2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
14. června 1903.
5
article
vštěvu své vdané deery, která
právě nalézala se v šestineděli.
Důstojník přivolil, poručil však dvěma
vojákům, by choť Markowičo v
doprovázeli
Zatím, co důstojník dával vojákům při
slušné rozkazy, zmizel Mar kcowviicč. P
dlouhém hledání a pátrání v celém ddomě na
lezli ho vojáci ve sklepě, přiikrče-
ného ke zdi. Důstojník vzkřiilkl na
nělho: »Teď tě sprovodlímm se swvétta!-
Markovič: »A já jsem generálem
mimisiterským pře dsedou a dám tě
zastřelitl«
Po-těchto slovech ohtěl se Markovič vrhnonti
na důstojníka, tenito však jej s kiodlil
třiemi ranami z revodlveriu. Nato
vyšel důstojník z domu, před nímž naku pády
se davy obyva teilisitv a. Spattřiv je,
volal: »Ilojtovol Markovič je matesle
Lid vypukl pak v provolávání sdláv y vio ji si ku
a Pedru Karadordlě vicčji.
kcowviicč
Markovič
Karadordl
6
article
Jak je v Bělehradě?
Na zahraniční žurnalisty působí velice pří-
znivě, že telegramy odesílají se rychle a ben
censury. Vůbec jest nyní v zemi naprostá sro-
boda. Veřejné místnosli se však zavírají o 10
hod. noční. Smutným dojmem působí dům ro-
diny Lunevičovy, který jest střežen vojskema
jediný, jenž není prapory ozdoben. Zástupcově
listů žúdali za dovolení navštiviti konak, nedo-
stalo se jim však svolení. Napřed prý musíse
uvésti vše do pořádku.
Ze Zemuna telografuje nám přitel našeho
listu v 7 hod. 30 min. večer: Hlavní intores oby-
vatelstva běluhradského obraci se ku pondělní
schůzi skupšliny. Peir Karaďorděvič má většinu
hlasů zejištěnu, ačkoliv zhusta vyslovováno i
jméno Mirkovo. V městě panuje naprostý klid,
jen malé hlídky udržuji pořádek na ulicích. Na
nárožích ulie vyvěšeny plakáty městského za-
stupitelstva, v nichž se upozorňuje, že v době
zasedání skupštiny nejsou dovoleny schůze a tá-
bory lidu v okolí na dvacet kilometrů. Včera, 12.
června zapálilo několik mlediků na návrší mo-
hrtnou hranici a provolalo budoucimu králi slávu.
Karadjordjevič
Mirkův
Bělehrad
7
article
(Okolnost tato zavdala asi podnět k pověstem
o požáru Bělehradu. Pozn. red.)
Z PařížeodNataliedošla žádos
za vydání mrtvoly Alexnndra. Ex-
humace bude najisto povolena. Za-
tčenobylobéhem dnešního dne pět
osob a to tři z příbuzenstva Drag
major Beja Mašínasestry její; druhé
dvě osoby pro podezřeni, že agito-
valy proti některým členům mini-
sterstva.
Žádost Natalic za vydání mrtvoly Alexandra.
Z Pařiže, 13. června. Královna Natalie po-
žádala Rakousko, aby jeho vy slanecv
Bělchradě Dumba provisorní vládu po-
žádal o vydáni mrtvoly královy, pro
niž chce královna dáti zříditi v Biarricci mauso
leum. Královna praviln, že i Mexiko vydalo
mrtvolu císaře Maximiliana a že Srbsko jist
nebude v humanitě státi za Mexikem.
Ministr Teodozovič mrtev.
Z Berlína, 13. června. (Zvl. tel. »N. L.s
»Berl. Tagblatt« sděluje z Bělehradu: Býv alý
ministr Teodorovič dnes zranění
svým podlehl.
Beja Mašínasestr
Alexandr
Maximilian
Teodozovič
Berl
Teodorovič
Bělehrad
Rakousko
Mexiko
Srbsko
Berlín
8
article
Pytva královských mrivol.
Z Bělehradu, 13. června. V protokoleo
pytvě těla krále Alexandra se praví: Mozek
králův jest abnormální, mozkové Blány jsou
ztučnělé a nestejně vyvinuté, jak to býváu
slahomyslných. Páteř není přímá a na Uřech
mistech jsou v ni zjevny uzly. V ohdukčním
protokule těla královny Dragy se praví: »Jizvy
po operaci žláz, zastaralá nefritis a následkem
toho hnisavé rány. V plicíeh zahojené k
verny.«
Zatýkání příbuzných královny Dragy.
Včera došlo v Bělehradě k některým překva
pujícím zatčením z příčin, jež nejsou ještě do-
slatečně vysvětleny. Tak během depoledne byly
obě sestry královny Dragy zatčeny a budou nej
spíše vypovězeny. Odpoledne podebný osud stih
podplukovníka Belju Mašína, jenž byl zatčen
právě v okamžiku, když v přestrojení zn sedlaka
chtěl vyjeti z bran bělehradských na venkovském
voze. Tonto zatčený dán byl pod vojenskou
hlidku. Jaký osud jest jemu urěen, neni známo
ale tvrdí se, že bude nejspiše jen vypovězen
peněvadž není příčin, proč by so mělo sáhnout-
k ostřejším prostředkům.
Pytva
Drag
Mašín
Bělehrad
9
article
Pojistka krále Alezsndra.
Z Bělchradu docházi zpráva, že král Alex
andr byl pojištěn na jeden a půl millionů franků
u pařížské pojišťovací společnosti s výslovným
podotknutím, že pro případ jeho smrti má jedině
manželka jeho Draga právo pojistku si vyzved-
nouti. Komu nyni právo toto připadne, či pro
padá-li vůbec není ještě rozhodnuto a čeká se na
kulanlnost dotyčné společnosti, jak ze zachová
Pobočník Naumovič byl u pojišťovací společnosti
Assicuratione Generali v Terstu pojištěn na 12
tisíc franků.
U rakve královny Dragy.
Z Bělehradu, 13. června. (Zvl. tel. „Nár
Listů“.) Sestrám královny Dragy bylo dovoleno
rezloučiti se s mrtvolou Draginou
Byly v noci přivedeny do konaku, kde mrtvola
oděná bílým hedvábným šatem, spočívala již v
rakvi. Odehrála se potom dojemn
scéna. Mladší sestra omdlela a mu
sila býti z místnosti vynesene
Nočnímu pohřbu nesměly býti se
stry přítomny.
V psacím stolku Alexandrově nalezeno bylo
v hefovosti na 50.000 dinarů, různé dopisya
náčrtek provolání k lidu ohledn
nastolení Nikodema Luněvice,
Jmění královny Dragy obnáší všeho všudy půl
druhého millionu a jest uloženo v Belgi
cké bance.
Naumovič
Drag
Alexandrův
Nikodem
Terst
Bělehrad
Alex
Assicuratione Generali
10
article
Náhled síra Charlesa Dilka.
Náhled síra Charlesa Dilka.
Z Londýna, 13. června. (Zvl. tel.) Anglický
politik sir Charles Dilke včera prohlásil: »Je
patrno, že k revoluci nebylo by došlo
kdyby nebyli bývali spiklenei pře
svědčeni, že Rakousko k volbe
Petra Karadorděviče dá svůj sou
hlas. Neozvalo li se Rakonsko a chová-li se
klidně, minou bělehradské událost
beze všech zápletek. Mám za to,že
Němeecko a Ralkousiko neziakk r o čil-
Dalši zozmluva s Avakumovičem.
Z Pešti, 13. června. (Zvl. del. „Nár
Listů“.) „Bp. Ilirlap“ uveřejňuje inierview svého
bělehradského dopisovatele s novým předsedou
ministerstva Avakumovičem, jenž prý se vy-
jádřil takto: „Všecky velmoei, vyjm
Némecko, prohlásily nám, že poklédaji usdá-
losti v konaku za soukromou zále-
žitost Srbska. Rada obělí kada-
strofy bezpochyby zoufale ee brá-
nila, neboď v nemocmici nalézá se
ted v oštřování neméně než sedum-
náct raměných důsto jmík ů.
Adresát — mrtev.
Z Pařiže, 13. června. (Zvl. tel. „ „Nár
Listg“.) Bratr královny Pragy, Nik osdiem
který prý v Brusselu navštěvoval vojenskou
školu, udržoval tam mil ostný promm ěr
mladou Pařížankou. V polováně května
vrátil se Luněvica do Bělehradu a dopisoval sobě
i odtud se svou milenkou, která ještě ve stře-
dudosttala od něho pohlednici s do-
datkem: „Na brzkou shledanou4“ Den nat
přinášely časopisy zprávy o krvavé udá-
losti. Mladá dáma telegrafovala potem ne-
prodleně: „Nikedem Luněvica v Bělehradě! Te-
legrafuj hned, jsem ustrašena. Manetta.“ Teprve
včera došla pisatelku odpověd. Zněla: „De-
peši nebylo lze doručiti Adr e sá
Luněvíca v Bělehradě je mrtev.
Soud Čecha o událustech bělehradských.
Dilka
Dilke
Petro Karadorděvič
Němeecko
Nik
Pařížanka
Čecho
Londýn
Rakousko
Pešť
Srbsko
Brusel
Bělehrad
ministerstvo Avakumovič
národní Listg
Praga
Niked Luněvica
11
article
Vývoj bělohradských poměrů charakiteristi-
cky nám vyličila známá osobnost pražská, kter
řadu let proživši ve styku se dviot ni s po
lečností tamější, dobře seznala ovzduší.
jež zplodilo revoluci vojska. Detýčná osebno
nám píše:
Události srbské překvapily nejvíce toho
kdo Srby znů. Dobré a sympatické jejich vlast
nosti, srdečnost a pohostinnost utkvěly každém
v milé vzpomínce a nulno míti za to, že jen dlou-
hým psychologickým processem, pokořováním
drážděním, pohrdavosti a nevážením mohla být
připravena chvíle, kdy ruka národa, dynastii
velmi oddaného, v tragickém aktu hubí posle dn
větve svojí dynastie. Bylo by nejvělším neporoz-
uměním situace z dramatu hrůzné noci, kdyby se
usuzovalo na bestialitu národa. Vzepření oněe
zoufalých sil bylo vybičováno — a doba příšt
zase sezná klidnou individualitu lidu. Personiíi
kaci onoho psychologického processu vidím
plukovníku Mašínovi, muži tak příjemném a cha
mantním, srdce tak dobrého — muži, který k
kkrvavé noci prý vedl pomstu důstojnickou
Drama srbské mělo dlouhou exposici, ale krátk
poslodní akty. Osudem Alexandrovým byla Drag
a tragickou vinou Draginou bylo její přihuzen
stvo. Proti bratrovi jejímu musilo důstojnictve
hájiti vážnost královské rodiny. Bylo bělehra
ským skandálem, když Lunjevica ve vykřičenén
domě profanoval hymnu královskou, dávaje
hráti k orgiím; vážnosti krále proti jeho svaku
se ujalo důstojnictvo. To byl začátek konců, když
representanti národa nemohli královské rodině
zapomenout její nevážnost ke královské auto-
ritě... nemollo zapomenuto býti i to, že cho
Mexandrovou musila býti Draga, poněvadž jeh
manželkou nemohl a býti žena jiná.
Srba
Mašín
Alexandrová
Lunjevica
Draginý
12
article
Zdravolní stav královny Nalalie
Z Bukurešti, 13. června. (Zvl. telegram
O zdravotním stavu královny Natalie, která jeste
včera ráno byla přítomna ranním boboslužbám
došly sem z Paříže zprávy znepokojivé: Krá
lovna prý povážlivě ochuravěla nervo-
vou chorobou a jsou prý obavy, že
krílovna malka záchvatům podleh ne
K interviewu s Petrem Karasforděvičem.
Z Londýna, 13. června. (Zvl. telegram.
Ženevský dopisovatel zdejší »Daily Chroni
ele« trvá navzdor všemu dementování na původ
ním svém tvrzení, že prine Petr Karia doo-
děvič dopodrrobna věděl o osn -
vamném spiknutí, tragický výsledekže
však ho překvapil. Doufat prý, že krá
Alexandr dá si řtci a že odd e bséře s
buď do vyhnaniství nebo vzdá s
trůmu. Prince Pelra prý podporuj
jak Rusko tak Italie.
Ženevský korrespondent »Daily Mail« za
rozmluvy své s prelendentem zvěděl, že prý
spiknutí bylo sosnováno teprve týden
před katastrofou.
Petro Karasforděvič
Kario
Alexandr
Bukurešť
Paříž
Londýn
Rusko
královna Natalia
13
article
Kandidáti království.
Z Bělehradu, 13. června. (C. B. uh.) ve
skupštině přiští ponděli bude se hlasovati přede-
vším o příští vládní fermě. Přijme li se králov
ství, což je možno, bude prohlášen kandidát na
království. Poslední dny pozoroval se čilý re
publikánský ruch, zvláště v kruzích inte
ligentního obyvalelstva. V kabinetu jmenuje se jeho
zastancem ministr spravedlnosti Živkov ič.
avšak proto přece bude prohlášeno nejspíš královstv
prolože republikánská vládní forma znesnadno
rala by zahraniční poměry. Prohlášení ono stane
se asi jednohlasně. Dělá se prý propaganda pro
černohorského prince Mirka, ba vyskytl se také
prelendent jmenem Lazarovič, jenž odvo
lává se na svůj původ ze staré carské rodiny
srbské a jehož by rády kandidovaly zbytky
obrenovičské strany. Avšak tito více méně fan
tastičtí kandidáti poslední chvili sami zajdou
Prohlášení krále Petra Karadorděviče
jest již proto jistým, že mysli se, že velmo
ho ochotně a záhy uznají.
Pera Todorovič, redaktor »Malých Novin«,
jenž byl u krále Alexandra velice oblíben
prchl do ciziny a »Noviny« přestaly vycházeli
Mirek
Lazarovič
Petro Karadorděvič
Todorovič
Bělehrad
Malá novina
14
article
Prohlášení srbské kolonie berlinské.
Z Berlina, 13. června. Berlínská kolonie
srbská vydala oto prohlášení: Nelitmuj em
toho, co se stalo. Král v posledních letech po
čínal si tak, že katastrofa byla nevyhnutebna. Ke
spiknutí zavdal vlastně podnět sňatek králův
s Dragou Mašínovou, nedávný státní převrat a n
slýchaný terrorismus, za něhož byly minvulél volb
provedeny. A po zvěsti o úmyslu, prohlási
králem bratra královnina, praskla přeplněná na
doba. Také Luněvica je nymí mrtev a Pet
Karadorděvič bude naším králem
Francouzský tisk o bělehradských událostech
V Paříži způsobila zpráva o krvavé tragéi
bělehradské ohromnou sensnci. Večerní listy —
zejmena »La Patrie« — přinášející první depss
z Bělehradu, Vídně a Kulinamn. R. šly na dračku
Články žurnálů francouzských zní dosti reser
vovaně a ponejvíce se omezují listy na vylíčen
hrůz bělehradských. Vzpomíná se dvojího po
bytu zavražděného krále Alexandra v Paříži
kde však mladý panovník nezanechal zvláštního
dojmu.
Mašínův
Berlín
Paříž
Bělehrad
Vídeň
Le Patria
Peto Karadorděvič
15
article
»Le Temps« píše na úvodním místě pot
titulem »Konec dynastie«, že událost bělehradské
je nenadálá, ale přece ne zeela nepředvídaná
Spiklenci vojenští odpověděli krvavě na konsti
tuční státní převrat mladého krále a nespokojil
se pouze jeho odstraněním nebo odřeknutíms
trůnu, musili mít smrt, řídíce se výrokem revo
lučního terroristy z r. 1793 »jen mríví se ne-
vracejí«. »Temps« líčí dlouhý boj obou dynasti
Obrenovičů a Karaďorděvičů. Boj je skončen
vyhlazením rodiny Obrenovičů — není již
soupeřů.
aL' Eeladr« čeká na vysvětlení hrů
bělehradského konaku. Mysli, že udál ost avzbud
ve světě ríce hrůzy nežli překvapení. Mladý krá
byl více jak nepopulární, zejmena svým man
želstvím stal se neoblibeným a hro madil osudn
chyby, jež vrcbolily v posledním úslavním pře
vralu. Syn Milanův způsobil nebezpečí a riskova
smrt, jež přišla za okolností strašných, nerí-
daných i v krajích balkánských, kde střelba je
dosti zběžným prostředkem politickým. Kara-
dorděvičové jeou blízei Rusku i Francii, různé
okolnosti vzbuzují naději, že vlivy ruský i fran-
couzský prospěšně se vyvinou v Bělehradě.
Obrenovič
Karadjordjevič
Eeladr
Milanův
Kara
Rusko
Francie
Bělehrad
Le Temps
16
article
Ma Liberté« soudí, že Rakousko muso
želeti revoluce bělehradské, jež znamená po-
silnění panslavismu na Balkáně, doufá však, že
bude ve věcech východních jednati nadále
v úplné dohodě s Ruskem. Bělehradská krvari
vzpoura je dle »Liberté« obrazem zdivočelých
mravů východních. Karaďorděvičové jsou znám
jako přívrženci Ruska, je však jislo, že v Petro
hradě nebylo učiněno nic, co by přispělo k roz
luštění srbské olázky dynastické takovým způ-
sobem, jak se to událo v noci na 11. června.
»La Patrie« uveřejňuje mimo jiné té
interview s princem Božidarem Karaďorděvičem
bratrancem příštího krále srbského, jenž bydl
v Paříži a jenž je znám též v literárních
uměleckých kruzích. Prine přičitá hlavní vinu
královně Draze, jež byla nenáviděna srbským
-lidem. S politického stanoviska prohlásil prine
že Karnďorděvičové jsou spřizněni s ruským
dvosem a že jejich politika nebude protiruská
Pro zajímavost připomínáme, že prine Božidar
Karaďorděvič přeložil několik básní Vrchlickéh
do frančiny.
Karadjordjevič
Ma Libertý
Rakousko
Balkán
Rusko
Petra hradit
Paříž
Le Patria
Božidar Karadjordjevič
17
article
Hlasy časopisecké.
Hlasy časopisecké.
Ze Solie, 13. června. (» Ag. Telegr. Bulg.«)
Události v Bělehradě způsobily zde ve všeci
kruzích hlubokou bolest. Vláda oznámila svým
zástupcům za hranicemi, že Bulharsko nepo
nikne ničeho, co mohlo by činiti Srbsku ne
snáze.
Z Petrohradu, 13. června. (C.-B.) »Birž
Vědomosti« uveřejňují článek o událostech
bělehradských, ve klerém praví bolestně dojaty.
že starý bělehradský konak byl zaplaven proudy
krve a dynastie Obrenoričů vyhlazena v jedne
noci s povrchu země. Jen v kronikách geniál
ního anglického dramatika nalezají se mísla.
která tragičností podobají se událostem, které
včerejší noc vnesla do dějin srbského národa.
Z Petrohradu, 13. června. (C. B.) »J. d
St. Petersbourg« píše: Děsné události
bělehradské způsebily velké pohnutí v Rusku,
kdy interesují se vším, co týká se zájmů srb-
ského národa. Kdy kde prolévána v Srbsku
krev, vždy vzbudilo to v Rusku účastenství,
tím více však teď, kdy král a královna spřáte-
leného státu stali se obětí hrozně smrti. Dynastie
Obrenovičů, tak úzce spojená s dějinami srb-
ského národa, nyní vyhynula. Rusko přeje, by
Srbsko tuto těžkou krisi brzo překonalo a jeho
národní život vyvinoval se pokojně směrem, jeji
vykazují srbskému národu jeho vlastenectví
smysl pro hlavní zájmy.
Obrenovič
Bělehrad
Bulharsko
Petrohrad
St . Petersbourg
Rusko
Srbsko
18
article
Některé noviny, také »Svět«, jsou sla
rostlivy o domácí poměry srbské a nedůvěřuj
zprávám, že je tam všude klid. »N. Vrem ja
naproti tomu praví, že pro vnitřní poměry ne
třeba se vážně znepokojovati. Ještě méně jes
obav, že bělehradské události mohly by působit
na průběh zahraničné politiky mimo srbské hranice
Jako Rakousko-Uhersko tak i Rusko vyčká, na čem
ustanovi se zástupci srbského národa. Na tuto
obecnému míru tak příznivou situaci působila
bezpochyby smlouva obou těchto mocností.
uzavřená v roku 1897. Bude-li zvolen králem
Petr Karadorděvič, jeho uznání mocnostmi ne
setká se s nižádnými nesnázemi. »Peterb
Vědomosti« soudí, že poslední léta vlády
krále Alexandra nepřinesla Slovanstvu a balkán
skému poloostrovu nic reálního. Rychlý postu
chyb prozrazoval špatný konec. Ruské noviny
by jednaly neprozřetelně, kdyby chovaly se o
mítavě k nové dynastii, jež je spojena s Ru-
skem úže, než rodina Obrenovičův. Při všl
hrůze nad krveprolitím bělehradské události
musí se posuzovati také se slanoviska ruských
zájmů, jež dosud nejsou nikomu zadány. »Svět-
mysli, že mohlo by dojíli k obsazení Bělehradu
Rakouskem, kdyby v Srhsku nastaly zmatky.
Karadorděvič
Obrenovičův
RakouskoUhersko
Rusko
Bělehrad
Rakousko
Světmysl
19
article
Telegrafické a felefonické zprávy.
Z Bělehradu, 13. června. (C.B.) Noc mi
nula klidně. Jizda a pěchota hlídkují v ulicích
Nálada obyvatelstva jest klidná. Jen pro Alex
andra jeví se ojediněle soustrast. Hlavní zájem
obraci se nyní k zasedání skupštiny, které za-
počne zejtra. Volba Karaďorděviče pokládá s
za zeela jistou, ale myslí se, že také černo
horský prine Mirko dostane několik hlasů. Oje
diněle objevuje se také smýšlení republikénské
Ve všeobecné zadostučinění nad zdarem státníh
převratu mísi se stísněnost a jakási obava
příčině příštích vnitřních politických události
zejmena v příčině ciziho zakročení, které po
kládá se za možné. Vyhlášky na rozích přípo
minají obyvatelstvu ustanovení zákona, že pě
dní před zahájením skupštiny a po dobu zase
dání nesmí se konati nijaké schůze a obecen
stvo vyzývá se, aby poslouchalo zákonů. —
»Srbské Novine« uveřejňují výnos ministra vo
jenství, kterým jmenuje se několik nových ve
litelů vojska a někteři dosavadní velitelé zbavuj
se svých míst.
Z Bělehradu, 13. června. (C.-B.) Pověst
že nášská posádka ozbrojena a připraven
k válne, táhne na Bělehrad, prohlašuje se z of-
ciální strany za úplně bezpudstatnou. V cel
zemi panuje vzorný pokoj a pořádek.
andra
Mirka
Bělehrad
20
article
Z Pešti, 13. června. (C.-B.) »Bp. Hirlape
uveřejňuje rozmluvu svého bělehradského dopi
sovatele s předsedou ministerstva Avakumo
vičem, jenž prý pravil: Od mocností, vyjí
majíc Německo, máme prohlášení, že událost
pokládají se za vnitřní záležitost Srbska. Zdá
se, že mnoho oběti attentátu bránilo se zoufale,
neboť v nemocnicích ošetřuje se 17 raněných
důstojníků. Avakumovič prohlásil dále, že as
nikdo z účastníků při attentátu nebude stíhán,
poněvadž attentát pokládá se za hoj, v němž
padlo mnoho úločníků. Jmění královny Dragy
páčí se na 5 millionů franků, uložených ponej-
vice ve francouzských bankách. Praví se, že
tolo jmění bude státem arbským požadováno,
poněvadž bylo státu odleizeno.
Z Cařihradu, 13. června. (C.-B.) Zpráva
zavraždění srbskéko krále a královny zdrtila
dvorní kruhy. V prvním okamžiku zařizena do
konce i přísnější strážní služba v Jildiz -kiosku
a vydán rozkaz, aby rozmnožily se vojenské
stráže na srbských hranicích. Včera nevěděl
u dvora a na Portě, jak zachovati se k srh-
ským událostem a případnému prohlášení prinee
Pelra Karaďorděviče srbským králem. Dne
proslýchá se v kruzích Porty následkem zpráu
některých tureckých vyslanectev a vývodův z
hraničných novin, že přidruží se k obecnému
posudku a postaven.
Zdejší diplomatické kruhy soudí souhlasně
netojde-li v Srbsku k domácím nepokojům, že
změna dynastie provede se bez vnějších kom
plikací.
Cařihradské noviny — jak obyčejně —
nesmějí psát o zavraždění, nýbrž pouze o smrt
královských manželů srbských.
Bp
Avakumovič
Drag
Pešť
Německo
Srbsko
Cařihrad
Jildizstán
Pelr Karadjordjevič srbský král
zavražděný srbskéko král a královna
21
article
Dosavadní srbský vyslanec Grujič o
cestuje nejspíš jako senator k volbě krále d
Bělehradu.
Z Bělehradu, 13. června. (C.- B.) »Na
rodni List« pojednává o tom, zda by s
hodila Srbsku spíš monarehie nebo re
publika a soudi, že v Srbsku není potřeb
ných podmínek k zřízení republiky. Zvlášť li
při nejvělší svobodě musí být rozvážný a nesm
přáti politickým hádkám. Také zeměpisná po
loha Srbská nehodí se pro republiku a konečně
musilo by soublasiti s ni také vojsko, čehož
není. Prohlášením republiky propadlo by Srbsko
nejen domácím zápletkům, ale také mnohem
horším věcem.
V jiném článku dovozuje list, že Srbsk
má jen dvě národní panovnické rodiny: Obr
noviče a Karaďorděviče. Po záhubě Obrenovičo
zbyli pouze Karaďorděviči jako jediná srbská
dynaslie. Většina lidu a vojska je pro Kara-
dordeviče a proto ho sluší zvoliti. Jiná volb
způsobila by mísení se velmoci do srbskýeh
záležitostl.
Z Bělehradu, 13. června. (Zeit.) Vycház
nyní na jevo, že zavražděný minist. předseda
Markovič hodinu před katastrofou byl v konaku
kde ho král vyzval, aby dal zatknouti vůdce
všech stran a aby učinil potřebná epatření
protože bojí se spiknutí a úkladů. Markovič o
větil, že tak neučiní a když královna opakovala
tuto žádost, dupnuvši nohou, řekl Markovič, že
si věc rozmysli. Přišed domů, telefonoval králi.
že odstupuje. Nyní se konstatuje, že sku
tečně královský kuchať chtěl královsk
manžele otráviti a že byl popraven.
Grujič
Vycház
Markovič
Bělehrad
Srbsko
Kara
d Bělehrad
Zeit
22
article
Z Vídně, 13. června. Bylo zde nemile po
zorováno, že z Berlína šírí se zprávy, jako by
mezi vídeňským kabinetem a dvorem a mezi ru
ským kabinetem a dvorem byly neshody o věcech
srbských, jak pekud se týče osoby kandidáta pro
královský trůn, tak pokud se týče meritorního
postupu dalšího. Ještě větší nevoli vzbudile
faktum, že z Berlína stala se nabídka vyrovnat
vyhájeně neshody mezi Petrohradem a Vídní. Vše
to jest nepopíratelným důkazem, že v Berlině
shodu Ruska s Rakouskem vídí neradi a že činí
seč jsou, aby ji zkalili. Úmysl tento jest zde po
zerován. Konstatuje se, že žádných neshod mez
oběma státy a oběma vládami ve příčině srbskýel
zále žitostí neni.
Z Cařihradu, 13. června. Kandidátem pro
presidium skupštiny je bývalý ministr Ribara
Professor vysoké školy Skerlič, který chtěl vyblá
siti republiku, byl zatčen.
Z Cařihradu, 13. června, Sultán byl zprávou
o zavraždění srbských manželů úplně zdrcen
Nařídil, aby cařihradské listy ozná
mily pouze, že král Alexandr ze
mřel přirozenou smrtí a neuveřej
nily ničeho o zavraždění královny
Dragy
Z Bělehradu, 13. června. V konaku mešk
právě vládní komise, aby převzala archiv králův
Všichni bývalí ministři byli dáni do disposice
Jmění královských manželů obnáší prý několik
millionů a má připadnouti státní pokladně.
Vídeň
Berlín
Petrohrad
Rusko
Rakousko
Cařihrad
siti republika
Bělehrad
vysoký škola Skerlič
23
article
Z Bělehradu, 13. června. Dopisovatel „N
Fr. Presse“ praví, že určitá prohläšení cizíc
velmoci prostřednictvím vyslanců došla jenon
z Vidně a Paříže. Hr. Goluchowski a Deleasse
scuhlasně praví, že není příčiny k intervenci
Coluchowski učinil však k tomu výhradu pro ten
připad, kdyby byl zvolen králem někdo jiný nežl
Karadorděvič.
Z Berlina, 13. června, „Borliner Tagblat
sděluje z Říma: Petr Karaďorděvíč prohlásil do
pisovateli časopisu „Tribuna“, že dynastie Kara
dorděvičova jest pravou dynastií lidovou, kter
nemá jiného cíle, nežli že chce chrániti práv
národa. Karaďorděvič pravil: Neodstoupím ne
zadatelná práva svých synů na trůn nikomu
ať jest to kdokoliv.
Z Pešti, 13. června. Redaktor „Pesti Naplo
měl rozmluvu s rak. legačním radou Němesen
v Bělehradě, který prohlásil, že rakousko- uher
ský vyslanec obdržel sdělení o krvavých událo
stech následující diplomatiekou notou: „Mez
králem a královnou vznikla včera prudká hádka
Vojsko musilo zakročiti a při této příležitosti po
zbyli král i královna života. Ze členů všech stran
byla zřizena zatímní vláda. Vláda se vynasnaži
zachovati pořádek.
Rakousko-uherský vyslanec v Bělehrad
který již ráno o 147. zvěděl, co se stalo, zasla
Goluchowský
Deleass
Borliner
Karaďorděvíč
Pest Napnout
Bělehrad
Paříž
Hradec
Berlín
Řím
Pešť
N Francie
Presse
Karo
Němesen
mez král a královna
24
article
ihned telegram zahraničnímu úřadu rakouskému.
který však nebyl u bělehradského poštovního
úřadu přijat. Byl pak teprve o 1/28. expedován z
Zemuně.
Z Vidně, 13. června. Na dnešek svolán
schůze srbských studentů, ve které má být
usneseno, odeslati telegram skupštině. V telegra-
mu chtějí studenti vysloviti se pro republiku.
Z Bělehradu, 13. června. Zdejší bulharský
vyslanec dostal ze Sofie pokyn, aby vůči nové
vládě, jakož i vládě nového krále zachoval s
stejně, jako zástupce ruský.
Z Bělehradu, 13. června. Proslýchá se, z
studenti v ponděli před skupštinou budou de-
monstrovati pro republiku, kterouž pokládaji
vzhledem na rozhárané poměry stran za jedině
vhodnou, aby soustředila všechny intelligentn
živly.
Z Bělehradu, 13. června. Dopisovatel sN
W. Tagblattu« sděluje svému bistu : Zdánlivě
jest mezi jednoflivými členy vlády jednomysl-
nost. Mluvil jsem několikráte s ministry a nabyi
jsem dojmu, že Srhsko jdle vatříc novým zmai-
kům. Ministři si navzájem nedůvěřují, kaží
pracuje po tajmu pro své tajně plány. V Běl
hradě mají republikáni mnoho steupeneů. Armáda
pravděpodpbně bude činiti nátlak při volhě král
pro Petra Karaďorděviče. Pluk 6. a 7., který
měl hlavní účastenství při krvavém převratu
který prohlásil Karaďorděviče králem, mají
pondělí hotovost. Armáda jest nástrojem ra-
dikálů.
Ze Ženevy, 13. června. Proslýchá se, že Pe
Karadorděvič, kdyby byl zvolen králem, ihne
odjede do Vídně a že bude žádati u císaře z
slyšení. Doufá, že mu bude audience povolena.
(Další zprávy viz mezi telegrammy.)
Sofie
Petro Karadjordjevič
Karadjordjevič
Bělehrad
Běla hradit
Ženeva
Vídeň
25
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 13. června. (Politická si-
tuace v Uhrách) se nezlepšila ani během
uplynulého již šestého týdne od počátku
mimozákonního stavu. Kritické známky jeví s
jak na straně opposiční, tak i ve straně vládní.
Přes to, že v opposičních stranách pozorují seiu
a tam neshody, má parlamentní jejich činnost
dosud veliký vliv na smýšlení venkova. Naproti
tomu ve vládní straně zavládlo rozladěni a jest
jen silné ruce Szellově co děkovati, že se stran
drží dosud pohromadě. Hlavním tmelem různých
likerálních frakci ve vládní straně jest přízeň,
jíž se osoba Szellova těší na všech stranách, Al
i tento vliv má své meze a nemá-li nastati
rozkol, jest třeba rychlého rozřešení parlamentní
krise. Že však ani sám Kol. Szell nemá už
pevnou víru, že se v mu brzku podaří krisi
rozřešiti, o tom svědčí slova, jež prý prones
v důvěrném rozhovoru v jedné z posledních
scbůzí národohospodářského výboru sněmovního.
Vyjádřil se prý v kruhu některých přátel, ze
neví sám, budc-li míti čest aby vy-
rovnacípředlohy hájil také ve sně
movním plenu.
Praha
Uhry
26
article
Dnes, po poradě s hr. Apponyem a Andras-
sem, odejei Kol. Szell do Vídně, jednak aby
podal panovnikovi zprávu o situnci v Uhrách.
jednak aby se prý dohodl s rakouskou vládou
stran cukerních otázek. V Pešti přikládá se všal
této nejnovější vídeňské cestě Szellově větší vý
znam, neboť se očekává, že po jeho návratu na
stane v Uhrách jakýsi rozhodný obrat, nezdrží-
ho na čas poslední události bělehradské
V Praze, 13. června. (Změna v politi
cké správě haličské.) V pátek dne 12.
t. m. rozloučil se býv. místodržitel hr. Pininská
s úřadnictvem místodržitelstva. Jménem úřad-
níků oslovil hraběte vicepresilent Lidl, jenž po-
děkoval za vlídné jednání odstupujícího šef
zemské správy a nabídl mu na památku obraz
malíře Malezewského, jehož prací hr. Pininski
velice si váží. Hr. Pininski ve své odpovědi opře
se tvrzení, že politické úřadnictvo v Haliči nejevi
dosti ochoty a píle při vykonávání svých povin
ností. Množství nevyřízených akt nebylo zaviněn
nodbalostí úřadnictva, nýbrž tím, že politick
agenda se strašně rozmnožila, ale stav úřadni-
otva zůstává starý. Pokládá za hlavní povinno
svého nástupce, aby se domohl nápravy v tomi
směru. Po úřadnictvu místodržitelském rozloučil
se s hr. Pininským náčelníci zemské školní rady.
zemského výboru a všech státních úřadů lvov
ských, po nichž přijati i zástupcové městské rady
a předních spolků a korporací. Timto slavnostním
aktem zakončena místodržítelská činnost hr. Pi-
ninského.
Malezewský
Vídeň
Uhry
Pešť
Praha
Hradec
Halič
vicepresilent Lidl
27
article
V Praze, 13. června. (Nepokoje v Ch or-
vatsku.) Vláda hr. Khuena-Hédervára učinila
v Záhřebě rozsáhlá policejní opatření v den Bo-
žiho Těla, poněvadž se nadála nových demon-
strací. Slavnostní průvod vykonán však s ob-
vyklou pompou za úplného klidu, jenž nebyl po
rušen aní v hodinách odpoledních. O nepokojíeh
docházejí však ještě zprávy z venkova. Zejmen
v Zagorji není ještě ticho. Tyto dni přitáhl
sedláci k zámku hr. Bombella v Zugravě, žá-
dajíee za vydání choti bánovy, jež se dle jieh
demnění skrývala v zámku. Odtáhli ovšem s ne-
pořízenou a demonstrovali pak ve vsi, kdež při-
nutili jakéhosi pekaře Wunderlicha, aby se při-
sahou zavázal, že nikdy už nebude míti nic spo
kečného s Maďary. V Kruševici byla zapálen
sýpka statkáře Koče; povolána na posnoc ška
drena hulánů a zatčeno prý více osob, podezře-
lých ze žhářství.
K povážlivějším demonstracím došlo dne 10
t. m. ve Varaždíně, kdež po zádušní mšiz
dva padlě chorvatské sedláky demonstrovalo ai
3000 lidí proti maďarským nápisům. I zde se po-
duřilo policii spolu s vojskem demonstranty roz
prášiti, při čemž zatčeno mnoho osob. Také z Pn
meří docházejí ještě zprávy, že mezi tamníml
dem nenastalo utišení.
V Záhřebě zatím vláda poutá dále veřejný
tisk. Proti hlavnímu redaktoru „Obzoru“, posl
Derenčinu podána žaloba pro pobuf ování. Re
daktoři „Hrv. Prava“, Zoček a Peršič byli zatčen
a dělnický list „Hrv. Radnik“ byl zastaven
Taktéž zastaveno další vydávání měsíčniku „HIr .
Wunderlich
Maďar
Peršič
Praha
Záhřeb
Zagorja
Varaždín
Ch or
Bo
28
article
Misao“, poněvadž měl za odpovědného redaktor
sazeče, který prý nemá sehopnosti, aby moh
posuzovati obsahi statí v časopise uveřejňovaných
List smí vycházeti dále, až oznámí jiného, in-
telligentního redaktora. Rozumí se, ž
oratření toto příčí se zákonu, jenž připouští z
odpovědného redaktora každého svéprávného
zachovalého občana.
Jedna dobrá známka se objevila u záhřeh-
ské tiskové policie. Počiná se styděti své
konfiskačníprax e. Ale od poznání hříchu