ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 2 04e4f550-727b-11dc-9623-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 2
Chunky — 32 celkem · entity: person 94, place 82, org 17, work 7
1 masthead
Skaana 2
2 masthead
NARODNÍ DIST,
3 masthead
10. srpna 1900.
4 masthead
Císlo 219.
5 article
však padl a za nadšené pochvaly zvítězilo sta noviske národnosti. Následkem toho bylo roz- hodnufo, že jeden student český, jeden polský a jeden finský majl být zvoleni do výboru jako místopředsedové. První dva dny kongresu 7. 8. srpna byly vyplněny stálými debatami —a pak se v nich pokračovalo v jiném směru. Jednalo se o vysvětlení, čím vlastně má být tento mezinárodní kongres studentský. Na mezi- národním kongresu r. 1858, konaném v Turině, byla založena mezinárodní řederace studentská pod jmenem »Corda fratres«. Měla za účel do- ciliti bratrskou shodu mezi studenty všech ná- rodů a pracovati pro dílo míru, a bylo rozhod- nuto, že o světové výstavě má se konati prv mezinárodní kongres této federace, k němuž byl pozváni studenti všech universit. O významu a účelu organisace »Corda fratres« se řečnilo v dlouhé a pohnuté debatě.
Corda Turin
6 article
Delegáti venkovských universit francouzských vyvolali opposiční hnutí, prohlásivše, že nepřišli na kongres jakési konstituované již společnosti, nýbrž na sjezd studentů všech národností. Pro- hlásili, že nejsou členy turinské společnosti, že neznají její eíle a tendenci. Vyvstala pak velká bouře a zdálo se již, že kongres bude pochován. President »lederace« p. Gigliotos zvolal, že je to kongres »Corda fratres«, a ti, kteří nechtějí se ho zúčastniti, aby se vzdálili. Nastal rozpor dvou stran. Jistý student prohlásil, že na tomto sjezdu nebude se sto let po prohlášení »práv lidských«, sto let po Velké revoluci diskutovati o právech národností. Ale právě otázka práv národnosti měla ve většině studentstva vášnivé přívržence. Francouzští stu- denti jsou z velké části, mímo židy, nacio- palisty. Strhla se všeobecná vřava. Jeden křičí přes druhého, ze všech stran se ozývají návrby. Ko- nečně se rozhodlo, že se afféra projedná ve vý- boru. Rozhodnutí výboru přineslo konečně smír. Bylo rozhodnuto, že každé ráno o 9. hodině se bude konati sjezd »Corda fratres«, jehožse nebudou moci zúčastniti studenti nepřihlášení, načež o 10. hodině bude konán všeobecný sjezd studentský. Ruští delegáti, kterým je zapovězeno býti členy nějakého spolku, mohou se zúčast niti pouze všeobecného sjezdu,
Gigliotos Corda ko
7 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Žádných sněmů. Žaloby naše na otčimské jednání vídeňské vlády proti sněmům našim odbývá »Neue Frele Presse« zvlášt »vůpným« způsobem. Vláda prý by český sněm vůbec neměla svolati. Měla prý by tím zpupné české poslance potrestati, měla prý by zjevně prohlásiti, že dokud budou překážeti práci v parlamentě vídeňském, český sněm vůbec se nesejde. Skvoslný to nápad, jenž svědčí o se- riosnosti, a jakou pohlíží »vedoucí« vídeňský list na úkoly státu a na povinnosti těch, kdož nalézají se v jeho čele. Především už ten klas- sický názor, že možnost parlamentně pracovati je jakousi odměnou za hodné chování se na proti vládě. A potom to konstitučně věrné sta- novisko onoho listu, dle něhož má právo mi- nistr zacházeti se zákonodárným sborem jako s neposlušným psíkem: dáti mu totiž, nedělá-i dobrotu, náhubek. Tak vypadá ta »ústavověrnost« německého tisku, v každém směru korumpova- néno, který dal by nejmizernější vládě ve všem absoluci, jen když by to, co podniká, čelilo proti nám a národním našim snahám. Domnívá se snad »Neue Freie Presse«, která s frivol- ností slučuje také ještě ignorantství, že bychom se tím zalekli, kdyby vláda skutečně přistoupiti chtěla na její ušlechtilou radu? Nynější sněm český není nám, vi bůh, žádným idealem, sněm, po němž my toužíme, musil by vypadati jinak.
Neue Frei Presse Neue Frel Presse
8 article
Proč by ostatně vláda schlazovala svou nevoli n sněmu, vždyť většina jeho obstrukci nedělala A domnívá se snad, že bychom se zalekli kdyby se nám nesvoláním sněmů hrozilo Že bychom snad »změkli« a ustali v energii s jakouž hájíme ohrožená práva jazyka svého Marná naděje. Se sněmy i bez sněmů v ohledu tom bychom si zůstali za každé okolnosti věrni. Ostatně nechť pozeplá se u svých lidí v Čechách, jak by jim bylo přijemno a zdali by souhilasili, aby vláda navzdor nám sněm nesvolávala. Což domnírá se »Neue Freie Presse«, že by tím trpěl jen interes náš? Není tomu dávno, co od- vážil se dobře napsati německý list krajinský v Čechách: »Poeiťujeme mnohem více tichou zá- služnou činnost sněmovní, než hřmotnou práci videňského parlamentu. Sněm nám přináší, třeba že v míře malé, prospěchy, říšská rada ale v míře veliké jen nová břemena, nová sklamání, ostudu a skandál.« Německé obyvatelstvo by zmrskalo toho, kdo by mezi ním hlásal taktiku odvety, ku jaké tu radí »Neue Freie Presse«. Učinilo by tak přes zjevnou agilaci, která se dnes, ovšem dosud polají, provozuje v něme- ckých kruzích proti sněmům.
Čechy Neue Frei Presse Neue Frei Presse
9 article
— Nepovolaným mravokárcům. Je to dnes modou, že každý stav s chorobnou téměř nedůlklivostihájí neb myslí aspoň hájiti sv zájmy proti skutečným i proti domnětým ne- přátelům svým. Jen jediný stav jest tu, který na sebe zapomíná, jakkoli každým okamžikem hotov je lámati kopí za jiné. Jen jediný stav jako by byl v naší společnosti vydán na pospas každému, jako by každá neomalená ústa měla právo otřít oň svou jedovatou slinu ! Jeto stav náš, jsme to my novináři. Jsme toho téměř denně svědky, jak lidé bez znalosti věci, již ani polucby nemají o tom, co to je práce žur- nalishická, již malinkým mozečkem svým nedo vedou ani pochopiti, co to znamená býti den za dnem po lela stále ve zbroji a státi bez oddechu a odpočinku stále v křižovém ohni. lidé neschopní napsati tři řádky správně, ne- schopni oceniti zásluhy žurnalistiky o národn výchovu, a jejichž fantasie při největším napjet nedovedla, by si představiti, jak by to dnes vypadalo v národě našem, kdyby vyloučila se z ostatní rovněž záslužné činnosti o povzne- sení národa našeho a uhájení jeho existenee, práce žurnalistická, domnívají se míti právo o ne pronášeti svůj soud. Dnes domnívá se takový nepovolaný mravokárce, že za tři nebo za čtyř krejeary koupil si právo vrhnouti se na novináře a dle chuti jej zdrchati. To je vděk mužům kteří zasvětili se v národě práci nejúmornější, to je vdék mužům, kterých bylo před dvaceti lely, když shromáždili se, aby založili žurnali- zti cký spolek čtyřiatřicet a z nichž dnes na živu je — čtrnáct] A co je přičinou zjesu
10 article
pro naši společnost právě tak charakteristického jako kormutlivého, té namnoze surové bezohled- nosti, s jakou napadá se naše časopisectvo? Řekněme to upřímně: přílišné naddržo- vání denním proudům, přílišne ohledy naproti těm, kteří by spíše zasluhovali kategorického odbytí, než onoho publicistického hovění, jež valnou část společnosti naš zmazlilo, Je to následek onoho neblahého směru, v němž pojem národa znenáhlase ztrácí a jehož místo zaujímá pak v nespočetné zájmové vrstvy rozeklaný lid, jemuž různé pro- blematické existence, kořistící z panující obecné bídy a spociálně z hmotné pokleslosti jistých výrobních odvětví, vtírají se za spasitele, štvou jej proti ostatním, zejmena ale proti žurnalistice, jež v národě našem na zřeteli musí míti pro- spěch všech. Předevčírem již zase udál se případ, že v uzavřené schůzi byla denní žurnalistika česká zneuctěna a pohaněna, A co řici tomu, že stalo se tak se strany pánů, k teří sešli se, alb povznesli tisk odborný, Poněvadž ne- může přinášeti modní archy, vzorky pro truhláře a zámečníky, poněvadž nemůže si vůbeci všímati podrobných výzkumů a nových věcí ve víee než 120 řemeslech existujícíeh, z příčiny té nazvána byla denní žurnalistika ě naše »pošramocenou« a »bídnou«. Kdo jen po- někud zná organisaci tiskovou, přece ví, že není úkolem denního listu a že není k tomu ani pavolán, aby do té míry pěstoval rubriky zá- jmové různých živností do podrobna. To přece úkol časopisů odborných. A pokud se týče spo- lečenských zájmův živnostenských, věru že český tisk plnou měrou koná svou povinnost, ha měrou daleko větší než denní tisk všech ostatních ná- rodů. To bychom si troufali dokázat. Denní list je orgánem veliké obce všech, bez rozdílu. A je přirozeno, že každý to své má za nejdůležitějsí.
11 article
Jakých rozměrů by však musil býti list, aby vyhověl právě tak politice, jako sportu, vědě. jako četbě drobné, aby pěstoval stejně zábavnou lekturu jako poučnou atd. atd. A poněvadžto vše nemožné, je tisk denni »bídný a pošramo- cený«, Neznáme pána, který tak se byti vyslovil, osobně, ale domniváme se, že to jeden z oněch, k vůli nimž zralý muž senerozčilí, nýbrž kteří trestají se z pravidla — vytaháním za uši. Nehledíce ale k tomuto speciálnímu pří- padu, nýbrž oproti módě se vzmahajíeí na- padati surově a bez příčiny denní tisk jsme pevně odhodláni jinak postupovatí než dosud. — Pražské ulice. Co jsme se již na- mluvili, co nakárali hrozného způsobu, jak se u nás staví a s jakou bezohlednosti počínají si zejmena tak zvaní podnikatelé staveb v ulieích pražských, o nichž domníváme se, že určeny jsou pro passáž obecenstva a ne za skladisté cihel, trámů a rumu. Však marné všechno na- mahání. Až na ojedinělé výjimky staví se v Praze dosud tak, jako na nejmizernější vesnici, kde ovšem to nevadí, když se při cestě vápno hasí a otesávajíklády. Onehdy konečně dostala se věc do sboru obecních starších, jenž rekurs, podaný proti zákazu znešvařiti ulici pustým skladištém stavebních hmot, zamítl. Však přáli bychom si, aby především stihl zákaz každého, kdo opovazuje se tak si počínati, jako stavitel Moese a aby odvolání proti zákazu tomu ve všech případech tak promptně bylo zamítnuto. jako se to stalo ve jmenovaném případě. Ne- zapomeneme na to, ani tehdy ne, až do práce se pusti některý — pan rada neb obecní starší.
Moes rada pražský ulice Praha
12 article
— Poslanec Heimrich před svými vo- liči v Kunštátě. Na den 5. srpna svolali posl Heimrich a dr. Šllený schůzi voličů do Kun štátu, dr. Šilený však se nedostavil, omluviv se, že musí téhož dne býti přítomen porad důvěrníků v Jihlavě. To sice zklamalo velmi četně do Kunštátu z celého okolí se dostavivší sociální demokraty, avšak nezdrželo je to o úmyslu, schůzi voličskou rozbíti. Schůze usta- novena byla na 3. hodinu. Když před 3. ho- dinou posl. Heimrieh, provázen starostou města Kunštátu a velmi četným, na 200 osob čítajíeím voličstvem z okolí, do sálu radnice s dostavil, byla již veškerá sedadla prostorné sině radnice sociálními demokraty, v jichž čele stáli Rosák, Eber a Provazeík, obsazená. Krátce po 3. hodině zahájil posl. Heimrich jako svola- vatel schůzi, vyzvav přítomné, aby si zvolil předsedu. Voličstvo navrhlo panem Náhlikem z předsedu pana starostu Čáslavského, soe. de- mokraté svého vůdce Provazníka. Po zjištění hlasů oznámil posl. Heimrich, že zvolen byl zu předsedu pan starosta Čáslavský. Po krát- kém oslovení dat předseda slovo posl. Heim- richovi, kterýž v řeči 14 hod. trvající vy- ložil politickou situaci. Počal stručným líčením postupu politiky od doby vydání jazykových výnosů hr. Badena, až dospěl ku zrušení jazy- kových nařízení Gautschových a nastoupení op posice českou delegaci proti ministerstvu br
Heimrich doktor Šllený Kun štát Šilený Rosák Ebro Provazeík Náhlik Čáslavský Provazník Heim Baden Gautschův Kunštát Jihlava
13 article
Clara a posléze proti ministerstvu dra. Körbra, kteráž v parlamentě zakončila násilnou obstrukel v památné noci dne 8. června 1900. V pou- tavé řeči, sledované pozorně všemi posluchači bez rozdílu, prokázal řečník mimo jiné jasně, že nebylo to české poselstvo, kteréž boj vyvo- lalo, nýbrž že bylo v boj vehnáno násilím na českém národě spáchaným. Dru. Körbrovi ne- vytýká nic tak mnoho, jako nedostatek energie ku provedení rovného práva všem národům, ačkoliv zkušenost jej mohla pončiti, že na tuto vadu zemřely před ním už čtyři kabinety a že týž osud stihnouti musí i kabinet jeho a všech vlád, které po této přijdou, nepostaví-li se na stanovisko rovného práva. Na poslancích če- ského národa se ústupků žádati nesmí, nemajío k tomu práva zadávati z toho, co jim bylo svěřeno.
Claro
14 article
Odmítá útoky činěné proti českým poslancům, že rozbili většinu na říšské radě. Doznává, že možno ve většině domáhati se úspěchů, ale musí to jednak býti většina, kteráž bude se snažiti o uspokojení národů v ni zastoupených a ne pouze o provedení tak zvaných státních nezbytností, jimž práva národů a českého ná- roda zvlášť přináší v oběť, jednak pak musí být obnoven princip, že minorita se majoritě musí podříditi, Pokud se tak nestane, musí poselstvo české jen a jedině hájiti práva svého národa bez každého ohledn; rovněž i odmítá výtku, že nemělo české poselstvo přejíti k ob- strakci hlomozné. Poukazuje na to, co činili Němci a čeho tím dosáhli a táže se: mohli čeští poslanci učiniti jinak, když na nich spá- chán byl podskok a tímto podskokem měli býti znásilnéni ? Mohli připustiti, aby v parlamentu byli počítáni za slabší, za méně významné, než Němci? Hlučným voláním výborně ! projevilc voličstvo svůj souhilas s pronešenými důvody. Řečník poukazuje na to ku škodám ze zasta- vení parlamentních prací plynoucím praví, že je pociťuje nejen Čech, nýbrž i Němec. Tvrdí-li Němci, že jsou hospodářsky silnějšími, po- tvrzují sami, že nevládli po celou tu dobu, co byli u vesla, spravedlivě, nýbrž strannicky na prospěch sobě samým, ale kdyby i uvnitř tohoto státu se mohli silou hospodářskou proti nám chlubiti, jsou vlastní vinou daleko za státy ci- zími, kteréž na účet státu rakouského, toho času vinou zpupnosti němedké se obohacují.
Němec Čo
15 article
Za to nechť zodpovídají Němci přítomnosti celé budonenosti. Ku konci vyslovuje pře- svědčení, že dojde přece ku smíru obou ná- rodů, Čechů i Němců, až jako v procesech o rušenou držbu po zaplacení velkého palmára dojdou oba k poznání, že se zbytečně na vzá- jem ničí a třetí z nich bohatne! — Vyhražuje si, aby posla ncům ponechána byla volnost taktíky, neboť jen oni mohou situaci nejlépe posuzovati. Řeč pana poslance odměněna byla bouřlivým souhlasem a ze všech stran mu bylo gratulováno. Po přání pánů voličů probral potom otázku I železničního spojení, kleréž hodlají zůčastněné okresy nb ze. Skalice na Kunštát, Olešnici, Bystré, do Poličkyo neb Litomyšle v Čechách provésti. — Io za titoi přednáškuí byl potleskem odměněn.
Němec Čecho Skalica Kunštát Olešnica Poličkyo Litomyšl Čechy Io
16 article
Nyní domnívali se sociální demokraté, že přijde na řadu dr. Šílený; ale poněvadž se tento omluvil, přihlásil se ku slovu nejnovější vůdce jejich R os ák; učinil ku p. posl. Heimrichovi dvaformální bezvýznamné dotazy, které mu byly ihned zodpověděny, načež prohlásil, že s hlásí sociální demokracie také k národu, že s od něho však vykořisťovati nedá. Ti Roth- schildové, Vanderbildtové — pan poslanec se hlásí ku slovu a použiv tohoto doznání pravil, že on tennáro d, k němuž se sociální demokraté hlásí a kterýž Rothschild, Vanderbildt a jinížidé representují nezastupuje a proto aby se obrátil pan mluvčí soc. demokranie na poslance náro tento zastupující. Za hlučného smíchu odstupuje občan Rosák. Když se byl ku slovu přihlásil soc. demokrat Eber a opět počal rozvinovat program své strany, a opětovaného napomenut předsedy na pokynlsvládního komisaře daného neúposlechl,bylo mu odňato slovo a předseda ukončil rychleschůzi. Sociální demokraté více dosíci nechtěli, ač jak sami doznali, rádi po slouchali posl. Heimricha a demonstrace jejíeh byla proti dru. Silenému namířená! Po schůzi sešlo se voličstve, mimo sociální demokracii,v útulné místnosti hostinské na radnici, kdežk podnětu starosty kunštátského pana Čáslavského pronešenbyl hlučný v přípitek české delegaci vůbec a posl. Heimrichovi zvlášt.
Rothschild Vanderbildt Rosák Čáslavský Ebro
17 article
— Z Pešti, 9. srpna. (Zvl. tel. » N. Lo« V Turč. sv. Martině konala se včera valná hro- mada »Živěny«. Dostavili se i hosté. z Prahy. V pronesených řečech kladen důraz na vzá- jemnost mezí Čechy a Slováky. — Osobní. Velící generál polní zbrojmistr Lud- vík Fabiní odjel včera ryehlíkem dráhy Františka Josefa o 1. hod. 30 min. odpoledne do Českýeh Budějovic. — Zprávy rodinné. Slečna Hanna Srpo vá, učitelka a pan Václav Vaněk, úřadník státní dráhy. slaví sňatek dne 15. srpna o 9. hod. dopol. ve far- ním chrámu Páně v Chocni. — Slečna Fanuša K ra- cíková a pan Jan Žilík, učitel, slaví sňatek dne 21. srpna o 11. hodině dopol. v děkanském chrámu sv. Jakuba v Jičíně. — Úmrtí. V Nymburce zemřel dne 8. srpna 9. hod. več. tamější měšťan p. F. Mašin v pože- hnaném věku 82 let. Byl přes 30 let staroston Obč. záložny, dlouboletým mistopředsedou spol. cukrovaru a členem mnoha vlasteneckých spolků v Nymburce. Těšil se pro svou bodrou a ryzí povahu všecbecné vážnosti. Pohřeb bude v sobotu o 10. hod. dopol. na hřbitov nymburský. — K úmrtí Em. ryt. Šikody. Z Vídně nám telefonují: Mrtvola zesnulého velkoprůmyslníka Emila rytíře Škody včera večer přivezena do Plzně. Pohřeb bude konati se v sobotu o půl 5. hod. odp. — Ze schůze měetské rady v Karlině dne 7. srpna 1900. Předsedal starosta p. Ad. Lokay.
N Lo svatý . Martina Slovák František Josef Hanna Vaněk Fanuša Žilík svatý . Jakub Emil Lokay Pešť Praha Čechy Českýeh Budějovice Choceň Jičín Nymburk Vídeň Plzeň Páně Škoda Karlin den
18 article
Usneseno slaviti 70leté narozeniny Jeho Veličenstva bohoslužbami a blahopřáním. Do deputace zvoleni vedle p. starosty pp. V. Sviták a dr. Lokay. Na všech obecních budovách vyvěsí se prapory. Usneseno vydati vyzvání k rodičům, aby české dítky posílali jen do českých škol a nikoliv do německých. — Povoleno přijímání dluhopisů České průmyslov banky v Praze jakožto kaucí. — Schváleno vyjádření zástupců obce při komisi stran zřízení továrny na trestě v č. p. 37. — Kongregaci Milosrdných sester v Karlíně uděleno povoleni k přístavbě druhého patra u č. p. 164. — Pánům Görilerovi a Vžlkovi povoleno vyvěšení jich firem na obecní zdi ve slepé Karlově ulici. — Vzaty na vědomí zprávy o revisíc v obecním důchodě. — Usneseno navrhnouti obec- nímu výboru, aby schválil obecní účty za r. 1899.
V Sviták doktor Lokay Göriler Vžlk Praha Karlín Karlov ulice Český průmyslov banka
19 article
— Z Nápratkova českého průmysl, muse v Praze. Vyzvání, jež před časem bylo novinami učiněno, aby navšlěvovatelé světové výstavy v Paříži nějakým dárkem pamatovali na tento ústav, nemi- nulo se s účinkem. Sbírky musea byly obohaceny předměty nového průmyslu, jež přivezli a darovali pí. Renáta Tyršová, pan dr. Ladislav Rieger, pan dr. Nosek, pp. manželé Ludmila a Stanislav Kody- movi a pan B. Šimáček. Mezi dary těmi vynikají nejvíce moderní výrobky norské, skvostná to práce emailová, jaká dosud v Čechách víděna nebyla francouzský email vyniká něžností a majolika ho- landská svojí barvitostí. Předměty tyto jsou uloženy a vystaveny ve zvláštní skříni v mezipatře. Kura- torium Náprstkova musea vzdává šlechetným dárcům ještě jednou srdečné díky, doufajíc, že i jiní páni navštěvovatelé pařížské výstavy budou pamatovati dalšími dary, aby měli trvalou památku na pobyt svůj v Paříži. Tím umožní se částečně těm, jimž ne- bylo dopřáno výstavu navštívit, aby aspoň poněkuu se obeznámili se vzory a ukázkami nejnovějšího svě- tového průmyslu. Mimo tyto dary přibylo museu několik cenných předmětů: říd. redaktor pan Emie
Tyršová doktor Rieger Nosek Ludmila Stanislav Koda Šimáček Kura Emie Praha Paříž Čechy Náprstkův muzeum
20 article
Bretter daroval starožitnou železnou pokladničku v gotickém slohu, jakož i starou sklenici se sv. třemi králi v emailu provedenými, pan prof. Alois Kašpar provedl a daroval malovaný obraz »Hlavní mešita v tatarském městě Aluště na Krymu« se zajímavým hřbitovem a náhrobními kameny, paní Pavia Moudrá ruskou ikonu a ruského mužíka, podávajícího chléb a sůl, paní Čermáková staročeskou sklenici, turecký pohár, jakého se užívá na cestě do. Mekky, kameni nový talíř, skleněnou bandasku na rosolky při za- vdávání na svalbách a dětskou karkulku, pan Jin- dřich Wolí starý měděný kotlík s tepanými orna- menty, žehličkou z roku 1750, staré klíčer dřevěné podklady pod holby a dbžánky, kterých se užívalo v nákladnických domech při pivě. Všem pp. dárcům vzdává kuratorium srdečné díky. Náprstkovo museum jest otevřeno každou neděli a každý svátek vždy o 9 do 12 hodin. Průvodce s hojnými obrázky lze u pokladny obdržeti — Vylosování 500 knihových premií »Li- buše« 1900, jež se koná, jak bylo již oznámeno. zejtra v sobotu v divadelním (nikoliv ve výstavním sále »u Štajgrů«, ve Vodičkově ul. v Praze, počne již o 10. hod. dopolední, ježto by při pozděj- ším začátku skončilo až pozdě večer. Vstup jesl volný všem předplatitelům »Libuše«, kteří se véhodu vykáží 3. číslem letošního ročníku. Oni před
Bretter profesor Kašpar Čermáková Jin Libuše Alušta Krym Pavia Mekka Vodičkův ulice Praha turecký pohár Náprstkův muzeum
21 article
platitelé, jimž premie budou vylosovány, budon tom ihned přímo dopisnicemi uvědoměni a knihy jim postupně počínaje v pondělí zaslány. Dříve se premie vůbec vydávati nebudou, aby se vyvarovalo jakýmkoli nedopatřením. Úplný výsledek vylosování bude pak oznámen ve 4. čísle »Libuše«, jež vyjde v pátek dne 17. t. m. — Levné výpravy do Paříže. Administrace společných výprav oznamuje, že dne 20., 25. a 30 srpna bude pořádati tři výpravy do Pařiže za pod- mínek zvláště výhodných. Pojede se třetí třídouz Prahy přes Norimberk, Štutgart a Štrasburk, na- zpět přes Basilej, Curych, Šafhůzy, Kostnici, Inno- mostí, Solnohrad a Linec. V Paříži budou účastníci očekávání správcem filiálky pařížské a dovezeni do bytu. Pobyť v Paříži 8 dní a 7 nocí. Po tuto dobu obdrží každý účastník pokoj s obsluhou a s osvětle- ním v bezprostřední blízkosti výstavy a celé zaopa tření (snídaní, oběd a večeři) po celých 8 dnů. Dále 8 vstupenek do výstavy, 5fr. vstupenku do Jardin de Paris, vstupenky do Siderostatu, švýcarské vesnice Bal Bullier. Mimo to obdrží každý orientační plán Paříže a Hautichova průvodčího po výstavé, jakož i jízdní lístek do Versaillu a zpět. Každý člen vý- pravy může se zúčastniti bezplatně jedné celodenní projiždky Paříží pod duhledem průvodčího. Cena přihlášky 125 zl., aneb bez jízdního lístku 75 zl. aneb bez stravování a jízdních lístků 50 zl. V tomto obnosu jsou zahrnuty všechny výbody svrchu uve- dené. Administrace upozorňuje, že výpravy vzhledem k jejím závazkům k různým hotelům budou pořá- dány použe tři v udaných dnech a že se přihlášky přijímají nejpozději tři dny před odjezdem. Podrobný program zašle administrace společných výprav (knih- kupectví F. Topiče v Praze).
Libuše Inna Hautichův Paříž Praha Norimberk Štutgart Štrasburk Basilej Curych Šafhůza Solnohrad Linec Jardin jít Paris Versaill Bala Kurier
22 article
— Absolvující posluchači odboru stroj nického c. k. čes. vys. školy technické v Praze podnikli čtrnáctidenní exkursi do Švýcar. Navštíveno mnoho vynikajících dílen strojnických jakož i zá- vodů pro výrobu zajímavých specialit. Všude dostal se jim vlídného přijetí a ochotného průvodu. Ex- kurse umožněna byla zvláště přispěním obce praž- ské a darem Česko-moravské továrny na stroje v Leibni. — Poštovní a telegrafní úřad v Libni přesídlí se do nové budovy čís. 523 v Palackého třídě a zahájí tam svojí činnost dnem 11. srpna. — Ve správní radě olektrických podniků král, hlav. města Prahy bylo pojednáváno o stes- cích na nepřistojnosti při dopravě a konstatováno zejmena, že nezachovávají při ní žádoucí míru slušnosti ani osoby, nalezající se zejmena ve služ- bách obce. Poukázáno zejmena, že účetní akcesista u magistrátu pan H., ač zná zajisté předípisy jízd- ního řádu, přiskočil k vozu jelektrické drahy, ne byl v pohybu, a otavřev si u něho dvířka, vstoupil do- vnitř. Průvodčí poukázal mu, že dvtěka za jízdy otevírati a do vozu vstupovatí jest zakázáno. Avšak pan H. osopil se na konduktora, pronesl vůči němu různá ostrá slova a odbyl jej slovyn Vlezte mne na z.. . Správní rada sp usnesla, by pan HI. předivolán byl před starosiu a by udělila se mu přísná důtka.
Švýcar Praha Libeň
23 article
— Lanová dráha bez bybné síly. Nejedn se o žádný novýl výnález, kterým by na lanových dráhách nastala snad nějaká pronikavá změna, ný- brž o okolnost, že pražská lanová dráha někdy hybné síly nemá a že následkem toho nejezdí. Zá- ležitost talo uvedena na přetřes ve schůzi správní radyelektrických podniků, ve které sděleno, že vozba na trati lanové dráhy na Lelnou musila být na okamžik zastavena, protože vodárna nedodala vody potřebné k zatížení vozu. Usneseno, by stala se opatření, by lanová dráha jezditi mohla ne rušeně.
24 article
— Hlektrické podniky král. hl. měst Prahy. V červenci obnášel počet jízd na okružnt dráze 10.723, při nichž ujelo 60.033 km. Z obecen stva použilo 10.416 osob lístků Ghaléřových, 175. 50 osob lístků 10haléřových a 18.816 osob listků 20halé- řových. Předplatních lístků přijato 41.072. V celku dopraveno bylo na okružní draze 240.804 za jizdné 24.894 K 17 h. Příjem na jeden vozový kilometr činil 39.7 . Na trati Spálená ulice—Vršovice vykonáno 13.930 jízd a ujeto 449.772 kilometry. Gihatéřových lístků použilo 6706 osob, 10halétových 139.215 osob a 20hpléřových 27.621 osoba: předplatní listky při jaty 38.792. V celku dopraveny byly na trati této 212.234 osoby a příjem obnášel 22.629 K 97 hal.a příjem za jeden vozový kilometr 45 hal. Na trati Spálená ulice—Král. Vyšebrad vykonáno 9979 jizd ujety 17.244 kilometry. 6haléřových lístků použily 5963 osoby, 10haléřových 63.879 a 20balérových 8083 ošoby; předplatních listků bylo 13.085. Úhirnem dopraveno 91.010 osob a přijato 9304 K 2 h. Příjem na vozový kilometr činil 53.9 haléře. Na trati Král. Obora—Král. Vinohrady obnášel počet jizd 13.612 ujety 71.163 kilometry. Ghaléřových listků použilo 15.328 osob, 10haléřových 295.190 osob a 2Uhaléřo- vých 71.982 osoby; předplatních lístků bylo 86.430. Úbraný počet dopravených osob obnášel. 468. 930. celkový příjem 51.055 K 60 h, příjem na vozový kilo- metr 59 4 haléře. Na trati Karlín—Narodní divadlo vykonány 18.753 jízdy a ujeto 57.278 kilometrů.
Gihatéřový Král Ghaléřový Praha Spálená ulice Vršovice Vinohrady Karlín Narodní divadlo km
25 article
Ghaléřových lístků použilo 7327 osob, 10haléřových 85.459 osob a 20haléřových 29.112 osob. V celku do- praveno na frati léto 275.815 osob a přijato 28.687 K 91 haléř. Za jeden vozový kilometr činil příjemí 50 t. Na trati od akademie hr. Straky do centrály v Hole- šovicích vykonáno 6649 jízd a ujeto 33.245 kilom. 6haléřových lístků použily 1642 osoby, 10haléřových 23.454 osoby a 20haléřových 9571 osoba: přeďplalních lístků přijato 6703. V celku dopraveno 41.370 osob a přijato 4840 K 56h; příjem na jeden vozový kilo- metr obnášel 14.6 haléře. Na koštřské elektrick dráze učiněno 1735 jízd a ujeto 3123 kilometry Jízné zaplatily 34.33. osoby, předplatních listků po- užito v 541 případu. Úhmem dopraveno 34.873 osoby a příjem činil 2271 K 16 h a příjem na vozový kilo- melr 72.7 haléře. — Na köňské tramwáyí á sice n trati Smíchov—Těšnov vykonáno 22.060 jízd a ujeto 47.196 km. Z obecenstva použilo 5729 osob lístků Ghaléřových, 133.707 osob 10haléř. a 24. 165 2Uhaléřových. Předplatních lístků odevzdáno 41.725.
Ghaléřový Straka Uhaléřový Smíchov Těšnov km
26 article
Úhrnný počet dopravených osob obnášel 205.546 příjem 21 594 korun, příjem na vozový kilometr 45.9 baléře. — Na trati Národní divadlo—Malá strana vy- konáno bylo 9744 jízd a ujety 14.294 km. 6haléřo- vých lístků použilo 898 osob, 10haléř. 38.379 osob, 20baléř. 13.642 osoby. Předplatných lístků přijato 8489. V celku dopraveno 61.408 osob a přijalo 7231 korun 13 hal. Příjem na vozový kilometr obnásel 50.6 hal. — Na trati Žižkov—Křížovnické náměsti vy- konány 13.622 jizdy a ujeto 35.873 km. 6haléřových listků použilo 4709 osob, 10haléřových 109.289 osob a 20haléřových 13.683 osoby. Předplatních lístků přijato 18.105, V celku dopraveno bylo 145.786 osob a přijato 15.251 korun 9 hal. Příjem na vozový kilo- metr činil 39.7 hal. Konečně na trati koňské tram- waye Plzeňská třída— Řetězový most vykonány 7854 jízdy a ujeto 9738 km. 6haléřových lístků použily 333 osoby, 10haléř. 14.546 osob, 20haléř. 1618 osob.
Žižkov národní divadlo km
27 article
Předplatních lístků přijato bylo 8489. V celku do- praveno 20.535 osob a přijato 2088 korun 79 halérů. Příjem na vozový kilometr činil 21.6 haléře. — Na lanové dráze na Letné vykonány 3004 jizdy a ujety 324 km. Osob dopraveno bylo 29.919 a příjem činí 1100 kor. 10 hal. Příjem na vozový kilometr obnášel 39.5 hal. — Na elektrických a koňských drahách vykonáno v červenci celkem 107.300 jizd a ujeto 644.765 km. Při tom použito 93.375 listků 6haléř. 1,955.088 osoh listků 10haléř. a 362.935 osob lístků 20haléřových. Předplatných lístků použito 541. 502. Celkem dopraveno B,011.250 osob (v červenci 1899 2,744381 osob) a úhrnný příjem činil 316.857 korun 94 hal. (r. 1899 288.050 kor. 17 hal.), příjem na vo- zový kilometr průměrně 50.6 hal. (v roce minulém 49.7 hal.). Dlužno podotknoufi, že na trati elektrické dráhyod akademie hř. Straky zahájena byla do- pravá dne 2. července a trať Košíře—Smíchov že převzata do správy oběcní dnem 21. července a ž trati smíchovská a žižkovská přerušeny byly v čer- venci za příčinou výměny kolejí. Daň na čářo z vorů. Jelikož bylo zaká- záno, by vory plující po Vltavě nezastavovaly an nad mostem spojovací dráhy na král. Vyšehradě ani pod ním, ohradila se proti nařízení tomut městská rada pražská, jelikož obec byla by opatře ním tímto při vybírání daně z vorů na čáře velice trpěla. Finanční ředitelství svolalo pak scbůzi, b zvědělo proč nařízení ono vydáno a by prozkou- maly se jeho důvody. Komise, které se zúčastnil zástupci finančního ředitvlství, pražské ohce a ad- ministrace potravní daně, se usnesla, by podalse
Straka Letná Košíře Smíchov Vltava Vyšehrad km
28 article
mísiodržitelství rozklad, že by prováděním zmíně- ného nařízení stížilo se pražské obci vybírání po- travní daně. — Nález ve staroměstské radnici. Ku zprávě o nálezu kamenných koulí při bourání zdi ve staroměstské radnici dlužno dodati, že koule le- žely srovnány všechny vedle sebe v malé komůrce, ve které nalezeno i dobře zachované poprsí dábla. které má vzadu dvě železné tyče, z čehož se soudl. že upevnén byl někde jako ozdoba. Kamenná koule váží 2—3 centy. Určeny byly buď jako střelyk bourání hradeb, aneb jako závaží trestanců v ža- láři. Domněnce této nasvědčuje okolnost, že ve zmí- něné komůrce nalezeny byly do zdi zapuštěné kruhy. — Změny držebností. Statkář pan Antonín Denker koupii od továrníka a majetníka realit na Král. Vinohradech pana Vojtěcha Neumanna a man- želky jeho Marie usedlost č. 13 s pozemky v Liso- lejích (u Podbaby) za 40.000 korun. — Pan Václav Nejedlý, umělý zámečník v Praze č. 18—III., koupil od p. Ant. Čurdy, sobchodníka, čís. 715—II. usedlost v Újezdě č. 20, okres Říčany, za 5000 K a naproti tomu koupil p. Ant. Čurda od p. Frant. Dyrnona. obchodníka, čís. 156—11. pozemek u Újezda, kde po- staví vilu.
Denker Král Vojtěch Neumann Marie Nejedlá Čurda Antonín František Podbaba Praha Újezd Říčany cent
29 article
— Lanová dráha na Petřín jezdí za příčinou dnešní pouti sv. Vavřince až do 10 hodin večer — Uprchl z vyšetřovací vazby. Četnictvem z Bíliny dopaden byl nedávno při krádeží jakýsi po- buda, který při výslechu udal, že se jménuje Joseí Tishek a že přísluší do Varšavy. Byl dopraven k okresnímu soudu v Bílině, odkudž měl býtí v těchto dnech odeslán do vazby krajského soudu v Mostě. Tishek toho však nevyčkal a v nestřeženém okamžiku uprchl. Stíhán jest nyní zatykačem. — Požáry na venkově. Dne 6. srpna vypukl požár při mlácení parním strojem o 61/4 hod. ráno v stodole p. Frt. Tomana, velkostatkáře ve Mšiném. Sko- řely parní stroj a asi 1000 mandelů ječmene a těž tolik žita. Poškozený na obilí pojištěn nebyl, jen na stroj. Hašení se zúčastnili míslní sbor, dělnictvo s stříkačkou z cukrovaru, sbor z Charvatce, Martinovse, Radhoště a Budyné, dále pak občanstvo se stříkačkou z Vrbice. —S vozem do Botiče. Včera o 3. hod. rannt jel 28letý obchodník s mlékem p. Jan Kohoutek z Král. Vinohradů čís. 624 s prázdným vozem Soběslavovou ulicí v Nuslích a zajel na svah Botiče až koně s po- vozem i p. Kohoutkem sřítili se do něho. Pan Ko- houtek i koně vyvázli z nehody této bez pehromy. kdežto vůz byl značně poškozen. — Zemřela po dopravě do nemocnice Včera o 11. hodině dopolední dopravena byla ambu- lančním vozem záchranné stanice 52letá švadiena umělého vyšívání sl. Ahna Fartáková, bydlící v My- slíkově ulici čís. 4, do všeobecné nemocnice, kde za chvili zemřela. Stížena byla chronickým zánětem ledvín.
svatý . Vavřinec Toman Kohoutek Král ko Ahn Fartáková Petřín Bílina Varšava Charvatka Martinovs Radhošť Budyný Botič Soběslavův Nusle okresní soud v Bílina krajský soud v Most všeobecný nemocnice
30 article Různě zprávy.
Různě zprávy. = Mezinárodní lékařský sjozd v Paříži byl skončen přednaškou dv. r. prof. dr. Albe rta O struktuře lidských a zvířecích kosti. Příští sjezd bude se konati v r. 1903 v Madnidě. = Andrée na živě? Ze Štokholmu telegrafuj - »Sveuskas Dagtladed« oznamuje: Zdejší americ ý genorální konsal obdržei od jistého v Clevelandu ž- jicího Američana zprávu, že dne 13. června na stupni 34 stop. šířky a 43 stupní 27 stop. dělky na- lezi spis dne 2. června 1900 datovaný a Andréem podepsaný v německé řeči, ve kterém se praví, ze Andrée žije, ale úalezá se ve stavu zlém a má za- potřebí rychlé pomoci. »Dagbladed« ku zprávě té do- kládá, že byla učiněna opatření, aby spis onen bbryi zjednán. Oslatní histy otiskly zprávu bez poznámsy. Americký generalní konsul zprávy prý však dosud nevyvratil. = Mor v Hamburku. Z Hamburku telegrafují: Stav morem onemocnělého lodníka byl do středy večer poměrně uspokojivý. Loď »Rosario«, s kterouž připlul, byla za úředního dozoru důkladně prý des- infikována a bude již v pondělí propuštěna z karan- tény, potrvá-li do té doby nynější příznivý zdravotne stav posádky lodi té. = Attontát ze žárlivosti. Z Trenčína te- legrafují: Holič dější Korgel vystřelil včera na úřad- níka župního Melsického zcela z blizoučka z revolveru a poranil jej těžce. Korgel, jenž byl zatčen, udáva žarlivost jako příčinu činu svého.
profesor doktor Albe Andrée Američan Mor Rosario Paříž Madnida Cleveland Hamburk Trenčín mezinárodní lékařský sjozd Sveuskas Dagtladed
31 article Z literatury.
Z literatury. Rekla m a. 2 Koloman Mikszáth napsal rozkošnou po. vídku o jednom, který se stal slavným. Nékolk velmožných pánů v klubu přelo se o to, zdali se človék stává slavným svou vlastní pilí, svým talentem a svou silou, či náhodou, vnějšími vlivy, reklamou. Vsadili se, vzali ubohého, ne- známého juristu, počali mu dělati reklamu,a ža nedlouho byl z něho nejhledanější a nejslav- nější advokát, poslanec atd., jenž i jim pak vy- kládal, co zmůže vrozený talent. Tím ovšem nebylo by ještě dokázáno, že nemůže človék vlastní silou, bez reklamy a bez náhody, do- sáhnouti slávy — ale pohleďte jen na ty zá- stupy mučenníků vědy, připomeňte si legie těch, kdo za nejdokonalejší práci, za nejdaleko- sáhlejši objevy, nedošli uznání, na druhé straně pak na ty šťastné a spokojené, kteří nejmenši námahou svého nepříliš vyvinutého mozku do- vedou to k hodnostem, k slávě umělců i lite- rátů, k všemu, co srdce ráčí. Je to náhoda řekne jeden, co jim pomáhá na jich skvělé životní dráze, je to štěstí, řekne jiný, i za genia prohlásí jej ti, kterým »vok populi« jest též »vox dei«, na hlavní páku však, na reklamu, ať již placenou, nadšenou, příbuzenskou či přátelskou málo bývá vzpomí- náno, ačkoliv ona hlavním bývá základem prehavé, dočasné nesmrtelnosti svého miláčka.
Mikszáth
32 article
Však také tito miláčei dovedou si vážiti vzácné přízně své protektorky, dovedou se ucházeti ni nejumělejšími a nejlichotivějšími úskoky znají hýčkatí její vrtochy a udržovati všemožně její náklonnost. Methoda při tom bývá právě tak prostá, jako rozmanitá. Nejnevinnější druh adeptů re- klamy jsou »skromní«. Jako včeličky pilně vyrábějí doma cokoliv chcete: způsobné no- velky do kalendářů, výtahy a výpisky pro své protektory, vtipy do humoristických listů, pře- klady z různých exotických řečí pro nedělní přilohy atd. Při tom ovšem nemeškají užiti známostí takto nabytých k tomu, aby občus propašovali do sloupeů některého listu zprávičku, že pan X-Ypsilontý, (podobní slavní mužové mají vždy dvě jmena: jedno po tatínkovi, druhé nesmrtelné, neb aspoň nesmrtelným se státi mající) — právě se navrátil z cesty, neb že hodlá napsati to či ono, že chová v ruko- pise drama ze života atd., jakékoliv jiné drobné poznámečky, jichž obsah nemá jiného účele, než upozorniti svět, že pan X-Y—tý dosud oblažuje literaturu a veřejnost svou skromnou přítomností. Ještě nevinnější formu mívá tento druh, vrhne-li se na pole hádanek, rebusů a koníčků; tu tráví spokojené své žití a svoji slávu na barevných obálkách illustrovaných listů, neb v posledních rubrikách žurnálů a bývá stálým hostem listárny redakční; největší jeho touhou,