2
article
neni možno. Takovouto kožešinu nelze koupit v
Anglii. Lze ji dostati toliko v Svrii.« — »Ale ne,«
odpověděl krejčí, »u nás tomu říkáme králičina.«
= Kocour dědicem. V Amiensu zemřela
těchto dnů zámožná vdova, jež ve své závěti usta-
novila, aby její zamilovaný kocour Cadet Roussel
dostával roční důchod 300 fr. Dále odkázala zvěro-
lékaři, jenž měl kocoura ošetřovat, 100 fr. ročně za
jeho práci a dalších 100 fr. za potřebné snad léky.
Kapitál měl po smrti kocourově připadnouti dětské
nemocnici v Amiensu. Kocour byl se závětí své ve-
litelky stal skutečným kocourem buržoastem, ne-
boť za 80 centimů denně lze vyživiti slušně již celou
kočičí rodinu. Avšak francouzský zákon o dědictví
nepřiznává zvířatům práva dědického. Z toho však
vznikly různé zápletky. Zvěrolékař nedostane svých
200 fr. ročně, poněvadž jsou určeny na ošetřování
kocoura, ale také dětská nemocnice nemůže dostati
svůj odkaz, poněvadž nelze splniti předběžné pod-
mínky. Nevyrovná-li se tato choulostivá „záležitost
nějakým způsobem, musí nebohý kocour-kapitalista
zahynout hlady.
= Královna cikánů. Z Londýna dochází
zpráva o tragické smrti »královny cikánů«, mrs. Mary
Brooksovy. Navštívila onehdy cíkánský tábor u Lain-
donu, aby se podívala, může-li pomoci svým přáte-
lům, jimž městské úřady hrozily vypovězením. Zme
škala poslední vlak. Přišla na nádraží až po jeho
odjezdu a zatím co chtěla opustit perron, byla za-
chycena přijíždějícím vlakem a rozdrcena. Návštěva
její v táboře měla také účel, aby tam zanechala li-
stinu, obsahující historii její a jejích předků a do-
kazující, že jest skutečně královnou cikánů.
Roussel
Maro Brooksův
Anglie
Amiens
Londýn
3
article
Před doplňovacími volbami do sboru
obecních starších král. hlav. města
Prahy.
Včera konaly se dvě schůze voličů novo-
městských. Z referátů ranního čísla o jich prů-
běhu zřejmo jest, že nepřinesly očekávaného
vyjasnění aniž přispěly k žádoucí dohodě mezi
svobodomyslným voličstvem. Schůze klubu vo
ličů novoměstských »u Němečků« ve Vyšehrad-
ské tř. konaná prohlásila se způsobem až oká-
zale klidným pro dohodu, sjednanou se staro-
českou Jednotou občanů pražských, kdežto
shromáždění novoměstského občanského klubu
po velmi živé debatě, jíž se zúčastnili i stou-
penci strany radikální a kritice podrobeno bylo
jednání v ústředním volebním i výkonném vý
boru národní strany svobodomyslné, vytrvala na
stanovisku nejrozhodnějšího odporu proti kom
promissu se stranou staročeskou.
V obou schůzích byly také schváleny kan
didátní listiny, jež jsou dokladem, že při letoš-
ních doplňovacích volbách do sboru obecních
starších našeho král. města svobodomyslně vo-
ličstvo bude rozdvojeno. Nepodařilo se dosie
dohody mezi sdruženími svobodomyslných členů
sboru, ani mezi zástupci klubů, svolanými ke
společné práci do ústředního volebního výboru
Bude nyní na voličstvu, aby při volbách.
jež ustanoveny jsou na příští středu dne
30. října t. r., vůli svou hlasovacím lístkem
projevilo.
Němeček
Praha
Vyšehrad
4
article
Ctěná redakce! Ke zprávě o včerejší schůz
Novoměstského občanského klubu, kde jistí pá-
nové odvážili se tvrditi o části usnésení ústřed
niho sboru volebního, schváleného výkonným vý
borem, že tato část byla »vpašována« a infor-
mační zprávě ve včerejším odpoledníku Vašem
otištěné, kterou napsal jsem po dohodě s před
sedou výkonného výboru, vytýkali »nespráv-
nosti«, konstatuji toto: Potvrdil-li jsem nyní, že
jsem onu zprávu psal, bylo by pod mou dů-
stojností po tomto podezírání opakovati, že
udání její jsou úplně správná. Připomínám jen,
že úvaha má nevyčerpala řadu fakt, jež mluv
proti oněm osobám, které osobují si právo kri-
tisovati jednání výkonného výboru, jichž zorný
úhel však jest strannickým stanoviskem ke dru-
hému klubu novoměstskému a jich obzorem
vlastním příliš zúžen, aby mohly objektivně
klidně o věci mluviti. U veškeré úctě JUDr. La
dislav Dvořák, V Praze, 26. října 1901,
Vaš
JUDr
Le
Dvořák
Praha
novoměstský občanský klub
5
article
Pan Antonín Beneš, jednatel novo-
městského občanského klubu, nám píše: V refe-
rátě o volební schůzi novoměstského občanského
klubu v dnešním ranním čísle uvedeno jest, že
klub musel sáhnouti zejmena ve třetím sboru ke
schopným osobám, třeba nebyly před jme-
nováním ještě členy klubu. K tomu po-
dotýkám, že těchto slov, ani jiných slov toho
smyslu jsem neužil, řekl jsem toliko, že vy-
hledávání schopných kandidátů vůbec spo-
jeno jest s velikými obtížemi a zejmena
u kluhu nováho; vždyť i klub povoměstských
voličů, který existuje celou řadu let, vyhledává
i pro třetí sbor, kde jmenování kandidátů spo-
jeno jest s nejmenšími obtížemi, osoby mimo
kluh stoifci.
— Jazykové hospodářství na dráhách
Poslanec dr. Pergelt, týž, který s Pradem po-
kládán byl za muže, s nimž bychom my Če-
chové mohli se smluviti snad nejsnadněji, zvedi
se onehdy v debatě o pilný návrh stran sestát-
nění severozápadní a společnosti státní dráhy a
měl paličskou řeč proti tomu houfečku českých
úřadníků, jenž útočiště své nalezl ve službé že-
lezniční. Dokazoval, jak všude na dráze je samý
Čech i tam, kde probíhá krajem úplně něme-
ckým a kde tedy znalosti jazyka českého není
zapotřebí. Hlásí-li prý se Němec, bývá z pra-
vidla odmrštěn, za to Čech má všude otevřené
dvéře. Tak daleko prý věc dospěla, že poddů-
stojník s certifikátem, který si vysloužil nároky
na službu veřejnou, nemůže se státi železničním
zřízencem v kraji, v němž se zrodil, poněvadž ne-
umí česky a pro dráhy v Čechách, nehledě na kraj,
mají právo na místo jen ti kompetenti, kteří
se vykáží znalostí obou jazyků zemských. Že
je to princip zcela spravedlivý, nikdo nemůže
popříti. Je málo dráh, které probíhají vůbec
jen německým krajem. Ba, mnohé dráhy vedou
až trojím různým územím a tu dojista ani pan
Beneš
doktor
Pergelt
Čo
Němec
Prado
Čechy
městský občanský klub
novoměstský občanský klub
6
article
Pergelt nepopře, že nutno je, aby lidé, konající
službu na takovéto dráze, vyznali se i v idio-
mech, jimiž mluví lid. Z neporozumění nebo
z nedostatečného porozumění mohou vzejíti věci
nejpovážlivější a přihoditi se i vážná, ba veliká
neštěstí. A jak zatím to u nás na dráhách vy-
padá? Severo-západní dráhu pokládají Němci
jako za svou. K ní Čech ani dostati se nemůže
a dostane-li se, pak běda mu, zvědí-li to. Jest
známo, jak se daří podřízeným českým úřad-
níkům, kde komanduje vlivuplný Němec. Jest
po postupování a postoupí-li přece, je to pouz
odměna za přeběhlictví. Na dráze severo-západní,
jakkoliv probíhá nejméně dvěma třetinami krajem
českým, pravého neporušeného Čecha vlastně ani
již není. Na státní dráze — na tak zvané fran-
couzské — od té doby, co generální řiditel
De Sérres odstoupil, jsou Čechové ve službě
rovněž vzácnějšími zjevy, jakkoli tam národnost
česká není ještě překážkou. Za to ale není prav-
divé tvrzení páně Pergeltovo, jako by státní
dráhy byly vlastně jen pro nás, jakoby pro
Němce byly uzavřeny a Němec nesměl se ani
odvážit hlásiti se na tuto dráhu, která prý je
doměnou úplně naší. Je pravda, že čelný počet
úřadníků na státních dráhách hlásí se k národ-
nosti naší, ale který Němec vykáže se způsobi-
lostí, jež se na nás žádá, přijat jest bez ohledu.
Že Čechové pětkrát způsobilejší jsou k želez-
niční službě, je známo. Kam ale Čech nejdál
se dostane? Nejdále do osmé třídy, v sedmé
jest jich velmi málo, nejzajímavější okolností
je ale, že v ministerstvu železnič-
ním národ český vůbec není zastoupen.
Němec
Čo
Čecho
Sérres
Pergeltův
7
article
Je to snad nadržování českému živlu na dráhách
a není oprávné volání na p. Wittka, že je českým
ministr krajanem. Kde Čech na dráze, je to do-
jista člověk obratný, dovedný, spořádaný a roz-
šafný. Jinak by tam nevydržel. Páni Němci na-
proti tomu, zejmena Vídeňáci, ti si s povin-
nostmi úřadu příliš hlavu nelámou. Čechové ne-
požívají u dráh pražádných výhod, za to, co
dostanou, pilně a dovedně pracují a za prácitu
jsou dost mizerně honorováni, poněvadž jen ve
vzácných případech podaří se jim postoupiti do
vrstvy úřadnické, kde bezstarostný život, jinak
musí se namáhati za plat mizerný.
— Vydařený Všeněmec. Jak známo,
má všeněmecký poslanec Josef Herzog, zástupce
V. kurie volebního obvodu trutnovského, všechnu
příčinu styděti se ze všech sil za svou minu-
lost. Sociálně demokratičtí jeho nepřátelé, kteři
těžce nesou jeho mandát v V. kurii, neopomí-
nají ni jediné příležitosti, aby skyrnu na cti
Herzogově veřejnosti před oči předestřeli. To se
děje obyčejně na veřejných voličských schů-
zích, načež socialistický tisk skvrhu tuto co nej-
důkladněji rozmazává. To stalo se již několi-
krát a poprvé po říšských volbách, že v jisté
voličské schůzi něm. liberál dr. Gläszner Her-
zoga oslovil čestným titulem »denunciant«. My-
slilo se z prvu, že toto označení přikládá se
posl. Herzogovi z důvodů politických i jakkoli
vyšlo na jevo, že v té příčině má Herzog jakési
škraloupy ze své činnosti v Badenu u Vídně.
kdež v listě jím vydávaném obvinil veřejně svého
přítele, býv. posl. Follera, že se dopustil urážek Veli-
čenstva, což ostatně nebylo pravdou. Novopečený
posl. Herzog, který tenkráte z Badenu do Čech
se přestěhoval, obžaloval svého hánce dra.
Glässnera, jenž však nelenil i opatřil si do-
klady svého tvrzení u vídeňského soudu trest-
ního a nabízel důkaz pravdy, k němuž posl
Wittek
Němec
Vídeňák
Čecho
Herzog
Herzogův
doktor
Gläszner
Veli
Glässner
Baden u Vídeň
Baden
Čechy
8
article
Herzog přisvědčil tím, že obžalobu bezpodmi-
nečně odvolal. Ukázalo se však, že denunci-
antství Herzogovo má ještě jiný neskonale
hnusný podklad a přes to že všeněmecký štáb
neuznal nikterak věc za tak nutkavou, aby při-
měl Herzoga k složení mandátu, neustával tisk
sociálně-demokratický vytýkati Herzogovi de-
nunciantství jiného druhu a »Arbeit.-Ztg.« vy-
ložila veřejnosti s veškerou nutnou šíří, oč
vlastně běží. Jako student bydlel Herzog v
rodině, kteráž jej dobrodiním zahrnovala, začež
se Herzog tím odvděčil, že dceru této rodiny
svedl. Když se dostavily následky a Herzog
měl je něsti, dopustil se bídáctví, jemuž není
rovno. Udal u soudu svou mílenku z po-
kusu zločinu proti plodu pod srdcem, kte-
réžto obvinění ukázalo se vyšetřováním
soudním jakožto bezdůvodné, takže vyšetřující
soudce svědka a udavače Herzoga výslovně po-
káral, jak prý se může odvážiti, a děvče tak
slušné ze skutku takového viniti. Posl. Herzog
na takové výtky odpověděl tím, že svolal schůzi
svých trutnovských voličů, v níž se pokoušel
odviniti se, všeněmecké panny a paní byly
vyzvány, aby schůzi opustily, když došlo k affére
s býv. milenkou studenta Herzoga. Tenkrát
Herzog
Herzogův
Posl
9
article
Herzog citoval i dopisy své matky i snažil se
zastříti svůj čin naprosto nechutnými pietisticky
znějícími tiradami. Podařilo se mu to jakž takž,
neboť říšský svůj mandát udržel, avšak strana
jeho neodvážila se kandidovati jej do zemského
sněmu. V poslední době však zdá se, že-
zhouba Herzogova jest zpečetěnou věcí. V Krnově
konala se voličská schůze, v níž mluvil
sociálně demokratický posl. Eldersch. Když se-
zmínil o hanebné afféře Herzogově, byl zakřiknut
všeněmeckým studentem Greipelem ve schůzi
přítomným, kterýž Eldersche nazval denuncian-
tem. Eldersch žaloval nejen Greipela, ale i po-
věstného Schimona, redaktora všeněmeckého listu
opavského, a probrav co nejdůkladněji důkaz
pravdy, zvítězil slavně nad obžalovanými, obdržel
čestné prohlášení, že jest Eldersch úplně v právu,
že obvinění jeho proti Herzogovi učiněná zaklá-
dají se na prokázané pravdě. Student Greipel
prosí ve svém prohlášení Eldersche dokonce za
odpuštění a uznává výslovně, že výrok Elder-
schův proti Herzogovi užitý, »že jest denunci-
antem«, jest naprosto oprávněný. Tento obrat ne-
čisté afféry přiměl Herzoga k tomu, že mandát
sice ještě nesložil, ale vymohl si delší dovolenou
a požádal všeněmecké sdružení, aby jeho zále-
žitost podrobilo zevrubnému zkoumání. Všeně-
mecké sdružení se pak usneslo, k tomuto »zkou-
mání« přistoupiti a přibrati si k této práci
»právního zástupce«. Má se za to, že k lékař-
ství Herzogovy cti je v koncích a že straně ne-
zbude nic jiného, leč aby jej odlepila od jeho
mandátu, jehož se tak houževnatě drží. — Jak
se dne 24. t. m. z Vídně sděluje, mělo vyše-
třování všeněmeckým vedením proti Herzogovi
zahájené ten výsledek, že Herzog již vyzván,
aby mandát složil, jinak že bude ze strany vše-
německé vyloučen.
Herzog
Herzogův
Elder
Krnov
Všeň
Vídeň
10
article
— Spravedlnost už mluví. Jak se
z Olomouce sděluje, konalo se tam včera pře-
líčení se dvěma obžalovanými z výtržností líto-
velských Čechem Šutou a Němcem Sanetrinkem.
Čech je pekařským, Němec truhlářským učněm.
Čech obviněn, že hodil cihlou do německého
průvodu, Němec obviněn z téhož činu. Proti
oběma svědčil litovelský četník Babička, Čech
odsouzen na dva měsíce těžkého žaláře, Němec
propuštěn pro nedostatek důkazů . . .
— Z Jilemnice, 24. října 1901. (Pův.
zpráva.) Purkmistrem města Jilemnice zvolen
byl dnes opětně a jednomyslně pan František
Jerie. Za členy městské rady pp.: František
Krause, Alois Hrubý, Antonín Kubánek, Frant.
Kynčil a Josef Mládek. V novém sboru zasedají
dále pp.: P. Josef Bettlach, děkan, Arnošt Šou-
rek, Jan Hakl, Josef Višňak, Josef Pošepný,
Josef Líbek, dr. Antonín Mokrý, Jaroslav Ku-
bánek, Václav Vaníček, MUDr. Josef Vejnar,
Josef Knobloch, Václav Kubánek, František
Slavík, Oldřich Hrubý, Josef Kubánek, Josef
Vancl, Frant. Bažant, Josef Vžentek.
— Nádhera pomérů. Ke zprávě, uve-
řejněné pod tímto nadpisem dne 22. října 1901,
píše nám pan Frant. J. Malý, kustos lidové
čítárny král. města Plzně: Není pravda, že Fr.
J. Malý je »jedním z národně-sociálních chefů
plzeňských, až do jeho vyloučení ze strany, jež
stalo se exkomunikací prohlášenou na národně-
sociální schůzi dne 6. října samým Freslem«.
Pravda však jest, že Frant. J. Malý již v zář
roku 1900 veškerých funkcí ve straně národně-
sociální a tím i vedeni této strany na českém
západě se vzdal a že od té doby ve straně
Čecho
Šuta
Němec
Sanetrink
Čo
Jerie
Kraus
Hrubá
Kubánek
František
Mládek
P Bettlach
Arnošt šou
Hakl
Višňak
Pošepná
Líbek
doktor
Mokrý
Jaroslav Ku
Vaníček
MUDr
Vejnar
Knobloch
Slavík
Vancl
Bažant
Vžentek
J Malá
Fresl
Olomouc
Čechy
Jilemnice
Plzeň
Francie