1
article
professora na české universitě v Praze dra.
Františka Augustina a adjunkta na
hvězdárně a soukromého docenta na něme-
cké universitě v Praze dra. Rudolfa Spi-
talera dopisovately c. k. ústředního ústavu
pro meteorologii a zemský magnetismus.
Z Vídně, 26. října. Arcibiskupskému
vrchnímu lesníku na odpočinku Janu Nep.
Jacklovi v Olomouci udělen rytířský kříž
řádu cís. Frant. Josefa.
Z Pešti, 25. října. (C.-B.) Rakouský
ministrpresident dr. šl. Körber sem dnes
večer přibyl.
Z Madridu, 25. října. (C.-B.) Královna
vladařka měla dnes poradu s předsedou mi-
nisterstva Sagasto u.
Ze Šoproně, 25. října. (C.-B.) V -
šetřující soudce vyslechl dnes nemocného
ve svém bytě ležícího předsedu ředitelské
rady padle banky pro úvěr sta
vební a pozemkový, obchodníka se
smíšeným zbožím, Jana Russa. Po výslechu
byla na Russa uvalena vyšetřovací vazba,
ale bylo mu dovoleno aby až do svého
uzdravení směl zůstati pod dozorem vězeň-
ského strážce ve svém bytě.
Ze Simly, 25. října. (C.-B.) Reut. kane.
oznamuje: Zpráva o úmrtí emira z Affgani-
stanu, Abdurhamana nevzbudila v Heratu
žádného zvláštního vzrušení; vše jde obvyklou
cestou jako dříve. Vojsko složilo přísahu
věrnosti Emiru Habib Alla hovi.
Z Edinburgu, 25. října. (C.-B.) M-
nistr osad Chamberlain promluvil zde
dnes řeč, v níž ostře napadl irské po-
slance, kteří se prohlásili zřejmě v par-
lamentě nepřáteli říše. Vláda navrhne prý
změnu jednacího řádu dolní sněmovny, aby
usnadnila postup porad a mohla lépe kon-
trolovati ony lidi, kteří chtějí snížiti parla-
ment na svou úroveň.
Augustin
Rudolf
Jan Nepa
Jackl
František
Josef
Körber
Russo
Abdurhaman
Habib
All
Chamberlain
Praha
Vídeň
Olomouc
Pešť
Madrid
Šoproň
Simla
Affgaň
Edinburg
dolní sněmovna
2
article
Pojednávaje o válce v jižní Africe,
pravil řecník, že vláda neměla nikdy v úmy-
slu uchopiti se offensivy. Chtěla prý sesíliti
vojsko v kolonii kapské a pak zahájiti opět
vyjednávání, ale Burové prý podati své ulti-
matum a pak zahájili nepřátelství. Podmínky
Burům položené byly prý příznivějšími nežli
kdykoliv před tím byly poraženému nepří-
teli dány. Poněvadž však podmínky ty byly
odmítnuty, jest nezbytno válku dobojovati
až do konce. Chamberlain pravil, že
se podivuje vytrvalosti Burů, ale Angličaně
musí prý jim čeliti se stejnou rozhodností.
Ze Šanchaje, 25. října. (C.-B.) »Reut.
kanc.« oznamuje: Dle zpráv, které obdržel
generální konsul Warren, bída a hlad
vzrůstají úžasně. V Kiang-fu jest prý na
300.000 lidí a v Ngau-Hwei na 600.000 osob
na pokraji vyhladovění. V Kiangsi jest si-
tuace ještě horší. Podpůrné fondy jsou ne-
patrné; cizinci přispěli 1500 libr. šterlinků.
Číňané 7500 l. št. — Společný výbor slo-
žený z konsulů a čínských úřadníků pečuje
o spravedlivé rozdělování peněz.
Z Liverpoolu, 25. října. (C.-B.) Pre-
sident místní správy Long, v řeči, včera
pronesené, pravil, že vláda bude hájiti dří
vější jmenování Bullerovo velitelem vojsk
v Aldershotě na základě politiky a spravedl-
nosti. Buller byl jen proto propuštěn, po-
něvadž ve své řeči hrubě narazil na vojen-
skou kázeň. Kabinet stál jednomyslně na
straně Robertsově, který celou záležitost
pokládal za velice politováníhodnou, nebot
nikdo prý tradicionalními vlastnostmi angli-
ckého národa nebyl v takové míře obdařen
jako Buller, jenž po celou dobu své vo-
jenské dráhy to ukazoval, avšak na druhé
straně žádný vojín nemohl dopustiti se tak
velkého přehmatu, jako učinil on.
Burová
Chamberlain
Warren
Číňan
Long
Robertsův
jižní Afrika
Šanchaj
Reut
Liverpool
3
article
Osobní.
Osobní.
Z Vídně, 26. října. Ve statu soudního
úřadnictva na Moravě staly se tyto změny
osobní: Soudnímu adjunktovi ve Slavkově
Emilu Stockovi uděleno místo adjunkta
v obvodu moravsko-slezského vrchního soudu
zemského bez určitého působiště; soudnímu
adjunktu bez určitého působiště Josefu Se-
kaninovi uděleno místo soudního adjunkta
v Boskovicích. — Soudní auskultant Karel
Zahradníček jmenován soud. adjunktem
pro hor. Ostravu, Frant. Novotný pro
obvod vrch. zemského moravsko-slezského
soudu bez určitého působiště, Bedřich
ryt. Schmitz z Aurbachu pro Benešov
ve Slezsku.
Slýcháváme zde nezřídka, že jednotlivci a celé ko-
mise z různých velkoobcí mocnářství aneb i ciziny
zavítají sem za účelem prostudování té neb oné ko-
munální instituce, při čemž se strany vídeňského
tisku jen tak se házejí výroky jako »vzorná Vídeň«.
»Vídeň vzorem« atd.
Nepopíráme, že lze nalézti ve Velkovídni celé
řady skutečně vzorných zařízení obecních, ale místní
doprava v sídelním městě v nynějším stadiu vývoje
a celým směrem tohoto sotva se kdy stane vzorem
pro některé velké město.
A tímto neutěšeným stavem věcí není snad vinen
nedostatek dopravních, komunikačních prostředků
máme rozsáhlou síť místních městských a silničních
dráh, parních a elektrických, tramwaví koňských,
rozličných tratí omnibusových s pohonem koňským
a částečně i elektrickým, veliký počet fiakrů a dro-
žek (zde tak zv. Einspänner), mezi nimiž také se již
vyskytají s pohonem elektrickým (automobily). Ví-
deňské dopravní prostředky stačí i pro dopravu ně-
kolikrát větší, než tato fakticky je, a přece sotva na-
jdete u nás zařízení, na kterém by se soustřeďovalo
tolik stížností veřejně a soukromě, jako na místní
dopravu.
Stock
Zahradníček
František
Novotná
Bedřich rýt
Schmitz
Vídeň
Morava
Slavkov
Boskovice
Ostrava
Slezsko
Aurbach pro Benešov
4
article
Ale nejen ohromný počet stížností na veřejnou
dopravu poučuje nás, že tato trpí rozličnými nedo-
statky organickými, nýbrž, což zvlášť na váhu padá.
klesání dopravy na hlavních komunikacích, tedy na
městských dráhách a na tramwavích. Je již o sobě
k politování, že podnik městských dráh vídeňských.
v němž stát investoval na sta millionů, je finančně
absolutně passivním na vzdor všem těm lákavým
výpočtům, které byly svého času podnětem, že říš-
ská rada ohromný stavební kapitál povolila, ale že
doprava toho podniku v druhém roku provozování
klesá, je úžasné.
Příjem městské dráhy z dopravy osob v červenci
t. r. obnášel K 401 900 (při dopravé 2,589.400 osob)
z dopravy zboží K 55.300 (při dopravě 286.000 metr.
ctů); v červenci 1900 naproti tomu z dopravy osob
K 402.200 (při dopravě 2,590.559 osob), z dopravy
zboží K 50.886 (při dopravě 216.010 m. ctů.). Příjem
za období leden—červenec obnáší K 2,977.785 proti
tomutéž období r. 1900 o K 300.841 více. Jak vidíme.
vykazuje příjem v červenci z dopravy osob proti r.
1900 malý schodek K 300 (při dopravě osob 1159).
a příjem v období leden—červenec úhrnné zvýšení
příjmů o K 300.841. V úřadním výkazu vysvětluje
se schodek v příjmu v červenci velmi prostě tím,
»že v r. 1900 čítal červenec pět neděl (svátků) r. 1901
čtyři, tudíž bylo více výletníků než v roce běžícím.«
Vídeňský tisk skutečně otiskl to motivování bez po-
známky a má k tomu zajisté dobré příčiny.
Ale ve skutečnosti se má věc poněkud jinak. Na
jaře 1901 byla odevzdána dopravě nová trať městské
dráhy podél dunajského kanálu, která vede nejži-
vější třídou (poděl nábřeží Františka Josefa)a
která z té příčiny má poměrně největší frekvenci.
František Josef
5
article
Když tedy doprava v letošním červenci přece padla
a celkový příjem za období leden—červenec vykazuje
jen o K 300.841 více, lze z toho vyvoditi: 1. že do-
prava městských dráh ustavičně klesá; 2. že ani pří-
rostek té nejživější trati není s to, aby klesání do-
pravy a schodek příjmů vyvážil.
Podobně se má věc, v menší ovšem míře, u ví-
deňské tramwaye, na které klesl počet dopravených
osob v měsíci červenci t. r. asi o 2000.
Přihlížíme-li k tomu, kde vězí hlavní vina ne-
úspěchu, musíme doznati, že ji vidíme zejmena v tom.
že hospodářský rozvoj Vídně nedorostl potřebě tak
nákladného a velkolepého dopravního prostředku.
jakým jsou městské dráhy. Pokládáme tudíž pasiv-
nost těchto státních dráh za trvalou nezbytnost.
s kterou bude musit státní rozpočet na věčné
časy účtovat. Rakouský pan ministr železnic, šl.
Vídeň
6
article
Wittek, za časů projektování vídeňských městských
dráh ovšem nebyl ještě ministrem, ale byl již na
tak čelném místě rakouského dopravnictví, že mu
dlužno velkou čásť viny přičísti potud, že jako zku-
šený odborník nevaroval stát před podnikem tak ne-
výhodným. A což teprv sekční šéf Bischof, stavitel
a nynější ředitel městských dráh?! Není ženiálnosti
stavitelově na úkor, že hnal do stavby hospodářsky
poměrně tak bezvýznamné? Vždyť přece věděl, že
tu nejde na prvním místě o nic jiného, nežo
hospodářský účel, a on jednal, zdá se, jenom tak.
aby mu neušla příležitost, postaviti svůj stavitelský
talent do nejlepšího světla, byť i za cenu mnohých
vyházených millionů z kapes poplatníků. Zodpo-
vědného vinníka, představeného v té době pánů Wittka
a Bischofa, nelze ovšem již pohnati k zodpovídání,
ale tím větší měla by býti snaha jak nynějšího mi-
nistra železnic, tak i nynějšího ředitele městských
dráh, aby svou vinu dle možnosti zmírnili. Toho
opět lze dosíci jenom energickou snahou po zvýšení
příjmů, aby trvalé zatížení státu asi 6—7 mil. úroků
z investovaného kapitálu dle možnosti bylo zmenšeno
— ovšem až budou příjmy převyšovat dopravní vy-
dání (Betriebsausgaben), což je do dneška asi jen
zbožným přáním.
Wittek
Bischof
městský dráh
7
article
Nedá se však upřít, že lze příjmy městských
dráh vhodným způsobem o 50 proc. a snad i o 100
proc. zvýšil, při čemž máme na mysli příjmy z do-
pravy osob. Když již stát dopustil se té chyby, že
svého času nezadal koncesi městských dráh projek-
tantu Fogertovi a jeho společnosti, aneb společno-
stem jiným, které se také o ni ucházely, měl by se
aspoň vystříhat chyby, která vězí v drahé a těžko-
pádné správě státní. Zmenšením správního apparátu
na minimum redukovalo by se vydání o 5—10% a snad
i o více (250.000—500.000 K). Správa rakouských
železnic by přece měla povážit, že městské železnice
vídeňské nejsou železnice první třídy — světové
dráhy, nýbrž že jsou dopravním prostředkem míst-
ním, byť i velkoměstským. Kdyby ct. ta správao
tom zrale byla uvažovala, musila by z toho vyvodit,
že městské dráhy musí být článkem velké sítě
rozličných prostředků dopravních ve Vídni. Ale
místo toho ony se vymykají ze sítě té svými saz
hami a celýma zařízenim.
Vídeň
8
article
Největší čásť příjmů z dopravy osob plyne z do-
pravy na krátkou vzdálenost (přes 60%) a třetí třídy
(70%); největší díl dopravených osob není u cíle na
stanici svého vystoupení, nýbrž musí větší nebo
menší kus své cesty konati buď použitím druhého
dopravního prostředku (tramwaye, omnibusu atd.)
anebo pěšky.
Největší počet stížností platí roztřídění dopravo-
vaných osob, rozličnosti sazeb, jakož i nevýhodnosti
a drahotě spojení s druhými prostředky dopravy.
V těchto směrech dlužno hledati nápravu. Dle našeho
mínění spočívá náprava zvláště v následujícím
1. v zrušení II. a I. třídy dopravní ;
2. v zavedení jen dvou sazeb, jako u druhých
prostředků dopravních, při čemž na trvající vý-
minky pohlížíme taktéž jako na chyby ;
3. v uzavření kartelu městských dráh s dru-
hými velkopodniky vídeňské dopravy.
Kdo byl někdy svědkem výjevů při velkém ná-
valu obecenstva na městských dráhách, na př.
v letních dnech svátečních, ten pochopí, proč Vídeň
ve příčině těchto dráh zaujímá stanovisko tak radi-
kálně demokratické, a to vším právem. Lidová do-
prava velkých měst, určena jsouc pro massy, má se
všeho varovat, co by ji ztěžovalo. Dopravujte snad
II. a I. třídu zvláštními vlaky, ale nedrážděte massy
neúčelným roztřiďováním.
Vídeň
9
article
Zásadní zavedení jenom dvou sazeb je druhý
požadavek vídeňského obyvatelstva, které ovšem
spojuje s tím další požadavek, aby obě sazby byly
tak nízké, jako u druhých dopravních prostředků
lidových. Je to hlavní podminka úspěchu všech li-
dových dopravních prostředků, ke které se řadí
v našem případu i požadavek, aby lístek městské
dráhy platil také pro druhé dopravní prostředky,
pokud jich třeba, aby se dopravované osoby dostaly
co nejpohodlněji na místo svého určení. To je možné
jenom cestou kartelu dopravních velkopodniků.
Jsme pevně přesvědčení, že by frekvence měst-
ských dráh vídeňských vyhověním uvedeným poža-
davkům vystoupila z nynějšího počtu asi 30 mil.
ročně dopravovaných osob na 60, 80 a snad i více
millionů, příjmy pak že by postoupily o 40, 50 proc.
a více. Žádným způsobem nebylo by však potřebí,
aby stát ze své pokladny ještě přispí-
val na udržování jízdy velkého počtu
prázdných vlaků vídeňské městské
dráhy, která je v té příčině dnes terčem vtipů
doma i v cizině.
10
title
Městské dráhy ve Vídnl.
11
title
Ve Vídni, 14. října.
Vídeň
12
article
Ivan Dragutinovié.
Dragutinovié
14
article
= Vzrušující výjev ve zvěřinci. Ve velkém
zvěřinci Ehlbeckově, jenž právě mešká ve sv. Havle
ve Švýcarsku, údál se těchto dnů rozčilující výjev.
Desetiletá dívka přiblížila se příliš kleci pardalaa
bestie chytila ji drápy za hřbet. Na pokřik dívky
seběhli se personál a obecenstvo, hlídačí obořili se
na šelmu, avšak šelma přese všecko bití dítě nepu-
stila. Tu skočila do klece krotitelka chopila pardala
v týle a napjavši všechny síly, odtáhla jej od mříže
K největšímu podivení shledáno, že drápy šelmy ne
způsobily dítěti nijaké pohromy, nýbrž toliko roze
draly jeho šaty na hadry.
Havel
Švýcarsko
15
article
= Vyměnili si ženy. Z Lutonu v Betfordshiru
se oznamuje, že tam starší jeden muž nabídl svému
příteli, aby si navzájem vyměnili ženy. Poněvadž
přítel také neměl ničeho proti tomu, byla sepsána
smlouva o výměně, podepsana, potvrzena svědkya
opatřena kolkem. — Podobný případ udál se před
nějakou dobou nedaleko Invernessu. Jakýs farmář
v prostředních letech zpozoroval, že jeho manželka
má zálibu v jednom z jeho sousedů, a žertem mu
nabídl, aby si ženy vyměnili. Tento žertovný ná-
vrh však učinil značný dojem na manželku rolní-
kovu. Oznámila jej sousedce, a během šesti neděl
byla věc smluvena a výměna provedena. — Sensační
případ podobného druhu udál se před nedávnem
v jednom západním státě severoamerické Unie. Starší
jakýs řemeslník vyměnil se svým přítelem svoji
manželku a čtyři dítky za jeho manželku a týž počet
dítek. Ženy byly touto výměnou nadšeny a prohlá-
sily, že jsou více než spokojeny. Když podivná vý-
měna provedena, navštěvovaly se obě rodiny na-
vzájem jako před tím a nejevily ve svých stycích
nijakých rozpaků, ačkoliv situace činila skoro dojem
groteskní frašky. — Jakýs ruský sedlák vyměnil
svoji mladou, krásnou žínku, za starší ženu svého
souseda, avšak za podmínkou, aby vzal k sobě též
jeho tchyni, jež mu život jak náleží strpčovala. Po
nějaké době sténal ubohý soused pod útiskem své
nové tchyně a přál si obchod odvolat, avšak soused
odepřel svoliti k tomu a nešťastník musil snášeti
svou bídu dále, až konečně zlá tchyně sešla se světa.
Luton
Inverness
16
article
= Baltimorský »Vilém Tell«. Dvanáctiletý
Edvard, synek hostinského Thomasa na Hughes ave-
nue, těšil se po dlouhý čas pověsti jako nejlepší
střelec v Baltimoru a sám otec jeho takovou měl dů-
věru v bystré oko a pevnou ruku chlapcovu, že často-
kráte stál mu za terč a synek jeho po způsobu Vi-
léma Tella sestřeloval mu s hlavy jedno jablko po
druhém, aneb doutník od úst vždy s neklamnou ji-
stotou. Onebdy večer sešlo se několik hostů do jeho
hostince a starý Thomas se nabídl, že jim ukáže do-
vednost svého syňka. Vzal krátký kousek doutníku
do úst a poručil malému Edvardovi, aby mu doutník
odstřelil. Hoch chopil se pušky a vypálil, ale kule
letěla tentokráte o něco výše a projela Thomasovi
hořejším rtem, způsobivši mu bolestné zranění. Tho-
mas prohlásil pak, že nebude už nikdy více dělati
živy terč, také bude mu to nyní na několik neděl
nemožným.
= »Syrská kožešina.« Londýnská »Daily
Chronicle« vypravuje povedenou anekdotu o jakéms
mladém cestovateli po Syrii. Milý cestovatel dal se
přemluvit a koupil za ohromnou cenu kožešinu ze
»syrského jehněte.« Když se vrátil do Londýna, po-
slal pro svého krejčího a dal si drahocennou kože-
šinou podšít zimník. Když došlo ke zkoušce, připo-
menul mu krejčí k nemalému jeho úžasu: »Poslal
jste mi málo kožešiny, musil jsem přikoupit, abych
měl na rukávy.« — »Ale,« odpověděl cestovatel, sto.
Tell
Edvard
Hughes
Baltimore
Sýrie
Londýn
Daily Chronicle