ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 06592400-78f8-11dc-ba49-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 27 celkem · entity: place 39, person 104, org 7, work 2
1 masthead
Ročník XXXXV
2 masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 16. listopadu 1905.
Praha
3 masthead
Číslo 316.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty předu láecc sei v Praza v administrani na měsíe n čtrrt leta . . . 6 K — k s dvojí dlonáškou na věsl pa čiviti leta. ve sllaích: K sok na nělč fe . Teštent a mi na čtvrt leie s čroji zisllkoe a mřsí na čtvrt leta . . . . 11 K so
5 title
Dnošní číslo pro Prahn le o 10 stranách.
6 article Rozhodná pro naši Moravu chvíle nadešla!
Rozhodná pro naši Moravu chvíle nadešla! Dnes zahajuje se na sněmu moravském jeden z nejosudnějších bojův, co jich v nové debě bojoval národ náš za své dobré právoa za svou budoucnost; počínající dnes bitvou má býti rozhodnuto, bude-li sněm moravský konečně naším, či zůstane-li i nadále do- ménou cizí, nám úporné vůle zarytých něme- ckých nenávistníkův jazyka a národa našeho. Znamenajíce, že nemohou na dlouho již udržeti své nezřízené a nemravné panství nad ohromnou většinou našeho uvědomělého národa na Moravě, v době, kdy otřásá probnilým pre- stolem jejich živelní příboj myšlenky rov- nosti tak, že musí sama ta vláda Gaut- schova již slibovati předlohu moderního volebního řádu pro zastupitelstvo říšské: němečti hegemoni na Mo- ravě — vyspekulovali si na naší českou skromnost a mírumilovnost tuto potměši- lou léč: Nabízejí nám proti nynějšku na pohled o něco zlepšený volební řád, dle něhož bychom prý dosáhli v zemském sně- mu, jakož i v zemském výboru moravském svou „jistou většinu“, natírají svůj návrl i krůpějí „demokratického“ Badenova oleje.
Badenův Morava
7 article
přidáním IV. všeobecné kurie o 20 man- dátech: a nechtějí šlechetníci za to než malič- kost, abychom si totiž v zemském zři- zení dali zatavasit všechny cesty k dalšímu svému národnímu roz- voji a pokroku, kdežto by němečlí obroč- nlei měli zabezpečenu celou svou dnešní mo- ravskou državu pro všechnu budoue- nost. Však přihlédněme již blíže k tomu fa- mosnímu návrhu německé větši ny sněmovní komise, včera na sněmu brněnském rozdanému, proti němuž ovšem dr. Stránský s našinci podali mino- ritní své votum ve způsobě osnovy zá- kona, jímž zavádí se pro sněm mora vský všeobeené, rovné a přímé volebn právo plnoletých, na Moravě bydlících, ne- úhonných oběnnův, znajících číst a psát. Ač nejeví se nám správnou podmínka, posléze jmenovaná, v zemi, kde lid je podroben nejtěžší povinnosti a dani: všeobee- né to povinnosti branné, od niž nen osvobozen ten, kdo neumí číst neb psát přece tento návrh našich českých poslancův co do spravedlivosti, svobodomyslnosti a pocti vosti převyšuje návrh Němcův o celý Mont
Stránský Němcův Morava
8 article
„Zastoupení zájmové („Inter essenvertretung“) zůstane z ach o váno!. zní první jeho paragraf a tim víme již dostii Misto zastupitelstva lidu — zastupitelstvo libo- velně vybraných, libovolně taxovaných, libo- velně privilegovaných neb zkrácených zájmův společenských tříd. Každé dítě ví, k čemusi Schmerling ten princip zájmového zasloupení od nebožtíka Stadiona vypůjčil: jen aby hla lidu a hlas většiny slovanských národův ně- mecko-feudální puklicí utlačil a udusil. Němečtí „liberálové“ moravští dnešní pak také vědí, proč nestydí se toto padesátileté re- akcionářské harampáti nadále udržovat. Druhý paragraf té německé, nám nabí- zené opravy zní: „K trvajícím kuriím velkostatkářské, městské a ven- kovské budiž připojena „všeobecná kurie““ se všeobecným hlasovacím právem podle vzoru blank.
Schmerling Stadiona Intrum
9 article
páté kurie pro říšskou radu.“ To znamená po česku: 24letým, zachovalým mužům, neplati- cím přímých daní a těch bude na Moravě okolo 300.000, udílí se sice právo na 20 poslancův, ale mají se o něrváti s veliči všech ostatních tříd poplatníkův, kleři budou v této „všeobecné kurii“ volit po druhé! Kdož by se tomu divil, že dělnický li s rozhořčením odmítá tento danajský dar, že pohrdá tou „všeobeenou kurii“ jako urážlivým puskvilem. Takto-li se postarali o právo obee- ného lidu, němečtí lišáci ovšem výborně pama- tovali na sebe. Víle, jak to nastrojili, aby pro všechnu budoucnost assekurovali si svou dosavadní umělou državu voličskou na Moravě proti možnému, ba pravděpodobnému vzrůstu a zmohutnění na- šich voličských zástupcův? Kdežto pro kurii velkých statkův jakož i obchodních komor, navrhiuj princip poměrného zastoupení, aby si tím ve velkostatcích zajistili proti 10 kenservativním — 20 německo-centra- listických mandátů, a v obcho ních komorách proti našim 2 — svých 4 poslancův — zaváději pro volby ve mě- stech, na venkově a ve všeobecné té kurii volbu dle rozdělení okresů 1 voličův na české a německé, čímž dosáhnou toho: že zůstane Němcům vy- hraženo 20 městských poslancův, a nám tlikéž 201 V obeích venkovských ovšem musejí nám nezbytně přiznat aspoň 39 našich mandáto (aě v květnu ještě samí nám jich přiznávali 40) — sobě však jich vyhražují a zajišťují 14.
Němec Morava poslancův
10 article
Tolikéž ve všeobecné kurii oddělí voliče česk od německých tak, aby nám nemohlo se tu do- stati více než 14, jim ale zůstalo zabezpečeno 6 mandátů. Hierarchti udilejí výsadu 2 virilních nlasů pro arcibiskupa olomouckého a biskup brněnského a tak sestrojili pod sluncem dvaeá- tého století šťastně sněm moravské země o 151 poslancích, v němž bude míti 1,727.300 Čechů svých 20+39-142= 75 Lidových po slancův (mezi nimiž snad i několik sociálně demokralických), kdežto 675.400 Něm cův bude jich míti: 20 z německých velko- stalkářův, 20 za města, 14 za venkov, 6 z všeobecnou kurii a 4 za obchodní komory úhrnem tedy 64 poslance. 75 českých proti 64 německým je zajisté nad míru spra- vedlivý poměr v zemi, ze tří čtvrtin slovanské. Při 151 poslancích obnáší prostá, nadpoloviční většina 76. Spravedlivost německá nám ani té nedává, nýbrž odkazuje nás, abychom se do- prošovali oněch dvou hierarchů, neb oněch 10 beznárodních a spiše k Němcům než k nám náchylných, „vezdy vládních velko- statkářův konservativních. Však i kdybychom se na krásně chtěli de té hubené, chimerické „většiny“ zaliledět, tož nás musí z naivního snění našeho ihned vy- burcovat další ustanovení navrže ný ch změn zřízeni zemského, abychom po- střehli, že by nám ani sebe větší většin nebyla pranic platna. Vizmež tu ně- meckou potměšilost, na jaké neslýchan závory a obmezení práva většin připadla, aby naší eventuální vět- šině nadobro svázala ruce 1 nohy „K usnášení se o následujících předmětech,“ zní monstrosní ustano- vení čl. 7. německého návrhu doslov- ně: „Zapotřebí jest kvalifikované, dvoutře- tinové většiny za přítomnosti 121
Čecho Němec Německo cův
11 article
poslancův: a) ke změně zemskéh zIzení a volehního řádu sněmo vní ho; b) ke změně budoucích zákonův o na rodním rozdělení zemské školní rady okresních školních rad; c) ke změně trvajících zákonův o radě země- dělské; d) ke změně budoucích záko- nův, jimiž upravovati se bude užíván jazykův zemských při úřadech samo- správných; e) k usnesením, jimiž by se trvající zemské ústavy školské chtěly zrušit, aneb jimiž by měly býti obmezeny ve svých účelech vyučovacích, neb změněny co do jazyka vyučovacího; dáte k usnesením, jimiž by se před timto zákonem povolené příspěvky zemské neb náklady vydržovací měly školám státním, zemským nebo soukromým odejmout, neb ztenčit; f) k usnesením, jimiž by slučování nebo dělení obe mělo býti provedeno přes protes i jen jediné zůčastněné obce! — Soudite, že na tomto bezpřikladném spou- táni většiny sněmovní již je dosti? Ba ne. Pánové ještě ji vrážejí do úst tento, nade vše charaktoristický špejl: § 8.: „Ku platnému usnesení o změně obecního řádu mar- krabství moravského, jakož 1 ke změně vo lebních řádů samosprávných měst: Brna Uherského IIradiště, Jihlavy, Kro- měříže, Olomouce a Znojma zapo- třebí jest, aby pro každou tu změnu hla sovalo 93 poslancův, bez ohledu na počel přitomnýchl Podobné nestvůrnosti ještě dějiny v šeel parlamentů světa neviděly a neuvidi. To je za jisté pomník, specialita a unicum německé kul tury na Moravěl Tážeme se: může pro tuhle něme ekou nestvůru »volabního řádu« hlasoval i jen jediný rozumný, nad tož upřímn a budoucnosti národa svého dbalý poslanec český? Bylo by možno aby po zamítnutí našeho návrhu na všeobeené, rovné právo hla so- vací poslanei naši neodešli z sněmovny a nezmařili tak německ ta osidla, na náš národ na Morave tak úkladně nastražená? Běda nám i budoucím, zastane-li nás velká chvile malýmil
Brno IIradiště Jihlava Olomouc Znojmo
12 article Politické zprávy zahraničné.
Politické zprávy zahraničné. —V Praze, 15. listopadu. Prohlášení ruské vlády v přičině Polska. Tím, že Poláci po příkladě Finů, Židů Arménů nechtějí se spokojiti konstitucí, spo lečnou celému ruskému státu, polská otázka vstupuje v popředí mezinárodní politiky a je možno, že za krátko, nepodaří-li se ruské vládě utlumiti ji ve svém smyslu, dovede k nejvážněj ším záplelkám. Ruská vláda učinila v příčině Polska pro- hlášení, o jehož obsahu byla sice včera poslána listům telegrafická zpráva, ale tak nedostatečná. že se nám vidí potřebným podati je v širokém znění. „Nejvyšším úkazem, daným dne 12. pro since 1904, byly naznačeny cesty ku postup nému a důkladnému obnovení občanského bytu všech ruských poddaných, a také Po láků. Byly to zejmena: zrušení vyjímečných zákonů, omezovavších svobodný rozvoj polské národnosti, a srovnání Poláků v prá- vech s kmenovým obyvatelstvem ruské imperie. V témž duchu vydán 17. dubna 1905 úkaz o snášelivosti náboženské a nařízení ministerské ze dne 6. června o re- formách pro carství polské: školské, zemské a městské, a dokonání reformy soudní.“ „Právě tak rozprostřeny na carství polsko i další všeříšské opravy: svolání hosudarstven né dumy a zavodení svobody shromaž ďovací Konečně 17. října Poláci jako všichni rušt poddaní uznání za plnoprávné svobodné ob čany.“ „Avšak je patrno, že, nechlížejíce se n minulé krušné zkoušky, polští politikové, ři dící současné politické hnutí v guberniích car- ství polského, opětují pokus odpad- nouti od státu, pokus právě tak nebez pečný, jak opovážlivý.
Polák Fina Armén Praha Polsko
13 article
„Odmílajíce myšlenku o společné práci hosudarstvenné dumě s ruským národem, Po- láci v colé řadě resolucí, prohlášených na ve- řejných táborech lidu, žádají úplnou samo- správu Polska se zvláštním sněmem, spatřu- jíce v tom stupeň k obnovení polského státu, jež má přijíti polom. V této snaze s tý. kají se dvě protivné sobě skupiny polských stran, socialistická národní; v témž směru působí někteří polšt spisovatelé, publicisté a lidovi řečníci, uvléka- jíce za sebou obyvatelstvo. „V rozličných městoch Přivislanskéh kraje konají se mnohatisícové uličné průvody s pěním revolučních polských hymen. Spolu s tím začíná samovolné vytlačo ván ruského státního jazyka i ze stá ních úřadů, kde užívání jeho jest ustano veno zákonem. Na některých místech tlupy dělníků a sedláků rozbíjejí školy, krámy pá- lenkového monopolu i obeení správy, ničice v nich všecky ruské listiny. Představitelé úřa- dů, pevně hájíce pořádek i veřejnou bezpeč- nost už celý rok, skrápějí zemi svou krví, vra- žděni jsouce politickými zločinci. Rozumná čásť polského národa je bezsilna proti rostou- címu náporu revolučních organisaci.“ „Vláda nestrpí, aby saháno byle na celost státu. Buřičské záměry a skutky nutí ji rozhodně prohlásiti, že, doku v Přivislanském kraji neusadí se znova vy- pukší vzpoura, pokud čásť obyvatelstva, při- Javší se ku politickým agitátorům, se nevzpa- matuje, ani jedna z carských refo- rem nebude míti platnosti pro Přivislanský kraj. Ve vzbouřen zemi nemůže být ani řeči o pro- vedení blahých oprav. Aby se po- koj a pořádek v Přivislanském kraji spíše obnovil, zavádí se něm dočasně stav válečný.
Polsko Přivislanský kraj Přivislanský kraj
14 article
„A tak budouenost polského národa závis od něho samého. Vláda pak, myslíc i v bu- douenosti chrániti nedotknutelnost národníei práv polské národnosti, bude čekati politického vystřízlivění zjitřeného obyvatelstva carství pol ského, varujíe jej, aby nevstupoval na nebez- pečnou dráhu, na níž, bohužel, neocti by se peprvé.) Z francouzské sněmovny. Továrníci předmětů, určených k církevním a náboženským účelům a jejich dělníci, kteří utrpí velkou škodu zavedením zákona o rozluce církve od státu, hodlají před sněmovním sená tem uspořádati hromadný projev. Socialističtí poslanci podali dnes novému ministru námořnictví Thomsonovi řadu po
Thomson polo ský
15 article
V drobném prodejír ranní číslo o zobě . . . za odpolední. . . . na z Ve filialkách na venkově ranní číslo. . . . cápolední . . . . . . . . 8b Inseráty plaši se kotově zapřea. Píadplacení a inserty pěljámá sdmini- strace v Marianské ulici č.z Tam nacházejí se těž rrdakce tiskárna a ezpedice „Národnich I.istů- Eukopisy se novraceji
16 article
žadavků ve prospěch dělníků v arsenálech. M nistr některé povolil, ostatní zamíll. Poslanei nejsou uspokojeni prohlášením ministrovým hodlají jej ve sněmovně interpellovati Ve schůzi republikánských skupin, konsné 13. t. m., byla projevena nespokojeno st nad jmenováním Etienna ministrem války. Pelletan dolazoval se Sarriena, předsedy těchto skupin na jeho spolupůsobení při luštění křise kabinetu a na jeho vliv, jímž k její urovnání přispěl Sarrien připustil, ž prohlásil, že on a jeho přátelé budou hlasovati proti ministerstvu, bude-li Thomson jme- nován ministrem vnitra. Sarrien do- ložil: »Po rozmluvě, kterou jsem měl v sobotu s Rouvierem, musil jsem za to miti, že minister- ský předseda svěří portefeuille vnitř- ních záležitostí Clémenceauo v i.« Ve sněmovně je vůbec rozháraná nálada. Le- vice je zejmena nepokojná a zdá se, že Rou- vierovi nastávají těžké chvile. Norský trůn. Jak jsme již sdělili, rozhodlo se Norsko většinou více než žnovou pro monarchii. Ne- bylo ovšem pochyby již o tom dávno, nebot tisícové, kteří v duchu horují pro republiku, obávali se, že by nastolení její mohlo vésti za okolnosti nynějších k zápletkám mezinárodním a těch chtěli vlast aspoň pro dobu, než vnitrně sesllí, uchrániti. Dle všeho však jest republika v Norsku jen otázkou času nedlouhého a snad ani ne otázkou celé jedné generace. Ve výboru storthingu pro změnu ústavy. nulně vzhledem na poslední události, docíleno bylo úplné dohody. Plenu budou návrhy před- loženy v sobolu. Dle »Verdensgangu« sněm norský před počálkem příštího týdne k volbě krále nepřikročí. Z osadního úřadu německého. Ředitel osadního úřadu tohoto dr. Stübel jest vyhlédnut dle »Nordd. Allg. Zigu.« pro místo vyslanecké. Náměstkem jeho státi se má dědičný prine Arnošt z Hohenlohe- Langenburgu.
Thomson Roa Stübel Ziga Arnošt Norsko Hohenlohe Langenburg
17 article Sněmovní komise.
Sněmovní komise. Na schůzi komise rozpočtové prof. dr. Bach- mann referoval o peticích české a německé ústřední zemské jednoty hasičské a navrhl, dle návrhu zem. výboru, zvýšení roční dotace na obnos 4000 K pro hasičskou jednotu; návrh byl přijat. Týž referent po- dával pak resoluční návrhy ve příčině kap. 10., tit. 2. a 3. zemsk. archivu a dějin království českého; jed- nání o nich odloženo, k návrhu posl. dra. Pippicha, až po slyšení přísedicího zemského výboru Karla Adámka. Německé průmyslové, umělecké a země- dělské výstavě v Liberci, chystané na r. 1906, po- volena zemská subvence 20.000 K. Posl. dr. Pip- pich přednesl pak petici výkonného komitétu če- ského oddělení rakouské výstavy v Londýně r. 1906. líčí důležitost tohoto podniku po stránce turisticko- kulturní a hospodářské, poukazuje na výhody, ply- noucí z lepší znalosti krajů českých, ze svedení turi- stického anglického proudu do Čech, z posilnění vý- spzu a povznesení lidového průmyslu a navrhuje, aby do rozpočtu na r. 1906 byla vřadéna položka 20.000 K jako subvence výkonnému komitétu českého oddělení rakouské výstavy v Londýně (zemský vý- bor navrhl subvenci 15.000 K) vzhledem k tomu, že toto české oddělení vyžaduje proti prvotnímu návrhu zvýšeného nákladu, aby dioramatické znázornění měst, hradů a krajů českých bylo pomocí nejlepších výtvarníků českých důstojně a umělecky rázovitě provedeno, a navrhuje zároveň, aby zem. výbor byl zmocněn, by vzhledem k naléhavosti připravných prací výplatu obnosu 20.000 K co nejrychleji provedl Návrh referentův přijat. Posl. dr. Pippich referova dále o resoluci, usnesené při kapitole o regulaci řek a navrhl ve shodě s posl. inž. Kaftanem, by zem. vý- boru se uložilo, aby svými zástupci v zemské resu-
profesor doktor Bach Pippich Adámek K Posl Pip Posl Ing Kaftan Liberec Londýn Čechy
18 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z naší novodobé minulosti. Dle svých upomínek a zápisků vypravuje dr. Servá- Heller.
doktor Servá Heller
19 article
V době přechodně. XVIII
20 article
(Demonstrace na hrobech českýcl učenců a spisovatelů. — Vypovídán z Prahy. — Akademický čtenářský spo lek zavádí češtinu jako řeč jednací. — Smuteční bohoslužby za Machu a Jung manna. — Máchův večer v Kouviktč. Česká města začínají zavádět místo němčiny jakožto úřadní řeč češtinu. — Vlastenecké zábavy v Konviktě. — Vznik zpěváckého spolku »HIlahol«. — Podrobnosti o vzniku »Nár. Listůc.) Souvislost obsahu vyža dovala, aby v Xv článku jaksi anticipando uvedeny byly někter události dříve, než dle celkového postupu by na ně bylo došlo; nyni pak jeví se polřeba vráti se nazpět k počátku měsíce listopadu 1860, kterýžto měsíc byl — následkem vydání říjno- vého diplomu — začátkem živějšího ruchu našem národním táboře. V den Všech svatých a ještě více »o du- šičkách« odpoledne provedlo studentstvo oká- zalé smuteční ovace na hrobech českých učeneů a spisovatelů, k čemuž ovšem také jednotlivei z širších vlasteneckých kruhů přispěli a večer téhož dne udály se na ulicích pražských pro jevy, jež potom s úřadní strany označeny byly jako trestuhodné výtržnosti. V některých zdej- ších a vídeňských novinách objevily se v ná- sledujících dnech zprávy, že byla pro ony de- monstrace na hřbitovech řada českých sludentů z Prahy vypovězena nebo jinak potrestána, avšak úřadní věstník prohlásil, že pro pocty na hřbi- tovech provedené nikdo ani do vyšetřování vzat nebyl, že však má býti několik studentů pro po- uliční »výtržnosti« onoho večera potrestáno asi tři nebo čtyři z nich, kteři do Prahy při- slušní nejsou, že mají býti policejné vypovězeni. Vypovidání z Prahy bylo tehda sekaturou na polieejním ředitelství velmi oblíbenou a obe- censtvem neměně obávanou; kdo jen poněkud jakožto český »agitátor« nebo demonstrant po- licii nápadným se stal a do Prahy příslušným
Mach Jung Máchův Praha Konvikt zpěvácký spolek
21 article
nebyl, byl odsud vypovězen a buď do své přl- slušné obce aneb do jiného města internován bez ohledu, dovede-li tam svoji existence uhájie čili nic. Odvolání k místodržitelstvu nemívalaz Mecseryho z pravidla žádného účinku; teprve hr. Forgách učinil po odstranění policejního ře- ditele Psümanna tomuto zlořádu konec. Dne 15. listopadu měl Akademick čtenářský spolek«, středisko českého studentstva vysokých škol, výroční valnou hro- madu, ve kteréž čeština za jed n a řeč spolku byla prohlášena. Valná hromada usnesla se toliž, že má býti na přiště jenom český text protokolů a listin spolkových považován za autentický. Tou dobou čítal Aka- demický čtenářský spolek 327 členů, měl v mi nulém roce 2025 zl 32 kr. přijmů a 1148 zl. 41 kr. vydání. Valná hromada ze dne 15. listo- padu zvolila za čestné členy spolku: dra. F Lad. Riegra, básníka Karla Jaromira Erbena, kanovníka Václ. Štulce, spisovatele Fr. Sušila a ruského hraběte Kušeleva- Bezborodka, což bylo i na tehdejší dobu projevem — lze říei odvážným, neboť důsledky řijnového diplomu nebyly provedeny dosud žádné a správn (laké policejní) úřady pracovaly ve sta- rém duchu a systému beze změny dále
Mecsery Aka Riegr Karel Jaromira Erben Václ Štulc Sušil Kušelev Francie
22 article
Uvědomělých kruhů naší společnosti a ze- jména pražské intelligence zmocnila se touha po okázalém projevování národního smýšlení a ony začaly se ohlíželi po vhodných k tomu, poli- cejně nezávadných předmětech. Takovýmito podněty jeví se všude za podobných okolnost oslava zemřelých učenců nebo básníků, a takž bylo i u nás. Dne 15. listopadu uspořádány v týnském chrámu smuteční bohoslužby za bás- níka Karla Hynka Máchu, jež celebroval vyše- hradský kanovník Václav Štule a ke kterýmž se hlavně studující mládež česká hojně dostavila. Dne 17. téhož měsíce konala se — v týnském kostele — smuteční slavne st za Josefa Jung- manna ve výroční den jeho úmrtí. Tato byla již skvělejší, než requiem za básníka Máchu, neboť pořadatelé pozvali k ni také některé přední osobnosti pražské a tyto nebyly s to účastenství odepříti, ježto byl Jungmann mužem vědy, c. k. gymnasijním prefektem a rytířem řádu Františka Josefa. Smuteční mši slouži vyšehradský kanovník Vinařický. Po čas boho- služby stáli po obou stranách oltáře studujíeí s planoucími svícemi a na kůru provedeno sbo- rové requiem za spolupůsobení předních našicl tehdejších pěvců. Universita byla zastoupena svým rektorem, obec pražská purkmistrem Wan- kou a několika členy městské rady, intelligence česká pak čelnými učenci, spisovateli a umělci.
Karel Hynk Mácha Václav Štule Jung Jungmann František Josef
23 article
Prosté smuteční bohoslužby, ale pro vlastenecké kruhy pražské byly to již událostí, o nichžs hojně mluvilo. Zvláštní byla Máchova slav nos v Konviktě, kleráž se konala večer dne 13. listopadu. Nazvána byla »besedou«, ježto se timto jménem tehda policii ohlašovaly nevinné české taneční a jiné zábavy. Oslava básníka Máchy byla tichá a tklivá. V taneční síni byla na vynikajícím místě umísténa vavřinovým věncem ozdobená básníkova podobizna. O půl 10. hod. usadily se pozvané dámy velkým polokruhem uprostřed sálu a za nimi seskupili se hustě pánové. Proslov nebyl žádný, ani žádná slav- nostní řeč nebo přednáška — tomu tehdejší poměry nedovolovaly; za to rozdána mezi účast niky příložilostná báseň a jakmile tato byla roz- dána, povstaly dámy a za nimi pánové a každý host četl pak tiše dodaně mu oslavné verše Když byla poslední sloka dočtena, provolal všichni »Sláva Máchovi!« Na to zazpíval ne čelný sbor několik národních písní a čívero zpěvů; operní pěvec (bassista) Strakatý zapě Pivodovu píseň »Na vlast«, professor pražské konservatoře Pisařovic přednesl koncertní kus na klarinel, paní Louisa Bělská, choť stavitele Jana Bělského, zapěla několik písní a posléz rozohnil přítomné operní pěvec tenorista J. L Lukes mistrným přednesem národních našich zpěvů. Sborovým čislem byl na to první oddl zábavy ukončen. Potom se začalo vesele tančit.
Máchův Mácha Pivodův Louisa bělský Bělský J L Lukes Konvikt Pisařovic
24 article
Po přikladu Prahy pořádány pak i na ven- kově tu a tam církevní a městské oslavy Máchy nebo Jungmanna, ale jenom porůznu; náš ven- kov vězel ještě Lluboko v ospalé lhostejnosti paprsky z pražského ohniska vycházející rozně- covaly jenom v sídlech větší intelligence jakési světlo a teplo. Tam ale, kde tyto světelně tepelné paprsky na úrodnou půdu dopadaly. začal rychle klíčiti nadějný život národní. Již na počátku těchto črt bylo ličeno, pak hluboký úpadek v našem národníma životé absolutismen byl způsoben; zde pak dlužno učiniti čtenáře pozorna, že touž měrou, jak naděje na ústavn život vzrůstala, náš národní organismus z mrákot svojílethargie se probíral. Budiž uveden přiklad- Všechna města naše měla v dob absolutismu úřadování jenom ně- mecké a teprve v prosinci 1860 nastal v tom ohledu jakýsi obrat: úřadní »Pražské Noviny- přinesly dne 7. prosince téhož roku zprávu, z se již pět měst v Čechách odhod- lalo zavésti češtinu jakožto řeo úřadní: Roudnice, Přibrem, Nový Bydžov, Vodňany a Chrudim. Téhož dne pak zvěstoval »Čase ze Strakonic, že také tamější obecn úřad již začíná českým jazykem úřadovat.
Mácha Jungmann Přibr Praha Čechy Roudnice Nová Bydžov Vodňany Chrudim Strakonice
25 article
Také do společenského života prazského začaly po vydání říjnového diplomu vnikati pa prsky národního uvědomění a nečetná, ale vý tečně kvalifikovaná družina spisovatelů a umělců českých jala se usiloval, aby uspalý národní duch v našich měšťanských rodinách znovu by- probuzen. Prostředků k tomu použiváno růz- ných, vesměs ovšem »nevinných« čili policejně nezávadných a neposledním z nich byly veřejné zábavy, jež pořádali zejmena redaktor hudeb ního časopisu »Dalibor« Emanuel Meliš, spi sovatel Josef Barák a výtečný humorista dekla mátor Přerhof, svého řemesla malíř a litograt Nejlepší z těchto zábav konaly se v Konviktě jakožto hudební besedy, humoristické večírky a pod. Byly to vlastně smišené koncerty se sborovými a sólovými zpěvy, deklamacemi instrumentálními produkcemi, někdy arci jenom s humoristickými přednáškami a veselými po- pěvky. Účinkovali v nich hlavně: J. L. Lukes. operní zpěvačka slč. Al. Blažkova (pozdější pan Ress-Blažková), pianistka a žačka Alex. Drey schocka, slč. Fr. Bož. Svobodova, deklamátor Přerhof, skladatel Fr. Pivoda, slečna Gabriela Skroupova, slč. Marie Körschnerova, Ed. Ná pravník a L. Procházka. V hudebním večírku dne 19. prosince zpívána poprvé čtverylka z ná- rodních písní od Ferdinanda Hellera.
Dalibor Meliš Barák Přerhof Lukes Blažkův Ress Blažková Alex František Bož Svobodův Pivoda Skroupův Körschnerův Ed L Procházka Heller Konvikt Francie
26 article
Zábavy tyto zasluhují zmínky, kteráž se tuto o nich děje také proto, že s nimi histo- rieky souvisí vznik zpěváckého spolku »Hlahol«, jemuž zde také budiž několik tádků vénováno- V létě roku 1860 přestěhoval se do Prahy bratr pisatele těchto řádků, Ferdin a n Heller, tehdy vychovatel synů uherského magnáta barona Vaye, s mladým baronem Leo- nardem, za nímž později přibyl ještě starší jeho bratr Deneš. Ferd. Heller byl v době absolu- tismu jedním z nejhorlivějších činitelů české ko- lonie ve Vídni, založil tam »Slovanský zpěvácký spolek«, jehož členstvo z přislušníků všech slo- vanských národů se skládalo a byl jakožto ře- ditel tohoto spolku jedním z hlavních pořadatel vídeňských slovanských besed, slovanských plesů atd. Jinak, než produkcemi a zábavami se Slo- vanstvo ve Vídni arci osvědčovati nesmělo. Pře- sídliv do Prahy, přidružil se Ferd. Heller ihned ke skrovnému zdejšímu národnímu ruchu a se- známil st v jedně z konviktských besed s hu- debníky K. L. Zvonařem, Fr. Kavanem, Lud. Procházkou, Ed. Nápravníkem, K. Bendlem, A. Pallou, Jindř. Pechem ald., jakož i se spi- sovateli Nerudou, Tonnerem, Hálkem, G. Píleg- rem, Josefem Barákem, Em Melišem a jinými.
Heller Vay Lea Deneš Ferd K L Kavan Lud Procházka Ed Nápravník K Bendl A Palla Jindřichův Pech Tonner Hálek G Píleg Barák em Meliš Praha Vídeň Francie zpěvácký spolek Hlahol
27 article
J. L. Lukese znal již z Vídně. V rozmluvách s těmito muži pronesl pak myšlenku, že by bylo žádoueno a pro národní propagandu také uži- tečno, shromážditi všechny české pěvce a přátele zpěvu v Praze ve velkém, mohutném sborua založiti spolek pro pěstování výhradně českého sborového zpěvu ve velkých rozměrech. Myšlénky této ujal se ihned prof. Em Tonner a pozval Lukese, Zvonaře, Pivodu. Pro- cházku, JUC. Jana Kučeru a ovšem také Ferd. Hellera do svého bytu, aby se o pronešeném návrhu a jeho případném provedení uradilí. Ve schůzi té nebylo ihned plného souhlasu, ježto se oproti zřízení českého spolku navrhovalo, aby češti zpěváci k německému »Maennergesangs- vereinu« hojně přistupovali a potom tento spolek počeštili. Ale na konec přijat přece návrh Hel- lerův a usneseno, uspořádati za účelem jeho provedení další důvěrné schůze a povolati do rozšířeného komitětu ostatní, shora jmenované a snad i jiné ještě hudebníky. Založení velkého českého spolku bylo tehda podnikem dosti ne- snadným a proto bylo několika porad nutně po- třebí. Tyto konaly se střídavě u Tonnera, Lu- kese, Procházky a posléze v Měšťanské besedé. Když bylo vše smluveno, uvázali se JUC. Ludde- vit Procházka a red. Em. Meliš, že sepišou
Lukes em Tonner Pivoda Kučera Heller Tonner Procházka em Vídeň Praha Hela