Načítám náhled…
Chunky — 32 celkem
· entity: person 95, place 91, work 2, org 7
1
masthead
Strana4
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY
3
masthead
b. září 1903.
4
masthead
Císlo 242.
5
article
Přítomné uvítal vřelými slovy jmenem výstav-
ního výboru p. prof. Fr. V. Sova a předseda hosp.
spolku p. řed. Ad. Eckert. Předsedou sjezdu zv olen
byl pak za jednomyslného souhlasu pan Baue
z Pohladu (u Něm. Brodu), místopřed. lihovarnického
spolku z Prahy. Na programu byla otázka »O kon-
tingentu«, o které s nevšední odbornou znalost
věci pojednal ředitel lihovarnické školy p. L. Ný-
drle. V debatě o této záležilosti vystřídali se pp.
Eckert, řed. Baner, Steiner a řed. Nýdrle.
Výsledkem rokováni, jež pohybovalo se úplně v rámci
věcné rozpravy a mělo namnoze i ráz čistě důvěrný
bylo, že sjezd přistoupil úplně k resoluci, při-
jaté na sněmu král. českého.
Druhým odstavcem programu bylo jednání o the-
matu: »Jakými prostředky by bylo lze
zvýšiti spotřebu lih u.«
Zabájil je inspektor p. Štěrha z Chrudimi, který
v obšírné řeči poukázal na rozvoj lihovarského prů-
myslu v Německu a na zřízení tamního zákono-
dárství a na liknavost, s jakou se přihlíží k tomuto
průmyslovému odvětví u nás. Cokoli stalo se na po-
krok a zvelebení lihovarnictví u nás, stalo se vždy
jen svépomocí bez protekce vládní. Poměry by se
zlepšily, kdyby se zvýšila poptávka, čeho však v do-
zírné době očekávati nelze, také konsum lihu as
se valně nezlepší, ježto volání po obmezení kořa-
lečního moru jsou všude stejná a při zhoubných
účincích alkoholu nedá se mysliti, že by vládnouc
kruhy odhodlaly se působiti k zvýšení konsumu.
František
V Sova
Eckert
Baue
L Ný
Baner
Steiner
Nýdrle
Štěrh
Německo
Brod
Praha
Chrudim
Pohlad
6
article
Nezbývá proto, než využitkovati především pokroků
technických věd a zařizovati lihovary co nejúčelněj
a nejlevněji a starati se v jiném směru k zužitko-
vání lihu.
Poukazuje zejmena k hojnému používání lihu
k výrobě octa, k účelům osvětlovacím a k používání
lihu k účelům chemicko-průmyslovým. Krisi dal o by
se ovšem snadno odpomoci zavedením ochranných
cel, kterýžto prostředek všnk při nynějších rozhára-
ných poměrech par'amentních naprosto uskutečnii
nelze, ale nebude od místa, když v tomto směru stále
a stále vyznívati budou resoluce odbor ých sjezdů
Jest důležito také přihlédati k technickému pokroku
Na př. váha k vážení bramborů jest v našich bo-
spodářských lihovarech téměř věcí úplně neznámou
Také posavadní pokroky v lihovarnictví nejsou ssi ka-
ždému tak snadno přístupnými a jest potřebí, aby
stávající laboratoře chemické pilně zaměstnávaiy se
také industrií lihovarnickou. V tom směru budiž také
působeno i na hospodářské školy. Řeč jeho přijata
byla s potleskem.
Účinně v debalu zasáhl pan řed. Eekert, jenž
poukazuje k právě vydanému časopisu německému,
kde vypisuje se cena 15.000 marek na nejlepší lampu
k svícení lihem; německá vláda sama učinila již
mnobé pokusy s osvětlováním lihem. Tak chce
osvětlovat kasárna a různá místa, mimo to používá
se tam hojně lihu k vaření, jako síly hybné ald.
V Německu konají se časté odborné výstavy lihovar-
nické, u nás v tom směru učiněn bude teprve po-
čátek na přesrok, kdy projektována jest lihovarnická
výstava ve Vídni. Navrhuje pak ve smyslu prone-
sené řeči příslušnou resoluci.
Eekert
Německo
Vídeň
7
article
Předsedající p. řed. Baner dokládá, že ze
středu lihovarnického spolku vyšel popud k pořádání
výstavy lihovarnické ve Vídni, ovšem, že budou se
zde vystavovati pouze stroje němec é a francouzské
an rakouských žádných nestává. Také otázka orga-
nisační jest u nás posud v plenkách, neboť kdežto
lihovarnický spolek německý může vypisovati velk
ceny na nejlepší stroje atd., našemu spolku nedo-
stává se prostředků hmotných a vláda vidouc malo-
moc naší, nejeví také žádnou horlivost v ochotě, vy-
hověti našim přáním.
Na konec doporučuje zřízení zemské výzkumné
stanice pro zemůky i jiné hospodářské plodiny. Po
poznámkách pp. Steinera, řed. Bauera a řed
Nýdrta byla debata ukončena a přikročeno ke
hlasování o resoluci, navržené p. řed. Ad. Eck er-
tem, jež zní:
»Zemědělská rada budiž požádána, aby obráti l
se na c. k. vládu se žádosti, aby otázka denaturo
vání lihu byla poměrům doby a dle vzoru něme-
ckého roztušlěna, aby dále získala podpory na
provedení pokusů s upotřebením lihu k osvětlo
vání, vaření a jako síly hybné, aby pro každý
kraj doporučen byl sorliment zemáků pro lihovar
a konečně, aby zřízena byla zviáštní zemská sla
nice ke zkoušení zemáků.«
Resoluce tato byla jednohlasně přijata.
Když byl ještě p. řed. Eckert prohlásil, ž
sjezd tento byl také za tím úcelem svolán, aby do
stalo se lihovarníkům posily i se strany zeměděleů
kteréhožto účelu bylo tak skvěle dosaženo, poděkovai
předsedající p. řed. Bauer přítomným za účasten
syví a schůzi za nejlepší nálady ukončil.
Po společném obědě prohlédli si účastní
výstavu.
Baner
Steiner
Bauer
Eck
Eckert
Vídeň
8
article
Dne 2. září 1903 navštivil výstavu východo-
českou zvláštní delegát ministerstva obchodu, mini-
sterský sekretář pan dr. Schindler, a prohlédnuv
ji ještě těhož dne a dne 3. září co nejdůkladněji, roz-
loučil se s členy výstavního výboru tak lichotivými
slovy, že máme v zájmu výstavy samé za nutné, tute
podrobně je uvésti: „Pánové,“ pravil, „gratuluji vám
k výstavě vaší, která je přímo geniálně rozvržena
a representuje práci tak seriosní, tak poctivou, tak
vážnou, že nemožno ji odepříti největšího uznání
Poznal jsem za dlouhou dobu svého působení velikou
řadu výstav, ale takové mohutné, v pravdě okresové
výstavy, která by vystavenými předměty svými tak
dokumentovala nejtěsnější vztahy své k celému svému
i nejširšímu okolí, jsem ještě nepoznal. Práce, ze
všech oborů vystavené, jsou přímo skvostné, a obdivu-
hodný jest ten ohromný počet vystavovatelů drobných
z nepatrných městeček ano i vesnic, kteří přinášejí
věci, jež překvapují dokonalostí svou. Nemenšího
uznání zasluhujete proto, že opominuli jste všechno
zbytečné pozlátko (pan sekretář užil slova „Flanc“),
jímž se na jiných výstavách, bohužel, tak plýtvá,
zkrátka, odjíždím tak neobyčejně uspokojen celou
výstavou a zejmena také překrásnými výrobky vašeho
domácího průmy, o němž z části nemě! doposud
nikdo ani zdání a jemuž by se mělo otevříti za pod-
pory vlády odbytiště v Praze a ve Vídni, jako z málo-
které výstavy, a ujišťuji vás, že budu ministerstvu
také úplně ve smyslu tomto referovati. Ještě jednou
gratuluji vám z plna srdce k výstavě vaší.
Dne 3. září navštívil výstavu přísedící zemského
vyboru království českého pan Karel Adámek a
zakoupil řadu hospodářských strojů pro královskou
českou zemskou střední hospodářskou školu v Chru-
dimi.
doktor
Schindler
Adámek
Praha
Vídeň
9
article
Sjezd zahradníků a kurs o zpracování ovoce na
dní 6., 7. a 9. září položené, budou se konati v tyto
dni. Pan prof. J. R. Demel, předseda ovocnického
spolku pro král. české ohlásil již svůj příjezd a před-
nášku v ovocnickém kursu.
Plátelská schůze kondicionujících lékárníkůa
farmaceutů českých spojená s prohlídkou města, koná
se v neděli dne 6. září 1903 na výstavě v Pardu-
bicích. Pražští pp. magistříi vyjedou v týž den o7
hodině ranním zábavním rychlíkem a přijedou o 9.
hodině; z okolních měst také většinou vlaky ran-
ními a očekáváni budou kollegy místními na nádraží
pardubickém
Sjezd soukromého úřadnictva, svolaný na příšt
neděli, 6. září t. r., vyzní zajisté významným projevem
jevíl se ve všech 51 odborech jednoty soukr. úřadníků
živá účasť pro obeslání jeho. Na programu jest jed-
nání o osnově zákona stran povinného pensijního po-
jišťování a o organisaci stran. Účastníkům z Prahy
a okolí doporučuje se použiti rychlíku, vyjíždějícího
v 7 hod. 25 min. ráno z Prahy, nebo vlaku osobního
v 6 hod. 12 min. ráno, který má z Kolína rychlíkové
spojení do Pardubic. Legitimace sjezdové, zaručujíe
některé výhody, prodává po 20 halěřích kancelář jed-
noty soukromých úřadníků v Praze a pan Adolf Auer
beck v Pardubicích.
Ke zprávě o velké poradní schůzi če
ských obchodních gremií v Hořicích do-
dáváme, že za městskou radu hořickou přítomni byl
pánové Karel Šťastný, stavitel z Hořic, Jan Vil-
lenbach, majitel tiskárny z Hořic a Fr. Maixner
městsky tajemník.
profesor
Demel
Auer
Šťastná
Jan vít
Maixner
Praha
Kolín
Pardubice
Hořice
Francie
ovocnický spolek pro král
10
article
Výstava v Hořicíceh.
Dvocná vina. Tam, kde je pěstění ovoce říkaje
„doma“, tam mělo by býli také o to postaráno, abv
úroda ovocná byla náležitě zužitkována; a to na Ho-
řicku děje se různým způsobem. V posledních lélech
rozmohla se výroba vína ze všech druhů ovoce, at
pěstěného (jabika, rybíz, meruzalka a 1.). tak i divoce
rostoucího (borůvky, ostružiny). Po domácku, tedy
v tak zv. malovýrobě, jest „ovocné vinařství“ doma
snad v každě obci na Hořicku; leč i výroba ve velkém,
tedy s použitím strojů a rationálně, jest zavedena v
Nechamcích, v Hořicích a j. Není proto divu, že ovoc-
ná vína jsou na hořické výstavě jaké předmětem vý-
stavním a sice předmětem nejen „lákavým“, ale zajisté
„lahodivým“. Neméně než osm vystavovatelů tu jest
zastoupeno a sice: Petr Vokrouhlecký v Bělo-
hradě (víno borůvkové a různé ovocné šťávy), Fr.
Römer z N. Bydžova (víno rybízové, malinové, srst-
kové, borůvkové a ovocné šťávy), učitel Jan Čer-
mák v Stračově (víno srstkové, rybízově, šípkové
malinové, borůvkové a meruzalkové), J. Pastýřík
(víno srslkové, malinové, borůvkové a j. medovinu)
hospodářská škola v N. Bydžově (různá
vína ovocná), rovněž i pokusná stanice Pomologi-
ckého ústavu v Troji; Jan Spírek na Král.
Vinohradech (víno třešňové, jablkové, srstkové a j.), K.
Kofránek v Hořicích medovinu, V. J. Myslivee
ve Vel. Meziříčí (ocet, koňak, různá ovocná vína, sli-
vovici), František Ort ve Střehově slivovici, Vá-
clav Valc v Pouchově různá vína ovocná
nejjemnějších druhů, J. B. Holzbach z Hradce Krá-
lové medovinu a Hospodářská jednota v Ho-
řicích (Gust. Hofman, okr. zahradník v Hořicích vy-
stavuje slivovici, koňak a přerůzné druhy jemných
ovocných vín).
Vokrouhlecký
Römer
Čer
J Pastýřík
Spírek
Král
K Kofránek
Myslivee
Ort
Holzbach
Hofman
Hořicíceh
Hořicko
Hořice
Francie
N . Bydžov
Stračov
Pomologi
Trója
Vela
Hradec
Bělahradit
11
article
Stroje ke zpracevání kamene vystavuje v pavil-
lonu pro sochařství a kamennictví firma Suchý
Jouza a Čáp z Chrastu u Plzně. Strojové zpraco-
vání pískovce, žuly a j. u nás není dosud v té míře
lak rozšířeno, jako v cizině; ale i tu jsou již počátky
a sice počátky slibné, když výrobou strojů obrábě-
cích zabývá se již firma domácí, která upřímně se
snaží, aby stroje na obrábění kamene (řezání, brou-
šení, leštění) nemusely býti objednávány z ciziny
Zmíněná firma vystavuje stroje dva a sice oba určene
pro materiál tvrdý, který možno účelně brousiti, ba
leštiti (což při pískovci, opuce a pod., jak známo, mož
no není); jeden ze strojů jest jednoramenný a druhý
tříramenný. Firma byla letos vyznamenána na hospo-
dářské výstavě v Plzni a světoznámý Cingrošův ka-
mennický závod v Plzni stroje její má ve svých továr-
ních dílnách s úspěchem zavedeny. Na strojích vysta-
vených pracují zřízenci hořického kamennického zá-
vodu firmy Zdeněk Vondráček a jest práce ta i pro
laika zajímavá.
Zajímavé bijouterie vystavuje v průmyslovém pa-
láci kovářský mistr Čeněk Pilař z Nasavrk; jes
to appartní kalamář, schránka na klenoty a schránka
na šicí potřeby a vše jest provedeno z okovaných ko-
pyt a sice tak vkusně a vzhledně, že činí zručnosti
a citu pro úhlednost pana Pilaře, pouhého to českého
kováře, všechnu čest. Jest viděti, že ještě i dnes plat
Riegrova známá „Není muže nad kováře!“ Neopo-
meň nikdo hezké ty práce si prohlédnouti.
Čáp
Cingrošův
Vondráček
Pilař
Riegrův
Neopo
Chrast
Plzeň
Nasavrky
Suchá Jouza
12
article
Neděle dne 6. t. m. bude ve znamnení posvícen-
ského veseli. Hořičtí rodáci, po vlastech roztroušení.
sjodou se o letošním posvícení na hořickou výstavu
a výstavní zábavní výbor se proto postaral, aby svo-
bední a svobodné z nich mohli užiti i posvícenského
tanečku a promění velkou prostoru pod korsem (mezi
kavárnou a cukrárnou ve výstavní staročeskou udu-
pandu“. Téhož dne bude pořádána ve velkých roz-
měroch „Národopisná slavnost“ a večer uspo-
řádají ochotnické jednoty, které zúčastnily se výstav-
ních závodů, žertovný posvícenský večer. TToho dne
bude „uspoládána“ také výstava krásek, ale nikoliv
jen v pavillonu pro občasné výstavy, nýbrž na ce-
lém výstavišti. Výstavní pyrotechnik p. Liž Uotvatsug
„provede“ opět velkolepý ohňostroj. Také se pro
slýchá, že „elektrika“ bude svítit jako o posvícení.
totiž až do rána! Tedy na shledanou o výstavním
pesvícení v Hořicích. Že výstava jest prodloužena až
do 13. t. m., to nic nevadí; výslavní posvícení bude
jen v neděli dne 6. t. m. a po posvícení může se
tam jezdit zas.
Divadelní závody. V neděli dne 6. t. m. sestoup
se porota, aby rozhodla o tom, kterým z účastně
ných jednot přiděliti určené ceny. Závodily jednoty
z Hradce Králové, Rychnova n. Kn., Miletína, Dvor
Králové, Jičína. Nechanic a ze Skfivan; Bělohrad od
hry upustil a Hořice hrály mimo soutěž. První cenou
jest velká bronzová Suchardova plaketa „Polibek“
skvostně zarámovaná. O výsledku poroty přineseme
ovšem ihned zprávu
Velká slavnost národopisná koná se o hořickém
posvícení v neděli dne 6. září za spoluáčasti města
okresu, spolků místních i venkovských a četných je
dnotlivců. Pořad slavnosti: Seřadění průvodu o
1. hodině odpolední ve dvoře nového pivovaru. 2.
Ted
Rychnův
Suchardův
Hořice
Hradec Králové
Kněžná
Miletín
Dvor Králové
Jičín
Nechanice
Skfivany
Bělohrad
13
article
Průvod slavnostní o 2. hodině: Banderium. — Vůz
jara. Přemysl oráč. Pluh nový Rozsévač a stroj secí
Skupina venkovanů k jarní práci. — Vůz léta. Sku-
pina sekáčů Děvčata s hráběmi. Vůz senoseče (Su
korady). Stroj žací, obracecí a pohrabovací. Žei
obilní. Obžinky (Bříšťany). — Vůz podzimu. Řepař-
ství a cukrovarnictví. (Bašnice s cukrovarem . Zeli
nářství (Dolení Dobrá Voda). — Vůz zimy. Miynář
ství (Sobčice). Na mlatě (Chvalina!. Mlátička. — Ban-
derium. Lnářství (Březovice). Přástva (Dehtov, Tře-
bihošť). Námluvy (Sobčice). Svatba (Miletín). Pout
(Miletín) Soud na rychtě Ostroměř). Kamennictví
(Újezd Podhorní- Vojice.) Vůz Hořic s apotheosou vý-
stavy. Průvod bere se po náměstí, ulici Husovou, Ži-
žkovou, vjede postranní branou na výstaviště a pro
jede tímto. 3. Na výstavišti: Staročeskou svatbu (z
krkonošské chalupy) pořádá město Miletín. (Vydána
zvláštní pozvání.) Staré zvyky svatební od 3. hodin
odpol. provedeny budou v pavilloně divadelním. Ve
čer jsou: tanec, slavnostní osvětlení a přátelský ve-
čírek s čísly hudebními a zábavními.
Matiční den jest na výstavě hořické v úterý dne
8. září. Pořádá se za záštity okresního výboru, měst
ské rady a místní školní rady v Hořicích, pří němá
odpoledne opakována budou cvičení z »Dětského dne«
Cvičiti bude přes 1000 dětí zdejších škol.
Přemysl oráč
Husův
Bříšťany
Bašnice
Sobčice
Bana
Březovice
Dehtov
Miletín
Ostroměř
Újezd
Vojice
Hořice
obžinky
14
article
Místodržitel království českého hrabě Coudenhov
na výstavě českého severovýchodu v
Hořicích. (Dokončení) Dodatkem ke včerejší po-
drobné zprávě sdělujeme, že pan místodržitel po pro-
hídce exposic, ve školní budově umistěných, podrobně
a s neobyčejným zájmem, který stále a stále daval
na jevo, prohližel výstavu textilnickou, skvostný pa
vilon sochařsko kamennický i se všemi jeho annezy.
výstavu zemědělskou, vzornou exposicí hr. Harracha.
palác průmyslový, pavillon Hradce Králové a všechny
ostatní oddíly výstavní. Všem vystavovatelům, jakož
i výstavním orgánům jest zajisté příjemno slyšet, že
pan místodržitel jak o celkovém vzhledu výstavy, jeji
rozkošném roztřídění, i dokonalosti jednotlivých expo-
sic co nejpochvalněji se vyslovil a při každé příleži-
tosti slovy lichotivými svůj obdiv na jevo dával. Po
prohiidce výstavy přijal s celou družinou, kteráž jej
provázela, v pavilioně hořického pivovaru (divadlo
výstavní) malé občerstvení a před 6. hodinou odjelz
Hořic, opětuje své úplné uspokojení a pronášeje vý-
stavním funkcionářům, zástupcům města i okresu
k výsledkům tak krásným svá blahopřání. Na konec
pak provolal slibně: »Na brzkou shledanou !« Jest
jisto, že výstava sama, jakož i město Hořice učinily
na pana místodržitele dojem co nejlepší a že místo-
držitelův soud o měslě jest nyní rozhodně příznivější
než asi býval dosud. Hořice výstavou a také místo-
držitelovou návštěvou každým způsobem získaly.
Harrach
Hořice
Hradec Králové
15
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Boj o Třebenice. Kdo má mozek v hlavě.
nepopře, že Třebenice byly v minulosti vždy če
ské. Nasvědčuje tomu již samo jméno obce
dosavadní souvislost obce té s českým jazyko
vým územím a konečně psané dějinné dokumenty
Třebenice byly tak české, jako všechen kra
kolem Litoměřic a Lovosic až k Rudohoří. Zá-
pasí-li Čechové o to, aby uhájili toto město pr
svou národnost, je to jejich dějinnou povinností
nutí je k tomu přirozený pud sebezachování a ná-
rodní česť, kdežto na straně německé je motivem
boje sprostá, nízká hrabivost, či onen surový, ale
při tom přirozený pud, jež Němce žene ode dávna
na východ. Ponechali bychom konečně Němeům
zábavu, rozbíjeti si o tvráé české Třebenice lebky.
kdyby nebyla obranou jejich zaměstnána jist
Čecho
Němec
Třebenice
Litoměřice
Lovosice
Rudohoří
16
article
čásť našich národních sil, které bychom použit
mohli jinak k užitečnějším věcem, než rváti se
tam s drem. Tittou. Tolik ale mohl by roz
umnější Němec sděliti pošetilcům v říši, kteří do
Třebenic posílají peníze v domnění, že jsou to česk
Thermopyly a že padnou-li ty, Němci zaberou celý
kraj. Je to nestydatá lež. Především žije v Tře
benicích dvakrát a víckrát tolik Čechů co Němeů
a potom jsou to bojovníci v půtkách otužilí,
kleří tak snadno, jak si to snad v Drážďanech
představují, na útěk se nedají. Penězi ale páni
Němci rovněž nic nepřemohou, v ohledu tom
se my jejich obětavosti vždy ještě postavíme
Nás ale nejvíce boli — přiznáme se k tomu —
že za takových okolností se na dobytí tohot
městečka tolik těžce nabylých německých peněz
vyhází. Nevědouce, co by s nimi počali, zřizují
za ně třebeničtí Němci všechno možné, nyn
opěthospodyňskou školu a to je
za tIm účelem, aby zvedli poče
svého obyvatelstva. Takově školy —
praví pan dr. Titta ve svém cirkuláři — bylo
v Třebenicích dávno již zapolřebí, uváží- li se
že v podobných ústavech českých již se odeho
valo na sta hospodyň, jež ve všech oborech
vyevičeny, všechna místa našim Němkyním ro
zebraly. Dr. Titta shání pro chudší děvčata sti
pendia na této škole. Pomoz co pomoz — Tr
benice musí státi se tvrzí německou! A přeee
to úsilí marné, kdyby si tam Němci zřídili třeba
universitu a velké divadlo.
Němec
Čecho
Něme
doktor
Titt
Němkyně
Třebenice
Drážďany
17
article
— Němec, černoch, Slovan. Podivná tro
jice a přece v jakési spojitosti. Nedávno vy
dáno bylo v Berlině císařské rozhodnutí, jímž
upraven způsob, jakým mají býti v německýe
koloniích afrických přikládána jměna různým
pojmům geografickým. Rozhodnutí to je dost
zajímavé, abychom podstatnou jeho část eitoval
doslovně. Zní takto: Domácí jména nechť jsou
s největší pěčí a pozorností zjišténa. Kde tako
váto jména neexistují, neb s bezpečností jich
nelze konstatovati, tam má býti užíváno jmen
jež stanovili ti, kteří první do země či do kraje
vnikli. Kde vůbec jmen není a ukazuje se po
třeba jich užívati, mají býti zvolena jména nová
však s náležitým ohledem na zeměpisnou povahu
dotýčného předmětu. Libovolné měněn
historických, dávno trvajících
obecně známých a vědou uzna
ných jmen se zakazuje.« — Tak počl
nati si mají eísařští úřadové němečtí v Kame
runu a vůbec v německých osadách zámořských
Tak chovati se mají v zabraných zemích, jež
druhdy byly majetkem černochů. A co naka
zují titéž císařšti úřadové dosud v zabranýeh
zemích, jež dříve byly majetkem Slovanův
Pravý opsk toho. Tam stará domácí slovanská
jména, mění se v docela jiná německá a s hříš
nou bezohlednosti a brutálností rvou se stare
památky ve jménech uložené a věky posvěcené
a lid polský nutí se, aby vyměnil je za moderní
jména německá a uživaje těchto jmen, tupil
sama sebe. Jména obecně známá, vědou uznaná
se v Poznani, v Západním Prusku a ve Slezsku
nahražuji všelikými Wilhelmburgy, Augustfeldy,
Friedriehsflury atd. a na pohřeží Atlantickáhoa
Indického oceánu naproti tomu zůstati musí při
jměnech černých domorodcův. Vý
mluvný to důkaz, že Némci nenávidí více Slo
vana, než černocha.
Němec
Slovanův
Friedriehsflura
Berlín
Poznaň
Prusko
Slezsko
18
article
— Zbytečné starosti. »Die Zeit« a s n
jiné listy vídeňské, jež nemají, jak denně toho
dokladem jejich úvahy, o poměrech v Čechách
jak to v zemi naší vypadá, ani ponětí, vyvo-
zují z pletich, jimiž dosud provázeny byly při-
pravy k volbě poslance na radu říšskou ve
venkovském okresu pardubieko-chrudimském, že
mladočeská strana nalézá se ve »flagrantním
úpadku«. Nebudeme vypisovati, jaké udályse
nešikovnosti při volbách v poslední době pro-
vedených, v nichž strana svobodomyslná utrpěla
porážku, však nebude snad politika v Čechách,
který při zdravém rozumu by opovážil se tvr
diti, že nezdary při těchto volbách byla lidem
českým odsouzena jediná ze zásad, na
nichž zbudována národní strana
svobodomyslná a že by voli čio vé
přiklonili se snad k nějaké zá
sadě jiné, k takové, jejíž viditelným repre-
sentantem je jiná politická strana v Čechách.
Čechy
19
article
Všude, kde bledne význam a moc politické
strany — a pro věčnost nebyla založena žádná
— ve stejném poměru stoupá význam a mo
stran ostatních, kde ale lze pozorovati to
v Čechách? Tážeme se, která strana roste
v Čechách na vrub strany svobodomyslné
Žádná. A namítne-li se nám, že strana agrární,
dovolíme si připomenouti, že je to nepravda,
neboť dle výslovného prohlášení vůdeů strany
té nemá býti ona strana politickou,
nýbrž sdružením hospodářským
v němž je místa pro příslušní ky
stran všech. Je pravda, že by potom ne
měla strana ta zúčastniti se zápasů volebních
že by v otázkách čistě politických a národních
měla stoupencům svým ponechati svobodnou
vůli a že by především. neměla se plésti
v nezbytné spory skutečných stran dle kriteria
politického. Výtku tu učinili jsme agrárníkům
my sami nejednou již, však páni stojí na sta
novisku, že mají zapotřebí mandátův, a by
konati mohli ve veřejném životě
Čechy
20
article
svě ekonomické poslání. Je to sice
kruh nesprávnosti, v němž se páni agrárníci po
tácejí, trvajíce při názorech, jež vylučují jakou
koli zdravou organisaci v politice, však marně
všechno dokazování, pání se cítí, neboť na agi
taci provozovanou pod firmou ohrožených sel
ských zájmů chytí se dnes každý, kdo
cítí, co znamená neblahá konkurence s ostat-
nímí státy, jež intensivně obilniny produkují
vyvážejí, co znamená cukerní kartelářství a jak
se všechny ty bolesti jmenují, jež na naše země-
dělce krutě dolehají. Selský lid v Čechán lapen
byl na heslo, že jen sedlák dovede v parla-
menté zastupovat sedláky a neblahé toto heslo
má za následek agitaci pro národ náš nejnebez-
pečnější, nebezpečnější, než jakou na škodu našeho
národa dovedla by zosnovati nejnepřátelštější nám
vláda. Rozbit řady naše a potom každý stavovský
fragment národa ubit jeden po druhém — to
bude konec nejen agrárníků, nýbrž všech nás.
21
article
jest-li dobrý genius národa našeho nezpůsobí
obrat ve smýšlení našich zemědělců, jichž jed-
nání dá se ospravedlnit jen bídou, ve kteréž
od delší doby již úpl, kterou ale taktikou, již
byli zvolili, nijak neodčiní. Nevychází tedy na
východním nebi českém ona hvězda, kteráž by
byla s to nahradit dle doranění německého za-
padající hvězdu mladočeskou, ale pošetilá tak
tika agrárníků děravým pláštěm stavovského in-
teressu snaží se zastříti světlo, které dosud
svítilo všemu národu, všem stavům a je oži
vovalo. Strana agrární dovede snad ulovití ně
jaký venkovský mandát, zejmena tam, kde do
mnívají se, že stačí jenom, aby poslanec český
chtěl a stane se mu všechno po vůli — všal
porazit stranu svobodomyslno
agrárníci nedovedou. Základové strany
této jsou přiliš pevní, než aby je agi tace, již
vyvinují různé strany a straničky, zviklati mohla
Staly se snad tu i tam chyby a uvnitř strany
nevypadá všechno, jak by býti mělo, ale strana
a její principy jsou zdravé a pevné a jak pevně
doufáme, vítězně překonají krisi nynějšl.
22
article
— Čistota na dráhách. Je to věru k smíchu.
když čte člověk všude v železničních vozech
že plivání na podlahu se zakazuje a že komu
potřebí odplivnouti, má se odebrati na chodbu,
kde se nalezá plivátko. Pokud jde o plivání
taková čistota, jinak ale ve vagoně všude pln
špíny, že vypadá člověk po delší cestě dráhou,
jako by provlečen byl komínem Upozorň vjeme
na ten křiklavý nedostatek železniční správu,
zejmena správu pražskou, najmě ale ty instance,
jež nalezají se v rukou úřadníků českých
Neboť to už tak nechvalný zvyk našich lidí
spořiti na úkor obecenstva a jeho prospěchu, po
hodli i zdraví, jen aby se nahoře zalibili. Jak
šťastný je takový pán, když vykázati se může
u vyššího, že mu z paušálu zbylo! Domnívá se,
že se mu za to něco kromobyčejného dostane
, ano: na rok přiští — menšího paušálu.
Tak se zdá, že vozy po jízdě se nečistí a ž
si jich vůbec nikdo ani nepovšimne a ne pouze
vozy pro dopravu kratší, nýbrž i velké vozy
rychlikové. V takovémto voze není na přikla
u záchodků nikde vody. A je-li tam, stač
nanojvýš do Stránčie, dále ne. Ruce si umýti
nemůže v takovémto voze nikdo, poněvadžse
každý bojí, aby se od »umyvadla«, v němž
ovšem také jen málo kdy je vody, ještě víe
nezamazal. Z Vídně směrem ku Praze jezdi
»žena uklizečka«, s černožlutou páskou na r
menou, z Prahy k Vídni není jí prý zapotřebí
Ještě hůře to vypadá ve vozech pro dopravu místní
ve vozech, z nichž seřaďují se zvláště vlaky osobní.
Stránčie
Vídeň
Praha
23
article
Těch se mnohdy nedotkne utěrák čtyři neděle
A kdo ví, co to je, jeti v takovém kuřáckém
voze třeti třídy delší dobu, ten tak brzo opě
po železničním výletu toho druhu nezatouží
Abychom se k tomu plivátku vrátili. Nestačt
postaviti do chodby několikakrejearovou misku
a tam k ní pasažéry posílat, Správy železných
dráh měly by se dřive postarat o vhodný a po-
hodlný k tomu účelu aparátek, jenž by se dal
umístiti v coupé a nikoho neobtěžoval. Nutiti
v zimě lidi, aby k vůli odplivnuti opustili misto
své a putovali na chodbu, zdá se nám býi
jednou z oněch bezohledností, jakých je regle
ment plný a které jen ve všem obecenstvo za
vazují, však železniční správu již předem ze
všech povinnosti propouštějí. — Tolik co do
čistoty materialní, však mnohdy je v železničných
vozech plno též nečistoty mravní. Co všechno
musí žena a děvče vyslechnouti v takovém spo
lečném voze od surovců mužského pohlaví, nedí
se ani z daleka citovati. Nejsou to snad dvoj
smysly a narážky, naopak: vychrlená z nečistýcl
úst sprostota se surovostí. A obrátíte-li se na
konduktora, utrhne se na vás a odbude vá-
slovy: Mám se s nimi snad prát? Ne prát
ale při příjezdu na stanici je u da
a dáti sebrat. Tím jedině dalo by se to
vyléčit. Správy železniční — a v ohledu ton
nevyjímáme snad ani jedinou dráhu — zaviňují
to ostatně také tím, že mají ve vlacích nepo
měrně málo kupé pro dámy.
24
article
— Nový, český starosta hranický má dle
všeho přijiti hranickým Němcům velice draho
vydrží li ve svém nákladném odhodlání, raděj
platiti pokutu, než choditi do schůzi, svolára
ných k volbě starostenské. Jak již telegraficky
sděleno, byla německým členům nového zastu
pitelstva, kteří se nedostavili do první, ustavujíe
schůze, aby výkon volební zmařili, vyměřena k
návrhu dra. Šramoty pokuta po 40 kor., kteráž
může býti po případě zvýšena, nepřijdou-li do
schůze, svolané na přiští čtvrtek dne 10. t. m.
Jak se dodalečně sděluje, byla sehůze včerejš
neobyčejně bouřlivá a dramatická, zvláště vyzý
vavost německého žida Bennisehe, který schůzi
podlo stáří předsedal Bennisch měl v úmyslu
konstatovati pouze, že jest sehůze pro neúča-
stenství zástupeů II. sboru neschopná usnáše
se a poslati přitomné s bohem. Bylo mu však
velice důrazně vyloženo, že není li schůze
schopna volby, jest přece jenom sehopna usne
sení a proto učiněn návrh na uložení pokuty
bez omluvy nepřítomným a návrh, aby přišt
schůze svolána byla v sobotu s týmž progra
mem. Proti tomu se Bennisch vzepřel velic
rozčileně a ujišťoval »čestným slovem«, že schůz
svolá co možno nejdříve, poroučet že si však
nedá. Prohlášení toto mělo však v zápěti vřavu,
zvláště mezi přítomným obecenstvem, kteréž na
plňovalo místo před zábradlím tak, že když p. Ben
niseh prohlásiv schůzi za skončenou prchal, musil
se vrátit znova k předsednickému stolu, odkudz
zvonil na policii. To uvítáno posměšným voláním
Benniseh
Bennisch
25
article
»Policaj!« v obecenstvu, načež Benniseh dáv
vykliditi galerii, ovšem marně. Po ostrém sporu
mezi drem. Touškem a Bennischem odvolal Ben
nisch i své čestné slovo, že schůzi svolá eo nej
dřive i odešel. Tentokráte nebylo mu kladene
odporu. Schůze se však nerozešla i rokovala
dále. Dr. Toušek učinil návrh, aby vyměřen
byla pokuta i Bennischovi, poněvadž se neprávem
vzdálil, aby oba přísedící obrátili se o zabezpe
čení volby k okr. hejtmanství. Jeden z přísedl
cích a sice cís. rada Kurfürst ujímá se před
sednietví a zahajuje schůzi znovu, ale v tom
už přivádí dr. Šromota uprehlého Bennische
činí návrh, aby příšti schůze konala se ve
čtvrtek dne 10. t. m. Benniseh nyní souhlasí
na konec hlasuje i pro uložení pokuty jeho ne-
dostavivším se soudruhům. Na to sepsán pro
tokol a skončena schůze po tolikerých bouřích
způsobených zatvrzelým německým israelitou.
kterýž šel ve své umíněnosti tak daleko, žes
tvářil, jako by česky nerozuměl a každou če
skou řeč si dával od přísedícího překládati
Tato okolnost by sama měla stačiti k tomu, aby
řídícím předsedou konstitující schůze byl do
sažen Čech. Lze však očekávati, že hraniči
Češi naučí tamní Němce s důstatek česky
v první zmařené schůzi volební řekl to Benni
sehovi dr. Toušek velice zřetelně, že se Něme
Toušek
Bennisch
ben nisch
doktor
Kurfürst
Šromota
Benniseh
Čech
Němec
Benn
Policaj
Čechy
26
article
v Hranicích konečně musí rozloučiti s myšlén-
kou, že se jim podaří Čechy znásilniti. Pro-
zatím Češi ovšem očekávají, co hodlají Němei
počíti se sehůzi čívrteční. V jedno však možn
doufati, že přívrženci kompromisní myšlénky
mezi Čechy jsou z ní na dobro vyléčeni.
— Plány Všeněmců. Z Karlových. Varů,
4. září. (Zvláštní telegr. »Národních Listů«.) Vše-
německá korrespondence oznamuje, že germán-
ský spolek karlevarský pořádal na počest hostů
z německé říše »Na střelnici« o slavu vítěz-
ství sedanského. Poslanec Frant i šek
Stein měl »slavnostni« řeč, ve kleré pravil,
že Němci cislajtánští jsou jeden národ s náro-
dem německé říše a že trvalá rozlu ka
jejich jest nemožna. Den sedanský prj
byl východištěm pro další vybuďování
německého jednotného státu a pro
Všeněmecko, jehož uskutečněne
přibliženo jest nyni rakouskými
událostmi. Potom vyzval hosty z německé
říše, by sledovali pozorně vývoj
věcí v Cislajtaníi a podporovali
Němce z výehodní marky v jeji ch
bojtch a končil svůj hovor provoláním slávy
Všeněmecku. Mlavili ještě dva Němei z řiše,
z nichž jeden jest podplukovníkem
a jmenuje se T sch a dlo.
— Úmrtí. V Praze zemčel p. Eduard Wí mter
nitz, býv obchodník v Chotéhoři. Pohřeh konati
se hude z ústřední síně žídavského hřhitova ve Strat-
nicích zejtra o 3. h od.
Čech
František
Stein
Němec
Eduard Wí
Hranice
Čechy
Karlová
Praha
27
article
— Z městské rady uražské. (Schůze v pátek dne
4. září) Sděleno, že stavební úřad vypracoval návrh
na regulaci forlifikačních pozemků n
Vyšehradě, jenž má býti základem pro jednán
s erárem v této věci. — Kancelář kanalisační předložila
rozpočet pro práce kanalisační na rok 1904. Rezpočel
byl odkázán finanční komisi, aby ho zařadile ve vše-
obecný rozpočet. — Kostel sv. Václava. Městský
rada p. Vaníček žádal před nedávnem, aby urychlena
byla úprava okoli kostela sv. Václava. Radě městské
podána nyní zpráva, že úprava ta byla zdržena změ-
nami, nastalými tím, že v sousedství se staví dům
studentské koleje. Pan arch. Fanla, jenž stavhu lute
provádí a jenž také pracuje o plánech na rekonstrukci
kostela, oznámil, že i tyto plány v době nejbližší budou
předloženy. — Silnice od Brusky do Buben-
če. Dle přání obce bubenečské mělo být přikročene
ke stavbě silnice od Hrusky de Bubenče. Ježto však
není skončeno řízení o plánu polohy Letné, usneseno
odročiti stavbu silnice této až do definitiv-
níhro rozřešení záležitostí. Se stavhou má být započalo
v zimním období 1904—5. Obec bubenečská bude po-
žádána za další roční lhůtu. — Libeňský pří-
stav. Hosnodářská komise navrhla, aby se přikročilo
k vyčistění libeňského přístavu. K návrhu m. r. pana
Seiferta usnesla se rada městská, aby se dříve konala
komise, jež by vyšetřila stav tohoto přístavu a podal
eventuálni návrhy na jeho rekonstrukci. — Dla ž ba
Nerudovy ulice a Úvozu. Městští radové pp.
svatý . Václav
Vaníček
Fanl
Seifert
Vyšehrad
Bubno
Hrusky jít Bubeneč
Letná
Nerudův ulice
28
article
Brož a Hubáček žádali, aby urychleným řízením byla
skončena záležilost stavby domovních přípojek ke
kanalisaci v Úvoze a Nerudově ulici, jejíž stavba již
před třemi léty byla provedena, aby konečně mohlo
být přikročeno k řádnému vydláždění jizdní dráhy
obou těchto ulic. Po vysvětlení dosavadních překážek.
spočívajících v jednání o regulativu o přípojkách, ulo-
ženo kanalisnění kanceláři, aby o rozřešení této otáz-
ky měla pěči. — Nová assanační komise.
Městská rada schválisa seslavení 18ělenné komise,
jež má jednati o hromadném kupování nemovitost
v hlavní třídě assanační. Komise bude sestávati z od-
borníků právnických, technických a znalců assanač-
ních poměrů a rozdělena bude ve tříčlenné sekce,
z nichž každá bude zasedati jednou týdně. — Z elek-
trických podniků. M. r. p. dr. Holubovský žádal,
aby konečně bylo uskutečněpo usnesení městské rady.
aby provozována byla elektrickou dráhou přimá vozl
od nádruží Frautiškova k západnímu. Dále Clumočil
stížnost na nedostatečné csvětlení schodiště na Stře-
leckém ostrově. Ohě stížnosti byly odkázány správní
radě elektrických podniků. — M. r. pp. Seifert, dr.
Brož
Hubáček
Holubovský
Seifert
Nerudův ulice
městský rada
29
article
Štych a Vaníček tlumočili stižnosti na nepřístojnosti,
které se dějí na nádraží rak.-uh. státní dráhy v Hly-
bernské ulici v tom směru, že se tam vykládá dobytek
a provozuje se lam s ním obchod. To je závadou
z ohledů zdravotních i veřejné bezpečnosti a jesť třeba,
aby věc byla náležitě vyšetřena. Polom bude místo-
držitelství požádáno o rázné zakročení. Návrh byl
schválen. — Usneseno požádati sbor obecních starších,
aby se hromadně zúčastnil návštěvy hořické výstav
ve středu dne 9. 1. m. — V týdnu od 23. do 29. srpna
obnášel hrubý příjem mostného na lávce z Vyšehradu
na Smíchov 201 K 76 h, na mostě Palsckého 4069
16 h, na můstku žofínském 558 K 90 h, na novém
mostě kamenném 3931 K 64 h, na mostě Františka
Josela 3550 K 60 h, na pilotovém mostě přes Štvanini
2997 K 82 h, na pilotovém mostě libeňském 492 k
18 h. — V lázních vyhráno: na Žofině v parních
vanových 1103 K 20 h, ve slatinných 385 K, v uhliě-
natých 39 K, v říčních 84 K 96 h, v lidových lázních
v Holešovicích 187 K 77 h, v říčních VII. 70 K 31 h.
Štych
Vaníček
Josel
Hla
bernský ulice
Polom
Smíchov
Holešovice
30
article
— Dělníků zaměstnávala obec pražská 2968, z nich
2693 řádné.
— Z městské zady karlínské. Ve sehůzi městsk
rady v Karlíně ze dne 2. záři byla učiněna tato usne-
sení. Uděleno stavební povolení Ant. Mikovi ke změně
plánu dílny čp. 412. — Karlu Škodovi povolena změna
průjezdu při domě na parc. 3. bleku II. na invalidovně,
za podminek znaleckých. — Olze Faltusové a Elišee
Koutníkové schváleny plány kanalisace domů nač
parc. 11. a 10., bloku VII. invalidního. — Navrhn
se obecnímu výboru, aby obec stala se členem spolku
pro léčebny chorob plicních s přispěvkem
1000 korun, splatných v 5 létech. — Vzato na vědomí,
že uděleno živnostenské povolení ke zřízení továrny
na konservy v čís. pop. 166. — Žádost spolku „Manes-
o příspěvek na výstavy odstupuje se praeliminářov
komisi. — Schválen náklad 496 korun 66 h za že
lezo do vodovodní komory na imvalidovně
s tím, ahy technický odbor dodatečně věc prozkoumal.
Antonín
Mika
Škoda
Faltus
Karlín
Elišee Koutník
obecní výbor
spolek „ Stones
31
article
— Schválena doplněná nabídka Karla Fischera n
koupi pozemku na invalidovně
—Výprava dílek z ohroženého Pošumaví d
Prahy ve dnech 9, 10. a 11. září. Dny návštěvy
maličkých příslušníků našeho národa z jihočeského
národního bojiště se již přiblížily. Na naléhavé pra-
sby odborů menšinových bylo nulno počeť poutníčků
rozmnožiti na 260. Tím ovšem pořadatelstvu přibyl
značně starosti, jak dětem opatřiti náležité pohostění;
pořadatelstvo doufá, že pražské obecenstvo jako vždy
také nyní k němu přispěje a žádá pp. kavárníky a
hostinské, aby poskytli dětem snídaně a večeře, ne-
boť dosud přihlášeno pouze 170 snídaní a 200 ve-
čeří. Děti mají však v Praze snídali a večeřeti po lři
day. Též prosí vždy obětavé pp. uzenáře a pekař
pražské o darování uzenic a pečiva. Všecky dárkya
peněžité přispěvky přijímají se v kanceláři Národní
jednoty pošumavské, ve Vodičkově ul. 36 v Praze- Il
a budou veřejně kvitovány. — Král. Vyšehrad po-
hostí ve dnech 9.—11. t. m. dítky matičné školyz
Fischer
Král
Pošumaví
Praha
Vodičkův
ulice . 36
32
article
Blížejova. Místní odbur vyšehradský prosí spolkyi
jednotlivce, které o pohostění požádal, aby co nejdříve
s ním sdělili, jakým způsobem heďlají k pohostění
dítek přispěti. Přihlášky a peněžité příspěvkz přijímá
buď předseda odboru p. Dominik Holub, soukromý
úřadník na král. Vyšehradě, Boličská ul. 139—Vl
aneb jednatel p. Fr. Jamník, tajemník v Praze »Pod
Slovany« č. 186—II., který zodpoví též dotazy te-
lefonické (č. 2118)
— Velká nárední slavnest svatováclavská na v-
stavišti v Král. Ohoře, tentokráte pode jménem „Hol
sportu Ústřední Matici školské“ pořádaná, souslředí
zajisté celou naši českou společnost již proto, že slav-
nostní výbor pečuje o to, aby návštěvníky mile pře-
kvapil. Sport nejen že rozsáhlý program uveřejnii,
ale rozšířil činnost svou ještě i sportovní výslavkou,
která doplní bohatý program. Směr zábavy nese s
zcela novými myšlenkami, z nichž bude posud v Praze
nevídaná novinka „moulin rouge“, věrné napodobení
pařížské zábavní místnosti. Rušný rozvíří se život
v levé polovině průmyslového paláce, kdež uprostře
stromořadí a květin znázorní se život národa nám
tak blízkého v jeho zvycích a roztomilostech. Ziskány
k tomu již přední naši umělci a umělkyně českých
divadel a doufáme, že naše důmy, jazyša francou
Holub
Král
Ohora
Blížejov
Vyšehrad
Boličský ulice
Praha
Slovany