ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 065db7e0-78f8-11dc-9d59-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 29 celkem · entity: person 161, place 36, org 10, work 2
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. listopadu 1905. Císlo 316
4 article
lační komisi dbal toho, by zemský zákon ohledně regulace řek byl přesně zachováván, dále aby si opatřil náležitý vliv také na otázky technického rázu, pokud se lýče technické komise, zejmena také za tím účelem, by přihlíženo bylo při zřizování údolních přepažek jednak k úspornosti sice, ale také k sou- stavnosti a účelnosti tohoto zařizování, by zřizování to se nedělo podle nějaké šablony, nýbrž dle prů- myslového rázu a potřeby toho kterého toku vodního. mimo to však se zřetelem k melioračním potřebám zemědělským a průmyslovým, aby zbytečnýma v effektu zamezování záplav snad pochybným pře- děláváním již hotových a schválených projektů, zů- žováním profilů a pod, kde vše to není hydrotech- nicky zcela nepochybné, nebyl postup regulace zdrže- ván a vlastní její účel mařen, konečně, aby protek oly zemské komise regulační byly přístupny všem členům rozpočtové komise. Posl. inž. Peters projevuje, že by si přál ještě ostřejšího vyznačení svého stanoviska ale shoduje se jinak s navrženou resolucí, která se přijímá. Po návrhu posl. hr. Zedtwitze a při- mluvě posl. dra. Ulricha zvýšena stavební sub- vence ústavu hluchoněmých v Hradcí Králové, počí- naje r. 1906. Po referátu posl. hr. Zediwitze vy- řízeny zprávy a návrhy zem. výboru stran povolení 200 K zemskému spolku proti alkoholismu, stran subvence 5000 kor. na vydržování útulny pro slu- žebné v Praze a stran subvence 400 kor. Klubu přátel veřejného zdravotnictví v Praze. Po referátu posl Petersa vyřízeno 26 návrhů zem. výboru, jedna- jících o úpravě vdovských pensí. Po návrhu posl. dra.
Posl Ing Peters Zedtwitz Ulrich Hradce Králové Praha
5 article
Ulricha schváleno ponechání zemské subvence 8000 K na vydrževání reálky v Kostelci nad Orlicí pro r. 1906; taktéž subvence 9000 K ústavu pro opa- třevání práce v letech 1903—1906. Posl. dr. Ulrich referuje o pracích, předsevzatých při stavbě nového ústavu pro choromyslné v Bchnicích, vyslovuje se s uznáním c činnosti zem. výboru a přísedicího zem. výboru posl. Ždárského v této věci, jenž koupiv sta- tek Bolnice a Tříkrálku, upraviv nynější zámeček k účelům ústavním, zejmena pak opatřiv nadbytek výborné užitkové a pitné vody a připraviv vše ke stavbě vodovodu a pavillonů pro pracovní kolonii s obytnými budovami na r. 1906, jednal pod flakem viris maioris, jež spočívala v neobyčejném přeplnění ústavů pro choromyslné v povážlivém zmenšení praž- ského ústavu prodejem slupských pozemků, v napro- stém nedostatku místností pro dalších 2000 nemoc- ných a v častém naléhání sněmu na odpomoc. Koupě bohnického statku, vázaná preklusivním terminem r. 1903 a schválená jednomyslně usnesením rozpočtevé komise r. 1903, objevila se býti velmi vhodnoua účelnou. Týž navrhuje, aby zpráva zem. výboru byla schválena, aby přikročeno bylo zatím ke zlízení pra- covní kolnie a vodovodu, aby k tomu účelu položka 1,000.000 kor. do rozpočtu 1906 zařaděná byla schvá- lena, aby však zem, výboru bylo uloženo, by po- drobné plány a rozpočty o dalších stavebních pracích vzhledem ke značné výši očekávaného nákladu, nyní příbližně na 8.500.000 K vypočteného, sněmu v při- štím zasedání ke schválení předložil. Posl. dr. Zintl souhlasí s těmito návrhy, uznává zvolené misto za nejvhodnější, naléhá vzhledem k naprosté nedostateč- nosti ústavů pro choromyslné na urychlení výstavby
Ulrich Posl doktor Ždárský Zintl Kostelec nad Orlice ústav pro op
6 article
kolonie v Bohnicích a upozorňuje na to, že vhodným rozmnožením a rozložením chorobinců bude možne aspoň, pokud jde o tiché nemocné, neudržitelnému přeplnění blázinců zabránili. Posl. inž. Kaltan táže se, nebylo-li by z ostatních, pro stavbu nového ústavu navržených míst jiného vhodnějšího, zejmena ve Zbraslavi, a naléhá zvláště na to, aby otázce za- vedení vody, jakož i účelné kanalisace byla největší péče věnována. Naléhá dále na urychlení stavby, se kterou se vůhec přišlo již pozdě vzhledem k velikému zvýšení počiu choromyslných. Posl. dr. Schreiner souhlasí s učiněnými návrhy a žádá, by vzhleden k obavám, jež vzbudila zpráva o přílišném nákladu na stavbu tohoto úslavu, zem. výbor informoval po- drobně veřejnost vlastními zprávami: týž doporu- čoval, aby pozemků ústavních využite bylo ke vzor- nému hospodářství a k zaopatřování ústavu viktua- licmi. Plís. zem. výboru posl. Ždárský upozor- ňuje, že jednání o volbu místa pro ústav tento v okol Prahy vlekla se 10 let, že z 81 nabídel. statck boh- nický po úsudku ankety a dle nyní nabytých zkuje- ností jest nejvhodnější, podává vysvětlení další stran vodovodu, kanalisace a stavby kolonie a souhlasí a využitím ckonomie pro vlastní účely ústavu. Před- nesené návrhy byly potom jednomyslně schváleny Příští schůze v pátek po schůzi sněmovní V kemisi pro úpravu poměrů úřadníků při okr. výborech rokováno včera znovu o § 21. předlohy. Re- ferent posl. Maštálka předkládá ustanovení nového pensijního normále úřadníků a služebníků zem, vý- boru, načež § 21. přijat beze změny rovněž § 24. při- jal jednomyslně. § 29. osnovy přijat po návrhu posl.
Posl Ing doktor Schreiner Ždárský Maštálek Bohnice Zbraslav Praha Re
7 article
Brandla a referenta v následujícím znění: Vdovský plat, jenž měsíčně předem se má vypláceti, vyměřuje se dle platu, který zemřelý manžel v činné službě posléze bral, nepočitaje v to platy vedlejší, a to tím způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z plalu manželova včetně do 2400 K 407%, a z loho, co nad to bral, dalších 1596. Poněvadž § 30. přijat byl již v předešlé schůzi, schválen po návrhu posl. Kotlář a Sejferla § 31. se změnou druhého odstavce v ná- sledujícím znění: Příspěvek tento přísluší dítěti pokud nedovrší 20. roku věku svého, pomine však nastalo-i dříve zaopatření. V případech zvláštního ohledu hod- ných může okresni zastupitelstvo prodloužiti vý- chovné do doby 24 let; také v připadě, že by děti navštěvovaly školy vysoké přísluší jim výchovné do 24 let. Po návrhu posl. Maštálky byl pak přijat § 33,, 34., 35. a 36. beze změn; rovněž tak, po pro- stanovy. Potom rokovalo se o jménu nového spolku. Navrhována jména rozličná, z nichž ale žádné se nelíbilo, až konečně Tonner doporučil aby spolek, poněvadž zpěv jeho mocně hlaholiti má, nazván byl »Hlaholem«, což také s ra- dostným hlaholem bylo přijato. Potom uznáno za nutné, aby novému spolku do vínku dáno bylo nějaké vhodné heslo, kteréž by jej do vla- steneckých kruhů českých sympaticky uvedlo. Vymyšlení takovéhoto hesla svěřeno básníkům Hálkovi, Nerudovi a Přiégrovi a tito doporucili — po delší snad poradě — aby »Hlahol« do světa uveden byl heslem: »Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti!« Navržené toto heslo přijato s týmž jásotem, jako dříve jméno spolku jméno i heslo zanešeny do stanov, jež konečně. po závěrečné revisi, mistr-pěvec J. L.. Lukee jakožto zakladatel podepsal a c. k. místodrži- telství ke stvrzení předložil. J. L. Lukes. a Ferd Heller stali se pak prvními řediteli »Hlaholu«.
Brandl Maštálek Tonner Hálek Neruda Přiégr Lukes Ferd Heller Hlahol
8 article
A ještě jedno založení spadá do této doby — založení »Národních Listů«. O této, v novo- dobých dějinách našeho národa zajisté památné události bylo již minule pojednáno, avšak ne- bude asi na škodu, ani snad pro čtenáře prosto zajímavosti, když minule sdělené údaje tuto je- šté doplněny budou podrobnostmi, jež pisatel sdělil přímý účastník oné akce, pan dr. Eduar Grěgr. U Vojty Náprsíka konaly se tou dobou časté důvěrné schůzky rázu zcela soukromého ve kterých se súčastňovali tehdejší předáci če ského národa s některými mladšími adeply. Schůzky konaly se s jakousi pravidelností v osmi- denních nebo čtrnáelidenních přestávkách. Sehá- zeli se tu zejmena (kromě V. Náprstka): Fran- tišek Palacký, dr. Fr. L. Rieger, dr. Fr. Brau- ner, prof. W. W. Tomek, prof. dr. Jan Ev. Pur- kyně se svým assistentem docentem drem. Ed. Grěgrem, prof. Jos. Krejčí, prof. Em. Tonner magistrátní rada Peška, red. Fr. Šimáček a ob- čas ještě leckterý z ostatních učeneů a spisova- telů pražských. Schůzky tyto konaly se v pivo- vaře »u Halánků« v místnostech, jež nyní zau- jímá Americký klub dam. Rozmlouvalo se v nich nenucené — ovšem při pečlivě zavřenýchi dne
doktor Eduar Grěgr Vojta Náprsík V Náprstek Fran Palacká L Rieger František profesor W W Tomek Jan Eva Pur Jos Krejčí em Tonner Pešek Šimáček Halánek Francie
9 article
veleně debalě, § 37., 38. a 39., čímž skončena kapi- tola o přijmech služebních, výslužném i platech za- opatřovacích. Odstavec o sporech přijat byl po ná- vrhu zpravodaje posl. Maštálky § 40. beze změn Jednání o předpisech o úřadnících již ustanovených § 41.) bylo po návrhu zpravodajově, odloženo až po projednání odstavce o dozorčím právu zem. výboru.
10 article
Na to přijaty po návrhu zpravodaje posl. Maštálky § 42., 43., 44. a 45, týkající se tohoto dozoru a vráceno se k projednání § 41. Zpravodaj posl. Maštál ka předkládá promemoria jednoty samosprávného úřad- nictva, vedle kterého má dotyčný paragraf, ve kterém nalézají se přechodná ustanovení pro úřadnictvo de- finitivně již v okr. zastupilelstvích ustanovené, zníti následovně: Pro úřadníky okresní, v čase kdy tento zákon v právní moc vejde ustanovené, platí veškerá ustanovení tohoto zákona, pokud by posavadní smlouvy s tím kterým okresem uzavřené větších vý- hod pro ně neustanovovaly. Referent upozorňuje, že ustanovením tím bylo by docíleno zlepšení služebníeh poměrů úřadníků ve příčině jich nároků na výslužné a vdovského i sirotčího zaopatření; jsouť právě do- savadní, namnoze nejasná ustanovení okresních za- stupilelstev v této příčině nejčastějším důvodem k oprávněným steskům samosprávného úřadnictva a je nutno jeho volání po nápravě vyhověti. Zpravodaj do vozuje, že jest nutným, aby výhodna ustanovení zá- kona byla učiněna platnými i pro úřadnictvo již usta- novené, doporučuje tedy, aby se § 41. změnil dle přání úřadniciva. Posl. Sajíert a posl. Brand poukazují na nutnost činiti rozdíl mezi okresy men- šími i většími; jelikož však komise přijala v první své schůzi § 3. a 19., jimiž stanoví se právnická kva- lifikace a základní služné 2400 K, prohlašují, že by byli ochotni přistoupiti na požadavek vznesený samo- správným úřadnictvem, kdyby revotovány byly § 3.
Posl Brand
11 article
a 19, v tom směru, aby při ustanoveném úřadnictv v menších okresích byla poskytnula v ohledu kvalifi- kace i služného úleva. Posl. Kalina přimlouvá se vřele, by požadavkům jednoty se vyhovělo. Posl. Kotlář připojuje se k vývodům posl. Sajfertaa Brandla. Po návrhu referenta posl. Maštálky, jenž prohlásil, že dorozumí se v té příčině i s přísedicín zem. výboru drem. Škardou o stanovisku, jaké by eventuálně k takovým změnám § 3., 19. a 41. zaujímal zem výbor, rokování odročeno do příští schůze; de té doby přislíbil referent vypracovati přislušné pro- posice a po případě příslušné návrhy.
Posl Kalina Sajfertaa Brandl Maštálek doktor Škarda
12 article Výsledek užších voleb do sboru obec starších král, hlav. města Prahy.
Výsledek užších voleb do sboru obec starších král, hlav. města Prahy. Včera konaly se ve třech volebních sbo rech užší volby a sice jednoho kandidáta ve třetím sboru na Starém městě, jednoho ve tře tím sboru novoměstském a jednoho kandidáta ve druhém sboru holešovickém. Výsledek užších voleb jest následující: Na Starém městě konala se užší volb mezi pp. Josefem Kašem, svohodomyslným kandidátem Staroměstského občanského klubu a p. Frant. Vocelem, místrem natěračským. kandidátem strany pokrokové. Při minulé do- plňovaci volbě z 1012 oprávněných voličů do- stavilo se k volebnímu osudí 464 a obdrželp. Jcsef Kaše 228 hlasů a p. Vocel Frant. 114 hlasů. — Při včerejší užší volbě z 1012 oprávněných voličů zúčastnilo se volby 454 a zvolen byl pan Josef Kaše, mistr zed- nický, 291 hlasy; jeho protikandidát p. Vocel zůsíal v menšině se 160 hlasy; neplatnými uznány 3 lístky (2 prázdné a 1, znějíci n jméno p. Ferd. Mellana).
Kaše František Vocel Jcsef Kaše Praha Starý město obec starý král
13 article
Tuhý boj volební rozpoutal se na Novám měslě. Při doplňovacích volbách dne 25. říjnn ve třetím sboru volicím z 2490 oprávněných voličů, dostavilo se 1138. Do užši volby dostal se p. Ferd. Mellan, dosavadní obcení starš a kandidát kompromisní, který obdržel 567 hlasů a kandidát opposiční p. Frant. Hašou- rek, tajemník, jemuž připadlo 507 hlasů. Pi včerejší užší volbě dostavilo se k vo- lebnímu osudi 1349 voličů, kteréž účastenství dosud nikdy se neobjevilo. Zvolen byl opposiční kandidát p. Frant. Hašourek, 836 hlasy, pan Ferdinand Mellan zůstal v menšině s 509 hlasy; 10 lístků hlasovacích prohlášeno neplat- nými. V Holešovicích-Bubnech konala se užšt volba ve druhém sboru a sice mezi kandidátem Občanského klubu p. Josefem Rašínem, který při doplňovaci volbě dne 25. října obdržel 189 hlasů (ze 378 odevzdaných) a samostatným kandidátem p. prof. inž. Frant. Novotným, jenž dostal 164 hlasy. Při včerejší užší volbě z 582 oprávněných voličů dostavilo se k volobnímu osudí 445. Zvolen byl p. prof. inž. Frant. Novolný 257 hlasy, pan řed. Josef Rašln zůstal v menšině se 181 hlasy; 7 listků hlaso- vacích uznáno neplatnými. Všichni tři nově zvolení pánové hlásíse
Ferd Mellan František Haša Rašín profesor Ing Novotná Rašln Zvolen Holešovice Bubno
14 article
řích — o národních věcech českých a běžných událostech politických. Po vyčerpaných lálkách vážné rozmluvy nastala vždy jakásí volná zá bava, při kteréž se z pravidla také zpivalo .. »Pějme plsně do kola, okolo stola« . . . Všichní zpívali s větši nebo menší chutí, jenom historio- graf František Palacký nikdy nezpíval. Za to by) vždy do zpěvu rozpoložen slavný už tehda fy- siolog prof. J. E. Purkyně, jenž si nikdy neod- řekl veselé a jadrné národní: »Čert mi tu radu dal, bych si tu babu vzal . . .« a Purkyně tehda byl již vdovcem, připomíná dr. Ed. Grégr, kdy koli schůzi těch vzpomíná. Od Riegrovy a Macháčkovy audience u eí- saře a ministrů bylo v národním našem štábu naléhavým předmětem úvah založení českých novin, jež by byly bezpečným národním orgá- nem a spolehlivým rádcem českého lidu. Kdo tehda noviny vydávati chtěl, musil si na to vy- moci koncessi. Dr. Rieger ucházel se sám o ta- kovouto koncessi, ale byl se vší zdvořilostí roz- hodně odmítnut. Místo něho obdržel koncessi dr. Alois Krása, jenž také začal vydávati »Čas«. Ale Krása nezdál se národnímu našemu areo- pagu té doby dosti spolehlivým a krom toho chtěli míti pánové Palacký, Rieger a Brauner orgán svůj vlastní. Bylo však už jisto, že kon- cessi nedostane žádný ze známých čili pronon- sovaných českých národovců a proto hledal se mladý, způsobilý a spolehlivý intelligent, jenž by koncessi dostati mohl a také žurnalistou státi se chtěl. Když se o tom jednoho večera ve schůzi u V. Náprstka zase rokovalo, vzpomněl si E. Tonner na svého přítele dra. Julia Grěgra, jenž byl tehda koncipientem u advokáta dra.
Všichní Palacká profesor Purkyně doktor Ed Grégr Riegrův Macháčkův Rieger Krása Brauner V Náprstek E Tonner
15 article
Půlkrábka ve Frydlandě a učinil pány na něj pozorny. Tonnerův návrh se zalíbil: dr. Julius Grégr — osobnost vládě jistě neznámá — s ně- meckým jmenem — v německém městě — te by mohl koncessi dostat. Jenom bude-li se chté obětovat!... Po delší rozmluvě uvolil se dr. Eduard Grégr, že svému (mladšímu) bratru do- píše a také mu ihned druhého dne dopsal. Sdělil mu návrh a dotaz národního areopagu, zdali by se nechtěl o koncessi ucházet a vylíčil mu, že by získáním koncesse cenný vlastenecký čin vykonal a sobě těžké sice, ale velmi záslužné působiště zjednal atd. Dr. Julius Grégr odpověděl, uzná- k národní straně svobodomyslné, tak že nynějš sbor obecních starších čítá 50 členů svobodo- myslných a 40 Staročechů. Pan Ferdinand Mellan, obchodník, by členem sboru obeeních starších za druhý sbor velící na Novém městě a sice od 8. listopadu 1897 do 3. prosince 1900 a od 10. listopadu 1902 do letoška; od 29. prosince 1902 byl ad- ministrátorem daně potravní na čáře. Pan Jos. Rašin, ředitel měšťanské školy. byl členom shoru obeeních staršich od 6. listo padu 1899, kdy byl zvolen ve druhém sboru velicím v Hlolešovieích; v roce 1902 byl členem rady městsk.
Tonnerův doktor Julius Grégr Grégr Mellan Jos
16 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Zemské a stální úřodnictvo. V rozpoč- tové komisi Němei předevčírem spustili zase ne chutnou písničku o křivdě, jež se jim děje tím že v zemských službách je nepoměrně málo úřad- níků jejich národnosti oproti úřadníkům českým. Nechápeme, proč se čeští přísedicí zemského výboru a poslanci vůbec namáhají vysvětliti zjev, hájíce při tom naprostou nestrannost na je- jich straně, při obsazování míst úřadnictva ve službě zemské. Na odbyti žalob těch stačilo by prosté konstatování, že v míře nepoměrně skrov- nější dovolují si využitkovati posice v své zemi týmž spůsobem, jako to činí Němci, ovládajíeí správu státní, na svůj národní prospěch. Byli bychom pošetilei, kdybychom tam, kde můžem nespláceli stejnou, byť i drobnou minci, kterou ovšem v daleko větších kusech odbývají nás Němci všude tam, kde oni rozhodují. Až na pravou míru uveden bude ve státní správě počet úřadníků českých s německými a polskými, teprve potom nebudou Němci žádati, aby ve službách zemských stalo se jim po právu. Dříve ne. Představme si jen, jakým vztekem — ne- máme jiného mírnějšího pro zjev ten slova — národní naši odpůrci bouří dnes proti dru- Fořtovi, jenž jmenován býti má odborným che- fem v ministerstvu železničním, v němž českých úřadníků je daleko menší procento, než Němeů v královských službách českých. Nemluvíme t pouze o novinách, ale o tom, co všechno mimo veřejný tisk podnikáno proti tomuto jmenování. Dostalť na přislušné místo více než sto do- pisů štvavých a mimo to kde kdo v Vídni měl drobet vlivu, byl mobilisován, aby pomáhal jmenování dra. Fořta překaziti. A na proti tomu žádají na nás, abychom se tam, kde naše slovo platí, »poctivě« prý rozdělili.
Němec Fořt Vídeň
17 article
Ba žádají ještě více. Poněvadž by jim to dlouho trvalo, než pravidelným doplňováním by domohl se tolik úřadníků německých v zemských službách na kolik jich mají zálusk, chtějí, aby po celí léta nebyl vůbec žádný český úřadník jmenován aby úřadníci čeští, kteří již ve službách zem ských se nalezají, byli na svém postupu za- drženi, ba aby do vyšších hodností byli povo lávání Němci mimo úřadnický status zemský Jinými slovy, vedle svého výlučně privilegova- ného postavení v úřadech státních chtěli bysi pojistití též pevnou posici v úřadech zemských Za jaké nás mají pošetilce, domnivajíce se, že se dáme lapit na frási o pověstné německé spravedlnosti a že propustíme výtečně kvaliliko- vané a osvědčené úřadníky české a nasadíme na jejich místa v zemském domě lecjakýs ně- mecký brak, který jinde pro nezpůsobilost od- mítnut, dral by se do služby zemské jménem — rovnoprávnosti, téže rovnoprávnosti, kterou všude tam, kde Němci mohou, drze nohama šlapou. Za to, že kácejí nábrobky s českými ná pisy, nechtějíce Čechům ani toho dopřáti aby v »německé« půdě po smrti odpočivali máme je uctivě prositi, aby milostivě ráčil přijati různé zemské úřady a hodnosti. Coz jim sám vůdce německý dr. Eppinger, jak- koli mu asi těžce to šlo, neřekl, že ani jeden německý kompetent pro místo v zemské službě nebyl odmílnut proto, že dokonale neuměl česky, nýbrž vždy jen z té příčiny, že čeští kompe- tenti byli mnohem lépe kvalifikováni? Přichá- zejí ovšem právě s tak zlomyslnou jako dětin- skou námitkou, že čeští professoři, české zku- šební komise jsou naproti svým kandidátům mnohem shovívavější než komise německé, jež
Němec Čecho doktor Eppinger
18 article
vají-li pánové Palacký a Rieger s ostatními pře- dáky za vlasteneckou povinnost, aby na výspu předvídaných národních zápasů se postavil, že výzvy jejich ochotně uposlechine a o koncess zadá. Na to dopsal mu dr. Eduard Grégr. aby přijel do Prahy k úmluvě s Palackým a Riegrem. Dr. Julius Grégr přijel, umluvi s pány vše potřebné a vyhověl také jejich přání. aby, obdrži-li koncessi, sám také redaktoremse stal. Dle Riegrova návrhu měl se nový politický denník nazývati »Národ«, jiní pánové navrhovali různá jiná jména, až se posléz stalo dohodnuti, že se bude časopis nazývati »Národní Listy«. Dr. Juhus Grégr obdržel skutečně a to dosti brzy koncessi a ihned přikročeno k provedení zamýšleného díla. Dr. Julius Grégr přeruši advokátni praxi a slal se žurnalistou, předvídaje zajisté, že v povolání tom již setrvá. Advokacie nebyla totiž tehda ještě svobodnou, nýbrž udl lela se, jako se dosud zadává notářství, v ome- zeném počtu a tu ovšem, kdo do veřejného zápasu pro práva českého národa vatupoval, musil se takřka již vzdáti naděje, že by od ví- deňské vlády kdy advokátské místo ohdržel Julius Grěgr tedy tuto karieru národnímu pod- niku obětoval... Dr. Rieger sepsal návrh pro- gramu »Národních Listů«, který pak ve spo- lečné poradě pánů: dra. Fr. Palackého, dra Riegra, dra. Braunera a dra. Julia Grégra byl definitivně zredigován. Administrátorem »Nár.
Palacká Rieger doktor Grégr Riegr Julius Grégr Riegrův Juhus Grégr František Palacký Brauner Praha český národ
19 article
Listů« stal se J. Němec, manžel spisovatelky Boženy Němcové a tiskařem jich Antonín Renn, majitel knihtiskárny Na příkopě, v domě »Utr lip«. První úvodní článek »Nár. Listů« (o čin- nosti všemocného tehda a u nás pověstného školního rady Jana Maresche) psali zároveň, ale každý o sobě, dr. Eduard Grégr a dr. Julius Grégr — pro jistotu, aby uveřejněn byl ten, který se lépe podaří. Dr. Eduard odvedl svoj rukopis dru. Juliovi a tento použil některých odstavců svého a některých z Eduardova kon- ceptu a sestavil z nich článek, který pro svoji — na tehdejší dobu odvážnou říznost — sen- saci způsobil, ale dru. Juliovi Grégrovi ihned také obžalobu a — první — tiskový procee přinesl.
Němcová Renn Maresch doktor Grégr Julius Grégr Eduard Julius Eduardův kona Utr lípa
20 article
prý — dle výroku posl. Ira — sestávají z samých »tyranů«. Nevíme, jestli jinak dojista etihodný pan chebský cukrář vůbec ví, co je to zkušební komise, však víme a pamatujeme se velmi dobře na to, jaký soud vynesl svého času proslulý německý učenec a druhdy pro- fessor na universitě pražské dr. Schulte o českých a německých studentech. Pronesl jej. když se byl vrátil po svém působení v Praze opět do Německa. Řekl: »Mám velmi příjemné vzpomínky na své české posluchače v Praze, i mohu na základě zkušeností svých tvrditi, že byli mnohem pilnější než Němci, že také mno- hem více věděli, přes to, že jim bylo překonat obtíže jazykové. « —- To snad stačí. — Afféra dra. Jana Herbena. Pardubick pokrokové noviny pro severovýchodní a východn Čechy přinášejí na prvním místě pod záhlavím »Z české strany pokrokové« úřadní sdělení,že výkonný výbor pokrokové (dřive realistické) strany ve schůzi dne 27. října t. r. za přítom- nosti pozvaných hosti pp. dra. Masaryka a dra. V. Boučka usnesl se jednomyslně nepokládati na dále pana dra. Jana Herbena, redaktore »Času«, za člena strany. Prohlášením tímto dlužno rozuměti ofciální sdělení, soc.-demokratickým denníkem pražským signalisované. Pan dr. Herben odvolal se podle téže vyhlášky z usnesení tohe k valnému sjezdu důvěrníků. Tuto významnou okolnost sluší dodati k včerejšímu referátu o události s poznámkou, že dr. Herben prohlašuje vedle věcné křivdy, jakou prý jest těžké obvinění na něj nářkem výkonného výboru realistického vznesené, veřejné vyhlášení fakta před soud veřejnosti před konečným nálezem sjezdu dů- věrníků za formální bezpráví.
Ir doktor Schulte Němec Herben Masaryk V Bouček Praha Německo
21 article
—— Konservativci staré a nové školy Žalostnou úlohu hrála v posledních dnech strana staročeská. Dokonce již i agrárníci někteří zří- kají se odporu proti všeobecnému právu hlaso- vacímu (na př. agrárník Kolland v Červeném Kostelci), kdežto strana staročeská dosud jak jeden muž stojí proti němu, nedbajíe, že dnes politické námitky její měly by ustoupiti aspor potřebě národní a tou jest dnes všeobecn rovné právo hlasovací. O tom ostatně zbytečno snad mluviti, že právě jím dospěti může většine česká a slovanská za dnešních okolností nej- snáze ku pravému výrazu. Přes to ovšem ne- chtěli bychom se stotožniti nikterak s demon- stracemi, jež provedeny byly proti dru. Bohus Riegrovi a proti prof. Em. Maixnerovi. Nedělát člověka zajisté politický program jeho, nýbrž jeho osobní charakter a tito mužové osvědčili se býti vždy muži ušlechtilými a čistými. Ne ze šplhavosti, ale dle přesvědčení svého osobního byli odpůrci tohoto požadavku. Jejich míněn máme za bludné; ale přesvědčení určité nelze vnutiti. Jakou cenu mravní mělo by hlaso- vání, vykonané ze strachu před nepřátelskou demonstrací nějakou, jež by ale odporovalo vnitřnímu přesvědčení hlasujícího ? Ne » Hanba- a »Pereat«, jen a jen přesvědčování věcné jes tou pravou cestou k odstranění názorů bludných Ovšem, opakujeme, přáli bychom si i my živě, aby i pan dr. Bohuš Rieger konser va tism svůj podřídil národním momentům
Bohus Riegr em Maixner doktor Rieger Kostelec
22 article
Děsí-li se ale při reformě té, dnes ký- žené statisíci dělného lidu českého, hlavné idey rovnosti, v ni obsažené, a odvolává-l se při tom dokonce na své veliké předehůdee tož připomínáme mu mimochodem, u příležitosti polemik dnešních, co muž snad nejko n ser vativnější se strany staročeské, veliký učite národa, Palacký, napsal již r. 1849 — opaku- jeme panu dru. Riegrovi — již r. 1849! — rovnosti v právech politiekých. Psal: »Svo- boda vůbec jen tam možna jest, kde všich n účastníci společnosti jakěkol požívají stejného práva, kde nikdo není rodilým pánem, nikdo rodilým otro kem druhého; čemuž však nikoli se ne- příčí, aby pro dosažení účelu společnosti jedn stáli v čele, vedli a poroučeli, druzí následoval a vésti se dali, to jest poslouchali. Ve svobod- ném konstitučním státu platí zákonové (Tedy i volební. Pozn. red.) ovšem občanům stejně; co jednomu právo jest. musí právo býti také druhému aniž kdo ze zákonů a z práva obee- ného vyloučen býti smí. Slovem, kon- stituce jest jen provedení ve státu známé oné a věčné zásady všeho práva i vší spravedlivosti čeho sobě nechceš, jinému nečiň. Každé jaké- koli nadpráví, každá jakákoli vý s a d
Palacká Riegr
23 article
(Vorrecht), privilegium, každá jakákoli po- drobnost, která neplyne přirozeně a nutne z potřeby dosažení účelu státního — ne- jsou nie jiného, než skutečné vyjmut z práva, tedy negace práva, t jest nepravost, křivda, bezprávl.e Každá takováto výsada může jen pouhým násilím, nikoli právem uvedena i udržena býti ve státu: násili pak vede všude za sebou stav války, v nížto všecko přirozené právo se zapírá, mizí a hyne.« Tak napsal dědeček moderního politika staročeského, dra. Bohuše Riegra, již do Havlíčkových »Národních Novin«. avšak pojal stať tu i do pozdní publikace »Radhoště«, takže jest vidno, že i v pozdějšíeh dobách života svého přes své smýšlení ztuh konservativní nepřestal respeklovati zásadu po- litické rovnosti. V roce 1849 za »úsvitu« nové již reakční éry, ovšem tato stať Palackéh vzbudila velikou sensaci. Vláda ji zkonfiskovala a dle tvrzení současníků zvláště pro ni pak i Havlíčkův list zastavila vůbec. Chtěla by strana staročeská po půl století sama tyto zásady svěho vůdce, zásady rovnosti, rovněž kon Giskovati?
Vorrecht Riegr Havlíčkův Havlíčkův Radhošť národní novina
24 article
— Německá nenávisi až za moře. „Oester Versicherungs-Zig.“ prý „mezinárodní or gán pojišťování“ přináší v posledním číslo zprávu, že se v Chicagu utvořila česká pojišťo vací společnost, jejíž akcionáři a úřadníci téměi všichni jsou Češi. Pojišťovna prý doufá, že bude míti mezi českými občany příznivé pole k expansivní činnosti a „mezinárodní“ časopin sprostě k tomu podotýká, že ředitel této poji- šťcvny „slyší na jméno J. M. Královec“. Je známo, o jakých tvorech se říká, že „slyší na jméno“ a uživá-li takového obratu me zi- národni časopis o člověku, ztráci práva na takové označení, neboť podobná nestoudná rčení náležejí k výnradám svérázné německé kultury. Ostatně sama zpráva psána tónem. svědčícím o hladovosti a hltavosti profitu oněch chicagských kruzích, z nichž mezinárod nímu listu zaslána. A hladovost i bltavost jes vynikající vlastností právě těch šelem, které po případě „slyší na jméno“ a třeba i z ruky žerou! — Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise živnosten s ko- obchodni sejde se k důležité schůzi zejtra v pátek dne 17. t. m. o 7. hodině večerni v zasedací síni klubovní. Přítomnost všech pp. členů komise té jest žádouel. — Veřejná schůze v Karlíně. Občanský klub v Karlině pořádá veřejnou sehůzi dnes 16. listopadu o 48. hod. večer v hostinci pana Kazdy v Karlíně, v Palackého tř. Na programu jest přednáška p. prof. dra. F. Fiedlera, zem- ského a říáského poslance »O volebních řádech u nás a v cizině.« Po přednášce volný roz- hovor.
Čech Kazda Palacký profesor doktor F Fiedler Chicago Královec Karlín klub národní strana Oester Versicherung
25 article
— Tábor lidu. Dne 19. listopadu odpoledne o půl 2. hodině pořádají politické strany: sociálně- demokratická, národně-sociální, mladočeská a če- ská pokroková pod záštitou městské rady chotě- bořské tábor lidu na náměstí v Chotěboři, n němž bude promluveno řečníky uvedených stran o spravedlivém požadavku všeobeeného, rovného, přímého a tajného práva hlasovacího. — Z české akademic. Třída I. v zasedání svém 11. t. m. za přítomnosti 16 členů a před- sednictví pana prof. dra. J. Kalouska vykonala volby do několika komisí i volbu navrhovaes k členství do Akademie; přijala k vytištění v Historiekém Archivě rukopis p. archiváře Schulze, obsahující »Soupis register nejvyšsího purkrabství pražského« a naposled schválila, aby »Bibliotéka filosofická« zahájila svoji činnost vylištěním knížky s titulem »Počátkové logiky«, již napsal Stanley Jevons a do češtiny přeložil i k vydání upravil prof. Ot. Josek. Duchaplné dílko to může býti úvodem do studia větších prací Jevonsových, až budou přeloženy. Z a se- dáni II. třídy české akademie koná se v pátek dne 17. t. m. o 54 hod. o dp. Program: 1. Čtení zápisu o schůzi dne 3. listo- padu 1905. 2. Předložení dobrozdání o pracích dříve podaných. 3. Stanovení rozpočtu na rok 1906. 4. Vyřízení běžných záležitostl. — Velkodušná statisícová nadace pro české národohospodáře. Sděluje se nám, že vrchní stavební rada a člen panské sněmovny pan Josef Hlávka, jenž dlí právě se sestrou svojí na zotavenou na jihu, na popud a z přá- telství k dvor. radovi p. prof. dru. Albinu Bráfovi založil fond v obnosu 200 000 korun k utvoření stipendií pro české národohospodáře.
profesor doktor J Kalousek Schulz Stanley Jevons Otakar Josek Jevonsův Hlávek Albin Bráf na náměstí Chotěboř
26 article
— Řeči a debaty o polilické siluaci. K referátu pod tímto záhlavím ve včerojším ranním vydání t.l o schůzi klubu nár. strany svobodomyslné sluší do- dati a sice k řeči hlavního řečníka p. dra. Kramáře velmi významné místo s ostřím proti poslednímu polemickému projevu posl. dra. Plačka, místo, jež provázeno bylo boužlivým souhlasem. Dr. Kramář, pojednávaje o posuzování činnosti poslanců nár. stra- ny svobodomyslné, pravil: „Až jednou se bude psáti seznam toho, co vše bylo námi učiněno ve Vídni na uhájení posice českého národa, uzná historie, že jsme udrželi ji na výši, na jaké dosud nikdy nebyla. A tu dovolte, abych vykonal přátelskou povinnost! V dneš- ní odpovědi své v „Nár. Listech“ užil dr. Plaček výrazu, klerý bolí. Řekl, že dr. Pacák je plentou, poměrně málo znamenajícím předsedou klubovním. za kterým stojím já. Kdo zná neúmornou píli, pocti- vost a obětavost, politický rozhled a zkušenost dra. Pacáka a jeho vážnost u vedení strany, nepřipustí tento výrok. Já pro svou osobu a pro své jednání ne- potřebuji žádné plenty a také nikdo jí není. Lituji velice, že je možno, že v české veřejnosti najde se bývalý kolleza poslanec, jenž veřejně takovým způ- sobem se pronese.“ Dále se vloudila do referátu chy- ba v té části řeči dra. Kramáře, v níž se zmínilo odpovědi hraběti Dzieduszyckému. Dr. Kramář pravil, že odpověděl tomuto „olevřeně ve sněmovně říšské i ve sněmu“, nikoliv, jak chybně bylo zaznamenáno „olevřeným listem“ — Osební Pan Oskar Jellinek, techn. ředilel firmy »C. k. výs. továrna na vyrábění a barvení koží rukavičkářských a dvorni dodavatelé v Libni«, znalec pro obor rukavičkářských koží při c. k. obchn. soudě. jmenován byl nyní také znalcem pro c. k. zemský soud civilní i pro c. k. zemský soud trestní v Praze.
Kramář Plaček doktor Pacák Dzieduszycký Jellinek Vídeň Libeň Praha
27 article
— Pan inž. Bedřich Fiala, stavitel ve Žďáře na Moravě, úřadně autor. civilní geometr, zhotovuje kromě jiného regulační a silniční plány měst dle polygonometrické methody. — Rodinné zprávy. Dne 9 t. m. slavil v chrámo před Týdnem v Praze známý dvorní dodavatel pian pan Vincenc Mncko se svou chotí Annou Karolinou vzácnou slavnost zlaté svatby — Úmtí. V úterý zemřel v Praze pan František Kokrda, řídící inženýr firmy Boh. Bondy v. v., v věku 65 let. Tělesná schránka zesnulého bude dnes o 3. hod. odpol. v chrámu sv. Klimenta v Bubnech vykropena a pak na hřbitově holešovickém do ro- dinné hrobky uložena. — V Praze zesnula včera paní Anna Širová, vdova po učiteli a měšťanu pražském. Pohřeb zesnulé koná se v pátek o 3. hod. odpol. z kostela Panny Marie Sněžné (u Františkánů) na Novém městě pražském na hřbitov olšanský. — V Praze zemřel p. Gustav Brisker, inženýr a in- spektor hutí v. v. Tlesná schránka zesnulého bude dnes o půl 3. hod. odpol. z domu smutku v Krá- lovské třídě č. 9—III. na hřbitově na Malvazinkách pohiřbena.
Ing Fiala Vincenc Mncko Anna Karolina Kokrda Bond Klimenta Širová Brisker Žďár na Morava Praha Bubno Olšanský Boh kostel pannus Marie Sněžná
28 article
— Z české uníversity. Přednášky docenta pana dra. Břetislava Foustky ze sociální pathologie překládaji se timto čtvrtkem z Klementina do Lá- zeňského sálu na Malé straně, kde se budou konati vždy v úterý a ve čtvrtek od 6.—7. hod. večer- — Český lid vídeňský před parlament. Z Vídně, 14. listopadu. (Pův. zpr. Český lid vídeňský, poni- žovaný a v náodních právech svých odstrkovaný, připoji se v den zahájení říšské rady k massám ne- spokojeného lidu a vyjde rovněž před parlament, demonstrovat jednak za svá práva národní, jednak za všeobecné, rovně právo hlasovací. Na dvou dů- věrných schůzích, jichž se zúčastnili zástupei všech českých národních sdružení a organisaci, usneseno bylo: 1. Pořádati ve dnech 13. a 14. listopadu dvě velké předběžné schůze informační. Schůze ty po- řádány byly ve 20. a 14. okrese za obrovského úča- stenství lidu českého; mluvili zástupci všech českýc národních stran. 2. Vyzvati co nejdůrazněji celeu českou veřejnost vídeňskou, aby považovala za svou povinnost, zúčastniti se schůzi, jež počtem čtyř uspo- řádá v předvečer zahájení parlamentu strana národně- sociální. 3. Uspořádati v neděli dne 26. listopaduo
Foustka Klementinum Vídeň
29 article
9. hod. dopoledne společnou manifestační schůzi všech českých národních stran ve prospěch všeobec- ného, rovného práva hlasovacího. Schůze tato bude v Národním domě XV., Turnergasse 9. K uspořádání této schůze zvolen osmičienný výbor, v němž jsou zástupci Národní rady Čechů dolnosakouských, stu- dentstva, národních socialistů, strany katolické ná- rodní a politicky neorganisovaných sdružení. 4. V den zahájení parlamentu sejdou se Češi v Národním domě v Pětidomi o 8. hod. ráno; po oslovení zástupců ode- berou se v semknutých řadách po Mariahilfské třídě na Okružní třídu a před parlament. Jejich deputace tlumočiti budou ministerskému předsedovi a presi- dentu poslanecké sněmovny požadavek všeobecného. rovného páva hlasovacího, při čemž poukázáno bude také na jiné národní požadavky. Zvláštními provo- lánimi uloží se všem Čechům za povinnost, projevu tohoto se zúčastniti — Z obcl předměslských. Zastupitelstvo nuselské konalo včera schůzi za předsednictvi starosty pana Josefa Veselika, který ve zdělen
Čecho Čech Veselik Turnergass národní dům XV národní dům