ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 01d51c00-66f0-11dc-824e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 10 celkem · entity: place 12, person 26, work 10, org 5
1 masthead
V Praze, v sobotu dne 26. října.
Praha
2 masthead
K číslu 295.
3 article
Na »Národní Listy« rann) a odpolední spřil. („Naučný Obzor“ ve středu a „Literární Hlidka“ v pátek) předplácí se v Praze v administraci na měsíc 2 K — h ve filiálkách na měsíc 2 K 30h Poštou: na měsíc 3 K 20h s dvojí zásilkou; na měsíc 3 K 80h
Praha
4 article Telefonické zprávy „Nár. Listů“.
Telefonické zprávy „Nár. Listů“. K situaci. Z Vídně, 26. října. Situace je st komplikována přece jen krisí ministra dra. Rezka. Tato souvisí s postavením ministr-presidenta dra. Körbra k delegaci české a postavením této k němu navzájem. Zprávy některých listů, jakoby se konalo nějaké jednání nebo vyjednávání če- ských poslanců s vládou ve smyslu nějakých transakcí, dlužno dle pravdy a skutečnosti uvésti na pravou míru v ten rozum, že byly a jsou to jen všeobecné rozhovory zcela nezávazné. Jest to již třetí krise, do které dr. Körber zatlačil dra. Rezka. První byla po stanovení definitivního textu jazykových předloh Kör- brových. Druhá byla pro text trůnní řeči. Nynější jsme nahoře vysvětlili. Třeba že dr. Rezek není parlamentním ministrem a není zástupcem klubu českého v kabinetě, jako byl dr. Kaizl, proto přece setrvání jeho v úřadě, krise, ve kterých se ociťuje, a jeho posice v kabinetě vůbec nemohou zů- stati bez následků na postup poslanců českých, a také nezů- stanou. Hlasy listů. Z Vídně, 26. října. Nutno uznati, že listy o vážnosti situace v parlamentě se ne- klamou, třebas by byly překažky pilných návrhů odstraněny. Jenom lidé poměrů ne- znalí, jenom optimisté z povinnosti domnívají se, že všechno jest vyhráno, že všechno je hotovo. Soudní pozorovatelé, rozmyslní politikové ze zkušeností nabytých zvláště posledních letech dokonce nesoudí sangui- nicky, naopak, nejen skepticky, ale i pessi misticky. »Neue Freie Presse«, kterou možno přece pokládati za první hlasatelku
Rezek Körber doktor Kaizl Vídeň Neue Frei Presse
5 article Odpolední vydánn.
Odpolední vydánn. o dr. Körbrovi, má po včerejšku dojem tento: »Věru těžko dosaženo bylo vítězství nad špatnými zvyky, těžko věru dosaženo bylo vítězství nad špatnými návyky zastupitelstva lidu, avšak prospěch, jaký by z toho měl býti, není v žádném poměru k námahám, jaké byly vynaloženy. Jaký to parlament, kterému vyrvati se musí vykonávání jeho fundamentálního práva! Jaké to pokořující divadlo, ukáže-li se, že celé zastupitelstvo velké říše závisí na tvrdo- hlavosti dvou umíněnců a této skoro podléhá Jaký to výhled do budoucnosti, pováží-li se že to, co stalo se včera, může se opakovati z příčiny nejnicotnější každý den!« Vedoucí orgán německé obstrukce mt pravdu. Ale mea culpa, mea maxima culpa. Kdo pak to byl, jenž zavedl tako- vou autokracii několika svévolníků v parla- mentě? Kdo pak to byl, jenž kořil se diktátu několika jednotlivců mezi Všeněmci? Byla to celá německá levice a »N. Fr. Presse« s ní. Jestli tedy skutečně jest takový stav v parlamentě, jak jej »N. Freie Presse« vyličuje — a je takový stav — pak jej zavinila špatná zvyklost, zbujnělá slabostí pravice, zbujnělá tím více slabostí vlád, že několik málo lidí, nepatrná hrstka, dovedla postaviti svou zvůli proti celému parlamentu, že naprostá menšina postavila se proti ma- joritnímu a parlamentnímu principu a že tato buřičská výprava skončila vítězstvím vlastním a pokoře- ním státní autority a sřícením kardinálního požadavku repre- sentativního systém u. »Arbeiter Ztg.« nevidí ve včerejšku žádný úspěch a nijaké dobré znamení pro budoucnost parlamentu. Táže se, zda-li effekt, kterého bylo docíleno s tak velkým napjetím sil, stojí v náležitém poměru a zda-li tak rozervaná sněmovna snese takové Číslo v Praze za 2h a na venkově za 3b Předplaceni a inseráty přijímá administrace v Marianské ulici, číslo 3. a expedice.
Körbr Praha Frei Presse Arbeiter Ztg
6 article
násilné tury. Ve dvou neb třech schůzích byly by se pilné návrhy odbyly bez toho a bylo tedy zbytečno, aby pan Körber působil takovým násilím jako včera. Krise netrvala dlouho, ale dlouho dosti, aby uká- zala světu, v jakém bídném sta- vu nalezá se parlament. »Ostdeutsche Rundschau« ve své úvaze praví, že situace nestala se i přes včerejší udalosti lepší; můžeme státi opět před krisí novou. Ve »Volks - Zeitungu« sděluje účastník předvčerejší konference předsedů klubů levice, že bylo tam již ve čtvrtek pa- trno, že ministerský předseda dr. Körber jest náchylen k nějakému rozhodnutí. Štyrský Hradec a Praha. Z Vídně, 26. října. Obecní zastupi- telstvo štyrskohradecké usneslo se jednohlasně: »Vzhledem k tomu, že nalezá se v rozpočtu na rok 1902 pro král. hlavní město Prahu položka 16 mill. korun k úče- lům obecním, vyzýváme poslance zastupující hlavní město Štyrský Hradec, aby vy- mohli pro něj také podobné státní podpory. Páni konšelé ve Štyrském Hradci, jak se po- dobá, stali se obětí klepů, šíře- ných v různých německých li- stech o rozpočtu letošním a domnívají se, že jest tam pro Prahu položka 16 mill. K. Ve skutečnosti však jest tam položka de- setkráte menší, totiž 1.6 mill. K.
Körber doktor Praha Vídeň Štyrský Hradec Štyrský Hradec Ostdeutsche Rundschau VolkZeitung
7 article Telegraflcké zprávy.
Telegraflcké zprávy. Z Vídně, 26. října. (C.-B.) Císař pro- půjčil továrníkovi Váciavu Jungbau- erovi v Prachaticích titul císařského radys prominutím tax a statkáři Josefu Pekár- kovi ve Všejanech stříbrný záslužný kříž s korunou. Z Vídně, 26. října. (C.-B.) Ministr kultu a vyučování jmenoval mimořádného
Císař Pekár Vídeň Prachatice Všejany Váciav Jungbao
8 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Převrat v »Théätre francais«. Po 14 dnů bylo celé veřejné mínění pa- řížské rozechvěno afférou prvního divadla Francie. Nastal konflikt mezi členy »Théatre francais« a správcem ústavu — z konfliktu se vyvinul rozhodný boj, který skončil vážným převratem v dosavadní vnitřní organisaci ústavu a vítězstvím administrátora divadla Julesa Claretie. Velmi důležité právo členů »Comédie« bylo zrušeno: právo čísti a přijímati hry, za- dané k provozování. Odstraněním známého »Co- mité de lecture« byla podle názoru jedněch zasazena nejslavnějšímu ústavu divadelnímu smrtící rána, dle názoru jiných je to jeho vy léčení z vleklé krise. Událost je zajímavá. Vyvolala bouře, pole- miky a ovšem i četné interviewy. Mají herci právo číst a posuzovati díla básníků? »Mají!« odpověděli někteří autoři. »Nemají«, prohlásili jiní. »Proč by nemohli čísti naše veselohrya dramata osvícení, vzdělaní umělci »Comédle«, sdružení ve zvláštním komitétu? Vždyť v jiných divadlech zadáváme své práce jedině ředitelům a to jsou jako Torel, Samuel, Carré, Antoine, Gemier, bývalí nebo ještě činní herci?« zní úsudek jedněch autorů, mezi nimiž shledáváme jen takové, jimž bývalé »čtoucí komité« přijalo nějakou hru. »Do čeho se pletou ti komedianti? O našich pracích nesmí rozhodovati několik cabotinů«, rozhorlují se jiní básníci, kteří osudnou náhodou skoro vesměs měli potíže s prožluklým ko- mitétem.
Samuel Carré Antoine Gemier Francie Jules Claretie
9 article
Veliká afféra, rozpoutavší zuřivé boje vznikla z nepatrné příčiny. Jakýsi zákulisní bo neznámého autora Schafra s hercem Le Bargym. který inscenoval Schafrovo drama »Král«, spíska celou tu melu. Proslulý reportér »Figara« Jules Huret král interviewu, vyslídil afféru, větřil zvěř, pu stil se na honbu za interviewy a rozeštval autory i herce a konečně ministr vyučování za- kročil a zrušil »Comité de lecture«. Z toho velké roztrpčení mezi herci. Představuji si, jak ty dny bylo hlučno v komediantské bulevardní kavárně, v café de Suěde a jak veselo bylo v druhém táboře v café de Madrid a v café Julien, jež převzaly dědictví bývalé slavné ka- várny Tortoního a kde se scházejí novináři a literáti. Jisto je, že páni herci v »Comité de lecture« počínali si někdy velmi neopatrněa nešikovně. Knížata scény »králové gesta«, jak říká pan Rostand, zacházeli někdy trochu pansky s autory, které dráždila »ješitná nadutost herců- komediantů«. Tito zase neméně snad oprávněně vytýkali pánům od péra »nedůtklivou domýšl vost škrabalů.« Trochu pravdy bylo asi na obou stranách, jak to bývá. Mezi členy »Comédie« jsou právě ti nejdistingovanější umělci, vzory elegantnícha osvícených mužů — a jak známo pravá ele- gance vylučuje ješitnost a domýšlivost. Někteří herci jako Le Bargy osvědčili se nejlepšími spolupracovníky a rádci autorů. Hervien vděčně uznal zásluhu jeho a vě- noval mu své drama »Kleště.« Avšak »Comité de lecture« se několikráte notně zmýlilo. Vrátilo znamenité hry — a při- jalo ubohé slátaniny, jež žalostně propadly. Tak členové »Comédie« mimo jiné zamítli neodolatelnou, skvostnou Capusovu veselohru »La veine« a Lavedanovu nejlepší komedii »Prine d'Aurec«. Naproti tomu přijali několik
Král Figar Jules Huret Rostand Capusův Lavedanův café jít Suěde café jít Madrid Tortoní Comédie Comitý jít lecture Prine d ' Aurec
10 article
her úplně bezcenných. Tak se nahromadilo ně- kolik vroubků, až věc praskla. Ubohá »Comité de lecture« byla vždy před- mětem satir a panfletů nespokojených autorů. Sám Voltaire dal hercům »Comédie« po- cítiti svůj jedovatý vtip. Provedl jim nepěkný kousek. Zadal anonymně tragedii »Právo Pána«, jež byla zamítnuta jako bezcenná a špatně psaná, uboze zrýmovaná. Voltaire pak zadal tutéž práci pod titulem »Miska mudrcova«a pod vlastním jmenem — a byla komitétem jednohlasně přijata. Když Napoleon, jenž byl horlivým přítelem divadla, ve známém moskevském dekretu usta- novil nový řád »Comédie«, uznal též práva členů »Comédie« čísti a přijímati hry autorů. Toto ustanovení bylo nyní zrušeno následkem rozhodnutí ministra vyučování Leyguesa. Členové »Comédie« protestovali proti po- rušení svých práv. Jejich protest, tištěný v žur- nálech, zní mírně a vážně. Zcela jinak, nežli si jej představovala ohnivá paní Sarah Bern- hardtová, která vybízela své kollegy z »Comé- die« k nejkrajnějšímu odboji a ke vzpou řel Od nynějška pan Jules Claretie má jedině právo rozhodovati o osudu žádaných her. Jean Richepin napsal pohřební řeč ve »Fi- garu«: »Nebožtík komité«, ale neoplakává příliš pohřbené komité a prohlašuje, že v divadle uznává jediný regim a to: absolutní mo- narchii. Larroumet, nástupce Sarceyův v »Tempsu«, bystrý, duchaplný a moderní kritik divadelní, postavil se na stranu herců. »Comédie francaise« tak, jak existovala o 21. října 1680, je pohřbena. Potlačení komitétu čtoucího, odnětí societairům práva voliti si hry, jež provozují, znamená radikální převrat v sta- rém domě«, napsal kritik »Tempsu« 14. t. m.
Voltaire Comédie Misek Napoleon Sarah Bern Jules Richepin Comitý jít lecture rý dům