3
masthead
18. dubna 1907.
5
article
mi krásný most.“ Dr. Srb: „Ano, Veličenstvo,
velmi znamenité dílo a jsem šťasten, že za při-
tomnosti Vašeho Veličenstva byl položen závě-
rečný kámen k dílu, které bylo za mého úřado-
vání jako starosty počato.
Velmi obšírně vyptával se panovník m. rady
p. stav. Seiforta, jak bude docileno spojení
s Letnou. Pan stav. Seifert podal podrobné
vysvětlení a podotkl, že na vnitřních stěnách
slavnostního stanu jsou vyvěšeny plány- budou-
cího mostu i spojení jeho tunelem s obcemí za
Letnou ležícími. Panovník vrátil se do stanu
prohlížel se zájmem podrobnosti plánu, při čemž
vysvětlení podával starosta p. dr. Groš a stav.
Seifert. Potom díval se panovník na prospek
Mikulášské třídy s výstavnými budovami.
doktor
Srb
Seifert
Groš
Letná
6
article
Pana arch. M. Blechy tázal se panovník.
zda spolupůsobil při projektu nového mostu; pan
arch. Blecha odpověděl, že jest členem dozor-
stva nad tavbou zejména v příčině architekto-
nické. Pana stav. Ant. Novotného tázal se
panovník, v jaké vlastnosti je zaměstnán na
stavbě; p. Novotný: Jsem inspektorem stav
by, Veličenstvo. Panovník: Projekt se m
velmi líbi: Pan Novotný: Veličenstvo, vyna-
snažili jsme se, aby byl most nádherný a prak
tický. — Na dotaz panovníkův, v kterém směru
pracuje na mostě, odvětil p. mag. r. Hrněír
že jest referentem; panovník: „Měl jste při tom
zajisté mnoho práce!“ Dále oslovil panovníkp.
vlád. radu Schulze, p. arch. V. Mülleru.
dvor. radu prof. Velflíka, stav. radu Wein-
gärtnera a podnikatele stavby pp. Müller a
Kapsu. Pana inž. Zvěřiny tázal se pano-
vník, zda provádí mnoho staveb. Pan inž. Z vě-
řina: „Ano, Valičenstvo, zejména celou řadu
budov státních.“ Když byl představen projektan
mostu p. stav. rada Soukup, tázal se ho pa-
novník, kolikátý je to most, jejž projektoval. Pan
stav. rada Soukup odpověděl, že vypracova
projekty již sedmi mostů. Panovník: „T
jest velmi potěšitelně!
M Blech
Blech
Novotný
Novotná
Schulz
V Müller
profesor
Velflík
Wein
Müller
Ing
Zvěřina
Soukup
7
article
Tím ukončen cerkle a panovník, ukloniv se
účastníkům slavnosti, vstoupil s místodržitelem
do dvorního kočáru a provázen provoláváním
Slávy, odjel do akademie umění.
Návštěva c. k. akademie umění.
Od novostavby kamenného mostu poc
Letnou blížila se družina panovníkova ve stano-
veném předem pořadu třídami Bělského a Krá-
lovskou k nové budově akademie
umění v Holešovicích-Bubnech.
jsoue cestou jásavě pozdravována hustými špa-
líry obecenstva, v ulicích hojně zdobených pra-
pory v národních barvách. Na rozsáhlém pro-
stranství před budovou akademie shromáždéno
bylo již dlouho před příjezdem jejím, ohláše-
ným na 2. hodinu odpolední, žaetvo ze všech
škol holešovických, bubenských i bubenečských
pod dozorem svých učitelských sborů. Všechny
cesty, vedoucí k širokému, mohutnému portálu
akademie, i celé prostranství před ním bylo vy-
sypáno čistě zlutým plskem.
Po obou stranách vjezdu vztyčeny byly
dva vysoké jehlance ze zeleného chvojí s pra-
pory barev zemských a říšských.
Bělský
Letná
Holešovice
Bubno
8
article
Venku před budovou očekávalo příjezd pa-
novníkův celé obecní zastupitelstvo města Bu-
benče se svým starostou p. cís. radou R. Ku-
bikem v čele, jak bylo jmenováno již ve vče-
rejším našem odpoledníku. Ve vestibulu aka-
demie pak sbromáždén byl profesorský sbor.
také již u nás uvedený, v letošním rektorem
akademie prof. Jos. V. Myslbekem a s mi-
nistrem vyučování p. drem. Marchetem.
Vedle těchto oficiálních osobnosti očekávaliu
vehodu ještě místodržitelský rada Pokorný
ze Smíchova, okresní školní inspektor Hala-
burd, ředitelé škol Šoferle, Teppl, dékan
bubenečský P. Malec, a dámy místních
hodnostů.
Rázem 2. hodiny přesně dle programu
přijel za provolávání slávy vůz panovníkův
s místodržitelem hr. Coudenhovem, a za ním
oba eísařšti pobočníci. Zde uvital efsaře a krále
starosta města Bubenče tímto poslovem:
»Vaše císařské a královské Apoštolské Veli-
čenstvo! Jako starosta města Bubenče vítám
V. V. jménem veškerého oddaného obyvatelstva
profesor
Jos
V Myslbek
Šoferle
Teppl
P Malec
Coudenhove
Smíchov
Bubeneč
královský apoštolský Veli
9
article
našeho města na územi našem co nejsrdečněji
a vzdávám nejpokornější dík za nejmilostivější
povýšení obce naší na město. Bůh opatruj V. V
a celý vznešený rod Habsburský. Jeho V. na-
šemu nejmilostivějšímu císaři a králi Sláva
Sláva, Sláva l«
Na holdovací projev starostův odvětil pa-
novník: »S uspokojením přijímám uvitání věrně
oddaného obyvatelstva Bubenče. Moje přízen
bude potěšitelný rozvoj nového města Bubenče
i na dále provázeti.«
Potom byli panovníkovi představeni všichn
přítomní representanti obecní a panovník roz-
mlouval s jednotlivci delší chvili, vyptávaje se
na rozkvět obce, na její stavební ruch a se
zájmem vyslechl příznivé zprávy o stoupajícím
počtu obyvatelstva i o výborných poměrech
zdravotních.
Za nastalého zátím deště vstoupil panovník
se svojí družinou do vestibulu akademie, kdež
představil mu ministr vyučování rektora prof.
Myslbeka, jenž jmenem profesorského sboru
uvítal panovníka krátkou českou a německou
řečí. Panovník vyslovil potěšení, že setkává
se se slavným českým sochařem, a dal si o
něho představiti všechny členy sboru, vyptávaje
se jich jednotlivě na obory, jež zastupují, na
vlastní činnost uměleckou, na poměry v jejieh
školách i na umělecké prospěchy žáků.
bůh
Sláva
Sláva l
profesor
Myslbek
Bubeneč
10
article
Potom podniknuta byla procházka jednotli-
vými ateliery a školami umělců v tomto pořadí
v přízemí navštíveno nejdříve atelier prof.v
Hynaisa a škola jeho, pak atelier prof
Thiela, atelier prof. Sehwaigra, alelie
a průpravná škola prof. V. Bukovace
atelier prof. Myslbeka, v prvním poschod
pak atelier a školu prof M. Pirner a, školy
Schwaigrovu, Myslbekovu a Thielovu. Panovník
dal se od jednottivých umělců informovatio
speciálních jejich poměrech a s velikým zájmem
prohlížel jejich práce, v atelierech vystavené.
Ve všech školách shromážděno bylo žactvo
vystaveny jeho práce studijní a také všude vě-
novali panovník i jeho družina mnoho pozor-
nosti, neskrblice pochvalou a uznáním. Ve spe
ciální škole prof. V. Hynaisa jmenovitě překva-
pilo mocnáře množství výborných praei žáko
této školy, z nichž nejlepší představil jejich
profesor pp. Bureše, Fialu, Krále, Justicha,
Švarce, Pařízka, Schovánka, Marka.
V atelieru Schwaigrově obdiv panovníkův
vzbudilo poslední umělcovo dílo »Rybí trh
v Brugách«, nádherná olejomalba, umělecká
kořisť loňské jeho letní cesty po Belgii
Flámsku. Ve škole téhož umělce nejvíce se
mocnář zajímal o vyspělé práce dvou žáků pp.
Hlavice a Naskeho. V atelieru Mysl
bekově mnoho chvály vzdáno obrovské soše sv.
profesor
Thiel
Sehwaigr
V Bukovac
Myslbek
M Pirner
Schwaigrův
Myslbekův
Thielův
V Hynaiso
Bureš
Fiala
Král
Justich
Švarc
Pařízek
Schovánek
Marek
Naske
Hynaiso
Brugy
Belgie
11
article
Ludmily, úplně k odliti připravené, jež má
tvořiti jednu ze čtyř soch, obklopujících gran-
diosní monument Myslbekův sv. Václava, určený
pro Václavské náměstí. Také socha nejvyššíh
maršálka kn. Lobkovíce v životní velikosti vzbu-
dila nejvyšší zájem. V atelieru prof. Bukovace
příjemně překvapil panovníka vlastní jeho portré-
v uniformě uherského generála jízdy, k němuž
před léty sám umělci — pouze jedinou hodinu
— stá modelem. Prof. Bukovac, Chorvat rodem.
hovořil s mocnářem plynnou vlaštinou. Ve škole
prof. Ženiška zvlášť zajímal panovníka obraz
žáka Dlouhého, a několik vlastních prací uměl-
cových, tak portrét arciknížete Olty, studie por-
trétu kardinála Skrbenského a j. Posléze i ve
škole prof. Pirnera, kdež představen panov-
níkovi výborný žák mistrův p. Böhm, prodlel
družina drahnou chvíli, tak že návštěva umě-
lecké akademie, určená původně na dvacet až
pětadvacet minut, protáhla se proti výslovnému
programu na celou hodinu.
Na zpáteční cestě zastavil se panovník ještě
v komnatě rektorátu, slavnostně neobyčejně
vkusně upravené, ozdobené portrétní studil
císařovou, prací to prof. Bukovace, a zapsal se
tu do pamětní knihy. Děkuje pak srdečně všem
umělcům za průvod a skvělý umělecký rozvoj
ústavu, vstoupil panovník několik minut po
3. hodině do svého povozu a odjel za hlučných
ovací obecenstva, jež v silném dešti vytrvalo na
svých místech ve špalíru.
Ludmila
profesor
Bukovac
Chorvat
Ženiška
Skrbenský
Pirner
Böhm
Václavský náměstí
Olt
Myslbekův svatý . Václav
12
article
Návštěva krále v Moderní galerii.
Návštěva krále v Moderní galerii.
(Pozvání ale nepřipuštění zástupe
denního tisku k problídce galerie v pří-
tomnosti králově. — Vyloučení přítom-
nosti malířů a výtvarných umělců. —
Chování se rytmistra knížete Maxe
Egona Fürstenberga proti českému no-
vináři. — Několik pozoruhodných vý-
roků králových. — U jízdecké sochy
sv. Václava.)
... Napověděli jsme v záhlaví, že krá-
lovskou návštěvu v Moderní galerii před-
cházelo i provázelo několik nepříjemných
okolností a momentů, jež veřejně musíme kon-
statovati pro výstrahu pořadatelstvu při dalších
návštěvách panovníkových . . . Ve třech dnech
pobytu králova staly se již dva případy, kdy
lidé, žádající veřejný tisk o zpravodajství, za-
chovali se pak vůči zástupcům novin způsobem
velice netaktním. Na nádraží Františkově
zahradili novináře provazem — v Moderní ga-
lerii pak včera výslovně si je pozvali a pak za-
vřeli před nimi po příchodu krále
— dvéře. — —
Kdyby nejednalo se o veřejný ústav,
dle nadační listiny věnovaný pro věčné
časy v nezeizitelné držení krá-
lovatví českého, kdyby právě zde
nebývala příležitost slyšeti z úst
krále pozoruhodná slova.. . věděl
bychom, jak se zachovati. Je známo, že i gno-
rování v této příčině je velmi bolestnou
zbrant.
Max
Egon
Fürstenberg
Václav
nádraží Františkov
13
article
Ale jelikož šlo tu o přemršt ě n o
úzkostlivost několika členů kuratoria,
o konfusnost několika přiliš komisníeh
lidí, v zájmu věci nepoužíjeme prostředku mlčení
a také už ne z té okolnosti, že novi nár
zjednali si energickým způsobem
přistup sami.
Aby náležitě objasněno bylo jednání něko
lika členů kuratoria, uvádíme všechny podrob-
nosti.
Předvčírem telefonováno bylo do všech re
dakci pražských správou Moderní galerie, že s
žádají referenti, aby vzhledem na malé míst-
nosti galerie jen v nejnutnějším počtu se do
stavili, eventužlně, aby referát obstarán by
»bursovně« jedním nebo dvěma žurnalisty
pak rozeslán redakeím listů.
14
article
Včera pak opětně telefonicky pozváni byl
zástupcové jednotlivých redakci na půl druhou
hodinu odpolední do Moderní galarie. Dostavil
se tam počtem 14 a to čeští i němečtí žurna
listé, byli uvedeni do zasedací sině kuratoria
ale zde jim k velikému překvapen
sděleno, že ku prohlídee obrazá
ny a sochy sv. Václava v přítom
nosti králově připuštěni býti ne
mohou, jelikož usněseno, že král
představeni budou pouze členov
kuratoria. Že prý však po odjezdu panov
níka všechno bude jim sděleno. Čli jiným
slovy: žurnalisté měli referovat
o něčem, čemu nebyli přítomni, jen
dle doslechu.
Proč a z jakých příčin učinilo kuratorium,
každé chvíle na ochotu novin odkázané, toto
český i německý tisk urážlivé usnesení, zůstalc
záhadou. V neskonalé naivnosti prozradil jeden
z členů kuratoria příčinu: »Což kdyby prý
si panovník povšími některé ho
z pánů a tázal se, kdo je?«
Dle tohoto rozumu je tedy nemyslitelnou
věcí, aby slušný český nebo německý novinát
králi byl předslaven. To budí prostě úžas!
Rozumí se, že neprozřelelný tento krok
kuratoria mezi novináři obou národnosti způsobil
značné rozhořčení a dr. Kramář, jenž do
místnosti právě vstoupil, ač v této věe
úplně bez viny, stal se hromosvodem. Vše-
možně hleděl uchlácholiti rozbouření, ba snažil
se několikráte zvrátiti i usnesení a novináře při-
pustiti, ale narazil na odpor několika úzko-
prsých — — kteří pak byli prvním
a novináře vyhledávali, aby jim
rozhovor svůj s králem sdělili.
Ale nejen žurnalisté to byli, s nimiž
tak indolentné nakládáno, nýbrž v řady »ze sa-
lonu odmitnutých« vřazeni i umělci vý
svatý . Václav
doktor
Kramář
15
article
tvarní obou národností, malíři i so-
chaři, vyjma těch, kteří v kuratoriu zasedají.
A přece jim v prvé řadě platila vlastně návštěva
králova v galerii, pro podporu a vývoj jejich
umění galerie zřízena. Ale ani deputace »Jed-
noty výtvarných umělců«, ani deputace »Ma-
nesa«, ani výtvarný odbor »Umělecké besedy«
nebyly pozvány. Mezi českými i německými
umělci vzbudila okolnost ta rovněž oprávněné
rozhořčení.
Za takovýchto poměrů bylo mezi žurnalisty
usneseno jednoduše energickým způsobemsi
pomoci. Jakmile přibyl průvod králův z Aka-
demie umění do Moderní galerie, přidruž il
se ku posledním řadám a dostali se až
ke vstupu do uvítací síně. Zde ale dv
premovaní lokajové z vysšlho roz
kazu zavřeli před nimi dvéře a po-
stavili se před ně, uvádějíce, že
mají rozkaz nikoho více nevpu-
stiti. Pisatel těchto řádků neomeškával se však
dlouho jejich výklady a znaje dobře místnosti
vstoupil do uvítací slně druhými dveřmi. Jeho
příkladu následovali pak dalšt.
Ma
Aka
16
article
Stalo se tak zeela nenápadně a právě ve
chvíli, kdy hr. Harrach krále oslovoval
Všichni zaujati byli jeho řečí a po ní odpověd
královou, jediný kníže Max Ego
Fürstenberg v uniformě dragoun-
ského rytmistra začal se rozčilovati, stával
se nepokojným, zuřivě fixíroval očima zejména
člena redakce tohoto listu, snad proto, že by
v čamaře, a konečně zašel ve své podrážděnost
tak daleko, že zasyčel mezi zuby dobře
však slyšené »Schämen Sie sich . ...
(Styďte se l)
Co tento kavalír slovy těmi myslil? Snad
to, že žurnalisté přes usnesení kuratoria do slné
vstoupili, či platila urážlivá slova okolnosti, že
ve společnosti uniforem a fraků objevila se také
čamara? Čestný český žurnali sta
může zcela tak klidně, týmž prá-
vem a bez studu — nota bene při
plnění své povinnosti a nikoliv
z touhy býti představen — obje-
viti se před králem, jako který-
koliv šlechtic dle jména — —
Harrach
Max
Fürstenberg
Schämen sia
17
article
Uvítání a prohlídka galerie.
Uveden v průvodu hr. Paara, ministra vy-
učování dra. Marchetta, hr. Harracha, místo-
držitele hr. Coudenhova a nejv. maršálka kn.
Lobkovice do uvílací síně, osloven byl panovník
po obvyklé titulatuře hr. Harrachem těmito
slovy:
S povznešenou myslí očekávalo kuratorium
moderní galerie království českého vzáený tento
okamžik, stejně slavný jako pro nás radostný.
kdy V. V. poprvé ráčí přicházeti ke svému dílu.
Porždy památnou zůstane nejv. návštěva
vznešeného zakladatele v dějinách ústavu tohoto-
jenž vznikem svým tak úzce pojí se k Nejjas-
nější osobě V. V. a kterýž do vzdálených věků
příštích hlásati bude, jak velikými díky jest po-
vinno V. V. výtvarné umění této země.
Za krátký čas svého trvání, v době sotva
4 let, nemohla ovšem moderní galerie dospět
ještě vysokého elle, který V. V. Nejv. základn
listinou určiti ráčilo.
Avšak již v této krátké době moderní ga
lerie působila blahodárně na prospěch a rozkvě
domácího umění.
(Německy:) V. V. ráčilo úkol moderní
galerie stanoviti tím směvem, že má poskytovati
příležitosti umělcům obou kmenů, aby mohli své
bohaté vlohy, mtruplně spolu soutěžíce, vynaklá
dati pro zdar domácího umění.
Vznešené přání V. V., aby moderní galeri
stala se tvrzí míru, nevyznělo na prázdno.
Pro kuratorium platilo toto vznešené přán
vždy jako Nejv. přikaz a zástupci obou kmenů
setkávali se spolu vždy ve svorném působení.
Umistění sbírek galerie neod-
povídá arci významnosti tohot
ústavu. Umístění jest pouze prozatí mn
a bylo umožněno toliko zvláštn
ochotou zemského sněmu a zem
ského výboru království českého.
Paar
Marchettus
Harrach
Coudenhove
Lobkovic
V V Nejv
Nejjas
Německo
18
article
Chováme však naději, že uzříme v ne právi
daleké době povstati pro galerii nový domov.
(Česky:) S vroucím citem vděčnosti, kterou
obyvatelstvo naší vlasti s námi sdíli, volám na-
šemu milovanému císaři a králi
(Česky a německy :) Slával
Král odpověděl (česky): »Se zálibou se-
znávám z vašich slov, že Moderní galerie, která
dle mého úmyslu umělcům obou národů této
země má poskytovati příležitost, aby pro rozkvět
domácího umění svou dovednost uplatnili, blaho-
dárně působí.« (Německy): »Třebas Mo-
derní galerie prozatím ještě po-
strádá stánku, jenž by jejího vzne-
šeného cíle byl důstojným, a při
posouzení toho, co bylo vy konáno,
v úvahu vzíti nutno krátkou dobu
jejího trvání, jest přece opráv-
něna naděje, že obě národnosti
království českého umělecké na-
dání, kterým každá z nich tak
bohatou měrou vyniká, spojí se ve
smírném závodění ke cti a slávě
vlasti.«
Potom dal si král představiti předsedou
české sekce drem. Kramářem a předsedou
německé sekce bar. Wieserem přítomné členy
kuratoria. Každého z nich oslovil a výroky jeho
po nejedné stránce byly pozoruhodnými. Prvním
z představených byl stavební rada Jos. Hlávka,
k němuž král pravil:
»Těši mě srdečně, že se s Vámi selkávám
při každém kulturním podniku, při všech ideál-
ných snahách. Přeji Vám, abyste ještě dlouho
byl zdráv a presidentem Akademie.«
Prof. dra. Stupeckého tázal se na spolu-
působení jeho v kuratoriu Moderní galerie a po
odpovědi poznamenal, že součinnost každého
člena jest prospěšna celku.
Kramář
Hlávek
profesor
doktor
Stupecký
Německo
Jos
19
article
Dra. Pippicha král znal. Při představení
podotkl: »Vás už znám. Kterak vy spolupůso-
bíte při galerii ?«
»Byl jsem na sněmu zemském referentem
pro její záležitosti a v kuratoriu doporučuji
hlavně práce našich výtvarných umělců ku
přijetí.«
Ku prof. Vojtěchu Hynaisovi pravil: »Vi-
děli jsme se již v Akademii umění. Jste vše-
stranně činným, jak pozoruji. Je třeba neúmorné
píle a nadšení pro tuto věc.«
Františka Ženíška oslovil slovy: »Vy jste
dobrým učitelem na Akademii. Znám Vaše díla
— líbi se mi velmi. Zde se dozajista shledám
s nimi.«
Pippich
profesor
Hynais
Ženíšek
20
article
Zajímavý rozhovor s řed. Stibralem.
Jedním z nejpozoruhodnějších byl rozhovor
krále s ředitelem umělecko-průmyslové školy
arch. Jiřím Stibralem.
K tomu pravil král: »Máte své práce tak
zde v galerii umístěny ?«
»Nikoliv V. V.« zněla odpověď, »já jsem
architektem a pro tento obor ještě zde není
místa.«
»Ah tak,« odvětil král, »ale časem dojista
bude. Jak mnoho se staví v Praze?
Slyším, že jest zde silný stavební ruch.«
»Ano V. V. — v poslední době velmi se
v Praze staví, ale lze litovati, že namnoze po-
rušuje se ráz a sloh památných staveb a ce-
lých částí města.«
»Kterak to? Objasněte mi blíže.«
»Největší stavební ruch jest
u nás v Prazev rukou spekulace,
která snaží se stavěti co nejlev-
něji a tím slohovost celého města
velice trpl.«
»To je bolestné,« pravil král a dodal:
»V blízké budoucnosti bude se muset
v Praze stavět velmi mnoho veřej-
ných budov a zejména pro školství;
budu dbáti na to, aby stavbami těmi
vzhled města nebyl poškozován.«
Panovník dojista tu měl na mysli e rárnl
stavby, které až dosud a nejnověji justičním
palácem pražským a smíchovským znešvařily
malebný ráz Prahy.
Dále promluvil král ještě s prof. Kotěrou,
načež představeni mu byli bar. Wiesrem
Stibral
Kotěra
Praha
21
article
jímati báseň, kterou poslal Bezděkovi pro po
těšení J. E. Purkyně o Budějovické bráně,
zbourané proti vůli Bezděkově. Purkyně měl čilé
styky s Bezděkou. Nazývá jej starým, milým pří-
telem.
Těší ho tedy skladbou, nadepsanou: „Ho-
sianna na výsostech a na zemi pokoj lidem do-
bré vůle! Mému dávnému příteli v. p. p. Bezdé-
kovi od J. Ev. P(urkyně).“ Dokazuje v laškovné
náladě i povčkud škádlivě, že již nová doba
bran nepotřebuje. Z Písku rozhlíží se po sou-
věkých poměrech politických světových na dů-
kaz svého tvrzení. „Statný Bezděko, brána T
padla, čas sám ji podzvrátil, bezděčně nebojo-
val's, padnete z bran kde která ! Netřeba městům
bran proti loupeživému rytířstvu, v rolníka se
rytíř, v měšťana sám proměnil. Netřeba víc Bu-
dějovské brány, by hájila Písek, netřeba Píse
cké brány Budějovicům. Již město proti městu
se v krutou válku nechystá, bourati zdí, zažehat.
vražditi lid ubohý. Netřeba ni Praze bran, pro-
lomila je dráha železná, jenž z Poříčí se čarou
k Podbabě rychle vine pozdravujíc tam novo-
věkého statna rytíře, Kodyma, jenž v lemeše
kordy i šavle mění. Vídeň též zpupná shodila
bašt břímě daremné, kde barabančík hřměl, klid-
ně tu dům se staví. Již i ta Rus, zbrojná Seba-
stopol, ač i neráda, sklízeti pospiší, chrám z
padlé budujů. Dávno Paříž zbavena bran, ledva
tu porta triumphi, sedmero ještě tvrzí jen proti
městu čelí. Šťastný Londýne, tobě netřeba bran.
ni krepostí, vnitř chrání zákon, čníť obranou
Ocean. V Americe, tam, bratří milí, již od války
ustaňte. Černokožím bratřím svobody přejte
blahé. Praotcové co vaši proti bydlitelům tady
dávným prohřešili, láska k národu smej to zase.
Bezděk
Purkyně
Eva
Kodym
Písek
Netřeba město
Netřeba
Praha
Podbaba
Vídeň
Rus
Paříž
Londýn
Amerika
Pís cký brát Budějovice
obrana Ocean
22
article
Napoleone, se kliď, armádou tam u Chalonsu.
pust domů dobrý lid, dosti se's slávy dožil.
Anglio, pancíře z mírných odloupni lodí tvých,
bez toho nic tažené troubeli neodolá. Národu
probuzenému ucouvnete čtvero krepostí, Venecie
spanilá, k obchodu rámě podej. Otce věřicích
tam v Římě, sprosť vlády se světské, Gall z kapi-
tolu již, obrany sprosť se cizé. Rád se podá
Kalvín i Luther, rozkolnictvo řecké, Asia, Afri-
ka, též zbožně se Římu podá. Šťastný Ber
děko, brána Ti padla, čas sám ji podvrátil, bez-
děčně nehojoval's — padněte z bran kde kterál“
Dr. Č. Zíbrt.
Napoleon
Gall
Kalvín
Luther
Zíbrt
Řím
Asia
Afri
23
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ Slečna Grégrova a p. Vojan v Prostějově
V sobolu dne 13. a v neděli dne 14. t. m. vystou
pili pohostinsky v prostějovském divadle »Lidového
domu« dva členové činohry »Národního divadla«.
sl. Isa Grégrova a p. Eduard Vojan. Obe
censtvo prostějovské, vělšinou dělnické, je známé
svým nadšením pro uměni a zesnulá velká naše
umělkyně Hanna Kvapilová ujišťovala, že prostě-
jovské pohostinské bry připravily ji nezapomenutelné
dojmy. Též tentokráte měla vystoupiti v Prostějově
s p. Vojanem . . . Avšak místo ni odjela do Pro-
stějova sí. Isa Grégrova. Prostějovský list »Snaha-
píše: »Katastrofální náhlý skon milované Hann
Kvapilové změnil sice značně původní program
dlouho již a pečlivě připravený, leč ochotou správy
Nár. divadla byla nám dána příležitost pokochati se
vzácným uměním jiné umělkyně z naší první scény
která přes poměrné mládi patří už dávno mezi síly
prvého řádu. Slečna Isa Glégrova vystoupila sice
nás pouze jediný večer, v sobotu ve Wildově jedno
aktovém dramatě »Salome«, ale i to stačilo, aby
ukázala nesčetnému publiku nádheru svého umění.
Grégrův
Vojan
Hanna Kvapilová
Kvapil
Wildův
Salome
Prostějov
Ob
národní divadlo
národní
Isa Glégrov
lidový dom
24
article
Pan Eduard Vojan okouzloval nás po oba večerya
dával nám ssáti ze své veliké umělecké duše, zejména
druhý den v Shakespearově »Hamletu«, v němž slavil
zářivé triumfy.«
V sobotu byla sehrána vedle aktovky pí. Vi-
kové-Kunětické »Co bylo«, Wildova »Salome-
se slečnou Grégrovou v titulní roli a s p. Vo-
janem v roli Herodesa. Zmíněný list »Snaha« vě-
noval oběma umělcům nadšený feuillleton. O slečně
Grégrové píše mimo jině: »Není možno vystih-
nouti i jen z hruba slovy její hru. Od jemného pla-
nisima, omrzelosti z hodování, přes koketní její hru
se syrským selníkem až ke scéně s prorokem Jocha-
naanem pomalu stoupaly vlny vzrušení. Liná prin-
cezna, zvyklá, že se jí vyplní každé přání, měnil
se rázem v okouzlující bytost, která dovede nejmen-
šími důkazy své přízně zakoupit si každého, na kom
jí záleží. Kolem slečny Grégrovy bylo ovzduší úpln
orientální. Salome byla pravá až do konečků nebtů
na skvostně ozdobených rukou. A všechna vášen
Orientu sálala z její postavy při objevení se pro-
roka.e
Referent píše dále: »Hru slečny Grégrovy neza-
pomeneme, tím jsem jist, jako nám zůstane v pa-
měli Herodes p. Vojana, smyslný až k deliriu
choulostivý jak jen může být Oriental, zbabělý vrah
který se neovládá ani moment.« Se svrchovaným
enthusiasmem píše »Snaha« o Vojanové velkolepém
výkonu v »Hamietu«. Též »Hlas Lidu« zahrnuje
obdivem výkony p. Vojana, zejména jako Ham
leta, a sl. Grěgrové jako »Salome«. Umění sl.
Vojan
Hamlet
Wildův
Salome
Grégrův
Herodes
Grégr
Joch
Oriental
Orient
25
article
Grégrové a p. Vojana slavilo triumfy před dělnickým
obecenstvem prostějovského divadla.
+ Divadlo Jana Straussa ve Vídni. Z Vídně
17. dubna. »Zeit« oznamuje, že ke společnosti, která
projektuje stavbu operetního divadla po
názvem »Divadlo Jana Straussa«, přístou-
pila s vynikajícím kapitálem bývalá herečka Betty
Stojanova, která svého času provdala se za ru
ského milionáře a nyní má opět chuť vrátil
so k jevišli a zároveň státi se podilnici divadla.
Grégr
Vojan
Stojanov
Vídeň
divadlo
divadlo Jan Straussa
26
article
Hudba.
Hudba.
+ Koncerly. Tři zajímavé produkce orchestráln
vystřídaly se v posledních dnech a každá měla svoj
ráz. Pohostinské vystoupení Kaimova orchestru z Mni
chova zajímalo hlavně po stránce reprodukční, orche
strální sdružení programem, jenž uvedl k nám celou
řadu dosud neznámých či aspoň málo známých skla-
deb ruských, konečně koncert svazu hudebníků pouta
jako zjev důležité stavovské otázky svěla hudebního
Kaimův orchestr a jeho přednosti známe již z návštěv
dřívějších. Vypracovaná souhra, vynikající kvalita
jednotlivých hráčů, zvláště v dechových nástrojích
jichž zladění působí neobyčejně barmonickým dojmem
jsou tak asi význaky orchestru nejcharakterističtější
Novým byl pro nás dirigent toboto zdatného tělesa
jež jako vše smrtelně, není sice uchráněno náhodo
vých nedopatření, jaké bylo chvilkové zakolísání ve
skladbě Richarda Strausse, ale které má všechny pod-
mínky velkých uměleckých souborů. Pan Jiři Schnée
voigt není dirigentem na oko, na zevnějšek, ale všude
znati na výkonu jím řízeném, jak má vše prostudo
váno, promyšleno, vytříbeno. S podáním Beelhovenovy
páté symfonie nemohl bych sice do všech detatlů sou-
hlasiti. Zdály se mi již někdy přeumělkovány. Ale již
v Berliozově programní ouvertuře »Korsar« jevil se
vzlet a výmluvnost temperamentu, jenž rozumí ztě-
lesniti, plasticky dát vystoupiti dramatickému obsahu.
což jen ještě stupňovalo se v hudební básni Straus-
sově »Smrt a oslavení«. Rozhodně nejlepším však
výkonem byl úryvek z Wagnerova dramatu lásky
»Tristan a Isolda« (předehra a »Smrt z lásky«). Zde
mělo vše velkou, žhavou linil při ideálním souladu
zvukovém a propracovanosti i gradací celku.
Kaimův
Nová
Strauss
Jiř
Beelhovenův
Berliozův
Korsar
Straus
Wagnerův
Tristan
Isolda
27
article
Orchestrální sdražení, o němž nám těžko rozbo-
dovati, záleží-li toliko z amatérů, či podporováno-li
také hudebníky z povolání, přistupuje ke své práci
s láskou a má výborného hudebníka za dirigenta.
Dr. Josef Grelí dokazuje to nejen výběrem skladeb
a poclivým jich prováděním, ale tentokrát k důkazům
svým připojil i svou zdatnost jako klavirista. V před-
nesu působivého koncertu Rimského-Korsakova op.
30, jenž vedle vlivů Lisztových a ve fioriturách též
Chopinových jeví i celou barvitou expresi svého
autora, rozvinul tolik bravury, mohutnosti úhozu,
jistoty technické a hudebního pochopení, kolik by
mu mohl záviděti a pro sebe přáti mnohý a mnohý
virtuos z povolání. Většina z přednesených skladel
spočívala na thematech ruských písní a tanců ná-
rodních, jen stupeň talentu, doba a jí podminěný
sloh i technický vývoj toho kterého mistra skýta
znaky rozlišovací. Svým duchem nejvíce se s národní
látkou ztotožnili a ji se prosytili po svém zdání
Glinka a Borodin (z prvého sehrána proslulá »Kama-
rinskaja«, z druhého nedokončená, Glazunovem in-
strumentovaná třetí svmfonic). Jak z dochovaných vět
doktor
Josef Grelit
Rimskij
Korsakův
Lisztův
Chopinův
Glinka
Borodin
Glazunov
Kama
28
article
Borodinovy symfonie patrno (Moderato a scherzo)
postoupil již skladalel z pouhého citování a rozpřá
dání themat národních k samu tvoření v duchu ná
rodním. Na uvedeném stanovisku ulpívají ještě Balá-
kirev (»Ouvertura na tři ruská themata«) a César Cni
(suita »In modo populati« op. 43), jenže tento s
značnou úryvkovitostí a rapsodičností, onen s daleko
větším polyfonním uměním a formální uceleností.
Ze všeho kladl bych nejvýše Musorgského symfoni-
ckou báseň »Noc na Lysé Hoře«, v níž je silná před-
stavivost a invence, vzruch a skutečně básnický roz-
mach. Kolik za svou působivost děkuje dokončenía
barvité instrumentaci mistra orchestrální malby novo-
ruské, Rimského-Korsakova, lze ovšem spíše tušiti,
nežli bez srovnání s původním náčrtem určiti. Za
seznámení se s výtvory ruskými jsme vděční obětavě
nadšenému sdružení, které svůj koncert — celkem
čtvrtý — věnovalo prospěchu »Filantropické družiny«.
Borodinův
Balá
Cni
Rimskij
Korsakův
Ina
Lysá hoře
29
article
Ve »Svazu hudebníků« mají nalézti příslušníci
stavu hudebnického oporu ve svém existenčním
boji, a to jak podporami v strádání, tak mravní
posilou při rozhodování různých otázek slavovských.
V době, kdy sdružují se všechny téměř stavy v pevne
organisace, nemohl ani rozptýlený, početný, ale do-
sud právě pro svou neorganisovanost slabý a hmotně
valnou většinou živořící národ hudebnický zůstati
nadále neústrojný. Vstupem členstva orchestru Ná-
rodního divadla do Svazu nastává nová fáze jak v
vývoji orchestru tohoto, tak v příštím utváření s
pražského odboru. Svaz stává se nám tím rozhodně
bližším a sympaličtějším. Ty sympatie obecenstva
a pochopení stavovské olázky trudného života hu-
debnického projevily se již imposantní návštěvou
úspěchem třetího koncertu. Od orchestru, jenž sejde
se s nepatrným počtem zkoušek (dokonce prý jen
jediné) k společnému dílu, nelze ovšem žádati, aby
byl ideálně vyrovnán, zvukově i dynamicky, a pro-
třiben do posledního detailu. Chyběla-li tu a tam
ještě jemnost a vybroušenost, imponoval za to celek
ohněm, svěžestí, massou 150 hráčů, ovládaných
jednotnou ideou.
Berlínský, v Praze dobře známý dirigent Leo
Blech, má lehkou ruku a temperament. Sám ovlá-
daje napřed svůj úkol, dovede rychle veň vpraviti
své hráde. Přirozeno, že bližší je mu Weber (Obe-
ron), Wagner (Mistří pěvci) a vlastní skladba (polo-
nésa z opery »Popelka«), nežli Smetana (Vltava),
prc nějž ovšem zase naší dirigenti mají pravou
tradici. Krásný skutek cítění s potřebami stavu hu-
debnického prokázal Fr. Ondříček svým spolu-
účinkováním. Podal Brahmsův koncert velkolepě.
Blech
Weber
Wagner
Popelka
Smetan
Ondříček
Brahmsův
Praha
Ob
Vltava
Francie
Ná
30
article
Ve slohu i náladě, v technice i přednesu. V adagiu
přímo dojal tklivostí zpěvu, první větu podal s celou
energií, radostné finale s celou bravurou a rythmi-
ckým ohněm své hry. Výkon, řadící se důstojně
k jeho klasické interpretaci Beethovena. Dvořákova
půvabná Romance a přídaný Bach doplnili ukázku
jeho skvělého umění.
+ Pan Vojta Kuchynka, virtuos na kontrabas
člen orchestru Nar. divadla, který nedávno v Čáslavi,
Vys. Mýtě a v Blatné dobyl velkého úspěchu, účin-
kuje dne 21. t. m. ve velké dvoraně Měšť. besedy
v Plzní v koncertu, jejž pořádá tamější nově zalo-
žená Filharmonie, řízená dirigentem N. Kubátem.
+ Pěvecké sdružení dam »Ludiše« v Praze-VII.
pořádá dne 20. dubna o 8. hod. več. v restauraci
»Na kovárně« výroční koncert řízením p. Fr. Podle-
šáka. Laskavě spoluúčinkují sl. M. Hoffmannova,
žákyně prof. Trnečka (harfa), p. Max Mikšík, virtucs
na housle, a zpěv. spolek »Bendl« v Praze VII. Vstu-
penky možno dostati večer u pokladny.
+ Dva nové pochody se zpěvným trlem vydal
právě Jos. M. Skalický. Použil dvou svérázných
písní chodských »Ta plzeňská brána« a »Na jedný
straně je pšenice« za motivy k těmlo stejnojmenným
pochodům. Úprava klavírní je snadná. Každý pochod
stojí K 1.20. Nakladatel Mojmír Urbánek v Praze,
Jungmannova tř. č. 14 (Hlávkův palác,
+ Spojené pěvecké spolky »Lumír-Dobromila
v Příbrami pořádají v sobotu 20. dubna na pamět
desátého výročí úmrtí mistra Karla Bendla koncert
ze sktadeb oslavencových. Pořad: 1. »Smrt Prokopa
Velkého«. 2. »Jihoslovanská rhapsodie« (na klavíru
čtyřručně). 3. »Pomsta vil«. 4. »Pěvcova prosba«.
»Cigánské melodie« č. I. a X. 5. »Svanda dudák«,
národní pohádka na báseň Jaroslava Vrchlického,
Začátek o 8. hod. več. Dvorana Měšťanské besedy.
Dvořákův
Bach
Vojta Kuchynka
N Kubát
M Hoffmannův
profesor
Trneček
Mikšík
Bendl
M Skalický
Urbánek
Prokop Velký
Vrchlický
Čáslav
Mýto
Blatná
Plzeň
Praha
Jungmannův třída
Lumír
Dobromil
Příbram
Nara
+ pěvecký sdružený
spojený pěvecký
půvabný Romanka
Hlávkův palác
Svanda dudák
31
article
Různé zpravy.
Různé zpravy.
= Sjezd pro vnitiní medicinu. H. Z Visbadenu.
17. dubna. Za místo příštího sjezdu pro vnitřní me-
dicinu bude zvolena Vaden.
= Loupež na nádraží. Ze Sv. Pavla (Minesota),
17. dubna. (K. k.) Z obchodu nalézajícího se na zdej-
ším nádraží dráhy Northern Express Company byl
uloupeno 25.000 dolarů. Pachatel prchl.
= Změtřesení v Mexiku. Z Mexika, 17. dubna
(Něm. atl. kabel.) Dle skrovných zpráv dosud došlých
zahynulo při zemětřesení 33 osob a 93
bylo raněno. Jsou však obavy, že počet
ten se znáčně zvýší, až dojdou zprávy
z četných me 1šlch míst. Ayulla a Cme-
tepec jsou úplně zničeny. Město Aca-
pulco je částečně zaplaveno. Těž město
Tlapa bylo velice poškozeno. Ze všech větších míst
na jihu se sděluje, že tam bylo pocítěno zemětřesení,
že však lidé nepřišli k úrazu a žc škoda je jenom
nepatrná. Zprávy z Isthmu tehuantepeckého jsou očes
kávány s obavami. Několik čás í jižních železničních
tralí se sasulo. Telegrafní linie jsou velmi poškozeny.
= Zemětřeseni ve Španělsku. Z Madridu, 17.
dubna, Včera byly v Murcii pocitěny silné olřesy
země. Mezi obyvatelstvem nastala panika. Mnohé
budovy dostaly trhliny.
= K záhubě lodi „Imperabiz“. Z Terstu, 17.
dulina. (K. k.) Slátní zastupitelstvo upustilo od soud-
ního - ihání velitele a mužstva ztroskotaného parníku
„Imperatrix“, protože je prokázáno, že kala-
strofu zavinila úchylka magnetickě
střelky, způsobená atnosíerickými
poruchami a současně zuřící prudkou
Visbadena
Pavel
Tlapa
Mexiko
Německo
Aca
Španělsko
Madrid
Murcia
Terst
Northern Express Company
Minesota