5. září 1903.

Císlo 242.

NÁRODNÍ LISTY.

Strana 3.

nikterak nuceny, aby ověřovaly a stvrzovaly listiny a průkazy v ja- zyku cizím vydané. I my dnes nezbytně musíme žádati, aby jakmile přikročeno bude k zavedení nového trestního řádu vojenského, jednacím jazykem veřejného a úst- ního líčení, které zavedeno býti má, by vždy a za každých podmínek jazyk obža- lovaného, neboť kdyby líčení ta vedena byla jedině a pouze jazykem německým, znamenalo by to naprosté porušení zásady bezprostřednosti a ústnosti líčení. Konečně trvati musíme i na tom, aby z em ská obrana, která byla původně organiso- vána ve smyslu zákona dle království a zemí tento svůj ráz zachovala, resp. z no v obdržela. V těchto otázkách zajisté klásti musíme ne- vyhnutelně tyto požadavky, jsouce také pře- svědčeni, že jedině šetřením národ níhocitu varmádě a zachováváním lidové povahy své armáda získá na zdatnosti a svém významu obran- né m. V dobách mocného národního ruchu ne- může zůstati ani tak důležitá instituce státní. jako jest armáda, ztrnulá ve zvycích, jichž anachronismus každému jest patrný. Při té příležitosti budiž mně dovoleno po- dolknouti, že i my pokládáme rozhodnutí vojen- ské správy a říšského ministerstva války, dle kte- rého povolení branného zákona v Uhrách má býti vynuceno opatřením, že branci po 3leté služební době mají v aktivní službě i nadále býti podrženi, nejen za opatření, které se stano- viska konstitučního znameni ob- cházení zákonodárných sborů a ob- mezování jejich práva na povolo- vání nováčků, ale vidíme v tomto opatření krutou nespravedlnost proti jednotlivcům, přimé poško- zení hospodářských zájmů celých rodin, a dále vidíme v tomto opatření také pokus, naprosto pochybený, pokus, který musí proti armádě vzbuditi v lidu největší roztrpčení.

Proto, jak jsem již řekl, zastupitel- stvo národa bude musit korrigo- vati celkový svůj poměr k nynější- mu systému vládnímu. Za nezbytnou podmínku pro další a novou práci ve směru tomto mám činnost, k tomu smě- řující, abychom i my, u nás v Čechách, s veške- rou seriosností vážných politiků dbali o to, a by naše politické poměry veřejné staly se jinými, aby síly české se zeelily tak, aby politický význam národa sjednoceného mohl polo- žen býti v rozhodujicím okamžiku náležitě na váhu. Následkem ostře vyvinutého strannictví jaké nyní u nás se jeví, jež se neobmezuje na otázky politické, nýbrž které vyvrcholuje se v různých otázkách stavovských a osobních, roz- dělen jest tábor český na velký počet táborů, vzájemně se potírajících. Všeobecná ne- spokojenost vzbuzena je na drubé straně politickou ochablostí, ne- tečností a resignací. Nejlepší síly v našem národě, šily, které by svou intelligencí, svojí rozvahou a svý- mi hlubokými vědomostmi politi- ce české mohly dodati nové svě- žesti, rozmnožené energie a no- vého oduševnění českého postupu, následkem strannictví nynějšího vzdalují se po- litického života, ano i života veřejného, nemajíce chuti ani vůle, do zápasů jednotlivých frakeí vstupovati. Mimo to nynější zápas stran sám v sobě, stále víc a více vytlačuje lidi schopné a vynikající z veřejného života politického. Také politikové čeští, od nichž ve chvílich kritických

by právem národ mohl a měl žádati velké kon- cepce politické, stále víc a více zápasem stran od velkých úkolů jsou odvracováni. Při tom ná- sledkem pochybené politické výchovy náš lid sám, bohužel, velké otázky politické pouští se zřetele a vidí význam politiků v pracích a úko- nech, které od politického poslání poslance stále víc a více se vzdalují. Jest proto zcela přirozeno, že těm, kteří o budoucnosti národa vážně pře- mýšiejí a jimž ani interes strany, ani politická ambice nikdy není tak silnou překážkou, aby nevyhledávali prostředků k nápravě poměrů, ná- pravy potřebujících, stále nalehavější jeví se po- třeba, učiniti opravdový pokuso sou- středění veškerých vážných poli- tických elementů v našem národě a dosažením konceňtrace těchto našich sil zjednati pevný podklad avýchodiště, jakožicíl, ke kterému by veškerá politická práce našeho národa, bez rozdílu stran, jedno- svorně směřovala. Neprozrazuji žádné tajemství, řeknu-li, že v lůně národní strany svobodo- myslně tato koncentrace sil ná- rodních pokládá se za nutnost. Poněvadž však je na jevě, že reálné poměry stran musejí býti překonány dříve, nežli k tomuto trvalému soustředění by dojíti mohlo, bude po mém názoru soukromém, naším úkolem, aby poselstvo české, stranou naší za- stoupené, samo vypracovalo zá- klady pro takovouto koncentrac sil, které by byly způsobilými, tvořiti podklad k jednání mezi veškerými politickými stranami českými a které by byly způsobilými, a by sloužily za podklad pro usnesení všech stran o požadaveích a člán- cích systematické aktivní poli- tiky české i budoucí doby.

Chceme-li v nynější době tak vážné a tak osudné dokázati, že nám především j de opravdu o vítězství české věci a ni- koliv o vítězství té které strany, jsme-li všichni proniknuti stojně nejen vřelou láskou k vlasti, ale, abych tak řekl, proniknuti péčí o budouenost národa, pak nemám žádné pochybno- sti, že nalezne se základ, na kterém bytotosoustředění politických sil v národebylo možno. My, kteří náležime dnes již ke starším bojovníkům v politickém ži- votě, věru, že eruptivnímu snažení sil mladších a svěžejších nebudemeklásti žádných překůžek. Já pro svou osobu aspoň jsem od- hodlán — a se mnou zajisté mnoho jiných — přinésti každou obět tomuto cíli, tak velebnému a důležitému. V nynějším okamžiku musí míti každý tolik sebezapření, abychom roz- poznali, že v ěcnároda jest důleži tě jš než každá olázka strannická nebo osobní. Podaří-lise nám zjednatitout koncentrací národních sil bitevn čáru, do které pak všichni bez roz dílu se postavíme jako bojovníci. jež povede jediná idearozhodnéh boje, pak jsmcvěru pročeský náro vykonali mnoho, neboť pak nebude se moci říci, že doba kritická a velká nalezla český národ nepři- pravený. (Výborně! Výborně! Hlučný, dlouho trv jíef potlesk.) Po řeči dra. Herolda přihlásil se ke slovu advokát JUDr. Jos. Fuhrich: Z řečí poslanců dra. Pacáka a dra Herolda nabyli jsme jasného názoru jak jednání nynější vlády, tak o nynější politické situaci a tak i o úmyslech našeho poselstva Vzhledem k tomu, co jsme slyšeli, dovolujis navrhinouti tuto

resoluci: Členové Klubu národní strany svobodo- myslné, shromáždění na schůzi dne 4. zář 1903, vyslechnuvše výklad poslanců JUDra. Bedř. Paeáka a JUDra. Jos. Herolda, usnášejí se takto: 1. Jak výklady promluvivších řečníků do- kázáno, objevíla se nynější vláda dra. Körbra naprosto nezpůsobilou, aby uspořádala po měry veřejné, jak je patrno z jednání s Uhry. z otázky eukerní i jiných. Ježto vláda ny nější, podřidivši se ve vnitřní politice diktátu německé menšiny, ukázala se národu našemu zřejmě nepřátelskou, neplníe vůči nám ani plalných zákonů, porušujíc politická práva našeho národa a království českého, zejmenu též stlačujíe působnost zemského sněmu al ob- mezujíc národ náš dále na poli osvětovém hospodářském, pokládá Klub národní strany svobodomyslné za přední povinnost poslanců. aby s veškerým úsilím pracovali k poražení nynější vlády a k odstranění nynějšího vlád ního systému, jenž jest netoliko škodlivý Slo vanům a především nám Čechům, nýbrž jes též záhubný samému státu. 2. V nynější době, kdy daná formace Ra kouska, sestrojená v této polovině říše k nad vládě Němců nad slovanskou většinou oby vatelstva, svým úplným úpadkem netoliko překáží zdárnému rozvoji říše, nýbrž i samo nerušené frvání její ohrožuje, uznává klub národní strany svobodomyslné, že správné východiště z těchto osudných zmatků poskyt- nuto býti může jen změnou ústavy ve smyslu decentralisace zákonodárství i správy veřejné, jakož i poctivým provedením rovného právu pro všecky národy v Rakousku žijíeí, kte réžto dva požadavky nejen odpovídají histo rickým základům státu, nýbrž i vyhovují po třebám jednotlivých národů a zemí, v sou státí sdružených. Přihližeje k nynějším poměrům, žádá klul národní strany svobodomyslné klub poslane cký, aby vše to vzal v pilnou úvahu a učiní příslušná usnesení.

3. Klub národní strany svobodomyslně spa- třuje v úmyslu vojenské správy, aby vojíní byli děle nežli 3 léta ponecháni v činné službě, krok, jímž exekuliva zasahuje do práva sborů zákonodárných, rozhodovati o po- volování branců a za opatření, jež nejen duchu platného práva se příčí, nýbrž i ho spodářské poměry velkého počtu rodin ohro- žuje a z té příčiny vyzývá poslance, aby k tomu působili, aby toto opatření nebylo pro vedeno, nebo aby bylo co nejdříve odvoláno 4. Spletité poměry nynější, jakož i úkoly v tomto projevu vytčené vyžadují toho, aby všecky české strany jednotně postupovaly Z toho důvodu žádá klub národní strany svobodomyslné, aby vedení strany naší usta novilo pro dobu příští svůj postup a zahá jilo ihned kroky, aby na určitém základě mezi stranami smluveném, byly soustředěny ke spravedlivému zápasu národa českéh všechny české síly. Poslanec redaktor Anýš: Velectění pánové! Promiňte, že se hlásím o slovo. Neby bych tak učinil, kdybych nebyl členem výkon ného výboru národni strany svobodomyslné který měl po všechna léla přiležitost sledovat činnost a směr poslanců ve sborech zákonodár ných a provázeti kroky jejich buď svým sou hlasem nebo částečným nesouhlasem. Přiznávám, že jsem leckdy náležel k men- šině výkonného výboru, která ne vždy souhla- sila s taktikou, která byla prováděna zejmen vůči vládě Körbrově. Ale mám tolik svědom tosti, že nečiním pro to žádných výlek veden říšského klubu poslaneckého, poněvadž jsou m známy složky, s nimiž vždycky musejí počítat poslanci našeho národa po všecku tu dobu, ee vedeme boj proti nepřátelské Vídni a zvlášt proti nynější vládě, která se vší raffinovanost usiluje o potlačení českého národa.

Dnešní schůze naše znamená důležitý a veliký obrat v celém našem politickém životě. Tato schůze inauguruje v první řadě obrat proti vládě Körbrově, a dále činí také výzvu nejdůraznější ke všem upřímným vlasteneckým Čechům, aby se postavili v jedi- nou pevnou hradbu na obhájení nejdůležitějšíeh posic našeho národa. Jestliže kdy byla k takové výzvě příčina, je to nyní, za vlády dra. Körbra. Nechci opakovati, co zde bylo řečeno,a k čemu dovedl bych snésti veliké množství určitých fakt a vládních skutků, které v po- sledních letech byly provedeny, abych dokázal, že jednání nynější vlády sméřuje nejen proti našemu národu, nýbrž že také ohrožuje základní piliře existence této říše. Po měm přesvědčení nekoná nynějš vláda nie jiného, než co prováděj všechny německé strany. Srdce Němeů náleží jinam a německé strany obstarávají zdu úkol, jaký nastane jistým činitelům, až nadejdou očekávané světodějné události, které budou míti za následek jiné obrysy říše naší a říší sou- sedních. Když podobnou výtku učiniti lze minister skému předsedovi dru. Körbrovi, který je také správcem ministeria spravedlnosti, když vládě této můžeme právem vytknouti a dokázati, že nezachovává platné zákony, pak můžeme také říci, že vláda není schopna vyřizo vati veliké úkoly státní, které jsou jí svěřeny. Citím v sobě právo, bych to řekl. Vždyt všichni vidíme, kterak nynější vláda provádí program Velkoněmců. Vláda dra. Körbra pro- vádí de faeto t. zv. administrativní rozdělení země. Víme, že připravila předlohu o rozdělen země a že je při jmenování úřadnictva soud- ního provádí. Kdyby se to, co dr. Körber pro- vedl letos s jmenovláiním soudního úřadnictva. stalo v jiném státě, tam takový ministerský předseda byl by dán v obžalobu proto, že ne- zachovává státní základní zákony.

Jak se vede našim krajanům ve zněm čeném územi, jak je tam postaráno o české školství, jak je tam dušen každý projev českého života, jak je tam pronásledováno české děl- nietvo a živ nostnictvo, jak je tam štván každý český jednotlivec, jak jsou tam boykottován čeští úřadníci, jak je tam proskribován každý člen českého spolku, o tom stále docházej zprávy rozčilující a odpuzující. Vše to připočí tati k passivům nynější vlády, máme plné právo jednáním jejím zdůvodněně. Jaká je to vláda, která svůj intellekt vy plýtvává na vynalezání prostředků, jichž pomoe by celým národům odpírala jich práva? A při tom talo vláda nemá pražádného porozuměn pro celou řadu běžných otázek hospodářských Vždyť je vážnou otázkou i to, dovedla-li by vláda nynější úspěšně zasáhnouti do politiky n př. železniční a tarifní, víli, jakým způsobem má pracovati k uspořádání hospodářských po- měrů celých velikých vrstev hospodářských. Pro vše to jsme oprávnění stavěti ji před spravedlivý soud českého národa. (Hlučný souhlas.) Uvážíme li vše, nabudeme přesvědčení, že je třeba takového projevu všech vrstev našeho národa, aby z projevu toho vůdčí kruhy státu poznaly, že národ náš cíti v sobě dosti síly že má v sobě dosti sebevědomí o spravedlivosti svých tužeb, aby podnikl boj, klerý tato vláda vším svým konáním nám vnucuje. (Souhlas.) V takové chvíli slyšíme prohlášení našieh zástupců v parlamentě vídeňském. Přistupuje- me-li k němu, projevujeme-li sním sou- hlas, pak musíme být sobě vědomi že tím přejímáme určité politic k závazky a s nimi povinno sti, kter na příště budeme míti v našem ve- řejném životě.

Je-li dneškem přerušen, pokud nás se týče všecek styk s vládou a s jejími orgány, pak z toho plynou důsledky, jimž každý musí se podříditi. A žádnému jednotlive nesmějí se povoliti výjimky, které by jej dispen sovaly od konání politických povinností každou chvili. To musíme si říci ve svém přátelském kruhu. Nezapomínám však, že každý, v pravdě svobodomyslný muž respektuje přesvědčen koždého jiného muže, který náleží straně jiné Zajisté všichni tak budeme se chovati, při čemí si přejeme, by politický boj v našem národě, jak v národě politicky vyspělém, veden byl zbraněm nynější kulturní úrovni vzdělaných mužů při měřenými.

V tomto znamení vyslovuji plný souhlaa s názory, které pronesl posl. dr. Herold. Do sáhneme-li jen toho, by všechny pokrokove strany české se spojily a sjednotily na stejném postupu, při čemž otázky, které nejsou aktuální. mohou dobře býti na chvilku poodstaveny, pak všichni budeme moci celou silou své energie všemi vymoženostmi novodobého ducha národ- ního pracevati k plnému zajištění politických podmínek existence našeho národa, a o ty jde Vždyť vláda sahá nám i na naši existenci kul turní! Pochopí-li tento stav věcí zástupcové všech českých stran, pak můžeme právem doufati v ko nečné vítězství dobré věci našeho národa. (vý borně!) Proto vítám i ze svého vlastního stanovisk obrat, dnes projevený, r doufám, že český li přece jen dožije se lepší budouenosti, svého ná rodního štěstí! (Výborně! Hlučný, trvalý po tlesk.) Předseda posl. dr. Václav Škarda dal pal hlasovati o navržené resoluci. Byla, jak předsed opačnou zkouškou zjistil, přijata jedno hlasně. Předseda posl. dr. Škarda: Usnesení, jež právě klub náš učinil, oznámím klubu poslane- ckému, a jsem jist, že je poslanci naši co nej- důkladněji uváží, a jak jen možno bude, pro vedou. A spolehám na to, že poslanci naši budou míti za sebou podporu vás všech, když roz- hodnou se pro spravedlivý zápas, který náš náro musí vybojovati, by dospěl ke šťastné budoue nosti. Tomu provolávám: Na zdar! (Na zdar Výborně! Hlučný potlesk.)

Politické zprávy domácí. V Praze, 4. září. (Uherská krise. Včerejší pešťské zprávy oznamovaly, že v řešen uherské krise není vyloučeno některé překv pení. A skulečně již výsledek dnošního jed nání v Pešti může býti nazván překvapením. Mimo hr. Khuena byli povolání k panovnikovi na budínský hrad tři polilikové, ale mezi nim nebyl ani dr. Wekerle, ani hr. Apponyi. Byli v prvých hodinách odpoledních panovníkem vy slechnuti hr. Jul. Andrássy, tajný rada Hieronymi a hr. Štěpán Tisz a, tedy vesměs poslanci, kterým se nejmenší míra ná rodních ústupků zdá postačitelnou na rozřešení nynější krise. Prozatím není ještě známo, bu dou-li také zejtra někteří politikové povoláni panovníkovi a kteří zejmena. Dobře informovaný pešťský zpravodaj »Fremdenblattu« sděloval už včera, že v Pešti panuje domnění, že panovník povolá k sobě tentokrát jen ty osoby, jimž má býti svěřeno utvoření nového kabinelu, poně- vadž panovníkovo rozhodnutí jes už jasno a hotovo. Také dnes dochází z Pešti zpráva, že rozhodnutí stane se patrně již dnes a zejtra neb v nejbližších dnech že budou povoláni na budínský hrad jen politikové, před určení pro nové ministerstvo. Co do národníeh ústupků koruna trvá prý na stanovisku, už před týdnem zaujatém a sděleném oněm státníkům, kteří byli tehda přijati ve slyšení. Platí to zejmena o uaďarském velení, na jehož usku- tečnění není prý na ten čas naděje pražádné. Toto stanovisko koruny je v Pešti známo a jest příčinou, že se situace v posledních dnech značně změnila, neboť sebedůvěra, jež tam pa- novala ještě před týdnem, zmizela nyní téměr úplně. Vědomí, že se nelze nadlti značnějšíeh

národních ústupků a hrozebné vystupování op- posičních přátel Barabašových zavinily, že žádný z význačnějších politiků nechce za takových okolností uvaliti na svá bedra nevděčnou práci aby se s prázdnýma rukama a bez uspokojivých plnomocenství pustil do zápasu s opposicí. As opposicí souhlasí nyní vlastně celý maďarský národ. Předstoupiti před sněmovnu bez koncessl znamenalo by pouštěti se do boje s vědomím. že bítva bude prohrána. Tím se ovšem vysvět luje stísněná nálada, panující v politických kru zích pešťskiých. Projevy rakouských Němců také nepřispi vají k uklidnění myslí v Uhrách a svým odpo- rem proti »maďarským koncessím« dráždí ve svých nadějích zklamané Maďary. Klidný jinak »Bud. Tagbl.« píše dnes na adresu vídeňských politiků: »Ulry nemohou trpěti, aby se Víden vměšovala v jich věci a domnivají-li se za Li- tavou, že dnešní jejich akce jest užitečna, jsou na omylu, neboť v brzku zvědí, že přinese jen škodu. V Uhrách žádá se provedení vyrovnání, žádá se, aby se splnily dávno slíbené koncesse aneb takové koncesse, jež vyplývají ze zákona. Osobuje-li si Rakousko práva, jež mu nenále- žejí, roztrpčuje tím i přívržence a přátele vy rovnání v Uhrách a místo úspěchu domůže se jen foho, že se posíli posice nejkrajnější levice a vyrovnání úplně se zřítí. Tímto novým zakro čením krise v Uhrách se přiostřila a její roz řešení bude státi více, než by bylo stálo snad

V Praze, 4. září. (Meziparlamentn spolek pro smírčí soudy) bude mlt svou jedenáctou poradu ve Vídni od 6. do 9. t. m. K letošní konferenci přihlásilo se 514 poslanců různých států evropských a Ameriky z nichž mozí přijedou do Vídně s členy svýel rodin. Připravné práce k sjezdu koná předsed- nictvo rakouské parlamentní skupiny, v němž zasedají předseda bar. Pirquet; místepředsedové dr. Plener a ryt. Gněvoš; sekretáři dr. Herol a dr. Fournier; členové dr. Kramář, ryt. Ro- škovský, dr. Lamasch a dr. Rusz. Předseda rakouské skupiny navrhne sjezdu následujíeí resoluci: »Konference konstatuje s živým zadostučiněním, že stálý mezinárodní smírčí soud v Hasgu trvá již čtyři léta; že se během posledního roku různé státy zavázaly, že se budou tohoto smírčího soudu dovolávati; že smirčí soud 10. října 1902 počal již skutečně působiti, neboť rozhodl spor mezi Spojenými státy a Mexikem. Proto pokládá si za čest, pozvati všechny státy, jež podepsaly haagskou konvenci z 29 července 1899, aby do všech smluv, jež se k tomu hodí, vkládaly klausulio smírčím soudě, aby samy mezi sebou uzavíraly všeobecné smlouvy o smírčím soudě a ve svých sporech obracely se především k smírčímu soudu hasgskému. Gen. sekretáři spolku, dru.

Gobatovi v Bernu se ukládá, aby tuto resoluei sdělil s vládami všech států, jež přistoupily haagské konvenci.« Z Lublaně, 2. září. (Dr. Robič o si- tuaci.) Poslanec dr. Robič mluvil opět ve svém jihoštýrském volebním okrese o situaei u pravil mimo jiné: Dualismus byl následek vše německých plánů tehdejší vlády. Hrabě Beust chtěl aspoň rakouské Slovany podřiditi německé hegemonii, když se přesvědčil, že bachovská ger manisace v Uhrách a v Chorvatsku minula s cile. Ale vyrovnáním s Maďary, kterým byli vy- dáni uheršti Slované, způsobena chronická ne- moc státního tělesa, která rozežírá nyní i zákla dní piliře říše. Odsuzujeme toto nešťastné vyrovnání Pro nás byla by osobní unie aspoň se stránky hospodářské výhodnější. Celní hranice zbavila by naše dobytkářství a rolnietví uherské konkurence Také vnitřní politická situace jest neutěšená Uklidnění v parlamentě bude možno jen tehdy, vyhoví-li se spravedlivým požadavkům českýeh poslanců. Německá hegemonie musí přestati dřive neb později, nemá-li stát utrpěti těžkých škod. Řečník končí přesvědčením, že v příští říšské radě dojde k těsnému sblížení všech slovanskýeh poslaneů.

Politické zprávy zahraničně. V Praze, 4. září. Vyslanec hr. František Deym . Z Eekersdorfu v Kladsku se telegrafuje že zemřel tam ve čtvrlek ve 4 hodiny odpole dne rakouský vyslanec v Londýně hr. František Deym. Hrabě František Deym narodil e dne 23. srpna 1838 a byl synem r. 1872 zemřelého hr. Františka Deyma, majitele panství Hostinné, které po něm zdědil. Hr. Deym věnoval se záhy dráze diplomati- cké, v r. 1860 byl vyslaneckým attachéem v Petro- hradě a později byl při vyslaneckých službách ve Vatikáně, v Brusselu, v (ondýně. Když byl zvolen r. 1879 do řišské rady, dán byl jakožto vyslanec do příkaznosti. V říšské radě připojíl se hr. Deym k če- skému klubu a přijal po odstoupení hr. Jindřich

Clama Martinice vůdcovství v klubu českých velko- statkářů Dne 27. prosince 1881 jmenován byl mimo- řádným vyslancem a splnomocněným ministrema v r. 1882 byl pověřen zvláštním posláním při koru- novaci v Rusku. R 1883 zvolen byl českými velko- statkáři konservativními do zem. sněmu. V r. 1885 zvolili jej čeští kons. velkostalkáři opět do říšské rady. V r. 1887 nastoupil hr. Fr. Deym opět činnou službu diplomatickou a sice při bavorském dvořea mandát poslanecký složil. Zároveň byl povolán jakožto dědičný pair d panské sněmovny. Dne 18 řijna 1888 jmenován byl vyslancem v Londýně, kterýž úřad zastával po 15 roků, ač pro chorobu ně- kolikráte hodlal odstoupiti. Hr. Deym oženil se r. 187u v Římě s hrab. Annou Schlabrenndorffovou. Zane- chal tři syny a dvě dcery. Za le tošní dovolené na- vštívil svou dceru hr. Banku Magnisovou na zámku v Eckersdorfu, kde včera podlehl dlouholeté své srdeční chorobě. Ministerstvo zahraničních záležitostí bylo, jak se z Vídně sděluje, připraveno na smrt hraběte Deyma byloť zpraveno, že nastalo za posledních dnů pod statné zhoršení v jeho stavu. Hr. Deym nemohl při jeti do Vídně uvítat krále anglického, který telegra ficky poptal se po jeho stavu.

José Echegaray o socialísmu. Slavný španělský učenec a básník Jo seí Echegaray vyjádřil se v rozmluvě se svým přítelem žurnalistou o socialism u: „Dejte mi pokoj se socialismem, kter nedospěje nikdy k vitězství. A kdyby někdy zví- tězil, zničil by všechny pokroky, které stvořilo 19. století a jež 20. má uskutečniti. Socialismus není ničím jiným, nežli absolutismem ve své nejvyšší potenci. Nikdy žádný tyran neza- bočil tak daleko, aby chtěl odstraniti podstatu individua, o jehož práva a svobody že zápasila civilisa c e. iest právě její největší slávou .. Socialismus na světě již jednou byl a měl za následek zla bez počtu, jak může se každý dočísti se všemi podrobnostmi ve třetím svazku skvostné Taineovy knihy: „Les origines de la France contemporaine“. Jakobíni použili socialistického systému tím, že se pokoušeli, vše upravovati, od vyznání víry až ke střihu kalhot a stvořili onu brutální souměrnost moderního státu, po které zbylo do dnešního dne hojně stop. A čím skončil socialismus Jakobínů, šíle- ství v opičení se, delirium symetrie? Končil na- poleonskou vojenskou diktaturou, která uvrhla lidstvo opět v nejhroznější otro- ctví . .. V socialismu jednotlivec mizí: úplně se ničí. A individualita jest velkou vymožeností revoluce. Bez ní nalézali bychom se ještě dnes v temném středověku, bez světla práva, které nás vede a činí nám naše bytí na této planetě vů- bec snesitelným. Individuum jest svatostí, sva- tým stánkem, a musilo by se nazvati profanací, kdyby se ho chtěl stát dotknouti.

Moda se přežije a socialismus od- hozen bude k nepřirozeným utopiím. Nic- méně však vykoná dobrou službu, totiž službu kritiky. Kritika, i nespravedlivá, ba i kritíka, pro- vozovaná mala fide, jest potřebna, užitečnaa účinna na této zeměkouli, neboť způsobuje, že se odstraňují nedoslatky naší společnosti a že spadávají poslední pouta, která lidstvo ještě tísní. Především měl však socialismus dobrou stránku, že totiž podporoval sdružováni (associaci). Ideál budoucnosti spatřuji v nejvíce vyvinutém sdružování, ale ve sdružování s vo- bodném, ve spontanní associaci, bez pouta okovů zákonodárství; ta nás naučí, abychomsi pomohli a navzájem se podporovali, avšak tak. aby si každý zachoval svou volnou, hrdou, ab- solutní, individuální neodvislost. Socialismus není touto associací, jakou m- ním, totiž životem, jaký jeví se v rodině, která se vzájemně podporuje. Socialismus rovná se spíše kasární budově, ve které se všechny maje- státní prerogativy individuality, osobnosti mění před poslušností vůči státu v niveč. Nejsem však žádným číslem, žádnou číslicí; jsem svobodný, plodně činný, od ostatních rozdílný duch, právě tak jako jiní se ode mne liší a nejsou mi rovni.)

Zmařený attentát na Roosevelta. Všechny známky nasvědčují, že dosavadní zprávy, docházející z Nového Yorku o činu farmářova syna Weilbronnera a líčící jej jako nevinné celkem jednání šílence, jsou je- nom klamáním veřejnosti, jehož do- pouštějí se washingtonské offieiální kruhy, aby zakryly pravou podstatu věci. Již včerejší te- legram londýnský, námi zaznamenaný, prohlašo- val, že není pochyby, že Weilbronne chtěl presidenta Roosevelta za- střeliti a dnešní zprávy také pochybují, že by útočník byl šilencem. Zdá se naopak, že šílenství jen simuluje a že attentát na presidenta republiky měl dobře promyšlený a že měl při něm společníky. Weilbronner přijel v úterý večer před villu presidentovu u Sagamore Hillu v povoze, který detektivové okamžitě obklopili. Jelikož Weilbron- ner chtěl si rozmluvu s presidentem všemožně vynutiti a do villy vniknouti, nastal mezi ním a detektivy z ápas, který přičiněním útočníka byl velice hlučným. Weilbronner počinal si jako šílený a tím zdá se, že vykonal, co jemu z attentátu ulo- ženo, totiž vylákati presidenta Roo- sevelta z villy a přenechati pak další část atlentátu osobám jiným. Roosevelt skutečně také vylákán hluke m, vyšel z villy a ustoupiv k hořící lampě, vystavil se ve tmě za jasně ozářený terč kulím, které přichystány byly na něj dle všeho z více str an.

První zahlédl a poznal jej v povoze sto- jící a s delektivy zápasící Weil bronner, jenž rázem namířil svůj revolver k osudné svítilně; ale nežli ze vzdálenosti asi 100 stop po Rooseveltovi vystřelil, detektivové vyrazili mu zbraň z ruky. Kde jaký policista vrhl se pak na povoz »šilence« a po- lekaný president Roosevelt zůstal státi pod lampou zcela opuštěn a osamocen. Okamžik vylákán! Rooseveltaz villy a jeho osamocení byl patrně dobře vypočítán, ale jen nevysvětlitelnou ná- hodou nebylo ho plnou měrou využitkováno. Snad nastal dříve, nežli druzí společníci Weilbronnerovi byli na svých miste c h, následkem čehož se jim vražedný plán nezda řil. President Roosevelt, spatřiv zápas de- tektivů s Weilbronnerem, jal se volati na za- hradníka, bydlícího v parku v malé vzdálenosti, který rychle přiběhl. Když byl Weilbronner pře- možen a spoután, vyprávěl zahraduík, že vi- děl v parku villy plížili se dvě ozoby. Po vetřeleích neprodleně pátráno, nalezeny také jejich stopy, avšak záhad né postavy z parku zatím zmizely. Čeho v něm večer za tmy u presidentovy villy při příjezdu Weilbronnera a jeho řádění na voze hledali, není snad nikomu záha- dou. Stráže u villy Rooseveltovy. který, jak podotknuto, nestal se v úterý jen nevysvětlitelnou náhodou obětí dobře promyšleného atten- tátu, byly, jak se z Nového Yorku sděluje, neprodleně zdvojnásobeny.

Výstavy. Výstava v Pardubicích Sjezd lihovarníků v Pardubinich. (Pův. zpr. »Nár. Listů «.) V Pardubiefch, 4. září 1903. —fček. Pěčí hospodářskéhio spolku pardubického. který vedle otázek čistě hospodářských sleduje také se zájmem rozvoj hospodářského průmyslu, svolán byl u příležilosti východočeské výslavy sjezd hospo- dářských a družstev. lihovarů. Učinil tak hospodář- ský spolek zejmena proto, že v poslední době zří- zeno v kraji pardubickém a chrudimském několik nových lihovarů, čímž stala se otázka lihovarnická pro tyto kraje olázkou aktuální Sjezd konal se dnes v pátek ve výstavní aréně o 11. hod. dopol. a byl obeslán zástupci 30 lihovarů. Finanční ředitelství v Chrudimi vyslalo ke schůzi p. c. k. fin. radu Laxu; omluvné dopisy zaslali posl. hr. Deym a záslupce zeměd. rady posl. Saifert jenž musil na kvap odjeti k důležité sehůzí do Vídně.