ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 02395c40-70d9-11dc-87aa-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 29 celkem · entity: place 16, person 53, work 3, org 3
1 masthead
Ročník XXXXIII.
2 masthead
V Praze, v sobotu dne 5. září 1903.
Praha
3 masthead
Číslo 242.
4 article
Na ranní a odpol. Ilsty přodp lácť nos v Praze v adaelaistrani na měate na čtvst leta s dvejí donáškos naníkta. . . . 7 K ooi vo flinkéch: 2 K 30 na ně-ie . Peštout miěsl na ktvrt lala s dvojí zísilkoo ts: : : ke
Peštout Praha
5 title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6 article Do školy a do života.
Do školy a do života. Nemenší starosť, než mají vlády ve Vídni a v Pešti se zmatenými poměry v obou polovi- nách říše, politikové z povolání se záměry, jež důsledně selhávají, vojíni třetího ročníku s hro- zíci jim prodlouženou službou — zmítá v této době počátku nového školního roku pečlivými hlavami ustaraných rodičů a jinak bezstarost- nými hlavičkami jejich dítek, z nichž jedny po- prvé se chystají překročiti práh školní, druhé pak, vychodivše potřebný počet škol národních — jsou na rozpacich, mají-li další průpravu pro život hledati ve škole vyšší, a ve které — či mají-li přímo se ponořiti do víru života, naslu- pujíce ihned dráhu praktického povolání. Nejsnáze lušti rodiče i dítky tyto starosti pokud jde o počátečnou návštěvu školní. Zde zákon přesně stanoví povinnosť školní, a jenom tam, kde zásadě, „české dílko patří do česk školy“, kladou se násilné překážky — a těch jest dosud tolik, že jim podléhá stále ještě t- síce českých rodičů, ohrožených ve své hmotné existenci, pošlou-li dítko do své národní školy, aby bylo účastno nejplodnějšího vyučování ma- teřským jazykem, jen tam nastoupením školní povinnosti připravují se rodičům i dítkám muka nejhroznější, muka duševního dlouhého strádání, jakáž zvláště ve smísených krajích zemi koruny české, ve Vídni, a v četných českých obcích delnorakouských jsou barbarstvím horším, než bylo násilí středověku, jsou hanbou moderní. právní společnosti. Tu stát neposkytuje účinne ochrany hospodářsky slabším vrstvám, hřeší na předním úkolu svého posláni — býti záštitou slabých proti zvůli silných. Český národ a jeho šťastněji položené kraje nesměji ustati v nejvýdatnější podpoře a záštitě těchto svých moderních mučenníků, dokud vol nost školské návštěvy v české škole nezabezpečí každému českému dítku!
Vídeň Pešť
7 article
Jiného druhu jsou starosti rodičů dítek kteří rozhodují o tom, zda dítko své mají věno ali ústavům středním, zvláště gymnasiím reálkám. Z pravidla již po dosažení desátého roku věku dětského, kdy schopnosti a povolán dítek jsou z pravidla málo vystižitelné, vede se dítko na dráhu povolání poměrně kruhu dosti ob- mezeného, a tu shledává se první a veliký ne- dostatek školství tohoto, jenž v četných pří- padech končí ztrátou několika let života, ale ne- jednou jest příčinou pochybení celé dráhy ži- votní. Jako na občanských školách ukončený čtrnáciý rok ditěte jest rozhraním pro volbu po volání, tak by tomu mělo býti i na těchto střed- ních školách, z čehož nutně vyplývá potřeba nové, modernější nižší střední školy. s programem, kterýž by více měl zření ku po- třebám praktického života, a méně k vlast- nímu, více odbornému studiu na vyšší škole střední, jakožto průpravě ke studiu dalšímu na školách vysokých.
8 article
Převaha klassicismu na nižších gymnasiích. se souběžným téměř vyučováním čtyřem grama- tikám, vedle české neb německé, jakožto zá- kladní, ještě i latinské a později řecké, s nemen- šími požadavky formálními a s nejvýš pochyb- nými výsledky co do skutečné znalosti jazykově, jest přímo hrozný přežitek dob, kdy gymnasium bylo pouze školou pro příšti duchovní, právníky. mediky, lékárníky a středoškolské professory. Moderní roztřidění intelligence jest však ne- konečně mnohotvárnější a složitější, a této nové potřebě gymnasium již nevyhovuje, stojíc ce- lým svým zřízením daleko za rozvojem mo- derní pokročilé společnosti a jej požadavků. Veliké množství těchto ško mimo to v sebe pojímá nadbytek žactva, vleče s sebou hojně ballastu žáků méně schopných a zaplavuje život množstvím živořicího proleta- riátu intelligentního, jenž stojí bezradně ve víru praktického živola, nerozuměje jeho úko- lům a potřebám. A ani těm, kdož s úspěchem postupují tomto studiu, již dávno neposkytují výsledky jeho kýženého hmotného uspokojení, protože
9 article
zděděný na něm duch dávný podlamuje indivi duální energii, praktickou podnikavosť, pevnou, cíle vědomou vůli, nivellisuje vše dle předepsané šablony a zasévaje touhu po kancelářštině. Tyto vlastnosti vneseny i k nám z německého, vídeň- ského ústředí a šíří se odtud i do jiných střed- nich a do vyšších odborných škol, tak že bez- děčně to připomíná známou anekdotu, když ná- rodové se sešli kol hrobu Kristova a radili se, jak tělo Kristovo osvoboditi od římské stráže — Némec navrhl, aby sepsali protekol. Toto „sepisování protokolu“, tato kancelářská nálada prozrazuje se na všech stranách. Proto i u nás hlavní touhou jest, dosíci nějakého úřadu, dostati se někam do kanceláře. Přibývá úřadů pod nejrůznějšími jmený, přibývá úřadníků, a každé intelligentní povolání zařizuje se — kancelářsky, úřadnicky. Úřaduje se; dobře i špatně, úřadní práce se vyřizuje. Za to pa- nuje silná nechuť k osobní odpovědnosti, oži- vující iniciativě, strach, vyplouti s vlastní lo- dičkou do vln života. Kancelář poskytuje sice nebohatou odměnu, ale jest chráněna před bouři života. Lékař hledá místo úřadní v obci, okresu atd., inženýr rovněž, professor i učitel též se pokládá za úřadníka, ba i z našich odborných, obchodních, průmyslových a pod. ústavů vychá- zejí síly s ideály úřadnickými, kancelářskými,a tím se vysvětluje, že školy ty ve středu svých někdejších posluchačů mají až křiřlavě malé procento samostatných obchodníků, prů- myslníků, podnikatelů, všichní ostatní raději ži- voří v přítmí nějaké kanceláře, a naříkají na ne- dostatek protekce, pokud jde o ně, a na její přílišnost, pokud jde o šťastnější jejich kancelář ské soudruhy.
Kristův
10 article
Toť následky jednostranné, nivellisující vý chovy, jíž se nedostává náležitého pěstěníin dividualit a pevné vůle svých chovanců. Třeba jen vzpomenouti si životopisu kt réhokoliv vynikajícího Američana. Co tu kypiei životní energie, co vytrvalosti, co houževnatosti vůle, co odříkání na dráze za kýženým úspě chem! Jako Tamerianův mravenec, Američan Angličan opět a opět — třeba stokráte, chápe se dila, až se konečně zdaří. U nás naopak první nezdar — nejen že zaráží, ale namnoze zlomí navždy odhodlanost k novým, dalším pokusům,a společnost sama svou úzkoprsostí takovou málo myslnost ještě sesiluje. Mnozí domnívají se, že soustava rakouského školství zúmyslně vede k takové chabosti vůle ke kancelářštině, protože s takovou intelligencí se pohodlně vládne. Jiní opět mají za to, že školství nevěnuje náležitého místa i výchově tělesné, ocenění hmotné práce, jež jest, jak se zdá, nezbytnou podmínkou silné energie a pod- nikavosti, a individuální rázovitosti. I u nás většina lidí opravdu podnikavých jsou dítkami tuhé školy praktického života. Různé nezdary velkých podniků, počínaje zná- mým osudem plzeňské papírny let sedmdesátých vznikdy z pravidla z nedostatku znalosti prakti ckého života; kdežto současně malé v počátcíe podniky praktiekých odborníků dosáhly netuše- ného rozkvětu. Proto rodiče hochů nadaných, škole od rostlých, měly by i u nás spíše hledati budouc- nosť svých dítek v praktieké podnikavosti, než v jejich kancelářském živoření po nekonečných létech studijních. Co vynikajících mužů na Zá- padě doplňovalo své vzdělání odborné vlastní pílí po odbyté práci praktického zaměstnání denního?
Američan Angličan Tamerianův mravenec
11 article
Nařiká se sice u nás stále na nepodnikavost. hledí se odpomoci theoretickými přednáškami z národního hospodářství, ale i tu platí o pouhé theeorii, zvláště když se nepřizpůsobí vlastnímu okolí a jeho zvláštním požadavkům, co o pověst ném professoru občanského práva, jenž zůstavi po sobě — neplatnou poslední vůli. U nás poskytuje praktický život ještě neko- nečně místa české práci, české podnikavosti, če- skému obchodu, české výrobě — českému trhu Bez toho nemůže vzniknouti zdravý hospodářský samostatný život český. Ten vyžaduje nejen o borného školení, ale i uvědomělé součinnosti všech národních vrstev, dělníka, zemědělce, zi nostníka, řemeslníka, obchodníka i průmyslníka Jeden souvisí s druhým, každý svou hřivnou práce, kapitálu, zkušenosti i důmyslu pomáh všem ostatním a zabezpečuje takto zdar vlastn podnikavosti. Včera přinesli jsme zprávu, že „Ústav práce král. hlav. města Prahy“ zadá 200 uprázdně ných míst učednických; jsou to skorem vesmě místa u živností starého způsobu, jako jest krej čovství, ševcovství, kovářství, cukrářství, číšni ctví, kožešnictví, uzenářství, zámečnictví a pod. ale málo, anebo skoro nie v oznámení není o živ nostech modernějších, jaké v posledních létech jinde vznikly a vznikají na základě obrov ského rozmachu věd technických, lučby, rozvoje prostředků dopravních, uměleckého průmyslu pod.; a bylo by si přáti, aby zvláště naše ob- chodní a živnostenské komory po této stránce se staly účinnějšími rádei rodičů i mlá- deže po praktickém povolání toužící. Oproti tovární výrobě obstoji vždy celá řada dovedných, samostatných pracovníků, kteří do- vedou postupovati s duchem a požadavky času.
Praha
12 article
Americký na slovo vzatý znatel současného života H. G. Wells dokazuje, že běžící věk dva- cátý, se svými, stále se množicími vynálezy novým a novým upotřebením sil přírodních po- skytne nejen nekonečnému počtu pracovník nová zaměstnání, zejmena v oboru dopravním, ale že vytvoři množství nových živností řemesl- ných, jako již nyní jsou oprávci šicích strojů. velocipědů, automobilů, k nimž přibude celá řada živností, s jinými odvětvími vynálezů sou- visících. Má za to, že zvláště zdokonalené pro- středky dopravní způsobí naprostý převrat ve velikých městech, umožňujíce rychlý styk s nimi a denní zaměstnání v nich, až na dvacet hodin vzdálenosti i více. Celá řada podníků bude s to sídlo své přenésti na venek; tím vznikne nový rázovitý ruch stavební a umožní se nové osídlo- vání venkova, nabývání levných, vlastních domk a bytů, zařízených dle pokročilých vymoženost moderní stavební techniky, tak že vlastně peri- ferie velikých měst obsáhne celé země. My Čechové, chceme-li obstáti po boku ve- likých národů, musíme se snažiti, vyspěti ve všech oborech moderního hospodářského živola k největší dokonalosti, a všímati si především oněch odvětví práce a podnikání, jež vznikáním svým poskytují největší možnost zdárně konku- rence, což u živností rázu starého bude čín dále, tím těžší, zvláště když namnoze učednická práce se hledá — pro svou zdánlivou láci při níž se zapomíná, že vyučenec nenalezne po- zději zaměstnání a — jak lokálky denních časo- pisů dokazují, buď si zoufá a hledá předčasnou smrt, neb rozmnoží řadu nešťastníků trestnímu zákonu propadajících, ale na jisto — přečká-l všecky svízele — za málo let stane se kon- kurentem, hledícím pracovati se silami ještě lacinějšími. A to není ta pravá pěče o dorost a výchovu pracovních sil.
H G Wells Čecho
13 article O nynější politické situaci.
O nynější politické situaci. (Členská sehůze Klubu národ strany svobodomyslné.) Klub národní strany svobodomyslné zaháji včera obvyklé podzimní období svých schůzi svých debatních styků se svým členstvem jich prostřednictvím s další veřejnosti českou. Řeči programatické důležitosti a vysokéh významu politického pronesli posl. dr. Pacák dr. Herold a red. Anýž před posluchačstvem četným a politicky distinguovaným. Ze sboru poslanců dostavili se vedle řč níků a předsedy dra. Škardy poslanci Březnov ský, dr. Lad. Dvořák, Filip, inž. Kaflan, Karbu- Karlik, Macháček, dr. Pantůček, dr. Podlipný dr. Roček; z výkonného výboru dále ředite Prokop Grégr, Keelík a dr. Vejvar; ze sbor pražských obecních starších m. r. Jul. Zikan, dr. Černohorský, Fiala, advokát dr. Fuhrich, dr Nesý, dr. Ulrych, z university prof. dr Haško vec, zástupcové Vršovic starosta Drobný, ná městek B. Herold, zástupcové organisací nár
doktor Pacák Herold Anýž Škarda Březnov Lada Dvořák Ing Kaflan Karba Karlik Macháček Pantůček Podlipná Roček Grégr Keelík Vejvar Zikan Černohorský Fiala Fuhrich Nesý Ulrych profesor Haško vec Drobná Vršovice obecní starý m . r . Jula
14 title
NIl
15 article
strany svobodomyslné ze všech čtvrlí pražských z obcí předměstských atd. Schůzi zahájil předseda klubu, poslanec člen z. v. dr. Václav Škarda příslušným pro slovem, načež ujal se slova předseda říšského i zemského klubu poslanců národní strany svo bodomyslné,
doktor Škarda národní strana
16 article
dr. Bedřich Pacák:
doktor Pacák
17 article
Velectění pánovél Nynější politická situace jest tak vážná, že každý svědomitý a prospěchu svého národa dbalý zástupce zastavit musí kroků svých, aby pohlédl z pět, na cestu vykonanou; a v před, na cestu nastávající, aby sobě učinil pevný a určitý úsudek, jakou cestou dlužno dále se ubírati. Nelze upřit, že situace v poslední době fundamentálné se změnila a se mění a tato změna situace nesmí nás nalézti nepřipravenými. V trámovi i základech centralismu a dualismuto povážlivě praská a neklamou-li všecky známky zdá se, že blíží se doba, kde ve vší nahotě uká zána bude neudržitelnost nezdravých poměrů na něž v létech šedesátých a sedmdesátých po stavena byla tato říše. Rozhodující kruhy vo státu opustily tehda historické poslání říše, utvořiti stát rovnopráv- ných národů a historiekých individualit státních na základě federalistickém a autonomním a zří dili za předpokladů, že zde nadvládu mají mit Němci, tam Maďaři, dva státy zcentralisované v nichž ostatní národové měli zaujímati stano- visko porobené a podřízené. Při tom ovšem nepo- čítali s mohutností ideje národnostní a silným rozvojem národů neněmeckých a nemaďarských který přirozeně vzrůstem svým musí rozmetati počty centralistů na obou stranách říše.
Němec Maďar
18 article
My jsme také v létech, kdy tyto útvary se tvořily, předpovídali neudržitelnost jejich. Bohužel, že jsme neudržitelnost tu jen předpovídali a tehdejší svou abstineneí v radě říšské i ve správě státu ji neznemožnili a jinou úpravu státu jen theoreticky hájii a k jejímu uskutečnění fakticky nepřispěli. A cítím mnohdy plnou tíži výčitek, když sly. ším od spřátelených stran výtku: „Jiné by byly poměry politické, kdybyste, vy, Čechové, v lé- tech těch zde byli bývali. Pravda je to. Bohužel, že nedá se změnit ale pro nás jest to velikým poučením pro přítom nost a budouenost. Zdá se, že blíži se skutečně doba, kde pravdivost našich názorů o neudržitelnosti ny nějších poměrů vývojem věcí nade všechnu po chybnost bude prokázána — že blíží se doba již nazval jsem kdysi dobou anormální — kde nestačí malě prostředky a malé koncesse — kde v zájmu národů, v zájmu dyna- stie a říše přikročit se musí k nové úpra- věříše, odpovídající historickém poslání Rakouska a historickým poměrům jednotlivých královstv a zemí. A zajímavé jest, že tento důkaz blíží se patrně, právě v době, kdy se zdálo, že boj o ve liké principie úpravy státu, ač jen zdán- livě, utuchl, a kdy v rozhodujících kruzích od- dali se tak zvané okamžikové politice, populárně řečeno, „z ruky do huby“, či politice, hledět od- stranit na tu chvíli hrozící překážky, bez ohleduna budoucnost — jak to vidíme hlavně za ministerského předsedy Körbra. A neméně zajímavé jest, že nejúčinněji po tírali a potírají centralistické a dualistické útvary státu jejích vlastní tvůrcové.
Čecho Rakousko
19 article
Tak viděli jsme, že německá levice za Ba dena a Thuna rozbíjela obstrukcí říšsko radu a rakousko-uherské vyrovnání, tudíž zá klady centralismu a dualismu — pod protestem aby odvolána byla jazyková nařízení — ve sku tečnosti však, aby zamezena byla autonomistick vláda a autonomistická ma jorita. Nyni pak vidíme stranu neodvislosti v Uhrách rozbíjet nynější dualistický útvar říše — pod protestem získání národních vymožeností — ve skutečnosti však, aby nynější útvar dualistický zplna rozbili a zřídili zcela neodvislý stát. A tyto strany činily a činí to s takovou virtuosností, že V drobném prodeji rvnuí číslo o sebe oupolediní ni Ve alialkách na venkov- ranní čnl spolední . . . . . . . . 3h Inserá t plati se hatově vapřad. Přoěplroení a jnserty přijimá dminl- strace v Marlanské ulici č.3. Tam nacházejí se též redakee tisktrns a ezpedice „ Národnich Lista- Biukopdsy ze novraosji
Thun List Biukopdsa Uhry Marlanský ulice
20 article
ani největší nepřítel centralismu a dualismu ne- mohl by to lépe činit. — A kdežto první útoky činí vždy strany extremní, vidíme, že během času na obou stranách tak zvané strány státní s tím buď mlčky neb přímo vyslovují svůj Nás to ovšem nijak nebolí a boleti nemusí, když se rozpadají tyto dualistické a centralistické útvary vinou tvůrců samých — vždyť sdělány byly nejen bez nás, ale přímo pioti nám na naše udolání. Nám ale na tom musí záležet, aby tyto neudržitelné útvary státní — jak ny- nější skutečnosti dokazují — nahraženy byly takovými, jež nebyly by sdělány bez nás protinám, nýbrž spolu s námi a pro nás, jako všecky ostatní národy této říše, na základě pro- gramu rovného práva národů a indi- vidualit králcvství a zemí. Vidíme-li nyní boj v Uhrách o rozšíření prá jazykových, nelze upřít, že provází naše sym- patie vždy boj, jenž domáhá se rozšíření práv jazykových, ale nikoliv práv jazykových, jednoho neb dvou národů na úkor ostatních, nýbrž rovného práva všech nálodů, tuto říši obývajících. Toho domáhali jsme se vždycky a všude kdo pilně sledoval řeči našich zástupců v de- lesacích, ten dobře ví, že veškeré požadavky, jež nyní uvádějí se jako nové, námi kladeny byly od počátku, kdy naše strana dostala sedo veřejných korporac parlamentních. najmě do dele- gace, alezvláštěpři jednáníchole- tošní branné předlo ze. A kdyby v Rakousku slova zákonů nezůstala vždy na papíře, kdyby zákonná rovnoprávnost provedena byla jak v občanském, tak vojenském oboru, nemohlo by se dněs mluvit o rozděleni armády ve dví a kdyby provedena byla zákonná ustanovení o řečech plukovních, neby by jazykový spor v armádě dospěl k té ostrosti v jaké jej nyní nalézáme.
Uhry Rakousko
21 article
Vždyť zákonodárce nedal ustanovení o plu- kovních řečech jen ve prospěch národů, ale také i ve prospěch armády samé a zejmena její zdat- nosti v době nebezpečí. Bohužel, že se jen v nebezpečí toho ustano- vení dbá — v míru však se naprosto zane- dbává — — — Však po tomto krátkém odbočení vraťme se k věci Nelze upřít, že v zrůst centrali s m ve správě i zákondárství namnoze také zavini nedostatek sjednocenosti, nedo- statek energie a nedostatek jasné vyznačeného cíle a jasné cesty — stran i národů a utonomistických a fe- deralistřeký ch. Nepravím jen poslanců příslušných, n něž dosud ve všem se spolehalo, ale sti an národů, kteří jsou přívrženci těchto zásad. Kdežto jeden národ byl v ústředním parla- mentu v abstinenci, druhý, jako menšina, byl majorisován, třetí pomáhal, ať vědomky neb ne- vědomky, zájmům centralismu. Kdyby tyto faktory, jež jsou většinou v říši. se stejnou houževnatostí jak centralisté byly pra- covaly — dnes jiné by byly poměry. Těchto dnů čell jsem ve vídeňském, tak zva- ném vedoucím listě, v „Neue Froie Presse“ jež velmi přístupná jest vládním inspiracím, „že prý my, Čechové, jsme vinni těchto poměrů, jež činí tuto polovici nezpůsobilou čelit Maďarům.“ Nedivím se tomu výroku, neb v překrucování věcí jsou listy centralistické — mistry, ane přímo virtuosy. Ale směšně jest od nás chtít, abychom pod- porovali Němce proti Maďarům v udržování poměrů, které oba tyto faktory postavily proti nám na naši škodu a porobu, jakož nemůže s od nás nikdo nadit podpor maďarských snažení jednostranných — nepřihlížejícíchk ostatním národům — na mnoze slovanským — v druhé polovici říše. My tentokrále můžeme k tomuto boji klidn přihlížet, dbáti však, aby konec koneů neb- proti nám.
Čecho Maďar Němec Neue Froia Presse
23 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Z Czestochowa.
24 article
S chladnou důstojnosti odevzdány nám ve vlaku v Granici pasy a odjížděli jsme dále „po- spěšným“ (rychlíkem) vlakem. Od Bohumína počínaje, až k Trzebini, táhly se rovinou závěje sněhu, dosud neroztálého, ač sluničko vesele hřálo. Na rovině houfec zakrsalých borovie, poděl trati běžící; nízké stromy skroucených tvarů po- rvány nepěkně orkánem, jenž tu nedávno zuřil. Písčitou plání tekou hbité potůčky, z tajícího sněhu povstalé, tvoří ostrůvky, rybničky a ba- žiny. Sražené kmeny tvoří místy jediný přechod v mokřinách. Smutné podívání z oken letícího vlaku! Z Granice slyšet ve vlaku již jenom hovor polský a ruský. Pouze všudybylové národa israelského, zástupci všeho polského obchodu, baví se německy. Společnost jejich neopouští nás po celé cestě. Nosový žargon, umouněný kaftan. výně česneku či cibule jsou postrachem cestu- jících. Jsou všude a vždycky. Leda rázné odbyt pemůže občas k jakémusi klidu, možno-li tak na- zvati neustálé brebencování a přecházenív coupé. Klidu neznají. Bez přestání se vrti s místa na místo, staví se u okna, hledí do krajiny, zase se táží, kdo kam a odkud jede, za obchodem či pro zábavu? Běda, padnou-li na obchodníka Pak není řeči konce. Vyptávají se na vše možné nabizejí svoje zboží, svoje služby. Obstarají všechno, vše mají na prodej, všecko znají .. S radostí vítal jsem stanici czestochow skoul
Bohumín Granice
25 article
Uloživ sobě u portýra zavazadla, vsedl jsem do vozu. Vzhůru na „Jasnou Góru! Ukrutná cesta! Za nádražím, na nedlážděn silnici kola jdou místy po loukotě v blátě jež vesele stříká na všecky strany. Však polský drožkář tryskem ujíždí dále, až na ulici, kde začíná dláždění. Houpavá dosud jízda změnila se v jedině otřásání, jako když u nás čistí na stroji obilí. Všecko se třese, vak u mých nohou čile poskakuje a já, drže se oběma rukama, abych nevyletěl, dávám co nejsnažněji pozor, aby mi jazyk v tom žasu nepřišel nijak mezi zuby. Muž na kozliku nezná překážek; nedbá spletí povozů, vyhýbá se virtuosně, objede pat- ník, rázem uhne se chodci, aniž běhu uvolní! Bič v pravé, opratě v levé, dolů po boku svislé pěsti, jezdí tak zdejší kočové; s policejním čí- slem na zádech, na knofliku, pod límcem při- pnutém, komicky poskakujíce v otřesech bídného vohiklu. Nic nezmírní tempo jízdy, ani táhlý ko- peček ulice „Panny Marie“! Náš nejlepší vozka vyjel by vršíček pěkně krokem. Jeho polský kol lega styděl by se jeti zvolna. Koníci cupají, po háněni bičem, bez přestání jim pomrskávajícím nad hlavami. Dlouhou ulicí, přímo ke klášteru Jasné Góry vedoucí, viděti stále klášterní věž. Věž právě stavi. Před několika léty byla požárem zničena Budou ji stavěti asi dlouho. Velebný stánek volila sobě Matka božt czestochowská! Se svého „svatého vršku“ je pořád na očích věřícím Polákům; připomíná jim bolnou historii otčiny a láskou k bohu utvrzuje lásku k půdě rodné... Pod samým klášterem stojí mohutná socha cara osvoboditele, ohrazena pěkným plotem a malým pažitem. U sochy voják na stráži.
Marie svatý vršek Polák Góra
26 article
Zaplativ drožkáři u brány Jasné Góry, vzpo menul jsem si, že tu zaměstnán již po léta v o kestru kláštera Čech. Tážu se po jeho bytu. Ni kdo jej nezná. Teprve u vchodu do chrámu klerik, vybírající milodary, mne poučil. Ob tloustlý mužíček v komži, za stolem v koutku klidně rovná měďáky a stříbrňáky na hromádky do počtu jednoho rublu. Dvacetikopejka trochu hnula jeho myslí, v práci zabranou. Pověděl, c jsem potřeboval. Po milém uvitání českého muzi- kanta, došlo ovšem po zvyku zdejším na ne- zbytnou uvítací vodku. Pak toprv nastoupili jsm pouť po kostele. Nemnoho lidu v lodích chrámových! Možno si pohodlně prohlédnouti oltáře i klenby. Zvláště ovšem poutá památný oltář Panny Marie cze stochowské. Kolem obrazu zříti na sta obětních darů ze zlata i stříbra. Z oltářních řezeb splývají v proudech na řetízeích zavěšené památky zbožných poutníků po zdech rozvěšeny obětiny na prkénkách, látkou polažených, ba i po římsách viděti dary, božsk matce věnované. Nohy, ruce, oči, ze stříbra i zlata zrobené. Nejvíce ale — srdci zde visí Rodička boží czestochowská bezpočet srdcí žer a dívek přijímá ve svatou svoji ochranu. S v- soké klenby chrámu visí mnoho nádherných o- tářních lamp, taktéž darů věřících. Pravá klen nice, ten oltář černé Panny Marie Po běžné prohlídce kostela provedl mne ochotný rodák městem. Na druhý den učiním návštěvu kláštera. Za rannich služeb božích možno shlédnout pravý život Jasné Góry. Tlupa žebráků na vý- sluní obnažuje znetvořené svoje údy, aby po- vzbudila lítost poutníků. Na jakýchsi židličkách sedí si tu starušek se staruškou, v rukou vysoké
Marie Čechy černá pannus Marie
27 article
hole, ozdobené nahoře dvojitými kříži. Babičk sevrklá, shrbená, pohybem rtů vyřizuje tichou modlitbu, přemilajíc levicí dlouhánský, velko zrnný růženec. Dědouš sedí ještě statně vzpři men na svoji stoličce, opírá se mozolnýma ru kama o hůl s křižem. Uprostřed před oběma leží na zemi starouškova plochá čapka, čekajíc al mužny. Padne-li peníz do čapky, pokřižuje babka holí poutníka a dlouhou, šedivou bradu potřást díkem staroušek. Jsou to nejstarší žebráci Jasn Góry, manželé. Dočkali se již zlaté svatby; jak naznačují hole s dvojitými kříži. Ještě tu kolem četně prosících, kaleidosko lidské bídy! Pozorovatel vylovil by tu zajímavé figurky. Péro musilo by kresliti pláčem, slzou .. Na kůru již prvním akordem zazvučely var hany, když docházeli jsme oltáře první lodi chrá mové. Průvodčí, zanechav mě v tlumu pobož ných, pospíšil za svou povinností. Počínají od8 hod. ranní mše v kapli a trvají až do poledne Zde, v prvním oddílu kostela, sloužena právě ja kási mše smuteční. Uprostřed, mezi lavicem předních řad veliký katafalk. Rakev se symbolen smrti — bilou lebkou na skřížených hnátech — spočívá na vysokém podstavci, obklopena kol kolem řadou světel. Mrazivý pocit neznámého smutku čiší pro- storem z tváří několika bile oděných Paulinů, se- dících v prvních lavicích. Malými vrátky, pevně plechem kovanými vcházíme po několika stupních, taktéž oplecho vaných, do stánku královny nebes. Mříže před oltářní, od země ke stropu sahající, jsou ote vřeny, za nimi i před nimi plno lidu.
Jasn Góra
28 article
Kněz slouží svoji mši vážně a klidně, za tichého průvodu varhan. Lidé tlačí se až ke stupním oltáře. Obrací-li se kněz, nebo-li pře- chází na druhou stranu obětního stolu, třeba mu opatrně si vésti, aby nešlápl některému ubožáku na hlavu. Většina zbožných poutníků leží na zemi. Hlavy skloněny, dotýkají se čelem studené dlažby, o níž mnozi chvílemi zlehka hlavami bij a ji líbají. O pozdvihování lehá kde kdo; dámy v hedvábu, pánové v rukavicích leží podle otrha- ného robotníka. Matky tisknou děcka k zemi, z šepotu nekonečných modliteb. Při zazvonění, kdy kněz dokonal přijímání, zvedá se vše n kolena, tyčí rozpažené ruce a znovu hluboké na- stává klanění. Matky zvedají robátka proti zá- zračnému obrazu, oči zaslzené, plné pobožného nadšení . .. Varhanám přizvukují ostatní nástroje měk kou melodii, doprovázejíce dunivý hlas knězův Mše skončena. Velebníček odchází do sa- kristie, ale nový již prodírá se zástupem pout níků. Napočítal jsem pět mší. Nejlépe libila s mi poslední, skončená o poledni. Při „ite misa est“, když kněz žehnal lidu. snášely se s kůru mocné intrády. Vysoko jásaly zvuky nástrojů, chvěly se prostorem, zvyšujíce nanejvýše extasi žehnaných prosebníků o milost Matky boží. Neviděl jsem ještě tak mocného po- hnutí náboženského. Těm lidem bude ulehčeno! Jejich veliká víra přinese jim kýženou, tak vytrvale vyprošo- vanou na Jasné Góře milost! Vrátivše se domů. budou dlouho vyprávěti o divech a velebách, které zažili, budou počítati svůj kalendář od po- svátné návštěvy. Matka boží czeslochowská je celému království polskému orodovatelkou. Víra drží a podporuje tu pevnost národní .
29 title
F. U. Almi.
F U Almi