ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 00cbbdb0-7135-11dc-b265-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 34 celkem · entity: place 66, person 77, org 12, work 2
1 masthead
Ročník XXXXIV.
2 masthead
V Praze, v pátek dne 1. července 1904.
Praha
3 masthead
Číslo 180.
4 article
Na ranní a odpol. Iist, před plácís v Praze v admini nřs n tvrt 1et s drojí donářken na nbee na diviti lets vo slislráo
Praha
5 article
ke r o
6 article
sa skke ronion:
8 article
nt keia sdvojí slanik
9 article Válka.
Válka. Z Petrohradu, 30. června. (Zvl. ulg »N. L.«) V Kronštadtě hořely se středy na čtvrtek celou noc laboratoř a ar- senal následkem attentátu. Škody jsou velmi značné, za ohně událo se asi deset výbuchů. Z Čifu, 30. června. (Reuter.) Dne přibylo sem z Holubího zálivu, kde vstoupili 28. t. m. na čínskou lodku. 50 Evropanů, již opustili Port Artur 23. t. m. Vypravují, že ve čtvrtečním námořním boji (23. t. m.) obrněnee »Sebastopol« byl lehce porouchán bude za 14 dní zase opraven. Parník »Amur«, jenž obstarává kladení moř- ských min, byl porouchán dosti těžee. Evropané neslyšeli ničeho o nočním boji, v němž by Japonci — jak tvrdí — bývali potopili řadovou loď růskou. Z Londýna, 30. června. (C.-B) »Reu- terova kanceláře oznamovala včera z Njučvanu: Odpoledne připlal sem z Port Arturu ruský minonosec »Po- ručík Bucharov«. Vyskytl se na ob- zoru ve 3 hodiny odpol. Za 2 hodiny vplul do řeky a zakotvil vedle dělové lodi »Sivučt. Jeho příjezd způsobii mezi domorodci velké vzrušení. Na břehu shromáždily se davy lidu. D- stojníci prohlásili Togovu zprávu porážce ruského loďstva 23. t. m. za přehnanou. V Mandžursku prší tak, že cesty jsou neschůdny. Dle petrohradské depeše »Renterovy kanceláře« oznamuje mi- nonosec, přibyvší do Njněvanu, že nejsou pravdivy pověsti o potopení nebo porouchání ruských lodí. (Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via na straně 4.)
Evropan Artur 23 Japonec Artur Togův Renterův Petrohrad Kronštadt Čif holubí záliv Amur Londýn Reuter čtvrteční námořní boj Njučvan
10 article
Proč Körber pojede do Haliče? Po způsobě větších pánů dává J. Exce lence p. Körber již dnes rozhlašovat, že na- sloupí někdy v září cestu po království halič- ském, na kteréž jej budou doprovázet polský ministrkrajan a dva presidlální šefové. Kdežto pak tisk polský většinou má za to, že chce d Korber—toliko na vlastní oči poznat veřejné i společenské poměry rozsáhlé a důležité té země o nichž neví snad mnohem více, než o španěl- ských vesnicích, — vídeňští officiosové za to dělají ministerské té cestě hlučnou politi ekou reklamu, jakoby jel Körbe do Haliče uzavírat s »polským ko- lem« svou allianci proti naší ob- strukei. Vládní »Fremdenblatt« napovídáto následující nabubřelou předmluvou: »Dr. Körber chce parlament vysvobodi z pout obstrukce, aniž by jej zároveň uvrhl do víru jiné obstrukce. Za timto konečným cílem veslují též Poláci, kteří od počátku vepsali »boj proti každé obstrukci« na prapor svůj. Tato shoda v konečném cíli zjednává mezi Poláky dr. Körbrem pospolitost, slibující odklizet vše- likě rozmíšky a neshody, jež by mohly společný úkol obou stran obrozit. O všech těchto otáz kách již v listopadu m. r. mezi drem.
Körber Fremdenblatt Polák Körbr Halič
11 article
Körbrem a Poláky došlo k výměně myšlenek, jež stala se základem vzájemných v ztaho jejich a při které poslanci polstí nabyli také přesvědčení, kterak nynější náčelník vlády ve- škerě kulturní potřeby Haliče plně oceňuje a zemi té stejně přeje jako ostatním. Také zvláště přátelský poměr dra. Körbr k nynějšímu místodržiteli haličskému, hr. On- dřeji Potockému, zmínky zasluhuje. Oba jsou přesvědčeni, že zvelebení hmotného sta vu Haliče, podporování jejího blahobytu jest v ěci říše, k níž mají napomáhati stejně vláda jako parlamentní zástupci země.« Poněvadž se tu s vládní sírany výslovně od- kazuje k listopadovým konferencím Körbrovým s vůdci kola polského, dlužno si
Polák Potocki Halič
12 article
Bylo dne 21. listopadu 1903 odpoledne, kdýž dostavili se k dru. Körbrovi všickni čle- nové parlamentní komise klubu polského na po- radu, jež trvala přes dvě hodiny. Průběh i vý- sledek porady byl z počátku velmi přísně tajen, ale ponenáhlu výcházelo z pramenů polských celé tajemství na jevo. Dr. Körber, jenž byl tehda v nemalé tísni se strany Maďarů, pozval k sobě vůdce polské, aby se od nich dozvěděl, proč se k němu chovají tak upjatě? V dlouhé připravené řeči vypočitával, co všechno již byl učinil pro Halíč a dodal, co všechno ještě pro ni učiniti zamý š!I. Na druhý den po tom již celá Vídeň si vypravovala, kterak ve smýšlení kola polského vůči vládě Körbrově nastal příznivý obrat. Vídeňská »Zeite se dozvěděla, kterak působením místodržitele hr. Potockého klub polský náhle zaujal vůči vládě Köi brově stanovisko přátelštější než posud. poněvadž prý poznal, kterak jest politika Kö- brova zájmům Haliče prospěšna K našemu vídeňskému zpravodají vyslovi se pak u večer téhož dne jeden z polskýeh poslanců o tomto obratu významně: Zadarm to není. — V Haliči nescházelo vlastencův polských, kteří reptali, proč že pan Jaworski névede kolo polské po boku Čechů a Jihoslovanů do oppo- sice proti vládnímu systému Körbrovu? Ten odpověděl tehda orgán šlechty polské, krakov- ský »Czase tímto památným ponaučením Předně proto, poněvadž politika Körbrova ne- směřuje ani proti Haliči, ani proti kolu pol. skému, takže toto nemá žádných příčin porážet vládu, zvláště když neví, přišla-li by pon Polákům příznivější. Za druhé by opposicí svou proti vládě zbavilo kolo polské lehkomýslně zemi o výhody, plynoucí z nynějšího po měru delegace polské ke vládě a pomohlo b živlům radikálním.
doktor Körber Maďar Jaworský Čecho Jihoslovan Polák Vídeň Halič Körbrovo
13 article
Však nejzřejměji dosvědějla dokonalý obr kola polského pověstná veřejná filipika pana Jaworského ze dne 3. prosince 1903 prot naší obstrukci, již kaceřoval jako nesvě domitý prý náš justament, kterým prý po škozujeme celou říši, ba na konec i to nám z zlíval, že mluvíme na radě říšské někdy jazykem českým. Z té doby datuje se tedy dle »Fremden- blattu« blahý poměr mezi vůdci kola polskéh a drem. Körbrem, jejž nedovedou rozrušit male domáci mrzutosti. K takové malé mrzutost mezi snoubenci zdálo se, že došlo letoa v květnu, kdy vůdcové polští konečně uzname nali, že je nechal Körber po měsíce — d rá peří smiřovaček německo českých, aniž b sám byl dost málo působil na vzdorné německé levíčáky, nebo chtěl bez nich pomáhati k změně jednacího řádu sněmovny. Vzhledem k této rozmrzelé náladě vůdeáv polských, jejíž ozvěnou byla známá zahočklá resoluce kola polského, pozval dr. Körber opět rýchle náčelníky polské k sobě na důvěrnou poradu 10. května t. r., v níž dle zprávy »Slova polského« především silně se ohražoval proti podezření jakoby chtěl zavésti v Rakou sku absolutism, naopak sliboval, že během lét- vydá nařízení, do nichž se naděje že smí Němce i Čechy a tím dopomůže parlamentu k dělnosti.
Jaworský Körber Němec Čecho
14 article
Vzhledem k Haliči pak ujistil vůdce pol- ské, že svolá sněm haličský v záři na del dobu a tu »sypal jako z rukávu h ro- madu slibov«, ubezpečuje Halič svou ob- zvláštní přízní. Poláci však přijsli sliby jeho skepticky. Jeden z členů parlamentní komis prý poprvé ve svém životě litoval, že neum — stenografovat, aby nohl na podzim předložit dru. Körbrovi so upi slibů, které učinil Polákům toh dne. Parlamentní komise polského kola od- nesla prý si z konference té doje m že Körber nepokládal prostřednictví kola polského za výhodně pro své postavení i je rád jeho nezdaru ; na druhé straně však, že dobř nahliži, kterak posavadsí methodou dále mu vládnouti nelze, pročež chce během leta »po- staviti Čechy před jakýs hotový fakt«, o němž soudí, že učiní v paramentě konec české ob- strukci. — Nuže, o nějakém chystaném svémocném činu vlády v Čechách, »který by smířil Němce i Čechý«, není dodnes ani potuchy. Zdá se, že tedy Körber od niho upustil. Ale za to snad chce ten shotový fakte postavit v Haliči? Vskutku tak »Nede Freie Presse« vtip cesty jeho vykládá.
Polák Körber Čecho Němec Frei Halič Čechy
15 article NILISí
NILISí Ponese — dle ni — Körber velkostatkářům haličským plnou náruč skvostných a vzácných presentův z kapes ostatních národů, aby zotavil vypráhlou půdu haličskou zlatým deštěm všeli- kých státních subvenel a koncesí: a to vše z jediným tim účelem, by si získal trvale hlast Poláků pro svou politiku proti nám Čechům tak nám odňal nadějí na pomoc polskou na »Neue Freie Presse« mysli totiž, že jsme my Čechové takovou naději v pomoc kola pol- ského doposud v nitru svém tajně chovali a že budeme nyní svým zklamáním a svým osamo- cením neskonale zdrceni. — Zač nás to Körbrů orgán má! Myslí, že jsme se z dějin posledníeh dvou desetiletí tak málo naučili, abychom věřili v možnost, že tato dvorská stran polská, kdy s námi půjde do opposi ce tuhé a opravdové proti kterékoli vládě Nikdy takové bláhovosti při nás nebylo. To nejvyšší a jediné co jsme od velkostat- kářův haličských v kole polském snad očekávali, byla jakás jich blahopřejná neutralita vůči naše válce s německými hakatisty, tak že se ne- upřáhnou již po druhé s nimi v nějakou koalici nové »trojnohé většiny« proti nám Čechům. A k tomu, tušíme, neodhodlají se také moudře, ani po cestě květnové do Haliče. Je-li však tato podniknuta za cílem, jakýji »Neue Fr. Pr.« přičntá, pak bude její následek pro nás jen ten, že teprve naše obstrukce s přiostří a uluží v tvrdost nezlomnou.
Polák Čecho Neue Halič Francie Neue Frei Presse
17 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 30. června. (Pokus s novým volebnim řádem) Vídeňský »Volksblatt« oznámil minulou neděli, že pro případ opětné nedělnosti řišské rady poslanecká sněmovna bude na podzim rozpušlěna a vypíšou se nové volby na základě oktrovovaného volebního řádu, který má ztenčiti počet poslanců na 360 a opírati se o všeoheené a rovné hlasovací právo. »Slov polskie«, mluvlc o této zprávě, shledává v n nový pokus býrokratické vlády, snažící se udržel se ještě o nějaký čas děle u vesla. O tom, žee- by nová poslanecká sněmovna, vzešlá ze vše- obecného rovného hlasovacího práva, nemohla míti většinu německou, nemůže miti pochybnost ani dr. Körber. Naopak Němci by utrpěli jist ztráty jak na Moravě a ve Slezsku a snad iv Čechách, tak i ve Štyrsku, Kraňsku a v Koru- tanech a podobně by ztratilí Vlaši na Přímoři. O posílení německé posice Körbrovi by tedy při léto oktrejírce jíti nemohlo. Jeho cil mohl bv býti jen čistě byrokratický. Nynější vláda, míst aby se přiznala, že pokoj v Rakousku nastane teprve tehdy, až se odstraní nynější nesprave- dlivá hegemonie německá, svaluje vinu na pre- tense národů neněmeckých, které prý zabřjejí
doktor Körber Němec Vlach Praha Morava Slezsko Čechy Štyrsko Kraňsko Rakousko poslanecký sněmovna
18 article
Rakousko. A proto chce národnostní snahy vy- léčiti třídním zápasem. »Videňští byrokraté — praví »Sl. pol.« — neznajíci rakouských ná- rodů, soudí, že z voleb na základě všeobecného. rovného hlasovacího práva do sněmovny ne- přijdou už Češi, Slovinci atd., nýbrž národ- nostně bezivární agrárníci, socislisté, přivrženi ochranných cel neb svobodné tržby atd. Mist klubů národních vzniknou strany s programem sociálním a hospodářským, v nichž se shro- máždí zástupcově všech národností. Plán, theo- reticky správný, má však ještě tu výhodu, že byrokratické vládě dovoli jednak vládnouti ještě o nějaký čas déle bez parlamentu a potom poskytne možnost loviti ryby v chaose stran ještě nezkrystalisovaných, ve sněmovně plné no- vých lidí, nezkušených, chodících jako bludné ovce bez vůdců. Hr. Taaffe měl podobnou my- šlenku po 14 letech své vlády; dr. Körber již po čtyrech letech svého hospodaření, v něm nemá nijakého plánu, hotoví se léčiti Rakousko státním převratem.« V Praze, 30. června. (Reformy v ka- detkách.) Chystané ústupky maďarskému ja- zyku v kadetkách nastanou dle »Pester Lloýdu« již počátkem příštího školního roku. Ve vojen- ských ústavech v Uhrách a v Chorvafsku začne se některým předmětům vyučovati madarsky (v Chorvatsku cho vatsky). Podobně na vojen- ských reálkách v Kyseku a Železném bude se v nejvyšších třidách vyvčovati z části maďarsky.
Čech Slovinec Taaff doktor Körber Železný Rakousko Hradec Praha Uhry Chorvatsko Kysek Mist klub Pester Lloýd
19 article
V brzku rozděli se též hranická vyšší vojenská reálka ve dva ústavy, z nichž jeden bude pře- ložen do Uher a bude v něm zavedena vyučo- vací řeč maďarská. Maďarským tužbám se tedy vyhovi již v nejbližší době. Ve vojenských ústa- čina i na dále jediným vyučova- cím jazykem. Ústupek neněmeckým národ- nostem stane se pouze tím, že se jazykům ne- německým bude prý věnovati větší péče, než dosud. (Ministr Pitreich na dotaz dra. Kramáře sdělil ovšem svým časem, že možno vzitiv úvahu také neněmecké přednášky v ústavech rakouských. Poz. red.) Další změna má nastati tím, že ve vojenských reálkách budou zřízena místa vychovatelů a korrepetitorů, jichž potřeha se prý dávno již pociťuje.
Kramář Uhry Poza
20 article
V Praze, 29. června. (K örbrova cesta do Haliče.) »N. Fr. Pr.« zabývá se opětn Körbrovou cestou do Haliče, projektovanou oslatně teprve na prvé dni měsíce září, a do- vozuje, že hlavním účelem haličského výletu má býti isolování české delegace na říšské radě. Zpráva o haličském výletu jest prý důležita zvláště pro nás Čechy. Česká delegace domnívala se stále, že smí voliti mezi prostou opposicí a obstrukcí. Kdyby se ukázalo, že v opposici naleznou spojence ve feudálech, Po- lácích, Jihoslovanech a Vlaších, Čechové opustili by obstrukci a pokusili by se vládu poraziti pouhou opposicí. Dr. Körber musí míti tedy stále na paměti, že bude potřehovati většiny, aby nebyl v menšině potřen. Proto mu nemohlo býti lhostejno, že se opposiční smýšlení počalo vzmá- hati také mezi Poláky. »Tak jako rozrazil řady jihoslovanských přívrženců české obstrukce velice pozoruhodnými výnosy o ústupefch (I) Chorvatům, pokusí se nyní přibližiti se také k Polákům otupiti ostří různosti názorů o polilice hmotnými výhodami. Snad si pak Poláci přivyknou snášeti trpělivěji přiliš zdlouhavý vývoj vnitřní krise, budou-li méně trpěti hospodářskými škodami, vznikajícími ze stavu neústavního. Opposiční hnutí mezi Poláky mělo pro Čechy zvláštní vý- znam. Pomoci jim Poláci nemohli, ale resoluce klubovní poskytla Čechům zadostučinění, poně- vadž se zdálo, že by se jednoho dne, kdyby se dr. Kramář ukázal méně tvrdošljným, mohla sevříti strašná opposice nejmocnějších stran. T nyní pominulo — končí »N. Fr. Pr.« — Splní-l se pravý účel Körbrovy cesty, Čechové budou isolováni.« Pamatujeme se, jak táž »N. Fr. Pr. « o loňských Vánocí až do počátku března těšila dra. Körbra, že Čechové jsou isolováni, ode všech bývalých přátel opuštěni a že jim na říšské radě nezbude, leč s hanbou kapitulovati.
Čecho Jihoslovan Vlach doktor Körber Polák Chorvat Kramář Körbrův Praha Halič Francie
21 article
A zatím, sotva se sešla říšská rada, k obstruk i »isolovaných« Čechů přimknuli se Jihoslované po bok se jim postavili opposiční Rusové a Vl- chové. Bude-li »N. Fr. Pr.« i za letnich prázdnin českou delegaci tak úspěšně isolovati, jakoza prázdnin zimních, může se státi, ze jejímu chráněnci dru. Körbrovi nezbude, aby se zbavi svých ochránců, nic jiného, než aby učil obl- beného nyní na Východě prostředku a provedl na sohě harakiri. Ze Záhřeba, 28. června. (D oplň o v a volba.) V okrese Veliké Gorici konala se dne doplňovací volba sněmovní na místo, uprázdněné úmrtím bývalého vůdce spojené chorvatské oppo- sice, dra. Alex. Brestěnského. Zvolen byl kan- didát opposiční chorvatské strany práva,- farát Zagorac. Vládní strana postavila sice proti němu svého kandidáta, ale v poslední chvíli, vidoue marnost svých snab, kandidaturu tu opět popřela. V Praze, 30. června. (Polský hlas o Körbrově cestě do Haliče.) »Slowo polskie« vyvraci tvrzení vládních dopisovatel haličských listů, že zřízení polských poboček při německém učitelském ústavě v Téšíně jest důkaz přízně Körbrovy k Polákům. Kdyby Körber Polákům přál, nebyl by už loni činil obtíží těšínské Matici školské, která chce založiti v Těšíně soukromý polský učitelský ústav.
Čecho Jihoslovan Rus Alex Körbrův Slowo Polák Körber Francie Záhřeb Gorica Zvolen Praha Halič Těšín
22 article
Zprávy, šířené nyní o náchylnosti Körbrově k Polákům, mají mu jen urovnati cestu do- Haliče. Takých rovnatelů cest najde se po čase asi více a »St. pol.« slibuje, že je bude pilně sledovat. »Nemáme nic proti tomu — píše dále — aby dr. Körber navštívil Halič. Jen ať přijde, ale ať se seznámí s pravým veřej n ým míněním země, ať se na vlastní oči pře- svědčí, že ani dosavadní politika vůdeů polského kola, ani ubezpečování »náčelníkův země«, ani zprávy vládních novinářů nej s ou výrazem onoho veřejného mínění. Veřejné minění bude povinno s veškerou upřím- ností, směle a výrazně ukázati pří té příležitosti, jaký jest náš poměr k nynější vládě, jaká jsou naše přání a že jest naše přesvědčení, že po- litika nynějsl byro kratické vlá d v arobném prodeli annís čáslo o sob apele knt . : nik Ve slialkách na venkovs anní číslo. . . . . e k cdpolední- Inserát, lalí se hotové rapřel Předplaeoní a inrerty přijimá zdmini- strace v Marisnské ulici č.E. naehárjí ne tež redako tiskůrna a expedice „ Národních Liistů“. Bukopisy zo novraceji
Polák doktor Körber Halič Marisnský ulice národní Liistus
23 article
jest škodliva jak naší zemi, tak i celému státu.« Ze Záhřeba, 28. června. (O dpo věd německýmstudentům.) Posluchači zdejší university, rodili z Dalmacie a Istrie, zaslal německým studentům ve Vídni a v Štyrském Hradci následující odpověď na jich protesty proti doplňovacím státním zkouškám chorvatským: »Protestujeme co nejrozhodněji proti vaším drzým resolucím, v nichž spatřujeme ruku ví- deňské kamarilly a jimiž se porušují nejzáklad- nější zásady svobody a spravedlnosti vůbec, zvláště pak práva chorvatského národa. Nás protest jest tím rozhodnější, že opatření videňské vlády nás neuspokojuje, ježto obsahuje jen tra- diční drobty, které nám otčímská rakouská vláda hází čas ob čas pod stůl. Dále vás žádáme, abyste nás nechali na pokoji aspoň v našem domově. Talenty a přátelé jako Handl, Goěss, Nagel a četní jiní přejí si zanésti rakušáctvíi do zemí, které byly od pradávna a zůstanou chorvatské. Žádáte na základě moci, aby Chor- vaté z Dalmacie a Istrie, kteří slouží v chor- vatských zemích jako úřadníci, zbytečně se učili němčině; my však na základé práva, spravedl- nosti a probuzeného národního vědomi činíme nároky, abychom ve svém domově byli my páni a aby v našich zemích panoval jen náš jazyk.«
Goěss Nagel Záhřeb Dalmacie Istria Vídeň Štyrský Hradec Chor
24 title
Politické zprávy zahraničné. V Praze, 30. června.
Praha
25 title
Marokko.
Maroko
26 article Poměry v Marokku se stále přiostřují a
Poměry v Marokku se stále přiostřují a stanou se kritickými, jestliže sultán vyhovi žá- dosti Anglie a Spojených států a vyšle vojsko zajmout a potrestat Raisula. Pro případ tento Raisuli pohrozil, že na každý pokus, jej sesaditi nebo vzíti mu nynější jeho državu, odpoví tím, že zmocní se opět Evropanů, ale že nebude za ně žádati výkupného, ani že se nepustí do vy- jednávání, naopak zajmuté že hned popraví, pakliže cizí státy nezaručí mu neprodleně neru- šenou držbu získaných již koncesí. Bude-li mu však dopřán klid, ručí Raisuli za naprostou bezpečnost života a majetku všech Evropanů ve svém území. Dopisovatel »Timesů« v Tangeru proto také zrazuje před vysíláním vojska proti Raisulovi, protože každý nezdařený pokus s jeho zajetím měl by nezbylně za následek obnovení násilností v Tangeru. Ze zajetí propuštěný Perdicaris uji- šťuje, že Raisuli má nyní 6000 mužů, vyzbro- jených mauserovkami a remingtonkami.
Evropan Raisout Maroko Anglie spojený stát Tanger Timesy
27 article Změny v diplomatické službě italské.
Změny v diplomatické službě italské. Dle dnešní zprávy »Ag. Stefani« provedeny byly v diplomatickém sboru italském následující změny: Ilalský vyslanec v Petrohradě hrabě Morra di Lavriano dán byl ke své žá- dosti do výslužby. Cařihradský vyslanec markýz Malaspina a vyslanec v Pekině hrabě G al- lina dáni byli na vlastní žádost k disposici ministerstvu zahraničních záležitostí. Vyslancem v Petrohradě jmenován byl vy- slanec v Tokiu Melegari a vyslancem v Caři- hradě bělehradský vyslanec markýz I mperiali, na místo tohoto do Bělehradu poslán pak se- nátor Guiccioli. Vyslancem v Tokiu usta- noven mexieký vyslanec hrabě V inci a za nástupce tohoto vyhlédnut legační rada v dis- posici ministerstva vnitra Nobili. Legační rada při vyslanectví v Lisabonu Bartoli stal se. vyslancem v Pekinu. Panamerikanismus Spojených států severo- amerických. Státní tajemník Hay ve Washingtoně vy- dal výnos, kterým se všem velevyslancům, vy- slancům, generálním konsulům, konsulůma konsul. agentům nařizuje, aby více již neužívali na štítech, označujících jejich úřadní místnosti, názvu »Spojené státy« a nazývali se příště jen stručně: americký velevyslanec, americký konsul a t. d. Hay odůvodňuje tuto novotu tím, že- slova »Spojené státy« často měla za následek zmatky a nedorozumění, protože jiné republiky americké sestávají rovněž z různých státních ústrojí — Estados Unidos — a sice z takových, která z pravidla dlouho nezůstávají nedotčena. Státní novovorský list se obává, že celá Evropa spatřovati bude v těto změně smělé se opičení dle »Monroeovy doktriny«, v čemž má zajisté pravdu.
Stefan Morra Lavriano Malaspina Bartoli Hay Estados Unidos Monroeův Petrohrad Bělehrad Tokio Lisabon Peking spojený stát severo Washington spojený stát Evropa Tokio Melegari Hay
28 article
oživiti paměť loňiských těchi dějův-
29 article FEUILLETON.
FEUILLETON. Teplo a peníz e. Rozprava společensko- fysikální. Nevím, proč mi bývá v těle vždy nějak při jemně teplo, citím-li hodně peněz v kapse zase jaksi chladno v žilách, jsem-li bez penězl Řekl bych skoro, že ty věci, peníze a teplo, jsou v jakési souvislosti. I s jinými zjevy živola jsou úzce spojeny. Kdo peníze má, platí za hodného. kdo nemá, je v očích obecenstva dareba. Ž peníze u některého člověka houževnatě se drži a u jiného pranic, má svoji příčinu. Peníze mají také svůj cit a poznávají své lidi. Kdo je m rád. toho se drží, kdo nerad, od toho utíkají. Kdo má „prachy“, je teplý, kdo jieh po- strádá, studený, Illadový chuďas se zimou třese, je chladný. „Kdě golodno, tut cholodno“, praví Rus. Kdo však má napěchovanou peněženku. temu není chladno, třeba se v něm ozvalo i „go- lodno“, t. j. třeba mu v břiše zasvitalo. Ze všeho jaksi prosvítá, že peníze jsou jistý paprsek zdroj tepla. A ješté jiné důkazy a dokladyl
Rus rozprava společenskýfysikální
30 article
Známo přece, ze hmoty te ple m, lide penězi se roztahují. Teplota hmot a peně- žitost lidí měři se teploměrem. Takový penězo- jevný teploměr jest lidský obličej. Znalecké oko rozpozná hned na tváři pana příchozího, jak plná jeho tobolka. Rozpomeňte si jiných fisikál- ných vlastností hmot u poměru k teplu, na př. jieh sdílivost, vodivost, chopnost, tajivost, sála- vost atd. Najdete zcela obdobné výjevy u lií vůči penězům. Každá hmota „sdilí“, t. j. vydává teplo a každý člověk utrácí peníze. U mnohého drží se peníze houževnatě, u jiného tratí se rychle jinam. Známý zjev špatných a dobrých vodičů tepla! Chcete-li v tělese teplo udržeti, osamotíte je, t. j. obklopite je špatným teplovodi čem. Takový strážce tepla a peněz slove samotic (isolátor). Isolace teplých těles jest vydatný prostředek proti stydnutí. Také lidičky marnotratné, Pepíky z Outra- tovie, nejlépe je léčiti isolací a uchrániti o úplného ochuzeni Špatnými vodiči tepla bývají hmoty všední, nízké, nepatrné. Sláma, seno, peří, vlna a p. Co zas peněz se týče, drží a střeži je také spíše lidé prostí, malí, rozhodně bedlivěji než pánové vzne- šení, velkomožní, bohatí. Mezi himotami ne- ústrojnými platí kovy za nejlepší vodiče tepla.
Pepík Outra
31 article
vech na území rakouském zůstane však n ě-
32 article Kovy jsou kavalíři mezi hrotami, rozvádéjí
Kovy jsou kavalíři mezi hrotami, rozvádéjí teplo rychle a hojně, jako lidé kavalírští znají rozfofrovávati peníze. K nim prý se druži i t. zv. lepší (?) polovice člověka. Kdo bys pochyboval, dej si poradit a brzy se ožeň. Přesvědčíš se. Chopnost tepla je velezajímavá vlastnost, svědčí o jakési osobivosti hmot. Každá hmota jeví k teplu svou zvláštní chopnost. Jedna větši, druhá menší. Mohlo by se obrazně říci, hmoty jsou nestejni „jedlici tepla“. Z největších hltouno tepla je voda. Lidé jevi celkem značnou chopnost k pe- nězům, přece však je vlastnost u různých lidi nestejná. Mnohý, přijde-li jen trochu k peně- zům, nafoukne se, jakoby mu patřil svět. Jiný pohltí velkou váhu, než dá na jevo nějakou na- sycenost. Jsou lidé, jako hmoty různí jedlící tepla, různí jedlíci peněz. Jiná ještě vlastnost! Sálavost! Teplo sálavé působí do dálky, aniž zahřeje okolní ovzduší. Sálání se děje velmi rychle účinky jsou z pravidla tytéž, jako při teple zvolna voděném. Rovněž sálání, t. j. rozesílání peněz do dálky děje se na určité adresy z pravidla rychle (peštou, telegrafem po drátu neb i bez něho).
33 article
spořitelnou a p. Vedeme-li teplo u velkém množ- ství do hmoty tuhé, změní hmota svůj stav, roz- teče se jako vosk, roztaje jako sníh a led, nebo se vypaří jako voda. Říkáme, že mění své sku- penství, přecházejíc z nižšího stavu nahrnulosti svých částic do vyššího. Tuhé hmoty jsou stav nejnižší, kapaliny stav vyšší, pohyblivý. Plyny jsou jaksi nejvyšší hmotný stav, neboť se vzná- šejí od země vzhůru. Podobný účinek peněz na člověka. Z ne- tesaného hranáče stane se pohyblivý, plynuiý gentlman, jest pozdvižen od pozemských tram- pot k výšinám vzdušným, kde ovšem teplé dosu jeho srdce rázem chladne a tvrdne. Přirozeně Teploty ubývá od země vzhůru. Počíná-li teplo skupenství hmot měniti, utajuje se v nich, aniž se jeví teploměrem na venek. Cítí-li boháč, že se blíží změna jeho stavu, že bude povýšen do kruhů vysokorodých, nejeví své peníze na venek, ale koná jich po- mocí t. zv. „práci vnitřní“, ve prošpěch změny stavu obrácenou, připravuje, zařizujé se pro své nové postavení. Dosáhnuv ho, vybavuje čásť uta- jeného svého „tepla“, aby se před světem svému stavu „přiměřeně“ ukázal. Míra taktc „ztaje- ného“ tepla bývá v poměru přímém s kapacitou dotyčných — hmot a osob.
34 article Jsou také zvláštní prameny topla i peněz
Jsou také zvláštní prameny topla i peněz třeba upozorniti ke shodě jich původu. Hlavním zdrojem tepla pozemského (o ne- beském se tu nejedná) jest uhlí a dříví. Proto uhlíře a obchodníky s dřívím sluší počítati k nej- teplejším lidem. Jiným pramenem tepla jest nitro země. Vzpomeňte na četné sopky, solfatáry, geysíry, horké vody atd. Rovněž známé zdroje tepla jsou chemické pochody a mechanická práce (ráz, tlak, tření). Všecky tyto tepelné zdroje jsou však dávnou shodou zároveň i bez- pečnými prameny peněz! Jako slunce na nebi teplem, září na zemi penězi všeliké banky, zá- ložny, spořitelny a jiné peněžní ústavy. Arci: „Nic dokonalého pod sluncem“. Země vydává teplo, rodí se obili, ovoce, víno a úroda se zpe- něží: Velkolepý zdroj peněz! — Chemickým pochodem vznikají i teplo i pe- níze. Jak bohatá vývařiska peněz jsou naše pivo-, liho-, cukro- a jiné vary i tov á rny! A nejobyčejnějším zdrojem zásoby peněz je přece práce a nejen mechanická, i duševní. Nové objevy a vynálezy slavně se odměňují ve Švédsku z millionového nadání Nobelova. Věru, nčbl nadáni! Přeji také milému čtenáři hodně — teplal Fr. Hromád k o.
Nobelův František Hromád Švédsko