1
masthead
1 července 1904. Číslo 180.
4
article
— Bourání starých domů v Praze. Včera dopo-
ledne konalo se komisionální ohledkní domu čp
665—II. v Hopfenštokově ulici na hoř. Nověm městě
Tento dům, jeden z nejstarších v ulici, p. Karel Císal
v měsíci srpnu zboří a na jeho místě postaví třípatrový
moderní dům činžovní.
— Změny držebuostí. Obec král. hlav. města
Prahy koupila od p. Em. Lachmanna dům čp. 362—l
na nároží Ferdinandovy tř. a Perštýna za 105.311 K
Stavitel a první náměstek starosty na Král. Vinohra-
dech, pan Alois Bureš, koupil od p. Em. Lachmanna
dům čp. 361—I. na Perštýně za 284.688 K.
— Ezekuční dražba domu. U okresního soudu
v Žižkově konala se včera exekuční dražba domu č
769 v Riegrově ul. v Žižkově. Koupil jej řezník a uze-
nář v Žižkově pan Aug. Šindelář za 24.650 K. Odhadní
cena byla 28.258 K. Vadium složilo 8 kupců.
— Komu byly odcizeny kolky? Na Smíchově
byl včera zadržen 16letý Václav Doubek, u něhož
nalezeno za 385 K různých kolků. Zatčený zdráhal
se přiznati, jak kolků nabyl. Patrně je někde odcizil
Pátrání po poškozeném bylo zavedeno.
— Mráz v červnu. Z Blatna u Jáchymova se sdě
luje, že po velkém vedru, několik dní trvajícím, náhle
se tam dne 27. června po bouřce ochladilo. V noci
s pondělka na úlerek teplota tak klesla, že střechy
a louky pokrytv byly ráno bílým povlakem. Mráz byl
nejcitelnějším na úbočích hor a v údolích. Brambory
na polich úplně zmrzly.
— Vykradený byt. Do bytu soustružníka želez
Ant. Císaře v č. 628 v Žižkově vloupal se neznámý
pachatel a odcizil mu několik mužských a dětských
obleků.
Císal
Lachmann
Král
Bureš
Aug
Šindelář
Doubek
Mráz
Antonín
Praha
Hopfenštokov ulice
Ferdinandov třída
Žižkov
Riegrův ulice
Smíchov
Blatno
Jáchymov
Brambory
5
article
— Četnický strážmistr zastřelen. Z Falknova se
sděluje, že ve středu večer zastřelen byl pytláky čel-
nický strážmistr Storm ze stanice v Literbachách, kam
odebral se neprodleně rytmistr četnictva Ziller. Storm
byl ženat a otcem 5 dítek. U četnictva sloužil 22 let.
— Vzkaz milence. Po hladině Vltavy nedaleko.
Královské louky na Smichově plula prázdná, dobře
uzátkovaná láhev. Chlapci ji chytili a odevzdali poli-
cistoví, nebol v láhvi bylo toto poslání: „Jan Auen
z Prahy č. 20—II. vzkazuje své milence Boženě Ji
ráskové na Petrském náměstí poslední s bohem! V Be-
rounce se utopím!“ Zda poslání bylo splněno, nent
známo.
—Těžkým úrazem byla včera odpoledne stižena
42letá dělnice Marie Dvořáková z Břevnova. V ná-
dvoří paláce čp. 121 v Mikulanské ulici II., kde při-
dávala zedníkům, upadla a narazivši na okraj jámy
na popel, přerazila si tři žebra. Lékař p. dr. Svoboda
poskytl jí první pomoci a odvezl do všeobecné nemoc-
— Z Nelahozevse. (Dvořákova pamětn
deska.) Ve prospěch pořízení pamětní desky na
rodný dům našeho zvěčnělého rodáka, hudebního
skladalele Antonína Dvořáka, v Nelahozevsi u Kralup
n. Vlt. pořádá zvláštní výbor v neděli 3. července
koncert v knížecí restauraci v Nelahozevsi za účin-
kování městské kapely mělnické.
— Insolvence. Michal Gyokits, knihtiskař v Běle-
hradě. Jindřich Steimetz, agent ve Vídni. Josef David
neprot. obchodník v Kluži.
nice.
Storm
Auen
Božena
Dvořáková
doktor
Svoboda
Dvořákův
Dvořák
Gyokits
Steimetz
Josef David
Falknov
Literbachy
Ziller
Vltava
Praha
petrský náměstí
Be
Břevnov
Mikulanský ulice
II
Nelahozeves
Kralupy
Běla
Vídeň
Kluž
6
article
= Lonlková divadla. V národním loutko-
vém divadle klubu vlasteneckých přátel dra Pa-
říka a Třebenicka v zahradním sále měšťanského pi
vovaru na Král. Vinohradech hraje se dnes o 6. hod.
„Sněhulka a sedm trpaslíků“
— Panorama. Hrubá Skála, Trosky, K os
a pohádkově krásné partie z jejich okolí možno spa-
třiti v panoramatu Nár. jednoty pošumavské v 50 pro-
vedených obrazech, jež autor jejich p. Rud. Špillar
k vyslavení lask. zapůjčil.
— Z lanové dráhy na Petřín. Vozy lanové dráhy
jezdí dnes za příčinou vojenského koncertu v restau-
raci sna Nebozízku« až do 11 hodin v noci.
— Letní a lázeňská místa. Léčivé železité lázně
Houštku u Staré Boleslavi navštívilo letoa do
30. června celkem 482 lázeňských hostí.
— „Za uměleckou výchovou“. Tah loterie výstavy
pro uměleckou výchovu na Horách Kutných, odložen
byl na den 31. prosince. Losy tvoří úplný ročník
časopisu »Za Uměleckou Výchovou« (za K 1.20) aneb
katalog výstavy pro uměleckou výchovu na Horách
Kutných (za 50 haléřů). Hlavní výhra jest umělecký
originál krajináře mistra Antonina Waldhansra (hradu
Kokořína), jiné výhry jsou české umělecké reprodukce
a knihy. Pomozte zmenšiti deficit učitelského výstav-
ního podniku! Objednávky vyřizuje obratem a franko
správa časopisu »Ža Uměleckou Výchovou« na Horách
Kutných.
Král
Špillar
Antoninus Waldhansr
Třebenicko
Petřín
Stará Boleslav
Kutná
Kokořín
Lonlková divadlo
vý divadlo klub vlastenecký přátelit doktor pa
Panorama
Houštka
7
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Gebhardi, professor Sorbonny, byl zvolen
členem francouzské akademie místo Grearda.
= Milostný román na nádraží. Z Vídně se sdě-
luje. Zdravotní stav ženicha Barbera, postřeleného
na vídeňském nádraží severní dráhy hr. Milewskim,
jest uspokojivý. Kule projela mu horní částí žaludku
a vyletěla vzadu z těla, nezranivši žádného jemněj-
šího orgánu. Operace tudíž třeba nebude. — Z Vídně
se telefonuje: Hr. Milewski vyzval posluchače země-
dělské vysoké školy Barbera na souboj, ale lékaři
v nemocnici, ve které se tento nalezá, sekundantům
jeho zamezili přístup k zraněnému. Na to byl o věci
sepsán protokol. — Hr. Milewski žádá, by byl
z vazby na záruku propuštěn a doručil svému
právnímu zástupci chek na 100.000 korun, by jich
k účelu tomuto užil. Radní komora se v poledne
usnesla, by hr. Milewski byl propuštěn na svobodu
za záruku 80.000 korun, která odpoledne složena.
Uvězněný hrabě byl pak z vazby propuštěn.
= Neštěstí v horách. Z Vídně se telefonuje
Vídeňský turista, obchodní příručí Jan Hahn, podnik
se svým přítelem výlet do Alp v okolí Ennskéh
údoli a spadnuv se stěny, zabil se. — Na tak zv
Císařském hřbetu u Kufsteinu sřítil se učitel tělo
cviku Důrböck z Mnichova a rovněž se zabil.
Gebhard
Barber
Milewský
Hahn
Vídeň
Kula
Hradec
Alpy
Kufstein
Mnichov
profesor Sorbonna
8
article
= Neštěstí v pymnasijní budově. Z Tarnopolu se
oznamuje: V rusínském gymnasiu, umistěném v magi
strátní budově, sřítila se stěna, jež se právě opravo
vala a zasypala dva studující. Jeden z nich by
zabit, druhý smrtelně zraněn.
= Zastřelen na honě. Z Bolzána se telegrafuje
Honební zdejší společnost vyšla si na hon, na
kterém byl její člen Fachinetti nešťastnou náhodou
zastřelen.
= Velký požár vypukl včera ráno z neznámé
dosud příčiny v Čači (v zilském údolí) a zničil
v krátké době 22 obytných a hospodářských stavení
se vším nábytkem a zásobami. Skoda odhaduje se
na 150.000 K. Bída je velká, protože obyvatelstvo
bylo postiženo loni povodní
= Veliké vichřice. Z Moskvy, 30. června. (C.- B.
Včera zuřily zde a v okolí velmi prudké vichřicea
silné krupobití. Bylo shozeno a poškozeno mnoho
továrních komínů a několik rozestavených domů
zbořeno, s některých kostelů strhány i kopule. D
10. hod. več. bylo dopraveno do nemocnic 85 lidí
většinou raněných kroupami. Dosud zjištěno, že byly
zabity v Moskvě tři osoby. V okolních vsích příšlc
prý o živet 150 osob.
= Výbuch. Z Brunnsbüttlu telegrafují: Na an
glickém křížáku »Juno« vybuchla po příjezdu lab-
ským plavidlem raketa, následkem čehož vzňaly se
ohňostrojná tělesa. Dva muži byli zabiti; posádka
křižáku uhasila oheř-
Tarnopol
Moskva
Brunnsbüttle
Juna
9
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Z Dědiciví Komenského v Praze. Aby mohl býl
se členy sdělen den valné hromady Dědictví Komen
ského, vyjde 10. číslo „Paedagogických Rozhledů“
5. července
C. k. česká vyšší reálka v Dušní ulici v Praze
na Starém městě. Dne 15. a 16. července roku 190
bude se konati zápis žáků, kteří se hlásí do prv
třídy, vždy od 8. do 1/210. hod. Žáci se dostaví k zá
pisu s rodiči nebo jejich zástupci, předloží list křestný
(rodný) a vysvědčení frekventační. Po zápisu konaí
se budou přijímací zkoušky. Další oznámení pro
příští školní rok učiní se později a budou bližš
podmínky vyhlášeny v ústavě.
Na c. k. reálném a vyšším gymnasiu v Kolíně
bude první zápis žáků do I. třídy pro školní rok 1904-
dne 15. a 16. července 1904, pokaždé od 8—10 hodir
dopol. Hned po zápise konají se zkoušky přijíma
napřed písemné, potom ústní. Podrobnější zprávy ob
sahuje vyhláška v ústavě.
Na c. k. stát. vyšším gymnasir v Jičíně koná se
zápis žáků I. ročníku pro příští školní rok 1905 ve dni
16, července a 16. září, vždy od 8—10 hod. dopol.
přijímací zkoušky do I. ročníku konají se v tytěž dni
od 10—12 hod. písemně, od 2 hod. ústně. K zápisu
přihlásí se žáci, provázeni rodiči nebo jejich zástupci
opatřeni křestním (rodn.) listem a frekventačním vy-
svědčením.
Na c. k. gymnasiv v Hradci Králové bude zápis
do I. třídy dne 15. července o 1/49. hodině, dne 16.
července o 8. hodině ranní; přijímací zkoušky písemní
budou hned po zápise, ústní ve 2 hodiny odpoledne.
Zápis žáků do I. třídy c. k. vyšší rsálky v Hradei
Králové bude konán před prázdninami dne 15. a 16.
července a po prázdninách dne 16. a 17. září od
8—9 hod. dopol. Přijímací zkoušky konati se budou
hned po zápise a potom bude ihned rozhodnuto o při-
jetí zákově.
Žák
Praha
dušní ulice
Kolín
Jičín
Hradec Králové
Hradei Králové
Dědicivý Komenský
Komen ský
10
article
Z literatury.
Z literatury.
Literatura Naučného Slovníku.
22— Ottův Slovník Naučný spěchá již po
měrně rychlým tempem k svému konci a
v těch dvaadvaceti silných dílech, jimiž dospěl
do S, je uložena — mezi tou nekonečnou tříšt
drobných a šablonovitých hesel, jimiž každý
velký slovník je povinen informovati svoje čte-
nářstvo z nejrozmanitějších vrstev, čejo o dosti
exotických slovech a pojmech — také hojně
domácí dobré práce vědecké — odborné. At
již jsou to kompendia, přehledy či nově podni-
kané vědecké studie, je to hojnost domácí, ne
odvisle od cizích eneyklopedií a slovniků
pořízené práce samostatné v nejrůznějších obo-
rech vědních.
Nechci posuzovati, do jaké míry jednotlivé
vědy jsou zastoupeny samostatnými pracemi
odbornými, které znamenají nejen schematický
přehled práce vykonané, ale také samy sebou
nové studium — pokud literatury se týče, je
Ottův Slovník takovými původními články vskutku
zajímavý pro čtenáře i literáta. Většina dosti
obsáhlých přehledů jednotlivých literatur národ-
ních tvoři s řadou podrobně a samostatně pra-
covaných literárních biografil, jádro této literárn
práce, která napravuje značné mezery v literár-
ním studiu u nás. Professora Dvořáka na přiklad
studie o literaturách: arabské, perské, čínské
neb prof. Zubatého výstižný přehled starší lite
ratury indické jsou až na malé výjimky v našt
literatuře ojedinělé. Neobyčejně obsáhlý soubor
literatur jihoslovanských pořízený společnou prací
prof. Pastrnka, Mourka a j., přehled literatury
ruské od Štěpánka, polské od Máchala a t. d.
informují stručně a podrobně. Z literatur román-
ských prof. Mourka podrobný a instruktivní
nástin literafury anglické, Šaldova důkladně stu-
dovaná a s vervou psaná literatura francouzská.
studie o jazyku a literatuře německé od prol
Ottův
profesor
Pastrnek
Mourek
Štěpánek
Máchal
Šaldův
11
article
V. Mourka a Jana Krejčího — mohl bych po-
kračovati ještě značnou řadou jmen dobrých
pracovníků a dobrých prací, nehledě ani k ob
šírným heslům speciálným.
Ale nejedná se tu o pouhý výčet těchto
prací. V obsáhlém Slovníku Ottově vyplní jistě
dobře svoje poslání a poslouží nejen k chvilkové
informaci, ale i k celkovému přehlednému po-
učení. Zdá se mi však, že by k tomuto úkolu
ještě vydatněji mohly přispěti, kdyby vyšly jako
úhrnný svazek samostatný — třeba trochu roz-
hojněný a do jednotného rámce vpravený. V tolika
obsáhlých svazcích přece jen je práce tato roz-
ptýlena a nepobádá tak ke čtení a studiu, jako
sama o sobě. Ottův Slovník učinil již pokue
s jinými hesly o sobě vydanými. Heslo »Litera-
tura« jež by obsáhlo všechny přehledné články
literární, mohlo by býti prospěšnou příručkou
k informaci o povšechných dějinách literatury
příručkou, které dosud nemáme.
Krejčí
Ottův
13
article
* O. M. Vyskočil: Pochodně. Hornické mo
tivy. Nákl. „Nové knihovny“ v Týně nad Vlt. 1903.
K — 40.
„Hornické motivy“ to znamená látkovou specia-
litou, zajímavosti zajištěné, ale velice choulostivého
stanoviska k poesii vůbec. Co je thematem poesie?
Člověk. Co je horník? Člověk obmezený na určitý
okruh zájmů. Obsah jeho pojmu má mnohem větší
počet znaků třídních, než pouze lidských. Ale ovšem
není člověka, aby byl pouhopouze člověkem a ničím
více. Kořeny jsou lidské, koruna se rozkládá ve služ-
bách nebo formách společenských. Poesie může vy-
cházeti od těchto forem; básník se může zaujmouti
hornickými motivy. Ale básník nesmí se dáti formami
na tolik určiti, aby z nich vycházel a k nim zase
jen směřoval, sic by nebyl básníkem, ale jen
veršujícím horníkem. Většina tak řečené
sociální poesie, o níž se mluví, není dosud ničím víc,
než veršované projevy třídních duší zájmu velmi
obmezeného. Lidství je v nich zkaleno. Nicméně
ovšem i tato poesie hoví dobře požadavkům společ-
nosti: udává směr vývoje a ohlašuje stupeň a ráz
duševního varu v oné části života, z níž prýští. So-
ciální poesie ukazuje, že se sociála zvedá, ale že do-
sud velmi trpí hlubokými vadami: mělký názor života,
povrchní materialism, požitkářství, vztek, horoucnost
povalečná a pod. A zvláště nedostatek soucitnosti a
smyslu pro nestrannou spravedlnost. Tolik jsem vy-
četl ze všeho dosavadního umění sociálního. Kdo žije
z práce své, patří do sociály. Ale mnoho je odborů.
M Vyskočil
Týn nad Vltava
14
article
které jakoby byly z ní vyloučeny. Jiné odbory myslí.
že jim nejvíce přísluší podílu z obecného soucitu
jsou na ostatní řevnivy. Řevnivost a třídnické vášně
nemá umění prostě vyjadřovati, nýbrž je má často
očišťovati, proměňovati je v sílu ryze lidskou, t.j.
duševní a zdokonalovaci, nikoli pudovou a vegela-
tivní. Básník hornické city, boly a touhy v duši svou
vsaje, zpracuje, procedí, promění, jako květina šťávy
země, a teplem a světlem vyvodí je v květ. Vše
hrubé, krátkozraké, obmezené, pošetilé, nespravedlivé
zmizí touto psychicko-chemickou analysou. První
starost je, uby tu byl básník pravý
A tomu požadavku kniha odpovídá
15
article
Není první sbírkou Vyskočilovou. Báseň „Oda
závěrečná“ pak potvrzuje bezpečně, že autor básníkem
skutečně je. Stojí tedy už za to, vyzpovídati se mu
z dojmů knihy a vyznati upřímně, kde to v duši bo-
lelo. Hned na str. 8. čteme: „Světle nám (= horníkům).
však pánům temně bude.“ Slovo „pánům“ vrže zlo-
zvukem. Není to ani pravé, ani dobré, ani krásné. Je
to jen koketní. Je to ústupek Uřídnímu vkusu. Taki
slovo „volnost“. Jaký obsah má to slovo zde? O
čeho volnost? Od čeho? Marně přemýšlíme. Snad
od práce? Ano, je na světě otroctví, mnoho a všude,
u nás mnoho, ale klíč otroctví je v nás samých. Také
práce je mezi pány, kteří zotročují, práce, která
se koná nerada, s odporem, s klením na rtech, v hroz-
bách a reptání, bez díkučinění, beze zdaru a bez po-
žehnání. Tato proklatá práce je hlavní tyran většiny
bědujících na světě. Sniti kletbu z ní, učiniti ji ra-
dostnou a milou, nedovede žádný úřad ani reforma
zevní. Je z nejtěžších otázek sociály. Materialismus
ji nerozřeší nikdy. Bolí nás, že básník neproniká k je-
jímu jádru. Ukažme, jak to je, že neproniká. Dva
příklady stačí: „Nad krajem se slunce směje, všech-
no voní požehnáním, jenom u nás (v dolech)
temno — —“, „O mrtvé Bůh se již postará: o živé
starat se škoda!“ — — Ne, básníku, ne, ne! Tak tomu
neni! Nad krajem také bývá temno, nejen dole. Dole.
Vyskočilův
Dole
Oda
16
article
nahoře, všude život týž, všude bída táž, všude radost
táž. Rolník oral, vláčel, sel. Vydaje na děti a daně
už čekají na žeň. Zamračí se nebe a za hodinu má
po nadějích dokonale. Může začít znova. Kde je básník,
aby bol ten zazpíval? Rolník na něho nečeká, on ho
ani nechce. Rekne, bůh dal, bůh vzal, to již jinak
nebývá. Však bude zas lépe. — A možná že to ne-
řekne, že spustí lání a klení. (Nikdy jsem neslyšel.)
Co bude? Odporné to bude, šeredné to bude. A vůbec
to nebude ani rolník český. Český rolník si vypomáh
bůh
17
article
silnou hlubokou resignací a vírou v řád světa neob-
lomný, ale spravedlivý. A takový je snad i horník če-
ský, anebo měl by básník aspoň chlít, aby takovým
byl. Básník nemá pomáhat povrchnímu rouhání
(„bůh nás lam v dolech nezná!). Nebezpečného za-
městnání je přece plný svět.
Český dělník má pochopit, že jeho stanovisko
je vyšší, statečnější, lidštější, než je stanovisko dejme
tomu líného kapitalisty požitkáře, jeho „pána“, jejž
trápí nuda, strachy a vodnatelnost. Ať se spokojí s pro-
stotou rolní práce, kdo se bojí nebezpečí při průmy-
slovém zaměstnání. Však není té bázně. Čeled se
hrne do továren a ke strojům, a rolník si své hroudy
dnes musí tlouci sám. Vše nasvědčuje, že má být
básník nestranný, lidský a vznešený. Básníkovi je
dána nezištnost, ryzí soucit. Je v davu aristokra
pravý, zvláště staví-li se v čelo pracujícího lidu, padaje
prvním výstřelem. Jeho bůh, i když ho popírá a sata
nisuje, i když se k němu modlí, je bůh nedostupné
vznešenosti. Znáti se k němu jen tak, že dává blahobyt
a pomáhá od neštěstí, je fetišism, potupuje duši ná-
roda i dělnictva.
Jiné básně knihy jsou pravé a ryzí: dojemné
nové. Jednak čerpal básník z nových poměrů pěknou
erotiku, hornickou romantiku, ballady a romance, jed-
nak našel i lidské jádro vzácné, matku — ženu, květ
blaha, štěstí rodinné. Těch básní na štěstí je většina
Tendence, o níž jsme rozprávěli, je pára z mladého
opojení, nadšení a horlivosti. Zráním dostavi se ry-
zost.
balada a romance
18
article
* Zikmund Winter: Povídky a obrázky hi-
storické. Nákl. J. Otty v Praze. 1904. K 2.40
Badatel v oboru speciálním, není-li nic víc, brz
se vyčerpá a potom nastane opakování sebe sama
Není toho u Wintra. Není pouhým badatelem. Povíd-
kám jeho přibývá života, lidského zájmu a moudrosti
Síla zevrubnosti působí dosud sice, ale výslednice
má už jině těžisko, než pravdu pouze historickou
než pouze správnest věci aformy. Má už těžisko
pravdy lidské duše. Na př. „Vojačka“ je dvoj
věc: obraz, zevrubná studie vojenského života z konce
16. stol., hrůzný výjev z pekla českého života minu-
lého, v němž se zmítá divoká směs pololidí, nemotorne
soldatesky, hlučné, zpustlé, poníženého druhu lid-
ského, strašlivá pouhému pomyslu českého čtenáře
A v tom rámci černém svití malé světělko, bludičk
matná, žalem ubledlá tvář věrné ženy. Trpící žena.
hlava láskou šílená, věrnosti k ničemnému chlapu
až politování hodná, ale žena. Silně pestře malo-
váno, archaistický ráz slohu pomáhá dojmu, ale nen
už sám účelem.
Winter
J Ott
Praha
19
article
„Bezbožnice“, je zase jiná strana české bídy. Di-
vadlo ponuré, ohavné, zloby rodinné. Bída typická,
zabedněnost, hlupota všech, i ,urozených“, nevědo-
most, pověrečnost, doba katanství ve jměnu svatých
věcí. Hrůzou se odvracíme, ale teprve, když jsme po-
chopili. Potěchu máme, že jsme přece jen dále, dále
Cítme se uspokojenějšími v neslavné své přítomnosti
Autor, jenž budí takové pomysly, pracuje už směrem,
jenž vede k umění vskulku národnímu. A „Dvě košile“
zas tak! Opět kus české bídy: sprostá bezcitnost vyš-
ších stavů. Nádavkem „Nešlechetní Balouni“. Vojsko
najaté z Čech proti Turkům řádí v Praze hůř, než by
mohli Turci. Autor líčí zběžně sic, dává jen okamžik
nahlédnouti do výhně českého trápení. Po fragédiích
pro potěšení něco humoru. Dobrá humoreska je
„V pasti
Vbk
* Karolina Světlá, Novelly. Díl III. Seb
spisy sv. XXIX. Nakl. J. Otto. Šest novel rázu ryze
romantickéhe z prvních dob literární činnosti autor-
činy. Její romantism je plodem své doby i půdy. No-
velly jsou prodchnuty horoucím idealismem, jenž byl
podmínkou pozdějšího rozmachu národního vědom
u nás, upřímným, horoucím vlastenecivím, jež se plně
rozvilo počátkem lel šedesátých. Kromě toho outork
dovedla zajímavě osnovati děj a upoutati čtenáře pěk-
ným líčením povah jednajících osob, zejmena divek
a žen.
Baloun
Turek
Karolina Světlá
svatý . XXIX
Otta
Čechy
Praha
Novell
20
article
J. Arbes, Elagie života. DIl I. Sebr. spisy
sv. XII. Nakl. J. Otto. Deset kratších historek ve
formě často příkře realistické, rázu tu a tam fanta-
stického, ba i demonického. Zvláště zajímava jest
bistorka „Český Bohěme z dob Máchových“, kde
autor kombinuje vlastní svoje vzpomínky z doby dět-
ství s poznámkou K. H. Máchy o podivínském malín
Friesovi. „Míšenské jablíčko“ jest tklivá idyllka prosté
duše, hynoucí z lásky k cizímu dítěti. Příšerným
dojmem působí „V růžovem rozmaru“. Vůbec vyzna-
menává se svazek rozmanitostí a zajímavostí motivů
* Jan Janča, Orlanův románek a jiné novelly
Přítel domoviny. Nakl. Ed. Beaufort. Autor obral
si látku velmi vděčnou, ze života vídeňských Čechů
jejz líčí věrně, v jeho světlých i stinných stránkách
Vypravuje poutavě, děj jeho historií jest vždy zají-
mavý, povahy přesvědčivě líčeny. Ovzduší vídeňské
je pěkně odpozorováno a vystiženo a dodává historiím
určitého rázu, jaký zejmena jeví se v novelle
„V otravném vzduchu
* Bohumil Zahradník-Brodský, Motiv
měst. Čásť I. Sebr. spisy, svazek třetí. Nakl. V. Ko-
trba. Povídky z ovzduší malého města, prostě ale
svěže vypravované. Autor pěkně rozlišuje povahy
osob a životně je líčí. Zejmena daří se mu kresb
rázovitých, starosvětských figurek. Způsob vypra-
vování dociluje neomylného účinku na prostého čte-
náře, pro nějž se hodí i svou ušlechtilou tendencí.
J Arbes
I Sebr
svatý . XII
Otta
Máchův
Mácha
Fries
Janča
Orlanův
Beaufort
Čecho
Zahradník Brodská
V ko
21
article
* Dr. Čenék Zibrt, O českých blouzsivcích
náboženských odvedených k vojsku r. 1788. Nákl.
Král. české společnosti nauk. V komis
Fr. Řivnáče. Pilný sběratel v oboru české kulturn
historie podává dokumenty o pronásledování vyzna-
vačů deismu a israelitismu za vlády Josefa II., kteří
odváděni k vojsku a posíláni k uherským plukům, po-
zději pak, muži i ženy, trestáni ranami holí neb ka-
rabáčem. Tresty odůvodňovány, že se tak děje „ne
proto, že je deistou, nýbrž, že se praví býti něčím
čemu nerozumí.“ Kromě toho měli býti poučováni
duchov ními.
doktor
Čenék Zibrt
Král
Řivnáč
Josef II
Francie
22
article
* Frant. V. Vykoukal: Čílanků pro čtvrtou
třídu škol středních. Praha, Jednota českých
filologů, 1904. Cena 2 K 20 h.
Jednota českých filologů vytkla si dobrý úkoli
pořídit účelnější učebně knihy pro gymnasia v oborech
grammatických a liferárních. A prof. Vykoukal podrobi
se nevděčné a svízelné práci, by v rámci platných regul
a předpisů sestavil čílanku, která by žákům gymna-
sijním aspoň trochu dala nahlédnout do české lite-
ratury a zmírnila tak poněkud odpor, jaký žáci našich
škol — bohužel přečasto právem — chovají ke svým
učebným knihám. Kdo nezakusil, neví, jaká je trýzeř
pročítat znovu a znovu řady českých knih jen k tomu
účelu, aby sem tam se dala vylovit stránka svěžejší
životnější, jež by zároveň hodila se do té klece před-
pisů o délce, výběru, obsahu, stylu „školních
článků“, a při tom odpovídala ještě paedagogickým
žebříčkům, po nichž má soustavně se vyvíjeti, dle
osnovy učebné — čtrnáctiletá duše, která na odškod-
nou hltá pak na procházce v ústranní překlad Schnitz-
lerova Reigen neb výňatku z Krafft-Ebinga.
Snaha prof. Vykoukala je pěkná. Seznam českých
spisovatelů vykazuje mnoho jmen význačných a mo-
derních článků, jež vzhledem k obsahu musily být
objednány. Jsou psány po většině odborníky. Připo-
jené informace životopisné, výklady o slohu, verších
příklady úloh atd. nepodléhají, mimo kde nebylo vy-
hnutí, tvrdé šabloně osnovy. Celkem, svěžejší duch
vane z knihy a v mezích požadavků, aby kniha do-
sáhla schválení, stěží by se dalo asi učiniti pro dobrou
věc více, než učinil pořadatel
František
V Vykoukal
Čílanka
profesor
Vykoukal
Praha
Krafft
23
article
Ze slovanských listů.
Ze slovanských listů.
* Orgánem skutečné literární vzjemnosti
slovanské slibuje se státi nový list, založený v Po
znani nákladem J. Fr. Tomaszewského s názvem
„Tygodnik Polski“, jehož prvé číslo, formátu
velkého sborníku s čarokrásnými obrázky, právě ro-
zesílané, velmi se zamlouvá. Pěstovati bude nový tý-
denník polský literaturu, umění, politiku i společenský
život. Vedle polských věcí chce si list obzvtáště všímati
záležitostí českých a slibuje stálé dopisy z Prahy
Mezi spolupracovníky čteme mimo vynikající jména
polských autorů i jména česká: Jiráska, Vondráčka
Redakci listu povede zvláštní výbor. V prvním bo-
hatém čísle vedle jiných článků a rubrik zahájen i
cyklus listů „Z wedrowek po ziemiach slo-
wiaňskich“, dopisem z návštěvy Slovenska.
* Carské Alexandrinské divadlov
Petrohradě uzavřelo letní saisonu. Umělci rozjel
se letos na dači, bez obvyklé tournée po ruském ven-
kově. Znovu platí staré: inter arma silent musae. Ještě
jiný vliv má válka na ruské umění: řada hercůa
zpěváků je mobilisací reservy povolána d. zbraně.
* V rozmluvě s J. Faresovem vyslovil se L. N
Tolstoj pro to, aby vynikající spisovatelé psali
Tomaszewský
Jirásek
Vondráček
J Faresov
Tolstoj
Francie
Praha
Slovensko
Petrohrad
Tygodnik Polski
24
article
své věci zvláště do laciných, lidových denních listů
Tak jedině vnikne slovo nejjistěji mezi lid a pones
mnohonásobný užitek
* Petrohradští kupci jsou horliví ctitelé
umění. Nedávno rozhodli se vystavěti divadlo (1000
diváků) vlastním nákladem. A hned sebrali 700.000
rublů a vypsali konkurs na projekt nové budovy
* Ve „Spolku dramatických spiso-
vatelů a hudebních skladatelů v Pelro-
hradě bylo roku 1903 — 781 členů. Z autor
ského práva přijal spolek 265.000 rublů (o 19.00
rublů více než r. 1902)! Od některých divadel dostává
spolek až 8 rublů za každý akt na tantiemách.a
u nás je rozšířena pověst, že Rusové nemají dra-
matické literatury!
* Polský sochař W. Biegas obrátil pozornost ve-
řejnosti polské na chudého samouka-s ochař
H. Kuna. Několik mecenášů poslalo samouka do
krakovské akademie umění a talentovaný sochař na
poslední výstavě dobyl prací „Smrt“ první ceny!
* Slovenská Matice konala právě svou
40 výroční valnou hromadu. Loni vydala Matice
knih o 85 tiskových arších. K vydavatelství dosáhla
Matice od ministerstva kultu roční subvence 1000 K
Za to letos proti loňsku ubylo 80 členů. Knihovna
Matice obsahuje 17.763 knih a 189 map. Čestnými
členy zvoleni Jan Lego a dv. rada dr. Kvíčala. Fi-
naněně stojí si Matice dosti dobře, máť letos pře-
bytek 3 K 27 hl.
Slowianin.
Bibliografie.
* Skladba hudební, theoreticko-praktická. pro
učitelstvo a ústavy učitelské. Upravil
Edmund ŠtolI. V Praze. Nákladem vlastním
Rus
W Biegas
Jan Lego
doktor
Kvíčala
Štoli
Pelro
hradit
Praha
akademie uměný
Matica
26
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Z kanceláře Národního divadla. Dnes hraje
se Madáchova dramatická báseň výpravná »Tra-
gedie člověka«, o jejímž včerejším představen
bylo divadlo opět úplně vyprodáno; v roli Evy vy-
stoupí dnes pohostinsku slč. Nina Vávrova od zem
divadla v Záhřebě, Adama hraje pan Matějovský
Lucifera pan Želenský. Zejtra bude se hráti Rossi-
niova opera »Lazebník sevillský« s pan
Görlichovou j. h., v neděli večer Planquettova ope
retta »Zvonky cornevillské«. Vzhledem
stále rostoucí návštěvě výpravné básně »Tragedie
člověka«, bude tato hra provedena výjimečn
tuto neděli odpoledne a to již o půl třet
hod.: vstupenky možno koupiti u denní pokladny
již ode dneška. K pohostinským hrám Karla
Buriana, jež určeny jsou na 9. a 12. července.
přijímají se záznamy; o prvém večeru vystoupí pan
Burian jako don José v Bizelově »Čarmene
partie pro druhou pohostinskou hru zvolena a ozná-
mena bude tyto dny
+ Lidové divadlo »Urania« v Praze —VII. Dnes
hraje se po patnácté časová novinka »Na pomoc
Rusům«, již napsali K. Fořt a Č. Hráška. Diriguje
E. Starý. Režisér B. Kovář. Baletní vložky tančí pí.
Madáchův
Ninos Vávrův
Matějovský
Želenský
Ross
Görlichův
Planquettův
Zvonek
Burian
José
Rus
K Fořt
Hráška
E Stará
Záhřeb
Praha
národní divadlo
+ lidový divadlo
27
article
Stará a p. Čermák. Evoluce s damským sborem na-
studovala pí. Janovská. Světelné efekty řídí divadelní
mistr R. Valášek. Nové dekorace II., III. a IV. jedn
z ateleru dekoračního malíře E. J. Reicherta. Ve
hře zaměstnán jest celý personál a 50 komparsistů.
Zpěvní čásť přednesou pí. Hesová Guthová, pan
Hlavatý, sbor pánů a dam. Začátek o 7. hod. več
Po divadle dostatečný počet vozů elektrické dráhyo
Zejtra odpoledne o půl 4. hod. jest zvláštní předsta-
vení pro dílky, k němuž — se svolením okr. školní
rady — zvolena byla dramatická báchorka »Hojička
z lesa«, napsala Eliška Krásnohorská. Lístky k to-
muto představení — za ceny poloviční — lze ve
všech obvyklých předprodejích obdržeti. Ve čivrtek
dne 7. t. m. jest benefiční představení slč. Mařenky
Světlé. Mladistvá beneficiantka hráti bude úlohu
Milče Františkánovy v novince »Zázračný pramene
od Philippia.
Janovská
R Valášek
E J Reichert
Hesová Guthová
Hlavatá
Krásnohorská
Mařenka Světlá
Milec
28
article
+Z kanceláře smíchovského divadla. Dne
jest pátá reprisa Weinbergrovy epeřetty »Bludná
Hollanďanka« se sl. Grossovou v tkulní úloze, dámami
Hadrbolcovou, Kubíkovou a pp. Charvátem, Kubíkem
ml., Benešem, Vaverkou a Edlm v hlavních úlo-
hách. Zejtra hraje se ve prropěch pana Jana Zdrů
beckého »To jisté něco«. Na zejtřek dříve již ohlá-
šena operetta »Donna Jranita« musila se za příčinou
onemornční beneficianu odložiti. Dříva již zakou
pené lístky platí jen pro toto představení. V neděl
večer vystoupí vrádvši se z delší dovolené paní M
Ziegleová a sice v Herveově operettě »Mamzell
Nitouche«, kleroažto partii čítá ke svým nejlepším.
Současně vystrupí poprvé jakožto nově engažovaný
člen pan Jar Pulda v úloze varhaníka Floridora. —
Na jevišti počaly zkoušky k Pier-Veberově frašce
»Lutty« a u klavíru se zkouší denně operetta
»Bum-ham-.
+Pištěkovo lidové divadlo na Král. Vinohradech
Dnes hraje se jako lidové představení za poloviční
cesy »Bohatá holka«. Původní fraška se zpěvy o
5 odděl. Napsal Ant. Lokaj. Zejtra je lidové předsta-
vení za poloviční ceny »Hadrník pařížský«
+ Divadelní společnost řed. p. Fr. Šípka zahájí
svou činnost v polovici měsíce září t. r. v Jičín
v hotelu »Hamburku«, odkud odebere se po šesti-
nedělním pobytu do Kolína, kdež v »Zámeckém di-
vadle«, dnem 1. listopadu počínaje, dva měsfce hráti
bude. Společnost čítá dvacet pět členů a hostí v
svém středu vedle populárního umělce a svého ř-
ditele většinou síly osvědčené na velkých scénách.
Repertoir jest většinou slovanský a pro venek úplné
nový.
Weinbergrův
Grossův
Hadrbolcův
Kubíkův
Charvát
Kubík
Beneš
Vaverka
Edlm
Zdr
Donn Jranita
M Ziegleová
Mamzell Nitouche
Pulda
Floridora
Veberův
Lutta
Král
Bohatá
Lokaj
Hadrník
Šípek
Herveov
Pier
Francie
Jičín
Hamburk
Kolín
smíchovský divadlo
Pištěkův lidový divadlo
bludný Hollanďanka
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Umělecká akademie. O velkém úspěchu
hlavních attrakcích akademie, kterou v úterý ve dvo-
raně rudolfinské pořádaly Ústřední jednota českého
herectva a pensijní ústav solistů Národního divadla,
zpraveni byli čtenáři naši již na jiném místě. Přes
to nemůžeme nedotknouti se aspoň stručnou glossou
i v této rubríce jejího zdařilého průběhu. O pořa
akademie dělila se bohatou měrou deklamace s vý-
kony hudebními. Jakkoli posuzování prvnější vlastně
vymyká se této rubrice, připadalo by nám za těžko
pominouti výkonů tak výborných, jakými byly
vzletný přednes Nerudových básní se rtů mistra
deklamovaného verše českého, Jakuba Seiferta, a od-
stíněná výmluvnost pí. Hübnerové, jež Heritesovy
»Zvonečky, zvony a zvonky«, známé z jeho rozto-
mílého herbáře, rozezvučela v celé škále nejjemněj-
šich nuancí. Srdečnou, virtuosně nahozenou uvítae
báseň Jaroslava Vrchlického podal patheticky náš
neodolatelný komik a charakterista, Jindřich Mošna,
a vzpomenouti též dlužno slečny L. Dostálovy.
která říkala tklivou balladu Sládkovu »Střevíčky«.
Ozdobou hudební části byl především náš
slavný František Ondříček. Ze svého bohatého reper-
toiru mohl sice tentokrát poskytnouti jen malý
úlomek, ale i v tom objevil se nepřekonatelným
mistrem, pravým králem českých houslistů. D
jakého světla dovede postaviti a kolika barvami
roztřpytiti »Romanci« Dvořákovu, jakou virtuositu
rozvíjí ve své transkripci Smetanovy »Skočné«,
jak lahodným tónem zpíjí v »Nokturuu«z
vlastní skladatelské mapy, jest vzorem ideálního
souladu hlubokého citu a chápání hudebního
s rythmickou vervou a brillantní, závratně vyspělou
technikou. Že Fr. Ondříček dobyl úspěchu tak hro-
madného, až nucen byl přidávati, nepotřebuje teprve
zmínky. Výbornou, křišťálově čistou koloraturu jako
nějaké zvonky ve svém hrdle rozehrála paní A.
Seifert
Hübner
Heritesův
Vrchlický
Mošna
L Dostálův
Ondříček
Dvořákův
Smetanův
Výborná
Francie
národní divadlo
+ umělecký akademie
30
article
Görlichová, zapěvši Gounodovu »Mireillu« a přidavši
Alabjevova »Slavíčka«. Útlý hlas virtuosní zpěvačky
nabývá v koncertní síni příznivější půdy, nežli jakou
skýtá mu divadlo s příbojem orchestrálního průvodu.
Výkonem prvého řádu byly také v tomto rámci dobře
volené písně, jež s celou lahodou svého barytonu
vroucně ztlumočil p. Viktorin. Obratný doprovázeč
Ondříčkův, nadaný pianista p. Faměra, účastnil se
pořadu i jako solista Schumannovým » Karnevaleme
jehož pojmutí neminulo sice úplně bez námitky, ale
jehož technické provedení svědčilo o značné doved
nosti, až na přílišné místy užívání pedálu. Také so-
listky zpěvohry Národního divadla přispěly nemálo
ke zdaru akademie, seskupivše se ve sbor výdatně
dotovaný ušlechtile krásnými hlasy. Byly to sl. Bob
kova, Feldenova, Hájkova, Horvátovh a pí. Fabiánová
Klánová, Maturová, jež zazpívaly s animem Kličkovy
skladby »Výmluva« a »Bodlák« a Piskáčkovo přilé
havé zhudebnění Vrchlického oblíběné básně »Švan
dovy dudy«. Pořadateli. ručícími za přesné proveden
a bystrý chod programu, byli pp. režisér Šmaha
skladatel Adolf Piskáček. Úkolu svému dostáli úplně
jak potvrzoyal všestranný zdar vkusně vypravené
akademie.
Görlichová
Gounodův
Mireilla
Alabjevův
Viktorin
Ondříčkův
Faměra
Schumannův
Karnevalout
kov
Feldenův
Hájkův
Horvátovh
Fabiánová Klánová
Maturová
Kličkův
Bodlák
Piskáčkův
Vrchlický
Švan
Šmaha
Piskáček
národní divadlo
31
article
+ Jan Kubelík v Londýně. Slyšel jsem a čet
jsem mnoho o velkolepých letošních úspěších Kube-
líkových v Paříži, jimiž mladistvý český miste
vítězně opanoval poslední a nejnepřístupnější posici
své světové slávy a s velkým očekáváním jsem šel
poslechnouti v Londýně virtuosa krajana, jejž jsem
neviděl od jeho koncertů v Národním divadle. Slyšel
jsem Kubelíka v jednom z předních salonů londýn-
ských i v sále St. James Hallu a na obou místech,
v saloně mezi nejvybranější společností »vyšších
deseti tisíců« i v sále naplněném třemi tisíci posiu-
chači poznal jsem, jak náruživé a upřímné je nadšení
Londýna pro umění Kubelikovo. Londýn je skutečně
velmi pohostinným české hudbě. Anglická kritika
i obecenstvo pochopily, ocenily a milovaly Dvořáka,
o němž jsem tu slyšel mluvit se zanícením a
o němž velké žurnály přinesly důkladné články
nekrology. Čeští umělci s vděčností vzpomínají na
umění milovnou společnost londýnskou. František
Ondříček slavil tu své největší triumfy, české kvarteko
rovněž. Delikátní virtuoska na piano slč. Správkova
našla v Anglii druhou svou vlast a je velmi oblí-
bena v londýnském velkém a uměleckém světě.
Kubelík
Stanislav
James Hall
Kubelikův
Dvořák
Ondříček
Londýn
Paříž
Anglie
národní divadlo
32
article
Salonní a koncertní pěvec českých písní p. Umirov
bývá častým a vždy srdečně vítaným hostem v me
tropoli nad Temží a paní Kalivodová, Moravanka.
žijící stále v Londýně se svým mužem Jos. di Balme.
dopisovatelem francouzských a italských žurnálo.
rovněž šíří oblibu české národní písně, kterou tem-
peramentně a procitěně interpretuje v salonech i kon-
certech. O letošní operní sezoně vystoupily s ne
obyčejným úspěchem v Londýně dvě české zpěvačky
slč. Destinova a pl. Reinlová. A tyto dny vystupuje
v Londýně Jaroslav Kocián, jehož okouzlující hra
dobyla si již loni přízně londýnského obecenstva.
Krátce před svým odjezdem setkal jsem se s
skoro celou českou kolonií uměleckou na soiré u sira
Waltera Palmera. Byli přítomní sl. Správkova, pp.
Kubelík, Kocián, Šváb, Úmirov a český hlahol za-
zníval do anglické konversace. Shledal jsem, s jakou
roztomilostí anglická společnost vítá naše umělce
jak tito stávají se agitátory českého jména tam, kde
do nedávna neměli tušení o naší existencí.
V popředí našich a vůbec všech virtuosů zdo-
mácnělých, milovaných nejvíce Londýnem stojí ovšem
náš velký houslista Jan Kubelík. Nejen svým genišl-
ním uměním, též sympatičností své osoby získalsi
mladý český umělec zdejší kruhy. Jeho elegantní
reservované vystoupení, jeho inteligentní konversace
předčasně vyspělého jinocha a úplný nedostatek
poserství činí jej sympatickým na prvý ráz.
Byl jsem přítomen obrovskému úspěchu Kubel-
kovu ve St. James Hallu. Velký sál byl přeplněn.
Bylo přes tři tisíce osob v auditoriu, v němž většinu
měly dámy.
Umirov
Kalivodová
Moravanka
Destinův
Kocián
Palmer
Kubelík
Šváb
James Hall
Londýn
Jos
St
I tropoli nad Temže
33
article
Kubelík brál s mladým virtuosem na piano
Saint-Saěnsovu sonatu op. 75., jež byla největším
hudebním požitkem koncertu, jehož ostatní části byly
spíše voleny pro zvýšení dojmu závratné virtuosity
českého houslisty. Jemnost a elegance sonaty fran-
couzského skladatele byla jako prozářena něhou
jasem křišťálových tonů houslí českého umělce,
jemuž mladý pianista sekundoval s ohnivou vervou.
Velmi zajímavým číslem koncertu byla novink
»Bohemían Dances« od 24letého londýnského skla-
datele Alberta Randeggera, který o své návštěvě
v Praze našel motivy k »českým tancům«. Zpracoval
celou řadu národních písní, zejména — pokud jsem
epozunt—tovvcaln.
blenka brušená«, »Sil jsem proso na souvratí«.
»Dobrou noc, má milá«... Skladatel zachoval cha-
rakter české národní písně, skoro všechny melodie
podává nezměněné. Kubelík ztlumočil bujnost, stesk
i jásot českých písní tak nádherně, že obecenstvo
v pravém slova smyslu bouřilo pochvalou.
Konečně byly na programu: Schubert Ernst »Den
Erkönig« a Paganinova Elude E flat a fantasie na
g struně. Zdá se, že virtuosita a technická dokona
lost hry nemůže jíti za meze dosažené Kubelíkem.
jehož hra však vedle toho též nabyla neobyčejně
oduševněné hloubky a citovosti. Tím však nebyi
koncert u konce. Obecenstvo — nikdy bych nevěřil.
že klidní Angličané dovedou se tak rozohnit — ne
ustále vyvolávalo českého mistra, který musil přídati
ještě několik skladeb. A znovu bouřil enthusiasmu
publika pod velkou klenbou sálu, obecenstvo s
hrnulo na podíum, dámy tiskly ruku Kubelikovi
mnohé odvážné Angličanky pronikly za ním až do
artist- roomu a dávaly mu k podpisu jeho fotograf
a své pamálníky. Ubohý Kubellk podpisoval jak
ministr a zapotil se více, než po obou koncertech
Paganinových.
Kubelík
Randegger
Erkönig
Angličan
Paganinový
Praha
Paganinov Elude E flat
Bohemíany Dance
SaintSaěnsův
Schubert Ernst
34
article
Ještě malá ukázka praktického nadšení angl
ckého. Jistý hudební časopis chtěl Kubelíkovi o kon
certu podati dar — dvě kolébky pro jeho dvojčata.
Představte si, jak by citupiné miss byly dojaty.
kdyby Kubelík hrál nad dvěma prázdnými kolébkami.
Ale umělec dověděv se o tom prohlásil, že si tento
sentímentální a reklamní nevkus rozhodně zapovidá
+ Ústřední jednota zpěváckých spolků česko-
slovanských žádá spolky, které dosud notový materiál
festivalový nevrátily, aby tak ihned učinily k rukoum
pana Josefa Slavíčka, majitele obchodu pánským mod-
ním zbožím v Praze, Ferdinandova třída č. 25 nové.
Schůze užšího výboru koná se dnes 1. července
v místnostech jednoty.
+ Celoroční produkci koná hudební ústav pana
J. A. Starého v sobotu 2. července o 4. hodině o-
poledne ve velkém sále bývalé Svatováclavské záložny
(Řetězová ulice č. 223-I.). Zastoupen je zpěv sólový
i sborový, klavír a housle, autorů ponejvíce českých.
Veškeré piecy přednesou chovanci ústavu. Vstup
volný.
+ Hudební zkouška žáků hudební školy Antonína
Brouka pořádá se v sobotu 2. července o 4 hodině
a dar odmítl.
odpolední v sále hotelu »Merkur« na Letné.
Kubelík
Slavíček
Starý
Antonín
Praha
Ferdinandov třída
Letná
35
article
Ze soudní síně.
Ze soudní síně.
Ze soudu sborového.
Podařená „koupě“. Na 40lelého tuláka Josel
Kocmana v Kytíně u Mníšku pojal jak místní
četnický závodčí, tak v další instanci i pan státní
zástupce nepěkně podezření. A celkem vzalo, do-
konce ne bez příčiny. Krádež je krádež a role, kterou
Kocmanovi prožluklá náhoda přidělila, neměla roz-
hodně ráz úlohy beránčí. Jenom poslyšte: Sousedu
Cihelkovi 2 Kytína ztratí se ze stáje ohlávka i s ko-
něm, jenž ji má hlídat a za tři dny vidí lidé téhož
čtvernohého tvora na rynku ve Rpetech u Hořovie
procházeti se jakoby nic s touže ohlávkou a táhnouti
za sebou — milého Kocmana. Je to hra osudu, co?
A ka všemu tomu, když se dvounohý adjutant po-
kouší, zbaviti se zlomyslné mršky prodejem, seberou
jeho, Kocmana, odvedou do basy a uvalí mu na krk
žalobu pro krádež. Aby se nám rozumělo: To tvrdí
nedůvěřivý pan státní zástupce, že Kocmanovi ta
zatrápená ohlávka zadrhla se kolem prstů a že od ni
ošemetnou Rosinantu opomenul odepnout — to ne-
tvrdíme my. Už proto ne, že slyšeli jsme vče vy-
světlení záhadného tohoto dobrodružství před forem
kompetentním z úst samotného Kocmana a ježte na
příslušný dolaz zvěděli jsme, že Kocman už několi-
Josel Kocman
Kocman
Cihelka
Kytín
Mníšek
Rpety