ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 0585f230-70b8-11dc-98d7-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 32 celkem · entity: place 46, person 86, org 7, work 2
1 masthead
14. června 1903. Císlo 161
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3 masthead
Strana 3.
4 article
k polepšení ještě nedošlo. Poněvadž tak zvaná opravená vydání denních listů zejí svou nápadnou bělostí po skonfiskovaných statích, z apovídá nyní vydávání druhých vydán s prázdnými místy, poněvadž se tím obe- censtvo prý jen dráždí. Výměr toho druhu zaslán byl tyto dni redakci „Nového Srbobrana“, jemuž spolu s konfiskačním nálezem zakázáno uspořá- dání druhého vydání. Redakce podala ovšem proti tomuto novému útisku protest.
Nový Srbobran
5 article Politické zprávy zahraničně.
Politické zprávy zahraničně. V Praze, 13. června. Ruský hlas o trojspolku. Petrohradský „Svět“ uvažuje o pesledníek zjevech v poměru trojspolkových velmocí a za- stavuje se u protirakouských demon- strací v Italii, píše: Italská vláda ne- učinila pranic, aby tyto demonstrace zamezila. Jestliže policie rozháněla demonstranty, činila to jen z ohledů na veřejný pořádek. Vedle projevů nenávisti k rakouským Němcům počíná se v Italii jeviti ochlazení také k Maďarům, k nimž se tam dřive chovali sympaticky. V nynějším zápase mezi Chorvaty a Maďary jsou sympatie Italie na straně chorvatské. Okolnost tato jest vážná, poně- vadž sbližuje Vlachy se Slovany. Vůbec pozoruje se, že italská politika vstoupila na zeela novou dráhu a trojspolek, jenž udržovaí druhdy ve strachu celou Evropu, jeví se nyní čímsi ocha- blým, přežilým, neexistujícím. Poměr mezi ví- deňským a římským dvorem jest napjatý, ba ne- přátelský; poměr mezi Římem a Berlínemj sice na oko přátelský, nle neni srdečnýa upřímný. Významná jest zejmena nastávající pouť krále Viktora Emanuela do Paříže, tím vý- znamnější, že tato návštěva u presidenta Loubeta byla projektována na říjen, ale podniká se už nyní.
Němec Maďar Chorvat Vlach Viktor Emanuel Loubet Praha Italia Evropa Řím Paříž Slovan
6 article
Papež nemocen.
7 article
Na počátku června roznesla se z Říma zpráva, že papež L.ev XIII. těžce onemocněla že stav jeho je kritieký a vzbuzuje nejvážnější obavy. Z Vatikánu se poplašná tato zvěsť popi- rala a když do Říma vrátil se nakvap povolaný osební lékař papežův dr. Lapponi ze svého za- hraničního pobytu, popřel tyto pověsti v úřadní části časopisu „Osservatore Romano“ a ujišťo- val, že papeži daří se zcela dobře a že za velkého vedra tehdejších dnů potřebuje jen klidu. Zprávě této ovšem nikdo nevěřil a popírali její pravdivost zejmena osoby, které měly při- ležitost Lva XIII. spatřiti v poslední době. Také osoby z nejbližšího jeho okolí se netajily, že pa- peží ubývá v poslední době nápadně rychle sil a že každá rozmluva jej velice unavuje. Po každém přijetí deputace poutníků nucen byl Lev XIII. den, někdy i tři dny žiti v naprostém klidu a nikoho k sobě nepřipustiti. Papež po delší dobu pro slabost také již ve- lice pozdě vstává a mši slouží jen jednou týdně vždy jen v neděli a nesmí při ní býti nikdo kromě věrného jeho sluhy Centry, který mu při ní zároveň přisluhuje. Opatření toto učinil prý papež, by nikdo neviděl, jaké obtíže působí mu stání při oltáři a jak se mu třesou ruce, kteréž zjevy při jeho dovršeném 93. roče věku jsou ovřem vysvětlitelny a zcela přirozeny.
doktor Lapponi Lev XIII XIII Řím Vatikán Osservatore Romana
8 article
Okolí papežovo a snad také dr. Lapponi do- mnívali se, že nápadná jeho slabost posledních dnů bedlivým ošetřováním, jako mnohokráte již se stalo, znova bude zažehnána a proto nechtěli pripustiti, že stav Lva XIII. vzbuzuje obavy. Přes to však od počátku června udržuje se pověst, že papež stížen je zánětem vnitřních or- gánů a že živí se proto jen mlékem, bouillonema vejci. Krom toho trpěl také zánětem dásní, který neduh nedovoloval, aby požíval poněkud teplej- ších jídel; dr. Lapponi dával mu tudíž píti poně- kud oteplenou minerální vodu. Tento stav stařičkého papeže, který, když mu před 25 léty oznámeno, že byl dosazen na stolec Petrův, sám poukazoval, že slabé jeho síly tělesné nedostačují, aby tento namáhavý úřad převzal, a žádal, by sbor kardinálů zvoli rapeže jiného, nevzbuzoval sice před týdnem obavy náhlé okamžité katastrofy, ale při kmelském věku Lva XIII. nelze se oddávati rů- ževým nadějím v jeho trvalé zlepšení. Všeobecné vědomí, že papež již nejméně po čtrnácte dnů churaví a že zdravotn jeho nynější stav není nikterak uspokoji- vým, zavdalo bezpochyby podnět k dnešn
doktor Lapponi Lev Petrův
9 article
pověsti, která vznikla ve Vídni a rozšířila se tak rychle po Praze a zvěstovala, že Lev XIII. se již se životem navždy rozloučil. Pověst tato se nepotvrdíla, ale vídeňská papežská nunciatura na přímý dotaz včera odpoledne prohlásila, že papež skutečně churaví. A churavost u 93letého starce jest vždy povážlivou. Z Vatikánu vydána o 6. hodině večerni zpráva, že papež Lev XIII. přijal dnes kardinála Respighia a rektora irského kollegia; o jeho zdra- vetním stavu neděje se v ní řádná zmínka. Ministerská krise v Italii. Dnes o 9. hodině dopolední sešla se opětně ministerská rada italská, ale trvala jenom asi 20 minut. Pověst, která se po ní rozšířila, žese totiž usnesla, podati demissi, se záhy potvrdila. Ministerský předseda Zanardelli odebral se ze schůze ministerské rady ke králi a jménem celého kabinetu požádal za propuštění. Dle pro- hlášení, které učinil pak o tomto činu vlády ministerský předseda v poslanecké sněmovně, král hned demisse nepřijal, ale vyžádal si čas na rozmyšlenou. Zanardelli dodal, že dosa- vadní ministerstvo v zájmu udržení pořádku zajištění řádného chodu státních záležitostí zů- stane v úřadech do králova rozhodnutí a zá- roveň navrhl, by se sněmovna odročila a svěho předsedu zmocnila, by ji svolal ve vhodném oka- mžiku.
Lev Lev XIII Respighia Vídeň Praha Vatikán poslanecký sněmovna
10 article I. rakouský sjezd mediků ve Vídni
I. rakouský sjezd mediků ve Vídni (Pávodní zpráva »Nár. Listů«.) Druhého dne sjezdu MUC. B. Gerst! referovalo organisaci mediků rakouských. Podával návrh k založe- ni všeob. svazu mediků, jenž by byl složen z odborů na jednotlivých fakultách O tomto thematu rozvinula se velmi čilá debatla; bylyt různé nám tky činěny, zvláště že nutno tu přihlížeti k místním poměrům na každé fakultě Návrh na utvoření svazu odkázán pak opět užší schůzi delegátů k dalšímu projednání a koneč- nému vyřízení. Na to referoval med. cand Strocha ze Lvova o chování se a jednání vlády a zákono- dárných sborů k lékařům ve veře né službě stojícím a k lékařským korporacím. Řečník mluvil hlavně o bídných zdravotnický h poměrech v Haliči a navrhoval zlízení ministerstva pro zdrav tnictví, obesilání říšské rady zástupci komor lékařských a sestátn n všech nemocnie. V debatě následujíci poukazoval dr. Grůn že v těchto otázkách od lékařských korporací již pod niknuty kroky, zvšak marně. Silnou organisací muse býti dodán váhy všem požadavkům lékařů. MUČ Olbert vzpomenul tragického osudu dr Sachsa, který byl obětí své vědy. MUC. Neugebauer pravil, že povolaným kruhům jsou známy škody, kterými lév a trpí Po výzvě řečníkově ke svornosti dopolední jed nání ukončeno. Odpoledne tohoto dne věnováno bylo dobročin- ným institucím lékařským, otázce venkovských a z b- ních lékařů. O první olázce referovali dr. Tennenbaum, dr. Schmarda a dr. Laufer. Všichní referenti shodují se na tom, že zařízení podpůrné a pojišťo- vací u lékařů jest zcela nedostatečné a že vlastně záhodno by bylo zavésti obligatorní pojišťování lékařů na nemoc, na živet, na pensi a pro vdovy a sirotky.
B Gerst Grůn Olbert Sachsa Neugebauer Tennenbaum doktor Schmard Laufer Vídeň Lvov Halič všeobecný . svaz medik
11 article
Dr. Schmarda praví, že hlavní příčinou so- ciální bídy lékařů jest, že počet lékařů zvlášťě v větších městech úžasně vzrostl a posud vzrůstá a že ve stavu samotném najdou se škůdcové, kteří samí svou nekollegiálností a nesolidárností celou věc lé kařů poškozuji. A proto první potřebou lékařů jest, pevně se zorganisovati, druhou škůdce ze svého vlasiního středu vymýtiti. My, lékaři, musíme hol- dovati vždy humanitě, praví referent a to nejen hu- manitě vůči nemocným, ale i humanitě vůči nám samým. A proto: »Lékaři, pomoz si sám!« Dr. Steiner doporučuje mladému lékaři, v ja- kém pořádku má své podpůrně ústavy voliti, ke kte- rým má nejdříve přistoupiti. Prvním v pořadí m býti vídeňský sbor doktorů, pak ústav pro podporo- vání vdov a sirotků rakouského svazu lékařů atd. Řečník praví: Lékaři jsou odkázáni vskutku jen na svépomoc, kdyby byli důstojníky, bylo by o ně a jejich vdovy a sirotky postaráno ihned. A přece lékařské zaměstnání vyžaduje více odvahy, více sebe- obětování a práce, lékařské zaměstnání uvádí častěji svého pracovníka v nebezpečí života, než jest tomu ve slavu vojenském. Avšak stát ten spíše se po stará o každého vojáka a každého důstojníka, než o svého lékaře. Dr. Janeczek (Herrenbaumgarten) líčí ironickým způsobem utěšené a vskutku záviděníhodné posla vení venkovského lékaře. O otázce zubních lékařů referovali konečně dři Hartwig a Kaselt. Defraudace ve svato-václavské záložně. Siluace v záložně zdá se ustálenou. Alespoň ni sensačního se tam neděje, ať ku prospěchu či v ne- prospěch sanování záložny. Včera na 65 knížek bylo 25proc. kvoty vyplaceno 33.394 K. Celkem vypla- ceno na 1467 knížek 25proc. kvoty v obnosu 1,041.615 korun. Nominální cena knížek těch jest
doktor Schmard Steiner Janeczek Herrenbaumgarten Hartwig Kaselt
12 article
4,166.460 K a vkladatelé slevili 2,083.230 korun. — Uváží-li se, že za 4 mill. K. knížek bylo dříve vy koupeno a asi za 1 mill. korun knížek bylo zažalo- váno, jest v rukou vkladatelů knížek v ceně 5 mill korun. U »Důvěry« je dosud uloženo asi 300 knížei v ceně 700.000 korun. Vkladatel, který bydlí na venkově, může potvr zení, které při odevzdání knížky dostal v »Důvěře« zaslati do sv.-václavské záložny, tato sprostředkuje vyzvednutí knížky a vkladateli 25proc. kvotu zašle poštou i s vkladní knížkou. Dnes dopoledne ve sv. václavské záložně úřa- duje se, aby venkovským vkladatelům mohla bý kvota vyplácena. Od zejtřka počínaje budou do záložny sv. -vá- clavské předvolávání členové záložny a ústně budou vyzývání k složení repartice, jinak se proti ním zahájí spor soudní. Záložna sv.václavská má na prodej ještě 14 domů a sice v různých čtvrtích Prahy a v před- městích.
Praha
13 article V ovzduší
V ovzduší nabitém elektřinou sensací Nikdy snad nervstvo statisíců a millionů lid nebylo podrážděno tolika žahadly sensačních zpráv, jako za posledních tří dnů. Lví podíl na temto napjetí nervů má arci krvavá žertva noci bělehradské, která způsobila hrůz- nými zprávami takové otřesení soudnosti, žet nejosvícenější a nejprozíravější stali se snadno důvěřivými, nejstatečnější úzkostlivými, povahy pak sensitivnější fantasiím přistupné. Toto na- pjetí nervů jest však zeela pochopitelným. Když nehle do poměrů Evropy, která přece honosí se názvem jednoho z nejkulturnějších dílů světa, která všechny snahy své podrobuje directoriu lidskosti, když do tohoto ovzduší udeří pojednou blesk prolité krve více než padesáti lidí, mezi nimi dvou korunovaných hlav, pak není divu, že otřese se celá nervová soustava bez tak rychlostí dnešního života podrážděná. Byla by k tomu sta- čila jediná zpráva o převratu na trůně srbském i bez oně nepopíratelné skvrny vraždy, jež třeba zahalena v plášť idejí národnostních, v nahotě své zůstává přece nejbanálnějším aktem, jakého jest ruka lidská schopna. Hrůzné vylíčení okol- ností, jež nabývá teprve po dvoudenní výměně názorů pravdivé formy skufečnosti, uhodilo vš silou na dvéře svědomí lidského a současně vy- burcovalo z podpraží utajených lidských vidin obrazotvornost nejbujnější.
Evropa
14 article
Do tohoto stavu rozpoložení myslí, do tohot nebezpečného prachu vznětlivé fantasie lidské šlehla předvčerejším dnem jiskra pověsti o atten- tátu na vladaře rakcuského v sídel- ním jeho městě. Nedá se popsati vzrušení všech národů v okamžiku, když mlhavá a tím choulo- stivější zpráva poletovala ulicemi hlavních měst zemí v říši rakousko-uherské. Na štěstí neměla zpráva tato důvodné půdy k obavám; neměla z toho důvodu ani dlouhého trvání a ozvěny. Ale ani zvěstí touto, ještě večer téhož dne na pravou mítu uvedenou, neuklidnila se horečná fanťasie.
15 article
Nevé potravy dostalo se jí přes Uhry smýšlenou zvěstí o zardousení bána chorvat ského. Tu již patrno bylo, že počíná neblahou svcu činnost porušená soudnost, že celé pole lid- ských myšlenek zalehla lehce klíčivá a se ple- menící rostlina „sensace“... Sensace za každou cenu, bylo heslem včerejšího dne a možno říci že dařila se znamenitě na úrodné půdě lehkověr- nesti. Pověsti arci bylo nejsnadněji sbíratiza okolností dnešních na sopečné půdě bělehradské. Vědělo se předem, že nemohou míti dlouhého tivání při dnešní dokonalosti korrespondence, př dnešním rozvětvení linií telegrafních a telefon- ních. Ale přece hozeny byly na trh novinek — a opětnou zásluhou moderních šířitelů myšlének lidských, jak nazývají všechny ty relais amikro- feny — s rychlosti blesku rozšířeny následujíeí nezaručené pověstia
Uhry
16 article O požáru města Bělehradu.
O požáru města Bělehradu. Krátce po 2. hodině polední nejen v Praze, nýbrž i ve všech čelnějších městech českýcha dál v celé říši rozlétla se pověst: Bělehrad v pla- menech! Takováto podpalná, raffinovaná zvěs nemohla najíti téměř žádné sokyně. Bůh ví, ja- kými cestami letěla od úst k ústům, vzrůstajíen nabývajíe forem určitějších, jež vyprávěly, že vznik požáru jest novou pochodní, kterou zdvihá opposiční strana srbská, aby zmařila volbu krá- lovu. Vykládalo se do konce, že za takových okol- nosti neodhodlá se Petr Karaďorděvič nastou- piti na trůn uprostřed ssutin dynastie Obrenovičů a úprostřed spáleniště města. Dá se dobře tušiti, s které strany světové zavála tato pověst; ale ne nadarmo dí stará díkce, že kdo seje vítr, klidí bouři. Pověst vratká a plichá kolébala se nad mělčinou lidské důvěřivosti na štěstí jen do ve- čera, dokud nebyla označena zprávami přímo z Bělehradu došlými jako výkvět přebujné, vý- střední a nerozvážné obraznosti. Bělehrad stojí. chvála bohu, na svém místě neporušen, pouze vlnění v ulicích nasvědčuje, že tepny celého Srb- ska hledají v něm své srdce, jež má zpracovati zdravou krev bratrského národa, své obrozeni svobody. jejíž červánky prorážejí přes všechno zafemnění a mračna, která snad chtějí sehnat nad jihoslovanským Piemontem intriky zahra- niční. Tato dračí setba zplodila pověst novou pro variaci opět z jiného úhlu světa vzatou, a hlásala: papež Lev XIII. zemřel.
Karadjordjevič Obrenovič Srb Lev XIII Bělehrad Praha Piemont bůh vědět
17 article
Tolikráte už podobná zpráva se rozšířila ale nikdy nezakládala se na pravdě. Ani tento- kráte nemá podkladu; papež jest sice churava opravdu ubývá mu sil, ale ve věku devadesáti tř let nemůže se nikdo nad tím pozastavovati. Jak- mile zvěst ta roznesla se ve Vídni a odtud do Prahy, učiněny ihned příslušné dotazy na kom- petentních místech, na nunciatuře, u kardinálů a podobně. Ale ti byli dotazem nesmírně překva- peni, protože nedostalo se jim ani nejmenš zprávy o chorobě jeho, natož o smrti. Jest přece znám., že o nejmenším jeho ochuravění vydávaji se kardinálům bulletiny, ne denně, nýbrž několi- kráte za den a jistě bylo by se tak stalo i včera Naopak ale je známo, že přijal včera dva kardi nály v audienci a téměř hodinu s nimi rozprávěl, Tak i tato zpráva rozpadla se v nivec a dočkáme sa, že o letošní slavnosti růži, jež není dalekou, dečteme se, které dámě letos na znamení její ctnosti odevzdal pověstnou, posvěcenou, zlatou růži . ..
Vídeň Praha
18 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Nespokojená »Bohemie«. S kým ? S mi- leným svým dr. Körbem. Nezachoval se tak. jak »Bohemie« a její kruhy očekávaly. Domní vali se, že dr. Körber do posledního oddělení pekla pošle krvavé vykonavatele vůle lidové že prohlásí to, co stalo se ve čtvrtek v. Běle- hradě, za největší zločin od té doby, kdy první křesťané trháni byli divokou zvěři v cirkách římských imperátorů a že pohrozí každému. kdo by z vůle srbského národa a nikoli z mi- losti vídeňských Němců a židů usedl na krá- lovský trůn. Dr. Körber sice projevil, jako každý humanní člověk, odpor nad krvavým dí- lem čtvrtečním, však prohlásil při tom, že co se stalo v Bělehradě, musí býti pokládáno z věc zemi srbské, ovšem jen potud, pokud se nevyvinou důsledky pro monarchii rakouskoua pro konstellací evropskou. Zároveň projevil na- déji, že nová vláda pokračovati bude v pěstěn přátelských styků a vlídného poměru s mon- archii rakouskou ve smyslu pokoje a míru na poloostrově balkánském. K tomu pak dodal, že každá vláda srbská může býti ujištěna obecných sympalií, jež svou zahraničnou politiku tak za- ídí, aby srovnávala se s mírumilovnou snahou evropských kabinetů. — Odpověď dle všeho dobrá, za daných okolností správná. Němcům
Körb doktor Körber Němec Běla Bělehrad Bohemia
19 article
Maďarům nejde ale pod nos. A proč? Očeká- vali, jak jsme již řekli, zatracení toho, co se stalo, očekávali hrozbu přísnými tresty hrozbu zakročením Rakouska. Ne- víme, jak by byl dr. Körber takovou odpovědi posloužil zahraniční politice tohoto státu, který nejméně má toho zapotřebí, vyvolávati příčiny ke komplikacím. Na věci takové síly této mo- parchie sotva by stačily, ta má práce dost rovnáním a léčením svých zbědovaných po- měrů vlastních, než aby mohla se spustiti podnik, kterým by roznicen býti mohl požár světový. — Rodina Mašínova. Připomenuli jsme v zprávách z Bělehradu, že plukovník Mašin, jenž hrál v krvavém dramatu srbském tak vynikajíeí úkol, je původu českého. Je tomu tak. Ote jeho, znamenitý lékař, pocházející z Nymburka. vystěhoval se s rodinou svou před léty do Běle- hradu, kde se stal osobním lékařem zavraždě ného v sadě topčiderském knížete Michala. Jeden z obou synů jeho byl inženýrem a byl zaměst nán svě doby u Daňků v Karlíně. To byl prnní
Maďar Körber Mašínův Michalus Daněk Rakousko Bělehrad Nymburk Běla Karlín hrad
20 article
manžel královny Dragy. Druhý vstoupil do vojska a stal se plukovnikem a v osudné noci na 11. červen byl vůdcem výpravy do královského konaku srbského. Jak se dá vysvětliti, že právé on měrou tak vynikající zúčastnil se dramatu, jehož přední oběti stala se bývalá švekruše jeho? Nenáviděl Dragu nejen jako srbský vla- stenec, nýbrž i z jiných ještě příčin. Bratr jeho, první muž Dragin, zemřel smrtí náhlou, nevy- světlenou. Klesl v lese, kde byl zaměstnán tragováním, mrtev k zemi, aniž by příčina smrti jeho byla vyšetřena. Rodina Mašinova prý s náhlou touto smrti uváděla Dragu ve spojení. — Mašinové bělehradšti mají v Čechách četné příbuzné, mezi jinými pana dra. T. Černého rodinu zesnulého ředilele popisního úřadu pana Šámala, dra, ryt. Boleslava Plačka, rodinu lé- kárníka p. Všetečky atd. — Slavnost položení základního kamene k pomníku M. Jana Husa. Ústředním jednotám zpěváckých spolků časkoslovanských, které s zúčastní slavnosti ku položení základního ka- mene k pomníku Mistra Jana Husa, připadl čestný úkol, zapěním velebných chorálů zvýšiti posválné nadšení tisíců a dodati tak důstojného rázu celé slavnosti. Není pochyby, že pražské a okolní pěvectvo zúčastní se činně bez vý- jimky všemi členy. Slavnostní výbor však oče- kává a vybízí také venkovské spolky, aby ne- možno-li jim korporativně, aspoň delegáty svými neb písemnými projevy na této slavnosti celého národa podíl braly. Venkovské spolky, pokud korporativně se zúčastní, učiňtež ohlášení svému politickému úřadu — okresnímu hejtmanství.
Drag Mašinův Šámal Plaček Všetečka M Hus Hus Čechy Dragin
21 article
Zpivati se budou: 1. »Chorál národa českého« od Bendla (přesně dle sborníku »Hllaholu«). 2. »Kdo jste boží bojovníci«, harm. od Kličky (dostati lze hlasy partiturové po 4 haléřích u předsedy Ústřední jednoty). 3. »Chorál Čechů« od Prause. 4. »Kde domov můj« od Vašáka (na 2. straně »Božich bojov- niků«). Průvodu zúčastní se páni v černém, dámy dle možnosti v tmavém šatě se spolko- vými odznaky, prapory neb standardami, Vse bližší (pořádek, shromaždiště a t. d.) oznámeno bude novinami a v poslední zkoušce, jíž nutno všem pěvcům se zúčastniti. Přihlášky písemné očekávají se nejpozději o sněmu pěveckém dne 21. června t. r. a přijímá je p. JUDr. Jan Podlipný, zem. advokát v Praze č. p. 309 I., předseda slavnostního výboru. Ke slavnosti po- ložení základního kamene ku pomníku Mistra Jana Husi vydán bude péčí redakčního odboru pamětní list, jenž bude cennou upomínkou na významnou letošní událost. V pamětním listu mimo část textovou a obrázky obsažena budou oznámení o uměleckých a literárních podnicích k osobě, době a kultu Mistra Jana Husa se vztahující. — Klub národní strany svobodomyslné. Pracovní komise živnostensko- obchodni sejde se k důležité poradě zejtra o 8. hodině večerní v místnostech klubovních. Účastenství všech její členů jest žádoucí.
Bendl Klička Čecho Vašák JUDr Podlipná Jan Hus Hus Praha
22 article
— Rodinné zprávy. Včera oddán byl v basilice sv. Václava na Smíchově pan František Wag- ner, úřadník pražských obecních plynáren se slečnou Annou Malinovou, dcerou po maj. realit na Smíchově. — Slečna Aloisie Zajíčkova, dcera hostinského na Král. Vinohradech a pan Juli u Mihl, manipulační úřadník obce pražské, slaviti mudou sňatek v pondělí dne 15. l. m. v hodinách ranních v chrámu u sv. Jakuba — Volba rektora nac k akademii umění v Praze. V sezení sboru profess rského c. k. akademie umění konaném dne 12. června t. r., zvolen byl za rektora na studijní rok 1903 -1904 prof. František Že- nišek. — Pohřeb p. Jindřicha Wepsze, vrch. inženýra pražských plynáren, konal se v pátek z kostela troji- ckého v Podskalí. Rakev zakryta byla věnci a kyti- cemi a obklopena hájem zelených rostlin. Zádušním službém přítomni byli přečetní přátelé zesnulého Při průvodu kráčeli před rakví lampáři ve stejnokroji. dělnictvo z plynáren se svými plynmistry, z dělníků některí nesli věnce a tvořili pohyblivý špalír. Četní věrní přátelé ubírali se za rakví, zástupcové Měšťan- ské besedy, soudruzi z kruhů technických, kollegové z plynárny, úřadníci z plynáren a elektrárny, jakož i přátelé zpěváci, z nichhž četní vyprovodili zesnulého na hřbitov v Olšanech — Hosté z Ruskn. Ke slavnosti položení základ- ního kamene k pomniku Husovu mimo již oznámené hosty petrohradské a moskevské přijedou též hosté z Kyjeva a sice celá výprava za vedení ředitele p. dra. J. Petra. — Návštěva dra Kohna v Římě. Vídenskému »Zeitu« telegrafují o pobytu dra. Kolina v Římě: Slyšení jeho u papeže bylo mnohem kratší nežli se čekalo, protože lékař papežův dr. Lapponl vzpečuje se po několik dní každé audienci, která by mohla papež
svatý . Václav Wag Malinův Zajíčkův Král Juli Jakub profesor František Wepsz Husův Petro Kohn Vídenský Zeit doktor Lapponl Smíchov Vinohrady Praha Podskalí Olšany Kyjev Řím
23 title
FEUILLETON.
24 article
V Praze, 13. června.
Praha
25 article
8— (Kronika.) Ve čtvrtý den Sjezdu unášel vlak účastníky k nejzápadnějšímu cipu Slovanstva, do chodského kraje. V presidiálním salonku v posledním voze vlaku bylo dost zá- bavno. Vyřizovány tu representační starosti. Vlak jede smíšeným krajem. Jednou stanice česká, zase německá, nebo smíšená. V českých a smíšených je vítání vlaku, na perronu malých nádražíček pestří se davy slavnostního obecen- stva, stejnokroje Sokolů a hasičů, šerpy a stuhy hodnostů, čamary řečníků, bílé šaty družičeka školních dětí, blýskají bodce praporů, zní hudbal Každých deset minut oznamuje stráž o okna salonku: — Stanice! Předseda ven ! Kde je před- seda ? .. Ale předseda se nemá k světu. Také druhý předseda zalezl do kouta a páni místopřed- sedové rovněž. I jiní předáci a hodnostové se těžko shánějí. Takhle první den z Karlova Týna do Plzně, to šlo všecko jako na drátkul Za posledních 48 hodin promluvil každý po nějakém tuctu řečí, proslovů, zdravic. Všecko je vyčerpáno, umluveno, uposloucháno, motivy jsou protřepány, m šlenky zalezly někam daleko do nejzadnějších děr mozku. Jeden svaluje povin- nost na druhého. — Gospod praeses! Gospod praeses ! zní to od okna. Stancija! — Jest przyjecie? táže se praeses Polál zkroušeně, s akcentem člověka, kterému sahaj na krk. — Jest! oznamuje hlas. Na kolodvoru jes puno puka, zastave, družice, deputacije . .. — Nic! Ja niemoge mówié! Niech mow drugi praeses! Jestem, panie, doskonale zmeczony.
Sokol Karlov Týn Plzeň Stancija
26 article
Ale praeses Chorvat také už dávno chytá se zoufale za hlavu. —- Molim vas, gospodo, mene nije moguče Čete mi uvjeriti, ja jučer a prekojučer držio sam skupo dve deset tri govore . .. President Chorvat je starý parlamentárník, hlava ostřílená v řečnickém zápasu. Před minu lou stanicí klímal unaven ve svém křesle. Při šla štace, zbudili ho, vyskočil, vystoupil z vlaku, vyslechl pozdrav a mluvil s patra jen to soptilo, jak to tam na jihu znají. Dovede mluvit, kdyby ho náhle zbudili o půl noci. Ale všechno do míry konečně! Nezbývalo, než hoditi kličku ko- lem krku některému z druhých hodnostů. Slasti representačních povinnosti! Vzpomí- nali jsme živě ubohých bytostí, užívajících toho medu po celý život, kterým svět závidí, že mo hou stále jen přijímati podnášený hold, tonouti v oblacích kadidla, v libozvuku slavnostních pro slovů a přijímati kytice z rukou bíle oděných družiček! Ubozi cestující potentáti a presiden- tové republik! Chápeme nyní hlubokomyslnost officiálních apparátů podstrkujících vznešeným představitelům svrchovanosti známě ceduličky s napsanými odpověďmi. Povinnost representace! Má věru své trp kostil
Chorvat Vzpomí
27 article
Zajímavé pozorování: sjezdy mají už svůj zvláštní obeovací jazykl Nikdo ho ne- navrhl, nikdo nepředepsal, nikdo nevymyslil; sám se nalezl, příroda poměrů, praxe daných okolností ho přinesla. Není sice ještě hotov, ustálen, vypulérován, je teprv in statu nascenti, ale povaha jeho i tvary zřetelně už se rýsují. Nejde o sjezdové přednášky a diskuse. Tu mluví každý svým, pravidelným jazykem hlas i tón jsou pozdviženy, artikulace je zřetelnější, výraz vole- nější, pravidelnější a proto možnost pozorného pro- sledu slova i smyslu snažší. Ale v konversaci, v ži- vém styku osobním, ve volné zábavě, mimo přímé jednání sjezdové, zde uplatňuje přirozená po- třeba neodolatelně svoji váhu! Byly obavy, aby tu časem nezvítězila potřeba pohodli a účast níci unaveni aby nakonec se neuchýlili k někte rému »obecně známému« jazyku jako prostřed kovateli společenské družnosti. Tak končívaly, jak víte, všecky pokusy o slovanskou družnost ještě našich otců. Ale obavy se neosvědčily.
28 article
Ani frančina už nepřibírána na pomoc — led snad některý polský rytíř hladkého mravu že vůči damám Jihoslovankám užil té pomůcky. pour se faire mieux entendro — ale po někdejší staré mezislovanské — němčině už doopravdy nezbylo ani stopy. Zdálo se z prvu, že to půjde z těžka a jde to zatím všecko tak lehce! Z po- čátku utikala se společnost k methodě krajan- ských skupin. Leda troufalejší jedinci odvažo- vali se prorážeti ty rázem vyvstalé drobné spole- čenské obvody národnostní. Vládlo mětier ochot- ného tlumočnietví. Filologičtěji naložení druhové, zpravidla Češi, hráli tu svoji prostředkujíeí roli. Dnes ty nesnáze prvotné jsou překonány. Sam Poláci, dřive nejméně přistupní, osmělili sea kurážně si zakládají přímo na jakési výbojno- sti. Je v tom všem snažení ještě mnoze z- čátečnické nemotornosti, nejapných překotů konversačné i siluační komiky, mluviš s Polá- kem a zrovna ti nenapadá než obrat ruský, shá- níš poklonu pro sličnou posestricu od Drávy Sávy, ale na jazyk ti nepřichází, než nějaká »bardzo ladna, vykwininego rodzaju kobietka ale všecko je to tak přirozené, tak samo ze sebe rostoucí, tak plno zdravé síly a konečné svépomoci, že o budouenost není starosti. Je vám samým div, jak při nejmenší vlastní osobní námaze i zásluze celek tak vůčihledě prospívá.
Jihoslovanka Čech Polák Dráva Sáva
29 article
Darwinův zákon účelnosti a přirozeného výběru se tu zřetelně osvědčuje. Ten onen jedinec má zvláštní smysl pro ty věci, je u volbě své jazykové půjčky v sousedstvu šťastnější, umí- stil znamenitě svůj vydlužený obrat a vtipné užití hned se zachycuje, sděluje se a šíří, přechází v obecnější majetek. Méně účelný pokus zase rychle zapadá a mizí. A tak koluje dnes už mezi účastníky sjezdu jistá zá- soba všeslovanských obratů společenské mluvy zcela svobodně přijatá, samorostle vzniklá. Sku- tečný už sjezdový — žargón. Slovanské jazyky říše po staletí tolik trpěly porušujícím vlivem všelikého druhu žargónů stavovských, třídníeh a odborových, různých hatmatílek cizáckým živlem prosáklých, jež v dotyčných vrstvách společnosti, v kruzích úřadnických, vojenských, obchodních, industriálních, sportovních, ba i vě- deckých a uměleckých, zanechávaly zahanbujíeí stopu slovanské kulturní otročiny. Proč by jed nou neměl dojíti platnosti i žargón, bytost vlast ního jazyka ne porušující, ale přibuzenským prvky a živly přímo v zpružující a posi lující?
Darwinův
30 article
Pro plzeňské měl sjezd i svůj lokální úkol Vysvitalo to ze všech projevů. Kdo znal Plzen před deseti a patnácti lety, ví, co se tu změ- nilo v její prospěch. Kdysi protivná, nechutná. špinavá, od nevlasteneckých, neuvědomělýeh správ zanedbávaná nudná Plzeň, město v prachu a čoudu se provalující, odkud cizinec nahodile sem zabloudilý s hrůzou prchal, není sice dnes ještě žádnými Drážďanami, záříci ukázkou mo- derní úpravnosti a velkoměstského komfortu — takové divy úpravy nelze v jednom desetiletí dokázati — ale Plzeň je dnes přece jen město které stojí za návštěvu a které má také co ukázati. A to je výsledek určité práce a určitých činitelů. — Provedli jsme to a to, vnější ráz města, jindy převahou cizácký, dnes je velkou převahou náš, máme pěkné sady, řadu ve- řejných budov slušné výslavnosti, máme di- vadlo, besedu, městské museum, Sokolovnu a všude s jistou okázalosti stavíme české umění na odiv, máme svoji lidovou čítárnu a nevim jaké ještě nové a užitečné ústavy, ale najednou nevíme, má-li to vše vůbec nějakou cenu či nie? Vykonali jsme něco dobrého či nie? Jak to, nevite?
Drážďany Plzeň
31 article
Tak. Domácí kritika způsobila tak náhlou depressi sebecitu. Bývají takové reakce dušev- ních stavů. Po triumfálném jásotu následuje záchvat nedůvěry, nechuti, pessimismu. — Prosím vás, na příklad, výkony našeho divadla! Stojíli vůbec na nějaké umělecké výši anebo nestojí vše, co se udělalo, opravdu za sta- rého čerta ? . .. Podobnými olázkami zahrnováni účastníci Sjezdu v soukromých rozmluvách. Mezi akty tře slavnostních večerů: Libuše, Snu noci svatojan- ské a Prodané nevěsty bylo v kuloárech velmi živo. Dívadlo podávalo hostům ze svého nejlep- šího. A teď debatováno a vyzvídáno. — Je tu někde nějaká práce, nějaký ná- klad píle, nějaké umění? Anebo stojí všecko vlaslně pode vší kritikou?.. Část domáci kritiky, zdá se, způsobila stra- šlivou spoustu v myslích. S kritikou na veřej- nosti má se to jako se žlučí v těle. Má svůj význam pro zdravý poměr životních šťáv, ale ztratite-li rovnováhu, rozleje se po těle a otráví celý organism. Leda mocné vzpružení může otravu zase odplaviti. A úkol mocného vzpružení vykonal kon- gres. Přišli zkušení, střízlivi lidé, vážného hilasu.
Libuše
32 article
Nepřišli opravovati kritiku. Kritika je volna, nelze ji opravovati ani omezovati. Každý pov svůj dojem — v tom je volnost kritiky. A sjez- doví hosté pověděli svůj. Plzeňské divadlo ne- vládne uměleckými disposicemi velkých residenč- ních jevišť. Ale na divadlo menšího města, od- kázané výhradně na svoji dovednost a svoje obecenstvo, představilo se velmi čestně. Obtížná Libuše i nesnadný Shakespearův Sen uspokojily i diváka přísnějších požadavků. A provedení Prodané přímo elektrisovalo. Návštěva hostí vy- konala svoji povinnost. Plzeňským přinesla tolik známek opravdového uznání a obdivu, že skru- šený sebecit mohl se opět vzlýčit, mysl nabýti opět své rovnováhy, jaké ke vší zdárné práci další nezbytně je potřebí.
Shakespearův divadlo malý město