1
masthead
24. února 1901
2
masthead
Přiloha „Národních Listů
5
article
Výtvarné umění.
Výtvarné umění.
Naše a cizí.
= Jednota umělců výtvarných v Praze před-
ložila svoji novou výroční zprávu za rok 1900
Obsahuje několik údajů i pro veřejnost, mimo Jed-
notu stojící, poučných a zajímavých. Nejdříve
ty, jež jsou pro nás zahanbující. Dvě zvláštn
výstavy umělecké, jež Jednota loni pořádala.
skončily citelným deficitem. Výstava čtyř obrazů
Józefa Brandla, jakkoli právem vší zdejší kri-
tikou značně ceněná, vynesla při návštěvě 1018
osob schodek 844 K 82 h, a výstava ruských
Peredvižniků, které se dostalo v tisku přijeti eo
nejvřelejšího, přes to, že byla prvou slovanskou
toho druhu v Praze, přes to, že poprve nás
seznamovala se zvláštním a významným soubo-
rem ruských malířů, přivábila pouze 3407 osob
a zanechala v účtech Jednoty 4052 K 55h
deficitu.
Za jediný rok pro jediný spolek, právě při
jeho zdárné manifestaci na venek, přes čtyři ti-
síce korun nekrytých výdajů výstavních, to je
přece jen poněkud více, nežli slušnost pražského
obecenstva by měla snésti. Výstava druhého
sdružení uměleckého »Manesa« na počátku le
tošní zimy, jedna z nejlepších a nejdistingova-
nějších, co jich poslední dobou v Praze bylo,
nemá statistiku o nie veselejší! Třeba že byla
o něco četněji navštivena (4254 osoby), obnáší
její schodek přece 876 K. K takovým číslům
daly by se připojit jen glosy nejtrpčí. Očividně
zájem o výtvarné umění, jehož zdatností seji
nak rádi, kde jen můžeme, vychloubámo a ho-
nosíme, o němž dobře víme, že nám dobývé
významnou posíci kulturní v řadě národů, zájem
o ně je dosud jich převahou, řekněme, theore-
tický. Přece nelze žádati na našich dobrých umě-
leckých spolcích, aby v dluzích vykrvácely při
Brandl
Praha
6
article
ideálně snaze, poskytovat Pražanům vybraný požitek
umělecký. Je třeba uměleckých výstav u nás,
sic by jinak obecenstvo vůbec nepřišlo ve styk
s uměním výtvarným. Za dnešních okolnost
jest instituce veřejných výstav nejpopulárnějším
ústavem, vychovávati v nejširších vrstvách vkus
umělecký. Arci že zase třeba těmto kruhům
učiniti instituci tu milou a zvyklou, jako zase
nutno ulehčiti spolkům, které ji tolik sil věnují
finanční náklad. Obojímu lze z valné části po-
moci novou, samostatnou a stálou budovou vý
stavní na místě vhodném, kde by se pečlivě
vkusně upravené umělecké exposice hojnou a
nejlépe nepřetržitou řadou střídaly, přinášejíce
úrodu domácí a významné a poučné ukázkyze
žně cizí. Oba spolky, Jednota i »Manes«, jsou
o tom pevně přesvědčeny a družně o to
usilují.
Výroční zpráva Jednoty sděluje o nynějším
stavu této záležitosti: »Téžištěm interesu umě-
leckého vůbec a Jednoty naší zvláště byla akce
na zbudování uměleckého domu. Kol télo osy
otáčela se ode mnoha let činnost veškeré umě
lecké generace poslední doby. Není tedy divu.
že tu, na cestě za timto cílem, všem výtvarní-
níkům společným, setkali se zástupcové téměi
všech uměleckých sdružení pražských. Stalos
tak na současný podnět dvou spolků, »Jednoty
umělců výtvarných« a »Manesa«, jimž radla
král. hl. města Prahy v osvědčené přízni ke
kulturním potřebám našeho života vyšla vstřie
tím, že projevila ochotu propůjčiti k účelu zmíně-
nému vhodný pozemek. Tím octla se důležitá akce
tato ve stadiu nad míru příznivém, a lze zat
míti, že k idealnému prospěchu i cti českéh
umění svého uskutečnění dojde.
Pražan
Manes
Praha
Jednota umělec výtvarný « a » Manes
7
article
Místo, které rada král. hlav. města Prahy
pro výstavní dům českých umělců propůjčiti
jest odhodlána, nachází se v Novém městském
sadě mezi ulici Bredovskou, Sadovou třídoua
Václavským náměstím a zaujímalo by as 400 m2
plochy. — K akci pro zbudování uměleckéh
domu připojila se v poslední chvili i Umělecká
beseda. Ježto však se skládá z odboru literár
ního, hudebního a výtvarného, učiněn jí od
zúčastněných spolků návrh, aby akce této zů-
častnila se pouze svým výtvarným odborem.
Praha
Václavský náměstí
8
article
Obec pražská jmenem obou spolků podala
c. k. ministeriu vojenství žádost, doloženou
půdorysem zastavené plochy, za povolení ku
stavbě výstavního domu uměleckého na tomto
býv. fortifikačním pozemku. Jakmile žádosti této
bude vyhověno, bude lze další kroky učiniti
veřejnou soutěž na ziskání plánů pro budovu
vypsati. S jak značnou účasti akce tato člen-
stvem Jednoty provázena byla, souditi lze z toho,
že jediného dne přihlášeno a upsáno bylo ku
stavbě 9 členů s podíly ve výši 1300 K.«
= Mnichovský Kunstverein navrhuje v
zvláštním oběžníku svým členům změnu dosa-
vadního zakupování, která by se i pro naši
Krasoumnou jednotu výborně hodila. Na pro-
spěch jejího členstva. Dosud v Praze i v Mni-
chově vybírá a zakupuje výbor předsednictv
na výroční výstavě jistou řadu obrazů, plastik
a rytin, doplňuje ji uměleckými publikacemi
potom, někdy o sv. Václavu, slosuje je mezi
svoje akcionáře. Tím způsobem šťastný výherník
chtě nechtě musí být spokojen s tím, co naň losem
připadne. Jeho osobní vkus a umělecké náklon-
nosti se jen šťastnou řídkou náhodou setkávaji
se slepou Štěstěnou loterie. Aby tomu bylo od
pomoženo a výherce mohl si odnésti domů
z výstavy, co jemu je vhod a činí mu potěšení,
budou vyhrávati v Mnichově členové spolku
v roční loterii poukazy, jež je opravňuji, aby
si z vystavených a prodejných děl uměleckých
vybrali sami, co jejich vkusu a zálibě odpovída
a je v tě ceně kupní, na jakou výhra jeho zni
Václav
Praha
Mnichov
9
article
Nejspíše že by tákový nebo tomu podobný
modus i pražské jednotě byl zdravý, zvláště
však jejím členům, kterým by se tak dostalo
nového popudu jak k návštěvě výstavy, takk
vlastnímu vkusovému zájmu. Arci má asi jed-
nota více členů a akcionářů venku nežli
v Praze, ale každému by dobrá výhra stála již
za cestu do Prahy.
= Na velké publikaci M. Gerlacha »Allegoriene
právě dokončené, mělí někteří naši umělci pěkný po
díl. Allegorie Ženy, Vína, Lásky, Zpěvu Maxa Švabin
ského patří vůbec k nejlepším číslům sbírky pro
svůj poetický půvab, sličný rythmus a dokonalé vy
jádření. H. Schwaiger má tam Honbu a Sport, první
žíravé ironie, druhy archaické bizarrnosti. Themala
Švabinského, potom Tanec, Poesii, Podzim a j., každý
svým způsobem, vyjadřují také Jan Preissler, Karel
Spillar, K. V. Mašek, L. Novák, k nimž se druži
ještě Ad. Liebscher a K. Klusáček.
= V prosinci a lednu mělo Družstvo chorvatských
umělců ve vlastním domě výstavním druhou výstavu
v Záhřebě. »Život«, jeho měsíčný orgán po způsobu
paších »Volných Směrů« v jich prvních ročnících,
M Gerlach
Allegorien
Maxa
H Schwaiger
Themal Švabinský
Preissler
Spillar
K V Mašek
L Novák
Liebscher
K Klusáček
Praha
Záhřeb
Ada
10
article
přináší v 1. čísle třetího svazku o ní zprávy. Obsa-
hovala tři díly. Stošestadvacet prací Slovinského
uměleckého družstva v Lublani, o nichž referuje
Vlad. Lunáček. Nejvýše staví Ivanu Kobilcovu (v Sa-
rajevě), též u nás známou, pro její » překrásný
realismus«, přesnost kresby a svěžest podání v por-
trétu i krajině. Její obrazy měly také nejvyšší
ceny, až do 1500 korun, kdežto ostatních kolísají
mezi 60 a 250. Potom by přišti dva modernisté
malíři světla a jeho efektů Richard Jakopič (Lublaň
a Matje Jama (Mnichov), a Ferdo Vesel (Mekinje)se
svými krajinami, sílně charakterisovanými podo-
biznami a genry. Antun Zaje (Vídeň) slušně zastu-
poval sochařství. — A. M. Mucha zaslal svoje deko-
rativné obrazy, jež zdobily bosenský pavilon na svě-
tové výstavě v Paříži. Fran Hrčié mu věnuje dobrou
životopisnou a charakterisující stať. — Třetí díl vý
stavy byl soubor 36 čísel Mensího CI. Crnčiče
(v Lovraně), o němž píše Ivanov: Crnčié je krajiná
intimní a náladový, temperamentní a citově založený
Letos chystá se »Manes« se zvláštním výběrem na
výlet do Záhřeba.
Vlad
Kobilcův
Jakopič
Ferda
Mekinj
A M Mucha
Crnčič
Ivanov
Crnčié
Lublaň
Matje Jama
Mnichov
Antun Zaj
Vídeň
Paříž
Lovrana
Záhřeb
Fran Hrčié
11
article
=Stanislaw Witkiewicz vydal ve Varšavě ob-
šírnou monografii o Juliuszu Kossakovi, do velkých
podrobností jdoucí, v níž arci nadšení má více míst
nežli soudnost, které schází za podklad kritický
rozhled po umění dnešním i minulém. Sotva kdo
jenž zná práce tohoto vysoce plodného umělce, při-
svědčí, »že čeho se dotknul, všechno počalo se hý-
bat, měnit a chvít, jako voda horského potoka«, nebo
že »sztuka Kossaka jest jedným z najszezerszych
przejawów ludzkiej duszy i najprawdziwszem odtwo-
rzeniem polskiego žycia.« Na půltřetího sta reprodukcí
umožňuje učiniti si vlastní soud o J. Kossakovi
zkorigovati panegyrikus Witkiewiczův. Při lom se
pozná, že byl Kossak velmi obratný kompositer
jezdeckých bitev a srážek, často velmi složitých a
živých, dovedný zobrazitel štíhlonohých koní a krásné
rasy psů, že ve svých obrazech má mnohou pěknou
illustraci polského rytířství, ale že před nim intimnl
život nitra zůstal zrovna tak uzavřený, jako mu na
druhé straně ucházela hebkost barevného a světlo-
vého vzhledu. Jmeno Kossakovo před lety u nás
uvedly naše illustrované listy a několikrát, ač zřídka
objevilo se ve pražských výstavách.
Witkiewicz
Juliusza Kossak
Kossak
J Kossak
Witkiewiczův
Kossakův
Varšava
12
article
Školská hlídka.
Školská hlídka.
Studie o našem školství obecném
Prostředkové vzdělávání technického
(Pokračování.)
Psaní na školy naše přešlo z dob nej
starších, skdy spolu se čtením a počítáním tvo
řilo známé základní trivium a mecha-
nicky pěstovalo se podle předpisů, učitelem před
vyučováním na zvláštní listy nebo na tabuli psaných
a žactvem bez výkladů napodobovaných na listy.
od vybraných žáků čárkovaných. Výsledky me-
chanisující methody, která ovládala naše školy
až do let šedesátých a byla provázena hrozivou
rákoskou nebo metlou, byly nestejné, nejednou
vynikající u písařů nadaných. Ale obec-
ného prospěchu nebylo z příčin, které již
tvůrce »školy« Svoboda vyznačil ve svém Ma-
lém písaři (1841), vytýkaje, že každémupí
smenu »ve zvláštním tahu a po dlouhý čas« se
učí; že školy pěstují krasopis »kreslený«, pro
obecný život méně potřebný; že týž předpie
po šest i více týdnův až 84krát opisují, př
čemž nechuť dětí roste, a dlouhé hodinyti
chého sedění na jich mravnost zhoubně působl
Již Svoboda učil psaní rozborem písmen, po
nenáhle, pak jedním tahem — rychlopisem. Ale
mechanisující methoda jen velmi zdlouhave
ustupovala methodě genetické, vznik písma uka-
zující, ke které ještě později přidružila se me-
thoda analytická, rozborem vzorného, ve velkém
měřítku napsaného písmene jeho prvků se do-
bírající.
Svoboda
Ma
13
article
Teprve v lelech 50. Petr Mužák skrze
Školské vzory krasopisné počal působiti ku pro
niknutí ladných a důsledných tvarů latin ky
které postupně přizpůsoboval rychlopisu. Mno
hem později (1882) objevil se pokus českého
Ústř. spolku učitelského tvar a methodický po-
stup písma pro školy obecné a měšťanské více
ujednotiti s nemalým napjetím sil krasopisce J.
L. Maška, který různé návrhy, téměř ze všech
okresů českých došlé, měl v soulad svésti. Na
obálkách těchto vzorů, vydaných pražským na-
kladatelstvím Hynkovým také — po Greinerovi
— objevila se ruka, správně péro držící a po-
ložena pravidla pro latinku vůbec a některá
písmena zvláště i návod ku psaní dle taklu.
Nakladatelství Hynkovo všimlo si hygieny při
psaní ar. 1895 zase na obálkách svých sešitů podal
obrazec správného sedění při psaní s příšluš
nými pravidly.
Školní úřadové přispěly k ujednocení tvaru
a polohy písma tvary první čit anky s pí
smem ležatým (1880), ale titéž na léta všechen
rozvoj vyučování psaní zastavili nedůsledným
zaváděním písma »stojatého« a to »na
zkoušku« (1891), která bez výsledku potrvala
do r. 1896—1897, ač ještě r. 1892 mělo sto-
jaté písmo dle znalců výhody zdravotní. Jinde
bylo by užito k pokusům »evičných« škol
ústavův učitelských, jichž 40 vybraných žáků
bylo by zkoušku beze škody pro celek sneslo
— u nás rušily tyto zkoušky vyučování psanív
celých okresech školních ! Písmo stojaté najed-
nou se objevilo, najednou zmizelo, a žáci, na
Mužák
Mašek
Hynkův
Greiner
14
article
nichž jednou stojaté, podruhé ležaté písmo se
»zkoušelo«, slušně psáti jen výjimkou se nau-
čili. Hlavní závadou a úskalím písma stojatého
bylo, že krasopisci, kteří teprve z úřadního
nařízení svisle psáti se učili, nedovedli otázku
stojatého písma řešiti jinak, nežli že tvarům
ležaté latinky dali svíslo u polohu a tak
utvořili »nové vzory«. Ale proti tak změteným
tvarům hezké latinky přirozeně nastala opposice,
které stojaté písmo, přece rozhodně citelnějšía
úspornější než ležaté, neodolalo. Zbylo po celém
náběhu k novému psaní jen jedno dobro: že
nýní nedává se latince tak malý sklon, jako
dříve (45°) ale mnohem větší (65°), jaký má
Blahoušovo písmo knihoskladního Slabikáře
(1898).
Že namnoze ještě stále nejsou výsledky
učení latince v poměru s dobou, jaká se mu
věnuje — vždyť pěstuje se po sedm le
školních — toho příčinou, že latinka školní ne-
vyvinula se ani na rychlopis, ani na krasopis,
pěstujíc se ve všech sedmi letech školních na-
pořád namnoze jednostejně, takže žáci pozbý
vají zájmu a chuti pro písmo, jímž písanky
pomalu a někdy hezky, a denníky a úkoly rychle
a obyčejně nehezky popisují.
Obrat může způsobiti loni vydané dílo
Jaroslava Jiráska Rukopis a kra-
sopis, které správně posuzuje potřeb
písma jednoduchého a rychlého, jež možno
psátí souvisle a dopouští stupňování výkonů
žáctva od rukopisu ke krasopisu, tedy skutečný
vývoj ruky mladých písařův a nikoli trvání
Blahoušův
Jirásek
15
article
při témž učivu na všech stupních vyučo-
vání. Jiráskovy tvary krasopisné mohou naše
žactvo k tomu dovésti, by ze školy vyšedši
také »americkou« latinku rychle si osvojilo.
pokud by ji potřebovalo; zejmena budou-li tyto
tvary se psáti i na listy, podložené jenom
jednoduchým »lenochem« a posléze i bez le-
nochu a budou-li evičeny také ve psaní adres
a nápisův o řádkách nestejné délky a výšky.
I ve příčině vkusu vyhovují nově tvary Jiráskovy
slušným požadavkům, ač opustily různost mezen
dotahovacích, která zejmena prvému učení psan
tak překážela, že bylo jí odpomáháno i dvojím
(slabým a rázným) vytahováním linií dotaho-
vacích, velmi nevkusným.
Utěšeně počalo zkvétati vyučování písm
francouzskému, které zavedlo se n
školách měšťanských r. 1874 a záhy moblo
se opírati o zásobu slušných vzorů, které posléze
(loni) doplněny i tvary secessními. Ovšem vzory
z prvé doby jeví vliv latinky, ale ten pominul.
když dostavila se účelná péra — u nás pů-
vodní Jiráskova ř. 1887 — jež tak řikajíc nuti
ruku k tahům význačným, které rychle skládají
vkusné tvary. Pismo francouzské ve větších
menších rozměrech a tvarech prostších a zdo-
benějších, které i při sklonu v pravo nebo
levo vkusným setrvě, osvojovali si žáci a žá-
kyně škol měšťanských velmi hbitě a užívali bo
velmi vhodně.
Jiráskův
16
article
Bohužel r. 1888 začalo je vytlačovat
písmo t. zv. renaissanční, které objevilo
se v typech novějsích tiskáren, vracejících se
k vybraným tvarům minulosti. Jistý auktor užil
tohoto písma k nápisům díla, pro kreslení
úřadně schváleného, aniž by se byl nadál, že
sličné písmo, které tiskařský l i s v okamžiku
vytlačí, může kdo rozumný ukládati za úko
pro ruce neumělých žákův a žaček. A přece
tak se stalo! Pismo renaissanční počalo se rý
sovati do pečlivě narýsované síti na výkresy
a rysy škol měšťanských, ubíjejíc v el m
mnoho drahocenného času. Aby tato závažná
vada se odstranila, počalo se toto písmo rýso-
vati »od ruky« a nahražovati jednoduššími tvary
písma »hůlkového« neb »nitkového« — avšak
tvary rozhodně nehezkými, jednak již školáckým
provedením, jednak zcela pochybenými rozměry.
které úplně myjí pravidla »zlatého seku« a
vedou buď k tvarům bachratým, jichž délka
tatáž jako šířka, buď k tvarům vytáhlým, jichž
délka dvojnásobek šířky. A toto písmo, žactvem
pracně a nevkusně vymozolované na mnohých
školách úplně ubilo zkvétající písmo francouz-
ské! Je vskutku zvláštní, že mohlo úřadně ne-
připuštěně písmo renaissanční, hůlkové, nitkové
— které však tiskaři listů ku kreslení a rýso-
vání nahražují t. zv. písmem kamenným, řezův
a rozměrův zcela libovolných — tak se ve-
tříti na naše školy, jimž v týchž třídách se od-
pírají i jednoduché poučky zdravotní, občansk
a jiné, jako úřadně neschválené
17
article
Ovšem bychom si přáli, aby vedle písma
francouzského, k němuž by naše školy měšťan-
ské v rýsování a kreslení zase se navrátiti
měly, pěstovaly ještě jeden druh píšma ná-
pisného, na př. římského. Aby vyrýsovali
si žáci celou jeho abecedu na paptr čtverečko-
vou síti již potištěný — jako úkol v rýsování
— a to proto, by se naučili danou plochu pro
nápis rozměřovati a písmo různě velikosti
ve vhodných odlehlostech vkusně naň roz-
kládati.
Byl by to úkol pro měřické rýsování, jenž
by nezabíral zvláštního času. Slušit vůbec
uvážiti, zdali psaní i na školách měšťanských
mají se věnovati zvláštní hodiny, zdali by
na př. pro latinku nestačilo, zopakovati
tvary její v sešitech pro úkoly jazykové; vždyt
žáci, kteří ani v pěti letech ladný rychlopis na
škole obecné si neosvojili, marně se oň pokou-
šejí ve stáří dvanácti let, kdy ruka již bezděky
píše tvary, na které uvykla. Tvary písm
franeouzského měli by žáci si osvojiti
v prvých hodinách kreslení, neboť pak nejen
hned by v nich se evičili skutečným užíváním.
ale také by ruku oblomili pro volné kreslen
pérem rákosovým.
18
article
Písmu německému dnes čleské
školy jen z úřadního dopuštění ještě tolik času
věnují, zřekliť se písma tohoto dávno sami
Němci, uvádějíce již před 17 letý proti němu.
že jest jen přetěžováním mládeže školy obecné.
ukládá-li se jí záhy hned osmerý druh písma
(malá a velká latinka psací, malá a velká ku-
siva, malá a velká antikva, malá a velká frak
tura) a že písmo německé na zrak nepřiznivě
působí. Dnes »německé« písmo psací i tiskaci
zcela zbytečně znesnadňuje učení němčině, při
pomínajíc dobu staré methody vyučován
němčině psanými překlady. Je-li vůbec možno
děti, v české rodině vyrůstající a českou spo-
lečnosti obklopené, oblomiti v jazyce německém.
může se tak státi jen methodou přímou čil
sluchovou, hovory o nazíraných věcech — př
této methodě však není vůbec žádného psaní
A pismo německé jenom překáží, by žáci naš
záhy vkusnou latinku si osvojili: vždyť nen
dobře možno, by ruka současně navykala psát
ovály a tvary hrotité, písmo s výškami téměr
stejnými a písmo s výškami příliš nestejnými
písmo s malou a písmo s velkou odlehlost
písmen, písmo přovahou se stíny ponenáhlu se
vyvíjejícími a plsmo převahou se stíny najed
nou vystupujícími!
Oprava. Ve Školské hlídce o minulou neděli
čti správně: Dne 3. »Živote přináší... rozhled »Po
řádek a volnost ve školní kázni a počíná přílohou
překlad atd.
Němec
19
title
Sportovní věstník.
20
article
Český výbor pro hry olympické.
Český výbor pro hry olympické.
Výbor tento, který s úpěchem zdárným zaháji
svou činnost, vysílaje účastníky české k mezinárod-
ním závodům cvičení tělesných a sportů v Paříži
roku 1900, nepokládá nikterak svoji práci za skončenu
a trvá ve svém složení dále, chystaje se ku práci
nové, ku přípravám na třetí olympiadu r. 1904.
Mezinárodní výbor pro hry olympické poslal
k rukoum předsedy Č. V. H. O. první číslo »Revu
Olympique, bulletin trimestriel du Comité Inter-
national Olympique«, jež rozesláno bylo, pokud ne
velká zásoba stačila, přátelům reorganisace her olym
pických a vynikajícím sdružením sportovním. Zají
mavá tato revue obsahuje (franc.) historický přehle
dosavadních prací mezinárodního komitétu olympi-
ckého (o kongresu pařížském roku 1894, o hrách
athénských r. 1896, o kongresu olympickém v Havru
roku 1897 a o hrách olympických v Paříži r. 1900),
jak o nich svého času bylo referováno i u nás; pak
v anglickém článku »Chicago Preparations for 1904e
činí ze návrh na příští hry olympické v Chicagu,
které ve prospěch jich závázalo se již nyní věnovat
800.000 dollarů; o věci samě rozhodne mezinárodn
výbor snad ještě tohoto léta; ve článku německém
je zpráva o norských hrách ve, Štokholmě roku 1901.
Revui končí zajímavá sportovní kronika.
Český výbor pro olympické nemoha zúčastnit
se norských her, ve Štockholmě pořádaných dne 9.
až 17. února, poslal J. K. V. korunnímu princi švěd-
skému a norskému jakožto předsedovi těchto he
gratulační telegram, načež korunní princ ihned te
legraficky poděkoval.
Odchodem dosavadního tajemníka pana V. Rudla
do Roudnice nenastane ve výboru žádná změna
pan Rudl na všeobecnou a usilovnou žádost výbor
bude stejně působiti ve výboru dále. Č. V. H.o
koná svoje schůze měsíčně, záležitosti běžné vyři
zuje předseda dr. Jiří Guth.
doktor
Guth
Paříž
Havre
Chicago
Roudnice
Č . V
Rev Olympique
national Olympique
Preparation fórum
21
article
Zimní sporty.
9* Mezinárodní závody na lýžích v Jilemnie
(Krkonoše) odbudou se dně 3. března u Štěpani
zároveň s lidovými a dětskými závody. Mistrovstv
(10.000 m.) bude určitě znovu obhajovati dr. von
Dieskan z Rübenau v Sasku. Mistrovství v
skoku na lýžích obhajuje zase B. Prokoe
(Špičák). Přihlášky řízeny budtež p. J. Bucharovi
v Štěpanici u Jilemnice do 1. března večer.
Z oyklistského ruch u.
** Klub cyklistů »Brandýs n. Lab.« v řádné
valné hromadě zvolil předsedou p. Ant. Komersa
funkcionáře pp. J. Kautského, J. Špecingra, V. Hra
deckého a V. Jandu. Nově zvolený výbor se přičiní
aby téměř již zaniklý klub znovu ožil.
Dieskan
B Prokoe
J Buchar
Štěpanik
J Kautský
J Špecingr
V Janda
Krkonoše
Sasko
Jilemnice
Laba
decký
22
article
Athletika a sportovni hry
** Závodní mužstvo A. C. »Sparta« věnuje s
již nyní trainingu, který řídí známý odborník pan
R. Rudle. Přípravný tento training jest pilně na
vštěvován hosty. Cvičí se zvláště běb, skok do výše.
do dálky a o tyči, dále trojskok, vrhání koule do
dálky atd. Lze doufati, že mladí závodníci přinesou
českému sportu mnohou ratolesť vítězství. Cvičí se
vždy v úterý, ve čtvrtek a v sobotu od 8—9 hodin
večer, v neděli pak od 6—8 hodin. Prostranná ga-
lerie Meisnerovy jízdárny přístupna jest v době cvi-
čení obecenstvu.
** A. C. »Spartae konal dne 4. února valno
hromadu, v níž konaly se volby funkcionářů s timie
výsledkem: předsedou zvolen byl p. V. Křeček
místopředsedou p. K. Roztočil, tajemníkem p. J. Kře
ček, pokladníkem p. J. Janský, zapisovatelem p.O
Hurých, domácím správcem p. J. Šindler, archivářen
p. J. Petrák, členem výboru p. Sus; za náhradníky
pp. Moorstadt, Todl, Ratich, Dostál: za revisory
účtů: pp. K. Doucha a Pohl; za (náčelního) náčel
níka p. R. Rudl; ve schůzi správního výboru z
dne 11. února jmenováni byli: I. kapitánem font
ballu pan J. Petrák, II. kapitánem footballu pan
Hlavnička, cvičitelem jízdy na koni p. P. Petřík, cvi-
čitelem šermu p. A. Novák.
** Český klub sportovní v Praze
Karlíně koná dnes v neděli v místnostech velko
restaurace »U města Petrohradu« v Karlíně o 3. hod
odpolední členskou schůzi, ve které stanoven být
má program valné hromady, která v těchže míst
nostech bude v neděli 3. března o 3. hod. odpol.
1921/201
Šachy.
Čís. 110.
Veškeré dopisy a příspěvky buďtež adresovány
Jan Smutný v Příbrami
Úloha číslo 273 (originál
M. Havel v Praze
R Rudle
Meisnerův
A C
Spartae
V Křeček
K Roztočil
J Janský
J Šindler
J Petrák
Ratich
Dostál
K Doucha
Pohl
Hlavnička
P Petřík
A Novák
Jan
M Havel
Karlín
Petrohrad
Příbram
Praha
Sparta
Český klub sportovní v Praga
24
article
Bílý: J. Mieses.
1. 62—e4 e7—66 2. d2—d4 d7—d5 3. e4xkdo
e6d5 4. Sc1—e3 Jg8—f6 5. Sf1—d3 8f8—d66
Jb1—c3 c7—c6 7. Dd1—d2 Dd8—e7 8. 0—0—
Jb8—a6 9. Vdt.-e1 Sc8—c6 10. Se3—g5 h7—h
11. Sg5—h4 g7—g5 12. Sh4—g3 Ja6—c7 13. Jg1—f
Jf6—d7 14. Jí3—e5! Sd6xe5 15. Sg3xe5 Jď7xKe5
16. Velxe5 0—0—0 17. Jc3—a4 b7—b6 18. h2—h4
f7—f6 (na 18. . . . gXh4 19. f4 a bílý má výhodnější
postavení) 19. Ve5—e3 De7—de 20. b2—b4 (bílý za-
mýšlel obětovati jezdce na c5 a pokračovati pak tahem
Da5) Kc8—b7! 21. Dd2—c3 Dd6—f4 22. Kc1 —b!
g5ch4 23. Kb1—a1 ! (uvážiti bylo pokračování 23.
Ša6+ Jcxa6 24. VXe6 atd.) Se6—d7 24. Vh1—bí
Je7—e6 25. Sd2—a6+ Kb7—c7 (opatrněji hráno bylo
as 25. . .. KXa6 26. Ve6 Kb71) 26. Ja4 — c5
Je6c5 (na 26. . . . bc5 rozhodlo by 27. bX2c5 ve
prospěch bílého. Nesnadno nalézti pokračování bílého
po 26. . . . Je6d4 jest asi toto 27. Sds bXcc5 28
Das, chybným by bylo 27. Jd3 Dg4 28. f8 hráti n
výhru figury načež černý odvětí Jc2+- 29. Dxcee
Dd4+) 27. b4c5 Vd8—b8 28. Ve3—f3! Dfl—
29. De3—e1!! Dg5—g4 (bílý hrozil De7 a pak D t
a b2+ načež černý nesmí be5 hráti pro 30. Da5 -
a dc5; na 29. ... Dg2 30. De7) 80. Vbí—dí
Vb8—e8 31. De1—h1 Kc7—d8 (na 31. . . . f5 32.
Dh2— f4 33. Vf4 DXdi+ 34. Kb2 bxc5! 35.
dc5 Ve5 36. Vb4 De1 37. Vb7- a bílý drží nej-
meně remis) 32. Dh1—h2 b6c5 33. Dh2— de
Dg4—c6 (vynuceno hrozilo Vb1) 34. Dd6xKc5 Sd7—e
35. Sa6c8! De6xc8 (na 35. . . . KXc8 rozdohne
36. Vb1) 36. Vf3f6 Ve8—c6 37. Vf6—f7 Kds —e
38. De5)a7 Vh8—18 39. Vf7—b7 a černý vzdal se.
Uloha čís. 277 (originál).
O. Kunětic ký na Král. Vinohradech
J Mieses
Jf
Sd
jít 7
jít 1
Vb
Dd
Král
c 5
Kunětice
d 5 3
e 5
Kb
Dxcee Dd
d 8
Sf 1
d 3 8 f 8
c 6 7
Dd
e 1
c 6 10
c 7
Kb 1
Š 6 + Jcxa 6 24
d 7 24
Sd 2
Kb 7
c 5
Jc 2 +29
Kb 2 bxc
b 6 c 5 33
c 6
25
article
Bllý začne a dá 2. tahem mat.
26
article
Národní hospodář.
Národní hospodář.
Z domácího peněžního trku
(Původní zpráva »Nár. Listůe.
V Praze, 23. února.
Starosti bohatství. — Umění počítat. —
Otázky výnosnosti na burse.
Frasi, kterou kdyši abbé d'Allainval nade-
psal svoji komedii: »Embarras de richesses« —
starosti bohatství — mohli bychom jako titul
nadepsati nejvážnějším úvahám. Neboť je-li zá-
sluhou poctivě nabýti jmění, jest zásluhou
stejně velikou nebo snad ještě větší zachovati
je nebo nedopustiti, aby se rozplývalo. Bohatství
ukládá povinnosti.
Ve příčině uložení kapitálu vymaňujíce
se z názorů konservativních, hledáme cesty nové,
modernější, které by daným poměrům byly víee
uzpůsobeny. Vkladní knížka bývala téměř vý-
hradně symbolem našeho bohatství — nýní v
mnohých připadech přestala již býti dokladem
o uložení kapitálu nejvýhodnějším. Zejmena
v době klesající úrokové míry vzniká nutnost,
přemýšleti o prostředcích, jak zachovati dosa-
vádní výnosnost jmění, neboť ve případech nej-
častějších jest jí také podmíněn dosavadní způ-
sob života.
Úloha ekonomicky spravovati jmění jes
všeobecně podceňována — avšak proto se ne-
stává snadnou. Zejmena u nás postrádáme
umění »počítat« a nemůžeme-li se an
v moderní době vyhnout klassickému názoru
reipublicae nervi in pecunia consistunt — jes
to škoda nenahraditelná.
Proto finančnímu vychování třeba u ná
věnovati plnou pozornost, a téšíme se, že úvahy
naše z tohoto oboru na tomto místě uveřejněné
se potkávaly vždycky se zájmem. Dnes věnujeme
myšlenky otázce výnosnosti cenných papírů.
Frasi
d ' Allainvat
richesses
Praha
27
article
Vždy zůstává starou pravdou bursovní, byl
i dnes nebo zejtra byla zastiněna bludem
upřílišněné haussy nebo baissy, že výnos cenného
papíru určuje také jeho kurs. Záznamy se při-
způsobují poměrům výnosnosti, které opět
určuje cena peněz. Jsou doby, kdy se při
jistém druhu papírů spokojujeme se čtyřmi pro-
centy, a pak zase léta, kdy činíme nároky větší.
Avšak bylo by proti zdravému rozumu, jestliže
by kapitál delší dobu vysoko cenil papíry
o malém výnosu nebo dokonce papíry bez vý-
nosu. A rovněž tak nemůže trvati dlouho, aby
hodnoty, které sice dobře zůrokují svoji hodnotu
jmennou, avšak značně jsou přepláceny, ucho-
valy svoji úroveň kursovou. Naopak zase každé
podcenění papíru, stalo-li se poněkud nápadným,
dochází záhy opravy. Ocenění neodůvodněne
vysoké přináší zboží na trh. Kurs bez důvodu
nizký jest výzváním opět kapitálu, aby se levná
zásobil, a ten příležitosti také nenechává oby-
čejně ujíti. Toho jsme již zažili často. Když
na burse ochablost nejvyšší, kapitál jest nej-
bližsí.
I nyní můžeme kursové úrovní věnovati
pozornost. Naše renty a naše domácí papíry
k uložení kapitálu jsou ještě stále dosti levny.
V Rakousku i Uhrách jsme se již zase uchýlili
od typu tři a půlprocentního, který byl jen po-
kusem, avšak také ani čtyřprocentním pupilár-
ním papírům se nepřipouští kurs al pari, a vý-
nosnost rent, priorit a zástavních listů přestu-
puje tudíž čtyři procenta. Ústup záznamů rent
se stal běžnou událostí všude kromě Francie —
měrou nejsilnější v Německu, avšak ještě stále
— i po periodě reprisy — náleží rakouské
uherské renty k papírům onoho druhu témét
nejlevnějším.
Rakousko
Uhry
Francie
Německo
28
article
Podporou jich kursu byla ovšem okolnost,
která mizí — totiž drahé poměry peněžní
Moment onen došel zvláště markantního výrazu
v tom, že v episodě největší drahoty peněz
renta pruská a německá říšská půjčka při
stejném zúročení s francouzskou znamenal
o 18 procent níže. Tento nepoměr působil ovšem
také nepřímo na stav renty rakouské a uherské,
ježto záznam jich jest závislý na trhu anglickém.
kde jsou silně zastoupeny.
Ještě výše se zúrokují papíry bankovní,
které nesou 5 — v některých případech az
6. A třeba by již z nynější revise dividend
bylo patrným, že všechny nepřinesou výtěžku
loňského — domácí trhy, ale všechny — přec
jest označiti výnosnost zvláště některých za ne-
obyčejně vysokou, zvláště dbáme-li toho, že
banky jsou vesměs konsolidovány a obdařeny
značnými reservami.
Nejvíce nepravidelnou jest výnosnost papínů
průmyslových. Zde shledáváme se s papíry,
které nesou plných 6 procent a na straně druhé
strmí zase neobyčejně vysoké kursy papírů
jiných. Trh s papíry průmyslovými stojí plně
pod vlivem konjunktur — mnohem více nežli
akcie bankovní a dopravní. Avšak nepopíratelně
jest zajímavo, jak zdánlivě a často vskutku bez
pochopení věci spekulace na tomto poli roz-
děluje světlo a stín. A toho můžeme vzpome-
nouti, slyšíce častý stesk, že rakouská burs
má nedostatek papírů a z toho že vzniká vý-
střední hnaní kursů do výšky. A přece zejmena
na poli papírů průmyslových se zanedbává mnoho
papírů neprávem, poněvadž neleží při navštěve-
vané silnici, kudy se tlačí shon spekulace.
29
article
Vénujeme pozornost těmto úvahám o otáz-
kách výnosnosti, ježto není asi daleka doba,
kdy její theorie mohou přijíti vhod našim kapi-
talistům. Banka anglická dále snížila svoji úro-
kovou míru. Toto rozhodnutí se stává tím vý-
znamnějším pro Německo a Rakousko, kde není
takových setrvačníků jako válka jiho-africká.
Proto jest věcí nejbližší budoucnosti, že říšská
bunka německá sníží úrokovou sazbu a poni
banka rakousko-uherská.
Jestliže pak náš kapitál vyspěl aspoň k uvě-
domění povinnosti: parta tueri — že mu záleží
na tom, aby jmění, kterého ať již nabyl sám
nebo předek jeho, zachoval, uzná při tom obratu
za nutnost počítat. Volné vklady přestanou mu
nésti sazbu nyní obecnou 41 — a na to zú-
ročení jsou potřeby jeho zařízeny. Bude hledati
tudíž náhradu. A najde ji buď v našich papí-
rech k uložení kapitálu, na kterou výměnu již
dříve bylo upozorněno, avšak také v našich
akciích. Tyto skýtají nejen přiměřené výnosnosti,
nýbrž i naději, že nižší běžná sazba úroková
bude do vyšší úrovně kapitalisovati jejich kurs.
Po těchto pramenech plynul asi zájem pro
naše papíry domácí, kterému jsme se dosti ob-
divovali v minulém týdnu. Potrvala koupěchti-
Německo
Rakousko
poň banka