ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 05838130-70b8-11dc-90d9-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 28 celkem · entity: person 65, place 83, org 21, work 7
1 masthead
Strana 2.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
14. června 1903.
4 masthead
Číslo 161.
5 article
vštěvu své vdané deery, která právě nalézala se v šestineděli. Důstojník přivolil, poručil však dvěma vojákům, by choť Markowičo v doprovázeli Zatím, co důstojník dával vojákům při slušné rozkazy, zmizel Mar kcowviicč. P dlouhém hledání a pátrání v celém ddomě na lezli ho vojáci ve sklepě, přiikrče- ného ke zdi. Důstojník vzkřiilkl na nělho: »Teď tě sprovodlímm se swvétta!- Markovič: »A já jsem generálem mimisiterským pře dsedou a dám tě zastřelitl« Po-těchto slovech ohtěl se Markovič vrhnonti na důstojníka, tenito však jej s kiodlil třiemi ranami z revodlveriu. Nato vyšel důstojník z domu, před nímž naku pády se davy obyva teilisitv a. Spattřiv je, volal: »Ilojtovol Markovič je matesle Lid vypukl pak v provolávání sdláv y vio ji si ku a Pedru Karadordlě vicčji.
kcowviicč Markovič Karadordl
6 article
Jak je v Bělehradě? Na zahraniční žurnalisty působí velice pří- znivě, že telegramy odesílají se rychle a ben censury. Vůbec jest nyní v zemi naprostá sro- boda. Veřejné místnosli se však zavírají o 10 hod. noční. Smutným dojmem působí dům ro- diny Lunevičovy, který jest střežen vojskema jediný, jenž není prapory ozdoben. Zástupcově listů žúdali za dovolení navštiviti konak, nedo- stalo se jim však svolení. Napřed prý musíse uvésti vše do pořádku. Ze Zemuna telografuje nám přitel našeho listu v 7 hod. 30 min. večer: Hlavní intores oby- vatelstva běluhradského obraci se ku pondělní schůzi skupšliny. Peir Karaďorděvič má většinu hlasů zejištěnu, ačkoliv zhusta vyslovováno i jméno Mirkovo. V městě panuje naprostý klid, jen malé hlídky udržuji pořádek na ulicích. Na nárožích ulie vyvěšeny plakáty městského za- stupitelstva, v nichž se upozorňuje, že v době zasedání skupštiny nejsou dovoleny schůze a tá- bory lidu v okolí na dvacet kilometrů. Včera, 12. června zapálilo několik mlediků na návrší mo- hrtnou hranici a provolalo budoucimu králi slávu.
Karadjordjevič Mirkův Bělehrad
7 article
(Okolnost tato zavdala asi podnět k pověstem o požáru Bělehradu. Pozn. red.) Z PařížeodNataliedošla žádos za vydání mrtvoly Alexnndra. Ex- humace bude najisto povolena. Za- tčenobylobéhem dnešního dne pět osob a to tři z příbuzenstva Drag major Beja Mašínasestry její; druhé dvě osoby pro podezřeni, že agito- valy proti některým členům mini- sterstva. Žádost Natalic za vydání mrtvoly Alexandra. Z Pařiže, 13. června. Královna Natalie po- žádala Rakousko, aby jeho vy slanecv Bělchradě Dumba provisorní vládu po- žádal o vydáni mrtvoly královy, pro niž chce královna dáti zříditi v Biarricci mauso leum. Královna praviln, že i Mexiko vydalo mrtvolu císaře Maximiliana a že Srbsko jist nebude v humanitě státi za Mexikem. Ministr Teodozovič mrtev. Z Berlína, 13. června. (Zvl. tel. »N. L.s »Berl. Tagblatt« sděluje z Bělehradu: Býv alý ministr Teodorovič dnes zranění svým podlehl.
Beja Mašínasestr Alexandr Maximilian Teodozovič Berl Teodorovič Bělehrad Rakousko Mexiko Srbsko Berlín
8 article
Pytva královských mrivol. Z Bělehradu, 13. června. V protokoleo pytvě těla krále Alexandra se praví: Mozek králův jest abnormální, mozkové Blány jsou ztučnělé a nestejně vyvinuté, jak to býváu slahomyslných. Páteř není přímá a na Uřech mistech jsou v ni zjevny uzly. V ohdukčním protokule těla královny Dragy se praví: »Jizvy po operaci žláz, zastaralá nefritis a následkem toho hnisavé rány. V plicíeh zahojené k verny.« Zatýkání příbuzných královny Dragy. Včera došlo v Bělehradě k některým překva pujícím zatčením z příčin, jež nejsou ještě do- slatečně vysvětleny. Tak během depoledne byly obě sestry královny Dragy zatčeny a budou nej spíše vypovězeny. Odpoledne podebný osud stih podplukovníka Belju Mašína, jenž byl zatčen právě v okamžiku, když v přestrojení zn sedlaka chtěl vyjeti z bran bělehradských na venkovském voze. Tonto zatčený dán byl pod vojenskou hlidku. Jaký osud jest jemu urěen, neni známo ale tvrdí se, že bude nejspiše jen vypovězen peněvadž není příčin, proč by so mělo sáhnout- k ostřejším prostředkům.
Pytva Drag Mašín Bělehrad
9 article
Pojistka krále Alezsndra. Z Bělchradu docházi zpráva, že král Alex andr byl pojištěn na jeden a půl millionů franků u pařížské pojišťovací společnosti s výslovným podotknutím, že pro případ jeho smrti má jedině manželka jeho Draga právo pojistku si vyzved- nouti. Komu nyni právo toto připadne, či pro padá-li vůbec není ještě rozhodnuto a čeká se na kulanlnost dotyčné společnosti, jak ze zachová Pobočník Naumovič byl u pojišťovací společnosti Assicuratione Generali v Terstu pojištěn na 12 tisíc franků. U rakve královny Dragy. Z Bělehradu, 13. června. (Zvl. tel. „Nár Listů“.) Sestrám královny Dragy bylo dovoleno rezloučiti se s mrtvolou Draginou Byly v noci přivedeny do konaku, kde mrtvola oděná bílým hedvábným šatem, spočívala již v rakvi. Odehrála se potom dojemn scéna. Mladší sestra omdlela a mu sila býti z místnosti vynesene Nočnímu pohřbu nesměly býti se stry přítomny. V psacím stolku Alexandrově nalezeno bylo v hefovosti na 50.000 dinarů, různé dopisya náčrtek provolání k lidu ohledn nastolení Nikodema Luněvice, Jmění královny Dragy obnáší všeho všudy půl druhého millionu a jest uloženo v Belgi cké bance.
Naumovič Drag Alexandrův Nikodem Terst Bělehrad Alex Assicuratione Generali
10 article Náhled síra Charlesa Dilka.
Náhled síra Charlesa Dilka. Z Londýna, 13. června. (Zvl. tel.) Anglický politik sir Charles Dilke včera prohlásil: »Je patrno, že k revoluci nebylo by došlo kdyby nebyli bývali spiklenei pře svědčeni, že Rakousko k volbe Petra Karadorděviče dá svůj sou hlas. Neozvalo li se Rakonsko a chová-li se klidně, minou bělehradské událost beze všech zápletek. Mám za to,že Němeecko a Ralkousiko neziakk r o čil- Dalši zozmluva s Avakumovičem. Z Pešti, 13. června. (Zvl. del. „Nár Listů“.) „Bp. Ilirlap“ uveřejňuje inierview svého bělehradského dopisovatele s novým předsedou ministerstva Avakumovičem, jenž prý se vy- jádřil takto: „Všecky velmoei, vyjm Némecko, prohlásily nám, že poklédaji usdá- losti v konaku za soukromou zále- žitost Srbska. Rada obělí kada- strofy bezpochyby zoufale ee brá- nila, neboď v nemocmici nalézá se ted v oštřování neméně než sedum- náct raměných důsto jmík ů. Adresát — mrtev. Z Pařiže, 13. června. (Zvl. tel. „ „Nár Listg“.) Bratr královny Pragy, Nik osdiem který prý v Brusselu navštěvoval vojenskou školu, udržoval tam mil ostný promm ěr mladou Pařížankou. V polováně května vrátil se Luněvica do Bělehradu a dopisoval sobě i odtud se svou milenkou, která ještě ve stře- dudosttala od něho pohlednici s do- datkem: „Na brzkou shledanou4“ Den nat přinášely časopisy zprávy o krvavé udá- losti. Mladá dáma telegrafovala potem ne- prodleně: „Nikedem Luněvica v Bělehradě! Te- legrafuj hned, jsem ustrašena. Manetta.“ Teprve včera došla pisatelku odpověd. Zněla: „De- peši nebylo lze doručiti Adr e sá Luněvíca v Bělehradě je mrtev. Soud Čecha o událustech bělehradských.
Dilka Dilke Petro Karadorděvič Němeecko Nik Pařížanka Čecho Londýn Rakousko Pešť Srbsko Brusel Bělehrad ministerstvo Avakumovič národní Listg Praga Niked Luněvica
11 article
Vývoj bělohradských poměrů charakiteristi- cky nám vyličila známá osobnost pražská, kter řadu let proživši ve styku se dviot ni s po lečností tamější, dobře seznala ovzduší. jež zplodilo revoluci vojska. Detýčná osebno nám píše: Události srbské překvapily nejvíce toho kdo Srby znů. Dobré a sympatické jejich vlast nosti, srdečnost a pohostinnost utkvěly každém v milé vzpomínce a nulno míti za to, že jen dlou- hým psychologickým processem, pokořováním drážděním, pohrdavosti a nevážením mohla být připravena chvíle, kdy ruka národa, dynastii velmi oddaného, v tragickém aktu hubí posle dn větve svojí dynastie. Bylo by nejvělším neporoz- uměním situace z dramatu hrůzné noci, kdyby se usuzovalo na bestialitu národa. Vzepření oněe zoufalých sil bylo vybičováno — a doba příšt zase sezná klidnou individualitu lidu. Personiíi kaci onoho psychologického processu vidím plukovníku Mašínovi, muži tak příjemném a cha mantním, srdce tak dobrého — muži, který k kkrvavé noci prý vedl pomstu důstojnickou Drama srbské mělo dlouhou exposici, ale krátk poslodní akty. Osudem Alexandrovým byla Drag a tragickou vinou Draginou bylo její přihuzen stvo. Proti bratrovi jejímu musilo důstojnictve hájiti vážnost královské rodiny. Bylo bělehra ským skandálem, když Lunjevica ve vykřičenén domě profanoval hymnu královskou, dávaje hráti k orgiím; vážnosti krále proti jeho svaku se ujalo důstojnictvo. To byl začátek konců, když representanti národa nemohli královské rodině zapomenout její nevážnost ke královské auto- ritě... nemollo zapomenuto býti i to, že cho Mexandrovou musila býti Draga, poněvadž jeh manželkou nemohl a býti žena jiná.
Srba Mašín Alexandrová Lunjevica Draginý
12 article
Zdravolní stav královny Nalalie Z Bukurešti, 13. června. (Zvl. telegram O zdravotním stavu královny Natalie, která jeste včera ráno byla přítomna ranním boboslužbám došly sem z Paříže zprávy znepokojivé: Krá lovna prý povážlivě ochuravěla nervo- vou chorobou a jsou prý obavy, že krílovna malka záchvatům podleh ne K interviewu s Petrem Karasforděvičem. Z Londýna, 13. června. (Zvl. telegram. Ženevský dopisovatel zdejší »Daily Chroni ele« trvá navzdor všemu dementování na původ ním svém tvrzení, že prine Petr Karia doo- děvič dopodrrobna věděl o osn - vamném spiknutí, tragický výsledekže však ho překvapil. Doufat prý, že krá Alexandr dá si řtci a že odd e bséře s buď do vyhnaniství nebo vzdá s trůmu. Prince Pelra prý podporuj jak Rusko tak Italie. Ženevský korrespondent »Daily Mail« za rozmluvy své s prelendentem zvěděl, že prý spiknutí bylo sosnováno teprve týden před katastrofou.
Petro Karasforděvič Kario Alexandr Bukurešť Paříž Londýn Rusko královna Natalia
13 article
Kandidáti království. Z Bělehradu, 13. června. (C. B. uh.) ve skupštině přiští ponděli bude se hlasovati přede- vším o příští vládní fermě. Přijme li se králov ství, což je možno, bude prohlášen kandidát na království. Poslední dny pozoroval se čilý re publikánský ruch, zvláště v kruzích inte ligentního obyvalelstva. V kabinetu jmenuje se jeho zastancem ministr spravedlnosti Živkov ič. avšak proto přece bude prohlášeno nejspíš královstv prolože republikánská vládní forma znesnadno rala by zahraniční poměry. Prohlášení ono stane se asi jednohlasně. Dělá se prý propaganda pro černohorského prince Mirka, ba vyskytl se také prelendent jmenem Lazarovič, jenž odvo lává se na svůj původ ze staré carské rodiny srbské a jehož by rády kandidovaly zbytky obrenovičské strany. Avšak tito více méně fan tastičtí kandidáti poslední chvili sami zajdou Prohlášení krále Petra Karadorděviče jest již proto jistým, že mysli se, že velmo ho ochotně a záhy uznají. Pera Todorovič, redaktor »Malých Novin«, jenž byl u krále Alexandra velice oblíben prchl do ciziny a »Noviny« přestaly vycházeli
Mirek Lazarovič Petro Karadorděvič Todorovič Bělehrad Malá novina
14 article
Prohlášení srbské kolonie berlinské. Z Berlina, 13. června. Berlínská kolonie srbská vydala oto prohlášení: Nelitmuj em toho, co se stalo. Král v posledních letech po čínal si tak, že katastrofa byla nevyhnutebna. Ke spiknutí zavdal vlastně podnět sňatek králův s Dragou Mašínovou, nedávný státní převrat a n slýchaný terrorismus, za něhož byly minvulél volb provedeny. A po zvěsti o úmyslu, prohlási králem bratra královnina, praskla přeplněná na doba. Také Luněvica je nymí mrtev a Pet Karadorděvič bude naším králem Francouzský tisk o bělehradských událostech V Paříži způsobila zpráva o krvavé tragéi bělehradské ohromnou sensnci. Večerní listy — zejmena »La Patrie« — přinášející první depss z Bělehradu, Vídně a Kulinamn. R. šly na dračku Články žurnálů francouzských zní dosti reser vovaně a ponejvíce se omezují listy na vylíčen hrůz bělehradských. Vzpomíná se dvojího po bytu zavražděného krále Alexandra v Paříži kde však mladý panovník nezanechal zvláštního dojmu.
Mašínův Berlín Paříž Bělehrad Vídeň Le Patria Peto Karadorděvič
15 article
»Le Temps« píše na úvodním místě pot titulem »Konec dynastie«, že událost bělehradské je nenadálá, ale přece ne zeela nepředvídaná Spiklenci vojenští odpověděli krvavě na konsti tuční státní převrat mladého krále a nespokojil se pouze jeho odstraněním nebo odřeknutíms trůnu, musili mít smrt, řídíce se výrokem revo lučního terroristy z r. 1793 »jen mríví se ne- vracejí«. »Temps« líčí dlouhý boj obou dynasti Obrenovičů a Karaďorděvičů. Boj je skončen vyhlazením rodiny Obrenovičů — není již soupeřů. aL' Eeladr« čeká na vysvětlení hrů bělehradského konaku. Mysli, že udál ost avzbud ve světě ríce hrůzy nežli překvapení. Mladý krá byl více jak nepopulární, zejmena svým man želstvím stal se neoblibeným a hro madil osudn chyby, jež vrcbolily v posledním úslavním pře vralu. Syn Milanův způsobil nebezpečí a riskova smrt, jež přišla za okolností strašných, nerí- daných i v krajích balkánských, kde střelba je dosti zběžným prostředkem politickým. Kara- dorděvičové jeou blízei Rusku i Francii, různé okolnosti vzbuzují naději, že vlivy ruský i fran- couzský prospěšně se vyvinou v Bělehradě.
Obrenovič Karadjordjevič Eeladr Milanův Kara Rusko Francie Bělehrad Le Temps
16 article
Ma Liberté« soudí, že Rakousko muso želeti revoluce bělehradské, jež znamená po- silnění panslavismu na Balkáně, doufá však, že bude ve věcech východních jednati nadále v úplné dohodě s Ruskem. Bělehradská krvari vzpoura je dle »Liberté« obrazem zdivočelých mravů východních. Karaďorděvičové jsou znám jako přívrženci Ruska, je však jislo, že v Petro hradě nebylo učiněno nic, co by přispělo k roz luštění srbské olázky dynastické takovým způ- sobem, jak se to událo v noci na 11. června. »La Patrie« uveřejňuje mimo jiné té interview s princem Božidarem Karaďorděvičem bratrancem příštího krále srbského, jenž bydl v Paříži a jenž je znám též v literárních uměleckých kruzích. Prine přičitá hlavní vinu královně Draze, jež byla nenáviděna srbským -lidem. S politického stanoviska prohlásil prine že Karnďorděvičové jsou spřizněni s ruským dvosem a že jejich politika nebude protiruská Pro zajímavost připomínáme, že prine Božidar Karaďorděvič přeložil několik básní Vrchlickéh do frančiny.
Karadjordjevič Ma Libertý Rakousko Balkán Rusko Petra hradit Paříž Le Patria Božidar Karadjordjevič
17 article Hlasy časopisecké.
Hlasy časopisecké. Ze Solie, 13. června. (» Ag. Telegr. Bulg.«) Události v Bělehradě způsobily zde ve všeci kruzích hlubokou bolest. Vláda oznámila svým zástupcům za hranicemi, že Bulharsko nepo nikne ničeho, co mohlo by činiti Srbsku ne snáze. Z Petrohradu, 13. června. (C.-B.) »Birž Vědomosti« uveřejňují článek o událostech bělehradských, ve klerém praví bolestně dojaty. že starý bělehradský konak byl zaplaven proudy krve a dynastie Obrenoričů vyhlazena v jedne noci s povrchu země. Jen v kronikách geniál ního anglického dramatika nalezají se mísla. která tragičností podobají se událostem, které včerejší noc vnesla do dějin srbského národa. Z Petrohradu, 13. června. (C. B.) »J. d St. Petersbourg« píše: Děsné události bělehradské způsebily velké pohnutí v Rusku, kdy interesují se vším, co týká se zájmů srb- ského národa. Kdy kde prolévána v Srbsku krev, vždy vzbudilo to v Rusku účastenství, tím více však teď, kdy král a královna spřáte- leného státu stali se obětí hrozně smrti. Dynastie Obrenovičů, tak úzce spojená s dějinami srb- ského národa, nyní vyhynula. Rusko přeje, by Srbsko tuto těžkou krisi brzo překonalo a jeho národní život vyvinoval se pokojně směrem, jeji vykazují srbskému národu jeho vlastenectví smysl pro hlavní zájmy.
Obrenovič Bělehrad Bulharsko Petrohrad St . Petersbourg Rusko Srbsko
18 article
Některé noviny, také »Svět«, jsou sla rostlivy o domácí poměry srbské a nedůvěřuj zprávám, že je tam všude klid. »N. Vrem ja naproti tomu praví, že pro vnitřní poměry ne třeba se vážně znepokojovati. Ještě méně jes obav, že bělehradské události mohly by působit na průběh zahraničné politiky mimo srbské hranice Jako Rakousko-Uhersko tak i Rusko vyčká, na čem ustanovi se zástupci srbského národa. Na tuto obecnému míru tak příznivou situaci působila bezpochyby smlouva obou těchto mocností. uzavřená v roku 1897. Bude-li zvolen králem Petr Karadorděvič, jeho uznání mocnostmi ne setká se s nižádnými nesnázemi. »Peterb Vědomosti« soudí, že poslední léta vlády krále Alexandra nepřinesla Slovanstvu a balkán skému poloostrovu nic reálního. Rychlý postu chyb prozrazoval špatný konec. Ruské noviny by jednaly neprozřetelně, kdyby chovaly se o mítavě k nové dynastii, jež je spojena s Ru- skem úže, než rodina Obrenovičův. Při všl hrůze nad krveprolitím bělehradské události musí se posuzovati také se slanoviska ruských zájmů, jež dosud nejsou nikomu zadány. »Svět- mysli, že mohlo by dojíli k obsazení Bělehradu Rakouskem, kdyby v Srhsku nastaly zmatky.
Karadorděvič Obrenovičův RakouskoUhersko Rusko Bělehrad Rakousko Světmysl
19 article
Telegrafické a felefonické zprávy. Z Bělehradu, 13. června. (C.B.) Noc mi nula klidně. Jizda a pěchota hlídkují v ulicích Nálada obyvatelstva jest klidná. Jen pro Alex andra jeví se ojediněle soustrast. Hlavní zájem obraci se nyní k zasedání skupštiny, které za- počne zejtra. Volba Karaďorděviče pokládá s za zeela jistou, ale myslí se, že také černo horský prine Mirko dostane několik hlasů. Oje diněle objevuje se také smýšlení republikénské Ve všeobecné zadostučinění nad zdarem státníh převratu mísi se stísněnost a jakási obava příčině příštích vnitřních politických události zejmena v příčině ciziho zakročení, které po kládá se za možné. Vyhlášky na rozích přípo minají obyvatelstvu ustanovení zákona, že pě dní před zahájením skupštiny a po dobu zase dání nesmí se konati nijaké schůze a obecen stvo vyzývá se, aby poslouchalo zákonů. — »Srbské Novine« uveřejňují výnos ministra vo jenství, kterým jmenuje se několik nových ve litelů vojska a někteři dosavadní velitelé zbavuj se svých míst. Z Bělehradu, 13. června. (C.-B.) Pověst že nášská posádka ozbrojena a připraven k válne, táhne na Bělehrad, prohlašuje se z of- ciální strany za úplně bezpudstatnou. V cel zemi panuje vzorný pokoj a pořádek.
andra Mirka Bělehrad
20 article
Z Pešti, 13. června. (C.-B.) »Bp. Hirlape uveřejňuje rozmluvu svého bělehradského dopi sovatele s předsedou ministerstva Avakumo vičem, jenž prý pravil: Od mocností, vyjí majíc Německo, máme prohlášení, že událost pokládají se za vnitřní záležitost Srbska. Zdá se, že mnoho oběti attentátu bránilo se zoufale, neboť v nemocnicích ošetřuje se 17 raněných důstojníků. Avakumovič prohlásil dále, že as nikdo z účastníků při attentátu nebude stíhán, poněvadž attentát pokládá se za hoj, v němž padlo mnoho úločníků. Jmění královny Dragy páčí se na 5 millionů franků, uložených ponej- vice ve francouzských bankách. Praví se, že tolo jmění bude státem arbským požadováno, poněvadž bylo státu odleizeno. Z Cařihradu, 13. června. (C.-B.) Zpráva zavraždění srbskéko krále a královny zdrtila dvorní kruhy. V prvním okamžiku zařizena do konce i přísnější strážní služba v Jildiz -kiosku a vydán rozkaz, aby rozmnožily se vojenské stráže na srbských hranicích. Včera nevěděl u dvora a na Portě, jak zachovati se k srh- ským událostem a případnému prohlášení prinee Pelra Karaďorděviče srbským králem. Dne proslýchá se v kruzích Porty následkem zpráu některých tureckých vyslanectev a vývodův z hraničných novin, že přidruží se k obecnému posudku a postaven. Zdejší diplomatické kruhy soudí souhlasně netojde-li v Srbsku k domácím nepokojům, že změna dynastie provede se bez vnějších kom plikací. Cařihradské noviny — jak obyčejně — nesmějí psát o zavraždění, nýbrž pouze o smrt královských manželů srbských.
Bp Avakumovič Drag Pešť Německo Srbsko Cařihrad Jildizstán Pelr Karadjordjevič srbský král zavražděný srbskéko král a královna
21 article
Dosavadní srbský vyslanec Grujič o cestuje nejspíš jako senator k volbě krále d Bělehradu. Z Bělehradu, 13. června. (C.- B.) »Na rodni List« pojednává o tom, zda by s hodila Srbsku spíš monarehie nebo re publika a soudi, že v Srbsku není potřeb ných podmínek k zřízení republiky. Zvlášť li při nejvělší svobodě musí být rozvážný a nesm přáti politickým hádkám. Také zeměpisná po loha Srbská nehodí se pro republiku a konečně musilo by soublasiti s ni také vojsko, čehož není. Prohlášením republiky propadlo by Srbsko nejen domácím zápletkům, ale také mnohem horším věcem. V jiném článku dovozuje list, že Srbsk má jen dvě národní panovnické rodiny: Obr noviče a Karaďorděviče. Po záhubě Obrenovičo zbyli pouze Karaďorděviči jako jediná srbská dynaslie. Většina lidu a vojska je pro Kara- dordeviče a proto ho sluší zvoliti. Jiná volb způsobila by mísení se velmoci do srbskýeh záležitostl. Z Bělehradu, 13. června. (Zeit.) Vycház nyní na jevo, že zavražděný minist. předseda Markovič hodinu před katastrofou byl v konaku kde ho král vyzval, aby dal zatknouti vůdce všech stran a aby učinil potřebná epatření protože bojí se spiknutí a úkladů. Markovič o větil, že tak neučiní a když královna opakovala tuto žádost, dupnuvši nohou, řekl Markovič, že si věc rozmysli. Přišed domů, telefonoval králi. že odstupuje. Nyní se konstatuje, že sku tečně královský kuchať chtěl královsk manžele otráviti a že byl popraven.
Grujič Vycház Markovič Bělehrad Srbsko Kara d Bělehrad Zeit
22 article
Z Vídně, 13. června. Bylo zde nemile po zorováno, že z Berlína šírí se zprávy, jako by mezi vídeňským kabinetem a dvorem a mezi ru ským kabinetem a dvorem byly neshody o věcech srbských, jak pekud se týče osoby kandidáta pro královský trůn, tak pokud se týče meritorního postupu dalšího. Ještě větší nevoli vzbudile faktum, že z Berlína stala se nabídka vyrovnat vyhájeně neshody mezi Petrohradem a Vídní. Vše to jest nepopíratelným důkazem, že v Berlině shodu Ruska s Rakouskem vídí neradi a že činí seč jsou, aby ji zkalili. Úmysl tento jest zde po zerován. Konstatuje se, že žádných neshod mez oběma státy a oběma vládami ve příčině srbskýel zále žitostí neni. Z Cařihradu, 13. června. Kandidátem pro presidium skupštiny je bývalý ministr Ribara Professor vysoké školy Skerlič, který chtěl vyblá siti republiku, byl zatčen. Z Cařihradu, 13. června, Sultán byl zprávou o zavraždění srbských manželů úplně zdrcen Nařídil, aby cařihradské listy ozná mily pouze, že král Alexandr ze mřel přirozenou smrtí a neuveřej nily ničeho o zavraždění královny Dragy Z Bělehradu, 13. června. V konaku mešk právě vládní komise, aby převzala archiv králův Všichni bývalí ministři byli dáni do disposice Jmění královských manželů obnáší prý několik millionů a má připadnouti státní pokladně.
Vídeň Berlín Petrohrad Rusko Rakousko Cařihrad siti republika Bělehrad vysoký škola Skerlič
23 article
Z Bělehradu, 13. června. Dopisovatel „N Fr. Presse“ praví, že určitá prohläšení cizíc velmoci prostřednictvím vyslanců došla jenon z Vidně a Paříže. Hr. Goluchowski a Deleasse scuhlasně praví, že není příčiny k intervenci Coluchowski učinil však k tomu výhradu pro ten připad, kdyby byl zvolen králem někdo jiný nežl Karadorděvič. Z Berlina, 13. června, „Borliner Tagblat sděluje z Říma: Petr Karaďorděvíč prohlásil do pisovateli časopisu „Tribuna“, že dynastie Kara dorděvičova jest pravou dynastií lidovou, kter nemá jiného cíle, nežli že chce chrániti práv národa. Karaďorděvič pravil: Neodstoupím ne zadatelná práva svých synů na trůn nikomu ať jest to kdokoliv. Z Pešti, 13. června. Redaktor „Pesti Naplo měl rozmluvu s rak. legačním radou Němesen v Bělehradě, který prohlásil, že rakousko- uher ský vyslanec obdržel sdělení o krvavých událo stech následující diplomatiekou notou: „Mez králem a královnou vznikla včera prudká hádka Vojsko musilo zakročiti a při této příležitosti po zbyli král i královna života. Ze členů všech stran byla zřizena zatímní vláda. Vláda se vynasnaži zachovati pořádek. Rakousko-uherský vyslanec v Bělehrad který již ráno o 147. zvěděl, co se stalo, zasla
Goluchowský Deleass Borliner Karaďorděvíč Pest Napnout Bělehrad Paříž Hradec Berlín Řím Pešť N Francie Presse Karo Němesen mez král a královna
24 article
ihned telegram zahraničnímu úřadu rakouskému. který však nebyl u bělehradského poštovního úřadu přijat. Byl pak teprve o 1/28. expedován z Zemuně. Z Vidně, 13. června. Na dnešek svolán schůze srbských studentů, ve které má být usneseno, odeslati telegram skupštině. V telegra- mu chtějí studenti vysloviti se pro republiku. Z Bělehradu, 13. června. Zdejší bulharský vyslanec dostal ze Sofie pokyn, aby vůči nové vládě, jakož i vládě nového krále zachoval s stejně, jako zástupce ruský. Z Bělehradu, 13. června. Proslýchá se, z studenti v ponděli před skupštinou budou de- monstrovati pro republiku, kterouž pokládaji vzhledem na rozhárané poměry stran za jedině vhodnou, aby soustředila všechny intelligentn živly. Z Bělehradu, 13. června. Dopisovatel sN W. Tagblattu« sděluje svému bistu : Zdánlivě jest mezi jednoflivými členy vlády jednomysl- nost. Mluvil jsem několikráte s ministry a nabyi jsem dojmu, že Srhsko jdle vatříc novým zmai- kům. Ministři si navzájem nedůvěřují, kaží pracuje po tajmu pro své tajně plány. V Běl hradě mají republikáni mnoho steupeneů. Armáda pravděpodpbně bude činiti nátlak při volhě král pro Petra Karaďorděviče. Pluk 6. a 7., který měl hlavní účastenství při krvavém převratu který prohlásil Karaďorděviče králem, mají pondělí hotovost. Armáda jest nástrojem ra- dikálů. Ze Ženevy, 13. června. Proslýchá se, že Pe Karadorděvič, kdyby byl zvolen králem, ihne odjede do Vídně a že bude žádati u císaře z slyšení. Doufá, že mu bude audience povolena. (Další zprávy viz mezi telegrammy.)
Sofie Petro Karadjordjevič Karadjordjevič Bělehrad Běla hradit Ženeva Vídeň
25 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 13. června. (Politická si- tuace v Uhrách) se nezlepšila ani během uplynulého již šestého týdne od počátku mimozákonního stavu. Kritické známky jeví s jak na straně opposiční, tak i ve straně vládní. Přes to, že v opposičních stranách pozorují seiu a tam neshody, má parlamentní jejich činnost dosud veliký vliv na smýšlení venkova. Naproti tomu ve vládní straně zavládlo rozladěni a jest jen silné ruce Szellově co děkovati, že se stran drží dosud pohromadě. Hlavním tmelem různých likerálních frakci ve vládní straně jest přízeň, jíž se osoba Szellova těší na všech stranách, Al i tento vliv má své meze a nemá-li nastati rozkol, jest třeba rychlého rozřešení parlamentní krise. Že však ani sám Kol. Szell nemá už pevnou víru, že se v mu brzku podaří krisi rozřešiti, o tom svědčí slova, jež prý prones v důvěrném rozhovoru v jedné z posledních scbůzí národohospodářského výboru sněmovního. Vyjádřil se prý v kruhu některých přátel, ze neví sám, budc-li míti čest aby vy- rovnacípředlohy hájil také ve sně movním plenu.
Praha Uhry
26 article
Dnes, po poradě s hr. Apponyem a Andras- sem, odejei Kol. Szell do Vídně, jednak aby podal panovnikovi zprávu o situnci v Uhrách. jednak aby se prý dohodl s rakouskou vládou stran cukerních otázek. V Pešti přikládá se všal této nejnovější vídeňské cestě Szellově větší vý znam, neboť se očekává, že po jeho návratu na stane v Uhrách jakýsi rozhodný obrat, nezdrží- ho na čas poslední události bělehradské V Praze, 13. června. (Změna v politi cké správě haličské.) V pátek dne 12. t. m. rozloučil se býv. místodržitel hr. Pininská s úřadnictvem místodržitelstva. Jménem úřad- níků oslovil hraběte vicepresilent Lidl, jenž po- děkoval za vlídné jednání odstupujícího šef zemské správy a nabídl mu na památku obraz malíře Malezewského, jehož prací hr. Pininski velice si váží. Hr. Pininski ve své odpovědi opře se tvrzení, že politické úřadnictvo v Haliči nejevi dosti ochoty a píle při vykonávání svých povin ností. Množství nevyřízených akt nebylo zaviněn nodbalostí úřadnictva, nýbrž tím, že politick agenda se strašně rozmnožila, ale stav úřadni- otva zůstává starý. Pokládá za hlavní povinno svého nástupce, aby se domohl nápravy v tomi směru. Po úřadnictvu místodržitelském rozloučil se s hr. Pininským náčelníci zemské školní rady. zemského výboru a všech státních úřadů lvov ských, po nichž přijati i zástupcové městské rady a předních spolků a korporací. Timto slavnostním aktem zakončena místodržítelská činnost hr. Pi- ninského.
Malezewský Vídeň Uhry Pešť Praha Hradec Halič vicepresilent Lidl
27 article
V Praze, 13. června. (Nepokoje v Ch or- vatsku.) Vláda hr. Khuena-Hédervára učinila v Záhřebě rozsáhlá policejní opatření v den Bo- žiho Těla, poněvadž se nadála nových demon- strací. Slavnostní průvod vykonán však s ob- vyklou pompou za úplného klidu, jenž nebyl po rušen aní v hodinách odpoledních. O nepokojíeh docházejí však ještě zprávy z venkova. Zejmen v Zagorji není ještě ticho. Tyto dni přitáhl sedláci k zámku hr. Bombella v Zugravě, žá- dajíee za vydání choti bánovy, jež se dle jieh demnění skrývala v zámku. Odtáhli ovšem s ne- pořízenou a demonstrovali pak ve vsi, kdež při- nutili jakéhosi pekaře Wunderlicha, aby se při- sahou zavázal, že nikdy už nebude míti nic spo kečného s Maďary. V Kruševici byla zapálen sýpka statkáře Koče; povolána na posnoc ška drena hulánů a zatčeno prý více osob, podezře- lých ze žhářství. K povážlivějším demonstracím došlo dne 10 t. m. ve Varaždíně, kdež po zádušní mšiz dva padlě chorvatské sedláky demonstrovalo ai 3000 lidí proti maďarským nápisům. I zde se po- duřilo policii spolu s vojskem demonstranty roz prášiti, při čemž zatčeno mnoho osob. Také z Pn meří docházejí ještě zprávy, že mezi tamníml dem nenastalo utišení. V Záhřebě zatím vláda poutá dále veřejný tisk. Proti hlavnímu redaktoru „Obzoru“, posl Derenčinu podána žaloba pro pobuf ování. Re daktoři „Hrv. Prava“, Zoček a Peršič byli zatčen a dělnický list „Hrv. Radnik“ byl zastaven Taktéž zastaveno další vydávání měsíčniku „HIr .
Wunderlich Maďar Peršič Praha Záhřeb Zagorja Varaždín Ch or Bo
28 article
Misao“, poněvadž měl za odpovědného redaktor sazeče, který prý nemá sehopnosti, aby moh posuzovati obsahi statí v časopise uveřejňovaných List smí vycházeti dále, až oznámí jiného, in- telligentního redaktora. Rozumí se, ž oratření toto příčí se zákonu, jenž připouští z odpovědného redaktora každého svéprávného zachovalého občana. Jedna dobrá známka se objevila u záhřeh- ské tiskové policie. Počiná se styděti své konfiskačníprax e. Ale od poznání hříchu