2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3
masthead
17. listopadu 1901. Císlo 317.
4
article
adresy, poznamenává týž list dle dobrých prý infor-
maci, že o návrhutikovém nebylo řeči a vůbceje
nejisto, nchopř li se Sloväci za adresní rozpravy take
slova.
sek nr
Precess vřesenský.
Výslech obžalovaných začal o 11. hod
a skončil o půl druhé odpoledne. Všichni ob-
žalovaní přiznávali se směle ke skutku za vinu
jim kladenému. Zvláště dobrý dojem učinila
hlavní »rušitelka veřejného pokoje«, Piasecká.
dále 13letý Višněvšký a 20letá Helena Bedlna-
revičova. Odpoledne vyslýcháni svědci: okresní
školní inspektor Winter, lékař dr. Křižsgorsky
z Vřesně a krajský fysík dr. Michaelsohn, he-
brejského vyznání. Státní zástupee odpíral dru.
Piasecká
Višněvšký
Winter
doktor
Křižsgorsky
Michaelsohn
Helena Bedlno
5
article
Křižagorskému způsobilost vydati svědectví, pro-
tože prý patří k »polnische Partei«, že je čest-
ným členem vřesenského »Sokola«, že byl dříve
předsedou průmyslového spolku vřesenského
že byl jednou na sokolském sletě — o hrůza
— v Praze. Tim uvedeno přelíčení na politick
pole. Obhájci chutě chopili se vržené rukavice
a utkali se s prokurátorem tak, že se přítom-
ným zdálo, jakoby nebyli v soudnici, nýbrž
německém sněmu, když je v něm zeine Polen-
debaſte«. Obhájce dr. Volyňský se tázal : » Co
je to polnišche Partei? My neznáme takové
»partaje« a prosime p. státního zástupce z
vysvětlenou.« Státní zástupce: »To jsou Poláci
kteří pěstují svůj jazyk, svě národní tradice
literaturu a vůbec národní vědomí.« Dr. Volyn-
ský: »To není žádná spolnische Partci«, tak
dělá každý Polák, celý polský národ;« Škol
inspektor Winter zažil nejnepříjemnější chvíli
svého živola. Obhájei Volyňský a Dziembovský
vzali jej do křížověho ohně. Bránil se, že prj
je horlivým pruským úřadníkem, zná a přesně
plní své povinnosti a předpisy nadřízenýeh
úradů a snažil se nčinili dojem svou osobn
odvahou naproti polskému davu před vřesen-
skou školou, kde prý byl v nebezpečí života
Ale přiznati musil, že ho nikdo tělesně neurazi
že jej dav i s policajtem volně propustil. V
slech Wintrův trval až do 8. hod. večerni
Ještě bude vysleéhnuto 47 svědků.
Polák
Volyn
Winter
Wintrův
Praha
Sokol
6
article
Útok na Haxe Regisa.
Vůdce antisemitův alžírských a tehdejš
alžírský starosta Max Regis byl nedávno obět
atenlátu, jejž provedl proti němu, střeliv po
něm a zraniv jej zuřivý odpůrce jeho politický
agitátor Talhoudiec. Vláda neponechala proce
ton porolě alžírské, nýbrž vybrala pro něj
v zájmu útočníka porolu v Aixu. Talo pak sku
tečně útočníka, ač i vina jeho i téžké zranění
Regisovo bylo prokázáno, — osvobodila.
Zastyděli se přece?
»Dziennik Poznanski« sděluje, že od něko-
fika dnu ředakeím z Haliče zasilané a polskými
adresami opatřené listy doručují se nyní přím
tedy bez poznámek překladatelské kan
celáře. List myslí, že tato změna u poštov
ních úřadův pruských přivoděna byla známým
interpellacemi ve sněmovně vídeňské.
Nový „obchod“ anglo německý.
»Magdeburger Zig.« zaznamenává londýn-
skou pověst, že Anglie přivolila po-
stoupiti Německu ostrovy Zanz-
bar a Pembu, ležící blíže výchlo do-
africké državy německé za to, že
Německo zřekne se nároků na zá-
liv delagojský. Anglic touží — jak známo
— po této zátoce, jelikož odtud, přes Laurenco-
Mzrquez, nejbližší jest přístup k Transvaalu.
U presidenta Kriigra.
Z Amsterodamu píše se pařížskému »Rap
pelu«: Bývalá královna nespolská přibyla tylo
dny ve přísném inkognitu k presidentu Krüigrovi
do Hilversumu. Cestu vykonala pode jmenem
hraběnky z Isoly, ale přece byla brzy poznána.
Presidentu vyslovila své nejvřelejší sympalie
a přání, aby hrdinský národ burský konečně
zvítězil. Rozmluva se konala pomocí tlumočníka.
Regis
Regisův
Dziennik Poznanski
Kriigr
Krüigr
Hilversum
Tala
Halič
Anglie
Německo
Zanz
Pemba
Tropez
Transvaal
Amsterodam
Isola
Magdeburger Big
7
title
Politické zprávy zahraničné.
8
article
V Praze, 16. listopadu.
Praha
9
article
Denni zprávy.
Denni zprávy.
— Výkonný výbor národní strany
svobodomyslné konal včera za předsednictví
posl. dra. Václara Škardy četně navštívenou
schůzi, ve které zástupcové klubu říšských če-
ských poslaneů podali zprávu situační, jež po
delší úradě jednomyslně byla vzala na vědom
a posavadní postup jejich schválen.
— Promemoria českého duchovenstva
katolického k papežské stolici proti roz-
dělení diécesí dle národností, o němž vyskytly
se již na veřejnosti zprávy, koluje té doby po
všech vikariátech k podpisům, bylo nám zasláno
offieiálně se žádostí o uveřejnění. Ježto již jinde
obsah tohoto pamětního spisu publikován byl.
nelze nám než zmíniti se povšechně o našem
stanovisku vůči tomuto kroku národně uvědomé-
lého českého duchovenstva. Pamětní spis vy-
kládá papeži národnosíní poměry v Čechách
i kterak doslechlo, že vláda vídeňská na podnět
liberálních Němců, vedených P. Opitzem, chystá
zřízení čistě německé diécese chebské, i doža-
duje se papežské stolice jménem všech Čechů,
jichž duchovní správa jest mu svěřena, aby
nikdy a nikde nedala své svolení ke zři-
zování včistě« německých diécesí v Čechách.
Václar Škarda
Němec
P Opitz
Čecho
Čechy
národní strana
10
article
Nelze nám podrobněji obírati se důvody tam
přednesenými, avšak některá místa nemůžeme
pominouti mlčením, a zejmena ono, na klerém
se mluví o domnělých historických lžích, jimiž
prý mnozí v Čechách svedení věří, »že apo-
štolská stolice a katolická hierarchie v minulých
stoletích nepřátelsky vyslupovala proti Čechům,
což prý až dosud jest příčinou, že přemnozi
jsou svedeni na cesty nepravé od náboženstv
katolického a přichylují se k husitismu, prote-
stantismu a schismalu ruskému, jak latinské
znění spisu oblíbilo si církev pravoslavnou na-
zývati. Vzdáváme se veškeré polemiky prou
těmto a podobným místům duchovenského toho o
spisu, neboť účelem těchlo řádek jest co nej-
objektivnější zaznamenání kroku českých kněží
proti nejnovějšímu hiesarchickému úkladu, smě-
řujícímu k rozervání království českého, kteréž
jednou provedeno, znadno by v budoucnosti
Čecho
Čechy
11
article
mohlo nazýváno býti »historickou lží«. Také
zvlášť podařené jest místo, v němž co nej-
pokorněji prosí duchovenstvo české, aby
národ český, když v dobách minulých býval
Němci utlačován, vždy viděl v národě
ruském národ bratrský, mocný a
statečný, nebyl pro tento způsob svých tužeb
odsuzován, neboť jest prý národem dobrýma
katolickým, papežské stolici co nejupřímněji od-
daným atd. Myslime, že by znamenalo klamati
apoštolskou stolici, když by jí bylo zamlčováno,
že národ český stále jednako vidí v národě
ruském národ bratrský, mocný a statečný a vždy
za všech okolnosti bude viděti, a že styky naše
s národem ruským stále nabývají na vroucnosti
a tčsnosti. Omlouváli duchovenstvo české národ
z tohofo způsobu tužeb před papežskou stolici.
činí něco, čeho si český národ při nejmenším
naprosto nepřeje; takovým zněním svého pro-
memoria ličí duchovenstvo stav smýšlení českého
národa velice nepřesně. Vroucí apostrofou
papeže končí pamětní spis tento, který pro nás
má především význam politický a s tohoto sta-
noviska od nás chee a musí býti posuzován
Jakkoli nemůzeme souhlasiti se všemi jeho argu-
menty, přece účel jeho vítáme a schvalujeme
se zadostiučiněním, nikoli snad jen proto,že
znamená úspěch naší kampaně proti cirkevnímu
rozdélení království českého, nýbrž také proto
že jest dalším do oči bijíeím dokladem velikého
nebezpečí pokročilého stadia celé záležitosti této
Odhodlalo-li se kněžstvo české k takovému ne
obvyklému kroku, je to svědectvím významu
nemalého. Promemoria bude odevzdáno vídeňské
nunciatuře.
Němec
12
article
— Ceská tisková kancslář. Jsme svědky
toho, co nyní se déje a jak se zachází s ná
rodností naší v této ríši. Co po platných záko-
nech nám patří, co nebylo nám nikdy aktem
zákonodárným, aniž jiným aktem, který by mě
stejný význam, odňato, čemu se těší zlomek
národa šesti set tisíc duší, co po dlouholetém
krutém boji byli jsme si vymohli — bylo nám
vzato diktátem národa nám nepřátelského. A do-
máháme-li se, jak ani jinak býti nemůže, poža-
davku svého na novo, zni nám vstřie choru
nepřátelského vzteku: nikdy! A kruhy rozho-
dující tomuto povelu se podrobují. Němců je
této říši osm a půl millionu a mají pět uni-
versit, Poláků žije v Rakousku tři milliony a
mají university dvě. Pro šest set tisíc Vlachů
je stát ochoten zříditi universitu ihned, však
šest millionů Čechů druhou universitu doslati
nesmějí. Nedovolí to Némci a poněvadž Němei
jsou v Rakousku nyní všechno, proto náš národ,
tak poplatný a kulturný, musí býti se svými
skromnými požadavky odstrčen. Vyňali jsmez
ostatních desiderií našich právě dvě aktualní,
nejinak ale vypadá to s ostatními. Tendence
našich národních odpůrců, bez ohledu na to,
kde se nalézají, jest-li dole, či nahoře, je národ
náš ubit. A v této siluaci, pro nás a pro naši
Němec
Polák
Vlach
Čecho
Rakousko
13
article
budouenost právě tak významné jako kritické,
nemáme mimo svůj kraj zastance, nemáme ni-
koho, kdo by nezasvěcené cizině líčil pravý
stav a pověděl ji pravdu. Nemáme nikoho, kuo
by odhaloval mizernosli, jichž se naší odpůrei
dopouštějí a kdo by nás bránil proti hanlivým
potupným útokům, proti pomluvě a bídáetví,
kteréž na nás nepřátelská vzteklost chrlí. Každý
sebe menší národ opatřil si publicistickou
zbraň na obhájení svých národních zájmů v ci-
zině, jen národ náš postrádá soustavně zorga-
nisovaně tiskové kanceláře, která by čelila ná-
jezdům a bezohledně odhalovala cizině, cos
zde děje a odkrývala padoušství, kterého jsme
zde obětí. Dnes je zdrojem pro cizinu vídeňský
německý tisk a jak v něm se obrážejí poměry
naše, jak dle jeho líčení vypadáme, my i naše
snahy, je zněmo. A přece hřichem je v boji z
právo podceňovati soud ciziny a její třeba ne-
přímý vliv na vývoj událostí. Každý jiný zápa-
sící národ v první řadě na to váhu klade, aby
cizina především byla správně informována o
jeho cílech a o tom, co se v jeho středu děje
jen my se založenýma rukama pohližíme na věe,
jako by bylo lhostejno, co o nás a o našem
zápasu soudí svět. Vizme jen, jak pohlížejí na
tutéž věc mocné vlády; zda-li ty ignorují, co se
o nich ve světě soudí a jaký o jejich činnosti
14
article
tvoři si názor cízina. Milliony obětují k tomu
účelu, dobře vědouce, to že nejsou peníze vy
hozené. Proč na příklad zápasily moderní proudy
tak dlouho o veřejnost soudních ličení? Poně-
vadž veřejnost je nejspolehlivější zárukou správ-
nosti. A rovněž v zápasu pohitickém a národním
je publicita nejlepší garancií práva. Vědět musi
svět o nás a o tom, co se u nás děje. Aby ale
o tom zvěděti mohl, o to postarati se musíme
my. Je pravda, že nejednou stal se u nás již
pokus v tomlo směru, však pokaždé zůstalo při
poubých přípravách. A z jaké příčiny ? Povězme
si to upřímně: proto, že nenašly se peníze,
jichž bylo k tomu potřebí, a ty se nenašly opět
z toho důvodu, že nedoslávalo se nám pro věc
tu a pro její velkou důležitost náležitého po-
rozuméní. U nás je sice dosti peněz pro všechna
možná národní allotria, pro věci, kterých kdyby
nebylo, bylo by snad lépe, ale pro to, co není
spojeno se zevní okázalostí, u nás smyslu není,
aspoň se tak zdá. Však přes to ani dnes ne-
zoufáme, nýbrž appellujeme ještě jednou na
kruhy vlastenecké, jež chápou hluboký význam
podniku tiskové kanceláře pro cizinu a vybízíme
je, aby v této snad rozhodné chvili s plnou
energií projektu toho se ujaly a jej uskutečnily.
15
article
Nenl potřebí k tomu obnosu velikého, však bez
náležilých prostředků hmolných věc se provésti
nedá. Jsme ochotni, jakoukoli pomoc v tomto
směru zaznamenati a se své strany všemožně
se o to zasaditi, aby idea skutkem se stala.
— Z Brna, 16. listopadu. (Telef, zpráva.
Dnes konána zde byla všestudent s ká
schůze, na které přijata byla tato resoluce
»My akademikové brněnští, shromáždění na sehůzi
dne 16. listopadu 1901, žádáme parla mentní
kluby, by působily k tomu: 1. aby zřízena byl
česká universita na Moravě; 2. aby dostatečně
postaráno bylo o čes ou techniku v Brně, zvláště
aby se uspíšilo jmenování docentů dosud neob-
sazených stolic; 3. aby všem národům rakou-
ským byla poskytnuta dostatečná příležitost vzdě-
lávati se v mateřském jazyku na školách obec-
ných, středních a vysokých; 4. aby zreformováno
bylo vysoké školství v duchu moderním, zvláště
shy poslaveny university a techniky na společný
vědecký základ.«
— Kluby občanské. Klub volič
novoměstských. Prohlidka nové české
Bx
dětské nemocnice koná se dnes v neděli od-
poledne. Primární lékař p. dr. Hasz ochotně se
uvolil k průvodu a vysvětlením celého zařízení
tak velkolepého ústavu. Páni členové a jieh
dámy sejdou se přesně o půl tře t í hodině
před kostelem na Karlově.
— Professor dr. Boh. Jiruě zemřel.
doktor
Hasz
Boh
Brno
Karlov
český univerzita na Morava
16
article
Dne 16. listopadu po 6. hodině večerní zemřel
univ. professor lékařské fakulty, dvorní rad
MUDr. Boh. šlechtic Jiruš. Týž narodil s
jako syn znůmého pražského lékaře v r. 1841
v Praze. Po promoci své roku 1865 slouži
delší dobu jako sekundás ve všeobecné nemoe-
nici, načež po nabytých zkušenostech v cizině
stal se r. 1870 assistentem zoochemického
ústavu v Praze u prof. Lercha. V listopadu
r. 1875 byl jmenován řádným professorem bo
taniky v Záhřebě, kdež byl v r. 1877 děka.
nem. Prtého povolání do Prahy r. 1883 ne
přijal. Teprve v r. 1886 přijalí prefessurun
lékařské fakultě v Práze pro farmakologii
farmakognosii. V roce 1889 a 1894 byl dě-
kanem. Byv v r. 1889 jmenbván zdravotnln
radou, pracoval pro zemskou zdravotní radu
neumorně do poslěilní chyilé. EV r. 1892 jme
nován byl vládním a v r. 1896 dvorním radou
Ještě v Záhřebě vyznamenán byl řádem Fran
tiška Josefa a letos rýtiřským křížem řádu
MUDr
Boh
Jiruš
profesor
Lerch
Eva
Fran
Josef
Praha
Záhřeb
profesor lékařský
prefessurun lékařský fakulta
17
article
Leopoldova. Psal již jako assistent toxikolo
gická sdělení do časopisů českýchy lékařů
později obširnou toxikologii látek rostlinných
v Eiseltově pathiologii. Překladu a výkladu
k farmokopoei, který vydával s Bělchoubkem.
vyšel prvý dil. Od r. 1897 byl jednatelen
Musea. Práce jeho v tomto směru jsou n
ocenitelné. Sbírky musea nejenom vzorně po
řádal, ale i cennými dary ročně obobacovai
V ústavě, jehož přednostou byl, zařídil vzorno
sbirky farmakognostické i farmakologieko-che
mické. Pro svou povahu těšil se u všech
kdo jej blíže znali, úctě a vážnosti. Professor
Jiruš churavěl již delší dobu. O letošních
prázdninách zotavil se tak dalece, že mohl opět
přednášeti. Hodnosti však děkana, jakož i nabí
zeného mu vlivuplného místa již nepřijal, necíte
se úplně zdravým. V posledníéh dnecho vzdor
námaze ošetřujících jej lékařů a péči se strany
jeho sestry pí. Drové Prokešové choroba jeho
se zhoršila a oedem plic učinil konec vzornému
a plodné práci věnovanému životu. Česť budiz
jeho památce.
Eiseltův
Jiruš
Drová
Leopoldov
18
article
— MUDr. František Tesař j. V noe
na sobotu dne 16. listopadu t. r. zesnul ve
věku 83 let jeden z vysoce zasloužilých seniorů
českých praktiekých lékarů, pan Med, a Ch. Dr
František Tesař, kníž. areibiskupský a
obvodní lékař v Dolních Břežanech u Prahy
— Byl to jeden z typických, nezapomenulelnýel
zjevů, trpícímu lidstvu do úmoru sloužíeích
slechetných, nad lidské pomyšlení dobrosrdečných
lidumilných, obětavých, jén na sebe zapomína-
jících venkovských doktorů. »Starej pan doktora
— tak jej jmenovali a znali ti jeho nemoen
všickni, důvěřovali mu a měli ho rádi. Bylť jim
nejen lékařem, ale i přítelem a dobrodincem
Rozšafnou a bodrou svou povahou, jednáním
naskrze vždy v pravdě lidským a přímým získa
si úctu a lásku všech, kdož s ním se stýkuli
A tomu českému kraji, tomu českému lidu, těn
českým dětem náležel celou svou duší a tělem.
MUDr
Tesař
Med
doktor
Dolní Břežany
Praha
19
article
V jeho práci bylo jeho vlastenectví. Zesnulý
narodil se dne 14. září roku 1818 v Kosto
mlatech u Lysé n. L. Studia medicinská konal
na pražské universitě, kdez byi v roce 1847
promovován na doktora lékařství. Byl po Mud. a
Ch. Dr. Vondörfrovi nejstarším lékařem
v Čechách. Na počátku své dráhy lékařské
působil po 16 let jako krajský fysik v královstv
srbském (ve Valjevu a ve Smederovu), na t
byl po 6 let lékařem ve Slabcich u Rakovníka,
potom krátký čas též v Přaze, na Král. Vino-
hradech, v Harrachově, v Dobřiši, načež do-
přáno mu bylo nalězti opet trvalé půsebiště na
panství v Dolních Břežanech u Prahy, kdese
stal panským a obvodním lévaſem a kdle téměř
po 22 let působil. Zde mu byli nelitostnou
smrtí před léty vyrváni oba zdární synové
Ladislav (Charpentier), spisovatel a Jaroslav, učitel
později poštovní úřadník. Jako lékař vynikal
zesnulý příkladnou svědomitostí, medlicinskou
i chirurgickou dovedností a pronikavou diagnosou,
získanými a utvrzenými dlouholetou praksí. Je-
dinou zábavou a osvěžením po úmorné práe
ve službě strádajícího lidstva byly mu zamilo
vaně jeho studie mathematické a astronomické
doktor
Vondörfr
Král
Ladislav
Charpentier
Jaroslav
Kosta
Čechy
Valjevo
Slabcich u Rakovník
Přaha
Harrachov
Dobřich
Dolní Břežany
20
article
Vydalť roku 1888 jazykem českým i latinským
spis »Rozbor tíže zem'ské« (Analysi
gravitatis terrestris). Každé působiště jeho má
po něm pěknou pamätku: vlastnoručně jím zho-
tovené sluneční hodiny. — Zesnulý byl až do
poslední chvile lékařsky činným, stal se v pra-
vém slova smyslu obětí svého povolání, Nastudiv
še po přestálé chřipce na cestě k pacientovi.
stížen byl prudkým zánětem plie, načež násle-
dovalo úplné seslabení. Veškerá lékuřská pomo
a rada, nade vše osvědčená, obětavá a přátelská
pp. prof. dra. Maixnera, zbraslavských lékaře
dra. Waltra a dra. Daňka, všechna úzkostlivá
neutuchající péče celé rodiny nezachovala přece
— starého pana doktora. Tomu, jenž tisickráte
jiným pomehl, nebylo pomeeí. Rodina ztrác
v zesnulém vzorného manžela, starostlivého
nade vše milovaného otce. Jehio paeienti ztrácejí
v něm lékaře v nejhumannějším slova smyslu.
jeho přátele pravého člověka — starého po-
etivce. — Česť budiž jeho památcel ! en
— Ze Žebráku. Včera odpoledne zemřel
v Točníku ve věku 79 let p. Josef Přlieg er,
býv. ředitel eukrovaru, první předseda Spolku
cukrovarníků východních Čech, jeden z nejstarších
veteránů českého cukrovarnictví, nyní nájemee
dvora. Pohřben bude v úterý dne 19. t. m
dopoledne na hřbitov v Žebráce.
profesor
doktor
Maixner
Waltr
Daněk
Přlieg
Žebrák
spolek cukrovarník východní Čechy
21
article
— Jezberovy sbírky. Upozornili jsme.
že po nedávno zemřelém professoru varšavské
university, Čechu Fedoru Iv. Jezberovi pozů-
staly bohaté musealné sbírky, a vybídli jsme
české mecenáše, aby je zakoupili pro český
národ. O věc zajímaji se také Rusové. »Honoe
Bpen« píše, že sbírky Jezberovy jsou celým
všeslovanským museem. Šest pokojů jest jimi
v pravém slova smyslu nacpáno. Sebrané před-
měty pocházejí z celého Ruska, byť ne ze
všech gubernií, a také ze slovanských zemí.
Sbírky vytlačily samého sběratele z bytu, tak
že proň nezbyla leč předsíň, kde stál psací stů
a židle. Jezbera žil jako poustevník, nikam ne-
chodil a nikoho nepřijímal. Jeho sbírky snad
jsou jedinými svého drůhu neje
Jezberův
Čech Fedora Iva
Jezbera
Rus
Rusko
Honoe loupen
22
article
v Rusku, nýbrž i v celém světě
Mnohé bedny stojí nerozbedněny 30—35 let.
Jak byly přivezeny, tak zůstaly, protože nebyl
kam obsah jejich rozložit. Co energie, peněz
a práce, někdy velmi obtížné, věnoval tento
pozoruhodný muž svému rodněmu dítěti ! Obdi-
vovati musíme se mu ještě více, povážíme-li, že
před 30 léty bylo v Rusku málo železnic. Nie-
méně Jezbera pronikl v nejodlehlejší kouty
ruské země a všude zůslavil stopy svých cest.
jež dosud nezmizely z paměti osob, se kterými
se stýkal. A s jakou láskou, s jakou pečli-
vostí, s jakou obětavostí hledal, sbíral a svážel
své sbírky! A peněz dokonce nelitoval na své
dílo. Tak za model chrámu Vasilije Blaženého
v Moskvě, tento znamenitý pomnik starodávné
ruské architektury, zaplatil 500 rublů a nes
jej na rukou po celou cestu z Moskvy do Var
šavy, takový měl o něj strach! Katalog Jezbe
rova musea tvoří tlustou knihu, mající bezmála
400 stran.
— Zájem obecenstva o Ústřední Mati
školskou lze pozorovati také v tom, s jakým
účastenstvím čtou se zprávy z kanceláře matiční-
Pražské listy denní uveřejnily její oznámen
o japonských penězích a hned ráno dostavilo
se několik kupců a japonské peníze výhodn
pro Matici zakoupili. V dopisech z venkova do-
cházejících ještě ze včerejšího dne jest v pří-
čině jich několik dotazů. Láska lidu českého
jest také patrna ze zvýšených podpor, kter
nyní Matici docházejí. Tak obec Roudnice po
slala nedávno 1000 K, okresní výbor na Král
Vinohradech 2000 K, sbor král. hlavního měst
Prahy, obecní úřadnictvo, jakož i zřízenci král.
hlav. města Prahy uspořádali přičiněním praesi-
diálního officiála pana Barocha sbírku částkou
1029 K 74 h. Z různých obcí venkovskýeh
docházejí rovněž příspěvky četné. Přáli bychom
Jezbera
Blažený
Baroch
Rusko
Obdi
Moskva
Roudnice
Praha
okresní výbor na Královský Vinohrady
23
article
Ústřední Matici školské, aby finance její takovýmto
způsobem trvale se zlepšily a úkaz tento nebyl
pouze pomíjejícím. Povinnosti Matice jsou veliké
a nebudiž proto i obětavost českého lidu menší
— Osobní. Pan MUDr. Karel Chudoba
praktický lékař v Praze, přesídlil na Těšnov č. 5.
proti severozápadnímu nádraží. — Pan dr. Gustav
Pick, advokát a obhájce ve věcech trestních, pře
sídliv z Čaského Dubu do Prahy, zahájil zde advo
kátní praxi v Celetné ulici č. 9 n. — Pan Adol
Eekert, ředitel kr. české zemské střední bospo-
dářské školy dán byl ke své žádosti v zasedání vý
boru zemského ve středu dne 13. t. m. na trvalý
odpočinek, počínaje ode dne 1. srpna 1902. Pan řed
Eckert, od r. 1898 počinaje, každoročně žádost za
dání do výslužby podával, až konečně letos žádosti
jeho vybovéno. Na hospodářské škole v Čhrudimi
působil 30 roků.
— Rodinné zprávy. Pan Alois Wiesne
předseda Společnosti Národního divadla, majitel
knihtiskárny České akademie císaře Františka Josefa,
nakladatel, s chotí svou paní Annou Wiesne-
rovou, rozenou Čečetkovou, slaviti budou zejtra
dne 18. t. m. stříbrnou svatbn. — Paní Jindřišk
Šimůnkova, člen opery Národního dívadla a p.
Karel Šimůnek, mallř, slavili sňatek ve čtvrtek
dne 7. t. m. v chrámu Marie Vítězné v Praze III. —
Slečna Anna Dostálova z Věrovan a pan
MUDr. Josef Přikryl, praktický lékař v Hodo-
lanech, slavili eňatek dne 14. t. m. v prohoštském
farním chrámu v Olomouci. — Slečna Olga Vý-
ravská roz. Hrdličkova a pan Václav Vý
ravský, lesní, slavili sňatek dne 17. t. m. v ko-
stele františkánském v Praze. — Slečna Ann
Bucharova z Jilemnice a pan Emanuel Sto-
lovský, dilovedoucí z Jindř. Hradce, slaví sňatel
dne 18. t. m. v chrámu v Praze VIIl.
MUDr
Chudoba
doktor
Pick
Adol
Eckert
Wiesne
František Josef
Čečetkův
Jindřišk Šimůnkův
Šimůnek
Marie
Dostálův
Přikryl
Vý
Hrdličkův
Bucharův
Emanuel
Praha
Těšnov
Časký Dub
Celetná ulice
Věrovany
Hoda
Olomouc
Jilemnice
Jindřichův
Hradec
Matica
Na hospodářský škola
národní divadlo
Český akademie
24
article
— Úmrti. Ve čtvrtek dne 14. t. m. zemřeln
v Praze po operaci pí. Marie Freibergová roz
Holubova, choť lesního v Perné u Brandýsa n. Orl
Polřeb její koná se dnes v neděli o půl 3. hod. n
hřbitov brandýský. — V Berdyčevě na Rusi zemřel
pí. Dolníka Paulová, choť inženýra, následkem
těžkého nervového záchvatu.
— Dálší ohrožené české osady ve Slezsku
Za nedlouho budou ohecní volby v české osadě slez
ské ve Stitině, na dráze ze Svinova do Opavy
Osada jest sice česká, avšak tamější velkostatek tvoři
»stranu německou« a má druhý sbor v rukou. Nyn
chce tato »německá« strana vydobýti I. sboru, kdež
rozhoduje jediný hlas. Připadne-li straně »německé«
bude i Štitina míti obecní zastupitelstvo »německé«.
— Rovněž i ve Svinově národnostně ohroženém
budou za nedlouho obecní volby. Ve Svinově ger-
manisuje s úspěchem továrna na roury, která jest
v rukou Prušáků. Vobci jest již německá škola vedle
české. Bude nuíno ve prospěch těchto obcí něco v čas
učiniti, aby nebylo pak pozdě.
Freibergová
Dolník Paulová
Praha
Holubov
Brandýs
Slezsko
Svinov
Opava
Orlický Polřeb
25
article
— Rozpočet Libně na rok 1902 byl pro-
jednán a vyřizen v páteční schůzi městské rady.
Z jednotlivých odstavců rozpočtu uvádíme tyto po-
drobnosti: úřadnictvo potřeba 49.523 K, úhrada
4080 K; tržnictví a zásobování 1596 K, úhrada 1550 K-
školství (opatrovny, jeslo a pod.), potřeba 28. 188 k
mimořádná potřeba 20.000 K na stavhu opatrovny
na chudinství a dobročinnost potřeba 21 953 k
zdravotnictví řádná potřeba 10.546 K, mimořádná n
nové lázně 9030 K; pro veřejnou bezpečnost 22.641 k -
mimořádně na hasičstvo 19.170 K; na čístění měsla
33.362 K, mimořádně 5000 K na úpravu obecníh
dvora; na osvětlování města plynem a petrolejem
14.800 K; na zásobování města potřeba 43.218 k.
úhrada 56.200 K, na veřejně sady 4234 K, na komu-
nikace, dlažby a pod. 22.081 K, mimořádně na nové
dlažby 10.000 K, na amortisaci dluhů a úroky
114.829 K. (Dluhy Libně obnášejí: u Zemské banky
2,217.645 K, u Hypoteční banky 14.008 K.) Pivní
dávka vynese 50.000. K, dávka z lihovin 2300 K, dan
ze psů 1200 K. Úhrnem obnáší potřeba řádná
446.696 K, úhrada 164 304 K, schodek řádný 302.392k
Přirážky obecní, vybírané v téže výši jako v Praze
vynesou 90.692 K. S připočtením mimořádných vý-
dajů v obnosu 82.400 K obnáší schodek Libně
294.100 K, který bude uhražen z důchodů obecních.
po případě bude nutno obecní při-
rážky zvýši ti.
Libeň
Praha
26
article
— Vyhláška o výsledku voleb do sboru
obecních staršich. Dle předpisu § 54. pražského
obecního řadu byla vydána a na nárožích nalepena
vyhláška o výsledku doplňovacích voleb do sboru
obecních starších král. hlav. města Prahy, dále uve-
dena jest ve vyhlášce zpráva o zvolení obou ná-
městků starosty, o volbě vrchního ředitele chudin-
ského ústavu a o volbě členů městské rady. Podroh-
nosti o volbách téch v listu našem byly již
uvedeny.
— O prvním českém ejezdu všepráv
nickém jednati se bude v příští schůzi Právnické
jednoty, která koná se ve čtvrtek dne 21. t. m.
o 6. hod. večerní v malé promoční síni v Karolinu
Mimo to jest na pořadu přednáška advokáta a spiso-
vatele p. JUDra. Josefa Sládečka »O reformě zákona
tiskového«. Páni členové se žádají, aby k rozhovoru
o otázce sjezdové již nyní návrhy své připra
vovali.
— Král. česká společnost náuk (třída fil.
historická). V pondělí dne 18. listopadu bude par
professor Vladislav Kalousek přednášeti o někte
rých sporných otázkách ve příčině novějších výkop
na půdě staroklassické. — Nákladem společnosti vy
šia rozprava prof. Zubatého o Schleicherových stu
ditch litevských a německý divadelní kus z r. 1662
jejž vydává dr. Podlaha.
Sládeček
Král
Kalousek
profesor
zubatý
Schleicherův
Podlaha
Praha
27
article
— Z výboru advokátní komory král. če
ského sděluje se nám, že dle usnesení jedné z po
sledních výborových schůzí odebírá nyní komora
veškery čelnější právnické časopisy české i jiné, kter
pro pp. členy komory advokátní k volnému nahlěd
nutí v úřadních hodinách v místnostech advokatní
komory ve Spálené ulici č. 26 jsou vyloženy. Jsou
to sejmena následující časopisy a díla: »Zákonník
říšský a zemský«, »Časopis českých advokatů« (nyn
»Právnické Rozhledy«), »Právník«, »Sborník věd
právních a státních«, Zprávy právnické jednoty mo
ravské v Brně: »Barreau«, »Věstník ministerstra
práv« a »Věstník ministerstva vnitra« atd.
— Přednášky. Zejtra v pondělí o 4/28. hod.
večerní přednášeti bude p. prof. dr. Theodor Ka-
špárek »O nemocech, vzniklých požitím nezdra-
vého masa« ve fysikální poslucbárně českoslovanská
obchodní akademie v Resslově ulici (druhá před-
náška). — Téhož dne o 1/28. hod. večerní přednášeti
bude v zasedací síni karlínské radnice p. prof. dr.
Bohuš svob. pán Rieger »Ústava rakouská ve
svém vývoji od r. 1860 (do r. 1873)« (druhá před-
náška). — Zapisovati se bude hodinu před přednáš-
kami v místě, kde se konají. Zápisné jest 1 K pro
všech šest přednášek jednoho kursu (pro dělnicivo
50 h). Za šatnu se neplati. — Vzdělávací odbor
»Sokola« vyšehradského zahájil mi
neděli cyklus přednášek ve své tělocvičně na Da.
kance. Příští přednáška koná se v neděli dne 24.t.
m. opět v tělocvičně o 5. hod. odpol. Přednášeti bode
pan inženýr Josef Krčil o své cestě po Ilalii
doprovodí svá slova řadou světelných skloptikonem
promltaných obrazů.
— Nadace pro chudé. Při nadání Leopolda
a Alžběty Kinzlových, jež založeno bylo paní Alžb.
profesor
doktor
Theodor Ka
Bohuš svobodník
Rieger
Krčil
Ilalie
Leopold
Kinzlův
Alžb
Brno
Resslův ulice
výbor advokátní komora král
českoslovanský obchodní akademie
Sokol
28
article
Klindertovou, rodem Kinzlovou a určeno jest pro
chudé příbuzné zakladatelky a kdyby jich nebylo,
pro jiné pražské chudé, zvláště chudé vdovy, obsa-
zeno bude uprázdněné místo nadační s ročním po
žitkem dvou set korun, jež nadanci náležeti budou
doživotně, neb po čas jeho chudoby. Kdož se o ně
ucházeti chtějí, nechť podají žádosti doložené úřad-
ním vysvědčením o chudobě a zachovalosti a jsou-i
příbuzní, též průkazem o přibuzenství, včetně do 20.
prosince 1901 vrchnímu ředitelství ústavu chudých
v Praze.
Kinzlův
ústav chudá v Praga
29
article
— Národní spolek českých techniků jsa
si vědem úkolu svého vůči členům svým i veřej-
nosti, rozhodl se vzdáti hold našim menšlnám a
hmotnou podporou pomocí jim v jich zoufalém boji
za bytí své. Přátelský večírek dne 29. listopadu ve
velké dvoraně žofínské pořádaný má mu býti
hmotně k tomu nápomocným. Aby se zavděčil všem
příznivcům menšin národních i svým, spojil výber
večírek s akademií za protektorátu p. dra. J. Sto-
klasy, professora české techniky a vložil ve vážný
program i několik čísel koncertních, v nichž úči-
kovati budou nejpřednější umělecké síly a sice pan
Hana Kvapilová, kturá recitovati se uvolila ruko-
pisnou novinku, spolku darovanou p. Jar. Vrchlickým.
pí. Růžena Maturová, jež zapěje několik aril oper-
ních, slč. Lola Beranova, virtuoska na klavír a pan
Vojta Kuchynka, virtuos na kontrabas, kromě toho
koncertovati bude kapela p. Pehela. Tím zajisté se
výbor zavděčí každému návštěvníku a doufá, ž
dojde hojné podpory. Poněvadž přístup dovolen
pouze zvaným hostům, nutno reklamace zaslati n
p. J. Kretšího v Praze—II., Vyšehradská tř., neb
na p. IngC. VI. Dyrynka v Praze—II, č. 1383.
— Soutěž na humoristické práce, vypsaná
Měšťanskou besedou na Král. Vinohradech, kones
v sobotu dne 23. t. m. Veškery práce zaslány bud-
tež do udané lhůty na adresu zábavního výboru s
značkou »Sylvestr«.
Kvapilová
Vrchlický
Maturová
Lolo Beranův
Vojta Kuchynka
Král
Praha
vyšehradský třída
národní spolek český technik
II
30
article
— Nedělní dýchánky pro dělné ženy a
dívky všech oborů. Dnes pořádají dámy z Ná-
prstkova domu první dýchánek, jenž zahájen bude
proslovem pí. Gabr. Preissové. S ochotou uznání
hodnou slibila pí. M. Kuklová předčítati povídky ze
života lidu venkovského od K. Světlé; pí. Vlasta
Pittnerová přednese své básně »Zastaveníčko v rájis.
Počálek jest o 4. hod. odpol. v místnosti školní bu-
dovy u sv. Havla na Uhelném trhu. Vstup volný
mají všechny ženy a dívky, které se chtějí pobaviti
po týdenním zaměstnání
— Výstavy. Národopisné museum
českoslovanské otevřano jest v neděli od
9—12 hod., ve středu a v sobotu od 1—4 hodin
zdarma, v pondělí od 9—12 hodin a ve svátek od
9—1 hodin za vstupné 20 hal., v ostatní dny od
9—12 za vstupné 60 hal. Bohatě illustrovaný »Prů-
vodce« prodává se u vchodu do musea za 40 h.
Museum navštěvováno jest často hromadně žáky
posluchači různých škol a ústavů. Správa musejní
vítá takové hromadné návštěvy a podává ochotně
potřebný výklad, když se jí návštéva předem správou
školy neb ředitelstvím ústavu ohlásí. — Neutu.
chající zájem našeho obecenstva, vý slavč
roslava Špillara věnovaný, přiměl její pořá-
datelstvo, by prodloužilo ji až včetně do 24. t. m,
Výstava má denné velmi slušnou návštěvu a na
obrazech stále objevují se červené lístky »Zapro-
dáno«. Tak v posledních dnech zakoupeny: č. 42
»Studie z Postřekova« a č. 99. Lístky spolkové,
dělnické a studentské vydávají se u pokladny vý-
stavní za 40 hal., jinak za 60 hal. Výstava otevřena
jest ve všední dny od 8—5 hod., v neděli a ve
svátek od 8—7 hodin, večer při elektrickěm
osvětienl.
— Dobročinnost. Paní Marie Bondyovt,
choť inženýra a továrníka, podělila 12 hochův obecné
školy chlapecké u sv. Jindřicha v Praze úplným
oděvem.
Preiss
M Kuklová
Pittnerová
Havel
Špillar
Bondyovt
svatý . Jindřich
Ná
Postřekov
Praha
31
article
— Akce assanační v Praze. Následkem
usnesení sboru obecních starších praesidium městské
rady poslalo právě ministerstvům vnitra, financí
spravedlnosti žádost za prodloužení doby platnost
zákonů assanačních na dalších 10 let (zákony do-
tyčné byly vydány dne 11. února 1893.) V odůvod-
nění žádosti uvádějí se některé podrobnosti, zajímavé
i pro širší veřejnost. Při vydání aákona mělo se za
to, že tato doba desítiletá, která uplyne dnem
7. dubna 1903, ku provedení assanačního podniku
úplně stačí. Při provádění podniku shledalo se však
že překážky, které musí býti překonány a odstra-
něny, byly podceňovány a že následkem toho
doba slanovená nestačí. Uváží li se, že před započe-
tím podniku musil být opatřen pracovní program
po stránce místní, časové i finanční a pak teprve
mohlo se přikročit k vyzvání majitelů nemovilostí,
aby je do dvou let upravili, vidno z toho, že z doby,
zákony stanovené, uplynula 4 léla, aniž by se mohl
s akcí assanační započít. Na její provedení zbývalo
tudíž jen 6 roků. Snahou obce pražské bylo sice,
nalézti podnikatele, který by na místě jejím převzal
provedení assanačního podniku a který by zároveň
poskytoval dosti záruky správného provedení, ale
podnikatele takového nepodařilo se nalézti. Jest to
úplně pochopitelno, neboť podnik assanační je něko-
lika milliony korun passivní a i při oběti několika
millionů korun se strany obce pražské jest to pod-
nik nad míru riskantní. Nezbylo tedy obci pražské,
než aby se v provedení podniku sama uvázala.
Praha
32
article
Většinou koupěmi z volné ruky a v některých přt-
padech také řízením vyvlastňovacím nabyla obe
pražská v assanačním obvodu Starého města a Jose-
fova celkem 208 domů, 85 dílců v domech a 15
zbytků parcel, úhrnem za 14 millionů korun. V no-
voměstském assanačním obvodu koupila 9 domůa
zbytky parcel za 640.000 korun. Nemovitosti těch
nabývala obec pražská jednak za účelem provedení
assanačního podniku, pokud znamená rozšíření do-
savadních a zilzení nových ulic, jednak za účelem
provádění kanalisace, jejíž nejdůležitější místa nale-
zají se v obvodu Slarého města a Josefova. Veškeré
nemovitosti v assanačním obvodu Starého města a
Josefova, které mají býti podrobeny změně, zaují-
mají plochu 248.620 mí, z čehož připadá na ulíce
náměstí 93.227 m a na stavební místa plocl
155.393 m'. Z této plochy zastaveno jest dosed
pouze 8323 m3 soukromými podnikateli za spolu-
působení obce pražské. Z domů, které obec v tomlo
obvodu získala, bylo dosud sbouráno a odklizeno
105, zaujímajících plochu 43.864 m3. Z této stavební
plochy obec prodala na stavbu soukromých nových
domů 36 stavenišť, které jsou buď již zastaveny
aneb stane se tak v nejbližším období stavebním a
stržila za ně 3,540.000 K. Podotknonti sluší, žev
roce 1897 nastala v Praze stagnace stavitelského
ruchu, který nebyl v létech následujicích vzpružen
následkem zdražení peněz. Jest tedy zřejmo — do-
kládá se v žádosti — že obec pražská vykonala
dosud vše, co bylo možno provést a nebyl li assa-
nační podnik ani z polovice proveden, stalo se to
z té příčiny, že doba 10 let na provedení to nestačí.
K Podotknonti
Jos
Josefov
Praha
33
article
Obec vydala dosud 15,640.000 K na podniky assa-
nační, stržila pouze 3,540.000 K, má tedy obnos
12.100.000 K v tomto podniku investovaný. Obec
doufá podnik assanační dokončiti, bude li doba
k tomu na dalších 10 roků prodloužena.
— Nová lokální dráha na Ostravsku. Spo-
lečnost brněnské lokální dráby, majitelka ostravské
dráhy elektrické, hodla stavěti úzkokolejnou drůku
z Hulvák přes Zábřeh do Vílkovic a k nové jáme
»Bedřich«, náležející berlínské obchodní společnosti.
Bedřich
Ostravsko
spo
Hulváky
Zábřeh
Vílkovice