1
masthead
1. července 1904
5
article
president vídeňský nezakázal českou so-
kolskou slavnost ve Floridsdorfu.
Úřady tedy tuto slavnost povolily, bude se
tudíž konati. Zákaz české slavnosti byl by nej
jednodušším, nejpřirozenějším a nejnevinnějším
rozřešením této záležitosti, která způsobuje ne-
smírné rozechvění. Příčína třenic byla by zpro-
vozena se světa a oprávněným národním tužbám
a požadavkům německého lidu bylo by vyho-
věno způsobem zcela spravedlivým. Ale ne
Česko-národním šovenům uděluje se právo, které
pro všechny Dolnorakušany jest políčkem a jako
takový bude pocítěno. Jakého rozsahu nabyla
celá tato afféra, toho důkazem jest, že včera
konala se tady porada, které účastnili se zá-
stupcové všech německých stran na říšské radě.
Usneseno, setrvati na německé vzdoro-
slavnosti 3. července stůj co stůj. Kdyby
česká štváčská slavnost odložila se na 10.
buds také toho dne v německé
slavnosti pokračováno, a kdyby česká
štváčská slavnost se konala 17. července, bude
se pokračovati v německé slavnosti také ještě
17. července. 3. července bude se konati
politická schůze všech německých
stran ve Vídni. Na ní promluví za každou
německou stranu jeden řečník, aby takovým
srozumitelným způsobem dala se na jevo soli-
darita veškerých Němců.« Týž list oznamuje.
že na německé slavnosti chystá se veřejné cvi-
čení s »kužely«, klada důraz na slo vo
skužely«.
Pronásledování Poláků v Prusku.
Z Vídně, 30. června. »Deutsches Volks-
blatt« oznamuje z Berlína, ze spolehlivých prý
pramenů, že pruská vláda prostřednietvím za
hraničního úřadu berlínského na přislušných
místech vídeňských podala protest proti tomu,
že rakouské úřady povolily pruským Polá-
kům na haličské půdě minulou neděli
velezrádné prý projevy proti kolonisačnímu zá
konu pruskému.
Němec
Vídeň
Prusko
Berlín
Deutsches Volk
6
article
Srbsko a Černá Hora.
ša. Z Kruševce, 30. června. Král Petr
a kníže Nikola zaslali si při odhalení kosov
ského pomníku navzájem telegramy. Kníže N-
kola telegrafoval, že v duchu dli na slavnosti
a že doufá, že srbský národ sjednoceností bu
doucně napraví, co nesjednoceností Srbů na
Kosově bylo ztraceno. Král Petr odpověděl
že obklopen tisíci věrných Srbů, děkuje knižet
za pozdrav, jejž král i národ s radost
uvítali.
Bulharský kabinel.
II. Ze Sofije, 30. června. Ministr vojenstv
Savo v prohlásil, že výnos proti dovolené vo-
jáků, na kterém usnesla se ministerská rada,
může býti zrušen jen knížetem. Doufá se, že
kníže hned po svém návratu neshody v mini-
sterstvu vyrovná.
Neshody v anglické straně unionistů.
w. Z Londýna, 30. června. »Standard-
sděluje, že včera učiněn další krok k rozpadnuti
unionistické strany. Liberal Union Club radil se
o návrhu, mají-li se do Chamberlainova nově
ustaveného klubu Liberal-Unionist Council vy-
slati delegáti. Přívrženci svobodného obchodu se
opřeli tomuto návrhu, uvádějíce, že značí zjevné
podrobení klubu Chamberlainově ochranářské
politice, ale návrh byl přes to schválen 108
hlasy proti 64. Odpůrci Chamberlainovi opustil
pak místnost a založili si nový klub.
Petr
Nikola
Srba
Chamberlainův
Chamberlain
Srbsko
Černá Hora
Kruševac
Sofijá
Sava
Londýn
Liberal Union klub
LiberalUnionist Council
7
article
Telegramy korresp. kanceláře
Telegramy korresp. kanceláře
Z Vídně, 30. června. (C.-B.) Cisař přijsl
odpoledne ve zvláštní audienci nového čínského
vyslance Jenčana, jenž mu odevzdal své
pověřovací listy.
V Pošachu zemřel dv. r. Gustav Hem-
pel, professor vysoké zemědělské školy ve
Vídni.
Uherská sněmovna.
Z Pešti, 30. června. (C.-B.) Mezi spisy
došlými poslanecké sněmovny je přípis min.
předsedy o panovníkově ustanoveňí k v oty na
jeden rok.
Posl. Ugron, Olay a Polony i žá-
dali, by se císařské rozhodnutí dalo na jednael
pořad.
Min. předseda hr. Tisza poukázal k tomu
že ono rozhodnutí je právoplatným a nemůže se
věcně měniti. Nemá ostatně co namitat, aby se
posoudilo se stanoviště ministerské zodpověd
nosti.
Sněmovna usnesla se, že přípis dá se vy
tisknout a svým časem dá se na jednací pořad-
Potom pokračovalo se v rozpočt o v
debatě.
Posl. Pinter (nár. strana) odůvodnil své
votum nedůvěry ministerstvu a odmitaje roz
počet, přimlouval se za resolučn í návrh
Apponyův.
Min. předseda hr. Tisza konstatoval
s povděkem, že uvažovaly se již věci pro zemi
důležité. Rozebrav vývody posl. Horanszkého
malostatkářské otázce, zastavil se u Viktorisovy
řeči o národnostní otázce v horních Uhrách.
Litoval, že tamní orgány obou církví v ohledu
vlasteneckém nekonají vždy svou povinnost. Stát
má v tom oboru málo práva přímo zakročovati.
Gustav Hema
Posl
Tisza
Pinter
Viktorisův
Vídeň
Pešť
horní Uhry
vysoký zemědělský škola
8
article
Vlastenecké úkoly musí tam plniti v přední řadě
církve římsko-katolická a evangelická. Státní
moc je bude v jejich snahách horlivě podporo-
vati a vyhubí s neúprosnou přísností každý ne-
vlastenecký živel. V tom záleží podstata úkolu
odstraniti společného nepřitele maďarského státu
a jeho jinojazyčných spoluobčanů Pro všechny
malé národy, jež žijí v této části Evropy, jest
hlavní podmínkou jich vývoje a zachování jieh
zvláštního etnografického rázu, pouze trvání
posilení maďarského státu. (Pochvala v pravo.)
Avšak nesmíme pouštěti se zřelele, že
všechna naše politika a přísnost nesmí směřo-
vati proti valným massám národností, nýbrž
pouze štváčským živlům, jež je svádějí a n
nás štvou. Tento stát byl zbudován maďarským
národem, on mu dal jeho individuální ráza
proto musí míti národní ráz a kulturní politiku.
Při tom všem maďarský stát nesmí potlačovati
svou silou a mocí jinojazyčné občany, olupovati
je o jejich řeč, jež jim maďarský zákon slavně
zaručil. Revise národnostního zákona není třeba.
(Hnutí v levo) Cíle dosáhne se vládními a zá-
konodárskými opatřeními. Jimi odstraní se ne-
vlastenecké a vlasti nepřátelské štvanice a za-
vede se státní dozor ve všech veřejných insti
Evropa
9
article
tucích. V tom ohledu poukazuje na osnovu
nového zákona o lidových školách, jež je zna-
menitým pokrokem, aniž by zkracovala opráv-
něné zájmy národností. Druhým úkolem je re
vise příslušných ustanovení trestního zákonníku
Tato otázka musí se řešiti velice prozřetelně
S nynějším trestním zákonníkem stát ničeho
nesvede proti nájezdům a štvaní. Vláda postarala
se o zostření článků tak, aby stíhaly pouze
podrývání státu a společnosti. Úherská vláda —
domnívá se hr. Tisza — měla ze všech evrop
ských států nejméně moci k trestání podryvné
činnosti. Maďarský stát musí vyvinouti v oboru
státní policie činnost mnohem intensivnější
Avšak na druhé straně naši jinojazyční spolu
občané musí pociťovati vládní péči v poctivé
vhodné správě.
Tisza
10
article
Naproti Apponyově řeči proti rozpočtu do-
vozuje, že ony příznaky aa zjevy pocházejíz
dob Szellova kabinetu, a ve vojenských poža-
daveích 950 mill. K jest obsažena jen skrovná
čásť nových požadavků. Diví se, že tak vyni-
kající člen liberální strany, jenž — jako hr.
Apponyi — podporoval opatření a předlohy
Szellova kabinetu, posuzuje tytéž předlohy
velkými obavami, kdy Szellovo ministerstvo je
vystřídáno nynějším kabinetem. Totéž platí také
o položkách eivilní listy, jež předložil rovněž
Szellův kabinet.
Dále zastával se řečník XXX. zákonaz
r. 1899. Kdo jsou zodpovědni za osud země.
musí dbát, aby hospodářská politika, v zákoně
složena, byla uskutečněna a přiměřena změně-
ným hospodářským poměrům. Toho cíle do-
sáhne se. Vyjednávání s cizími státy provede,
smlouva uzavře se a nabude platnosti jen
tehdy, vyřídí-li se dříve mezi oběma státy říše
celý komplex vnějších otázek a také celní
tarif. Hospodářský cil zabezpečíme tím, že při
vyjednávání obchodních smluv bude základem
osnova celního tarifu, jenž vyhovuje úplně
institucím, složeným v XXX. zákoně z r. 1899.
(Ustavičný hluk. Posl. Lengyel je volán
k pořádku pro hlučné výkřiky.) Vláda by ráda,
by se otázka ta rozřešila také formálně úplně
správně a zákonně. Proto podala před několika
měsíci předlohu, v níž žádá za zákonné zmoe-
nění k zahájení a vedení vyjednávání. Uzná-
vám, že je to mimořádná situace a vláda
angažuje velice svou vlastní zodpovědnost, za-
hajujíc vyjednávání dřív než tento zákonje
vyřízen a přijat.
Apponyův
Szellův
XXX
Posl
11
article
Páni poslanci ptají se stále, co stane se,
bude-li se parlamentní vyřízení vyrovnacíeh
předloh v Rakousku setkávati s ústavověrnými
nesnázemi. Na to mohu odpověděti tolik, že
není interesem vlády, ale národa, abychom za-
chovali si úplnou svobodu pro dobu, kdy se
bude jednat o tolika důležitých hospodářských
zájmech této země. Myslím, že si zachováme
v každém ohledu svobodné pole pro volný projev
mínění maďarského národa. (Pochvala v pravo.)
Většina sněmovny je pro společné celní územi
a dokud své přesvědčení nezmění a dokud bu-
deme souditi — však naskytne se příležitos
podporovati to i důvody — že zavedení samo-
statného celního území by ohrožovalo teď velice
důležité hospodářské zájmy této země: vyna-
snažme se provésti, co považujeme za dobre
v zájmu země, používajíce svrchovaných zákono-
dárských práv, jež zákon zaručuje maďarskému
národu, jichž sříci se nemůže a jež nelze vy-
mluviti nižádným strojeným vykládáním zákona
(Hluk na krajní levici.)
Vláda snaží se, aby co možná záhy dostála
všem svým slibům. Předloha volební opravy
bude podána sněmovně, jak to jen bude
možná.
Posl. Gabanyi: Budou volby v říjnu
Min. předseda hr. Tisza: Nebude-li toho
politická situace naprosto vyžadovati, nebudou
se konati volby před skončením nyněj-
šího cyklu. Kabinet vynasnažuje se vše
možně, aby zlepšil politické i hospodářské po
měry země. Porovnává dřívější situaci při na-
stoupení vlády s nynějšími poměry a konečně
doporučuje rozpočet. (Dlouhotrvající pochvala,
eljenování a potlesk, mnozí poslanci gratuluj
předsedovi ministerstva.)
Debata byla potom přerušena a odročena
na zejtřek a schůze skončena.
Posl
Rakousko
Tisza
12
article
Dozvuky Dreyfusovy afféry.
Z Paříže, 30. června. (C.-B.) K zatčen
podplukovníka Boilina a setníků Franeoi s
a Marechala sděluje socialistická »Huma-
nité«: Setník, vyšetřující afféru D'Autrichovu
provedl včera konfrontaci všech tří těchto dů-
stojníků. Při výslechu setník Francois doznal.
že v knihách jmenovaný Austerlitz jest setník
Marechal, který pak se přiznal, že obdrže
25.000 franků, prohlásil však, že peníze tyto roz
dal různým agentům zpravodajské kanceláře
O pravdivosti tohoto prohlášení se však pochy
buje, proto že z kvitance podepsané Prziborow-
skym vysvítá, že ke konci srpna 1899 obdrže
od generálního štábu 25 000 franků několik dn
před tím, nežli Czernucki, s nímž Prziborowski
se stýkal, vyslechnut byl vojenským soudem
v Rennesu. V pokladních knihách jest výplata
těchto 25.000 franků zúčtována, ale původní
datum bylo vyškrabáno a jiným nahraženo,
patrně proto, aby zatajila se souvislost výslechu
Czernuckého a výplaty 25.000 franků Prziborow
skému. Nacionalistické časopisy provázejí včerejš
zatčení důstojníků velice ostré kritice. »Gau
lois« píše: Marechal obd. žel v srpnu 1899
od tehdejšího chefa generálního štábu Delau-
nea obnos 25.000 franků, aby dal jej Rakušanu
nazývanému Austerlitzem, který má význačné
aktivní postavení a zároveň jest ve službách fran-
couzského vyzvědačství a sice za důležité listiny.
Marechal, který k výplatě tohoto obnosu musi
zajeti do ciziny, vydal na něj kvitanci. Když
tato vložiti se měla do pokladny, selník D'Autri-
che se přepsal, chybu vyškrabal a vepsal pak
jméno Austerlitz. Celý postup byl prý zeela správ-
ným. Spisy, za které Austerlitz 25.000 franků
obdržel, jsou uschovány.
Dreyfusův
Boilin
Franeoi
Marechal
Francois
Austerlitz
Czernucký
Rakušan
D Autri
Paříž
Huma
Gao
Delau
13
article
Franko-siamská smlouva.
Z Paříže, 30. června. (C.-B.) Včera večer
podepsán v ministerstvu zahraničných věcí do-
datečný protokol k franko siamské smlouvě ze
dne 13. února, jímž se smlouva doplňujea
v některých částech vysvětluje.
Pruský sněm.
Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Poslanecká
sněmovna přijala ve 3. čtení definilivně kolo-
nisa ční záko n pro polské kraje.
Z německé sněmovny.
Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Sněmovna
poslanců zahájila poradu o novele k osad-
nímu zákonu. Polský poslanec dr. Nicer
ski protestuje za velkého hluku ve sněmovně
že ministr vnitra polské snahy označil za ne-
přátelské pruské monarehii. Ministr Hamme
stein prohlašuje: Nechceme Poláky zničiti, jak
řečník právě pravil, ale chceme z nich vychovati
loyalní občany. V Haliči konala se protestn
schů ze za řízení pruského poslance.
Co jest Polákům v Haliči do našich zá
konů? My se do rakouských záležitosti nemí-
cháme a můžeme proto také žádati, abyse
Poláci rovněž do našeho zákonodárství nemí-
chali. To dokazuje, jak jest třeba silných
zbrani. (Pochvala a odpor.)
Dr. Bachem praví: Odmítneme zákon,
protože jest protiústavní m. Programem
liberalismu jest ústava. Jak počínají si však
národní liberálové? Cítíme se ještě dnes být
ústavní stranou, jsme ji a jí také zůstaneme
Předlohu, u které účel posvěcuje prostředky
odmítneme.
doktor
Nicer
Polák
Bach
Franca
Paříž
Berlín
Hamm
Halič
14
article
Ministr spravedlnosti Schönstedt praví,
že jedná se o vnucený boj, který se musí
provésti a který vláda v souhlase s většinam
obou sněmoven zemského sněmu dle práva říše
a země považuje za připustný. (Pochvalaa
odpor.)
Posl. Cassel (z lidové svob. strany) od-
poruje tvrzení Schönstedta a národního liberála
Glatzela a prohlašuje, že jeho strana velkopolské
agitace lituje. Smíření mezi dvěma národy ne-
docílí se útisky, nýbrž činy kulturními. Minist
Schönstedt odpovídá, že výtka, že se ne-
použilo kulturních prostředků, vlády se netýká.
Debata pak skončena.
Posl. Korfanty v osobní poznámce
praví, že ministr jej obvinil z velezrády, jelikož
mluvil na schůzi, uspořádané na haličské půdě.
Posl
Cassel
Schönstedt
Glatzel
Minist Schönstedt
15
article
Stalo se tak proto, že hornoslezští Poláci v hor-
noslezském průmyslovém okresu nemohli pro
schůzi nalézti žádného sálu. Návrh Dziembow-
ského k § 13., by upustilo se od svolení k usí
dlení, jedná-li se o dědictví, se zamítá.
K § 13. b, který žádá povšechné svolen
k usazování, mluvili posl. Heisi g ze středu,
kons. Hezking, Faltin a Korfanty,
načež debata skončena a schváleny § 13— 19.
K § 20. navrhl posl. Strombeck, by po-
čínal slovy: »Kdo proti ustanovením zákona
zahájí stavbu budov, dokud neobdrží k tomu
osadního svolení, pokutuje se až 100 markami,
nebo se trestá vězením. «:
Proti tomu vyslovil se vládní komisař
návrh pak zamitnut. Ostatní čásť zákona schvá-
lena beze změny. K celkovému hlasování podal
střed návrh, by se provedlo po 22 dnech a by
se o tomto návrhu hlasovalo dle jmen. Návrh
zamítá se 203 proti 109 hlasům. Návrh zákona
schvaluje se pak ve 3. čtení. Sněm se pak
odročil d o 18. říjn a.
Osobní z Německa.
Z Berlína, 30. června. (C.-B.) Hlavní konsul
peštský, legační rada Below- Sehlattau
dostal titul a hodnost mimořádného vyslancea
jmenován tajným legačním a přednášejícím radou
v zahraničném ministerstvu.
Polák
Heis
Korfant
Německo
Berlín
BelowSehlattau
16
article
Angltcký parlament.
Angltcký parlament.
Z Londýna, 30. června. (C.-B.) V doln
sněmovně odpověděl státní místolajemník min.
vojenství, že v roce 1904—05 bude pro Indi
zřízeno 22 bateril nových děl. Vláda zamýšli
pro anglické vojsko v roce 1905—06 zříditi 64
baterie a v roce 1906 —07 76 baterií.
Ind
Londýn
17
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Telegrafické zprávy hospodářské.
Veřejné dodávky.
Z Vídně, 30. června. („N. Fr. Presse“.
Subkomitét průmyslové rady, dosazený k upra-
vení otázky veřejných dodávek, konal dnes
schůzi, které účastnili se mimo jiné též expert
řed. Karel Bondy, Kamil Friedmann
Kamil Ludwig a Sehuster. Byla učiněnu
řada usnesení, z nichž nejdůležitější jest, že př
stanovení terminu k dodání má se k tomu při-
hlížeti, aby podané nabídky byly řádně přepo-
čítány a náležitě připraveny. Při tom má býti sta-
novena pro menší dodávky lhůta nejméně
14denní, při větších dodávkách lhůta 4 neděí
po uveřejnění offerty. Lhůta k zadání dodável
má býti, pokud možno, zkrácena a nemá trvat
přes 14 dní, ve výminečných případech přes
6 noděl.
Berní výhody pro průmyslové závody.
Z Vídně, 30. června. Zvláštní komitét, do-
sazený ministerstvem financí k průpravným pra-
cím pro zákonné provedení berních výhod prů-
myslových závodů, zpracujících cukr, zaháji
své práce. Navštívil některé velké továrny, ve
kterých se konservuje ovoce, aby seznal, jaká
kontrolní opatření provésti se mají proti zlo-
řádům. Komitét zamýšlí navštíviti ještě jiné to-
várny. V létě vypracována bude příslušná osnova
zákona.
Filiálka bankovního spolku vídeňského ve Lvově.
Z Vídně, 30. června. Zejíra otevře vídeňský
bankovní spolek ve Lvově filiálku, po několika
nedělích pak filiálku v Černovcích.
Kapská půjčka.
Z Londýna, 30. června. (C. B.) Westmin
sterbank vyzývá k úpisu 3lgprocentní vládní
půjčky Kapské osady v obnosu 3 mill. lib.št
Emisní cena obnáší 95. Upisování skončí nej
déle 6. července.
Bond
Friedmann
Kamil Ludwig
Sehuster
Vídeň
Lvov
Černovec
Londýn
Subkomitét průmyslový rada
18
article
Insolvence.
Z Vídně, 30. června. Zdejší firma hedváb
nická Ignác Zweig ohlásila před několika nedě
lemi insolvenci. Dluhy činí asi 219 mill. korun
Snahy firmy setkávaji se s velkými nesnázemi
poněvadž někteří věřitelé žádají velikou kvotu
nebo úplné zaplacení svých pohledávek. Jes
pravdě podobno, že věc uspořádána bude jen
nuceným narovnáním.
Dividendy.
Z Pešti, 30. června. (C.-B.) Ake. s po
lečnost petrolejní raffinerie usnesla
se v dnešní valné hromadě na výplatě 15proe
dividendy z čistého zisku 1,270.724 K. Na nový
účet převede se 169.813 K.
Ve včerejší IX. valné hromadě uherské
akc. společnosti pro říční a parn
plavbu námořskou přijat návrh ředilel
stva, dle něhož ustanovena 9 K dividenda pro
r. 1903.
Uherská zbrojovka a vojenské objednávky.
Z Pešti, 30. června. Pověsti v poslední
době rozšířené, že uherská zbrojovka dostala
velké objednávky pro společnou správu vo-
jenskou, anebo že jsou tyto objednávky blízké,
prohlašují se na kompetentních místech zcela
bezpodstatnými.
Obchodní smlouva s Italii.
Z Vídně, 30. června. Večer odjeli rakoušt
delegáti ke konferencím o rakousko-italské ob-
chodní smlouvě do Říma. Zejtra odjedou de
legáti pešťští. Konference počnou v úterý.
Zweig
Jes
Ake
Vídeň
Pešť
Řím
Italia
19
article
Zprávy z Chorvatska.
Ze Záhřeba, 30. června. Kn. Krafft Hohen-
lohe Oehringen koupil naftové doly domijské z
5,200.000 K. — Německá báňská společnost
»Germania« najala na 25 let železárny a doly
na měď v Rudci poblíže Záhřeba a počala již
dolovati. — V Záhřebě založen klub průmysl-
níků, který vytkl si za účel podporovati prů
mysl, zvláště podniky báňské v Chorvatsku.
Nová rafinerie olejů v Německu.
Z Vídně, 30. června. Rakouští majitelé to-
váren na surový olej zamýšlí pod vedením naf-
tové průmyslové společnosti, založené úvěrním
ústavem, zříditi v Německu rafinerii, která by
zpracovávala výhradně haličskou surovinu. („N
Fr. Presse“.)
Železářský trh americký.
Z Nového Yorku, 30. června. V železe na-
stalo smýšlení poněkud lepší, ale poměry suro-
viny zhoršily se následkem vyhasnutí několika
pecí. Kupci suroviny počinají si zdrželivě.
Z Nového Yorku, 30. června. (Reuter.)
Schwab vzdal se prý ředitelství ocelářského
svazu a jeho nástupcem stane se P. Snyder.
Ústřední trh ve Sv. Marxu.
Z Vídně, 30. června. (Tlf. zpr. » N. L.«)
Zpráva od 27. do 30. června. Na trh s hově-
zím dobytkem dopraveno o 499 kusů méně
nežli předešlého týdne, ale přímé objednávky
řezníků klesly zároveň o 283 kusy. Nabídka
nemohla uhraditi spotřebu. Smýšlení bylo pevné,
zejmena odpoledne, kdy poptávka se sesílila,
aby mohla býti uspokojena jen částečně. Pro-
davači docílili bez odporu vyšších cen. Dostavili
se také četní kupci z venkova, ale pro silné
stoupnutí cen mohli jen málo koupiti. Čilá po-
ptávka byla po tučných volích z moravských
českých továren a ceny jejich zdražily se o 1
až 2 K.
Krafft
Schwab
P Snyder
Chorvatsko
Záhřeb
Německo
Vídeň
Nový York
N Francie
Reuter
ocelářský svaz
20
article
Stejného úspěchu doeílili voli první ja-
kosti. Uherští voli první jakosti podražili o 2k
Po zboží prostřední jakosti, zejmena haličském,
byla velmi čilá poptávka a ceny stouply o 2 K.
odpoledne až o 4 K na 100 kg. Také po leh-
čím zboží byla čilá poptávka za ceny o 2—4 k
Na trhu s býky, slaběji obeslaném, udržely
se vysoké ceny z předešlého týdne. Lehčí býci
podražili při rychlém odbytu o 2 kor., těžší
bůvoli o 1—2 K. Drobný dobytek při čilém
obchodu získal 2 K na 100 kg. Z příhonu, v
v němž byly 23 kusy z Čech a 137 z Uher,
prodány 3052 kusy pro Vídeň, 425 pro Dolní
Rakousy, 43 do Čech, 98 na Moravu, 22 do
Horních Rakous, (14 do Solnohradska, 34 do
Štyrska, 3 do Uher a neprodáno zbylo 29 kusů.
Na vepřový trh dopraveno o 1487 vepřů na
maso méně. Smýšlení obchodu s tučnými vepři
bylo pevně a ceny podražily o 2 haléře na kg;
těžší tuční vepři zlepšili se o 1 haléř. V pod-
svinčatech následkem slabšího příhonu byl čilý
obchod a ceny se zlepšily o 4—6 hal. na kg.
Čechy
Uhry
Vídeň
Dolní Rakousy
Morava
Horní Rakousy
Solnohradsko
Štyrsko
kg
21
article
Neprodáno 136 tučných vepřů a 211 podsvinčat.
Na trh s ovcemi přihnáno o 300 kusů méně,
ale dostavilo se také méně kupců z Čech, nebot
hradili spotřebu většinou v Pešti. Smýšlení bylo
klidné a v celku zachovány ceny z předešlého
týdne. Do Čech nalo ženo asi 360 ovcí.
Na trh s telaty přivezeno o 761 kus více.
Smýšlení bylo mdlé a živá telata při zdlouhavém
obchodu zlevněla o 4 h na 1 kg. Telata zabitá
měla chabý obchod a zlevněla o 1—10 hal.
na 1 kg.
Ceny zabitých vepřů se nezměnily. V za-
bitých oveích a jehňatech byl obchod nepatrný
beze změny cen.
H. Z Paříže (la Vilette), 27. červn
(Původní zpráva »Nár. L.«) Trh na ovee.
Příhon 14.347 oveí. Obchod byl při pevných
posledních cenách čilý. Neprodáno zůstalo málo
Znamenaly: francouzské ovce od 90 do 112 cent.
africké 85 do 95 cent. za půl kg. masné váhy
Přímý dovoz do jatek až do 27. t. m. činil
12.279 kusů; v nich zůstalo dne 26. t. m.
1705 kusů.
Čechy
Pešť
Paříž
kg
cent
23
article
st. Z Pešti, 30. června. (Zvl. tlgr. »Nár.
Listů«.). Na trhu prodalo se 25.000 metr. centů
o 10—15 h levněji. Platila: pšenice tisská
79 kg K 9.25, 78.5 kg K 9.—, stolno-běle-
hradská 79 kg K 8.80, 76.3 kg K 8.70.
peštská 80 kg K 9 10,.77 kg K 8.90, 76 kg
K 8 65, banátská 78 kg K 8.85, srémská 78
kg K 8.7713, zemunská 75.5 kg K 8..35, srbská
76.5 kg K 8.—; žito (— 10 h) K 6.10 až
6.30; ječmen (— 5 b) K 6.05; nový srb-
ský na červenec-srpen K 5.55 až 5 60); ku-
kuřice (— 5 h.) K 5.20 až 5 10; ove
(— 5 hal.) 5 90 až 6.—; řepká nová
K 1005—10.10.
Terminový obchod byl mdlý n
příznivé zprávy o žních.
K večeru znamenala: pšenice na říjen
8 66, žito na říjen K 6.50, oves na říjen
K 5.94, kukuřice na červenec K 5.10, n
srpen K 5.24, na kvělen 1905 K 5.47, řepka
na srpen K 10.20.
Plodinový trh byl bez odbytu
změny
Počasí pěkné.
Z Liverpoolu, 30. června. (Závěrek.) (4 hod
10 min.) Obrat 5000 žoků. Z toho na spekulace a vý
voz —— žeků. Middling loco 0.—. Americké dodávky
na červen 0.—, 0.—, na šerven-červenec 5.78,
na červenec-srpen 5.74, 0.—, na srpen-září 5.61
0.—, na září-říjen 5.35, 0.—, na říjen-listopad 5.22
0.—, na listopad-prosinec 5.17, 0.—, na prosinec- leden
5.1b, na leden-únor 5.14, na únor-březen 5.14, 0.—
Smýšlení povolné.
Z Nového Yorku, 30. června. (Zvláštn
telegr. »Nár. L.«) Plodinová a peněžní
bursa. Smýšlení na dnešní plodinové
burse stálé. — Znamenala: pše-
nice na červenec 893/s, na září 85 1/4,
kukuřice na červenéc 531/8, eukr (Fair
Muscovados.) 37/1e, bavlna 10.85
Závěrečné smýšlení na peněžním trhu
slabé.
Platil
Pešť
Liverpool
Nový York
kg
24
article
Obchod německo-rakouský.
B. Neobyčejně markantně zračí se tento moment
závislosti na Německu i ve strojnictví. Jde
tu téměř o případ typický.
Není tomu dávno, co jsem měl příležilost o stavu
strojnického průmyslu hovořiti s jedním předním če-
ským chefingenieurem. Rozmluva otáčela se přiro-
zeně kolem kritického postavení průmyslu tohoto, leč
názoru, že příčinu krise nutno jen hledati v po-
kleslé konjunktuře průmyslu vůbec, uvedený znalec
ostře odporoval. Zřel příčiny krise zvláště ve dvou
momentech: v nedostatku specialisace
jednotlivých závodů a v poměrné nesamo-
statnosti našeho strojnictví. „Pracujeme — až
na některé výjimky — s očima upřenýma na Ně-
mecko. Jaký zvrácený postup! Jest potřebí především
rozhlédnouti se doma a průmysl přizpůsobovali
potřebám a podkladům domácím.“ A hned uváděl
řadu případů. Přesvědčivých. V prvěm směru — c
do specialisace — razí konvence českých strojíren
bohdá dráhu lepšímu vývoji. Že každý závod není
s to, aby pracoval všecko, že snahou po všestran-
nosti zvyšuje neobyčejně regii a že se při nejlepší
vůli nemůže propracovati k dokonalosti, jest až příliš
jasným faktem a uvědomění jeho zaplatily strojírny
hodně draze. Ve směru druhém pole pracovní dosud
velmi málo obděláno. Jsou silné a slibné náběhy
k obratu, ale potřebují prohloubení a opory. Té jim
dnešní stav obchodně-politický dává málo.
Ve strojnickém průmyslu učinilo Německov
posledních dvaceti létech netušených po-
kroků. Jeho hlavním odbytištěm jest domácí trh,“)
nicméně se ale 25% veškery výroby vyváži. Poměr
vývozu a dovozu jest takovýto (v mill. marek):
Německo
25
article
1899
1900 1901
vyvezeno . . . . 177.97 215.89 202 08
dovezeno . . . . 65.68 96.75 68 03
tedy veskrze příznivý. Strojnictví německé
co do zahraničného obchodu jest neobyčejně
aktivní a jeho vývoz jest v nepopíratelném vze-
stupu. Z domácího trhu jest cizí soutěž téměř ve-
skrze zatlačena. Jedině textilní stroje a zemědělské
stroje jí ještě vysazeny. Hlavním dovozcem oněch
jest Anglie, těchto severoamerická Unie. Leč i zde
uplatňuje se moc domácího silného rozvoje. Strojů
tkalcovských vyváží dnes Německo více než dovážíi
v tomto směru jde vývoj k lepšímu. Vytlačiti zbý-
vající soutěž a posilovati nadále vývoznosí v tomto
oboru, toť úkoly hospodářské politiky německé, jež
německý celní tarif pině chápe a jimž se plně pod-
řizuje. Německý vývoz strojní obrací se zvláště
do Ruska, Rakouska a Švýcar; do Ruska vyváží Ně-
mecko skoro veskrze stroje zemědělské, do Rakouska
průmyslové. Velikou úlohu v tomto dovozu hraje
ovšem okolnost, že německý kapitál z říše v ra-
kouských podnicích průmyslových — soukromýchi
společnostních sílně zastoupen a že přirozeně nezai
pomíná na povinnosti k průmyslu vlasti.
Vývozní a dovozní poměry rakou-
ského průmyslu strojnického vůbee
naproti tomu znázorněny těmito následujícími čísly
(v tisících korun):
Anglie
Německo
Rusko
Rakousko
Švýcary
26
article
vývoz
r. 1895
9.76
45.62
1893
9.37
42.71
1897
12.96
39.47
1898
17.98
43 93
1899
23.68
46.75
1900
32.83
52.63
1901
29.46
43.12
1902
20.73
44.75
1903
24.16
4921
Speciálně co do našeho styku obchodního s Ně-
meckem v oboru strojnictví jeví se v uvedeném
období tento obraz (v mill. korun):
dovoz
26.55
25.72
24.67
25.60
26..90
30.47
27 03
27 49
30.80
28
article
vývoz
1.62
1.76
2.10
2.36
2.50
3.43
2.06
29
article
r. 1895
1896
1897
1898
1899
1900
1901
1902
1903
2.96
Passivita naše jest tedy v obou směrech patrna
na prvý pohled. Pevná posice německého strojnictví
na našem trhu jest tím zřejmější, že doba po-
klesu konjunktury a značné nezaměst-
nanosti strojíren našich přinesla ně-
meckému strojírenskému vývozu k nám
oslabení jen nepatrné (v r. 1901) a pře-
chodné (r. 1902 a 1903 vykazují zlepšení). C
se jednotlivých druhů strojů týče, tkví těžisko ně-
meckého strojnického dovozu k nám: v šicích strojích,
textilních strojích, strojích kovy obrábějících, elektro-
technických a pod. Za tohote stavu věcí nepřekvapuje,
že máme odvětví, kde domácí strojni-
cký průmysl k vyššímu významu aní
se nepozvedl. Na při: textilní stroje. Jich do-
voz činil od r. 1898—1903 v lisících kor.: 9.666, 9.637,
14.611, 9.326, 10.918, 11.306 čili jinými slovy: dobu
úspěšného rozvoje textilního prů-
myslu v Rakousku využil ciží strojní
průmy sl. Vím, že se může namítnouti, že textiln
průmysl a zvláště bavlnářský odkázán v zájmu po-
kroku na vyspělé strojnictví odborné v Anglii a
z části v Německu. Námitka platí jen z nepatrné
části. K výrobě mechanických stavů odhodlal s
průmysl strojnícký této říše teprve v nejnovější době.
Rakousko
Anglie
Německo
30
article
Důsledkem toho jest, že dovoz měchanických stavů
klesl s 4.76 r. 190C na 1.01 mill. kor. r. 1903.A
při tom ohlašuje se právě v posledních dnech ne-
obyčejné zdokonalení automatického stavu, jenž jest
mnohem účelnějším stavu Northropova. Jen začíti
tedy třebal
Při zvýšené agilnosti rakouský průmysl strojnický
a speciálně průmysl tento v zemích českých budoucna
báti se nemusí. Léta krise oslabíla sice poněkud jeho
výkonhost a poslední odhad ceny jeho produkce za
1901 (150 mill. K) asi o něco poklesl. Přechodně za-
jisté; jen nutno víče věnovati zření průmyslu u nás.
Rakousko a zase speciálně země české číní na poli
zprůmyslnění značné pokroky; proč nevyjádřiti ten-
dence tohoto vývoje přizpůsobenou produkcí stroji-
renskou, proč neprodukovati stroje, dané domácími
poměry?
Rakouský strojnický průmysl má ovšem velmi
nebezpečného nepřítele: v průmy slu žele z ář-
ském. Průmysl tento jest, jak známo, průmysiem
nejpronikavěji organisovaným. Jeho kartel jest typem
*) Ohledně bližších dat viz »Die Störungen im
deutschen Wirthschaftsleben« sv. třetl.
Northropův
Rakousko
mill