ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 5 00e64a90-7135-11dc-a54e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 5
Chunky — 30 celkem · entity: person 49, place 61, org 13, work 6
1 masthead
1. července 1904
2 masthead
Číslo 180.
3 masthead
NÁRODNI LISTY
4 masthead
Strana 5.
5 article
president vídeňský nezakázal českou so- kolskou slavnost ve Floridsdorfu. Úřady tedy tuto slavnost povolily, bude se tudíž konati. Zákaz české slavnosti byl by nej jednodušším, nejpřirozenějším a nejnevinnějším rozřešením této záležitosti, která způsobuje ne- smírné rozechvění. Příčína třenic byla by zpro- vozena se světa a oprávněným národním tužbám a požadavkům německého lidu bylo by vyho- věno způsobem zcela spravedlivým. Ale ne Česko-národním šovenům uděluje se právo, které pro všechny Dolnorakušany jest políčkem a jako takový bude pocítěno. Jakého rozsahu nabyla celá tato afféra, toho důkazem jest, že včera konala se tady porada, které účastnili se zá- stupcové všech německých stran na říšské radě. Usneseno, setrvati na německé vzdoro- slavnosti 3. července stůj co stůj. Kdyby česká štváčská slavnost odložila se na 10. buds také toho dne v německé slavnosti pokračováno, a kdyby česká štváčská slavnost se konala 17. července, bude se pokračovati v německé slavnosti také ještě 17. července. 3. července bude se konati politická schůze všech německých stran ve Vídni. Na ní promluví za každou německou stranu jeden řečník, aby takovým srozumitelným způsobem dala se na jevo soli- darita veškerých Němců.« Týž list oznamuje. že na německé slavnosti chystá se veřejné cvi- čení s »kužely«, klada důraz na slo vo skužely«. Pronásledování Poláků v Prusku. Z Vídně, 30. června. »Deutsches Volks- blatt« oznamuje z Berlína, ze spolehlivých prý pramenů, že pruská vláda prostřednietvím za hraničního úřadu berlínského na přislušných místech vídeňských podala protest proti tomu, že rakouské úřady povolily pruským Polá- kům na haličské půdě minulou neděli velezrádné prý projevy proti kolonisačnímu zá konu pruskému.
Němec Vídeň Prusko Berlín Deutsches Volk
6 article
Srbsko a Černá Hora. ša. Z Kruševce, 30. června. Král Petr a kníže Nikola zaslali si při odhalení kosov ského pomníku navzájem telegramy. Kníže N- kola telegrafoval, že v duchu dli na slavnosti a že doufá, že srbský národ sjednoceností bu doucně napraví, co nesjednoceností Srbů na Kosově bylo ztraceno. Král Petr odpověděl že obklopen tisíci věrných Srbů, děkuje knižet za pozdrav, jejž král i národ s radost uvítali. Bulharský kabinel. II. Ze Sofije, 30. června. Ministr vojenstv Savo v prohlásil, že výnos proti dovolené vo- jáků, na kterém usnesla se ministerská rada, může býti zrušen jen knížetem. Doufá se, že kníže hned po svém návratu neshody v mini- sterstvu vyrovná. Neshody v anglické straně unionistů. w. Z Londýna, 30. června. »Standard- sděluje, že včera učiněn další krok k rozpadnuti unionistické strany. Liberal Union Club radil se o návrhu, mají-li se do Chamberlainova nově ustaveného klubu Liberal-Unionist Council vy- slati delegáti. Přívrženci svobodného obchodu se opřeli tomuto návrhu, uvádějíce, že značí zjevné podrobení klubu Chamberlainově ochranářské politice, ale návrh byl přes to schválen 108 hlasy proti 64. Odpůrci Chamberlainovi opustil pak místnost a založili si nový klub.
Petr Nikola Srba Chamberlainův Chamberlain Srbsko Černá Hora Kruševac Sofijá Sava Londýn Liberal Union klub LiberalUnionist Council
7 article Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře Z Vídně, 30. června. (C.-B.) Cisař přijsl odpoledne ve zvláštní audienci nového čínského vyslance Jenčana, jenž mu odevzdal své pověřovací listy. V Pošachu zemřel dv. r. Gustav Hem- pel, professor vysoké zemědělské školy ve Vídni. Uherská sněmovna. Z Pešti, 30. června. (C.-B.) Mezi spisy došlými poslanecké sněmovny je přípis min. předsedy o panovníkově ustanoveňí k v oty na jeden rok. Posl. Ugron, Olay a Polony i žá- dali, by se císařské rozhodnutí dalo na jednael pořad. Min. předseda hr. Tisza poukázal k tomu že ono rozhodnutí je právoplatným a nemůže se věcně měniti. Nemá ostatně co namitat, aby se posoudilo se stanoviště ministerské zodpověd nosti. Sněmovna usnesla se, že přípis dá se vy tisknout a svým časem dá se na jednací pořad- Potom pokračovalo se v rozpočt o v debatě. Posl. Pinter (nár. strana) odůvodnil své votum nedůvěry ministerstvu a odmitaje roz počet, přimlouval se za resolučn í návrh Apponyův. Min. předseda hr. Tisza konstatoval s povděkem, že uvažovaly se již věci pro zemi důležité. Rozebrav vývody posl. Horanszkého malostatkářské otázce, zastavil se u Viktorisovy řeči o národnostní otázce v horních Uhrách. Litoval, že tamní orgány obou církví v ohledu vlasteneckém nekonají vždy svou povinnost. Stát má v tom oboru málo práva přímo zakročovati.
Gustav Hema Posl Tisza Pinter Viktorisův Vídeň Pešť horní Uhry vysoký zemědělský škola
8 article
Vlastenecké úkoly musí tam plniti v přední řadě církve římsko-katolická a evangelická. Státní moc je bude v jejich snahách horlivě podporo- vati a vyhubí s neúprosnou přísností každý ne- vlastenecký živel. V tom záleží podstata úkolu odstraniti společného nepřitele maďarského státu a jeho jinojazyčných spoluobčanů Pro všechny malé národy, jež žijí v této části Evropy, jest hlavní podmínkou jich vývoje a zachování jieh zvláštního etnografického rázu, pouze trvání posilení maďarského státu. (Pochvala v pravo.) Avšak nesmíme pouštěti se zřelele, že všechna naše politika a přísnost nesmí směřo- vati proti valným massám národností, nýbrž pouze štváčským živlům, jež je svádějí a n nás štvou. Tento stát byl zbudován maďarským národem, on mu dal jeho individuální ráza proto musí míti národní ráz a kulturní politiku. Při tom všem maďarský stát nesmí potlačovati svou silou a mocí jinojazyčné občany, olupovati je o jejich řeč, jež jim maďarský zákon slavně zaručil. Revise národnostního zákona není třeba. (Hnutí v levo) Cíle dosáhne se vládními a zá- konodárskými opatřeními. Jimi odstraní se ne- vlastenecké a vlasti nepřátelské štvanice a za- vede se státní dozor ve všech veřejných insti
Evropa
9 article
tucích. V tom ohledu poukazuje na osnovu nového zákona o lidových školách, jež je zna- menitým pokrokem, aniž by zkracovala opráv- něné zájmy národností. Druhým úkolem je re vise příslušných ustanovení trestního zákonníku Tato otázka musí se řešiti velice prozřetelně S nynějším trestním zákonníkem stát ničeho nesvede proti nájezdům a štvaní. Vláda postarala se o zostření článků tak, aby stíhaly pouze podrývání státu a společnosti. Úherská vláda — domnívá se hr. Tisza — měla ze všech evrop ských států nejméně moci k trestání podryvné činnosti. Maďarský stát musí vyvinouti v oboru státní policie činnost mnohem intensivnější Avšak na druhé straně naši jinojazyční spolu občané musí pociťovati vládní péči v poctivé vhodné správě.
Tisza
10 article
Naproti Apponyově řeči proti rozpočtu do- vozuje, že ony příznaky aa zjevy pocházejíz dob Szellova kabinetu, a ve vojenských poža- daveích 950 mill. K jest obsažena jen skrovná čásť nových požadavků. Diví se, že tak vyni- kající člen liberální strany, jenž — jako hr. Apponyi — podporoval opatření a předlohy Szellova kabinetu, posuzuje tytéž předlohy velkými obavami, kdy Szellovo ministerstvo je vystřídáno nynějším kabinetem. Totéž platí také o položkách eivilní listy, jež předložil rovněž Szellův kabinet. Dále zastával se řečník XXX. zákonaz r. 1899. Kdo jsou zodpovědni za osud země. musí dbát, aby hospodářská politika, v zákoně složena, byla uskutečněna a přiměřena změně- ným hospodářským poměrům. Toho cíle do- sáhne se. Vyjednávání s cizími státy provede, smlouva uzavře se a nabude platnosti jen tehdy, vyřídí-li se dříve mezi oběma státy říše celý komplex vnějších otázek a také celní tarif. Hospodářský cil zabezpečíme tím, že při vyjednávání obchodních smluv bude základem osnova celního tarifu, jenž vyhovuje úplně institucím, složeným v XXX. zákoně z r. 1899. (Ustavičný hluk. Posl. Lengyel je volán k pořádku pro hlučné výkřiky.) Vláda by ráda, by se otázka ta rozřešila také formálně úplně správně a zákonně. Proto podala před několika měsíci předlohu, v níž žádá za zákonné zmoe- nění k zahájení a vedení vyjednávání. Uzná- vám, že je to mimořádná situace a vláda angažuje velice svou vlastní zodpovědnost, za- hajujíc vyjednávání dřív než tento zákonje vyřízen a přijat.
Apponyův Szellův XXX Posl
11 article
Páni poslanci ptají se stále, co stane se, bude-li se parlamentní vyřízení vyrovnacíeh předloh v Rakousku setkávati s ústavověrnými nesnázemi. Na to mohu odpověděti tolik, že není interesem vlády, ale národa, abychom za- chovali si úplnou svobodu pro dobu, kdy se bude jednat o tolika důležitých hospodářských zájmech této země. Myslím, že si zachováme v každém ohledu svobodné pole pro volný projev mínění maďarského národa. (Pochvala v pravo.) Většina sněmovny je pro společné celní územi a dokud své přesvědčení nezmění a dokud bu- deme souditi — však naskytne se příležitos podporovati to i důvody — že zavedení samo- statného celního území by ohrožovalo teď velice důležité hospodářské zájmy této země: vyna- snažme se provésti, co považujeme za dobre v zájmu země, používajíce svrchovaných zákono- dárských práv, jež zákon zaručuje maďarskému národu, jichž sříci se nemůže a jež nelze vy- mluviti nižádným strojeným vykládáním zákona (Hluk na krajní levici.) Vláda snaží se, aby co možná záhy dostála všem svým slibům. Předloha volební opravy bude podána sněmovně, jak to jen bude možná. Posl. Gabanyi: Budou volby v říjnu Min. předseda hr. Tisza: Nebude-li toho politická situace naprosto vyžadovati, nebudou se konati volby před skončením nyněj- šího cyklu. Kabinet vynasnažuje se vše možně, aby zlepšil politické i hospodářské po měry země. Porovnává dřívější situaci při na- stoupení vlády s nynějšími poměry a konečně doporučuje rozpočet. (Dlouhotrvající pochvala, eljenování a potlesk, mnozí poslanci gratuluj předsedovi ministerstva.) Debata byla potom přerušena a odročena na zejtřek a schůze skončena.
Posl Rakousko Tisza
12 article
Dozvuky Dreyfusovy afféry. Z Paříže, 30. června. (C.-B.) K zatčen podplukovníka Boilina a setníků Franeoi s a Marechala sděluje socialistická »Huma- nité«: Setník, vyšetřující afféru D'Autrichovu provedl včera konfrontaci všech tří těchto dů- stojníků. Při výslechu setník Francois doznal. že v knihách jmenovaný Austerlitz jest setník Marechal, který pak se přiznal, že obdrže 25.000 franků, prohlásil však, že peníze tyto roz dal různým agentům zpravodajské kanceláře O pravdivosti tohoto prohlášení se však pochy buje, proto že z kvitance podepsané Prziborow- skym vysvítá, že ke konci srpna 1899 obdrže od generálního štábu 25 000 franků několik dn před tím, nežli Czernucki, s nímž Prziborowski se stýkal, vyslechnut byl vojenským soudem v Rennesu. V pokladních knihách jest výplata těchto 25.000 franků zúčtována, ale původní datum bylo vyškrabáno a jiným nahraženo, patrně proto, aby zatajila se souvislost výslechu Czernuckého a výplaty 25.000 franků Prziborow skému. Nacionalistické časopisy provázejí včerejš zatčení důstojníků velice ostré kritice. »Gau lois« píše: Marechal obd. žel v srpnu 1899 od tehdejšího chefa generálního štábu Delau- nea obnos 25.000 franků, aby dal jej Rakušanu nazývanému Austerlitzem, který má význačné aktivní postavení a zároveň jest ve službách fran- couzského vyzvědačství a sice za důležité listiny. Marechal, který k výplatě tohoto obnosu musi zajeti do ciziny, vydal na něj kvitanci. Když tato vložiti se měla do pokladny, selník D'Autri- che se přepsal, chybu vyškrabal a vepsal pak jméno Austerlitz. Celý postup byl prý zeela správ- ným. Spisy, za které Austerlitz 25.000 franků obdržel, jsou uschovány.
Dreyfusův Boilin Franeoi Marechal Francois Austerlitz Czernucký Rakušan D Autri Paříž Huma Gao Delau
13 article
Franko-siamská smlouva. Z Paříže, 30. června. (C.-B.) Včera večer podepsán v ministerstvu zahraničných věcí do- datečný protokol k franko siamské smlouvě ze dne 13. února, jímž se smlouva doplňujea v některých částech vysvětluje. Pruský sněm. Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Poslanecká sněmovna přijala ve 3. čtení definilivně kolo- nisa ční záko n pro polské kraje. Z německé sněmovny. Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Sněmovna poslanců zahájila poradu o novele k osad- nímu zákonu. Polský poslanec dr. Nicer ski protestuje za velkého hluku ve sněmovně že ministr vnitra polské snahy označil za ne- přátelské pruské monarehii. Ministr Hamme stein prohlašuje: Nechceme Poláky zničiti, jak řečník právě pravil, ale chceme z nich vychovati loyalní občany. V Haliči konala se protestn schů ze za řízení pruského poslance. Co jest Polákům v Haliči do našich zá konů? My se do rakouských záležitosti nemí- cháme a můžeme proto také žádati, abyse Poláci rovněž do našeho zákonodárství nemí- chali. To dokazuje, jak jest třeba silných zbrani. (Pochvala a odpor.) Dr. Bachem praví: Odmítneme zákon, protože jest protiústavní m. Programem liberalismu jest ústava. Jak počínají si však národní liberálové? Cítíme se ještě dnes být ústavní stranou, jsme ji a jí také zůstaneme Předlohu, u které účel posvěcuje prostředky odmítneme.
doktor Nicer Polák Bach Franca Paříž Berlín Hamm Halič
14 article
Ministr spravedlnosti Schönstedt praví, že jedná se o vnucený boj, který se musí provésti a který vláda v souhlase s většinam obou sněmoven zemského sněmu dle práva říše a země považuje za připustný. (Pochvalaa odpor.) Posl. Cassel (z lidové svob. strany) od- poruje tvrzení Schönstedta a národního liberála Glatzela a prohlašuje, že jeho strana velkopolské agitace lituje. Smíření mezi dvěma národy ne- docílí se útisky, nýbrž činy kulturními. Minist Schönstedt odpovídá, že výtka, že se ne- použilo kulturních prostředků, vlády se netýká. Debata pak skončena. Posl. Korfanty v osobní poznámce praví, že ministr jej obvinil z velezrády, jelikož mluvil na schůzi, uspořádané na haličské půdě.
Posl Cassel Schönstedt Glatzel Minist Schönstedt
15 article
Stalo se tak proto, že hornoslezští Poláci v hor- noslezském průmyslovém okresu nemohli pro schůzi nalézti žádného sálu. Návrh Dziembow- ského k § 13., by upustilo se od svolení k usí dlení, jedná-li se o dědictví, se zamítá. K § 13. b, který žádá povšechné svolen k usazování, mluvili posl. Heisi g ze středu, kons. Hezking, Faltin a Korfanty, načež debata skončena a schváleny § 13— 19. K § 20. navrhl posl. Strombeck, by po- čínal slovy: »Kdo proti ustanovením zákona zahájí stavbu budov, dokud neobdrží k tomu osadního svolení, pokutuje se až 100 markami, nebo se trestá vězením. «: Proti tomu vyslovil se vládní komisař návrh pak zamitnut. Ostatní čásť zákona schvá- lena beze změny. K celkovému hlasování podal střed návrh, by se provedlo po 22 dnech a by se o tomto návrhu hlasovalo dle jmen. Návrh zamítá se 203 proti 109 hlasům. Návrh zákona schvaluje se pak ve 3. čtení. Sněm se pak odročil d o 18. říjn a. Osobní z Německa. Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Hlavní konsul peštský, legační rada Below- Sehlattau dostal titul a hodnost mimořádného vyslancea jmenován tajným legačním a přednášejícím radou v zahraničném ministerstvu.
Polák Heis Korfant Německo Berlín BelowSehlattau
16 article Angltcký parlament.
Angltcký parlament. Z Londýna, 30. června. (C.-B.) V doln sněmovně odpověděl státní místolajemník min. vojenství, že v roce 1904—05 bude pro Indi zřízeno 22 bateril nových děl. Vláda zamýšli pro anglické vojsko v roce 1905—06 zříditi 64 baterie a v roce 1906 —07 76 baterií.
Ind Londýn
17 article Národní hospodář.
Národní hospodář. Telegrafické zprávy hospodářské. Veřejné dodávky. Z Vídně, 30. června. („N. Fr. Presse“. Subkomitét průmyslové rady, dosazený k upra- vení otázky veřejných dodávek, konal dnes schůzi, které účastnili se mimo jiné též expert řed. Karel Bondy, Kamil Friedmann Kamil Ludwig a Sehuster. Byla učiněnu řada usnesení, z nichž nejdůležitější jest, že př stanovení terminu k dodání má se k tomu při- hlížeti, aby podané nabídky byly řádně přepo- čítány a náležitě připraveny. Při tom má býti sta- novena pro menší dodávky lhůta nejméně 14denní, při větších dodávkách lhůta 4 neděí po uveřejnění offerty. Lhůta k zadání dodável má býti, pokud možno, zkrácena a nemá trvat přes 14 dní, ve výminečných případech přes 6 noděl. Berní výhody pro průmyslové závody. Z Vídně, 30. června. Zvláštní komitét, do- sazený ministerstvem financí k průpravným pra- cím pro zákonné provedení berních výhod prů- myslových závodů, zpracujících cukr, zaháji své práce. Navštívil některé velké továrny, ve kterých se konservuje ovoce, aby seznal, jaká kontrolní opatření provésti se mají proti zlo- řádům. Komitét zamýšlí navštíviti ještě jiné to- várny. V létě vypracována bude příslušná osnova zákona. Filiálka bankovního spolku vídeňského ve Lvově. Z Vídně, 30. června. Zejíra otevře vídeňský bankovní spolek ve Lvově filiálku, po několika nedělích pak filiálku v Černovcích. Kapská půjčka. Z Londýna, 30. června. (C. B.) Westmin sterbank vyzývá k úpisu 3lgprocentní vládní půjčky Kapské osady v obnosu 3 mill. lib.št Emisní cena obnáší 95. Upisování skončí nej déle 6. července.
Bond Friedmann Kamil Ludwig Sehuster Vídeň Lvov Černovec Londýn Subkomitét průmyslový rada
18 article
Insolvence. Z Vídně, 30. června. Zdejší firma hedváb nická Ignác Zweig ohlásila před několika nedě lemi insolvenci. Dluhy činí asi 219 mill. korun Snahy firmy setkávaji se s velkými nesnázemi poněvadž někteří věřitelé žádají velikou kvotu nebo úplné zaplacení svých pohledávek. Jes pravdě podobno, že věc uspořádána bude jen nuceným narovnáním. Dividendy. Z Pešti, 30. června. (C.-B.) Ake. s po lečnost petrolejní raffinerie usnesla se v dnešní valné hromadě na výplatě 15proe dividendy z čistého zisku 1,270.724 K. Na nový účet převede se 169.813 K. Ve včerejší IX. valné hromadě uherské akc. společnosti pro říční a parn plavbu námořskou přijat návrh ředilel stva, dle něhož ustanovena 9 K dividenda pro r. 1903. Uherská zbrojovka a vojenské objednávky. Z Pešti, 30. června. Pověsti v poslední době rozšířené, že uherská zbrojovka dostala velké objednávky pro společnou správu vo- jenskou, anebo že jsou tyto objednávky blízké, prohlašují se na kompetentních místech zcela bezpodstatnými. Obchodní smlouva s Italii. Z Vídně, 30. června. Večer odjeli rakoušt delegáti ke konferencím o rakousko-italské ob- chodní smlouvě do Říma. Zejtra odjedou de legáti pešťští. Konference počnou v úterý.
Zweig Jes Ake Vídeň Pešť Řím Italia
19 article
Zprávy z Chorvatska. Ze Záhřeba, 30. června. Kn. Krafft Hohen- lohe Oehringen koupil naftové doly domijské z 5,200.000 K. — Německá báňská společnost »Germania« najala na 25 let železárny a doly na měď v Rudci poblíže Záhřeba a počala již dolovati. — V Záhřebě založen klub průmysl- níků, který vytkl si za účel podporovati prů mysl, zvláště podniky báňské v Chorvatsku. Nová rafinerie olejů v Německu. Z Vídně, 30. června. Rakouští majitelé to- váren na surový olej zamýšlí pod vedením naf- tové průmyslové společnosti, založené úvěrním ústavem, zříditi v Německu rafinerii, která by zpracovávala výhradně haličskou surovinu. („N Fr. Presse“.) Železářský trh americký. Z Nového Yorku, 30. června. V železe na- stalo smýšlení poněkud lepší, ale poměry suro- viny zhoršily se následkem vyhasnutí několika pecí. Kupci suroviny počinají si zdrželivě. Z Nového Yorku, 30. června. (Reuter.) Schwab vzdal se prý ředitelství ocelářského svazu a jeho nástupcem stane se P. Snyder. Ústřední trh ve Sv. Marxu. Z Vídně, 30. června. (Tlf. zpr. » N. L.«) Zpráva od 27. do 30. června. Na trh s hově- zím dobytkem dopraveno o 499 kusů méně nežli předešlého týdne, ale přímé objednávky řezníků klesly zároveň o 283 kusy. Nabídka nemohla uhraditi spotřebu. Smýšlení bylo pevné, zejmena odpoledne, kdy poptávka se sesílila, aby mohla býti uspokojena jen částečně. Pro- davači docílili bez odporu vyšších cen. Dostavili se také četní kupci z venkova, ale pro silné stoupnutí cen mohli jen málo koupiti. Čilá po- ptávka byla po tučných volích z moravských českých továren a ceny jejich zdražily se o 1 až 2 K.
Krafft Schwab P Snyder Chorvatsko Záhřeb Německo Vídeň Nový York N Francie Reuter ocelářský svaz
20 article
Stejného úspěchu doeílili voli první ja- kosti. Uherští voli první jakosti podražili o 2k Po zboží prostřední jakosti, zejmena haličském, byla velmi čilá poptávka a ceny stouply o 2 K. odpoledne až o 4 K na 100 kg. Také po leh- čím zboží byla čilá poptávka za ceny o 2—4 k Na trhu s býky, slaběji obeslaném, udržely se vysoké ceny z předešlého týdne. Lehčí býci podražili při rychlém odbytu o 2 kor., těžší bůvoli o 1—2 K. Drobný dobytek při čilém obchodu získal 2 K na 100 kg. Z příhonu, v v němž byly 23 kusy z Čech a 137 z Uher, prodány 3052 kusy pro Vídeň, 425 pro Dolní Rakousy, 43 do Čech, 98 na Moravu, 22 do Horních Rakous, (14 do Solnohradska, 34 do Štyrska, 3 do Uher a neprodáno zbylo 29 kusů. Na vepřový trh dopraveno o 1487 vepřů na maso méně. Smýšlení obchodu s tučnými vepři bylo pevně a ceny podražily o 2 haléře na kg; těžší tuční vepři zlepšili se o 1 haléř. V pod- svinčatech následkem slabšího příhonu byl čilý obchod a ceny se zlepšily o 4—6 hal. na kg.
Čechy Uhry Vídeň Dolní Rakousy Morava Horní Rakousy Solnohradsko Štyrsko kg
21 article
Neprodáno 136 tučných vepřů a 211 podsvinčat. Na trh s ovcemi přihnáno o 300 kusů méně, ale dostavilo se také méně kupců z Čech, nebot hradili spotřebu většinou v Pešti. Smýšlení bylo klidné a v celku zachovány ceny z předešlého týdne. Do Čech nalo ženo asi 360 ovcí. Na trh s telaty přivezeno o 761 kus více. Smýšlení bylo mdlé a živá telata při zdlouhavém obchodu zlevněla o 4 h na 1 kg. Telata zabitá měla chabý obchod a zlevněla o 1—10 hal. na 1 kg. Ceny zabitých vepřů se nezměnily. V za- bitých oveích a jehňatech byl obchod nepatrný beze změny cen. H. Z Paříže (la Vilette), 27. červn (Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee. Příhon 14.347 oveí. Obchod byl při pevných posledních cenách čilý. Neprodáno zůstalo málo Znamenaly: francouzské ovce od 90 do 112 cent. africké 85 do 95 cent. za půl kg. masné váhy Přímý dovoz do jatek až do 27. t. m. činil 12.279 kusů; v nich zůstalo dne 26. t. m. 1705 kusů.
Čechy Pešť Paříž kg cent
23 article
st. Z Pešti, 30. června. (Zvl. tlgr. »Nár. Listů«.). Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů o 10—15 h levněji. Platila: pšenice tisská 79 kg K 9.25, 78.5 kg K 9.—, stolno-běle- hradská 79 kg K 8.80, 76.3 kg K 8.70. peštská 80 kg K 9 10,.77 kg K 8.90, 76 kg K 8 65, banátská 78 kg K 8.85, srémská 78 kg K 8.7713, zemunská 75.5 kg K 8..35, srbská 76.5 kg K 8.—; žito (— 10 h) K 6.10 až 6.30; ječmen (— 5 b) K 6.05; nový srb- ský na červenec-srpen K 5.55 až 5 60); ku- kuřice (— 5 h.) K 5.20 až 5 10; ove (— 5 hal.) 5 90 až 6.—; řepká nová K 1005—10.10. Terminový obchod byl mdlý n příznivé zprávy o žních. K večeru znamenala: pšenice na říjen 8 66, žito na říjen K 6.50, oves na říjen K 5.94, kukuřice na červenec K 5.10, n srpen K 5.24, na kvělen 1905 K 5.47, řepka na srpen K 10.20. Plodinový trh byl bez odbytu změny Počasí pěkné. Z Liverpoolu, 30. června. (Závěrek.) (4 hod 10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý voz —— žeků. Middling loco 0.—. Americké dodávky na červen 0.—, 0.—, na šerven-červenec 5.78, na červenec-srpen 5.74, 0.—, na srpen-září 5.61 0.—, na září-říjen 5.35, 0.—, na říjen-listopad 5.22 0.—, na listopad-prosinec 5.17, 0.—, na prosinec- leden 5.1b, na leden-únor 5.14, na únor-březen 5.14, 0.— Smýšlení povolné. Z Nového Yorku, 30. června. (Zvláštn telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní bursa. Smýšlení na dnešní plodinové burse stálé. — Znamenala: pše- nice na červenec 893/s, na září 85 1/4, kukuřice na červenéc 531/8, eukr (Fair Muscovados.) 37/1e, bavlna 10.85 Závěrečné smýšlení na peněžním trhu slabé.
Platil Pešť Liverpool Nový York kg
24 article
Obchod německo-rakouský. B. Neobyčejně markantně zračí se tento moment závislosti na Německu i ve strojnictví. Jde tu téměř o případ typický. Není tomu dávno, co jsem měl příležilost o stavu strojnického průmyslu hovořiti s jedním předním če- ským chefingenieurem. Rozmluva otáčela se přiro- zeně kolem kritického postavení průmyslu tohoto, leč názoru, že příčinu krise nutno jen hledati v po- kleslé konjunktuře průmyslu vůbec, uvedený znalec ostře odporoval. Zřel příčiny krise zvláště ve dvou momentech: v nedostatku specialisace jednotlivých závodů a v poměrné nesamo- statnosti našeho strojnictví. „Pracujeme — až na některé výjimky — s očima upřenýma na Ně- mecko. Jaký zvrácený postup! Jest potřebí především rozhlédnouti se doma a průmysl přizpůsobovali potřebám a podkladům domácím.“ A hned uváděl řadu případů. Přesvědčivých. V prvěm směru — c do specialisace — razí konvence českých strojíren bohdá dráhu lepšímu vývoji. Že každý závod není s to, aby pracoval všecko, že snahou po všestran- nosti zvyšuje neobyčejně regii a že se při nejlepší vůli nemůže propracovati k dokonalosti, jest až příliš jasným faktem a uvědomění jeho zaplatily strojírny hodně draze. Ve směru druhém pole pracovní dosud velmi málo obděláno. Jsou silné a slibné náběhy k obratu, ale potřebují prohloubení a opory. Té jim dnešní stav obchodně-politický dává málo. Ve strojnickém průmyslu učinilo Německov posledních dvaceti létech netušených po- kroků. Jeho hlavním odbytištěm jest domácí trh,“) nicméně se ale 25% veškery výroby vyváži. Poměr vývozu a dovozu jest takovýto (v mill. marek):
Německo
25 article
1899 1900 1901 vyvezeno . . . . 177.97 215.89 202 08 dovezeno . . . . 65.68 96.75 68 03 tedy veskrze příznivý. Strojnictví německé co do zahraničného obchodu jest neobyčejně aktivní a jeho vývoz jest v nepopíratelném vze- stupu. Z domácího trhu jest cizí soutěž téměř ve- skrze zatlačena. Jedině textilní stroje a zemědělské stroje jí ještě vysazeny. Hlavním dovozcem oněch jest Anglie, těchto severoamerická Unie. Leč i zde uplatňuje se moc domácího silného rozvoje. Strojů tkalcovských vyváží dnes Německo více než dovážíi v tomto směru jde vývoj k lepšímu. Vytlačiti zbý- vající soutěž a posilovati nadále vývoznosí v tomto oboru, toť úkoly hospodářské politiky německé, jež německý celní tarif pině chápe a jimž se plně pod- řizuje. Německý vývoz strojní obrací se zvláště do Ruska, Rakouska a Švýcar; do Ruska vyváží Ně- mecko skoro veskrze stroje zemědělské, do Rakouska průmyslové. Velikou úlohu v tomto dovozu hraje ovšem okolnost, že německý kapitál z říše v ra- kouských podnicích průmyslových — soukromýchi společnostních sílně zastoupen a že přirozeně nezai pomíná na povinnosti k průmyslu vlasti. Vývozní a dovozní poměry rakou- ského průmyslu strojnického vůbee naproti tomu znázorněny těmito následujícími čísly (v tisících korun):
Anglie Německo Rusko Rakousko Švýcary
26 article
vývoz r. 1895 9.76 45.62 1893 9.37 42.71 1897 12.96 39.47 1898 17.98 43 93 1899 23.68 46.75 1900 32.83 52.63 1901 29.46 43.12 1902 20.73 44.75 1903 24.16 4921 Speciálně co do našeho styku obchodního s Ně- meckem v oboru strojnictví jeví se v uvedeném období tento obraz (v mill. korun): dovoz 26.55 25.72 24.67 25.60 26..90 30.47 27 03 27 49 30.80
28 article
vývoz 1.62 1.76 2.10 2.36 2.50 3.43 2.06
29 article
r. 1895 1896 1897 1898 1899 1900 1901 1902 1903 2.96 Passivita naše jest tedy v obou směrech patrna na prvý pohled. Pevná posice německého strojnictví na našem trhu jest tím zřejmější, že doba po- klesu konjunktury a značné nezaměst- nanosti strojíren našich přinesla ně- meckému strojírenskému vývozu k nám oslabení jen nepatrné (v r. 1901) a pře- chodné (r. 1902 a 1903 vykazují zlepšení). C se jednotlivých druhů strojů týče, tkví těžisko ně- meckého strojnického dovozu k nám: v šicích strojích, textilních strojích, strojích kovy obrábějících, elektro- technických a pod. Za tohote stavu věcí nepřekvapuje, že máme odvětví, kde domácí strojni- cký průmysl k vyššímu významu aní se nepozvedl. Na při: textilní stroje. Jich do- voz činil od r. 1898—1903 v lisících kor.: 9.666, 9.637, 14.611, 9.326, 10.918, 11.306 čili jinými slovy: dobu úspěšného rozvoje textilního prů- myslu v Rakousku využil ciží strojní průmy sl. Vím, že se může namítnouti, že textiln průmysl a zvláště bavlnářský odkázán v zájmu po- kroku na vyspělé strojnictví odborné v Anglii a z části v Německu. Námitka platí jen z nepatrné části. K výrobě mechanických stavů odhodlal s průmysl strojnícký této říše teprve v nejnovější době.
Rakousko Anglie Německo
30 article
Důsledkem toho jest, že dovoz měchanických stavů klesl s 4.76 r. 190C na 1.01 mill. kor. r. 1903.A při tom ohlašuje se právě v posledních dnech ne- obyčejné zdokonalení automatického stavu, jenž jest mnohem účelnějším stavu Northropova. Jen začíti tedy třebal Při zvýšené agilnosti rakouský průmysl strojnický a speciálně průmysl tento v zemích českých budoucna báti se nemusí. Léta krise oslabíla sice poněkud jeho výkonhost a poslední odhad ceny jeho produkce za 1901 (150 mill. K) asi o něco poklesl. Přechodně za- jisté; jen nutno víče věnovati zření průmyslu u nás. Rakousko a zase speciálně země české číní na poli zprůmyslnění značné pokroky; proč nevyjádřiti ten- dence tohoto vývoje přizpůsobenou produkcí stroji- renskou, proč neprodukovati stroje, dané domácími poměry? Rakouský strojnický průmysl má ovšem velmi nebezpečného nepřítele: v průmy slu žele z ář- ském. Průmysl tento jest, jak známo, průmysiem nejpronikavěji organisovaným. Jeho kartel jest typem *) Ohledně bližších dat viz »Die Störungen im deutschen Wirthschaftsleben« sv. třetl.
Northropův Rakousko mill