jeho úmrtí. Tato byla
již skvělejší, než requiem za básníka Máchu,
neboť pořadatelé pozvali k ni také některé
přední osobnosti pražské a tyto nebyly s to
účastenství odepříti, ježto byl Jungmann mužem
vědy, c. k. gymnasijním prefektem a rytířem
řádu Františka Josefa. Smuteční mši slouži
vyšehradský kanovník Vinařický. Po čas boho-
služby stáli po obou stranách oltáře studujíeí
s planoucími svícemi a na kůru provedeno sbo-
rové requiem za spolupůsobení předních našicl
tehdejších pěvců. Universita byla zastoupena
svým rektorem, obec pražská purkmistrem Wan-
kou a několika členy městské rady, intelligence
česká pak čelnými učenci, spisovateli a umělci.
Karel
Hynk
Mácha
Václav Štule
Jung
Jungmann
František Josef
23
article
Prosté smuteční bohoslužby, ale pro vlastenecké
kruhy pražské byly to již událostí, o nichžs
hojně mluvilo.
Zvláštní byla Máchova slav nos
v Konviktě, kleráž se konala večer dne 13.
listopadu. Nazvána byla »besedou«, ježto se
timto jménem tehda policii ohlašovaly nevinné
české taneční a jiné zábavy. Oslava básníka
Máchy byla tichá a tklivá. V taneční síni byla na
vynikajícím místě umísténa vavřinovým věncem
ozdobená básníkova podobizna. O půl 10. hod.
usadily se pozvané dámy velkým polokruhem
uprostřed sálu a za nimi seskupili se hustě
pánové. Proslov nebyl žádný, ani žádná slav-
nostní řeč nebo přednáška — tomu tehdejší
poměry nedovolovaly; za to rozdána mezi účast
niky příložilostná báseň a jakmile tato byla roz-
dána, povstaly dámy a za nimi pánové a každý
host četl pak tiše dodaně mu oslavné verše
Když byla poslední sloka dočtena, provolal
všichni »Sláva Máchovi!« Na to zazpíval ne
čelný sbor několik národních písní a čívero
zpěvů; operní pěvec (bassista) Strakatý zapě
Pivodovu píseň »Na vlast«, professor pražské
konservatoře Pisařovic přednesl koncertní kus
na klarinel, paní Louisa Bělská, choť stavitele
Jana Bělského, zapěla několik písní a posléz
rozohnil přítomné operní pěvec tenorista J. L
Lukes mistrným přednesem národních našich
zpěvů. Sborovým čislem byl na to první oddl
zábavy ukončen. Potom se začalo vesele tančit.
Máchův
Mácha
Pivodův
Louisa bělský
Bělský
J L Lukes
Konvikt
Pisařovic
24
article
Po přikladu Prahy pořádány pak i na ven-
kově tu a tam církevní a městské oslavy Máchy
nebo Jungmanna, ale jenom porůznu; náš ven-
kov vězel ještě Lluboko v ospalé lhostejnosti
paprsky z pražského ohniska vycházející rozně-
covaly jenom v sídlech větší intelligence jakési
světlo a teplo. Tam ale, kde tyto světelně
tepelné paprsky na úrodnou půdu dopadaly.
začal rychle klíčiti nadějný život národní. Již na
počátku těchto črt bylo ličeno, pak hluboký
úpadek v našem národníma životé absolutismen
byl způsoben; zde pak dlužno učiniti čtenáře
pozorna, že touž měrou, jak naděje na ústavn
život vzrůstala, náš národní organismus z mrákot
svojílethargie se probíral. Budiž uveden přiklad-
Všechna města naše měla v dob
absolutismu úřadování jenom ně-
mecké a teprve v prosinci 1860 nastal v tom
ohledu jakýsi obrat: úřadní »Pražské Noviny-
přinesly dne 7. prosince téhož roku zprávu, z
se již pět měst v Čechách odhod-
lalo zavésti češtinu jakožto řeo
úřadní: Roudnice, Přibrem, Nový Bydžov,
Vodňany a Chrudim. Téhož dne pak zvěstoval
»Čase ze Strakonic, že také tamější obecn
úřad již začíná českým jazykem úřadovat.
Mácha
Jungmann
Přibr
Praha
Čechy
Roudnice
Nová Bydžov
Vodňany
Chrudim
Strakonice
25
article
Také do společenského života prazského
začaly po vydání říjnového diplomu vnikati pa
prsky národního uvědomění a nečetná, ale vý
tečně kvalifikovaná družina spisovatelů a umělců
českých jala se usiloval, aby uspalý národní
duch v našich měšťanských rodinách znovu by-
probuzen. Prostředků k tomu použiváno růz-
ných, vesměs ovšem »nevinných« čili policejně
nezávadných a neposledním z nich byly veřejné
zábavy, jež pořádali zejmena redaktor hudeb
ního časopisu »Dalibor« Emanuel Meliš, spi
sovatel Josef Barák a výtečný humorista dekla
mátor Přerhof, svého řemesla malíř a litograt
Nejlepší z těchto zábav konaly se v Konviktě
jakožto hudební besedy, humoristické večírky
a pod. Byly to vlastně smišené koncerty se
sborovými a sólovými zpěvy, deklamacemi
instrumentálními produkcemi, někdy arci jenom
s humoristickými přednáškami a veselými po-
pěvky. Účinkovali v nich hlavně: J. L. Lukes.
operní zpěvačka slč. Al. Blažkova (pozdější pan
Ress-Blažková), pianistka a žačka Alex. Drey
schocka, slč. Fr. Bož. Svobodova, deklamátor
Přerhof, skladatel Fr. Pivoda, slečna Gabriela
Skroupova, slč. Marie Körschnerova, Ed. Ná
pravník a L. Procházka. V hudebním večírku
dne 19. prosince zpívána poprvé čtverylka z ná-
rodních písní od Ferdinanda Hellera.
Dalibor
Meliš
Barák
Přerhof
Lukes
Blažkův
Ress
Blažková
Alex
František
Bož
Svobodův
Pivoda
Skroupův
Körschnerův
Ed
L Procházka
Heller
Konvikt
Francie
26
article
Zábavy tyto zasluhují zmínky, kteráž se
tuto o nich děje také proto, že s nimi histo-
rieky souvisí vznik zpěváckého spolku
»Hlahol«, jemuž zde také budiž několik
tádků vénováno-
V létě roku 1860 přestěhoval se do Prahy
bratr pisatele těchto řádků, Ferdin a n
Heller, tehdy vychovatel synů uherského
magnáta barona Vaye, s mladým baronem Leo-
nardem, za nímž později přibyl ještě starší jeho
bratr Deneš. Ferd. Heller byl v době absolu-
tismu jedním z nejhorlivějších činitelů české ko-
lonie ve Vídni, založil tam »Slovanský zpěvácký
spolek«, jehož členstvo z přislušníků všech slo-
vanských národů se skládalo a byl jakožto ře-
ditel tohoto spolku jedním z hlavních pořadatel
vídeňských slovanských besed, slovanských plesů
atd. Jinak, než produkcemi a zábavami se Slo-
vanstvo ve Vídni arci osvědčovati nesmělo. Pře-
sídliv do Prahy, přidružil se Ferd. Heller ihned
ke skrovnému zdejšímu národnímu ruchu a se-
známil st v jedně z konviktských besed s hu-
debníky K. L. Zvonařem, Fr. Kavanem, Lud.
Procházkou, Ed. Nápravníkem, K. Bendlem,
A. Pallou, Jindř. Pechem ald., jakož i se spi-
sovateli Nerudou, Tonnerem, Hálkem, G. Píleg-
rem, Josefem Barákem, Em Melišem a jinými.
Heller
Vay
Lea
Deneš
Ferd
K L
Kavan
Lud
Procházka
Ed
Nápravník
K Bendl
A Palla
Jindřichův
Pech
Tonner
Hálek
G Píleg
Barák
em Meliš
Praha
Vídeň
Francie
zpěvácký spolek
Hlahol
27
article
J. L. Lukese znal již z Vídně. V rozmluvách
s těmito muži pronesl pak myšlenku, že by bylo
žádoueno a pro národní propagandu také uži-
tečno, shromážditi všechny české pěvce a přátele
zpěvu v Praze ve velkém, mohutném sborua
založiti spolek pro pěstování výhradně českého
sborového zpěvu ve velkých rozměrech.
Myšlénky této ujal se ihned prof. Em
Tonner a pozval Lukese, Zvonaře, Pivodu. Pro-
cházku, JUC. Jana Kučeru a ovšem také Ferd.
Hellera do svého bytu, aby se o pronešeném
návrhu a jeho případném provedení uradilí. Ve
schůzi té nebylo ihned plného souhlasu, ježto
se oproti zřízení českého spolku navrhovalo, aby
češti zpěváci k německému »Maennergesangs-
vereinu« hojně přistupovali a potom tento spolek
počeštili. Ale na konec přijat přece návrh Hel-
lerův a usneseno, uspořádati za účelem jeho
provedení další důvěrné schůze a povolati do
rozšířeného komitětu ostatní, shora jmenované
a snad i jiné ještě hudebníky. Založení velkého
českého spolku bylo tehda podnikem dosti ne-
snadným a proto bylo několika porad nutně po-
třebí. Tyto konaly se střídavě u Tonnera, Lu-
kese, Procházky a posléze v Měšťanské besedé.
Když bylo vše smluveno, uvázali se JUC. Ludde-
vit Procházka a red. Em. Meliš, že sepišou
Lukes
em Tonner
Pivoda
Kučera
Heller
Tonner
Procházka
em
Vídeň
Praha
Hela