1
masthead
Ročník XXXXIII.
2
masthead
V Praze, v sobotu dne 5. září 1903.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Ilsty
přodp lácť nos
v Praze v adaelaistrani
na měate
na čtvst leta
s dvejí donáškos
naníkta. . . . 7 K ooi
vo flinkéch: 2 K 30
na ně-ie .
Peštout
miěsl
na ktvrt lala
s dvojí zísilkoo
ts: : : ke
Peštout
Praha
5
title
Dnešní číslo pra Prahu le o 10 stranácb.
Praha
6
article
Do školy a do života.
Do školy a do života.
Nemenší starosť, než mají vlády ve Vídni
a v Pešti se zmatenými poměry v obou polovi-
nách říše, politikové z povolání se záměry, jež
důsledně selhávají, vojíni třetího ročníku s hro-
zíci jim prodlouženou službou — zmítá v této
době počátku nového školního roku pečlivými
hlavami ustaraných rodičů a jinak bezstarost-
nými hlavičkami jejich dítek, z nichž jedny po-
prvé se chystají překročiti práh školní, druhé
pak, vychodivše potřebný počet škol národních
— jsou na rozpacich, mají-li další průpravu pro
život hledati ve škole vyšší, a ve které — či
mají-li přímo se ponořiti do víru života, naslu-
pujíce ihned dráhu praktického povolání.
Nejsnáze lušti rodiče i dítky tyto starosti
pokud jde o počátečnou návštěvu školní. Zde
zákon přesně stanoví povinnosť školní, a jenom
tam, kde zásadě, „české dílko patří do česk
školy“, kladou se násilné překážky — a těch
jest dosud tolik, že jim podléhá stále ještě t-
síce českých rodičů, ohrožených ve své hmotné
existenci, pošlou-li dítko do své národní školy,
aby bylo účastno nejplodnějšího vyučování ma-
teřským jazykem, jen tam nastoupením školní
povinnosti připravují se rodičům i dítkám muka
nejhroznější, muka duševního dlouhého strádání,
jakáž zvláště ve smísených krajích zemi koruny
české, ve Vídni, a v četných českých obcích
delnorakouských jsou barbarstvím horším, než
bylo násilí středověku, jsou hanbou moderní.
právní společnosti. Tu stát neposkytuje účinne
ochrany hospodářsky slabším vrstvám, hřeší na
předním úkolu svého posláni — býti záštitou
slabých proti zvůli silných.
Český národ a jeho šťastněji položené kraje
nesměji ustati v nejvýdatnější podpoře a záštitě
těchto svých moderních mučenníků, dokud vol
nost školské návštěvy v české škole nezabezpečí
každému českému dítku!
Vídeň
Pešť
7
article
Jiného druhu jsou starosti rodičů dítek
kteří rozhodují o tom, zda dítko své mají věno
ali ústavům středním, zvláště gymnasiím
reálkám. Z pravidla již po dosažení desátého
roku věku dětského, kdy schopnosti a povolán
dítek jsou z pravidla málo vystižitelné, vede se
dítko na dráhu povolání poměrně kruhu dosti ob-
mezeného, a tu shledává se první a veliký ne-
dostatek školství tohoto, jenž v četných pří-
padech končí ztrátou několika let života, ale ne-
jednou jest příčinou pochybení celé dráhy ži-
votní. Jako na občanských školách ukončený
čtrnáciý rok ditěte jest rozhraním pro volbu po
volání, tak by tomu mělo býti i na těchto střed-
ních školách, z čehož nutně vyplývá potřeba
nové, modernější nižší střední školy.
s programem, kterýž by více měl zření ku po-
třebám praktického života, a méně k vlast-
nímu, více odbornému studiu na vyšší škole
střední, jakožto průpravě ke studiu dalšímu na
školách vysokých.
8
article
Převaha klassicismu na nižších gymnasiích.
se souběžným téměř vyučováním čtyřem grama-
tikám, vedle české neb německé, jakožto zá-
kladní, ještě i latinské a později řecké, s nemen-
šími požadavky formálními a s nejvýš pochyb-
nými výsledky co do skutečné znalosti jazykově,
jest přímo hrozný přežitek dob, kdy gymnasium
bylo pouze školou pro příšti duchovní, právníky.
mediky, lékárníky a středoškolské professory.
Moderní roztřidění intelligence jest však ne-
konečně mnohotvárnější a složitější, a této nové
potřebě gymnasium již nevyhovuje, stojíc ce-
lým svým zřízením daleko za rozvojem mo-
derní pokročilé společnosti a jej
požadavků. Veliké množství těchto ško
mimo to v sebe pojímá nadbytek žactva, vleče
s sebou hojně ballastu žáků méně schopných
a zaplavuje život množstvím živořicího proleta-
riátu intelligentního, jenž stojí bezradně
ve víru praktického živola, nerozuměje jeho úko-
lům a potřebám.
A ani těm, kdož s úspěchem postupují
tomto studiu, již dávno neposkytují výsledky
jeho kýženého hmotného uspokojení, protože
9
article
zděděný na něm duch dávný podlamuje indivi
duální energii, praktickou podnikavosť, pevnou,
cíle vědomou vůli, nivellisuje vše dle předepsané
šablony a zasévaje touhu po kancelářštině. Tyto
vlastnosti vneseny i k nám z německého, vídeň-
ského ústředí a šíří se odtud i do jiných střed-
nich a do vyšších odborných škol, tak že bez-
děčně to připomíná známou anekdotu, když ná-
rodové se sešli kol hrobu Kristova a radili se,
jak tělo Kristovo osvoboditi od římské stráže —
Némec navrhl, aby sepsali protekol.
Toto „sepisování protokolu“, tato kancelářská
nálada prozrazuje se na všech stranách.
Proto i u nás hlavní touhou jest, dosíci
nějakého úřadu, dostati se někam do kanceláře.
Přibývá úřadů pod nejrůznějšími jmený, přibývá
úřadníků, a každé intelligentní povolání zařizuje
se — kancelářsky, úřadnicky. Úřaduje se; dobře
i špatně, úřadní práce se vyřizuje. Za to pa-
nuje silná nechuť k osobní odpovědnosti, oži-
vující iniciativě, strach, vyplouti s vlastní lo-
dičkou do vln života. Kancelář poskytuje sice
nebohatou odměnu, ale jest chráněna před bouři
života. Lékař hledá místo úřadní v obci, okresu
atd., inženýr rovněž, professor i učitel též se
pokládá za úřadníka, ba i z našich odborných,
obchodních, průmyslových a pod. ústavů vychá-
zejí síly s ideály úřadnickými, kancelářskými,a
tím se vysvětluje, že školy ty ve středu svých
někdejších posluchačů mají až křiřlavě malé
procento samostatných obchodníků, prů-
myslníků, podnikatelů, všichní ostatní raději ži-
voří v přítmí nějaké kanceláře, a naříkají na ne-
dostatek protekce, pokud jde o ně, a na její
přílišnost, pokud jde o šťastnější jejich kancelář
ské soudruhy.
Kristův
10
article
Toť následky jednostranné, nivellisující vý
chovy, jíž se nedostává náležitého pěstěníin
dividualit a pevné vůle svých chovanců.
Třeba jen vzpomenouti si životopisu kt
réhokoliv vynikajícího Američana. Co tu kypiei
životní energie, co vytrvalosti, co houževnatosti
vůle, co odříkání na dráze za kýženým úspě
chem! Jako Tamerianův mravenec, Američan
Angličan opět a opět — třeba stokráte, chápe se
dila, až se konečně zdaří. U nás naopak první
nezdar — nejen že zaráží, ale namnoze zlomí
navždy odhodlanost k novým, dalším pokusům,a
společnost sama svou úzkoprsostí takovou málo
myslnost ještě sesiluje.
Mnozí domnívají se, že soustava rakouského
školství zúmyslně vede k takové chabosti vůle
ke kancelářštině, protože s takovou intelligencí
se pohodlně vládne. Jiní opět mají za to, že
školství nevěnuje náležitého místa i výchově
tělesné, ocenění hmotné práce, jež jest, jak se
zdá, nezbytnou podmínkou silné energie a pod-
nikavosti, a individuální rázovitosti.
I u nás většina lidí opravdu podnikavých
jsou dítkami tuhé školy praktického života.
Různé nezdary velkých podniků, počínaje zná-
mým osudem plzeňské papírny let sedmdesátých
vznikdy z pravidla z nedostatku znalosti prakti
ckého života; kdežto současně malé v počátcíe
podniky praktiekých odborníků dosáhly netuše-
ného rozkvětu.
Proto rodiče hochů nadaných, škole od
rostlých, měly by i u nás spíše hledati budouc-
nosť svých dítek v praktieké podnikavosti, než
v jejich kancelářském živoření po nekonečných
létech studijních. Co vynikajících mužů na Zá-
padě doplňovalo své vzdělání odborné vlastní
pílí po odbyté práci praktického zaměstnání
denního?
Američan
Angličan
Tamerianův mravenec
11
article
Nařiká se sice u nás stále na nepodnikavost.
hledí se odpomoci theoretickými přednáškami
z národního hospodářství, ale i tu platí o pouhé
theeorii, zvláště když se nepřizpůsobí vlastnímu
okolí a jeho zvláštním požadavkům, co o pověst
ném professoru občanského práva, jenž zůstavi
po sobě — neplatnou poslední vůli.
U nás poskytuje praktický život ještě neko-
nečně místa české práci, české podnikavosti, če-
skému obchodu, české výrobě — českému trhu
Bez toho nemůže vzniknouti zdravý hospodářský
samostatný život český. Ten vyžaduje nejen o
borného školení, ale i uvědomělé součinnosti
všech národních vrstev, dělníka, zemědělce, zi
nostníka, řemeslníka, obchodníka i průmyslníka
Jeden souvisí s druhým, každý svou hřivnou
práce, kapitálu, zkušenosti i důmyslu pomáh
všem ostatním a zabezpečuje takto zdar vlastn
podnikavosti.
Včera přinesli jsme zprávu, že „Ústav práce
král. hlav. města Prahy“ zadá 200 uprázdně
ných míst učednických; jsou to skorem vesmě
místa u živností starého způsobu, jako jest krej
čovství, ševcovství, kovářství, cukrářství, číšni
ctví, kožešnictví, uzenářství, zámečnictví a pod.
ale málo, anebo skoro nie v oznámení není o živ
nostech modernějších, jaké v posledních
létech jinde vznikly a vznikají na základě obrov
ského rozmachu věd technických, lučby, rozvoje
prostředků dopravních, uměleckého průmyslu
pod.; a bylo by si přáti, aby zvláště naše ob-
chodní a živnostenské komory po této stránce
se staly účinnějšími rádei rodičů i mlá-
deže po praktickém povolání toužící.
Oproti tovární výrobě obstoji vždy celá řada
dovedných, samostatných pracovníků, kteří do-
vedou postupovati s duchem a požadavky času.
Praha
12
article
Americký na slovo vzatý znatel současného
života H. G. Wells dokazuje, že běžící věk dva-
cátý, se svými, stále se množicími vynálezy
novým a novým upotřebením sil přírodních po-
skytne nejen nekonečnému počtu pracovník
nová zaměstnání, zejmena v oboru dopravním,
ale že vytvoři množství nových živností řemesl-
ných, jako již nyní jsou oprávci šicích strojů.
velocipědů, automobilů, k nimž přibude celá
řada živností, s jinými odvětvími vynálezů sou-
visících. Má za to, že zvláště zdokonalené pro-
středky dopravní způsobí naprostý převrat ve
velikých městech, umožňujíce rychlý styk s nimi
a denní zaměstnání v nich, až na dvacet hodin
vzdálenosti i více. Celá řada podníků bude s to
sídlo své přenésti na venek; tím vznikne nový
rázovitý ruch stavební a umožní se nové osídlo-
vání venkova, nabývání levných, vlastních domk
a bytů, zařízených dle pokročilých vymoženost
moderní stavební techniky, tak že vlastně peri-
ferie velikých měst obsáhne celé země.
My Čechové, chceme-li obstáti po boku ve-
likých národů, musíme se snažiti, vyspěti ve
všech oborech moderního hospodářského živola
k největší dokonalosti, a všímati si především
oněch odvětví práce a podnikání, jež vznikáním
svým poskytují největší možnost zdárně konku-
rence, což u živností rázu starého bude čín
dále, tím těžší, zvláště když namnoze učednická
práce se hledá — pro svou zdánlivou láci
při níž se zapomíná, že vyučenec nenalezne po-
zději zaměstnání a — jak lokálky denních časo-
pisů dokazují, buď si zoufá a hledá předčasnou
smrt, neb rozmnoží řadu nešťastníků trestnímu
zákonu propadajících, ale na jisto — přečká-l
všecky svízele — za málo let stane se kon-
kurentem, hledícím pracovati se silami ještě
lacinějšími.
A to není ta pravá pěče o dorost a výchovu
pracovních sil.
H G Wells
Čecho
13
article
O nynější politické situaci.
O nynější politické situaci.
(Členská sehůze Klubu národ
strany svobodomyslné.)
Klub národní strany svobodomyslné zaháji
včera obvyklé podzimní období svých schůzi
svých debatních styků se svým členstvem
jich prostřednictvím s další veřejnosti českou.
Řeči programatické důležitosti a vysokéh
významu politického pronesli posl. dr. Pacák
dr. Herold a red. Anýž před posluchačstvem
četným a politicky distinguovaným.
Ze sboru poslanců dostavili se vedle řč
níků a předsedy dra. Škardy poslanci Březnov
ský, dr. Lad. Dvořák, Filip, inž. Kaflan, Karbu-
Karlik, Macháček, dr. Pantůček, dr. Podlipný
dr. Roček; z výkonného výboru dále ředite
Prokop Grégr, Keelík a dr. Vejvar; ze sbor
pražských obecních starších m. r. Jul. Zikan,
dr. Černohorský, Fiala, advokát dr. Fuhrich, dr
Nesý, dr. Ulrych, z university prof. dr Haško
vec, zástupcové Vršovic starosta Drobný, ná
městek B. Herold, zástupcové organisací nár
doktor
Pacák
Herold
Anýž
Škarda
Březnov
Lada
Dvořák
Ing
Kaflan
Karba
Karlik
Macháček
Pantůček
Podlipná
Roček
Grégr
Keelík
Vejvar
Zikan
Černohorský
Fiala
Fuhrich
Nesý
Ulrych
profesor
Haško vec
Drobná
Vršovice
obecní starý m . r . Jula
15
article
strany svobodomyslné ze všech čtvrlí pražských
z obcí předměstských atd.
Schůzi zahájil předseda klubu, poslanec
člen z. v. dr. Václav Škarda příslušným pro
slovem, načež ujal se slova předseda říšského
i zemského klubu poslanců národní strany svo
bodomyslné,
doktor
Škarda
národní strana
16
article
dr. Bedřich Pacák:
doktor
Pacák
17
article
Velectění pánovél
Nynější politická situace jest tak vážná, že
každý svědomitý a prospěchu svého národa
dbalý zástupce zastavit musí kroků svých, aby
pohlédl z pět, na cestu vykonanou; a v před,
na cestu nastávající, aby sobě učinil pevný a
určitý úsudek, jakou cestou dlužno dále se
ubírati.
Nelze upřit, že situace v poslední době
fundamentálné se změnila a se mění a tato
změna situace nesmí nás nalézti nepřipravenými.
V trámovi i základech centralismu a dualismuto
povážlivě praská a neklamou-li všecky známky
zdá se, že blíží se doba, kde ve vší nahotě uká
zána bude neudržitelnost nezdravých poměrů
na něž v létech šedesátých a sedmdesátých po
stavena byla tato říše.
Rozhodující kruhy vo státu opustily tehda
historické poslání říše, utvořiti stát rovnopráv-
ných národů a historiekých individualit státních
na základě federalistickém a autonomním a zří
dili za předpokladů, že zde nadvládu mají mit
Němci, tam Maďaři, dva státy zcentralisované
v nichž ostatní národové měli zaujímati stano-
visko porobené a podřízené. Při tom ovšem nepo-
čítali s mohutností ideje národnostní a silným
rozvojem národů neněmeckých a nemaďarských
který přirozeně vzrůstem svým musí rozmetati
počty centralistů na obou stranách říše.
Němec
Maďar
18
article
My jsme také v létech, kdy tyto útvary se
tvořily, předpovídali neudržitelnost jejich.
Bohužel, že jsme neudržitelnost tu jen
předpovídali a tehdejší svou abstineneí
v radě říšské i ve správě státu ji neznemožnili
a jinou úpravu státu jen theoreticky hájii
a k jejímu uskutečnění fakticky nepřispěli.
A cítím mnohdy plnou tíži výčitek, když sly.
ším od spřátelených stran výtku: „Jiné by byly
poměry politické, kdybyste, vy, Čechové, v lé-
tech těch zde byli bývali.
Pravda je to. Bohužel, že nedá se změnit
ale pro nás jest to velikým poučením pro přítom
nost a budouenost.
Zdá se, že blíži se skutečně doba, kde
pravdivost našich názorů o neudržitelnosti ny
nějších poměrů vývojem věcí nade všechnu po
chybnost bude prokázána — že blíží se doba
již nazval jsem kdysi dobou anormální — kde
nestačí malě prostředky a malé koncesse —
kde v zájmu národů, v zájmu dyna-
stie a říše přikročit se musí k nové úpra-
věříše, odpovídající historickém
poslání Rakouska a historickým
poměrům jednotlivých královstv
a zemí.
A zajímavé jest, že tento důkaz blíží se
patrně, právě v době, kdy se zdálo, že boj o ve
liké principie úpravy státu, ač jen zdán-
livě, utuchl, a kdy v rozhodujících kruzích od-
dali se tak zvané okamžikové politice, populárně
řečeno, „z ruky do huby“, či politice, hledět od-
stranit na tu chvíli hrozící překážky, bez
ohleduna budoucnost — jak to vidíme
hlavně za ministerského předsedy Körbra.
A neméně zajímavé jest, že nejúčinněji po
tírali a potírají centralistické a dualistické útvary
státu jejích vlastní tvůrcové.
Čecho
Rakousko
19
article
Tak viděli jsme, že německá levice za Ba
dena a Thuna rozbíjela obstrukcí říšsko
radu a rakousko-uherské vyrovnání, tudíž zá
klady centralismu a dualismu — pod protestem
aby odvolána byla jazyková nařízení — ve sku
tečnosti však, aby zamezena byla autonomistick
vláda a autonomistická ma jorita.
Nyni pak vidíme stranu neodvislosti v
Uhrách rozbíjet nynější dualistický útvar říše —
pod protestem získání národních vymožeností —
ve skutečnosti však, aby nynější útvar dualistický
zplna rozbili a zřídili zcela neodvislý stát. A tyto
strany činily a činí to s takovou virtuosností, že
V drobném prodeji
rvnuí číslo o sebe
oupolediní
ni
Ve alialkách na venkov-
ranní čnl
spolední . . . . . . . . 3h
Inserá t
plati se hatově vapřad.
Přoěplroení a jnserty přijimá dminl-
strace v Marlanské ulici č.3.
Tam nacházejí se též redakee
tisktrns a ezpedice „ Národnich Lista-
Biukopdsy ze novraosji
Thun
List
Biukopdsa
Uhry
Marlanský ulice
20
article
ani největší nepřítel centralismu a dualismu ne-
mohl by to lépe činit. — A kdežto první útoky
činí vždy strany extremní, vidíme, že během
času na obou stranách tak zvané strány státní
s tím buď mlčky neb přímo vyslovují svůj
Nás to ovšem nijak nebolí a boleti nemusí,
když se rozpadají tyto dualistické a centralistické
útvary vinou tvůrců samých — vždyť sdělány
byly nejen bez nás, ale přímo pioti nám
na naše udolání. Nám ale na tom musí záležet,
aby tyto neudržitelné útvary státní — jak ny-
nější skutečnosti dokazují — nahraženy byly
takovými, jež nebyly by sdělány bez nás
protinám, nýbrž spolu s námi a pro nás, jako
všecky ostatní národy této říše, na základě pro-
gramu rovného práva národů a indi-
vidualit králcvství a zemí.
Vidíme-li nyní boj v Uhrách o rozšíření prá
jazykových, nelze upřít, že provází naše sym-
patie vždy boj, jenž domáhá se rozšíření práv
jazykových, ale nikoliv práv jazykových, jednoho
neb dvou národů na úkor ostatních, nýbrž
rovného práva všech nálodů, tuto
říši obývajících.
Toho domáhali jsme se vždycky a všude
kdo pilně sledoval řeči našich zástupců v de-
lesacích, ten dobře ví, že veškeré požadavky, jež
nyní uvádějí se jako nové, námi kladeny
byly od počátku, kdy naše strana
dostala sedo veřejných korporac
parlamentních. najmě do dele-
gace, alezvláštěpři jednáníchole-
tošní branné předlo ze.
A kdyby v Rakousku slova zákonů nezůstala
vždy na papíře, kdyby zákonná rovnoprávnost
provedena byla jak v občanském, tak vojenském
oboru, nemohlo by se dněs mluvit o rozděleni
armády ve dví a kdyby provedena byla zákonná
ustanovení o řečech plukovních, neby
by jazykový spor v armádě dospěl k té ostrosti
v jaké jej nyní nalézáme.
Uhry
Rakousko
21
article
Vždyť zákonodárce nedal ustanovení o plu-
kovních řečech jen ve prospěch národů, ale také
i ve prospěch armády samé a zejmena její zdat-
nosti v době nebezpečí.
Bohužel, že se jen v nebezpečí toho ustano-
vení dbá — v míru však se naprosto zane-
dbává — — —
Však po tomto krátkém odbočení vraťme se
k věci
Nelze upřít, že v zrůst centrali s m
ve správě i zákondárství namnoze také zavini
nedostatek sjednocenosti, nedo-
statek energie a nedostatek jasné
vyznačeného cíle a jasné cesty —
stran i národů a utonomistických a fe-
deralistřeký ch.
Nepravím jen poslanců příslušných, n
něž dosud ve všem se spolehalo, ale sti an
národů, kteří jsou přívrženci těchto zásad.
Kdežto jeden národ byl v ústředním parla-
mentu v abstinenci, druhý, jako menšina, byl
majorisován, třetí pomáhal, ať vědomky neb ne-
vědomky, zájmům centralismu.
Kdyby tyto faktory, jež jsou většinou v říši.
se stejnou houževnatostí jak centralisté byly pra-
covaly — dnes jiné by byly poměry.
Těchto dnů čell jsem ve vídeňském, tak zva-
ném vedoucím listě, v „Neue Froie Presse“
jež velmi přístupná jest vládním inspiracím, „že
prý my, Čechové, jsme vinni těchto poměrů, jež
činí tuto polovici nezpůsobilou čelit Maďarům.“
Nedivím se tomu výroku, neb v překrucování
věcí jsou listy centralistické — mistry, ane přímo
virtuosy.
Ale směšně jest od nás chtít, abychom pod-
porovali Němce proti Maďarům v udržování
poměrů, které oba tyto faktory postavily proti
nám na naši škodu a porobu, jakož nemůže s
od nás nikdo nadit podpor maďarských snažení
jednostranných — nepřihlížejícíchk
ostatním národům — na mnoze slovanským —
v druhé polovici říše.
My tentokrále můžeme k tomuto boji klidn
přihlížet, dbáti však, aby konec koneů neb-
proti nám.
Čecho
Maďar
Němec
Neue Froia Presse
23
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Z Czestochowa.
24
article
S chladnou důstojnosti odevzdány nám ve
vlaku v Granici pasy a odjížděli jsme dále „po-
spěšným“ (rychlíkem) vlakem. Od Bohumína
počínaje, až k Trzebini, táhly se rovinou závěje
sněhu, dosud neroztálého, ač sluničko vesele
hřálo.
Na rovině houfec zakrsalých borovie, poděl
trati běžící; nízké stromy skroucených tvarů po-
rvány nepěkně orkánem, jenž tu nedávno zuřil.
Písčitou plání tekou hbité potůčky, z tajícího
sněhu povstalé, tvoří ostrůvky, rybničky a ba-
žiny. Sražené kmeny tvoří místy jediný přechod
v mokřinách.
Smutné podívání z oken letícího vlaku!
Z Granice slyšet ve vlaku již jenom hovor
polský a ruský. Pouze všudybylové národa
israelského, zástupci všeho polského obchodu,
baví se německy. Společnost jejich neopouští nás
po celé cestě. Nosový žargon, umouněný kaftan.
výně česneku či cibule jsou postrachem cestu-
jících. Jsou všude a vždycky. Leda rázné odbyt
pemůže občas k jakémusi klidu, možno-li tak na-
zvati neustálé brebencování a přecházenív
coupé.
Klidu neznají. Bez přestání se vrti s místa
na místo, staví se u okna, hledí do krajiny, zase
se táží, kdo kam a odkud jede, za obchodem či
pro zábavu? Běda, padnou-li na obchodníka
Pak není řeči konce. Vyptávají se na vše možné
nabizejí svoje zboží, svoje služby. Obstarají
všechno, vše mají na prodej, všecko znají ..
S radostí vítal jsem stanici czestochow
skoul
Bohumín
Granice
25
article
Uloživ sobě u portýra zavazadla, vsedl jsem
do vozu. Vzhůru na „Jasnou Góru!
Ukrutná cesta! Za nádražím, na nedlážděn
silnici kola jdou místy po loukotě v blátě
jež vesele stříká na všecky strany. Však polský
drožkář tryskem ujíždí dále, až na ulici, kde
začíná dláždění. Houpavá dosud jízda změnila
se v jedině otřásání, jako když u nás čistí na
stroji obilí. Všecko se třese, vak u mých nohou
čile poskakuje a já, drže se oběma rukama, abych
nevyletěl, dávám co nejsnažněji pozor, aby mi
jazyk v tom žasu nepřišel nijak mezi zuby.
Muž na kozliku nezná překážek; nedbá
spletí povozů, vyhýbá se virtuosně, objede pat-
ník, rázem uhne se chodci, aniž běhu uvolní!
Bič v pravé, opratě v levé, dolů po boku svislé
pěsti, jezdí tak zdejší kočové; s policejním čí-
slem na zádech, na knofliku, pod límcem při-
pnutém, komicky poskakujíce v otřesech bídného
vohiklu. Nic nezmírní tempo jízdy, ani táhlý ko-
peček ulice „Panny Marie“! Náš nejlepší vozka
vyjel by vršíček pěkně krokem. Jeho polský kol
lega styděl by se jeti zvolna. Koníci cupají, po
háněni bičem, bez přestání jim pomrskávajícím
nad hlavami.
Dlouhou ulicí, přímo ke klášteru Jasné Góry
vedoucí, viděti stále klášterní věž. Věž právě
stavi. Před několika léty byla požárem zničena
Budou ji stavěti asi dlouho.
Velebný stánek volila sobě Matka božt
czestochowská! Se svého „svatého vršku“ je
pořád na očích věřícím Polákům; připomíná jim
bolnou historii otčiny a láskou k bohu utvrzuje
lásku k půdě rodné... Pod samým klášterem
stojí mohutná socha cara osvoboditele, ohrazena
pěkným plotem a malým pažitem. U sochy voják
na stráži.
Marie
svatý vršek
Polák
Góra
26
article
Zaplativ drožkáři u brány Jasné Góry, vzpo
menul jsem si, že tu zaměstnán již po léta v o
kestru kláštera Čech. Tážu se po jeho bytu. Ni
kdo jej nezná. Teprve u vchodu do chrámu
klerik, vybírající milodary, mne poučil. Ob
tloustlý mužíček v komži, za stolem v koutku
klidně rovná měďáky a stříbrňáky na hromádky
do počtu jednoho rublu. Dvacetikopejka trochu
hnula jeho myslí, v práci zabranou. Pověděl, c
jsem potřeboval. Po milém uvitání českého muzi-
kanta, došlo ovšem po zvyku zdejším na ne-
zbytnou uvítací vodku. Pak toprv nastoupili jsm
pouť po kostele.
Nemnoho lidu v lodích chrámových! Možno
si pohodlně prohlédnouti oltáře i klenby. Zvláště
ovšem poutá památný oltář Panny Marie cze
stochowské. Kolem obrazu zříti na sta obětních
darů ze zlata i stříbra.
Z oltářních řezeb splývají v proudech na
řetízeích zavěšené památky zbožných poutníků
po zdech rozvěšeny obětiny na prkénkách, látkou
polažených, ba i po římsách viděti dary, božsk
matce věnované. Nohy, ruce, oči, ze stříbra
i zlata zrobené. Nejvíce ale — srdci zde visí
Rodička boží czestochowská bezpočet srdcí žer
a dívek přijímá ve svatou svoji ochranu. S v-
soké klenby chrámu visí mnoho nádherných o-
tářních lamp, taktéž darů věřících. Pravá klen
nice, ten oltář černé Panny Marie
Po běžné prohlídce kostela provedl mne
ochotný rodák městem. Na druhý den učiním
návštěvu kláštera.
Za rannich služeb božích možno shlédnout
pravý život Jasné Góry. Tlupa žebráků na vý-
sluní obnažuje znetvořené svoje údy, aby po-
vzbudila lítost poutníků. Na jakýchsi židličkách
sedí si tu starušek se staruškou, v rukou vysoké
Marie
Čechy
černá pannus Marie
27
article
hole, ozdobené nahoře dvojitými kříži. Babičk
sevrklá, shrbená, pohybem rtů vyřizuje tichou
modlitbu, přemilajíc levicí dlouhánský, velko
zrnný růženec. Dědouš sedí ještě statně vzpři
men na svoji stoličce, opírá se mozolnýma ru
kama o hůl s křižem. Uprostřed před oběma leží
na zemi starouškova plochá čapka, čekajíc al
mužny. Padne-li peníz do čapky, pokřižuje babka
holí poutníka a dlouhou, šedivou bradu potřást
díkem staroušek. Jsou to nejstarší žebráci Jasn
Góry, manželé. Dočkali se již zlaté svatby; jak
naznačují hole s dvojitými kříži.
Ještě tu kolem četně prosících, kaleidosko
lidské bídy! Pozorovatel vylovil by tu zajímavé
figurky. Péro musilo by kresliti pláčem, slzou ..
Na kůru již prvním akordem zazvučely var
hany, když docházeli jsme oltáře první lodi chrá
mové. Průvodčí, zanechav mě v tlumu pobož
ných, pospíšil za svou povinností. Počínají od8
hod. ranní mše v kapli a trvají až do poledne
Zde, v prvním oddílu kostela, sloužena právě ja
kási mše smuteční. Uprostřed, mezi lavicem
předních řad veliký katafalk. Rakev se symbolen
smrti — bilou lebkou na skřížených hnátech —
spočívá na vysokém podstavci, obklopena kol
kolem řadou světel.
Mrazivý pocit neznámého smutku čiší pro-
storem z tváří několika bile oděných Paulinů, se-
dících v prvních lavicích.
Malými vrátky, pevně plechem kovanými
vcházíme po několika stupních, taktéž oplecho
vaných, do stánku královny nebes. Mříže před
oltářní, od země ke stropu sahající, jsou ote
vřeny, za nimi i před nimi plno lidu.
Jasn Góra
28
article
Kněz slouží svoji mši vážně a klidně, za
tichého průvodu varhan. Lidé tlačí se až ke
stupním oltáře. Obrací-li se kněz, nebo-li pře-
chází na druhou stranu obětního stolu, třeba mu
opatrně si vésti, aby nešlápl některému ubožáku
na hlavu. Většina zbožných poutníků leží na
zemi. Hlavy skloněny, dotýkají se čelem studené
dlažby, o níž mnozi chvílemi zlehka hlavami bij
a ji líbají. O pozdvihování lehá kde kdo; dámy
v hedvábu, pánové v rukavicích leží podle otrha-
ného robotníka. Matky tisknou děcka k zemi, z
šepotu nekonečných modliteb. Při zazvonění,
kdy kněz dokonal přijímání, zvedá se vše n
kolena, tyčí rozpažené ruce a znovu hluboké na-
stává klanění. Matky zvedají robátka proti zá-
zračnému obrazu, oči zaslzené, plné pobožného
nadšení . ..
Varhanám přizvukují ostatní nástroje měk
kou melodii, doprovázejíce dunivý hlas knězův
Mše skončena. Velebníček odchází do sa-
kristie, ale nový již prodírá se zástupem pout
níků. Napočítal jsem pět mší. Nejlépe libila s
mi poslední, skončená o poledni.
Při „ite misa est“, když kněz žehnal lidu.
snášely se s kůru mocné intrády. Vysoko jásaly
zvuky nástrojů, chvěly se prostorem, zvyšujíce
nanejvýše extasi žehnaných prosebníků o milost
Matky boží. Neviděl jsem ještě tak mocného po-
hnutí náboženského.
Těm lidem bude ulehčeno! Jejich veliká
víra přinese jim kýženou, tak vytrvale vyprošo-
vanou na Jasné Góře milost! Vrátivše se domů.
budou dlouho vyprávěti o divech a velebách,
které zažili, budou počítati svůj kalendář od po-
svátné návštěvy. Matka boží czeslochowská je
celému království polskému orodovatelkou. Víra
drží a podporuje tu pevnost národní .
29
title
F. U. Almi.
F U
Almi