ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 04e78d60-727b-11dc-9275-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 39 celkem · entity: place 62, person 226, work 15, org 16
1 masthead
10. srpna 1900.
2 masthead
Císlo 219.
3 masthead
NÁRODNÍ LISTY
4 masthead
Strzna 3
5 article
zpravidla nedostižným ideálem bývá, aby podo bízna jeho, jako šťastného »prvního rozluštitele« oetla se mezi arithmografy a šarádami. ida Méně příjemnými a neškodnými lovci re- klamy jsou »přátelé«. Ti operují již pohodlněji prostřednictvím jiných; není před nimi jis nikdo, kdo jen trochu stýká se s tiskovou vel- mocí. Překvapují obyčejně svět zprávami přímo s nebe spadlými. Utýraný a uštvaný redaktor neb nakladatel chtěje uniknouti stálému dotírání. prosbám a nářkům, vydá podobnému »přítelie knížku neb oznámí některý jeho, světu docela lhostejný, výkon; publikace taková ovšem za- padne zase bez ohlasu, ale svůj úkol vyplnila- o našem muži se mluví. Dnes zjedná si re- klamu zde, zejtra onde, na základě té reklamy dere se dále, má novou látku k novým oslavám a tak nepotřebuje mnoho, aby se stal »mužem veřejnosti«, čímž má vyhráno. Muž veřejnosti se již neztratí: tomu jest již volno kdykoliv zahlaholit prsním, přesvědčivým tonem ve pro spěch té či oné svaté věci, ten jest nejzpůso- bilejším ke všem sebe odbornějším funkeím ve řejným, krátce, jest to muž veřejnosti ne zbylný.
6 article
Ovšem nedosahuje každý tohoto postaven jen (ak lehce přátelskou reklamou: mnohý do konce musí užívati různých namáhavých a slo žitých operači, aby došáhl kýženého cíle. Jedním z nejspolehlivějších takových prostředke jsou pohřby — totiž slavné, »umělecké«, re presentační, vynikající pohřby, na nichž ne zbytně ubohého referenta čeká trpký úkol, aby vyzvěděl všechny titule a hodnosti shromáždé- ných truchlicích, kteří sotva mu zašeptali svoje jmeno, zmizí za nejbližším rohem. Rovněž ná- rodní slavnosti bodrého lidu, jimž se naše ho norace tak rády vyhýbají, jsou vhodným pro středkem: v nedoslatku jiných hodnostů vezme referent rád za vděk takovou reklamy chtivou veličinou, která tím navzájem získává nový stu- pínek nesmrtelnosti.
7 article
Také požáry, povodně a p. skýtají mno- hým horliveům příležitost, aby jmeno jejich se ocinulo aspoň na den na veřejnosti a nemizelc z paměti zapomínavého čtenářstva. Všechny takovéto drobné úspěchy pomáhají sice příjemně rozmnožovati naděje kandidáta na slavného muže národa, přece však samy o sobě nestačí, aby pojistily mu vynikající místo. Chce li opravdu vážně státi se mužem veřejnosti, slav- ným synem národa, tu nezbývá, než činnost organisovaná, spoluúčastenství různých odbor- niků, impressariů, kortešů, klakerů atd., celété kohorty lidi bez určitého zaměstnání, bez titulu, stále slídíeích, stále neurčitými, blíže neznámými záležitostmi zaměstnaných, kteří tajemným způ sobem dovedou krotiti toho neviditelného, ne- výzpytatelného draka, jemuž se říká »veřejné mínění«. Obratem ruky stane se z neznámého naprosto nepovšímnutého člověka umělec, vir tuos, spisovatel, cokoliv chcete. Zaznívají fan fáry, hlaholi články reklamní, »frenetické« po- tlesky prochvívají celou Evropou, tisícové sumy honorářů, darů, služného — dle potřeby — oznamují se úžaslým závistníkům v lokálkách, které putují evropskými listy, zlatá mládež, ta naše dobrá zlatá mládež, jež dnes po anglicku počitá goaly, zejtra rozhoduje o hudbě, pozejtři o literatuře, ta je v extasi, ovšem že nescházejí také zajímavá dobrodružství, jichž konečná roz- uzlení vypravují se jen v soukromí, žertovné scény, pohnutlivé anekdoty úctyhodného stář nově, přiležitostně vypravené. Všecka ta běžná garnitura, jež se storeotypně opakuje u každé nové vystupující hvězdy.
Evropa
8 article
Jaká to síla, jaká moc v tom umělém obratném rozvíření nálady současného lidstva, v tom ovládání a vedení duševního života mass Najedná se při tom již o to, jestli úspěch za- sloužen, čili nic — vůbec těžko by bylo mluviti s absolutního stanoviska o poměru úspěchu k ceně díla — úspěch nemá tu s cenou díl co činit. Vyžaduje se jistá zručnost sice, do konalost, umělost, jmenujte si to, jak chcete — umění to být nemusí, není však zakázáno. Jal málo rozhoduje při reklamě cena díla, skutku povahy atd., nejlépe ukazují případy těch obrat ných aranžerů úspěchu, jimž stačí, není-li re klamy positivní, aspoň negativní pozornost obe- censtva: vzbouřit mínění věřejné třeba odporem jejž vzbudím, jen když udržím se na povrchu na denním rozhovoru, jen když přinutím massu aby se mnou zabývala. Došli bychom příliš daleko, kdybychom chtěli vyčíst všechny druhy této zajímavé čin- nosti lidského ducha, jež v moderní době roz- rostla v netušené míře. Tím méně můžeme se zabývati tou r klamou, jež jest na svém místě v obchodě v průmyslu, třeba že i tam vybíhá ve výstřelky někdy dosti povážlivě.
Jal
9 article
Resumujili, marně se namáhám najíti ně- jakou definici reklamní činnosti v literarním uměleckém světě. Jest jisto, že samovolné sna- žení po příznivých úsudcích, doporučeních, atd. není před choulostivým svědomím přípustno. právě tak však jisto jest, že asi málo lidí spo- kojí se s výsledkem, jež činnost jejich sama o sobě ve veřejnosti vyvolává, a neopominou žádné příležitosti, aby napomáhali veřejnému mínění. Do jaké míry jest činnost taková opráv- něna, kdož to může rozhodnouti? Myslím, že zde může mluviti jen svědomí, a my můžeme konstatovati jen tolik, že úspěeh neřidí se pra- videlně dle norem citlivého svědomí, nýbrž stává s ním spíše v přímém odporu a ten, jehož svědomí v poměru k veřejnosti jeví příliš velikou dávku citlivosti, musí spokojiti se pra- videlně dosti problematickou útěchou, že bu- douenost bude spravedlivější — ač má-li vůbec takový vzácný muž útěchy potřebí. ean České spisy.
10 article
* August Sedláček, Hrady a zámky české. Illustrují bratří Liebscherov é a V Král z Dobré Vody. Nakladateiství F. Šimáčka Díl XII. Čáslavsko. V Praze, 1900. O tom již ustálen soud, že Sedláčkovým Hradům a zámkům vedle monumentálních historických děl Palackého a Tomkových náleží v dějepisectví českém místo nejpřednější. Třebať toliko uvážiti nesmírnou, práci jednotlivcovu všestranně přesahující píli, již Sedláček věnoval shledávání pramenných dokladů, v naprostě téměř úplnosti přibíraných, jakož i jeho překvapující snalost i historické topografie české, po kteréž stránce nemůže se jemu nikdo z předchůdcův ani z vrstevníků rovnati, i zvláštních způsobů stavby, opevnění a vnitřního zařízení historických hradův a tvrzí českých. Teprve teď, když obrovské dílo Sedlá- čkovo blíží se k ukončení svému, možno jest přikra- čiti k zevrubnému vylíčení historické topografie české. ježto k ní položil autor Hradův a zámků základy ne vývratné
Sedláček Liebscherov Král F Šimáček Sedláčkův Palacký Tomkův Hradův Čáslavsko Praha
11 article
Bylo by zbytečno promlouvati o methoděa vnitřní stavbě díla, jež i závistná českoněmecká kri- tika posuzuje ve světle na výsost příznivém. Stač říci, že Sedláčkův spis řadí se k těm řídkým plodům lidského ducha, o nichž vzdálený posuzovatel pochy buje, že jsou plodem ducha jediného a spolu jediného lidského života. Dvanáctý již díl klade neunavný, ale stále ještě bystrý a svěží spisovatel na stůl čtenáře pro minulost své vlasti zaujatého a v něm pojednáv o nejklassičtější půdě české, jíž starobylá Čáslav vé- vodí. Počínaje kolébkou nejčeštějšího českého krále. staroslavnými Poděbrady, stane u kolébky Slavní- kovce sv. Vojtěcha, odkudž přechází ku památnému sídlu Krušinův a Trčků Lichnici, pobude na Ptáčkovu sídlu Pirkštejně a Ratajích, spočine na zpustlém nyni Talmberku, obdivuje se tu nádheře nově ožilých Žleb tu opuštěnosti, jež zeje z Ledče zdí starobylých, na- vštívi Kolín, Malešov, Roháčův Sion, popatří na mo- hutnou někdy Polnou pánů z Kunštátu, jakož i na Přibyslav, pod níž zesnul nesmrtelný vůdce bratř Táborů, přehlíží četná ta panská i rytířská sídl v úkrají Želivkou a horní Sázavou ohraničeném. stane v Zásmukách nepřetržitou tradicí šternberskou proslavených, s úctou biíží se Vlaskému dvorůa a tvrzím v městě i kol města Hor Kuten, zavítá na Hrádek nad Poděhusy, odkudž pošel slavný soudruh Otakarův v bitvě kressenbrunnské, načež útulná Radim Zárubů z Hustičan zavírá pouť jeho.
Sedláčkův svatý . Vojtěch Krušinův Trčka Rataj Otakarův Záruba Čáslav Poděbrady Pirkštejn Talmberk Ledeč Kolín Malešov Roháčův Sion Polná Kunštát Přibyslav Tábor Želivka horní Sázava Zásmuky
12 article
Co tu památného, co slavného, co každému Čechu drabého chová v sobě díl tente ! Spisovate pohrouživ se až na dno zachovaných pramenných zpráv, hledí, aby podal veškeren obraz panského zemanského života v Čechách, a s pietou následování hodnou popisuje zbývajíci ještě inventář někdejší našt národní samostatnosti. A slovo jeho, zevrubné, živě povzbuzující, doplňují vlastenečtí umělci, předvádějíc nynější i zachované starší pohledy oku vzpomínkam do krásné, slavné minulosti znojenému. Zbývají ještě čtyři svazky, jimiž zavřeno bude dílo, o kterém autor může právem zvolati s kníželem římských básníkův Exegi monumentum. Přejeme jemu nyní již na zaslouženém odpočinku dlícímu, aby do- čekal se svého monumentálního dila ukončení a spolu i uznání, které významu jeho přísluší, jakkoli vydá- vání jeho děje se beze vší podpory veřejně. Max Dloubý. * Atlns motýlů střední Evropy. 50 tabul barvotiskových s 13000 obrazy motýlů, jejich hou- senek a pup. Slovný výklad dle knihy Berge-Heine- mann-Stendelovy, atlasu Hofmanno a, literatury do- mácí a dle vlastní zkušenosti upravil prof. Ja John. Nákladetel I. L. Kober. Dílo toto, jehož obrazová čásť vyznamenává s naprostou přesností a dokonalostí v barvě iv kresbě, jest důležitou pomůckou pro každého sbě ratele motýlů a zejmena pro stu dující středních škol. Obsahuje v systematickém uspořadání vyobrazení všech druhů motýlů, žijících ve střední Evropě spolu s obrazy housenek a pup, jakož i rostlin, na nich ty které housenky žijí.
Čech Dloubý Berge Hein Stendelův John Čechy Evropa Hofmanno Nákladetel I . L
13 article
Textová čásť, zpracovaná velmi prakticky a ná- zorně, obsahuje v úvodů nejprve popis motýla ja kožto čeledi, jeho vajíček, různých tvarů housenek pup a vývoje motýlů, načež popisuje důkladně stavbu těla motýlího ve všech feho častech, což zna zorněno na tabulce první schematickými nákresy provedenými částečně v měřítku zvětšeném. Zejmena popisuje autor dopodrobna křídla motýlů, jich ústrojí, tvar a kresbu, poukazuje na zajímavý zjev obojetníků a pojednává pak o potravě a životě motýlů, jich zeměpisném rozšíření, jich užitku a škodě, o jich nepřátelích a chorobách. Na konec podává přehiled soustavy motýlů. V delší kapitole pojednává autor spůsobem za- jímavým na základě praktických zkušeností o sbír- kách motýlů. Popisuje důkladně spůsob lovů motýlů denních, večerních a nočních, zejmena zajímavy lov můr pomocí vnadidel a při světle. Dále udili přakti- cké rady co se týče odchovu motýiů, kterýmžto spů- sobem lze docíliti nejdokonaiejších exemplařů. Po- dáva návod, kterak hledati vajíčka, housenky a pupy kterak opatřovati píci housenkám a kterak je ošetřo- vati a kterak uschovávati pupy až do úplného vyvi- nutí se motýla. Dále pojednává o usmrcování a na- pínání motýtů, o chování jich v krabicích a ve skříních a o ochraně sbírek před škodlivým hmy zem, prachem a plísněmi, o spravování poškozených exemplářů, pak o úpravě vajíček bousenek a pup pro sbírky a o výměně a zasílání motýlů.
14 article
Všeobecná stať o ústrojí motýlů podána jest nejen důkladně, ale i názorně a způsobem zajíma- vým, tak aby si čtenář zapamatoval jednotlivé chara- kteristické znaky těla motýlího a dovedl správně ro- zeznávatí, kde jde o rozdíly jednotlivých druhů. Ale také důkiadné spracování kapitoly o chytání motýlů a jich výchově z vajíček a housenek, má svůj vý znam. Sběratel nalezá tu celou řadu praktických po- kynů, jež ušetří mu mnohěho zklamání a mnohého ne- zdaru. A výchova motýlů z housenek sama o sobě jest tak zajímavá a zároveň poučná, že hojně na- hradí vynaloženou práci a péči. Neboť chov hou- senek poskytuje velmi zajímavý pohled do drobných tajností života a vývoje těchto živočichů. Již tato instruktivní a vychovatelská stránka tohoto druhu sběratelství zasluhuje, aby na ni bylo důtklivějí upo- zorněno a vzbuzována k němu chuť praktickými po- kyny, kterak dosíci v této příčině pěkných výsledků.
15 article
Po těchto důkladných kapitolách úvodních ná- sleduje soustavný výpočet velkých motýlů celé Evropy; druhy, které jsou domovem ve střední Evropě, jsou popsány zevrubněji dle toho, jsou-li hojnější a důležitější a pro české země zajímavější. V popisech udáno, kolik je třeba k rozeznání od po- dobných druhů neb rodů; udána doba létání, nále- ziště, housenky, jich potrava a jiné detaily, pokud pro dotyčný druh mají význam. Stručné tyto popisy jsou úplně dostatečné jako vysvětlivky k barevným obrazům motýlů. Odrudy a synonyma jsou v textu na příslušných místech tiskem vyznačeny. V popisné části jsou k latinským jmenům dána česká jmena potud, pokud v jiných českých spisech se nacházejí, jako v knize Klikově, Steinichově, Exle- rově a j. Ve výpočtu motýlů, vyobrazených na ba- revných tabulich, jsou však dodána česká jmenan všech druhů vyobrazených, i těch, které se v českých zemích nevyskytují.
Steinichův Exle Evropa
16 article
Barevné tabule podávají obrazy motýlů, jich housenek a pup, jakož i rostlin, na nichž žijí, věrně do nejmenších podrobností, přesně v barvě i v kresbě Celá úprava díla jest naprosto dokonalá. —sl— * N. Stremonchov: Za čínskou zdí Život, mravy, zvyky a pořádek v »nébeské říšie. Z ruského přeložil J. Veselovský. Světov knihovna, red. Jar. Kvapil, čís. 164. Nakl. J. Otto Knížka přichází právě vhod, nyní v době čínských zápletek. Ruský autor líčí život v říši čínské, na základě vlastního názoru zajímavě a poutavě a ten kdo přečeti několik cestopisů o Číně, nalezne tu leccos, co jej pobaví. Pro nejširší kruhy čtenářstva pak podává tato knížka stručný, ale úplný a ná- zorný obraz živola, mravů a zvyků lidu čínského i poměrů v ohromné této říši, od čínských krojůa čínské kuchýně až ku pletkám čínských mandarinů a poměru Číňanů vůči pokrokům průmyslu a cizím vynálezům. Prof. dr. Fr. Scherer: Hygiena dět- ského véku. Část II. Lidové rozpravy lékařské red. MUDr. Ladislav Haškovec, čís. 10. Nakl. J. Otto. V této části pojednává autor o významu a podmínkách chorob zažívacího ústrojí ve věku dětském, o výživě přírozené a o výživě umělé. Autor líčí lu způsobem populárním, snadno srozumitelným význam hygieny ústrojí zažívacího u novorozeněte až do prvního roku, upozorňuje, čeho třeba dbáti aby se zabránilo chorobám a vykládá podmínky řádné výživy dítěte, čeho třeba dbáti, je-li nutna umělá výživa dítěte, klerak postupovati při poskyto- vání potravy dětem dorůstajícím a kterak si počínati při chorobách ústrojů zažívacích.
J Veselovský Kvapil J Knížek Číňan profesor doktor František Scherer MUDr Haškovec Otta Čína
17 article
* J. S. Machar. Výlet na Krym. 1898— 1899. Nakl. F. Šimáče k. Kniha deskriptivní poesie cestovní nálady, někde lehce feuilletonisticky na- črtnulé, někde přiostřené v břitkou pointu satyrickou, anebo oddychující vřelým soucitem s nešťastným lidem, aneb vyznívající v elegickou náladu. Form stručná, úsečná docilující několika zběžnými črtami neomylného účinku. Velmi zajímavým číslem jsou »Krymské sonety«, kde autor svrovnává líčení Mickiewiczovo s vlastními svými dojmy a báseň »Sa- velij.« v níž líčí prostou mysl ruského člověka, od- dávající se klidně osudu a hymnická báseň » Večer u moře.« Poetický denník, v němž se plně obráž individualita básníkova. Holger Drachman, Byl jednou jeden král . . . Pohádková komedie o sedmi obrazech. Pro české divadlo upravil Bohdan Kaminský Repertoir českých divadel LXXIV. Nakl. F. Šimáček O úspěchu poetické této hry, prvního dánského kusu, jenž proveden na Národním divadle, bylo referováno již na jiném místě. Je v něm dosti poesie, jež účin- kuje i při pouhém čtení knihy, zejmena v pěkně, poetické úpravě, jíž se mu dostalo B. Kaminským, jehož text nejen pěkně se čte, ale jest spracován i se zřetelem k deklamaci na jevišti, což jest přednost. již nelze podceňovat. Verše i prosa zní tu stejně zvučně, hladce a lehce. Oprava. Titul překladu Jos. Paulíka v 8—9 sv. XVI. ročn. »Přítele domoviny« nakl. Edv. Beanfort, o němž podána na těchto místech zpráva min. týdne, má zníti správně: Josef Jurčič, V rozkvětu života.
Machar Mickiewiczův Holger Drachman Kaminskij F Šimáček B Kaminský Paulík svatý . XVI Jurčič Krym Jos národní divadlo
18 article Z českých listů.
Z českých listů. * Zlatá Praha přináší v čísle 39. podobiznu a výstižně psané ocenéní Nestora českých malířů, Karla Javůrka, k šeho 85. narozeninámi: Ja- vůrek demonstruje mladsím a nejmladším, jak se malovaly vlastenecké historické obrazy před pol stoletím v Praze; nezměnil ni obsah, ni utváření. ni techniku. Historismus Hellichem, Lhotou, Ja- vůrkem inaugurovaný, Svobodou a Čermákem pro- dlužovaný, vyvrcholil v Brožíkovi. Někteří vykon- struovali pro Javůrka význam zvláštní, evoluční, po- čali jej vynášeti za předchůdce oné fase českého malířství, jež koncem let sedmdesátých počíná. Neni však třeba proň vymýšleti hodnoty, jež jsou mu cizí. Pro nás -jsou jeho přáce živým dokumentem skromného, jednoduchého uměleckého názoru če- ských romantiků, dotčených prvním vanem reali- stického hnutí düsseldorfského. Javůrkovo umění zá- leží v sestavování figur, v příbližně věrné šaty odě- ných, do živých obrazů k illustraci domácích dějin dle komposičního schematu snadno poznatelnéhoa typů se opakujících. Historie sama jim dodává hloubky, význačnost předmětu v první řadě podmi- ňuje obraz. Umělec nebyl tak maliřem, jako hledlačem obrazů v knihách. Tvořivé síly nebývaly přepínány, malířské vidění nebylo zvlášť cvičeno. Leželo to v době. Vřelý cit ovládal umělce, cit spíše litarární a opravdu národně vlastenecký, který nahražoval onen dřímající výtvarně umělecký, obstavivší se, až když umění prodralo se mlžinami minulosti k plno- krevnému skutečnu. Javůrek neúčastnil se již toho přerodu. Bylo to jeho osobní právo. A tak dnes, v kmetském věku, stojí tu jako živý representant určitého období, určité formule umělecké, které zůstal věren dle duchaplného srovnání kritikova »jako zbrojnoš ve vřavě bitvy stojící nad mrtvolou rytíře, jehož železnou brní pronikla kulka z pušky vystřelená.«
Javůrek Hellich Svoboda Čermák Brožík Javůrkův Praha Lhota
19 article
* »Lumír«, č. 32., poutá nejvíce pokračováním rázovitých obrázků z Vodňanska, jichž thematem jsou »Selské děti« a bystrým pozorovatelem a nena- podobitelným vyprávěčem Josef Holeček. Ve feuille- tonu zajímá z italštiny přeložený článek Angela Con- tiho »Rythmus v hudbě«. Podstala hudby není ve zvucích, jako podstata malby není v barvách. Barvy a zvuky jsou prostředkem výrazu, mluvou těchto dvou umění. Másli taj v přírodě hlas, tento hlas jest hudba. Každý zvuk, každá vlna zvuku má moc při volati našeho důcha, vzbuditi jej a učiniti, aby po cítil totožnost vlastního života s životem věcí; každý zvuk, každá vlna zvuků volá k nejhlubší části našt bytosti; a v přestávce mezi jednou a druhou vlnou zvoků ozývá se hlas mlčení. Zmlkají zvuky, zmlká hlak existence a projevuje se mlčení života. V čase rythmus jest sledem mičení mezi intervally zvuč nými, jest původcem zvuků, jež budí v nás mlčení života, jest prvním hlasem taje, prvním projevem slechu věcí. Hlas věcí, jejich dech, nemohou vnik nouti do hlubiny našeho ducha, leč v podobě rythmu Hlas věcí jest v podstatě jiný, než zvuk věcí. Pod stata hudby není ve zvucích, ale v mlčení, jež zvuky předcházi, v mlčení, jež zvuky následuje. Rythmus, jenž je srdcem hudby, zjevuje se a žije v těchto in- tervallech mlčení, upozorňuje nás na přítomnost vůle ve všeobecném životě V rythmu pojí se aspirace přírody a projevy lidského ducha v jedinost života. Podstata života není ve zvucích, je v mlčení. Aby- chom nabyli pojmu o rythmu, třeba zapomenouti míry, jež značí sled okamžiků existence, a předsta- viti si hudbu sfér Pythagora. Vedle číselných zákonů architektury a hudby, zkad plynou pravidla, jimž se učí ve školách, jsou ještě jiné zákony metafysické, jichž jest genius poslušen a jimž se nelze přiučiti.
Holeček Rythmus Pythagoras Lumír Vodňansko Angel Con
20 article
Znakem uměleckého veledíla jest zroditi se jako zje- vení. To stává se svrchovaně v hudbě, jež jest bez- prostředným hlasem taje světa. Schopenbauer jediný z filosofů plně postřehl podstatu hudby : hudba, jako svět, jest přímé zpředmětění vůle.« A Wagner praví, že »hudba jest přímým zjevením z jiného světa.« * Květy v srpnovém sešitu podávájí bohatou ukázku z lyriky P. B. Shelteye v překladu Jaroslava Vrchlického — mezi jiným prostulé »Řádky k indi anské melodii« a překrásné meditace věnované Janě — jakož i Ant. Klášterského formálně neobyčejně zdařilý výběr z H. W. Lenglellova. Obě ukázky,z poesie anglické i americké, budí v nás touhu jednal po brzkém vydání dalších svazků Vrchlického angli cké anthologie, jednak po úsilnějším převádění mi- strných poelických výtvorů rassy anglo-saské vůbec Poesie francouzská, tihnoucí k formalismu a zevnímu lesku, zdomácněla u nas a oplodnila poesii naší Vliv přemítavé vniternosti, lásky ku svobodě a pří rodě, silné, mužné vůle, jež jsou jedny z předních význaků poesie anglické i s její americkou, člověka v nejmodernější fasi vývoje a hned vedle toho nejprimitivněší ostře zacnycující odnoží, mohla by tím spíše přispěti toliko k prohloubení a všestranno sti naší básnické produkce, jež poslední dobou. špatně pochopenými a otrocky napodobenými hesly modernosti, začíná se ocitati na povážlivé mělčině nejen neumělosti, ale i bezcitovosti a vůbec bez- myšlenkovitosti. — Čím dále, tím více obrací k sobě pozor »Rok na vsi«, kronika moravské dědiny péra Al. Mrštíka. Přečtěte si na příklad črtu »Přijde jaro« a zazpívá vám to v duší celým tušením blí- žící se vesny. Al. Mrštik je mistrem nálady, stejně jako dovedným, několika rysy zachycujícím zazna- menávatelem lidských dokumentů.
Wagner Květa Vrchlický Řádek Jana Antonín H W Lenglellův Al Mrštík
21 article Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů. * Kritik »raru i Hnu p. R I. Sementkovskij poznamenává o sou časné belletristice ruské i západní, že v celé řadě více nebo méně jasných obrazů s velikou vytrvalosti a někdy i s velikým talentem nám objasňuje, kterak nekonečné kolísání, kvašení a nespokojenost se sku- tečností bývá s větší části výsledkem krajního sub jektivismu nebo egoismu. Kdyby nespokojení lidě nestarali se tak příliš o sebe jako spíše o jiné. možná, že by méně unášeli se »literární moudrostíe a všímali by si bedlivěji okolaího živola, nalézajíce v něm to, co nyní zůstává pro ně skrylým. — Pu- blicista »Heaht« p. Meňšikov vykládá nezdan většiny intelligence ruské při pokusech »sednouti na zemi.« Jest prý to úkol přesahující sily této intelligence. Touha po zemi není prý žertem. Jest to vzkříšení veškeré přirozenosti člověka, jeho návrat ke ztracené věčnosti, znovuzřízení samých základů existence. Jest to věc tajemná, veliká. Zde třeba setřásti se sebe všecko omámení veřejného mínění všechny předsudky zděděně i osobní. Zde třeba znova jako v první den stvoření světa pohlédnouti olevřeně na svět, beze všech předsudků, s nadšenou vírou v život a v jeho zdroj. Třeba k tomu nadšení, bohatýrského plápolu duše. A k tomu nynější intel ligence není způsobilá. Známý stoupenec Tolstého rozvádí pak známou jeho ideu sproštění člověkaa odvržení nynější nezdravé kultury. — Kritik »Hcropn- Vecaro Berka« p Borozdin ve stati »Cro Abr zureparypnaro pasumris« podává přehled literárních směrů na Rusi, ač bez určitěho, jednotného kriteria.
Sementkovský Tolstý Abra Pu Rus Vecaro Berek
22 article
Bazarov v »Or iraaz« Turgeněva blíží se k »ideálu« jest to silná povaha. Ale v konci koneů jest to »barin«, jenž ničemu nerozumí. Dopadá to tak, jako by Turgeněv rozděloval své hudiny na pány rozumějící něčemu a ničeho nechápající. Bazarov náleží k poslednějším. Jediné vlělení »ideálu« vid kritik u L. N. Tolstého. Popírati ideál Tolstého jes v očích jeho směšným. Přes to nynější období ruské literatury nazývá dobou úpadku. Zemřeli A. K. Toi stoj. Někrasov. Dostojevskij. Pisemskij. Melnikov.
Bazarov Turgeněv Tolstý Toi Někrasov Dostojevský Pisemskij Melnikov Or
23 article Tulgenov, Čerayševskij, Selgdnov, Aksnkov, Kavelin
Tulgenov, Čerayševskij, Selgdnov, Aksnkov, Kavelin Gradovskij. Saltykov. Ostrovskij. Gončarov. Pleščejev Apuchtin, Fet, Majkov, Polonskij a konečně před ně kolíka měsíci Grigorovič. V seznamu vynecháni ještě Lěskov, Těrpigorev Strachov a j. Ale místa starých zůstala prázdna. Objevili se noví lidé, několik vyni kajících talentů, nedosáhli však dle mínění kritika dosud onoho rozhodujícího postavení, jaké náleží jejich předchůdcům a nesnadno řísi, z čeho to po- chodí, zda od slabšího nadání či ze všeobecného stavu literárního. Všeobecný závěr vyznívá pak v tato slova: Obraz posledního čtvrtstoletí jest neutěšený ale není proč naříkati. Třeba že není siiných talentů, možno doufati, až smalé ditě«, t. j. současná ruská literatura, doroste, že bude míti více svědomí a zmizí zlo, působené belletristy a některými kritiky.
Selgdnov Aksnkov Kavelin Saltykov Ostrovský Gončarov Majkov Polonskij Grigorovič Těrpigorev Strachov Pleščejev Apuchtin
24 article
Čtvrtý díl »Couunenif« M. Gorškého ob- sahuje nejcennější a největší dosud jeho dílo »Gona Toplen“, které objevuje se takto poprvé o sobě v růkou čtenářstva. M. O. Txoipom vydal další serii básní »Ilcum po«, o nichž jsme se již zmiňovali. V. J. Rudakov sebral nejcennější anekdoly o genialním vojevůdci ruském knížeti A V. Suvorovu a vydal je v jubilejní knize »T'enepa nne- cc KB A. B. Cynopom«. Prostinké, pěkně vy- pravované črty obsahuje sbírka povídek G. T. Se- verceva (Polivanova) »AKEOPAH ÚMria«. PI. Ven- gerová, choť známého literárního historika, přelo- žila Vojničův román »Osoa«, vydaný původně an- glicky a líčící poutavě tajné revolucionářské spolky italské z třicátých let končicího století. V době nové činnosti tajných živlů překlad nalezne zajisté dobrou * Professor sofijské university dr. L. Mileti podává v 16. sv. »Cbopinka« zajímavé zprávy o li teratuře a jazyku Balharů banátských. Bulhaři tito usadili se v XVIII. stol. nejprve v Malém Valašsku a kol r. 1740 posunuli se dále do okolí Temešváru. U těchto katolických Bulharů vyvinula se v XIx. století malá lokální literatura s latinským písmem.
M Goršký Gono Toplen M O Txoipom Ilcum Rudakov V Suvorov Cynopom Polivanov Oso doktor Balhar Bulhar Temešvár T ' enepa nnecc KB A . B AKEOPAH ÚMria
25 article
Od r. 1881 vycházel v obci Vingu časopis s názvem »Vinganska Narodna Nuvala«. Obšírná stať podává cenně zprávy národopisné o tomto zlomku naroda bulharského, jeho poměru k původní vlasti a jeho nářečí. Nejstarší bulharská literární společnost, zalo- žená ještě před osvobozením Bulharska v rumunské Brajle roku 1869, prodělavši obtížnou finanční krisi, výdává nyní svůj známý časopis »Ilepoecn Cnncanne« jako měsíčník. Předsedou družstva je bý- valý ministr financi 1 E. Gešov a redaktorem známy filolog bulharský dr. A. Teodorov. — O původu Bul- harů pojednal Ivan Šišmanov ve »Sborníku- bulharského ministerstva (sv. 16. a 17.). Pan Šišma- nov jest rovněž professorem mladé university so fijské a zabýval se muoho otázkou, o níž v tomto století nemálo se uvažovalo. Podnik! též několik vědeckých cest za tímto účelem a sebral calou lite- raturu, sem spadajíčí. Rözebrav kriticky dosavadní theorie o původu Bülharů (slovanském, uralsko-čud- ském nebo tursko tatarském) přidržuje se mínění, ž jmeno Barapnir pochází od řéky Volhy, kde náro prastarých Bularů dlouho přebýval a kde část jich přijala islam i dlouho se zde udržela. Národ ten by Slavjanin. prý původu tursko tatarského.
Ilepoecn Cnncanne E Gešov doktor A Teodorov Šišmanov Bulharsko Šišma Volha Vingansko Narodno Nuval
27 article
Z cizích revui-
28 article
* Maďarská literatura utrpěla — dle referáty Leopolda Katchera — velikou ztrátu úmriím Juli Schvarcze, jehož dějiny demokracie měly úspěch at sensační. Poslední jeho dílo »Dějiny Řecka« zůstaly torsem. Na jeho výzkumech pracuje však dále o dě jinách Recka G. Gyomlai. Z historických monografi nejvýše stojí Peisnerovy »Dějiny Budapešti v XVIII století«. Nové kritické vydání Madáchovy »Tragedie člověka« obstaral filosof Bernát, téhož básníka ži votopis vydal Palágyi Historii maďarské hudby v XIX století napsal Abrányi. Poelická tvorba maďarská roku 1899 byla chudičká. Autor uvádí pouze jedin dílo a sice sbírku básní Sándora Felekiho. O něco potěšitelněji zní zpráva referentova o tvorbě drama- tické. István Géczy, oblíbený spisovatel veseloher, napsal novou frašku »Matka zemé«. Největší úspěch mělo věnované drama básníka Emila Makaie »Učený professor Hatvani«. Titulní hrdina kusu byl do jisté míry maďarským Faustem, z polovice XVÍII. století.
Katcher Schvarcz G Gyomlai Peisnerův Madáchův Bernát Palágyi Sándor Feleki István Gécza Emil Makaie Hatvani Faust Řecko Budapešť
29 article
Nezdařeným kusem nazývá referent hru »Shakea peare« od Arpáda Ziganyho. Jokai vydal letos svoji autobiografii »Letitý, ale ne starý«, více napsati mu nedovolily líbanky. Romantický tento plod Jokaiův čte se dle referenta jako mixtum compositum z Boe- caccia. Vernea a Hoffmanna Herczeg, Bródy a druzí i u nás známější autoři přispěli obvyklou jednou knihou, ale nepodali nic obzvlášť vynikajícího. Pro tolkloristy nad míru zajímavou knihu vydal RR. Te meszwáry: »Zvyky a pověry při porodé a kojení v Uhrách«. Politická a sociálně-hospodářská literatura byla hojná; dlužno tu jmenovati A. V. Matlekovitse, Somógye, Kemény a j. — Italská literatura trpěla dle referenta — Guida Biagia — velice ciz produkcí. Sienkiewicz, Maurier a jiní časoví autoři ciziny byli tak enthusiasticky přijati v Italii, že skore úplně vytlačili původní tvorbu z přízně čtenářstva Tím větší oblibě těšil se zvláště Sienkiewiczův román »Ouo vadis«, jenž byl vydán v Rusku a mohl tedy beze všech finančních závazků k nakladateli neb spi- sovateli býti překládán. Proto se vyrojilo hojně pře- kladů a vydání, lidových. Z původní tvorby nevidí referent ani jedno dílo, o němž by se mohlo říci, že je hodno všeobecného obdivu. Carducci nepodal nic.
Zigany Jokai Jokaiův Verne Hoffmann Herczeg móda A V Matlekovits Somógy Kemény Sienkiewicz Maurier Sienkiewiczův Carducci Bo Uhry Rusko Ouo vadis
30 article
Fogazzaro pracuje o větším díle, Verga mlčí, d'An- nunzio po svém »Fuoco« vrhl se ve vír politiky jediný Giacosa podal u nás provedené »Comme l Foglie«. Náramně bohata byla letos v Italii literatura dantovská. Tomu, kdo se o nejnovější díla o Dantovi zajímá, doporučujeme, aby si přečell dotyčný passus tohoto referátu Biagiova, najde tam celou kupu biblio- grafických údajů. Velmi pečlivě hyla také pěstován literární historie. Obzvláštní zmínku činí referen o díle Piergiliově: jest to biografie Leopardiova, se- stavená z jeho listů, a pak o vydání dopisů Forna- ciariových, jež podávají nám roztomilý obraz ze ži- vota v Toskaně kolem r. 1830. Z poetické tvorby re ferent nejvýše slaví Pascoliovy »Poemelti« a Aga noorové »Leggenda Eterna«. Pascoli dosáhl letos ceny při soutěži vypsané v Hollandsku na nejlepší báse latinskou, a Aganoorová náleží k nejnadanějším bá snířkám vlašským. V novellistice stojí v popředi »Fuoco« d'Annunziův, dílo, o němž referent praví že nelze na něho užiti obvyklého kritického měřitka »Je to psychologická vivisekce, jediná svého druhu plná výstředností, ale plná také umění.« Ze známěj- ších novellistů Rovetta napsal pěknou studii charak- terů »La Signorina« a Ugo Ojetti subtilní studi »II Giuco dell Amore«. Dramatická literatura nebyla letos šťastná. Jediné vyníkající dílo je Giacosovo »Jako to listí« a pak velkolepá historie italského di- vadla od L. Rasla »l comici italiani«. Historie ostatní obory vědy byly daleko hojněji pěstovány.
Fogazzaro Verga d ' Ana Giacosa Dante Biagiův Leopardiův Pascoliův Aga Pascoli Annunziův Rovett Giacosův L Rasl Comme l Foglie Forno Leggenda Eterna Ugo Ojetti II Giuco Amor
31 article
Starý Ibsen se svou hrou »Když se my mriví probudíme« jest dle referátu Ch. Brinchmannov hlavní událostí v norské literatuře za rok 1899. Víme, jaký rozruch udělalo drama to i v ci- zině i v Norsku samém, nedivíme se tedy proto to- muto tvrzení. Vedle Ibsena stojí v popředí Jonas Lie novelou »Faste Forland« a A. Garborg dílem »Den bustkomme Faderen«. Věda byla loni pěsto- vána velmi hojně. Zvláštní zmínky zasiouží nádherná publikace »Norsko v XIX. století« jakási obširná ré- vue duševní života norského za 19. století a pak velkolepá bibliografle »Bibliotheca Norvegica«, již právě začal vydávati H. Pjetersen. — Úřadník kra- kovské universitní knihovny a literární historik Adam Betcikowski referuje o polské litera- tuře. Počíná Nestorem polské belletrie T. T. Jezem a jmenuje především jeho obraz smutného života polských emigrantů v Paříži »Ve vodách Babylonu«.
Ibsen Fast Forland A Garborg H Pjetersen Betcikowski T T Norsko Paříž Babylón Jonas Lie
32 article
Eliza Orzeszková vydala loni román »Argonauci« v němž líčí bankéře Darwida, jenž zestaral v honbě za milliony a na konec seznal, že mu to přece nic nebylo platno: rodina jeho se rozpadla a on tu stál opuštěn, před zoufalstvím. To vedle nedokončených ještě »Křižáků« Sienkiewicze jsou hlavní sloupy loňské prosaické belletrie. Jen jmenovati dlužno ještě Žeromského »Bez domova«, silně upomínající na Ibsenova »Nepřítele lidu«, úchvatný obraz lodz- ského továrního života W. Reymonta »Ziemia obie- cana«, Slewszewského barvitý obraz z Kavkazu »Riszlan« a j. O Przybyszewském a polské Moderně vůbec vyslovuje se také Belcikowski rozhodně od mítavě. V dramatické tvorbě staví referent nejvýše hru »Sonata« mladého a nanejvýš talentovaného básníka Kisielewského. Literární historie byla pěsto- vána velice hojně a nad míru četnou jest literature vztahujíei se k jubileu Jagollonské university v Kra
Orzeszková Argonauc Darwid Sienkiewicz Ibsenův W Reymont Ziemia Przybyszewský Kisielewský Kavkaz
33 article
kově. — Velmi polemicky proti domácím živlům re- feruje o ruské literatuře C. Balmont. Připomenuv, že minulý rok byl pro Rusko obzvláště významným proto, že slaveno bylo jubileum Petra Velikého v říši poesie, Puškina, jenž vlastně pro Rusy znamená den duševního narození, stěžuje si trpce referent, ž v dobu jubilejní sice byly časopisy přecpány biogra- fickými články a triviálními přednáškami, ale že ani jediná kniha se neobjevila, jež by byla ukázala, jak velice Rusko od dob Puškinových pokročilo, a čím mu je zavázáno. Z belletristických plodů rozepisuje se referent nejdříve o »Vzkříšení« Tolstého, ale hned pak o »M Gordějevu« Maxima Gojkého. Tomuto mladému a vysoce nadanému muži věnuje skoro po- lovinu svého roferátu, vysvětluje tajemství jeho umění o oceňuje je s hlubokou úctou. Doporučujeme vřele tento passus všem, kdož chtějí v stručnosti informo- vati se o spisovateli, jenž vítězně opanoval jedno z předních míst ruské novellistiky. Poslední práci A. P. Čechova »V ovragě« Gež vychází v »České Révni« v českém překladě) považuje referent za nej- cennější z jeho drobných prací. Zmíniv se o zřízení belletristické třídy při petrohradské Akademii nank a o prvních Akademicích, referent podrobuje obšírné kritice soudobou poesii, pojímnje do svého referátu i nová vydání básní i starších poetů. Vědy byly hojně pěstěny. O dramatické literatuře reforent mlčí.
C Balmont Petro Veliký Puškin Rus Puškinův Tolstý Gordějev Gojký Čechův Rusko Český Révni
34 article
V celku soudí Balmont, že minulý rok byl daleko úspěšnější a živější než předminulý. — Ralnel Alta- mira počíná svůj referát o literatuře španěl- ské konstatováním Iakta, že nešťastná válka ama- ricko španělská měla za následek, že inteliigentní vrstvy španělské jaly se zcela vážně pomýšleti na národní reorganisaci a na odstranění příčin dušev- ního úpadku španělškého. Timto směrem tedy nesly se hojné spisy vydané loní, jako »El Problema Nacional« Maciase Picavea, nedávno zesnulého; »Liga Nacional de Produefores« Costy; »Reconstilu- ción y Europei?ación de Espaňa«, téhož autora atd. J. Echegaráy, E. Pardo-Bazánové a jíní belfetristi účastnili se této velké veřejné diskusse zvláštními studiemi. Vědy, obzvlášť literární historie, byly hor- livě pěstovány. Velice skromničké jest místo, které refěrent udělil bělleteii. Ta prý trpí silně marasmem, praví referent a uvádí s pochvalou jedno jediné dílo »Morsamor« J. Valery. Jenom zmínku činí referent o několika dalších plodech belletrie španělské, mezi nimi též o nové sbírce novel E. Pardo Baánové o »Episodios Nacionales« P. Galdóse: Ještě méně prý se dá říci o španělské poesii roku 1899. Divadlo španělské v Andalussii bylo velmi skrovně podporo- váno se strany autorů, — jedině zmínky zasluhují bratří Quinterové —, za to catalonské divadlo bylo zrovna zahrnuto hrami dosti zdařilými. Mr. Penn.
Alt Costa Espaňa E Pardo Bazánová Morsamor J Valera E Pardo Baánová Episodios Nacionales P Galdós Quintero Macias Picavea Nacional jít Produefore El Problema
36 article
* Stará Praha. Sto akvarelů Václ. Jan sy. Slovem doprovází Jan Herain Seš. 13. Nakladatel Bedřich Kočí. Skvostné dilo toto dospělo vydaným právě séšilem do polovice. Seáil obsahuje krásné r- produkce následujících pohledů: Pohled z Havelské do Melanirichovy ulice, Voršilská ulice, portál »u dvou zlatých medvědů« a zbrojníční zahrada u »Čer- tovky«. Dilo toto doporučeno bylo právě ministeriem vynčování jako učebná pomůcka pro školy obecné, měsťanské, střední, ústavy učitelské a školy prů- myslové. * Adolf Srb. Politické dějiny národa č- ského od roku 1861. Díl II. Od nastoupení Bade- nova do odstoupení Thunova. Seš. 1.—6. Nakladatel F. Šimáček. Důležité toto dílo historicko-politické dospělo právě k líčení zasedání českého sněmu o 26. ledna do 10. března 1897 a příprav ke všeobee- ným volbám do říšské rady na základě nového vo- lebního řádu. Jako již v prvním díle svého spisu líčí autor události zcela objektivně a práce jeho na- bývá ceny četnými dokumenty, o něž se opírá a jež uveřejňuje v doslovném znění. * Obrázková Revue. Seš. 21. Red. a vyd. dr. A. Podlaha. »Obrázková Revue« přináší v části textové »Čínské črty«, »Vznik holandských státův jižní Africe«, »Pekin«, »Zeppelinova vzduchová lod«, »Pohyblivý chodník elektrický na výstavě pařížské«. Illustrace uváději práce Jarosl. Špillara » Těžké bříměs a R. Havelky »Krajina«. * Sborník české společnosti země- vědné přináší na úvodním místě článek »Budou- cnost Habeše. Tripolska a Marokka« z pera dra. Emila Holuba a dále mimo jiné též statistiku židů v zemích koruny české od Zdeňka Lepaře. Sborník rediguje dr. J. Metelka.
Václ Jan Herain Kočí Adolf Srb Bade Thunův F Šimáček doktor A Podlaha Zeppelinův Špillar R Havelka Holub Lepař J Metelka Praha Melanirichův ulice voršilský ulice jižní Afrika Peking Buda Habeš Tripolsko Maroko český společnost země
37 article
»Hrom«. V právě vydaném čísle tohoto bumo- ristickosatyristického časopisu oznamuje se, že pře- ložena byla redakce do Prahy—I. č. 230 a. * General Suvorov. Obrazy ze života největ- šího válečníka ruského ve století XVIII. Shledal a sestavil Stanislav Ciliják. Nákladem knihkupectví Jindřicha Lorehze v Třebíči. Knižka v pěkné úpravě poskytuje zajímavé čtení. * Josef Kuflner: Scéna za scénou. Volné listy z kroniky rozvoje našeho divadla. 1883 až 1898. Psal Š. Nákladem J. Otty v Praze. »Scéna za scénou« obsahuje řadu příležitostných úvah o otázkách našeho divadelnictví, jež se oetly na povrchu veřejně diskusse v období 1883—1898. Náměty umělecké a esthetické střídají se tu s otáz- kami širšího života národního i společenského, pokud mají vztah ke věcem divadelním. Celek podává ja- kousi retrospektivu idejního ruchu, vzbuzeného čel- nějšími událostmi z prvních patnácti let Národního divadla. Náhlá změna, která minulých dnů ve spravě Narodního divadla nadešla, dodává některým úvahám a reflezím sbírky nepředvídanou namnoze příchut aktuálnosti. Čísla sbírky srovnána jsou dle časového postupu. Látkově rozpadá se kniha ve čtyry oddily: Po sto- pách snahy jsou úvahy, táhnoucí se po většině k umělecké a technické stránce činnosti divadla ; Ve vlnách vkusu, články obírající se známkami patrné evoluce, jíž podléhá časem všechen názor světa a tudíž i pravidla a zákony dramatické pro- dukce: Za druhým českým, sleduje v různých fasích ideu potřeby druhého divadla, uzrávající zne- náhla z nesmělých z počátku námitek, až po dnešní opravdové přesvědčení a praktické pokusy; Na vý. boji je kronika událostí, kterými české umění diva- delní vytrhlo s úspěchem přes nejužší meze vlastní své domácnosti.
Hrom Ciliják Lorehz Knižek Kuflner J Ott Praha Třebíč General Suvorov národní divadlo
38 article Dramatické umění.
Dramatické umění. + Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje se Boieldieuova opera »BIlá paní« (I. čtvrtka předpl.) řízením kapelníka p. Angra a za režie páně Polákovy. Na zejtřek určena jest první reprisa fran- couzské veselohry »Ustupte ženám!« od Vala- brěgua a Hennequina, na nedělní odpoledne Šte- chovo »Třetí zvonění« jako představení pro lid na nedělní večer mimo předplacení Smetanova »Pro- daná nevěsta« s manžely Burianovými v hlav- ních rolích. Pan Burian zpíval sice již partii Jeníka v berlínském provedení »Prodané nevěsty«, avšak v Praze bude zpívati partii tuto poprvé. Záznamy k nedělnímu představení přijímají se již dnes. V čino- hře studuje se sociální drama »Bartoš Tuřan- ský« od Filipa Langmanna za režie p. Šmahovy; v opeře chystá se Gounodův »Faust a Markéta«. Správa baletu byla po odchodu pana Aug. Bergera svěřena solové tanečníci pí. Marii Peškové.
pán Polákův Vala Hennequin Smetanův Burianův Burian Jeník Langmann Šmahův Gounodův Faust Markéta Aug Berger Pešek Praha národní divadlo Boieldieuov opera Bartoš Tuřany Bilá paní I . čtvrtek
39 article
+ Aréna na Smíchově. Dnes opakuje s originální Kostova lidová hra »Bratr Martine, jejíž středová premiéra těšila se i přes nepříznivé počasí veliké návštěvě a znamenitému úspěchu. — Faydeauova »Dáma od Maxima«, k níž konají se již zkoušky a malují dekorace, bude míti svou premiéru jako XVI. večer cyklu. + Divadlo »Urania« na výstavišti v Král. Oboře. (Ředitel V. Suk.) Dnes má svůj příjem paní Anna Šipková, k němuž si obrala Misčiňského obraz ze života »Martin Luba«. Beneficiantka hraje úlohu Zošky. Titulní úloha Luby nachází se v rukou pana Šípka. V ostatních hlavních úlobách jsou zaměstnání pí. Ryšavá, pí. Bermanova, pp. Če- kanský. Kovář, Ryšavý, Konětopský, Wiesner a j. Režii hry obstaral pan Sipek. Sluší podotknouti, že sl. správa Národního divadla, jíž jest vybraženo pro- vozovací právo pro pražský rayon, dala laskavě svo- lení, aby hra byla k příjmu pí. Sipkové uvedena na repertoir. + Divadlo v Libní. (Ředitel Antoš J. Frýda.) Dnes jest převsiavení pro školní dítky, nět němž se hraje výpravna pohádka od A. Simy »Ko u z e l ná
Kostův Martinus Král V Suk Anna Martin Lubo Zoška Šípek Ryšavá Bermanův Kovář Wiesner Sipková Antoš J Frýd A Sim ko Smíchov Luba + divadlo národní divadlo divadlo v Libeň