2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
1. července 1904. Císlo 180.
Císlo 180
4
article
Dozvuky Dreyfussovy afféry.
V Paříži způsobila včera rozruch zpráva
o zatčení podplukovníka Rollina, selníka
Franooisa a setníka Maréchala, které
nařídil po jejich výslechu vyšetřující soudce
vojenského soudu setník Cassel. Zdá se, že
bylo zjišténo, co proslýchalo se již po několik
neděl, totiž že všichni tři zatčení důstojníci
spolupůsobili při získávání Černuckého, aby
v Rennesu svědčil křivě.
Setník Frangois byl za Dreyfussova procesu
v Rennesu, načež přidělen byl druhému odboru
generálního štábu. R. 1900 odjel se setníkem
Maréchalem na jaře do Nizzy a účelem jejich
cesty bylo zabrániti odhalení, která chtěli pře
policejním komisařem Tompsem učiniti pruští
agenti Vessel se svou milenkou M. Baumlerovou
a Brzyborowski o křivém svědectví Černuckého.
Podplukovník Rollin byl za procesu v Ren-
nesu předsedou zpravodajské kanceláře a pokra-
čoval v tradicích plukovníka Henrya i za kabi-
netu Waldeek Rousseauova. Soudí se, že získání
Černuckého ke křivému svědectví nestalo se
zajisté bez jeho vědomi. Není pochyby, že se
zatčený Autriche na něj vymlouvá a že uvádí
jej ve spojení s přepisováním v knihách gene-
rálního štábu.
Jak známo, jsou trestné činy, spáchané
před procesem v Rennesu a za něho následkem
amnestie nyní již beztrestny. Zatčení důstojníci
mohou proto býti stíháni jen pro delikty, kte-
rých se dopustili po tomto procesu. Všichni tř
sloužili dosud v aktivní službě. Podplukovník
Rollin jest velitelem pevnostního skladištěa
přidělen jest k I. pluku Zuavů, setník Marěchal
byl v generálním štábu generála Pamarda, divis-
ního velitele v Toulu a setník Frangois byl
ordonančním důstojníkem generála Pelletiera
v Riomu.
Dreyfussův
Rollin
Franooiso
Maréchal
Cassel
Vessel
M Baumlerová
Brzyborowski
Waldeek Rousseauův
Pamard
Frangois
Pelletier
Paříž
Rennes
Nizza
Rena
Toul
Riom
5
article
Veřejná schůze voličská v Klatovech.
Veřejná schůze voličská v Klatovech.
(Původní zpráva »Národních Listů«.)
Bylo k tomu věru třeba velkě důvěry pořádati
v Klatovech veřejnou schůzi voličskou po zkušeno-
stech nabytých s místními živly, jež se označují
jako organisace radikálně-pokroková a národně-soci-
ální a jež vytkly si za účel rozbíti a znemožniti
každou schůzi stranou svohodomyslnou pořádanoua
drsností a hrubou pokleslostí tónu, jehož „mluvčí“
a pokřikovatelé jich na schůzích užívali, znechutiti
poslancům, voličstvu a všem slušným lidem vůbee
pořádání a účasť na schůzích politických.
Jest tomu sotva rok, kdy na schůzi, svolané p
pesl. drem. Lad. Dvořákem, nízkostí útoku na tehdej-
šího starostu města, který byl zvolen předsedou
schůze, i na nejvážnější osoby města schůzi přítomné,
docílili tito radikální pokrokáři a národní sociálové
toho, že nikdo z přítomných voličů nechtěl se za
přítomnosti těchto výtržníků ujati řízení schůze, ba
že tito povykující nevoliči vášnivým křikem chtěli
zterrorisovati většinu přílomných voličů a vynutiti
si, aby předseda schůze byl vzat z jejich řad (což zase
nechtěl připustiti intervenující vládní komisař, od-
volávaje se na to, že svolána byla schůze voličů), až
konečně zástupce okresního hejtmanství vkročiv mezi
bez důvodu běsnící řady nevoličů, vedené poslancem
Freslem, schválně za tím účelem z Plzně přispěchav-
ším (!), prohlásil, že neopustí-li povykující nevoliči
místnost, dá je vyvěsti ozbrojenou mocí. Teprve po-
tom pánové utichli a v čele s posl. Freslem „opustili
bojiště“. Zle však mstili se za tento neúspěch terroru
a zdar schůze, na níž pal podal p. posl. dr. Lad.
Dvořák
Fresl
doktor
Lada
Klatovy
Plzeň
6
article
Dvolák svůj výklad. Na vládního komisaře, který onu
hrozbu pronesl a hotovil se ji provésti, a který přee
tím hrozbu tuto vyslovil také ku předsedajícímu svo-
lavateli schůze p. dru. Dvořákovi (jenž ovšem jako
předseda schůze musil ji této sděliti), si ovšem ne-
troufali, za to však obrátili útoky své proti poslanci
našemu i proti místním předákům strany.
Proto usnesli se také znemožniti veřejnou schůzi
voličů, kterou na úterý 28. t. m. večer do zasedací
síně městské radnice svolal místní Občanský klub
pozvav k ní pana dra. Lad. Dvořáka, aby pro-
mluvil o poměrech politických a p. posl. Krato-
chvíla, aby zavedl rozhovor o aktuálních otázkách
živnostenských, zvláště o pojištění živnostenském.
Nejprve se usnesli schůzi rozbíti, potom k jinému
přišli nápadu a nalepili na nároží plakáty zra-
zující občanstvo od návštěvy veřejné
schůze voličské. U nás volá se po styku po-
slanců s lidem, různé vrstvy a strany národní přejí
si, aby poslanci objasnili jim aktuální otázky —i
uvedené strany politické užijí prvé přiležitosti, aby
vytkly poslancům našim, že styku joho prý nepěstují,
a hle! — když příjezd těchto ohlášen, jest zrazováno
od návštěvy schůze! Dětinskost a směšnost počínání
toho nemohla býti však lépe přibita, než když vlastní
strůjci této demonstrace, „předák“ nár. -sociální p.
Zýka a p. Jelínek najednou zase jinak se roz-
myslili a schůzi svou přitomností poctili! Dostalo se
jim však průběhem schůze a projevy pp. posl. dra.
Dvořák
Zýka
Jelínek
7
article
Dvořáka a zem. posl. dra. Al. Maška i hlasitými vý-
buchy nevole, jež vždy více zmocňovala se přítom-
ných vážných voličů nad neslušným chováním pokři-
kujicích výtržníků, takového odbytí, že tím vice
vynikl plný zdar schůze a řeč a odpověd
posl, dra. Dvořáka, kterému bylo po schůzí s četných
stran k docílenému úspěchu srdečně blahopřáno.
Schůzi zahájil jménem Občanského klubu místo-
předseda p. Jan Sedlák, oekonom v Klalovech, z
účasti voličstva všech stavů, jež vzhledem k pokro-
čilé době letní i k útokům, jimž vysazovali se ná-
vštěvníci schůze, byla značnou.
Býv. starosta posl. p. dr. Mašek omluvil posl
Kratochvíla, který sám si přál, aby ke schůzi byl zván
a na ni mohl promluviti, jenž však byl zdrženo
účasti, načež předsedající p. Sedlák udělil slovo posl
p. dru. Lad. Dvořákovi, jehož výborná a úspěšná
řeč, 112 hod. trvajicí, byla odměněna bouřlivým po-
tleskem celého shromá ždění.
Dotazy k posl. dru. Dvořákovi přednesl pakp.
Zýka, který pronášel výtky politice české delegace,
jež lehce p. dr. Dvořůk vyvrátil, ukázav svou odpo-
vědí, jak často osobují si právo ničivé a odsuzující
kritiky osoby, jež nejsou řádně ani informoványo
skutečném průběhu událostí a jimž schází často tak
schopnost vystihnouti ráz a dosah politických akto.
Do debaty zasáhl účinně také p. dr. Mašek
který mimo jiné ukázal také na zrůdnost náhledů v
veřejnosti pronášených i intelligenty a navrhl ku př-
jetí tuto reso luci:
Dvořák
Mašek
Sedlák
doktor
Kratochvíl
Zýka
Dvořůk
Klalovy
8
article
„My, na radnici klatovské dne 28. června 1904
shromáždění voličové, vyslechnuvše řeč p. JÚDra.
Ladislava Dvořáka, poslance na radě říš-
ské, projevujeme mu svou plnou dů-
věru; uznáváme, že je nutno nynější vládní
systém protičeský všemi prostředky ústavními po-
tírati; uznáváme, že je nezbytno, aby všichni po-
slanci čeští a všechny české strany v době pro
náš národ tak kritické pevně se semk li na
obranu životních zájmů naší vlasti
uznáváme činnost klubu svobodomysl-
ných poslanců českých na radě říšsk
a žádáme je, aby v boji vytrvali.“
Resoluce tato byla přijata celým shromá žděním
všemi proti dvěma hlasům (pp. Zýky a Je-
línka), jak opačnou zkouškou bylo konistatováno.
Rozčileni tímto výsledkem hlasování ztropili pří-
vrženci páně Zýkovi, zvláště p. Jelínek, pokřikováním
ještě nějakou trapnou scénu, v níž však umlčeni byl
rozezleností všech vážných živlů voličských, schůzi
přítomných, i směšností svého počínání.
Pan dr. Dvořák děkuje pak za tento projev dů-
věry, prohlásil, že v četných intervencích svých ve
prospěch voličstva konaných neplá se nikdy, jaké
straně politické žadatel patří, že však v zájmu ná-
rodním jest nutno, aby svazek voličstva s poslancem
byl zvláště ve chvíli dnešní opřen upřímnou,
vzájemnou důvěrou a podporou po-
slance; intelligence a schopnost poslanců zůstane
jen jejich osobní vlastností, ale není polilickou potencí
— tou jest jen okolnost, že poslanci mohou pevě
se opříti a ukázati vládě na seřaděné, jednomyslné
řady voličstva za poslanci jdoucí! Kdyby tak u nás
bylo všude, pohořel by p. dr. Körber se svými plány.
Kolem 11. hodiny noční ukončil předseda p. Jan
Sedlák tuto velmi zdařilou schůzi.
Dvořák
Zýka
Jelínek
doktor
Körber
Sedlák
9
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Germanisátoři ve Slezsku. Ukázali jsme
ve včerejším čísle, jak ve Slezsku při soudech
soustavně se germanisuje a to za přímé součinnost
nynější vlády. Dnes několik podrobnosti. V nej-
bližší době uprázdněno bude místo soudního ad
junkta u zemsk. soudu v Opavě. Němci ve Vídn
se už postarají, aby je obdržel jen kutý Němee
Jest pravděpodobno, že Körber, aby se zhosti
nebezpečných, dobře kvalifikovaných kompe-
tentů, obsadí místo toto, jak učinil posledně
Hranicích, Lipníku a Břeclavě, tedy ve městech,
kde Němci potřebují posily — bez vypsání
Němcem (prý rytířem Haukem, který vůbec ani
česky ani polsky nezná). To všechno děje se dle
dobře promyšleného plánu, aby Němci udrželi
nadvládu ve Slezsku, převahou slovanském. Na
úkor humanity a spravedlnosti úřaduje se tu vý-
hradně německy, až na čestné výjimky u soudu
v Klimkovicích, v Bohumíně a od nového roku
u nově zřízeného soudu v Polské Ostravě.
Všechny protokoly se stranami, rozsudky, vý-
měry, předvolání, vyhlášky a zanášky do po-
zemkových knih dějí se jen v řeči německé.
Němec
Körber
Hauk
Slezsko
Opava
Hranice
Lipník
Břeclava
Klimkovice
Bohumín
Ostrava
10
article
Když po otevření okresního soudu v Polské
Ostravě přednosta soudu dovolil knihovnímu za-
nášeti do pozemkových knih též česky, ohradil
se proti tomu krajský soud těšínský, že takového
něco na Těšínsku dosud se nestalo, a že pozem-
ková kniha zůstati musí výlučně německoua
povolil ve svém vzdoru toprv ze strachu, že se
záležitosti té důrazně ujmou všichni čeští po-
slanci. Zdali strana rozumí tomu, co s ní bylo
u úřadu sepsáno, o čem se jednalo a co jí bylo
doručeno, toho nikdo nedbá a o to se nestará,
ačkoliv strana následkem takového neporozumění
utrpěti může škody nenahraditelné; neboť zákon
nemá posud ustanovení, co státi se má, do-
ručen-li byl na př. straně výměr, rozsudek nebo
předvolání jí nesrozumitelné. Děje se tak vždy
na škodu strany, neboť tato, nemohouc úřad
kontrolovati, vydána jest jeho libovůli, což zhor-
šeno jest ještě tím, že značná čásť úřadnictva
ve Slezsku vůbec česky ani polsky nezná a
soudí jen „dle dojmu“, co strana udala. Dle
tcho ovšem vypadají též rozhodnuti. Jak smutně,
ba hrozně vypadá to při přeličeních u soudů!
Ostrava
Těšínsko
Slezsko
11
article
Vše protokoluje se jen německy, advokáti i „naši
předáci“, jednak z pohodlí a jednak, aby prý
klientu neuškodili (zvláště v Opavě), mluvía
činí návrhy jen německy, státní zástupce mluví
jen německy a ta ubohá strana, zvláště souzený,
sedí tam jako němá tvář, zvířátko, aniž by vě-
děl, oč se jedná i když se jedná o jeho krk. Býti
přítomnu porotním přelíčením v Opavě nebo Tě-
šíně, jest hnusno. Žádný rekurs proti takovým
rozhodnutím ani od vrchního zemského soudu
v Brně pro nás příznivě vyřízen nebyl, že prý
Němci jsou v právu, a proto Slované, trptea
nechte se odstrkovati dál, vždyť vedle v Prusku
předcházejí jim dobrým příkladem. Místo aby
vyšší instance nařídily, aby přijímáni byli pro
úřady zapisovatelé znalí řeči obyvatelstva toho
kterého okresu, a takových je dosti, raději tento
nešvar k ostudě a proti vší slušnosti trpí, ba
zúmyslně podporují; neboť přestal by tento ne-
švar rázem, kdyby se nařídilo přednostům úřadů,
aby místa manipulačních úřadníků a zvláště za-
pisovatelů obsazovali konkursem. Tím způsobem
někteří přednostové úřadů a zvláště soudů zne-
možňují české úřadování též u českých úřad-
níků. Na př. u okresního soudu ve Frýštátě jsou
tři soudci Češi, pp. Brož, Doleček a dr. Schlum-
berger, a ačkoliv mají mnoho co jednati s če-
skými i intelligentními stranami, nebylo ještě
dosud vůbec viděti od tohoto soudu českého
předvolání, protokolu, výměru neb vyhlášky. Ny-
nější úřadování ve Slezsku jest zkrátka urážení
a znehodnocování slovanských národů v Ra-
kousku. Jako soudy germanisují též úřady poli-
tické i berní. O tom příště.
Němec
Slovan
Prusek
Čech
Brož
Doleček
doktor
Schlum
Opava
Brno
Slezsko
12
article
— Naši klerikálové se tuží. Nelze jim upříti,
že rozvinuli horečnou činnost na všech stranách:
ve schůzích, v kostelích, v důvěrných poradách
i tiskem. Agitace provádějí však namnoze tak
nemotorně a jinde zas přemrštěně, že i každý
vlastenecký, svému národu oddaný český kněz
s odporem sleduje dílo, kterým zájmy církevni
mohou býti jen — poškozeny. Minulou neděli
rozdávány byly ve všech pražských kostelich
tištěné letáky „Svatý Vojtěch“, apologetický mě-
síčník pro katolický lid. Byl vydán s povolením
vrehnopastýřským v arcibiskupské tiskárně, ná
kladem spolku sv. Bonifáce, jehož je orgánem.
Tento agitační plátek, rozšiřovaný volnou kolpor
táží, uveřejňuje mimo jiné také prohlášeni
tiskové ligy klerikální o slavnostech Mistra Jana
Husa. Čteme v něm: V poslední době staly se
Husovy slavnosti v naší české vlasti vlajkou, pod
kterou prý se rozněcuje láska k národu a pomáhá
se ke zvelebení a štěstí jeho. Ve skutečnosti
jsou však heslem, jímž se provádí rozpor
odboj proti autoritě církevní. Majíce dobrou
toho zkušenost, že slavnosti tyto, třebas se jim
dával nátěr pouze národní, jsou dobře promyšle-
ným plánem našich nepřátel na podrývání kato-
lické církve v Čechách, spatřujeme v nich skry-
tou demonstraci protikatolickou. Jako věrní kato-
líci prohlašujeme, že naše minění o Hu-
sovidnes jesttotéž, jako oněm pro-
hlásil sněm kostnický, autorita to
v církvi nejvyšší. Projevujeme tudíž na zá-
kladě zkušenosti z posledních let, že Husza
Vojtěch
Hus
Husův
Hu
Čechy
spolek svatý . Bonifác
13
article
stávajícího způsobu oslav... slouží jen za
tah našich nepřátel, aby neprozíravé katolíky
zklamali a uspali, by kult Husův se hojně v lid
vočkoval, představa lidu o Husovi by byla jake
o muži, který hlásal odboj proti katolické
církvi... Jsouce neoblomnými katolíky, nesmíme
se s resignací odevzdati osudu. Máme příklad
na sv. Otci, stojícím na svých protestech proti
uloupení Říma, a vidíme, že tyto protesty nejsou
marnými... Tak i náš protest proti oslavám
Husovým nezůstane bezvýsledným. Naopak, kdy-
bychom mlčeli, tenkráte bychom ukázali svoji
slabost... Nebojíce se výtky, že tím dráždíme
vrstvy, poukazujeme na to, že dráždění jsme
my katolíci v Čechách. .. Nesmíme pouze klidně
k oslavám Husovým přihlížeti, nýbrž bdělým
okem pozorovati a usvědčovati falešnou masku
oslavovatelů Husových, a na každý útok odpově-
děti ráznou odvetou. Potom radi se katolíkům
v Čechách, jak se mají zachovati k oslavám
Husovým. Zdržeti se jich a ničím k nim nepři-
spívati. — Trváme, že slavnostní výbory našich
národních spolků mohou býti katolické lize jen
povděční za tuto reklamu letošním oslavám
Mistra Jana Husa. Každý pokrokumilovný Čech
alespoň ví, že bojovní klerikální kohouti „íčemu
z historie se nepřiučili, že trvají na stanovisku
svých předchůdců, kteří v Kostnici Mistra Jana
Husa k mučednické smrti odsoudili, že tedy jest
povinností vůči této oživené zlobě starati se, aby
letošní den Husův oslaven byl celým národem
v každém směru důstojně.
Husův
Hus
Řím
Čechy
14
article
— Reforma zákona občanského. Dne 24
června t. r. konala c. k. notářská komora praž-
ská svou měsíční schůzi, v níž vedle běžných
záležitostí schválen též jednomyslně návrh p. no-
táře V. Feyerfeila, aby zvolen byl zvláštní výbor,
jenž by v příčině zamýšlené reformy obec. zá-
kona občanského podal svého času komoře odů-
vedněnou zprávu, na jejímž základě by se pak
komora mohla usněsti o návrzích, jež by učinila
komisi, kterov ministerstvo spravedlnosti před
krátkou dobou jmenovalo za účelem výše vzpo-
menuté reformy.
— Zoologická zahrádka pro školní mládož.
Jednou z podminek lidského zdraví jest po-
hyb, u děti především pohyb volný, pod širým
nebem. Proto pro města pražská napořád žádaj
se dětská hříště, jichž počet, rozloha a úprava
ještě rozhodně nestačí, tak že pražské děti svě
přirozenosti vyhovují především na ulicích.
V Feyerfeil
15
article
I dětem školním, které do nedávna měly
chovati se ve škole stále tiše a klidně „jakov
kestele“, školní tělocvik a hry pod širým nebem,
vedené zvláštními spolky, nedostačuji, tak že též
ony účastní se rejů pouličních, jichž ovšem
žádný zřetel vychovatelský neupravuje ... Proto
byly svého času vídány školní „slavnosti“, kleré
aspoň někdy měly zjednati našim hochům a dív-
kám příležitost, vespolek se pobaviti, zahráli,
zadováděti a zasmáti se způsobem, jenž není tak
vázán přísnou kázní, pravidly i osnovou, jako
hry školní. Avšak v poslední době účel slavnosti
se naprosto změnil: namnoze neslouží jižv
přední řadě dětem, ale jako prostředek, zvýšíti
příjmy pro různé účely. Zájmy paedago-
gické namnoze ustupují zájmům finanč-
ním. Programy dětských „slavnosti“ jsou valně
rozmnoženy, mají víc umělého než přirozeného,
zaměstnávaji obraznost často dlouho před slav-
nostmi a po slavnostech a tvořívají hlavní i vý-
hradní předmět dětského zájmu, že to i vadívá
klidu, jehož třeba dětem pro školní práci;
děti samy bývají na slavnostech účastny ne jako
diváci, ale jako „umělci“ v kostýmech a s hu-
debními nástroji, zři na „slavnostní“ průvody,
na umělé tance a divadelní představení, slyší
koncerty, zkrátka připravují se pro ně podobné
„požitky“ jako pro dospělé, nevyjímajíc ani
„cake-walk“ — a jiné a jiné a ttrakce mají
k slavnostem je přilákati. Někdy kryjou se takové
produkce hesly „umělecké výchovy“, jindy i bez
tohoto modního označení jsou úřady školními
podporovány... To vše vzbuzuje u střízlivých
16
article
pozorovatelů pochybnosti, zda takové a podobné
prostředky opravdu se snášejí s povahou dět-
ských „slavností“ a zdali očekávání, napjetí,
překvapení a úžas a zase po připadě netrpěli-
vost, zklamání a nechutenství i jiné vášně, jež
k slavnostem se dostavují, jsou v životě škol-
ních dětí oprávněny tou měrou, jakou pořa-
datelé umělých „slavnosti“ dětských s nimi po-
čítají. — Poslední slavnost vinohradská doká-
zala, že lze i střízlivějšími prostředky
zájem dětí vzbuditi. Do jejího programu krátce
před slavností byla vřaděna skutečná zoologi-
cká zahrada. S mnoha stran bylo slyšeti:
„To zase bude nějaký humbug na lákání pe-
něz“. Ale nebyl. Učitel vinohradské školy mě-
šťanské p. Kučera, jenž prostředky věru nepatr-
nými zřídil a po více let udržoval znamenitou
zoologickou zahrádku při měšťanské škole žiž-
kovské, i o vinohradské slavnosti zřídil
opravdovou zoologickou zahrádku, pokud se to
v těch několika dnech vůbec dalo provésti. V do-
lejší části Riegrových sadův ohražena větší část,
kde ze sítí drátěných utvořen kuří dvůr, v němž
po trávníku volně pobíhaly: slepice, kvočna s ku-
řátky, husa s housátky, kvočna s kačátky (vše
jen několik dni staré), staré husy, kachny, kro-
can s krůtou, pávi. Vedle byla ohrada se
srnečkem. Na větší ploše travnaté uvázány dvě
kozy s kůzlátkem; ve volieře umistěn zlatý ba-
žant, vedle jezevec. Na prostranství bývalé letní
jízdárny v půlkruhu umistěni v 46 klecích naši
různí ssavci a ptáci, o nichž se mládež ve škole
dovidá a jež zvykla vídati jenom namalovaně.
Kučera
Riegrův sadův
17
article
Mimo to skvostně upravena byla aquarium a ter-
rarium. V jedné velké kleci s několika odděle-
ními byly různé kočky s kofaty. Též fena se
štěňátky měla své oddělení. A nescházel ani
osvědčený pramen vší veselosti — opičky. Cel-
kem bylo tam umistěno 146 ssavcův a ptáků
mimo plaze a ryby. Tak bylo způsobem novým
postaráno o poučení i zábavu malých i velkých.
A výsledek? Hned v neděli ráno, kdy se teprve
vše upravovalo, přicházeli návštěvníci, z po-
čátku s nedůvěrou, ale pak již skoro plným
proudem, tak že odpůldne, ač na slavnost vstupné
za osobu činilo 40 h, byla v zoologické zahradě
při zvláštním vstupném 10 h velká tlačenice.
Všeobecně domniváno se, že tato miniaturní
zoologická zahrada zůstane již naši veleobei
trvale. Když však lidé zvěděli, že po slavnosti
vše bude zase odstraněno, nechtěl tomu nikdo
věřiti, i žádáno, aby tato zajímavá čásť pone-
chána byla aspoň ještě jeden den, což se také
stalo. Všeobecně pronášena byla žádost, aby
vždy snaživá veleobec vinohradská pro své ob-
čanstvo zabezpečila „zvěřinec“, tím spíše, že
by jen nákladu nepatrného vyžadoval . Vstup-
ného vybráno po 10 h 374 K, tedy navštivilo
zoologiekou zahradu 3740 lidí mimo přes 500
18
article
školních dětí, jež vstupného neplatily, a to
v den, kdy současně se konaly sokolská slavnost
a matiční slavnosti v Žižkově a v Libni. Z těchto
čisel patrno, že na rozhedný zájem obecenstv
může počítati již skrovná zahrada
zoologická se zvířenou českou blíže stře-
dům pražských měst, umístěná v některých sa-
dech na příhodném místě. Tedy nejedná se nám
o „sen budoucnosti“: velkou zahradu zoologi-
ckou, vyžadující velkého prostranství a znač-
ného nákladu, ale o předvedení zvířeny naší če-
ské v nejdůležitějších jedincích, které naše
městská mládež již jen z obrazů zná. Mohla
by to býti taková česká chalupa (jako ve vý-
stavě) s kuřím dvorem, s kury a ovcemi, ob-
časně s vepřovým dobytkem, se selátky a pod.
rybníček s vodní drůbeží; ohrada s vysokou
zvěří; voliery s hlodavci a jinými menšími zví-
řaty a s naším menším i větším ptactvem. Zví-
řata ta nemusila by býti všechna a stále v sa-
dech našich měst umístěna, nýbrž mohla by býti
občasně za nějaký poplatek vypůjčována od
zdejších ptáčníků neb i od Hagenbecka. Ostatní
cizozemský zvířata nahradil by často k nám se
dostav per zvěřinec. Častým měněním zvířeny při
vstupném co nejmenším docílilo by se dvojího:
Hagenbeck
Žižkov
Libeň
dům pražský město
19
article
1. Skutečné „školy přírodopisu domácího“, jež
by názorně a zábavně poučovala a 2. vybíráním
nízkého vstupného krytí všech výloh. Nejvhod-
nějším místem byla by Rajská zahrada se sou-
sedními Riegrovými sady. (Botaická zahrada v
Rajské zahradě mohla a měla by se účelněji
upraviti a doplniti). — Svého času v Klubu
voličů novoměstských v Praze bylo na to stý-
skáno, že pražská mládež ve školách seznamuje
se s přírodou jen namalovanou, vycpanou a vy-
sušenou —— zde, hle, příklad z Král. Vinohradů,
jak by se mládeži naší mohla předvěsti zvířena
živá — ne na překvapenou a obdiv o nějaké
„slavnosti“, ale při pravidelných návštěvách.
Riegrův
Král
Praha
Botaická zahrada
20
article
Dají v té věci Král. Vinohrady královské Praze
podnět a příklad trvalý?1
— Úmrti. Včera zmínili jsme se o úmrtí pana
Václava Černého, býv. vrchního účetního » První
české vzájemně pojišťující společnosti, v Praze«,
který poslední léta trávil ve výslužbě. Úmrtím jeho
odešel opět jeden z nadšených a horlivých vlastenců,
kteří se zápalem věnovali se velkému dílu našeho
obrození a jimž připadl úkol raziti mladým řadám
národním cestu uprostřed zápasů a překážek, jež
stavěly se na odpor zásadám obrozovacím. Zesnulý
náležel k zakladatelům pražského »Sokola« jako
vrstevník a věrný soudruh Fügnora a Tyrše. Po
dlouhou dobu zastával úřad pokladníka a to v době,
kdy jednota tato zápasila s těžkými nesnázemi fi-
nančními. Též v celé řadě jiných spolků vlastene-
ckých v Praze pracoval téměř po celý věk svůj. jsa
účasten veřejného života našeho. Pohřeb koná se
dnes o 10. hod. dopol. z chrámu sv. Trojice ve
Spálené ulici na nádraží cís. Frant. Josefa, odkud
budou tělesné ostatky převezeny do Příbrami. Čle-
nové »Sokola« pražského se vyzývají, aby pohřbu
jeho zúčastnili se v kroji. Schůze o půl 10. hod.
v tělocvičně. — V Horažďovicích zemřel včera po
dlouhé nemoci pan Heřman Hastrlík. Pohřeb
koná se v neděli dne 3. července o 2. hod. odpol. —
V Rokycanech zemřela dne 30. června ve věku 75
let paní Františka Drdová, roz. Švestkova, vdova
po býv. nájemci mýt a hostinském v Rokycanech.
Pohřeb koná se dnes o 3. hod. odpol. na hřbitov
sv. Trojice. — V Pardubicích zemřel ve středu ve
věku 75 let pan Jan Paspa, lesní ve výslužbě.
Pohřben bude v sobotu dne 2. července o 3. hodině
odpol. z domu č. 17 na náměstí na místní hřbitov.
— Nový advokát. Pan JUDr. Ant. Plicka ote-
vřel novou advokátní kancelář v Karlíně, Královská
třída č. 112.
Král
Černý
Fügnora
Tyrš
František
Josef
Heřman Hastrlík
Drdová
Švestkův
Paspa
JUDr
Antonín
Plicka
Praha
Příbram
Horažďovice
Rokycany
Pardubice
na náměstí
Karlín
královský třída
královský Praga podnět
Sokol
21
article
— Oslava památky Mistra Jana Husa. Tělocv.
jednota »Sokol« v Žižkově uspořádá ve čtvrtek
7. července o 8. hod. večer v sokolovně Husův večen
s přednáškou univ. prof. dra. Drtiny: »Mistr Jan
Hus a jeho doba«. Vstup volný. — Spolek pro
trvalé uctívání památký Mistra Jana Husa v Jilem-
nici oslaví za protektorátu městské rady města Ji-
lemnice výroční památku upálení Mistra Jana Husa
dne 5. a 6. července. V úterý dne 5. července o 9
hod. več. lampionový průvod městem ze zahrady
sokolovny. V nedělí dne 10. července o 8. hod. več
v sokolovně přednáška p. red. Al. Hajna »O významu
Mistra Jana Husa a houtí husitského«. — Sdružené
obce Velké Opolany, Horní Opolany,
Voškobrh a okolí pořádati budou za protektorátu
obecního zastupitelstva Velkých Opolan Husovu slav-
nost s pořadem: V sobotu dne 9. července jest lam-
pionový průvod o 9. hod. več. z Velkých Opolan ke
hranici na kopci Voškobrhu. Za pochodu zpěvya
hudba národních písní. V 10 hodin večer přednáška
Hus
Husův
profesor
doktor
Drtina
Hajn
Žižkov
Jilem
Velká Opolany
Horní Opolany
Sokol
22
article
»Důležitost osl. v Husových« v hostinci p. Novotného
ve Voškobrhu. V neděli dne 10. července o 10. hod.
dopol. tábor lidu ve Velkých Opolanech, na němž
promluví pan Karel Želenský, člen činohry Nár. di
vadla, »O životě a smrti Mistra Jana Husa«. O 2.
hod. odpol. z usedlosti p. Němce ve Voškobrhu vyjde
pr2vod allegorický a banderia přes Horní Opolany.
do Velkých Opolan, do zahrady »na ohrádce«, kdež
bude koncert. O 8. hod. večer divadelní představení
»Poslední Táborita«, historická hra o 4 jednáních
Ohňostrojem bude pak slavnost zakončena. Cistý
výnos věnuje se ve prospěch »Husova fondue
v Praze. — Komike pro oslavu Mistra Jana Husa
na Menším městě pražském a král.
Hradčanech pořádá v den jeho upálení 6. čer-
vence Husovu slavnost v tělocvičně Sokola na Men-
ším městé pražském. Pořad: Sbor »Národu« (Lumír)
Proslov. Slavnostní řeč promluví p. red. K. SL. Sokol.
Novotný
Želenský
Hus
Němec
Husův
Sokol
Praha
Hradčany
Sokol na Mena
23
article
»Lumír«: »Kdo jste boží bojovníci«. Schůze komise
koná se dnes v pátek 1. července o 8. hod. večen
v sokolovně na M. M. P. — K uctění památky
kostnického mučedníka Mistra Jana Husa pořádají
sdružené vlastenecké spolky v Pečkách n. dr. za
protektorátu městské rady veřejnou přednášku pana
JUC. J. Dvořáka z Prahy v sobotu dne 2. července
v sále sokolovny. Začátek o 1/28. hod. večer. Po
přednášce průvod městem.
— Přenesení ostatků sv. Prokopa. Včera byly
zahájeny na Hradčanech církevní slavnosti, spojené
s přenesením ostatků svatého Prokopa za příčinou
700letého výročí prohlášení sv. Prokopa za svatého
Přítomen byl kardinál baron Skrbenský, tři světíc
biskupové, zástupci duchovenstva světského i řehol-
ního a četné obecenstvo. Ostatky sv. Prokopa byly
přeneseny z kostela Všech svatých do velechrámu
sv. Víta, kde uloženy byly na hlavním oltáři. Po-
božnosti potrvají do pondělí, kdy budou ostatky pře-
neseny opět do kostela Všech svatých.
— »Vojenský Věslník« oznamuje, že podmaršál
bar. Arnold Zech, inspektor honvedské jízdy, dostal
dovolenou ze zdravotních příčin a jeho nástupcem
stal se podmaršál Josef Gauderna k.
M M P
Hus
JUC
J Dvořák
Prokop
Skrbenský
svatý . Vít
Arnold Zy
Gauderna
Lumír
Pečky můj
Praha
Hradčany
24
article
— Legát za účelem ochrany ptactva v obnosu
1000 K zůstavila Zemskému spolku pro chov drůbeže
a ochranu plactva v král. českém paní Vilémina Klau-
sová, vdova po lékaři, jež dne 13. ledna t. r. v Praze
zemřela. Z obnosu toho použije se úroků dle přán
zesnulé ke zmíněnému účelu.
— O pensijním pojišťování soukromých úřadníků
jednáno dne 29. června 1904 ve schůzi odboru Jed
noty soukromých úřadníků v Kolíně, kamž dosla
vili se také zástupci odborů: Něm. Brod, Kutná Hor
Hořice, Jaroměř, Pardubice. Pozván, přišel také místní
poslanec p. dr. Fořt a ústřední výbor jednoty za-
stoupen byl pány místopředsedou Landou a taj. Ha-
šourkem. Když byl předseda schůze, pan K. No-
votný, přítomné uvílal, uvedl pan JUDr. Rajmann.
proč byla schůze svolána. Jde o to, aby bylo důkladně
cbjasněno, v jakém stadiu nalézá se olázka pensijní
a co má sdružené soukromé úřadnictvo za poměro
daných činiti. Pan prol. Landa praví, že zástupci
ústředního výboru přišli, aby vyslechli názory shro-
máždění; vyličuje pak, jak ústřední výbor přítomnou
Fořt
Landa
JUDr
Rajmann
Praha
Kolín
Německo . Brod
Kutná hora
Hořice
Jaroměř
Pardubice
Vilémin Klau
25
article
situaci posuzuje Po kratšichi poznámkách pánů Ry-
báře a Červinky promluvil velkou řeč poslanec poir
dr. Fořt. Nediví se netrpělivosti soukromých úřadníků,
neboť jde o věc vážnou. Uzákonění pensijní předlohy
jest také v zájmu národa a proto by poslance těšilo,
kdyby věc přívedli brzy pod střechu. Avšak ona
sdíli osud jiných vysoce vážných otázek, jako jest
rak.-uher. vyrovnání, obchodní smlouvy, železnice
atd., všechno uvízlo v písku, poněvadž říšská rada
jest nedělnou. K otázce, mohla-li by býti osnova pen-
sijní po projednání ve výboru sociálně-politickém
v plénu sněmovny vyjmuta z obstrukce, odpovídá
řečník záporně a dovozuje, jaké nebezpečí by
tento požadavek způsobiti mohl. Připomíná dále, ž
právě nedojednaná partie osnovy má v sobě mnoho
látky povahy politické, z jejíchž úskalí lze se probrati
jen za příznivého větru politického příměří a takového
okamžiku dlužno vyčkati. Bude-li říšská zada zase
svolána a podaři-li se učiniti ji dělnou, není pochyby,
že osnova pensijní dojednána bude, Avšak tuto even-
tualitu nelze urychliti nějakým snad hartusením na
české poslance, či střílením jim do zad. Oni věci
přejí a dosavadním svým postupem zasloužili si za-
jisté důvěry. Bude-li říšská rada stále odročována,
Červinka
doktor
Fořt
26
article
až mandáty poslanců vyprší, nebo bude-li rozpuštěna
dříve, padne osnova pensijní pod stůl a bude třeba
pracovati, aby ji vláda předložila znovu anebo aby ji
do sněmovny vnesl některý poslanec. Řádnou prací
toho lze dosíci, neboť to, co až dosud bylo vykonáno,
jest solidním podkladem, na němž se může budovali
dále. Ruce v kán ovšem skládati nesluš.. Nechť sou-
kromé úřadnictvo dál. svými schůzemi poutá pozo.-
nost veřejnosti, nechť za pomoci tisku problrá věcně
otázku pensijní, aby ji učinilo sympatickou a čelilo
námitkám a pod. Po tom podal p. poslanec obšírný
výklad postavení českého poselstva na radě říšské,
aby odůvodnil taktiku obstrukční. Vývody jeho byly
až do konce vyslechnuty s napjatou pozorností a na-
lezly všeobecného souhlasu, čemuž dán také výraz.
Následovavší debaty zúčastnili se pp. Šejnoha, dr.
Rajmann, Hašourek, Landa, Klofáč, di. Fořt, jehož
rada stran veřejného probírán. otázky pensijní na
konec přijata. Za ústřední výbor dán slib, že budou
místní odbory jednoty, jichž jest na 60, vyzvány, aby
za tím účelem schůze pořádaly. Potom přistoupeno
k probírání vnitřních věcí jednoty, což se dálo způ-
sobem věcným, klidným r přátelským, jak ke konci
rádi a s povděkem konstatovali předseda schůze pan
Novotný i místopředseda jednoty pan prof. Landa.
Šejnoha
doktor
Rajmann
Hašourek
Landa
Klofáč
Novotná
profesor
27
article
Odboru kolínskému vzdány za uspořádání schůze
— „Hlahol“ pražský sešel se naposledy před
prázdninami 24. června v hojném počtu, dam i pánů,
v dosavadních místnostech svých „u Štajgrů“. Starosta
p. Ferd. Tadra přál upřímnými slovy přítomným
osvěžení v letních měsících, poukázav na zvláště na-
máhavý, ale vděčný všem, kdož rádi zpívali, ročník
letošní. Mimo pravidelné produkce skvěle provedeno
bylo slavné Berliozovo Requiem, vydatně, ač ne samo-
statně, spolupůsobeno bylo na I. českém festivalu hu-
debním a při rozmanitých jiných příležitostech, ze
kterýchž přední událostí byla slavnost základu Hla-
holny, kterou si „Hlahol“ jako svou tvrz i svatyni
buduje. Zvlášť upřímná letošní pospolitost pěstována
bude k návrhu jednatelovu i o prázdninách schůzkami
všech členů „Hlaholu“ u večer každého pátku v za-
hradě neb dolejší restauraci Měšťanské besedy pražské,
klerá tak pohostinně vždy Hlaholistům se otvírá. Ve-
černí výlet do Chuchle pro skrovný počet přihlášek
byl deřinitivně odřeknut. Peníze vráti poktadník p.
Menšík na Václavském nám. č. 43. Za zprostředkovatele
v běžných záležitostech hlaholských ochotně se nabídl
pan K. Holoubek, obchodník s rukavicemi v Jungman-
nově tř. proti pomníku.
Tadra
Berliozův
Menšík
K Holoubek
Chuchle
Václavský já
Jungman
Hlahol
28
article
— Týdenní schůze Spolku českýchi lékařů koná
se v ponděli dne 4. července o 6. hod. večerní v míst-
nostech českého ústavu pro soudní lékařství v Kate-
řinské ul. Demonstruje p. prof. dr. Vl. Slavík za-
jímavé případy
— Přednášky. Ženský klub český. Před-
náška p. JUDra. Jana Kříže »Markétská pouť a Brlá
Hora« koná se dnes v pátek o 8. hod. več. v míst-
nostech klubovních. Uvědomělé české ženy zvouse
k hojnému účastenství.
— Pro budoucí úpravu Podskali má Bst zakoupena
Bubeníčkova ohrada čp. 393—II. Ve včerejší schůzi
finanční komise bylo usneseno koupi této ohrady uza-
vřít a sice obnosem 250.000 korun po splátkách 50.000
K ročně. Návrh bude předložen dnes radě městskéa
v pondělí sboru obecních starších.
— Projektované nové stavby a zamýšlené zvý-
šení obecních přirážek na Smíchově. Remeslnicko-
živnostenská beseda na Smíchově uspořádala
v hostinci »U lva« veřejnou schůzi řemesl-
nictva a živnostnictva smíchovského za účelem
rozhovoru o nových obecních přirážkách, jež nulno
bude zavésti na amortisaci a úroky z nově vypůjče-
ného kapitálu na stavbu tržnice a Národního domu.
profesor
doktor
vládní
Slavík
Kříž
Bubeníčkův
Kate
Brlý Hora
Smíchov
spolek českýchi lékař
Remeslnickoživnostenský beseda na Smíchov
národní dom
29
article
Schůzi četně navštívenou krátce po 8. hod. večer za-
hájil předseda besedy p. Skopový vřelým proslo-
vem, vytknuv zároveň její účel. První řečník p. Bře-
hovský vyličoval výhody i nevýhody činžovního
groše a přirážek obecních, vysloviv se ke konci pro
zavedení přirážek obecních jako výhodnějších. Pan
Peroutka vytýkal neupřímnost representantům
obce, kteří nikdy neřeknou prý v čas, co zamýšlejía
přijdou vždy již s věcí hotovou, aniž by se občanstvo
o projektech poraditi mohlo. Pan Zbuzek praví, že
pro činžovní groš vyslovili se již domácí páni, poně-
vadž tento nestihl by je, nýbrž nájemníky. Řemesl-
nictvo a živnostnictvo však musí se vysloviti pro obec-
ní přirážky, jež stihnou bohaté i nebohaté. S přiráž-
kami není to tak zlé neb na 100 K přijde k placení
pouze 1 K 70 h. Při přirážkách přijde ledy na průměr-
ného živnostníka 13 K, kdežto činžovní groš byl by
mnohem větší, ježto řídí se rozměry bytu, jaký si
kdo vydržuje. A tu mnohý živnostník přišel by zkrát-
ka, ježto nucen jest držeti nejen obytné místnosti, ale
též lokály obchodní a za skladiště sloužící. V zájmu
města Smíchova jest proto, aby vyslovilo se občanstvo
jeho proti zavedení činžovního groše, ježto ná-
jemníci po připojení ku Praze a zrušení
mostného houfně ze Smíchova by se
stěhovali. Avšak nejen to: zavedením činžovního
groše odpustily by se vlastně veliké poplatky velikým
závodům průmyslovým a dráze západní (Západní dráze
odpustilo by se 27.000 K a akciovému pivovaru na
Skopová
Peroutka
Zbuzek
Smíchov
Praha
30
article
Smíchově 24.000 K.) Proto řečník rozhodně jest pro
přirážky obecní. Pan Bušek vyvrací názor p. Pe-
routky, jakoby se zamlčovaly příčiny zvýšení po-
platků obecních a stavby podnikaly k vůli zisku 2—3
osob. To je názor mylný. Občanstvo chce mít ze Smi-
chova město pokrokové, moderní a zdravé a projekto-
vané stavby jsou tudíž na místě. Jest rozhodně pro
obecní přirážky. Stejného názoru jsou dva další řeč-
níci pp. Zvolský a Křížek. Dle vývodů posled-
nějšího platí Smíchov na daních celkem 1,220.000 K.
z čehož na majitele domů připadá 602.000 K, akciový
pivovar platí 175.000 K na daních. Rečník praví, že
obec nepotřebuje nových těchto poplatků na žádné
investice, nýbrž k uhražení rozpočtu obecního, kde
dlužno přirážkami hradit celkem 150—160.000 K. Pro-
tivníci obecních přirážek namítají, že na Smíchově
bydlí celá řada úřadníků, professorů, pensistů a pod.,
kteří žádných daní neplatí a ti právě že by zavedením
činžovního groše byli zdaněni též, poněvadž by mu-
sili platit dle rozlehlosti bytu, jejž obývají. Názor tento
jest však klamný. Podle tohoto klíče by těch 160.000 k
měli zaplatit domácí páni, respeklive jich nájemníci.
Bušek
Křížek
Smíchov
31
article
Avšak na druhé straně vymkly by se z povinnosti pla-
cení veliké závody, jež velikých ploch používají ke
skládání svého zboží a k účelům svých podníků vůbec.
Lépe proto bude, aby byly zvýšeny obecní přírážky
než činžovní groš. Pan Zbuzek praví, že není temu
dávno, kdy na Smíchově byly přirážky 227% a žádný
ničeho nenamítal. Doufá proto, že také nyní při 1495
přirážky nikdo ničeho rovněž namítati nebude. Pan
Kavina praví, že občanstvo chce město moderní.
jež rozhodně musí míti svou tržnici i Nár. dům. Při-
dává se proto k návrhu p. Břehovského pro při-
rážky, jež postihnou všechny: velké i malé. Ve stejněm
smyslu promluvili ještě pp. Štelan, Kožešník
a bostinský Kasa l, načež předseda scbůzi skončil.
Zbuzek
Kavina
Břehovský
Kasa
Smíchov