Periodikum ALTO Viewer

1

10 srpna 1900.

2

Číslo 2 19

3

NÁRODNÍ LISTY

4

Strana5.

5 article

Škadrona jízdy zahájila průvod. Následo- vala, dělová batterie, vojenská hudba, setnina ženijního sboru, prapor alpských myslivců, oddíl námořnietva, prapor chovánců vojenských ústavů, měslská hudba, důstojníci pozemního i námoř- ního vojska a velitelo vojska k pohřbu vytáh- nuvšího se štábem koňmo. Za nimi se ubírá deputace professorů středních škol, vědeckýcha uměleckých ústavů řimských, purkmistři a obecní zastupitelstva římské a turinské; předsedové deputace civilních a obchodních soudů, akade- mieký senát, university římské, deputace aka- demií, vyšších škol, generální sekratáři a vrchní ředitelové s depulacemi úřadniků ústřední správy státní a královské rodiny, prefekt římský s ra- dou, generálové pozemního i námořního vojska, hodnostáři appellačních soudů, deputace vyššíeh oddělení ministerstva pro veřejné práce a vy- učování, jakož i komitéty různých sborů vojen- ských, deputace ministerstva vojenství, vrchního velitelství, generálního štábu a námořnictva, zá- stupeové rady a velmistr ryt. řádu Annunciaty konečně deputace vojenského soudu, nejvyšší účlárny, kassačního soudu, státního soudu, velký počet senátorů a poslanců. Za nimi ubírali se trubači. Dále ubíralo se duchovenstvo, asi jedno sto kněží a jedno sto mnichů, s farářem Kviri- nálu v čele.

6 article

Na to se ubíral král Viktor Emanuel, za ním vévoda z Aosty, hrabě Turinský, vévoda Janovský, prine Viktor Napoleon, přine Ferdi- nand Janovský, vévoda z Oporta, kníže černo- horský, kníže Ferdinand bulharský, velkokníze Petr ruský, Jeho c. a k. Výsost arcikn. Rainer. prine Jidřich pruský, príne Kristian Bedřieh dánský, vévoda ze Sparty, prine Ferdinand ba- vorský, jakož i prine siamský s družinou, rytíři řádu Annunziaty, vyslanci, náčelníci zvláštních poselstev, mezi nimi vévoda Argyllský, generál Lede, prine Pius savojský, jakož i zástupci Ar- gentiny, Brasilie, Costarica, Žaponska, Mexika, Monaka, Nizozemska, Belgie, Peruanska, Ru- munska, San Marina, Saska, Srbska, Spojených států, Švědska, Norska, Turecka a Úruguaye a konečně deputace cízozemských pluků, jichz majitelem byl král Humbert.

Viktor Emanuel Viktor Napoleon Ferdinand Petr ruský Rainer Bedřieh Argyllský Pius Peruanska Úruguay Aosta Oporto Brasilia Costarica Žaponsko Mexiko Monako Nizozemsko Belgie San Marino Sasko Srbsko spojený stát Norsko Turecko Sparta Ara Švědsko Humberto

7 article

Za tímto průvodem šestispřeží byla tažena dělová lafeta, na níž spočívala rakev s královou mrivolou. Byla oklopena důstojníky, hodnosty civilních i vojenských úřadů, královských prineů a krále Humberta, kyrysniky s prvním generál ním pobočníkem královým v čele a generálem Adegardem de Quinto na koni s kordem krá lovým. Ponurý vzhled těto skupiny působil do- jmem velice truchlivým. Obecenstvo, uzřevši rakev, dalo se do hlasitého vzlykotu. Po pravé strané rakve brali se: předsedn ministerstva, první místopředseda senátu a rytiř řádu Anunziaty, Crispi. Hned za rakví kráčel dvorní obřadník se železnou korunou, královi kaplani a zástupcové obecní rady a kathedrální kapituly v Monze. Za nimi vedli králova válečného koně, za- haleného černou pokrývkou. Průvod uzavíraly prapory vojska, provázené čestnou eskortou, vě- decké a občanské korporace a ústavy, deputace obecních zastupitelstev venkovských, spolky korporace s prapory a věnci, povozy členů obecní rady římské, senátorů a poslanců a ška- drona jízdy. Jestě ani poslední čásť průvodu nepokro- čila, když již předvoj jeho dospěl Pantheonu. Všechny ulice a náměstí, jímiž se průvod bral. byly posety davy lidstva, všecka okna, balkony a terasy domů byly obsazeny. Všude panova zbožný klid. Všecky hlavy byly obnaženy. Na Piazza di Pantheon shromáždily se za vojen- ským špalírem nepřehledné davy lidstva a i tam u oken, na balkonech, ba i na střechách bylo plno lidstva.

Adegard jít Quinto Anunziata Crispi Piazza Monza Humberto senát obecní rada

8 article

Zevnější výzdoba Pantheonu byla velmí prostá. Pod portikem byly dva velké oltáře, na nichž hořely svítilny. Na úpatí oltářů položeny věnce bronzové i květinové, pro které nezbylo již místa v Pantheonu. Pod prostředním výklen- kem naproti hlavnímu portálu nachází se veliký kříž. Velké černé prapory s cypřišovými věnci obklopují smuteční nápis. Vnitřek kostela vzbu- zuje dojem velkolepý. Katafalk, bohatě a nád- herně vyzdobený, postaven je uprostřed; jeho etruský sloh harmonuje se slohem kostela. Je 7 metrů vysoký a nalezá se na podstavci met vysokém, na který také věnce jsou položeny. Hořejší část katafalku ozdobena je fialovým sametem se stříbrnými pruhy a palmovými rato- lestmi. Sem také položeny byly věnce princův a vynikajících osobností. Nad katafalkem je bal- dachýn se železnou kopulí, spočívající na 16 uměle provedených sloupech. Na sta lampiček v kopuli umístěných rozlévá svě světlo na kata- falk. Každá kaple osvětlena je 12 lampami. v kapli, ve které nalezá se hrobka krále Viktora Emanuela, hoří 32 svítilen. Chrám osvětlen je krom toho 480 voskovými svícemi, z nichž 48 hoři podél katafalku v ohromných, umělecky provedených svícnech. Do kostela neslo rakev osm kyrysnických poddůstojníkův. Arcibiskup janovský, msgr. hr.

Viktor Emanuel

9 article

Reggio, ve slavnostním ornátu a obklopen kapi- tulou chrámovou, ji očekával. Rakev vložena pak na katafalk a na ni položena železná ko- runa, přílba a kord zesnulého krále. Obřadu byli přítomni pouze královští prin cové, cizí knížata s družinami, diplomatický sbon ministři, členové parlamentu, generalita, zvláštní vyslanci, hodnostové královští, zástupci armády a úřadnictva a jen malý početí zvaných osob. Rakev vykropena pak v tichosti, bez hudby. dle všech pravidel obřadních, načež sloužena mše, při niž velký římský orchestr se sborem 180 pěvců, řízen Mascagním, zapěl sbory o Palestrina a jiných slavných italských skladatelů. Tím tklivý obřad skončen. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Královna H lena a královny Markéta a Maria Pia prodlely s princeznami královské rodiny po celou dobu obřadů pohřebních v presbyteři Pantheonu. Když arcibiskup janovský, provázen assistencí duchovenstva, ubíral se k rakvi vykropit mrtvolu krále Humberta, poklonil se manželům králov ským. Královská rodina a cizí knížata navrátili se o 11. hodině do Kvirinálu. P. Z Říma, 9. srpna. (Pův. tel. zpráva »Nár. Listů«.) Pohřeb králův byl velkolepým projevem národního smutku. Všechny ulice byty smutečně okrášleny. Lidu proudilo ulicemi sta- tisíce. Pohoda byla překrásná. Ulice byly uza- vženy. Okna prodávána za veliké peníze a čsesměs

Mascagní Markéta Pius Reggio Palestrina Řím Humberto H len

10 article

obsazena. Když průvod se hnul, zahřměly rány dělové na Monte Mario a oznámily počátek. Ne- konečný byl to přepestrý průvod. Počátek jeho přišel k Pantheonu před osmou, konec pře 11. hod. Všechny vrstvy národa byly zastou peny. Zúčastnily se zvláště spolky s tisící pra porův a věnců, členově jich byli namnoze krojích historických. Mniši a bratrstva odříká vali žalmy. Za rakvi nešena železná koruna Mezi cizími hosty budily pozornost zvláště osob- nosti velkoknížete Mikuláše a knížete černohor- ského. V Pantheonu vykropil mrtvolu arcibiskup janovský. Pořádek za pohřbu byl vzorný. Z Říma, 9. srpna. Věnec eísaře rakou ského má nápis: »Svému věrnému a důvěr- nému příteli«. Kníže černohorský věnoval věne s nápisem: »Já a má Černá Hora budou Te vždy milovatie. Z Říma, 9. srpna. (C.-B.) Odpoledne mělo obecenstvo přístup do Pantheonu. Přivalily se tak velké davy, že vehody musily se n chvíli zavírat, aby se předešlo nepořádku. Spolky přinášejí tam skvostné věnce. Také obecní zastupitelstva řínské a turinské dala po- ložiti věnce na kralovu rakev. Chrámy byly zavřeny také odpoledne. Z Říma, 9. srpna. (Zvl. tel. »N. Le Dnes obklopoval obrovský zástup nádraží, oče kávaje příjezd královny. Nádraží bylo vojskem uzavřeno, nikdo nesměl projíti vojenským kor donem ani ministři, poněvadž královna nechce nikoho viděti. Na krátk čestě z nádraží ke kočáru, kamž ji doprovázel markyz Dell' Grillo, činila královna dojem ná měsičnice.

Mont Mario Mikuláš Kníže Grillo Řím

11 article

Smuteční projevy. Z Terstu, 9. srpna. (C.-B.) Dnos do poledne konaly se na paměť zvěčnělého krále Humberta zádušní bohoslužby. Za obřadů na uličích byly rozžaty plynové svítilny. Veškeré obchody byly zavřeny do dvou hodin odpo ledne. Veškeré veřejné budovy, jakož i většina soukromých jsou smutečné vyzdobeny. Po smutečních obřadech několik set mla dých lidí pokusilo se před italským generálním konsulátem a na Piazza Grande o demonstraci, byli však za krátko policií rozehnáni.

Terst Humberto

12 article

Stihání anarchistů. Z Brusselu, 9. srpna. Mezi Belgií. Francif, Italií a Španělskem se vyjednává o za- vedení policie, jež by výhradně stopovala hnut anarchistické. Náklad s tím spojený platíly by míněné státy společně. Přihody při pohřbu. Z Říma, 9. srpna. Při dnešní pohřební slavnosti prolomila se tribuna pod tíží divákův Mnoho jieh, zejmena ženy a dítky, raněno, ně- které těžce. Ranění byli dopraveni do nemoe- nice. Proslýchá se, že je raněno 50—100 osob. V ulici Nazionale povstala rvačka, když byl v průvodu nesen prapor města Prata, ro- diště to vraha králova Bressa. Několik občanů se pokusilo prapor roztrhnouti, bylo jim však druhými v tom násilím zabráněno. Průvod byl tím na chvíli přerušen. Princové savojští, domnívajíce se. že hrozí králi nebezpečí, obstoupili jej s ta senými šavlemi. Král však pokynul jim. aby šavle opět zastrčili do pochvy. Před rakousko-uherským vyslanectvem sklo- nili irredentisté prapor, což vzbudilo velké roz- hořčení mezi lidem a mělo v zápěti opětnou rvačku. Následkem ohromného návalu obecenstva došlo na 3 neb 4 místech cesty, jíž průvod se ubíral, k nebezpečné tlačenici. Na via Serpenti utrpělo asi 30 osob po hmožděniny, asi 20 diváků bylo lehce zraněno

Brusel Belgie Španělsko Řím Prata

13 article Válčení s Čínou-

Válčení s Čínou- V Praze, 9. srpna. Vrchní velitel spojeného vojska. O vojevůdce pro armádu, určenou k po chodu na Pekin a snad i k další odtud vý pravě do nitra země, bylo by tedy postaráno. Tvrdí se totiž všeobecně, že by Vilém II. nebyl navrhl hr. Walderseea za vrehního velitele, kdyby nebyl býval již předem si zabezpečil souhlas všech velmocí. Souhlas ten zjednán, jaks praví, od Anglie tím, že tato sprostila se tk aspoň obavy, že by vrchním velitelem mohls státi na konec francouzský neb dokonce ruský generál. Rusku pak rovněž milejší byl velile německý nežli anglický. Žaponského velitele ne- chtěly pak připustiti moci západní, jelikož bylo by prý to svědectvím vojenské slabosti západu. Amerika pak, nechtějíc vyvolati trvalou nevraži- vost Číňanův proti sobě, netoužila po vrchním velitelství. Na konec tedy všecky stály shle- daly nejvýhodnější východiště v tom, aby vrch- ním velitelem byl Němec. Hr. Waldersee jest dalek již mladického věku, v dubnu t. r. slavil padesátileté vojenské jabileum. Činnost jeho dělila se mezi generál- ním štábem, vojensko-diplomatickými úkoly bezprostředním velením vojsku. Hr. Waldersee jest stoupencem silné, ale rozvážné ofensivy Při manevrech zvláště r. 1895 a 1896 pronik svým způsobem ofensivy i proti Vilému II., jenž jako velijel za skutečné války byl by býval prati Walderseeovi nadobro poražen. O hr. Walderseeoví praví se ještě, že jest prost všeliké nervosnosti a že, ač vlastně stařed již, zvyklým jest i vší tělesné námaze. Pokud to pravdou jest, ukáže se záhy, neboť právě v té. příčině bude vyžadovativýprava činská napjetí všech si

Vilém II Číňanův Němec Waldersee Čína Praha Peking Anglie Rusko Amerika Hradec Waldersee

14 article

Operace. Zprávy z bojiště potvrzují dnes, že spo jenci zmocnili se 5. t. m. Pejeanu, severo- západně od Pekinu po tuhé bilvě. Pochybno jest ale dosti, mohli-li po známých ztrálách svých v této bitvě nastoupiti ihned dále pochod k Pekinu, zvláště když řádí tu značně roz- vodnění řeky Pejha. Prvním cílem dalším n pochodu tom byl by Jancun, as 4 hodiny cesty od Pejnanu vzdálený, před nímž ale če- liti bude spojencům nanejméně 30.000 Číňanů se silným dělostřelectvem. Z Mandžurska oznamuje se současně silný úspěch Rusův: dobyli města domorodců v Nju- čvanu, této jižní, tak říkaje, bráně k Man džursku. Větší zájem ale dnes, nežli operace na severním bojišti, budí pokusy Anglie, usaditi se v bohatém a důležitém Šanchaji, odkudž by se ovšem stěží již kdy hnuli. Admirál Seymou v de peši anglické vládě vykládá prý » nutnost«, aby v zájmu bezpečnosti prý eizinců Šancha britským vojskem obsadil. Francie ale není již ochotna opakovati chybu z let osmdesátých kdy Angličany pustila samotny do Egypta, a protož francouzský ko nslu v Šanchaji, Bezoure, prohlásil, že vlysadíli Soymour nnglické vojsko na břeh, že také vojsko francouzské vstoupí do Šanchaje. Ostatní státy chtěji prý učiníti pak rovněž tak. Zárodek příštích mezinárodní ch zápletek zdá se býti takto jiz d án. Šunkin ve středu říše čínské byl opuštěn, ač francouzský konsul tam zústal s konsulem britským, snad také proto, aby ufvrzeno bylo mínění o nutnosti vojenského zakročení brit- ského.

Pejean Číňan Rusův Angličan Bezoure Peking Pejh Nja Anglie Francie Egypt Šanchaj

15 article

V Paotinu pobito bylo prý dalštch sedn misionářův a na 1000 domorodých křesťanů. K poměrům v Pekině. Mezi tím, co nařídil císař činský vyvedení vyslanců a cizinců z Pekina do Tjencina, čemuž tito se zoufale ze strachu o živoly vzpírali — neznámo dosud s jakým výsledkem — kruto- vláda v Pekinu pokračuje. Nové zprávy »Daily Mailu« oznamuji, že tam byli popraveni mimo dva cizincům přející členové státní rady ještě i pět vyšších úřad- níků a sice tím, že dle způsobu popravčího, kterýž od roku 1725 nebyl prováděn, roz- ťati byli v pasu ve dvě půle. Tajným vývosem odsouzeni byli prý k smrti pro vlídné chování k cizincům i místokrálové hankonský a nankinský, jakož i Šen. Lichunčan na trůně? Washingtonský dopisovatel londýnského » Mor- ningpostu« přičítá místokráli Lichunčanovi smělé plány. Svým pokořením Li Pin Hena pro tého vraždění křesťanů a svým odporem, přijíti do Pekinu na povel císařský, přerušil prý Lichun- čan na dobro svůj poměr a svou věrnost k mand- žurské dynastii a vypověděl jí zřejmý prý boj- A to prý v úmyslu, aby sám dosa- zen byl na trůn čnský. Spolehá prý na to, že císařovna-vdova a vůbec dvůr celý z obavy před nastalými prostředky cizinců uprchnou z Pekina, což prý Lichunčanovi umožní postaviti se do popředí a podnititi krajany své k za- puzení mandžurské dynasfie. Lichunčan bude prý tu podporován vlivem nejváženějších konfucianských Číňanů, kteří po dnes prý touž po tom, aby Čínu zbavili jha dobyvatelů mand- žurských. Jižní mistokrálové přejí prý tomut plánu a jich podpora jest prý nedocenitelná. zvláště kdyžtě mají teď v ruce i peníze státu.

Mor Číňan Tjencina Peking Pino Čína Daily Maila

16 article

Také čínští vyslanci v Evropě a Americe pod- poruji prý tento úmysl Lichunčana, neboť ani jeden z nich neodváží prý se vrátiti do Číny, dokud bude nynější dynastie u vesla. Anglie a jině země byly prý na polo již o tomto plánu vyrozuměny, nejsou prý sice pro něj nadšeny, ale také prý by připadnému státnímu převratu v Číně nebránily. S jiné strany se ujišťuje, že i guverněr šantunský Junšikay rád by se trůnu zmocnil. Co pravdy jest na těch i oněch pověstech, mohly by ovšem časem uká- zati teprve jejich — skutky. Dnes zdá se býti do nich ještě dosti daleko. »Barbaři«. Hardenova týdenní revue »Zukunfte v Berlíně uveřejnila snůšku armádních roz- kazů čínských, jak jest se Číňanům chovati ve válce proti cizincům. Doporučuje se jim, aby šetřili co nejvíce krve nepřítele a aby se chovali lidsky k všem, především ale aby těm, kteří uprchnouti chtějí, času k tomu ponechali, v zajateích pak by neviděli již nepřítele, nýbrž jen lidi. — Harden porovnává tyto příkazy/ čínských í sbar- barů« se známým výrokem: »Žádného pardonu Zajatců nečiňte! Kdo vám padne do rukou. propadne životem«.

Hardenův Číňan Harden Evropa Amerika Čína Anglie Berlín

17 article

Hrabě Waldersee. Z Berlína, 9. srpna. (Zvl. tel. »N. L..«) Praví se, že byl to ear, jenž v souhlase s Francií navrhl hr. Walderseea za vrchníh velitele spojenecké armády. Jest v úmyslu, by hr. Waldersee odjel sibířskou dráhou do vý- chodní Asie a teprve z Vladivostoku po moři do Taku. Cesta ta jest o osm dní kratší nežl cesta přes Suez, Aden a Singapur. H Waldersee přibyl by takto do Tjencina, sou- časně s posledním oddilem francouzkých a ně- mrckých posil. Z Londýna, 9. srpna. (Zvl. tel. »N. L.e »Times« jsou sl jmenováním hr. Waiderseen spokojeny; ovšem čekají od kroku toho zatím jen morální účinek, jelikož činné zasáhnut jeho do operací bude možno „teprve po HHtbHli týdnech. Také »Daily Telegraph« praví, že by jme nování hr. Walderseea bylo výtečným krokem kdýby nebyl od místa operačí vzdálen na šest (?) týdnů cesty. Do jeho přijezdu může býti osud vyslanců rozhodnut. Z Handžurska.l o Z Petrohradu, 9. srpna. (C.-B.) »Pravit el Věstník« uveřejňuje tyto zprávy: Generál Grodekov telegrafoval ministru vojenstvíz Chabarovska 6. t. m.: Oddíl ge nerála Renenkampfa, jenž pronásledo- val poražené Číňany, vrátil se včera do Ajgunu s 2 kulomety a 9 praporci, jež byly Čiňanům odňaty. Číňané utíkají. Aby se vykořistil Renen- kampfdv úspěch, vypraveny za nimi 4 čerstve škadrony s 2 děly. Potvrzuje se, že čínšti vojáci vypálil v Kalganě ruský chrám a stavení Mongolové mají dobrou vůli s ruským úřady a obyvatelstvem i kupci v Majmačíněa Dzarguši. Z Čifu, 7. srpna. (»Daily Mail«.) Ru sové dobyli čínskou čtvrť Njučvaně a zničili ji.

Waldersee Grodekov Chabarovsk Renenkampf Číňan Mongol Berlín Francie Waldersee Vladivostok Suez Aden Singapur H Waldersee Tjencina Londýn Petrohrad Ajgun Majmačíně Dzarguša Daily Telegraph Handžursko Daily Maila

18 article

V Pekině. Z Londýna, 9. srpna. Italský konsul v Šanchaji obdržel prý telegrafickou zprávu, dle níž Číňané, jakmile se přesvědčí, že nemohou zadržeti postupu evropského vojska do Pekinu, zahájí opětně útok na vyslanectva. Dne 2. srpna nebyia vyslanectva s to, aby dále se hájila. Z Londýna, 9. srpna. Oznamuje se z Washingtonu, že vláda Spojených obel navrhne vládě činské, aby spojeným vojskům bylo dovoleno táhnouti do Pekinu pod parla- mentářskou vlajkou, aby mohli býti odtudci- zinci vyproštěni. Z Vídně, 9. srpna. Od správce rakou ského vyslanectva v Pekinu, legačního tajemníka šl. Roshorna, obdržel dnes ministr zahraničníeh záležitostí následující telegram ze dne 4. t. m. Budova rakousko-uherského vyslanecíva s inven- tářním archivem byla dne 21. června vypálena. Od 20. června spolu s francouzským oddilem hájili jsme francouzskou budovu vyslaneckou na niž bylo bez ustání střileno z děl a pušek Čásť vyslanecké budovy byla podkopy zničena. Máme tyto ztráty: fregatní kapitán šl. Thoman a tři námořníci mrtvi; Bryneburg a dva ná- mořníci těžce raněni. Od 16. července útoky Číňanů pozbývaly intensivnějších účinků. Čínská vláda snažila se nás pohnouti k odjezdu do Tjencinu bez ochranného průvodu. Nabídk tuto nepřijali jsme ale ještě. Z Londýna, 9. srpna. (Zvl. tel. » Nár- Listů«.) Zdejší vyslanectví čínské uveřejňuje doslovné znění výnosu císařského ze dne 2. srpna v příčině vývedení vyslancův do Tjencina.

Číňan Bryneburg Londýn Peking Washington Vídeň

19 article

Ve výnosu tom praví se: »Rozhodli jsme se na radu Lichunčana a Likounyia, splnomocniti Jungluh, aby jmenoval nejprv spolehlivé výsoké úřadníky civilní i vojenské, aby cizí zástupei byli pak s mužstvem vybraným dopraveni z Pe- kina do Tjencina, jakmile den odjezdu usta- noví. Kdyby cestou rebelové pokusili se ohroziti bezpečnost těchto lidí, mají úřadníci, jichž ochraně tito svěřeni budou, rebely ty ihne zničit, aby se nestal žádný přehmat. Na čln- ském vyslanectvu soudí se, že vyslanci Pekin dosud neopustili, ale že dle zmíněného výnosu asi již návrhy čínských úřadů na doprovod z Pekina přijali. Kdyby byli trvali na svém odporu proti záměru tomu — praví se na vy- slanectvu — nebyl by býval zmíněný výnos vydán. Odjezd vyslancův z Pekina bude prý čínskými úřady ihne oznámen. Z Brusselu, 9. srpna. Dle telegramu ze Šauchaje je v Pekinu za příčinou ohlášeného postupu spojeneckého vojska ohromná panika, Na ulicích pekinských svádějí se neustále boje mezi stoupenci prince Tuana a cí- saře Kvansu. Tento se přimlouvá za rychlé uzavření míru s velmocemi aby město bylo zachráněno před vpá- dem cizinců. K hájení Pekinu povo- láno 100.000 mužů.

Jungluh Tuan Kvansa Peking Brusel Lichunčan Likounyia

20 article

Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Teleg ram pekinského vyslance Pichona, jejž dostal ministr zahraničných věcí prostřed- nictvím čínského vyslance, zní: Diplomatický sbor děstal právě od čínské vlády zprávu, by mocnosti žádaly opětně, abychom byli pod stráží provozeni z Pekina, my jsme žádáni udati pod- mínky odchodu a kdy odcestujeme. My jsme oznámili stální radě čínské, že neopustíme své místo, dokud nedostaneme instrukce od svých vlád, jimž podáme o věci zprávu. Musím vám sděliti, že opustíme Pekin, přijde-li pro nás cizí vojsko. Tato branná moc musí býti dosti četná. aby mohla zabezpečiti cestu 900 cizinců, mezi nimi 200 ženských a děti, 50 raněných a přes 5000 čínských křesťanů, jež nemůžeme opustiti, neboť by byli povražděni. Čínskou eskortu ne- přijmeme. Doufám, že jste dostal mou šifro- vanou depeši ze dne 3. t. m. (Tuto depeši — dle Ag. Havas« — ministr nedostal.)

Pichon Havas Paříž Peking

21 article Přípravy.

Přípravy. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Presiden Loubet s ministry v ojenství a námořnictvi pojedou v sobotu do Marseille rozlou- čiti se s vojskem, jež odpluje do Číny. Z Brusselu, 9. srpna. (C.-B.) Ministr vojenství nařídil vojenským úřadům, aby vše- možně podporovaly generála Verstracta, jenž sestavuje vojenský sbor do Číny. Z Paříže, 9. srpna. (C.-B.) Listy, pojed- návajíce o jmenování hr. Walders ee vrchním velitelem, projevují jednomyslně náhled. že jmenování to jest odůvodněno jeho prý po stavením, schopnostmi i jeho pověstl. Z Berlínn, 9. srpna. (Zvl. telegram »Nár. Listů«.) Praví se, že v nejbližších dnech bude do Číny 20.000 mužů vysláno.

Verstract Paříž Marseille Čína Brusel Berlínn muž

23 article

w. Z Londýna, 9. srpna. Nankinský do- pisovatel »Daily Expressu« zvěděl prý, že Li- ehunčan hledí dosíci shody s Ruskema vyslal prý proto Chanyininmua do Petrohradu. Z Washingtonu, 9. srpna. (»Ren kanc,«) Memorandum, kteréž vláda včera večen čínské vládě podati dala, zádá z a o ka- mžité zastavení útoků čínského voj ska na vyslanectva i obrací se k čínské vládě s nalehavou žádostí, aby chee-li přátelské smý- šlení své dokázati, spolupůsobila s osyobozova- cím sborem k obnovení pořádku. Memorandum vyslovuje se na konec proti návrhu, aby vysla- nectva z Pekina byla odeslána, poněvadž čínsk vláda, když již v Pekině samém není s to pe- čovati s dostatek o ochranu vyslanců, tím mén byla by k tomu schopnou na cestě jich pobřeží. Operace spojencův. Z Washingtonu, 8. srpna. (C.-B.) Ge- nerál Chaffee, líče dobytí Pejcanu, praví: Američané stáli v zadu, odkud se mělo provésti zaskočení nepřitele, avšak nebyl s to sešikovati se. Spojenci přejdou zejtra ráno na levý břeh řeky Pejha a pota- hnou na Jancun. Z Tjencina, 5. srpna. (»Reuter«.) Bo u Pejcanu počal dnes ráno ve 3.30 hodiny. Číňané byli vypuzeni ze svých okopův. Ru- sové ztratili 500, Angličané 50 mrtvých; ztráty Němcův a Japonců nejsou známy, ale budou asi také dosti velké. Cesta na Pekin považuje se teď za pro- klestěnu. Z Berlína, 9. srpna. (Wolff.) Náčelník lehkého loďstva vojenského admirál Bende- mann telegrafuje z Taku 6. t. m.: Spojené vojsko dobylo 5. t. m. ráno čínského postaven otrnli a osloomt

Pejcan Američan Bo Číňan Angličan Němcův Japonec Wolff Londýn Petrohrad Washington Pejh Peking Berlín Bend Daily Express Reuter

24 article

u Pejeanu. Z německého vojska zúčastnily se boje dvě selniny pod kapitán-lieutenantem Philippem. Bližších zpráv není, ani o ztrátách spojenců. Pomýšlí se na bezodkladný postup na Janeun, aby se tam čínské vojsko nemohlo shromážditi. Z Washingtona, 9. srpna. (Reut. kanc.) Z Čifu telegrafuje se, že Jancun byl. dnes dobyt. (Janeun leží ve vzdálenosti asi 25 km. od Tjencinu na cestě k Pekinu. Pozn. red.)

Philipp Jancun Washington Reut Peking km

25 article Ostatní Čína.

Ostatní Čína. Ze Šanchaje, 7. srpna. (»Times.«) Daotaj zakázal vývoz potravin, aby — jak se zdá — překazil tím dovoz spojencům v severní Číně. Přibývajíeí tam parníky (po Modré řece) oznamují, že ve vojště nedaleko Nan- kinu jeví se horlivá činnosit a zři- zují se nové batterie, ovládající stra- tegická místa na řeco. Ve schůzi lodnich důstojníků za předsednictví admirála Seymoura 6. t. m. bylo usnešeno — bude-li třeba — posl ati na pevninu vojsko k ochraně evropských osad. Nejstarší lodní dů- stojník má převzítí boz meskání velení nad všemi zálohami, jež nacházejí se v anglickém konsulátě, a má se považovati za skutečného vrchního velitele všech námořníků na pevnině i dobrovolníků. Toto vojsko i s dobrovolníky čítá asi 2400 m. Dobrovolníků je asi polovice. Daotaj protestoval u konsulů proti vypra- vení brigády, ale tito vyzvali ho, aby podal protest písemně. Z Londýna, 9. srpna. (Zvl. tel. »Ná Listů«.) Dle depeše »Daily Expressu« ze Šan- chaje vystoupilo prý tam už vojsko francouzské na pevninu Dle depeše »Daily News« vysazeno bude tam i vojsko rakouské na břeh. Ze Šanchaje, 8. srpna. (»Times. «) Dne 12. t. m. přibudou sem tři indické pluky k ochraně zdejších osad. Zdejší daotaj byl ubez- pečen, že posádka zůstane zde jen dočasně, do- kud neusťanou nepokoje na severu. Daotaj vy- slovíl očekávání, že posádka bude jen tak velká, kolik bude nezbytně potřeba.

Přibývajíeum Seymour Čína Šanchaj Londýn Šan Nana Daily Express Times Daily News Šanchaj

26 article Válka jihoafrická.

Válka jihoafrická. Telegramy. Z Pretorie, 7. srpna. (C.-B.) Lord Ro- berts telegrafuje: Obávám se, že elands- riverská posádka po 10denním od- poru byla zajata. Lord Kitchene r pronásleduje de Weta, jenž přepravil se včera přes řeku Vaal. Z Amersfoortu, 8. srpna. (Reuter. Generál Buller sehnav nepřítele pod Kristia- nem Bolhou, jenž měl s sebou čtyři družiny, s pevného postavení na Kopje-Kraalu, přibyl s svým vojskem do Amersfoortu. (»Times.«) Bullerovu postupu ni- kdo více nebrání. Burové prchají k severu. An- gličané ztratili asi 25 mužů. Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Zpravodaj »Daily Chroniele« oznamuje z Pretorie, že je třeba rázných opatření k zás- bování města, neboť skoro každý železniční vlak bývá přepaden. Noviny oznamují z Pretorie 8. t. m. : Osm mil severně od města vyskytlo se asi 500 Burů s dvěma děly a jsou ve styku s předními strážemi anglickými. J sou obavy, že zdejší (pretorijští) Bu- rové podporují postupujíeí bur- ské družiny. Z Londýna, 9. srpna. (C.-B.) Lor Roberts telegrafoval včera z Pretorie: V okruzích betlehemském a harrysmithském bylo zajato 4140 Burů. Většina jich bude dopravena na Ceylon. Mimo to ukoři- stěno přes 4000 koní a ponny a zničeno mnoho střeliva. Elandsriverská posádka sestá- vala ze 300 Australcův a Rhodesanů. Generá Methuen, jenž operoval s Kitchenerem proti de Wettovi, srazil se včera ráno nedaleko Venterstromu s částí de Wetova sboru Nepřítel byl sehnán s několika chlumů, jež tvrdošijně bránil. Angličané měli 7 mrtvých a4 důstojníky ranéné.

Pretorius ro Kitchen Wet Buller n Bolha Bullerův Burová Roberts Rhodesan Methuen Kitchener Wett Wetův Angličan Vaal Amersfoort Londýn Ceylon Reuter Daily Chroniele Times

27 article Telegramy korresp. kanceláře.

Telegramy korresp. kanceláře. Z Vídně, 9. srpna. (C.-B.) Císař dovolil, aby nynější dvorní smutek za příči- nou slavností o jeho narozeninách 18. t. m. byl přerušen. Ministr zahraničných věcí hr. Golu- chowski vrátil se dnes z Francie. M.-p. Szell u císaře. Z Išlu, 9. srpna. (C.-B.) Uherský mi- nistr president Szell měl dnes audienci u císaře, jež trvala od 11. hod. dopol. do 1. hod. odpoledne. Odpoledne byl po- zván na hostinu, jíž zúčastnil se také náčel- ník hlavního štábu polní zbrojmistr baron Beck. Szell odjede odtud dnes večer. Pro bukureštský attentát. Z Bukurešti, 9. srpna. (C.-B.) »Agenc Roumaine« poukazuje na vývody orgánu býv. ústavní strany »Constitucionala«, v němž praví se, že ministr zahraničných věcí na- řídil diplomatickému jednateli sofijskému, upozorniti bulharskou vládu na agitace makedonského výboru v Sofiji. Dimitrov, jenž ondy spáchal attentát na prof. Michajljana, pro- hlásil pak, že učinil tak na rozkaz předsedy jmenovaného výboru. V notě ministra zahraničných věcí po- dotýka se — jak tvrdí »Constitucional« — bude-li bulharská vláda trpěti tuto propa- gandu činu, jež je tak nebezpečná jako anarchistická na západě, rumunská vláda bude nucena učiniti proti četným Bulharům, jež jsou v Rumunsku usazeni, opatření, jaká vyžaduje veřejný pořádek a politická ne- zbytnost. Turecké ukrutnostl. Z Cařihradu, 9. srpna. (C.-B.) z Bitlisu oznamují, že turecké vojsko páchalo ukrutnosti v arménské vsi Špan- chanku (v kraji sassumském). Pátralo prý po arménských »buřičích«.

Gola Szell Beck Constitucional Dimitrov profesor Michajljan Vídeň Francie Išlu Bukurešť západ Rumunsko Cařihrad Bitlis Inc Roumaine