1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, v pátek dne 1. července 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. Iist,
před plácís
v Praze v admini
nřs
n tvrt 1et
s drojí donářken
na nbee
na diviti lets
vo slislráo
Praha
6
article
sa skke ronion:
8
article
nt keia
sdvojí slanik
9
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 30. června. (Zvl. ulg
»N. L.«) V Kronštadtě hořely se středy
na čtvrtek celou noc laboratoř a ar-
senal následkem attentátu. Škody
jsou velmi značné, za ohně událo se
asi deset výbuchů.
Z Čifu, 30. června. (Reuter.) Dne
přibylo sem z Holubího zálivu, kde
vstoupili 28. t. m. na čínskou lodku.
50 Evropanů, již opustili Port Artur
23. t. m. Vypravují, že ve čtvrtečním
námořním boji (23. t. m.) obrněnee
»Sebastopol« byl lehce porouchán
bude za 14 dní zase opraven. Parník
»Amur«, jenž obstarává kladení moř-
ských min, byl porouchán dosti těžee.
Evropané neslyšeli ničeho o nočním
boji, v němž by Japonci — jak tvrdí
— bývali potopili řadovou loď růskou.
Z Londýna, 30. června. (C.-B) »Reu-
terova kanceláře oznamovala včera
z Njučvanu: Odpoledne připlal sem
z Port Arturu ruský minonosec »Po-
ručík Bucharov«. Vyskytl se na ob-
zoru ve 3 hodiny odpol. Za 2 hodiny
vplul do řeky a zakotvil vedle dělové
lodi »Sivučt. Jeho příjezd způsobii
mezi domorodci velké vzrušení. Na
břehu shromáždily se davy lidu. D-
stojníci prohlásili Togovu zprávu
porážce ruského loďstva 23. t. m. za
přehnanou.
V Mandžursku prší tak, že cesty
jsou neschůdny.
Dle petrohradské depeše
»Renterovy kanceláře« oznamuje mi-
nonosec, přibyvší do Njněvanu, že
nejsou pravdivy pověsti o potopení
nebo porouchání ruských lodí.
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy via
na straně 4.)
Evropan
Artur 23
Japonec
Artur
Togův
Renterův
Petrohrad
Kronštadt
Čif
holubí záliv
Amur
Londýn
Reuter
čtvrteční námořní boj
Njučvan
10
article
Proč Körber pojede do Haliče?
Po způsobě větších pánů dává J. Exce
lence p. Körber již dnes rozhlašovat, že na-
sloupí někdy v září cestu po království halič-
ském, na kteréž jej budou doprovázet polský
ministrkrajan a dva presidlální šefové. Kdežto
pak tisk polský většinou má za to, že chce d
Korber—toliko na vlastní oči poznat veřejné
i společenské poměry rozsáhlé a důležité té země
o nichž neví snad mnohem více, než o španěl-
ských vesnicích, — vídeňští officiosové za to
dělají ministerské té cestě hlučnou politi
ekou reklamu, jakoby jel Körbe
do Haliče uzavírat s »polským ko-
lem« svou allianci proti naší ob-
strukei. Vládní »Fremdenblatt« napovídáto
následující nabubřelou předmluvou:
»Dr. Körber chce parlament vysvobodi
z pout obstrukce, aniž by jej zároveň uvrhl do
víru jiné obstrukce. Za timto konečným cílem
veslují též Poláci, kteří od počátku vepsali »boj
proti každé obstrukci« na prapor svůj. Tato
shoda v konečném cíli zjednává mezi Poláky
dr. Körbrem pospolitost, slibující odklizet vše-
likě rozmíšky a neshody, jež by mohly společný
úkol obou stran obrozit. O všech těchto otáz
kách již v listopadu m. r. mezi drem.
Körber
Fremdenblatt
Polák
Körbr
Halič
11
article
Körbrem a Poláky došlo k výměně myšlenek,
jež stala se základem vzájemných v ztaho
jejich a při které poslanci polstí nabyli také
přesvědčení, kterak nynější náčelník vlády ve-
škerě kulturní potřeby Haliče plně
oceňuje a zemi té stejně přeje jako ostatním.
Také zvláště přátelský poměr dra. Körbr
k nynějšímu místodržiteli haličskému, hr. On-
dřeji Potockému, zmínky zasluhuje. Oba jsou
přesvědčeni, že zvelebení hmotného sta vu
Haliče, podporování jejího blahobytu jest v ěci
říše, k níž mají napomáhati stejně vláda jako
parlamentní zástupci země.«
Poněvadž se tu s vládní sírany výslovně od-
kazuje k listopadovým konferencím
Körbrovým s vůdci kola polského, dlužno si
Polák
Potocki
Halič
12
article
Bylo dne 21. listopadu 1903 odpoledne,
kdýž dostavili se k dru. Körbrovi všickni čle-
nové parlamentní komise klubu polského na po-
radu, jež trvala přes dvě hodiny. Průběh i vý-
sledek porady byl z počátku velmi přísně tajen,
ale ponenáhlu výcházelo z pramenů polských
celé tajemství na jevo. Dr. Körber, jenž byl
tehda v nemalé tísni se strany Maďarů, pozval
k sobě vůdce polské, aby se od nich dozvěděl,
proč se k němu chovají tak upjatě? V dlouhé
připravené řeči vypočitával, co všechno již byl
učinil pro Halíč a dodal, co všechno ještě
pro ni učiniti zamý š!I. Na druhý den
po tom již celá Vídeň si vypravovala, kterak
ve smýšlení kola polského vůči vládě Körbrově
nastal příznivý obrat. Vídeňská »Zeite
se dozvěděla, kterak působením místodržitele
hr. Potockého klub polský náhle zaujal vůči
vládě Köi brově stanovisko přátelštější než posud.
poněvadž prý poznal, kterak jest politika Kö-
brova zájmům Haliče prospěšna
K našemu vídeňskému zpravodají vyslovi
se pak u večer téhož dne jeden z polskýeh
poslanců o tomto obratu významně: Zadarm
to není. —
V Haliči nescházelo vlastencův polských,
kteří reptali, proč že pan Jaworski névede kolo
polské po boku Čechů a Jihoslovanů do oppo-
sice proti vládnímu systému Körbrovu? Ten
odpověděl tehda orgán šlechty polské, krakov-
ský »Czase tímto památným ponaučením
Předně proto, poněvadž politika Körbrova ne-
směřuje ani proti Haliči, ani proti kolu pol.
skému, takže toto nemá žádných příčin porážet
vládu, zvláště když neví, přišla-li by pon
Polákům příznivější. Za druhé by opposicí svou
proti vládě zbavilo kolo polské lehkomýslně
zemi o výhody, plynoucí z nynějšího po
měru delegace polské ke vládě a pomohlo b
živlům radikálním.
doktor
Körber
Maďar
Jaworský
Čecho
Jihoslovan
Polák
Vídeň
Halič
Körbrovo
13
article
Však nejzřejměji dosvědějla dokonalý obr
kola polského pověstná veřejná filipika pana
Jaworského ze dne 3. prosince 1903 prot
naší obstrukci, již kaceřoval jako nesvě
domitý prý náš justament, kterým prý po
škozujeme celou říši, ba na konec i to nám z
zlíval, že mluvíme na radě říšské někdy jazykem
českým.
Z té doby datuje se tedy dle »Fremden-
blattu« blahý poměr mezi vůdci kola polskéh
a drem. Körbrem, jejž nedovedou rozrušit male
domáci mrzutosti. K takové malé mrzutost
mezi snoubenci zdálo se, že došlo letoa
v květnu, kdy vůdcové polští konečně uzname
nali, že je nechal Körber po měsíce — d rá
peří smiřovaček německo českých, aniž b
sám byl dost málo působil na vzdorné německé
levíčáky, nebo chtěl bez nich pomáhati k
změně jednacího řádu sněmovny.
Vzhledem k této rozmrzelé náladě vůdeáv
polských, jejíž ozvěnou byla známá zahočklá
resoluce kola polského, pozval dr. Körber opět
rýchle náčelníky polské k sobě na důvěrnou
poradu 10. května t. r., v níž dle zprávy
»Slova polského« především silně se ohražoval
proti podezření jakoby chtěl zavésti v Rakou
sku absolutism, naopak sliboval, že během lét-
vydá nařízení, do nichž se naděje že smí
Němce i Čechy a tím dopomůže parlamentu
k dělnosti.
Jaworský
Körber
Němec
Čecho
14
article
Vzhledem k Haliči pak ujistil vůdce pol-
ské, že svolá sněm haličský v záři na del
dobu a tu »sypal jako z rukávu h ro-
madu slibov«, ubezpečuje Halič svou ob-
zvláštní přízní. Poláci však přijsli sliby jeho
skepticky. Jeden z členů parlamentní komis
prý poprvé ve svém životě litoval, že neum
— stenografovat, aby nohl na podzim
předložit dru. Körbrovi so upi
slibů, které učinil Polákům toh
dne. Parlamentní komise polského kola od-
nesla prý si z konference té doje m
že Körber nepokládal prostřednictví kola
polského za výhodně pro své postavení i je rád
jeho nezdaru ; na druhé straně však, že dobř
nahliži, kterak posavadsí methodou dále mu
vládnouti nelze, pročež chce během leta »po-
staviti Čechy před jakýs hotový fakt«, o němž
soudí, že učiní v paramentě konec české ob-
strukci. —
Nuže, o nějakém chystaném svémocném činu
vlády v Čechách, »který by smířil Němce
i Čechý«, není dodnes ani potuchy. Zdá se, že
tedy Körber od niho upustil. Ale za to snad
chce ten shotový fakte postavit v Haliči?
Vskutku tak »Nede Freie Presse« vtip cesty jeho
vykládá.
Polák
Körber
Čecho
Němec
Frei
Halič
Čechy
15
article
NILISí
NILISí
Ponese — dle ni — Körber velkostatkářům
haličským plnou náruč skvostných a vzácných
presentův z kapes ostatních národů, aby zotavil
vypráhlou půdu haličskou zlatým deštěm všeli-
kých státních subvenel a koncesí: a to vše z
jediným tim účelem, by si získal trvale hlast
Poláků pro svou politiku proti nám Čechům
tak nám odňal nadějí na pomoc polskou na
»Neue Freie Presse« mysli totiž, že jsme
my Čechové takovou naději v pomoc kola pol-
ského doposud v nitru svém tajně chovali a že
budeme nyní svým zklamáním a svým osamo-
cením neskonale zdrceni. — Zač nás to Körbrů
orgán má! Myslí, že jsme se z dějin posledníeh
dvou desetiletí tak málo naučili, abychom věřili
v možnost, že tato dvorská stran
polská, kdy s námi půjde do opposi ce
tuhé a opravdové proti kterékoli vládě
Nikdy takové bláhovosti při nás nebylo.
To nejvyšší a jediné co jsme od velkostat-
kářův haličských v kole polském snad očekávali,
byla jakás jich blahopřejná neutralita vůči naše
válce s německými hakatisty, tak že se ne-
upřáhnou již po druhé s nimi v nějakou koalici
nové »trojnohé většiny« proti nám Čechům.
A k tomu, tušíme, neodhodlají se také
moudře, ani po cestě květnové do Haliče.
Je-li však tato podniknuta za cílem, jakýji
»Neue Fr. Pr.« přičntá, pak bude její následek
pro nás jen ten, že teprve naše obstrukce s
přiostří a uluží v tvrdost nezlomnou.
Polák
Čecho
Neue
Halič
Francie
Neue Frei Presse
17
article
Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí.
V Praze, 30. června. (Pokus s novým
volebnim řádem) Vídeňský »Volksblatt«
oznámil minulou neděli, že pro případ opětné
nedělnosti řišské rady poslanecká sněmovna bude
na podzim rozpušlěna a vypíšou se nové volby
na základě oktrovovaného volebního řádu, který
má ztenčiti počet poslanců na 360 a opírati se
o všeoheené a rovné hlasovací právo. »Slov
polskie«, mluvlc o této zprávě, shledává v n
nový pokus býrokratické vlády, snažící se udržel
se ještě o nějaký čas děle u vesla. O tom, žee-
by nová poslanecká sněmovna, vzešlá ze vše-
obecného rovného hlasovacího práva, nemohla
míti většinu německou, nemůže miti pochybnost
ani dr. Körber. Naopak Němci by utrpěli jist
ztráty jak na Moravě a ve Slezsku a snad iv
Čechách, tak i ve Štyrsku, Kraňsku a v Koru-
tanech a podobně by ztratilí Vlaši na Přímoři.
O posílení německé posice Körbrovi by tedy při
léto oktrejírce jíti nemohlo. Jeho cil mohl bv
býti jen čistě byrokratický. Nynější vláda, míst
aby se přiznala, že pokoj v Rakousku nastane
teprve tehdy, až se odstraní nynější nesprave-
dlivá hegemonie německá, svaluje vinu na pre-
tense národů neněmeckých, které prý zabřjejí
doktor
Körber
Němec
Vlach
Praha
Morava
Slezsko
Čechy
Štyrsko
Kraňsko
Rakousko
poslanecký sněmovna
18
article
Rakousko. A proto chce národnostní snahy vy-
léčiti třídním zápasem. »Videňští byrokraté —
praví »Sl. pol.« — neznajíci rakouských ná-
rodů, soudí, že z voleb na základě všeobecného.
rovného hlasovacího práva do sněmovny ne-
přijdou už Češi, Slovinci atd., nýbrž národ-
nostně bezivární agrárníci, socislisté, přivrženi
ochranných cel neb svobodné tržby atd. Mist
klubů národních vzniknou strany s programem
sociálním a hospodářským, v nichž se shro-
máždí zástupcově všech národností. Plán, theo-
reticky správný, má však ještě tu výhodu, že
byrokratické vládě dovoli jednak vládnouti ještě
o nějaký čas déle bez parlamentu a potom
poskytne možnost loviti ryby v chaose stran
ještě nezkrystalisovaných, ve sněmovně plné no-
vých lidí, nezkušených, chodících jako bludné
ovce bez vůdců. Hr. Taaffe měl podobnou my-
šlenku po 14 letech své vlády; dr. Körber již
po čtyrech letech svého hospodaření, v něm
nemá nijakého plánu, hotoví se léčiti Rakousko
státním převratem.«
V Praze, 30. června. (Reformy v ka-
detkách.) Chystané ústupky maďarskému ja-
zyku v kadetkách nastanou dle »Pester Lloýdu«
již počátkem příštího školního roku. Ve vojen-
ských ústavech v Uhrách a v Chorvafsku začne
se některým předmětům vyučovati madarsky
(v Chorvatsku cho vatsky). Podobně na vojen-
ských reálkách v Kyseku a Železném bude se
v nejvyšších třidách vyvčovati z části maďarsky.
Čech
Slovinec
Taaff
doktor
Körber
Železný
Rakousko
Hradec
Praha
Uhry
Chorvatsko
Kysek
Mist klub
Pester Lloýd
19
article
V brzku rozděli se též hranická vyšší vojenská
reálka ve dva ústavy, z nichž jeden bude pře-
ložen do Uher a bude v něm zavedena vyučo-
vací řeč maďarská. Maďarským tužbám se tedy
vyhovi již v nejbližší době. Ve vojenských ústa-
čina i na dále jediným vyučova-
cím jazykem. Ústupek neněmeckým národ-
nostem stane se pouze tím, že se jazykům ne-
německým bude prý věnovati větší péče, než
dosud. (Ministr Pitreich na dotaz dra. Kramáře
sdělil ovšem svým časem, že možno vzitiv
úvahu také neněmecké přednášky v ústavech
rakouských. Poz. red.) Další změna má nastati
tím, že ve vojenských reálkách budou zřízena
místa vychovatelů a korrepetitorů, jichž potřeha
se prý dávno již pociťuje.
Kramář
Uhry
Poza
20
article
V Praze, 29. června. (K örbrova cesta
do Haliče.) »N. Fr. Pr.« zabývá se opětn
Körbrovou cestou do Haliče, projektovanou
oslatně teprve na prvé dni měsíce září, a do-
vozuje, že hlavním účelem haličského výletu
má býti isolování české delegace na
říšské radě. Zpráva o haličském výletu jest prý
důležita zvláště pro nás Čechy. Česká delegace
domnívala se stále, že smí voliti mezi prostou
opposicí a obstrukcí. Kdyby se ukázalo, že
v opposici naleznou spojence ve feudálech, Po-
lácích, Jihoslovanech a Vlaších, Čechové opustili
by obstrukci a pokusili by se vládu poraziti
pouhou opposicí. Dr. Körber musí míti tedy stále
na paměti, že bude potřehovati většiny, aby
nebyl v menšině potřen. Proto mu nemohlo býti
lhostejno, že se opposiční smýšlení počalo vzmá-
hati také mezi Poláky. »Tak jako rozrazil řady
jihoslovanských přívrženců české obstrukce velice
pozoruhodnými výnosy o ústupefch (I) Chorvatům,
pokusí se nyní přibližiti se také k Polákům
otupiti ostří různosti názorů o polilice hmotnými
výhodami. Snad si pak Poláci přivyknou snášeti
trpělivěji přiliš zdlouhavý vývoj vnitřní krise,
budou-li méně trpěti hospodářskými škodami,
vznikajícími ze stavu neústavního. Opposiční
hnutí mezi Poláky mělo pro Čechy zvláštní vý-
znam. Pomoci jim Poláci nemohli, ale resoluce
klubovní poskytla Čechům zadostučinění, poně-
vadž se zdálo, že by se jednoho dne, kdyby se
dr. Kramář ukázal méně tvrdošljným, mohla
sevříti strašná opposice nejmocnějších stran. T
nyní pominulo — končí »N. Fr. Pr.« — Splní-l
se pravý účel Körbrovy cesty, Čechové budou
isolováni.«
Pamatujeme se, jak táž »N. Fr. Pr. « o
loňských Vánocí až do počátku března těšila
dra. Körbra, že Čechové jsou isolováni, ode
všech bývalých přátel opuštěni a že jim na
říšské radě nezbude, leč s hanbou kapitulovati.
Čecho
Jihoslovan
Vlach
doktor
Körber
Polák
Chorvat
Kramář
Körbrův
Praha
Halič
Francie
21
article
A zatím, sotva se sešla říšská rada, k obstruk i
»isolovaných« Čechů přimknuli se Jihoslované
po bok se jim postavili opposiční Rusové a Vl-
chové. Bude-li »N. Fr. Pr.« i za letnich prázdnin
českou delegaci tak úspěšně isolovati, jakoza
prázdnin zimních, může se státi, ze jejímu
chráněnci dru. Körbrovi nezbude, aby se zbavi
svých ochránců, nic jiného, než aby učil obl-
beného nyní na Východě prostředku a provedl
na sohě harakiri.
Ze Záhřeba, 28. června. (D oplň o v a
volba.) V okrese Veliké Gorici konala se dne
doplňovací volba sněmovní na místo, uprázdněné
úmrtím bývalého vůdce spojené chorvatské oppo-
sice, dra. Alex. Brestěnského. Zvolen byl kan-
didát opposiční chorvatské strany práva,- farát
Zagorac. Vládní strana postavila sice proti němu
svého kandidáta, ale v poslední chvíli, vidoue
marnost svých snab, kandidaturu tu opět popřela.
V Praze, 30. června. (Polský hlas
o Körbrově cestě do Haliče.) »Slowo
polskie« vyvraci tvrzení vládních dopisovatel
haličských listů, že zřízení polských poboček
při německém učitelském ústavě v Téšíně jest
důkaz přízně Körbrovy k Polákům. Kdyby
Körber Polákům přál, nebyl by už loni činil
obtíží těšínské Matici školské, která chce založiti
v Těšíně soukromý polský učitelský ústav.
Čecho
Jihoslovan
Rus
Alex
Körbrův
Slowo
Polák
Körber
Francie
Záhřeb
Gorica
Zvolen
Praha
Halič
Těšín
22
article
Zprávy, šířené nyní o náchylnosti Körbrově
k Polákům, mají mu jen urovnati cestu do-
Haliče. Takých rovnatelů cest najde se po čase
asi více a »St. pol.« slibuje, že je bude pilně
sledovat.
»Nemáme nic proti tomu — píše dále —
aby dr. Körber navštívil Halič. Jen ať přijde,
ale ať se seznámí s pravým veřej n ým
míněním země, ať se na vlastní oči pře-
svědčí, že ani dosavadní politika vůdeů
polského kola, ani ubezpečování »náčelníkův
země«, ani zprávy vládních novinářů nej s ou
výrazem onoho veřejného mínění.
Veřejné minění bude povinno s veškerou upřím-
ností, směle a výrazně ukázati pří té příležitosti,
jaký jest náš poměr k nynější vládě, jaká jsou
naše přání a že jest naše přesvědčení, že po-
litika nynějsl byro kratické vlá d
v arobném prodeli
annís čáslo o sob
apele knt .
: nik
Ve slialkách na venkovs
anní číslo. . . . . e k
cdpolední-
Inserát,
lalí se hotové rapřel
Předplaeoní a inrerty přijimá zdmini-
strace v Marisnské ulici č.E.
naehárjí ne tež redako
tiskůrna a expedice „ Národních Liistů“.
Bukopisy zo novraceji
Polák
doktor
Körber
Halič
Marisnský ulice
národní Liistus
23
article
jest škodliva jak naší zemi, tak
i celému státu.«
Ze Záhřeba, 28. června. (O dpo věd
německýmstudentům.) Posluchači zdejší
university, rodili z Dalmacie a Istrie, zaslal
německým studentům ve Vídni a v Štyrském
Hradci následující odpověď na jich protesty proti
doplňovacím státním zkouškám chorvatským:
»Protestujeme co nejrozhodněji proti vaším
drzým resolucím, v nichž spatřujeme ruku ví-
deňské kamarilly a jimiž se porušují nejzáklad-
nější zásady svobody a spravedlnosti vůbec,
zvláště pak práva chorvatského národa. Nás
protest jest tím rozhodnější, že opatření videňské
vlády nás neuspokojuje, ježto obsahuje jen tra-
diční drobty, které nám otčímská rakouská vláda
hází čas ob čas pod stůl. Dále vás žádáme,
abyste nás nechali na pokoji aspoň v našem
domově. Talenty a přátelé jako Handl, Goěss,
Nagel a četní jiní přejí si zanésti rakušáctvíi
do zemí, které byly od pradávna a zůstanou
chorvatské. Žádáte na základě moci, aby Chor-
vaté z Dalmacie a Istrie, kteří slouží v chor-
vatských zemích jako úřadníci, zbytečně se učili
němčině; my však na základé práva, spravedl-
nosti a probuzeného národního vědomi činíme
nároky, abychom ve svém domově byli my páni
a aby v našich zemích panoval jen náš jazyk.«
Goěss
Nagel
Záhřeb
Dalmacie
Istria
Vídeň
Štyrský Hradec
Chor
24
title
Politické zprávy zahraničné.
V Praze, 30. června.
Praha
26
article
Poměry v Marokku se stále přiostřují a
Poměry v Marokku se stále přiostřují a
stanou se kritickými, jestliže sultán vyhovi žá-
dosti Anglie a Spojených států a vyšle vojsko
zajmout a potrestat Raisula. Pro případ tento
Raisuli pohrozil, že na každý pokus, jej sesaditi
nebo vzíti mu nynější jeho državu, odpoví tím,
že zmocní se opět Evropanů, ale že nebude za
ně žádati výkupného, ani že se nepustí do vy-
jednávání, naopak zajmuté že hned popraví,
pakliže cizí státy nezaručí mu neprodleně neru-
šenou držbu získaných již koncesí. Bude-li mu
však dopřán klid, ručí Raisuli za naprostou
bezpečnost života a majetku všech Evropanů ve
svém území.
Dopisovatel »Timesů« v Tangeru proto také
zrazuje před vysíláním vojska proti Raisulovi,
protože každý nezdařený pokus s jeho zajetím
měl by nezbylně za následek obnovení násilností
v Tangeru. Ze zajetí propuštěný Perdicaris uji-
šťuje, že Raisuli má nyní 6000 mužů, vyzbro-
jených mauserovkami a remingtonkami.
Evropan
Raisout
Maroko
Anglie
spojený stát
Tanger
Timesy
27
article
Změny v diplomatické službě italské.
Změny v diplomatické službě italské.
Dle dnešní zprávy »Ag. Stefani« provedeny
byly v diplomatickém sboru italském následující
změny: Ilalský vyslanec v Petrohradě hrabě
Morra di Lavriano dán byl ke své žá-
dosti do výslužby. Cařihradský vyslanec markýz
Malaspina a vyslanec v Pekině hrabě G al-
lina dáni byli na vlastní žádost k disposici
ministerstvu zahraničních záležitostí.
Vyslancem v Petrohradě jmenován byl vy-
slanec v Tokiu Melegari a vyslancem v Caři-
hradě bělehradský vyslanec markýz I mperiali,
na místo tohoto do Bělehradu poslán pak se-
nátor Guiccioli. Vyslancem v Tokiu usta-
noven mexieký vyslanec hrabě V inci a za
nástupce tohoto vyhlédnut legační rada v dis-
posici ministerstva vnitra Nobili. Legační rada
při vyslanectví v Lisabonu Bartoli stal se.
vyslancem v Pekinu.
Panamerikanismus Spojených států severo-
amerických.
Státní tajemník Hay ve Washingtoně vy-
dal výnos, kterým se všem velevyslancům, vy-
slancům, generálním konsulům, konsulůma
konsul. agentům nařizuje, aby více již neužívali
na štítech, označujících jejich úřadní místnosti,
názvu »Spojené státy« a nazývali se příště jen
stručně: americký velevyslanec, americký konsul
a t. d. Hay odůvodňuje tuto novotu tím, že-
slova »Spojené státy« často měla za následek
zmatky a nedorozumění, protože jiné republiky
americké sestávají rovněž z různých státních
ústrojí — Estados Unidos — a sice z takových,
která z pravidla dlouho nezůstávají nedotčena.
Státní novovorský list se obává, že celá Evropa
spatřovati bude v těto změně smělé se opičení
dle »Monroeovy doktriny«, v čemž má zajisté
pravdu.
Stefan
Morra Lavriano
Malaspina
Bartoli
Hay
Estados Unidos
Monroeův
Petrohrad
Bělehrad
Tokio
Lisabon
Peking
spojený stát severo
Washington
spojený stát
Evropa
Tokio Melegari
Hay
28
article
oživiti paměť loňiských těchi dějův-
29
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
Teplo a peníz e.
Rozprava společensko- fysikální.
Nevím, proč mi bývá v těle vždy nějak při
jemně teplo, citím-li hodně peněz v kapse
zase jaksi chladno v žilách, jsem-li bez penězl
Řekl bych skoro, že ty věci, peníze a teplo, jsou
v jakési souvislosti. I s jinými zjevy živola jsou
úzce spojeny. Kdo peníze má, platí za hodného.
kdo nemá, je v očích obecenstva dareba. Ž
peníze u některého člověka houževnatě se drži
a u jiného pranic, má svoji příčinu. Peníze mají
také svůj cit a poznávají své lidi. Kdo je m
rád. toho se drží, kdo nerad, od toho utíkají.
Kdo má „prachy“, je teplý, kdo jieh po-
strádá, studený, Illadový chuďas se zimou třese,
je chladný. „Kdě golodno, tut cholodno“, praví
Rus. Kdo však má napěchovanou peněženku.
temu není chladno, třeba se v něm ozvalo i „go-
lodno“, t. j. třeba mu v břiše zasvitalo. Ze všeho
jaksi prosvítá, že peníze jsou jistý paprsek
zdroj tepla.
A ješté jiné důkazy a dokladyl
Rus
rozprava společenskýfysikální
30
article
Známo přece, ze hmoty te ple m, lide
penězi se roztahují. Teplota hmot a peně-
žitost lidí měři se teploměrem. Takový penězo-
jevný teploměr jest lidský obličej. Znalecké oko
rozpozná hned na tváři pana příchozího, jak
plná jeho tobolka. Rozpomeňte si jiných fisikál-
ných vlastností hmot u poměru k teplu, na př.
jieh sdílivost, vodivost, chopnost, tajivost, sála-
vost atd. Najdete zcela obdobné výjevy u lií
vůči penězům. Každá hmota „sdilí“, t. j. vydává
teplo a každý člověk utrácí peníze. U mnohého
drží se peníze houževnatě, u jiného tratí se
rychle jinam. Známý zjev špatných a dobrých
vodičů tepla! Chcete-li v tělese teplo udržeti,
osamotíte je, t. j. obklopite je špatným teplovodi
čem. Takový strážce tepla a peněz slove samotic
(isolátor). Isolace teplých těles jest vydatný
prostředek proti stydnutí.
Také lidičky marnotratné, Pepíky z Outra-
tovie, nejlépe je léčiti isolací a uchrániti o
úplného ochuzeni
Špatnými vodiči tepla bývají hmoty všední,
nízké, nepatrné. Sláma, seno, peří, vlna a p. Co
zas peněz se týče, drží a střeži je také spíše lidé
prostí, malí, rozhodně bedlivěji než pánové vzne-
šení, velkomožní, bohatí. Mezi himotami ne-
ústrojnými platí kovy za nejlepší vodiče tepla.
Pepík
Outra
31
article
vech na území rakouském zůstane však n ě-
32
article
Kovy jsou kavalíři mezi hrotami, rozvádéjí
Kovy jsou kavalíři mezi hrotami, rozvádéjí
teplo rychle a hojně, jako lidé kavalírští znají
rozfofrovávati peníze. K nim prý se druži i t. zv.
lepší (?) polovice člověka. Kdo bys pochyboval,
dej si poradit a brzy se ožeň. Přesvědčíš se.
Chopnost tepla je velezajímavá vlastnost,
svědčí o jakési osobivosti hmot. Každá hmota
jeví k teplu svou zvláštní chopnost. Jedna větši,
druhá menší. Mohlo by se obrazně říci, hmoty
jsou nestejni „jedlici tepla“. Z největších hltouno
tepla je voda.
Lidé jevi celkem značnou chopnost k pe-
nězům, přece však je vlastnost u různých lidi
nestejná. Mnohý, přijde-li jen trochu k peně-
zům, nafoukne se, jakoby mu patřil svět. Jiný
pohltí velkou váhu, než dá na jevo nějakou na-
sycenost.
Jsou lidé, jako hmoty různí jedlící tepla,
různí jedlíci peněz.
Jiná ještě vlastnost! Sálavost!
Teplo sálavé působí do dálky, aniž zahřeje
okolní ovzduší. Sálání se děje velmi rychle
účinky jsou z pravidla tytéž, jako při teple
zvolna voděném.
Rovněž sálání, t. j. rozesílání peněz do
dálky děje se na určité adresy z pravidla rychle
(peštou, telegrafem po drátu neb i bez něho).
33
article
spořitelnou a p. Vedeme-li teplo u velkém množ-
ství do hmoty tuhé, změní hmota svůj stav, roz-
teče se jako vosk, roztaje jako sníh a led, nebo
se vypaří jako voda. Říkáme, že mění své sku-
penství, přecházejíc z nižšího stavu nahrnulosti
svých částic do vyššího. Tuhé hmoty jsou stav
nejnižší, kapaliny stav vyšší, pohyblivý. Plyny
jsou jaksi nejvyšší hmotný stav, neboť se vzná-
šejí od země vzhůru.
Podobný účinek peněz na člověka. Z ne-
tesaného hranáče stane se pohyblivý, plynuiý
gentlman, jest pozdvižen od pozemských tram-
pot k výšinám vzdušným, kde ovšem teplé dosu
jeho srdce rázem chladne a tvrdne. Přirozeně
Teploty ubývá od země vzhůru.
Počíná-li teplo skupenství hmot měniti,
utajuje se v nich, aniž se jeví teploměrem
na venek. Cítí-li boháč, že se blíží změna jeho
stavu, že bude povýšen do kruhů vysokorodých,
nejeví své peníze na venek, ale koná jich po-
mocí t. zv. „práci vnitřní“, ve prošpěch změny
stavu obrácenou, připravuje, zařizujé se pro své
nové postavení. Dosáhnuv ho, vybavuje čásť uta-
jeného svého „tepla“, aby se před světem svému
stavu „přiměřeně“ ukázal. Míra taktc „ztaje-
ného“ tepla bývá v poměru přímém s kapacitou
dotyčných — hmot a osob.
34
article
Jsou také zvláštní prameny topla i peněz
Jsou také zvláštní prameny topla i peněz
třeba upozorniti ke shodě jich původu.
Hlavním zdrojem tepla pozemského (o ne-
beském se tu nejedná) jest uhlí a dříví. Proto
uhlíře a obchodníky s dřívím sluší počítati k nej-
teplejším lidem. Jiným pramenem tepla jest nitro
země. Vzpomeňte na četné sopky, solfatáry,
geysíry, horké vody atd. Rovněž známé zdroje
tepla jsou chemické pochody a mechanická
práce (ráz, tlak, tření). Všecky tyto tepelné
zdroje jsou však dávnou shodou zároveň i bez-
pečnými prameny peněz! Jako slunce na nebi
teplem, září na zemi penězi všeliké banky, zá-
ložny, spořitelny a jiné peněžní ústavy. Arci:
„Nic dokonalého pod sluncem“. Země vydává
teplo, rodí se obili, ovoce, víno a úroda se zpe-
něží: Velkolepý zdroj peněz! —
Chemickým pochodem vznikají i teplo i pe-
níze. Jak bohatá vývařiska peněz jsou naše
pivo-, liho-, cukro- a jiné vary i tov á rny!
A nejobyčejnějším zdrojem zásoby peněz je
přece práce a nejen mechanická, i duševní.
Nové objevy a vynálezy slavně se odměňují ve
Švédsku z millionového nadání Nobelova. Věru,
nčbl nadáni!
Přeji také milému čtenáři hodně — teplal
Fr. Hromád k o.
Nobelův
František
Hromád
Švédsko