2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
16. listopadu 1905. Císlo 316
4
article
lační komisi dbal toho, by zemský zákon ohledně
regulace řek byl přesně zachováván, dále aby si
opatřil náležitý vliv také na otázky technického rázu,
pokud se lýče technické komise, zejmena také za tím
účelem, by přihlíženo bylo při zřizování údolních
přepažek jednak k úspornosti sice, ale také k sou-
stavnosti a účelnosti tohoto zařizování, by zřizování
to se nedělo podle nějaké šablony, nýbrž dle prů-
myslového rázu a potřeby toho kterého toku vodního.
mimo to však se zřetelem k melioračním potřebám
zemědělským a průmyslovým, aby zbytečnýma
v effektu zamezování záplav snad pochybným pře-
děláváním již hotových a schválených projektů, zů-
žováním profilů a pod, kde vše to není hydrotech-
nicky zcela nepochybné, nebyl postup regulace zdrže-
ván a vlastní její účel mařen, konečně, aby protek oly
zemské komise regulační byly přístupny všem členům
rozpočtové komise. Posl. inž. Peters projevuje, že
by si přál ještě ostřejšího vyznačení svého stanoviska
ale shoduje se jinak s navrženou resolucí, která se
přijímá. Po návrhu posl. hr. Zedtwitze a při-
mluvě posl. dra. Ulricha zvýšena stavební sub-
vence ústavu hluchoněmých v Hradcí Králové, počí-
naje r. 1906. Po referátu posl. hr. Zediwitze vy-
řízeny zprávy a návrhy zem. výboru stran povolení
200 K zemskému spolku proti alkoholismu, stran
subvence 5000 kor. na vydržování útulny pro slu-
žebné v Praze a stran subvence 400 kor. Klubu přátel
veřejného zdravotnictví v Praze. Po referátu posl
Petersa vyřízeno 26 návrhů zem. výboru, jedna-
jících o úpravě vdovských pensí. Po návrhu posl. dra.
Posl
Ing
Peters
Zedtwitz
Ulrich
Hradce Králové
Praha
5
article
Ulricha schváleno ponechání zemské subvence
8000 K na vydrževání reálky v Kostelci nad Orlicí
pro r. 1906; taktéž subvence 9000 K ústavu pro opa-
třevání práce v letech 1903—1906. Posl. dr. Ulrich
referuje o pracích, předsevzatých při stavbě nového
ústavu pro choromyslné v Bchnicích, vyslovuje se
s uznáním c činnosti zem. výboru a přísedicího zem.
výboru posl. Ždárského v této věci, jenž koupiv sta-
tek Bolnice a Tříkrálku, upraviv nynější zámeček
k účelům ústavním, zejmena pak opatřiv nadbytek
výborné užitkové a pitné vody a připraviv vše ke
stavbě vodovodu a pavillonů pro pracovní kolonii
s obytnými budovami na r. 1906, jednal pod flakem
viris maioris, jež spočívala v neobyčejném přeplnění
ústavů pro choromyslné v povážlivém zmenšení praž-
ského ústavu prodejem slupských pozemků, v napro-
stém nedostatku místností pro dalších 2000 nemoc-
ných a v častém naléhání sněmu na odpomoc. Koupě
bohnického statku, vázaná preklusivním terminem r.
1903 a schválená jednomyslně usnesením rozpočtevé
komise r. 1903, objevila se býti velmi vhodnoua
účelnou. Týž navrhuje, aby zpráva zem. výboru byla
schválena, aby přikročeno bylo zatím ke zlízení pra-
covní kolnie a vodovodu, aby k tomu účelu položka
1,000.000 kor. do rozpočtu 1906 zařaděná byla schvá-
lena, aby však zem, výboru bylo uloženo, by po-
drobné plány a rozpočty o dalších stavebních pracích
vzhledem ke značné výši očekávaného nákladu, nyní
příbližně na 8.500.000 K vypočteného, sněmu v při-
štím zasedání ke schválení předložil. Posl. dr. Zintl
souhlasí s těmito návrhy, uznává zvolené misto za
nejvhodnější, naléhá vzhledem k naprosté nedostateč-
nosti ústavů pro choromyslné na urychlení výstavby
Ulrich
Posl
doktor
Ždárský
Zintl
Kostelec nad Orlice
ústav pro op
6
article
kolonie v Bohnicích a upozorňuje na to, že vhodným
rozmnožením a rozložením chorobinců bude možne
aspoň, pokud jde o tiché nemocné, neudržitelnému
přeplnění blázinců zabránili. Posl. inž. Kaltan
táže se, nebylo-li by z ostatních, pro stavbu nového
ústavu navržených míst jiného vhodnějšího, zejmena
ve Zbraslavi, a naléhá zvláště na to, aby otázce za-
vedení vody, jakož i účelné kanalisace byla největší
péče věnována. Naléhá dále na urychlení stavby, se
kterou se vůhec přišlo již pozdě vzhledem k velikému
zvýšení počiu choromyslných. Posl. dr. Schreiner
souhlasí s učiněnými návrhy a žádá, by vzhleden
k obavám, jež vzbudila zpráva o přílišném nákladu
na stavbu tohoto úslavu, zem. výbor informoval po-
drobně veřejnost vlastními zprávami: týž doporu-
čoval, aby pozemků ústavních využite bylo ke vzor-
nému hospodářství a k zaopatřování ústavu viktua-
licmi. Plís. zem. výboru posl. Ždárský upozor-
ňuje, že jednání o volbu místa pro ústav tento v okol
Prahy vlekla se 10 let, že z 81 nabídel. statck boh-
nický po úsudku ankety a dle nyní nabytých zkuje-
ností jest nejvhodnější, podává vysvětlení další stran
vodovodu, kanalisace a stavby kolonie a souhlasí
a využitím ckonomie pro vlastní účely ústavu. Před-
nesené návrhy byly potom jednomyslně schváleny
Příští schůze v pátek po schůzi sněmovní
V kemisi pro úpravu poměrů úřadníků při okr.
výborech rokováno včera znovu o § 21. předlohy. Re-
ferent posl. Maštálka předkládá ustanovení nového
pensijního normále úřadníků a služebníků zem, vý-
boru, načež § 21. přijat beze změny rovněž § 24. při-
jal jednomyslně. § 29. osnovy přijat po návrhu posl.
Posl
Ing
doktor
Schreiner
Ždárský
Maštálek
Bohnice
Zbraslav
Praha
Re
7
article
Brandla a referenta v následujícím znění: Vdovský
plat, jenž měsíčně předem se má vypláceti, vyměřuje
se dle platu, který zemřelý manžel v činné službě
posléze bral, nepočitaje v to platy vedlejší, a to tím
způsobem, že vdově náleží jako plat vdovský z plalu
manželova včetně do 2400 K 407%, a z loho, co nad
to bral, dalších 1596. Poněvadž § 30. přijat byl již
v předešlé schůzi, schválen po návrhu posl. Kotlář
a Sejferla § 31. se změnou druhého odstavce v ná-
sledujícím znění: Příspěvek tento přísluší dítěti pokud
nedovrší 20. roku věku svého, pomine však nastalo-i
dříve zaopatření. V případech zvláštního ohledu hod-
ných může okresni zastupitelstvo prodloužiti vý-
chovné do doby 24 let; také v připadě, že by děti
navštěvovaly školy vysoké přísluší jim výchovné do
24 let. Po návrhu posl. Maštálky byl pak přijat
§ 33,, 34., 35. a 36. beze změn; rovněž tak, po pro-
stanovy. Potom rokovalo se o jménu nového
spolku. Navrhována jména rozličná, z nichž ale
žádné se nelíbilo, až konečně Tonner doporučil
aby spolek, poněvadž zpěv jeho mocně hlaholiti
má, nazván byl »Hlaholem«, což také s ra-
dostným hlaholem bylo přijato. Potom uznáno
za nutné, aby novému spolku do vínku dáno
bylo nějaké vhodné heslo, kteréž by jej do vla-
steneckých kruhů českých sympaticky uvedlo.
Vymyšlení takovéhoto hesla svěřeno básníkům
Hálkovi, Nerudovi a Přiégrovi a tito doporucili
— po delší snad poradě — aby »Hlahol« do
světa uveden byl heslem: »Zpěvem k srdci,
srdcem k vlasti!« Navržené toto heslo přijato
s týmž jásotem, jako dříve jméno spolku
jméno i heslo zanešeny do stanov, jež konečně.
po závěrečné revisi, mistr-pěvec J. L.. Lukee
jakožto zakladatel podepsal a c. k. místodrži-
telství ke stvrzení předložil. J. L. Lukes. a Ferd
Heller stali se pak prvními řediteli »Hlaholu«.
Brandl
Maštálek
Tonner
Hálek
Neruda
Přiégr
Lukes
Ferd Heller
Hlahol
8
article
A ještě jedno založení spadá do této doby
— založení »Národních Listů«. O této, v novo-
dobých dějinách našeho národa zajisté památné
události bylo již minule pojednáno, avšak ne-
bude asi na škodu, ani snad pro čtenáře prosto
zajímavosti, když minule sdělené údaje tuto je-
šté doplněny budou podrobnostmi, jež pisatel
sdělil přímý účastník oné akce, pan dr. Eduar
Grěgr.
U Vojty Náprsíka konaly se tou dobou
časté důvěrné schůzky rázu zcela soukromého
ve kterých se súčastňovali tehdejší předáci če
ského národa s některými mladšími adeply.
Schůzky konaly se s jakousi pravidelností v osmi-
denních nebo čtrnáelidenních přestávkách. Sehá-
zeli se tu zejmena (kromě V. Náprstka): Fran-
tišek Palacký, dr. Fr. L. Rieger, dr. Fr. Brau-
ner, prof. W. W. Tomek, prof. dr. Jan Ev. Pur-
kyně se svým assistentem docentem drem. Ed.
Grěgrem, prof. Jos. Krejčí, prof. Em. Tonner
magistrátní rada Peška, red. Fr. Šimáček a ob-
čas ještě leckterý z ostatních učeneů a spisova-
telů pražských. Schůzky tyto konaly se v pivo-
vaře »u Halánků« v místnostech, jež nyní zau-
jímá Americký klub dam. Rozmlouvalo se v nich
nenucené — ovšem při pečlivě zavřenýchi dne
doktor
Eduar Grěgr
Vojta Náprsík
V Náprstek
Fran
Palacká
L Rieger
František
profesor
W W Tomek
Jan Eva
Pur
Jos
Krejčí
em
Tonner
Pešek
Šimáček
Halánek
Francie
9
article
veleně debalě, § 37., 38. a 39., čímž skončena kapi-
tola o přijmech služebních, výslužném i platech za-
opatřovacích. Odstavec o sporech přijat byl po ná-
vrhu zpravodaje posl. Maštálky § 40. beze změn
Jednání o předpisech o úřadnících již ustanovených
§ 41.) bylo po návrhu zpravodajově, odloženo až po
projednání odstavce o dozorčím právu zem. výboru.
10
article
Na to přijaty po návrhu zpravodaje posl. Maštálky
§ 42., 43., 44. a 45, týkající se tohoto dozoru a vráceno
se k projednání § 41. Zpravodaj posl. Maštál ka
předkládá promemoria jednoty samosprávného úřad-
nictva, vedle kterého má dotyčný paragraf, ve kterém
nalézají se přechodná ustanovení pro úřadnictvo de-
finitivně již v okr. zastupilelstvích ustanovené, zníti
následovně: Pro úřadníky okresní, v čase kdy tento
zákon v právní moc vejde ustanovené, platí veškerá
ustanovení tohoto zákona, pokud by posavadní
smlouvy s tím kterým okresem uzavřené větších vý-
hod pro ně neustanovovaly. Referent upozorňuje, že
ustanovením tím bylo by docíleno zlepšení služebníeh
poměrů úřadníků ve příčině jich nároků na výslužné
a vdovského i sirotčího zaopatření; jsouť právě do-
savadní, namnoze nejasná ustanovení okresních za-
stupilelstev v této příčině nejčastějším důvodem k
oprávněným steskům samosprávného úřadnictva a je
nutno jeho volání po nápravě vyhověti. Zpravodaj do
vozuje, že jest nutným, aby výhodna ustanovení zá-
kona byla učiněna platnými i pro úřadnictvo již usta-
novené, doporučuje tedy, aby se § 41. změnil dle
přání úřadniciva. Posl. Sajíert a posl. Brand
poukazují na nutnost činiti rozdíl mezi okresy men-
šími i většími; jelikož však komise přijala v první
své schůzi § 3. a 19., jimiž stanoví se právnická kva-
lifikace a základní služné 2400 K, prohlašují, že by
byli ochotni přistoupiti na požadavek vznesený samo-
správným úřadnictvem, kdyby revotovány byly § 3.
Posl
Brand
11
article
a 19, v tom směru, aby při ustanoveném úřadnictv
v menších okresích byla poskytnula v ohledu kvalifi-
kace i služného úleva. Posl. Kalina přimlouvá se
vřele, by požadavkům jednoty se vyhovělo. Posl.
Kotlář připojuje se k vývodům posl. Sajfertaa
Brandla. Po návrhu referenta posl. Maštálky, jenž
prohlásil, že dorozumí se v té příčině i s přísedicín
zem. výboru drem. Škardou o stanovisku, jaké by
eventuálně k takovým změnám § 3., 19. a 41. zaujímal
zem výbor, rokování odročeno do příští schůze; de
té doby přislíbil referent vypracovati přislušné pro-
posice a po případě příslušné návrhy.
Posl
Kalina
Sajfertaa Brandl
Maštálek
doktor
Škarda
12
article
Výsledek užších voleb do sboru obec
starších král, hlav. města Prahy.
Výsledek užších voleb do sboru obec
starších král, hlav. města Prahy.
Včera konaly se ve třech volebních sbo
rech užší volby a sice jednoho kandidáta ve
třetím sboru na Starém městě, jednoho ve tře
tím sboru novoměstském a jednoho kandidáta
ve druhém sboru holešovickém.
Výsledek užších voleb jest následující:
Na Starém městě konala se užší volb
mezi pp. Josefem Kašem, svohodomyslným
kandidátem Staroměstského občanského klubu
a p. Frant. Vocelem, místrem natěračským.
kandidátem strany pokrokové. Při minulé do-
plňovaci volbě z 1012 oprávněných voličů do-
stavilo se k volebnímu osudí 464 a obdrželp.
Jcsef Kaše 228 hlasů a p. Vocel Frant. 114
hlasů. — Při včerejší užší volbě
z 1012 oprávněných voličů zúčastnilo se volby
454 a zvolen byl pan Josef Kaše, mistr zed-
nický, 291 hlasy; jeho protikandidát p. Vocel
zůsíal v menšině se 160 hlasy; neplatnými
uznány 3 lístky (2 prázdné a 1, znějíci n
jméno p. Ferd. Mellana).
Kaše
František
Vocel
Jcsef Kaše
Praha
Starý město
obec starý král
13
article
Tuhý boj volební rozpoutal se na Novám
měslě. Při doplňovacích volbách dne 25. říjnn
ve třetím sboru volicím z 2490 oprávněných
voličů, dostavilo se 1138. Do užši volby dostal
se p. Ferd. Mellan, dosavadní obcení starš
a kandidát kompromisní, který obdržel 567
hlasů a kandidát opposiční p. Frant. Hašou-
rek, tajemník, jemuž připadlo 507 hlasů. Pi
včerejší užší volbě dostavilo se k vo-
lebnímu osudi 1349 voličů, kteréž účastenství
dosud nikdy se neobjevilo. Zvolen byl opposiční
kandidát p. Frant. Hašourek, 836 hlasy, pan
Ferdinand Mellan zůstal v menšině s 509
hlasy; 10 lístků hlasovacích prohlášeno neplat-
nými.
V Holešovicích-Bubnech konala se užšt
volba ve druhém sboru a sice mezi kandidátem
Občanského klubu p. Josefem Rašínem, který
při doplňovaci volbě dne 25. října obdržel
189 hlasů (ze 378 odevzdaných) a samostatným
kandidátem p. prof. inž. Frant. Novotným, jenž
dostal 164 hlasy. Při včerejší užší
volbě z 582 oprávněných voličů dostavilo se
k volobnímu osudí 445. Zvolen byl p. prof. inž.
Frant. Novolný 257 hlasy, pan řed. Josef Rašln
zůstal v menšině se 181 hlasy; 7 listků hlaso-
vacích uznáno neplatnými.
Všichni tři nově zvolení pánové hlásíse
Ferd
Mellan
František
Haša
Rašín
profesor
Ing
Novotná
Rašln
Zvolen
Holešovice
Bubno
14
article
řích — o národních věcech českých a běžných
událostech politických. Po vyčerpaných lálkách
vážné rozmluvy nastala vždy jakásí volná zá
bava, při kteréž se z pravidla také zpivalo ..
»Pějme plsně do kola, okolo stola« . . . Všichní
zpívali s větši nebo menší chutí, jenom historio-
graf František Palacký nikdy nezpíval. Za to by)
vždy do zpěvu rozpoložen slavný už tehda fy-
siolog prof. J. E. Purkyně, jenž si nikdy neod-
řekl veselé a jadrné národní: »Čert mi tu radu
dal, bych si tu babu vzal . . .« a Purkyně tehda
byl již vdovcem, připomíná dr. Ed. Grégr, kdy
koli schůzi těch vzpomíná.
Od Riegrovy a Macháčkovy audience u eí-
saře a ministrů bylo v národním našem štábu
naléhavým předmětem úvah založení českých
novin, jež by byly bezpečným národním orgá-
nem a spolehlivým rádcem českého lidu. Kdo
tehda noviny vydávati chtěl, musil si na to vy-
moci koncessi. Dr. Rieger ucházel se sám o ta-
kovouto koncessi, ale byl se vší zdvořilostí roz-
hodně odmítnut. Místo něho obdržel koncessi
dr. Alois Krása, jenž také začal vydávati »Čas«.
Ale Krása nezdál se národnímu našemu areo-
pagu té doby dosti spolehlivým a krom toho
chtěli míti pánové Palacký, Rieger a Brauner
orgán svůj vlastní. Bylo však už jisto, že kon-
cessi nedostane žádný ze známých čili pronon-
sovaných českých národovců a proto hledal se
mladý, způsobilý a spolehlivý intelligent, jenž
by koncessi dostati mohl a také žurnalistou státi
se chtěl. Když se o tom jednoho večera ve
schůzi u V. Náprstka zase rokovalo, vzpomněl
si E. Tonner na svého přítele dra. Julia Grěgra,
jenž byl tehda koncipientem u advokáta dra.
Všichní
Palacká
profesor
Purkyně
doktor
Ed
Grégr
Riegrův
Macháčkův
Rieger
Krása
Brauner
V Náprstek
E Tonner
15
article
Půlkrábka ve Frydlandě a učinil pány na něj
pozorny. Tonnerův návrh se zalíbil: dr. Julius
Grégr — osobnost vládě jistě neznámá — s ně-
meckým jmenem — v německém městě — te
by mohl koncessi dostat. Jenom bude-li se chté
obětovat!... Po delší rozmluvě uvolil se dr.
Eduard Grégr, že svému (mladšímu) bratru do-
píše a také mu ihned druhého dne dopsal. Sdělil
mu návrh a dotaz národního areopagu, zdali by
se nechtěl o koncessi ucházet a vylíčil mu, že by
získáním koncesse cenný vlastenecký čin vykonal
a sobě těžké sice, ale velmi záslužné působiště
zjednal atd. Dr. Julius Grégr odpověděl, uzná-
k národní straně svobodomyslné, tak že nynějš
sbor obecních starších čítá 50 členů svobodo-
myslných a 40 Staročechů.
Pan Ferdinand Mellan, obchodník, by
členem sboru obeeních starších za druhý sbor
velící na Novém městě a sice od 8. listopadu
1897 do 3. prosince 1900 a od 10. listopadu
1902 do letoška; od 29. prosince 1902 byl ad-
ministrátorem daně potravní na čáře.
Pan Jos. Rašin, ředitel měšťanské školy.
byl členom shoru obeeních staršich od 6. listo
padu 1899, kdy byl zvolen ve druhém sboru
velicím v Hlolešovieích; v roce 1902 byl členem
rady městsk.
Tonnerův
doktor
Julius Grégr
Grégr
Mellan
Jos
16
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Zemské a stální úřodnictvo. V rozpoč-
tové komisi Němei předevčírem spustili zase ne
chutnou písničku o křivdě, jež se jim děje tím
že v zemských službách je nepoměrně málo úřad-
níků jejich národnosti oproti úřadníkům českým.
Nechápeme, proč se čeští přísedicí zemského
výboru a poslanci vůbec namáhají vysvětliti
zjev, hájíce při tom naprostou nestrannost na je-
jich straně, při obsazování míst úřadnictva ve
službě zemské. Na odbyti žalob těch stačilo by
prosté konstatování, že v míře nepoměrně skrov-
nější dovolují si využitkovati posice v své zemi
týmž spůsobem, jako to činí Němci, ovládajíeí
správu státní, na svůj národní prospěch. Byli
bychom pošetilei, kdybychom tam, kde můžem
nespláceli stejnou, byť i drobnou minci, kterou
ovšem v daleko větších kusech odbývají nás
Němci všude tam, kde oni rozhodují. Až na
pravou míru uveden bude ve státní správě počet
úřadníků českých s německými a polskými,
teprve potom nebudou Němci žádati, aby ve
službách zemských stalo se jim po právu. Dříve
ne. Představme si jen, jakým vztekem — ne-
máme jiného mírnějšího pro zjev ten slova —
národní naši odpůrci bouří dnes proti dru-
Fořtovi, jenž jmenován býti má odborným che-
fem v ministerstvu železničním, v němž českých
úřadníků je daleko menší procento, než Němeů
v královských službách českých. Nemluvíme t
pouze o novinách, ale o tom, co všechno mimo
veřejný tisk podnikáno proti tomuto jmenování.
Dostalť na přislušné místo více než sto do-
pisů štvavých a mimo to kde kdo v
Vídni měl drobet vlivu, byl mobilisován, aby
pomáhal jmenování dra. Fořta překaziti. A na
proti tomu žádají na nás, abychom se tam,
kde naše slovo platí, »poctivě« prý rozdělili.
Němec
Fořt
Vídeň
17
article
Ba žádají ještě více. Poněvadž by jim to dlouho
trvalo, než pravidelným doplňováním by domohl
se tolik úřadníků německých v zemských službách
na kolik jich mají zálusk, chtějí, aby po celí
léta nebyl vůbec žádný český úřadník jmenován
aby úřadníci čeští, kteří již ve službách zem
ských se nalezají, byli na svém postupu za-
drženi, ba aby do vyšších hodností byli povo
lávání Němci mimo úřadnický status zemský
Jinými slovy, vedle svého výlučně privilegova-
ného postavení v úřadech státních chtěli bysi
pojistití též pevnou posici v úřadech zemských
Za jaké nás mají pošetilce, domnivajíce se, že
se dáme lapit na frási o pověstné německé
spravedlnosti a že propustíme výtečně kvaliliko-
vané a osvědčené úřadníky české a nasadíme
na jejich místa v zemském domě lecjakýs ně-
mecký brak, který jinde pro nezpůsobilost od-
mítnut, dral by se do služby zemské jménem —
rovnoprávnosti, téže rovnoprávnosti, kterou všude
tam, kde Němci mohou, drze nohama šlapou.
Za to, že kácejí nábrobky s českými ná
pisy, nechtějíce Čechům ani toho dopřáti
aby v »německé« půdě po smrti odpočivali
máme je uctivě prositi, aby milostivě ráčil
přijati různé zemské úřady a hodnosti. Coz
jim sám vůdce německý dr. Eppinger, jak-
koli mu asi těžce to šlo, neřekl, že ani jeden
německý kompetent pro místo v zemské službě
nebyl odmílnut proto, že dokonale neuměl česky,
nýbrž vždy jen z té příčiny, že čeští kompe-
tenti byli mnohem lépe kvalifikováni? Přichá-
zejí ovšem právě s tak zlomyslnou jako dětin-
skou námitkou, že čeští professoři, české zku-
šební komise jsou naproti svým kandidátům
mnohem shovívavější než komise německé, jež
Němec
Čecho
doktor
Eppinger
18
article
vají-li pánové Palacký a Rieger s ostatními pře-
dáky za vlasteneckou povinnost, aby na výspu
předvídaných národních zápasů se postavil, že
výzvy jejich ochotně uposlechine a o koncess
zadá. Na to dopsal mu dr. Eduard Grégr.
aby přijel do Prahy k úmluvě s Palackým
a Riegrem. Dr. Julius Grégr přijel, umluvi
s pány vše potřebné a vyhověl také jejich přání.
aby, obdrži-li koncessi, sám také redaktoremse
stal. Dle Riegrova návrhu měl se nový politický
denník nazývati »Národ«, jiní pánové navrhovali
různá jiná jména, až se posléz stalo dohodnuti,
že se bude časopis nazývati »Národní Listy«.
Dr. Juhus Grégr obdržel skutečně a to dosti
brzy koncessi a ihned přikročeno k provedení
zamýšleného díla. Dr. Julius Grégr přeruši
advokátni praxi a slal se žurnalistou, předvídaje
zajisté, že v povolání tom již setrvá. Advokacie
nebyla totiž tehda ještě svobodnou, nýbrž udl
lela se, jako se dosud zadává notářství, v ome-
zeném počtu a tu ovšem, kdo do veřejného
zápasu pro práva českého národa vatupoval,
musil se takřka již vzdáti naděje, že by od ví-
deňské vlády kdy advokátské místo ohdržel
Julius Grěgr tedy tuto karieru národnímu pod-
niku obětoval... Dr. Rieger sepsal návrh pro-
gramu »Národních Listů«, který pak ve spo-
lečné poradě pánů: dra. Fr. Palackého, dra
Riegra, dra. Braunera a dra. Julia Grégra byl
definitivně zredigován. Administrátorem »Nár.
Palacká
Rieger
doktor
Grégr
Riegr
Julius Grégr
Riegrův
Juhus Grégr
František
Palacký
Brauner
Praha
český národ
19
article
Listů« stal se J. Němec, manžel spisovatelky
Boženy Němcové a tiskařem jich Antonín Renn,
majitel knihtiskárny Na příkopě, v domě »Utr
lip«. První úvodní článek »Nár. Listů« (o čin-
nosti všemocného tehda a u nás pověstného
školního rady Jana Maresche) psali zároveň, ale
každý o sobě, dr. Eduard Grégr a dr. Julius
Grégr — pro jistotu, aby uveřejněn byl ten,
který se lépe podaří. Dr. Eduard odvedl svoj
rukopis dru. Juliovi a tento použil některých
odstavců svého a některých z Eduardova kon-
ceptu a sestavil z nich článek, který pro svoji
— na tehdejší dobu odvážnou říznost — sen-
saci způsobil, ale dru. Juliovi Grégrovi ihned
také obžalobu a — první — tiskový procee
přinesl.
Němcová
Renn
Maresch
doktor
Grégr
Julius Grégr
Eduard
Julius
Eduardův kona
Utr lípa
20
article
prý — dle výroku posl. Ira — sestávají z
samých »tyranů«. Nevíme, jestli jinak dojista
etihodný pan chebský cukrář vůbec ví, co je
to zkušební komise, však víme a pamatujeme
se velmi dobře na to, jaký soud vynesl svého
času proslulý německý učenec a druhdy pro-
fessor na universitě pražské dr. Schulte o
českých a německých studentech. Pronesl jej.
když se byl vrátil po svém působení v Praze
opět do Německa. Řekl: »Mám velmi příjemné
vzpomínky na své české posluchače v Praze,
i mohu na základě zkušeností svých tvrditi, že
byli mnohem pilnější než Němci, že také mno-
hem více věděli, přes to, že jim bylo překonat
obtíže jazykové. « —- To snad stačí.
— Afféra dra. Jana Herbena. Pardubick
pokrokové noviny pro severovýchodní a východn
Čechy přinášejí na prvním místě pod záhlavím
»Z české strany pokrokové« úřadní sdělení,že
výkonný výbor pokrokové (dřive realistické)
strany ve schůzi dne 27. října t. r. za přítom-
nosti pozvaných hosti pp. dra. Masaryka a dra.
V. Boučka usnesl se jednomyslně nepokládati
na dále pana dra. Jana Herbena, redaktore
»Času«, za člena strany. Prohlášením tímto dlužno
rozuměti ofciální sdělení, soc.-demokratickým
denníkem pražským signalisované. Pan dr. Herben
odvolal se podle téže vyhlášky z usnesení tohe
k valnému sjezdu důvěrníků. Tuto významnou
okolnost sluší dodati k včerejšímu referátu
o události s poznámkou, že dr. Herben prohlašuje
vedle věcné křivdy, jakou prý jest těžké obvinění
na něj nářkem výkonného výboru realistického
vznesené, veřejné vyhlášení fakta před soud
veřejnosti před konečným nálezem sjezdu dů-
věrníků za formální bezpráví.
Ir
doktor
Schulte
Němec
Herben
Masaryk
V Bouček
Praha
Německo
21
article
—— Konservativci staré a nové školy
Žalostnou úlohu hrála v posledních dnech strana
staročeská. Dokonce již i agrárníci někteří zří-
kají se odporu proti všeobecnému právu hlaso-
vacímu (na př. agrárník Kolland v Červeném
Kostelci), kdežto strana staročeská dosud jak
jeden muž stojí proti němu, nedbajíe, že dnes
politické námitky její měly by ustoupiti aspor
potřebě národní a tou jest dnes všeobecn
rovné právo hlasovací. O tom ostatně zbytečno
snad mluviti, že právě jím dospěti může většine
česká a slovanská za dnešních okolností nej-
snáze ku pravému výrazu. Přes to ovšem ne-
chtěli bychom se stotožniti nikterak s demon-
stracemi, jež provedeny byly proti dru. Bohus
Riegrovi a proti prof. Em. Maixnerovi. Nedělát
člověka zajisté politický program jeho, nýbrž
jeho osobní charakter a tito mužové osvědčili
se býti vždy muži ušlechtilými a čistými. Ne ze
šplhavosti, ale dle přesvědčení svého osobního
byli odpůrci tohoto požadavku. Jejich míněn
máme za bludné; ale přesvědčení určité nelze
vnutiti. Jakou cenu mravní mělo by hlaso-
vání, vykonané ze strachu před nepřátelskou
demonstrací nějakou, jež by ale odporovalo
vnitřnímu přesvědčení hlasujícího ? Ne » Hanba-
a »Pereat«, jen a jen přesvědčování věcné jes
tou pravou cestou k odstranění názorů bludných
Ovšem, opakujeme, přáli bychom si i my
živě, aby i pan dr. Bohuš Rieger konser va
tism svůj podřídil národním momentům
Bohus Riegr
em
Maixner
doktor
Rieger
Kostelec
22
article
Děsí-li se ale při reformě té, dnes ký-
žené statisíci dělného lidu českého, hlavné
idey rovnosti, v ni obsažené, a odvolává-l
se při tom dokonce na své veliké předehůdee
tož připomínáme mu mimochodem, u příležitosti
polemik dnešních, co muž snad nejko n ser
vativnější se strany staročeské, veliký učite
národa, Palacký, napsal již r. 1849 — opaku-
jeme panu dru. Riegrovi — již r. 1849! —
rovnosti v právech politiekých. Psal: »Svo-
boda vůbec jen tam možna jest, kde všich n
účastníci společnosti jakěkol
požívají stejného práva, kde nikdo
není rodilým pánem, nikdo rodilým otro
kem druhého; čemuž však nikoli se ne-
příčí, aby pro dosažení účelu společnosti jedn
stáli v čele, vedli a poroučeli, druzí následoval
a vésti se dali, to jest poslouchali. Ve svobod-
ném konstitučním státu platí zákonové (Tedy
i volební. Pozn. red.) ovšem občanům
stejně; co jednomu právo jest.
musí právo býti také druhému
aniž kdo ze zákonů a z práva obee-
ného vyloučen býti smí. Slovem, kon-
stituce jest jen provedení ve státu známé oné
a věčné zásady všeho práva i vší spravedlivosti
čeho sobě nechceš, jinému nečiň. Každé jaké-
koli nadpráví, každá jakákoli vý s a d
Palacká
Riegr
23
article
(Vorrecht), privilegium, každá jakákoli po-
drobnost, která neplyne přirozeně a nutne
z potřeby dosažení účelu státního — ne-
jsou nie jiného, než skutečné vyjmut
z práva, tedy negace práva, t
jest nepravost, křivda, bezprávl.e
Každá takováto výsada může jen pouhým
násilím, nikoli právem uvedena i udržena
býti ve státu: násili pak vede všude za sebou
stav války, v nížto všecko přirozené právo se
zapírá, mizí a hyne.« Tak napsal dědeček
moderního politika staročeského, dra. Bohuše
Riegra, již do Havlíčkových »Národních Novin«.
avšak pojal stať tu i do pozdní publikace
»Radhoště«, takže jest vidno, že i v pozdějšíeh
dobách života svého přes své smýšlení ztuh
konservativní nepřestal respeklovati zásadu po-
litické rovnosti. V roce 1849 za »úsvitu« nové
již reakční éry, ovšem tato stať Palackéh
vzbudila velikou sensaci. Vláda ji zkonfiskovala
a dle tvrzení současníků zvláště pro ni pak
i Havlíčkův list zastavila vůbec. Chtěla by strana
staročeská po půl století sama tyto zásady
svěho vůdce, zásady rovnosti, rovněž kon
Giskovati?
Vorrecht
Riegr
Havlíčkův
Havlíčkův
Radhošť
národní novina
24
article
— Německá nenávisi až za moře. „Oester
Versicherungs-Zig.“ prý „mezinárodní or
gán pojišťování“ přináší v posledním číslo
zprávu, že se v Chicagu utvořila česká pojišťo
vací společnost, jejíž akcionáři a úřadníci téměi
všichni jsou Češi. Pojišťovna prý doufá, že
bude míti mezi českými občany příznivé pole
k expansivní činnosti a „mezinárodní“ časopin
sprostě k tomu podotýká, že ředitel této poji-
šťcvny „slyší na jméno J. M. Královec“. Je
známo, o jakých tvorech se říká, že „slyší na
jméno“ a uživá-li takového obratu me zi-
národni časopis o člověku, ztráci práva na
takové označení, neboť podobná nestoudná
rčení náležejí k výnradám svérázné německé
kultury. Ostatně sama zpráva psána tónem.
svědčícím o hladovosti a hltavosti profitu
oněch chicagských kruzích, z nichž mezinárod
nímu listu zaslána. A hladovost i bltavost jes
vynikající vlastností právě těch šelem, které
po případě „slyší na jméno“ a třeba i z ruky
žerou!
— Klub národní strany svobodomyslné.
Pracovní komise živnosten s ko-
obchodni sejde se k důležité schůzi zejtra
v pátek dne 17. t. m. o 7. hodině večerni
v zasedací síni klubovní. Přítomnost všech pp.
členů komise té jest žádouel.
— Veřejná schůze v Karlíně. Občanský
klub v Karlině pořádá veřejnou sehůzi dnes
16. listopadu o 48. hod. večer v hostinci pana
Kazdy v Karlíně, v Palackého tř. Na programu
jest přednáška p. prof. dra. F. Fiedlera, zem-
ského a říáského poslance »O volebních řádech
u nás a v cizině.« Po přednášce volný roz-
hovor.
Čech
Kazda
Palacký
profesor
doktor
F Fiedler
Chicago
Královec
Karlín
klub národní strana
Oester Versicherung
25
article
— Tábor lidu. Dne 19. listopadu odpoledne
o půl 2. hodině pořádají politické strany: sociálně-
demokratická, národně-sociální, mladočeská a če-
ská pokroková pod záštitou městské rady chotě-
bořské tábor lidu na náměstí v Chotěboři, n
němž bude promluveno řečníky uvedených stran
o spravedlivém požadavku všeobeeného, rovného,
přímého a tajného práva hlasovacího.
— Z české akademic. Třída I. v zasedání
svém 11. t. m. za přítomnosti 16 členů a před-
sednictví pana prof. dra. J. Kalouska vykonala
volby do několika komisí i volbu navrhovaes
k členství do Akademie; přijala k vytištění
v Historiekém Archivě rukopis p. archiváře
Schulze, obsahující »Soupis register nejvyšsího
purkrabství pražského« a naposled schválila,
aby »Bibliotéka filosofická« zahájila svoji činnost
vylištěním knížky s titulem »Počátkové logiky«,
již napsal Stanley Jevons a do češtiny přeložil
i k vydání upravil prof. Ot. Josek. Duchaplné
dílko to může býti úvodem do studia větších
prací Jevonsových, až budou přeloženy. Z a se-
dáni II. třídy české akademie koná
se v pátek dne 17. t. m. o 54 hod. o dp.
Program: 1. Čtení zápisu o schůzi dne 3. listo-
padu 1905. 2. Předložení dobrozdání o pracích
dříve podaných. 3. Stanovení rozpočtu na rok
1906. 4. Vyřízení běžných záležitostl.
— Velkodušná statisícová nadace pro
české národohospodáře. Sděluje se nám, že
vrchní stavební rada a člen panské sněmovny
pan Josef Hlávka, jenž dlí právě se sestrou
svojí na zotavenou na jihu, na popud a z přá-
telství k dvor. radovi p. prof. dru. Albinu
Bráfovi založil fond v obnosu 200 000 korun
k utvoření stipendií pro české národohospodáře.
profesor
doktor
J Kalousek
Schulz
Stanley Jevons
Otakar
Josek
Jevonsův
Hlávek
Albin Bráf
na náměstí
Chotěboř
26
article
— Řeči a debaty o polilické siluaci. K referátu
pod tímto záhlavím ve včerojším ranním vydání t.l
o schůzi klubu nár. strany svobodomyslné sluší do-
dati a sice k řeči hlavního řečníka p. dra. Kramáře
velmi významné místo s ostřím proti poslednímu
polemickému projevu posl. dra. Plačka, místo, jež
provázeno bylo boužlivým souhlasem. Dr. Kramář,
pojednávaje o posuzování činnosti poslanců nár. stra-
ny svobodomyslné, pravil: „Až jednou se bude psáti
seznam toho, co vše bylo námi učiněno ve Vídni na
uhájení posice českého národa, uzná historie, že jsme
udrželi ji na výši, na jaké dosud nikdy nebyla. A tu
dovolte, abych vykonal přátelskou povinnost! V dneš-
ní odpovědi své v „Nár. Listech“ užil dr. Plaček
výrazu, klerý bolí. Řekl, že dr. Pacák je plentou,
poměrně málo znamenajícím předsedou klubovním.
za kterým stojím já. Kdo zná neúmornou píli, pocti-
vost a obětavost, politický rozhled a zkušenost dra.
Pacáka a jeho vážnost u vedení strany, nepřipustí
tento výrok. Já pro svou osobu a pro své jednání ne-
potřebuji žádné plenty a také nikdo jí není. Lituji
velice, že je možno, že v české veřejnosti najde se
bývalý kolleza poslanec, jenž veřejně takovým způ-
sobem se pronese.“ Dále se vloudila do referátu chy-
ba v té části řeči dra. Kramáře, v níž se zmínilo
odpovědi hraběti Dzieduszyckému. Dr. Kramář pravil,
že odpověděl tomuto „olevřeně ve sněmovně říšské
i ve sněmu“, nikoliv, jak chybně bylo zaznamenáno
„olevřeným listem“
— Osební Pan Oskar Jellinek, techn. ředilel
firmy »C. k. výs. továrna na vyrábění a barvení koží
rukavičkářských a dvorni dodavatelé v Libni«, znalec
pro obor rukavičkářských koží při c. k. obchn. soudě.
jmenován byl nyní také znalcem pro c. k. zemský
soud civilní i pro c. k. zemský soud trestní v Praze.
Kramář
Plaček
doktor
Pacák
Dzieduszycký
Jellinek
Vídeň
Libeň
Praha
27
article
— Pan inž. Bedřich Fiala, stavitel ve Žďáře na
Moravě, úřadně autor. civilní geometr, zhotovuje
kromě jiného regulační a silniční plány měst dle
polygonometrické methody.
— Rodinné zprávy. Dne 9 t. m. slavil v chrámo
před Týdnem v Praze známý dvorní dodavatel pian
pan Vincenc Mncko se svou chotí Annou Karolinou
vzácnou slavnost zlaté svatby
— Úmtí. V úterý zemřel v Praze pan František
Kokrda, řídící inženýr firmy Boh. Bondy v. v., v
věku 65 let. Tělesná schránka zesnulého bude dnes
o 3. hod. odpol. v chrámu sv. Klimenta v Bubnech
vykropena a pak na hřbitově holešovickém do ro-
dinné hrobky uložena. — V Praze zesnula včera
paní Anna Širová, vdova po učiteli a měšťanu
pražském. Pohřeb zesnulé koná se v pátek o 3. hod.
odpol. z kostela Panny Marie Sněžné (u Františkánů)
na Novém městě pražském na hřbitov olšanský. —
V Praze zemřel p. Gustav Brisker, inženýr a in-
spektor hutí v. v. Tlesná schránka zesnulého bude
dnes o půl 3. hod. odpol. z domu smutku v Krá-
lovské třídě č. 9—III. na hřbitově na Malvazinkách
pohiřbena.
Ing
Fiala
Vincenc Mncko
Anna Karolina
Kokrda
Bond
Klimenta
Širová
Brisker
Žďár na Morava
Praha
Bubno
Olšanský
Boh
kostel pannus Marie Sněžná
28
article
— Z české uníversity. Přednášky docenta pana
dra. Břetislava Foustky ze sociální pathologie
překládaji se timto čtvrtkem z Klementina do Lá-
zeňského sálu na Malé straně, kde se budou konati
vždy v úterý a ve čtvrtek od 6.—7. hod. večer-
— Český lid vídeňský před parlament. Z Vídně,
14. listopadu. (Pův. zpr. Český lid vídeňský, poni-
žovaný a v náodních právech svých odstrkovaný,
připoji se v den zahájení říšské rady k massám ne-
spokojeného lidu a vyjde rovněž před parlament,
demonstrovat jednak za svá práva národní, jednak
za všeobecné, rovně právo hlasovací. Na dvou dů-
věrných schůzích, jichž se zúčastnili zástupei všech
českých národních sdružení a organisaci, usneseno
bylo: 1. Pořádati ve dnech 13. a 14. listopadu dvě
velké předběžné schůze informační. Schůze ty po-
řádány byly ve 20. a 14. okrese za obrovského úča-
stenství lidu českého; mluvili zástupci všech českýc
národních stran. 2. Vyzvati co nejdůrazněji celeu
českou veřejnost vídeňskou, aby považovala za svou
povinnost, zúčastniti se schůzi, jež počtem čtyř uspo-
řádá v předvečer zahájení parlamentu strana národně-
sociální. 3. Uspořádati v neděli dne 26. listopaduo
Foustka
Klementinum
Vídeň
29
article
9. hod. dopoledne společnou manifestační schůzi
všech českých národních stran ve prospěch všeobec-
ného, rovného práva hlasovacího. Schůze tato bude
v Národním domě XV., Turnergasse 9. K uspořádání
této schůze zvolen osmičienný výbor, v němž jsou
zástupci Národní rady Čechů dolnosakouských, stu-
dentstva, národních socialistů, strany katolické ná-
rodní a politicky neorganisovaných sdružení. 4. V den
zahájení parlamentu sejdou se Češi v Národním domě
v Pětidomi o 8. hod. ráno; po oslovení zástupců ode-
berou se v semknutých řadách po Mariahilfské třídě
na Okružní třídu a před parlament. Jejich deputace
tlumočiti budou ministerskému předsedovi a presi-
dentu poslanecké sněmovny požadavek všeobecného.
rovného páva hlasovacího, při čemž poukázáno bude
také na jiné národní požadavky. Zvláštními provo-
lánimi uloží se všem Čechům za povinnost, projevu
tohoto se zúčastniti
— Z obcl předměslských. Zastupitelstvo
nuselské konalo včera schůzi za předsednictvi
starosty pana Josefa Veselika, který ve zdělen
Čecho
Čech
Veselik
Turnergass
národní dům XV
národní dům