ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 10 df017e50-660c-11dc-9edf-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 10
Chunky — 71 celkem · entity: person 52, place 47, work 6, org 8
1 masthead
Strana 10.
2 masthead
NARODNÍ LISTY.
3 masthead
26. května 1901.
4 masthead
Číslo 144.
5 article
vědomí bylo horší než nejkrutší vězení a jeho hanba. Často jsme o tom mlavívaly a když jsem ji chtěla potěšiti a říkala jsem: »nic si z toho. Anonšku, nedělej, pes štěká a vitr odnáší«, po- třásala jen hlavou a vyjevené její oči patřily kamsi do neurčita. Často se mně zdávalo, jakoby ani ducha v ni nebylo. Muž její bil svou hlavu pěstí, ba třískal jí také o zeď, eboť když odešla hospodyně z domu a čtyři děti se hlášily o chlěb a po- sluhu, nevěděl si rady. Tu běhal od stavení ke stavení, prosil a naříkal, až se z nás některá ne nad ním, ale nad těmi ubožátky dětmi sli- tovala. Na kolenou svou ženu odprošoval, karbanu nechal a na rukou by pak byl Annu nosil, jen aby ten smutný stin s její tváře zaplasil, al marně. Ještě mnoho, mnoho let žila Anna jeho i své děti vychovala a usadila a vždycky byla pamětliva svých povinností. Minula leta a zapomnělo se na všechno. Nenušel se nikdo nikdy, kdo by jí byl vyčítal vězení, neboť každý věděl a věřil, že trpěla ne- vinně... A nyní považ, také Anna milovala jiného — muž její se na ní provinil hrozně — měla i ona odhoditi všecko a odejíti? Co by vyvedla? Blahoslavení, kteří trpí — — Babíčka se zvedla a poznamenala ehvějíeí se rukou nízký hrob třemi křížky. Ústa její se pohybovala a po chvilce, když se babíčk zvedla, zakončila svou modlitbu vzdechem : korunu slávy nechť vloží na tvou hlavu Pán!- Amen Hluboce jsem se sklonil nad hrobem ba- biččiny kamarádky.
Anna Babíček
6 title
Naučila je slovinsky.
7 article Upomínka z mého pobytu v Krajině. Vypravuj Jan Scheyer.
Upomínka z mého pobytu v Krajině. Vypravuj Jan Scheyer. Na střelnici v Malém domě blíže Planiny byla hlučná zábava. Krásný nedělní den červnový r. 1876 vyláka! všechny okolní »honorace« ke zúčastnění se ná střelecké slavnosti, která se toho dne na počest něklerých hostů z Lublaně konala. Návštěva střelnice byla zajímavou zvláštč pro hosly cizí, neboť skytala nejen příležitos nenucené zábavy v lepší společnosti, ale i okoln krajina zvláštností svou zájem pozorovatelův budila. Střelnice nacházela se na dosti prostranne zahradlě v pozadí mlýna »Malého domu«, kte rýžlo název přešel na mlýn od nedaleko stojíeí sříceniny hradní, trosek to zemské tvrze, určené ve středověku k udržování bezpečnosti na kři- žujících se v zdejší krajině obchodních cestách do Ogleje a Terstu na jih a jihozápad, k Lu- blani na severovýchod a přes Cirknici na jiho- východ ke Karlovci a Siseku vedoucích. Mlýn se zahradou stojí v údoli, utvořeném lesnatými výšinami Nardu, zdvihajícími se ze dvou stran od roviny planinské, kteréž asi 200 kroků za zahradou, na níž tenkráte střelnice stála, v nebetyčné úskalí se spojují. Z této kolmé stěny, úzký střed údolí uza- vírajíel, vyráží na úpati jejím po dvouhodinném podzemním toku za nesmírného hukotu říčk Unca, jako pokračování mezi Postojnou a Vel- kým Otokem do jeskyň postojnských zapadajíe řeky »Pinky« (Poik).
Scheyer Lublaň Terst Karlovec Nardo Postojna Vela
8 article
Bystře proudí říčka odtud přes vápencová úskalí řečiště k malebné rovině planinské, ohra- ničujíc zadní čelní a levou podélní stranu za- hrady, kdežto protilehlá podélní strana její vrou- bena jest lesnatou strání a přední čelní strana přiléhá ku zdem mlýna. Na zadní čelní straně stály ze dřeva srou bené stánky střelnice, z nichž stříleno na 150 kroků šikmo přes řečiště do terče, v jehož po- zadí strmí šedá skalní stěna se zejícím temným otvorem sluje, z které — jak podotknuto — proudy Unci vycházejí z podzemí na denn světlo. Tato krajinka má za letního vedra tu vý- hodu, že vždy studené proudy říčky, jakož iji vroubíci lesnatá vyvýšenina zmírňují účinky pa- prsků slunečních, činíce tak z onoho zákout velmi příjemný útulek. Zmíněného pak dne bylo ještě jinak posta ráno o zpříjemnění pobytu v místnostech střel nice. Stánky okrášleny chvojí a květinami a roz- ličné vítací nápisy umístěny nad vkusně ozdo beným vehodem. Většina účastníků střílela o závod do terče, kde každá dobrá rána oznamována též výstřely u terče, jež stonásobnou ozvěnou od okolních skal se odrážely. Jiní návštěvníci bavili se kou lením kuželek na kuželníku v zahradě, podél čelní strany u mlýnice postaveném. Mezí těmito nacházelo se několik typiekých postav staršíeh »Nimrodů« z Haasbergských lesů. U stolů, po zahradě rozestavených, bylo četně zastoupeno »krásné pohlaví«, kteréž ně- které mladší sily dle svých sehopnosti bavitise vynasnažovaly.
9 article
Nálada byla výborná, zač bylo částečně též děkovati jako led studenému »puntigamskému zdroji a Jepavci«, které se zvláštní zručnost v nefalšované jakosti hostinský Perko hostům naléval. Hovory vedené v němčině, slovinštině i vlaštině stávaly se mnohdy proti vůli mluví- cích humoristickými, zvláště když některý zvláštní etitel jazyka germánského ve svém zanícení tak sdaleko dospěl, že mu pramen řeči službu vypo věděl, nač obyčejně některý »dobrý« přitel pa- třičnou poznámkou společnost upozorniti neo pomenul. Seděli jsme s přitelem stranou u stolku pozorovali jsme společnost, když povstal jakýsi ruch. Paničky strkaly hlavy dohromady něeo obě šeptajíce, a čásť mužské mládeže pohližela rozjařeně ke vehodu, kde se právě objevil ja- kýsi interesantní párek. Doktor L. z Lublaně s paní, šumělo to mezi přítomnými, a někdo podotkl »sokol«. Doktor, muž 28letý, příjemného zevnějáku, tmavé pleli a jiskrných očí, jehož obličej by vrouben černým plnovousem a vlasem, kráče lehce po straně své paní, která byla na jeho rámě zavěšena. Byl znám svými vlasteneckými snaham i v této odloučené krajině, kde poměry politick byly dosti nevyvinuté. Proto působil příchod jeho rozčilujicí ruch mezi přítomnými. Jako doktorovi předéházejíc pověst opatřovala všestranně přátelské přijetí tak luzný zjev jeho paní nepotřeboval »žádne
Perka Hovor Doktor Lublaň
10 article
reklamy« a kouzlem svým upoutal okamžitě vše, co mu přišlo na blízko. Rozkošná panička kráčela hbibě jako ga- zela, rozhlížejíc se s jasným úsměvem na vše strany. Krásné modré oči její zářily z černých hedvábných řas, nad nimiž klenuly se dva po- dobné proužky obrví spojujícího se nad přimě- řeně hezkým nosičkem. Růžová ústa jako višně honosila se dvěmu řadami jako úběl bilých a jak perličky na šňůře stejných, krásných zoubků, a nad širokým, hlad- kým čílkem pod jednodachý, pštrosim pérem okrášlený slaměný klobouček byl jehlicí se žel- voviny spjat bohatý vrkoč krásných, tmavo- hnědých kadeří. Celá postava její zářila zvřáštní svěžestí a vnady její zvýšovány ještě elegantní, ale zcela jednodnehou tmavou toaletou. Po vzájemném pozdravu a představení se posadila se paní doktorová do kroužku dam, z nichž s některými byla seznámena již Lublaně a odjinud. Rozpředena zábava se zruč- ností, jež toliko dámám údělem jest, a brzy skupil se kolem stolu i četnější kroužek ná- dějné mládeže mužské. Žerlováno a vtipy takrka sršely. Pozorovali jsme, že paní doktorka mluv výlučně slovinsky, ačkoliv mi neušlo její od- mítnutí jakési nejapné poznámky nejčistší něm- činou. K večeru nálada ještě více se rozveselila když se prohlásilo, že bude slavnost zakončena taneční zábavou, na kterou se vše těšilo. Zatím počalo ochabovati střílení na střelni a někteří páni, kteří se této zábavy dřive účast nili, počali se objevovati nyní též v společnost na zahradě. Jelikož kromobyčejně k vůli pan doktorce takřka výhradně slovinsky se hovořilo umínil sobě jeden starší pán tuto paničku po škádliti. Vmísil se příležitostně do řečin a učini paní doktorce výtky pro neoprávněné vylučování němčiny. Přitomný choť paní doktorky se to muto jednání potutelně usmíval, tuše asi, jaký účinek vyvolá u jeho paní.
Lublaň
11 article
Paní doktorová s odpovědí dlouho neotálel . Povstavši, uklonila se lehce »moudrému infor- mátorovi«, poděkovala mu v ryzí němčině za laskavé poučení a usednuvši, podrobila s lehkou ironil v slovinské řeči obsah výkladů pana před- řečníka satyrickému rozboru, kterýžto výkon veškeru pozornost společnosti k nadšené té řeč- nici soustředil. Slůvko za slůvkem plynulo hladce s jejích rtů, když dokazovala, že nečiní námitek proti užívání němčiny od pánů, již itu tak velkou důležitost jí přikládaji na místech, kde jsou nuceni jí užívati a nemohou se boz ní obejíti, ale naproti tomu rozhodně vystoupil proti lichým a smělým domněnkám, že by slo- vinština nehodila se ke konversaci v kruzíeh intelligenco, živě poukazujíc na krásy své ma- teřštiný. Jako důležitý důvod pro pěstování slovin- ské řeči uvedla, že jen tímto způsobem možno působiti na širší vrstvy prostého lidu, aby s zušlechtil a nepociťoval mezery, dělící jej snad od vrstev vzdělanějších a končila poznámkou, že každý, kdo šlechetnějším citem prodei nut jest, uvedené důvody zajisté za správné uzná- vaje, nebude se zdráhati takto ve prospěch svých rodných bratří působiti, aby zavrhovánim své mateřštiny zároveň neodcizoval se národu, z jehož lůna vzešel.
12 article
Když na to odpůrce její poněkud úsměšně podotkl, že by nebyl očekával z tak krásných úst podobný proud řeči, odvětila paní doktorka s libezným úsměvem: »Jsem Slovinka a chlu- bím se tím, že pocházejíc z Lesce (Lecs), kde již ve středověku ke eti boha a prospěchu ná- roda a vlasti nejlepší řečníci — mezi nimiž bledský kazatel Fašang vynikající místo zaují- mal — působili, měla jsem tam a později na blízku rovu, kryjícího největšího syna národa »pěvce Krstu na Savici« v Krani, dosti přile- žitosti nadehnouti se pro věc nejen dobrou, ale takřka svatou. V tomto přesvědčení chci žíti působiti též po všechny dny svého života.k Bouřlivá pochvala odměnila paní a výsle- dek řeči měl očividně dobrý úspěch, nebo onoho večera tančili v rozsáhlých tanečních místnostech »u Lavričů« jen ti páni, kteří po- žádali o taneček v řeči slovinské, které je při- učila tak rychle sličná paní doktorka z Lublaně. Pozdě jsme se ubirali osamělou lesní pě- šinou k domovu, když k nám větérek zanesl melodii národní písně: »Po jezeru blíz Tri- glava«.
Slovinka Savica Kran Lublaň Triglava
13 article
Ustali jsme v chůzi a poslouchali jsme krásný nápěv v harmonickém souzvuku před nášené písně; vážně doznívala poslední sloka »Tukaj Slava věnce vije, srce bíje nam gorko čujte gore iz bregovi, da synove Slavy smo!- Mimovolně jsme vzdali pochvalu pěveům za přednešené zastavenlčko na počest paní dok- torky. Po letech navštívil jsem metropoli Čech na Vltavě a procházeje se v podvečer po praž- ském »korsu«, po Přikopě, s ustrnutím jsem hleděl na promenující dcery Čechie, nemoha pochopiti, že se nalézám v hlavním městě české země. Dle hovoru byl bych spíše soudil, že jsem daleko za mezníky Čech — a mimoděk vyno- řila se v mysli mé vzpomínka na paní doktorku z Lublaně a v duchu jsem přál českému ná- rodu, aby v brzku nejen v hlavním městě české země, nýbrž i po veškerých vlastech koruny svatováclavské vyskytlo se co možná mnoho »moderních Vlast« rázu pani doktorky L., na niž zajisté všichni účastníci planinských zábav s úctou a obdivem vzpomínají.
Tukaj Slavo Slavo Vlasta Čechy Vltava Lublaň Čechie
14 article Různě zprávy.
Různě zprávy. O Mánesovi. Také jsem považoval za velký nedostatek že nemáme dosud souborného vydání prací mi stra, jejž možno nazvati tvůrcem českého umění nové doby, mistra, jenž stvořil typ českého člo věka, tak monumentální a zároveň tak pravdivý že se s ním setkáváte i v dílech oněch moder- ních umělců, kteří si obrali za svrchovaný úkol znázorňovati prostou skutečnost. Teprve odté doby, co Josef Mánes vytvořil tento typ. možno mluviti o samostatném českém umění, vybave- ném z cizího područí, kotvícím v domácí půdě a postupujícím vlastní cestou. Již tato okolnost, nehledě ani ke vlastní umělecké ceně díla Má- nesova, byla dostatečným důvodem k žádosti po vydání souboru jeho praci.
Mánes český uměný nový doba
15 article
Litoval jsem tohnto nedostatku tím vícep vydání mistrova »Orloje«, kdy české umění re- produkční ukázalo, jak značné výše dostoupilo. Dnes již nelituji. Ukázalo se, že v tomto případě odklad byl výhodou. Předně nebylo ještě před ně- kolika lety ani zdání, že by dílo Mánesovo mohlo vyjíti v takové úpravě, v jaké se nám jev nrní. Použito tu veškerých pokroků domácího umění reprodukčního z posledních let, aby eo možná nejdokonaleji vystiženy byly veškery po drobnosti originálu. Podívejte se do výkladních skříní knihkupeckých na ukázky reprodukel přisvědčíte, že cos takového ještě před pěti lety bylo nemožno. Použito tu nejrůznějších method barevného světlotisku a barevné fototypie v mědi fotogravury a světlotisku, aby reprodukce pokud možno dokonale napodobila charakter originálu Požadavky obecenstva, pokud se týče úpravy uměleckých publikací, v poslední době značne vzrostly a dnes již nelze zváti monumentálním. eo nanejvýš je provedano slušně na slušněm papíře. A v tomto přpadě obecenstvo sam může soudit, pokud vyhověno všem požadavkům a má-li nakladatel právo zváti »Dílo Josefa Ma- nesa« dílem monumentálním.
Mánesův ma
16 article
Avšak skorem ještě více padá na váhu, že v posledních letech s několika stran konány bedlivé studie o umělecké činnosti slavného mistra, že učiněna přístupnými mnohá jeho díla, do ne- dávna takřka neznámá, takže dílo jak počlem svýchí reprodukcí, tak i ve své části textové bude nyní mnohem dokonalejší, než bylo možno před několika lety. Takna př. podařilo se zí- skati, jak známo, nakladateli p. F. Topičovi pro dllo o Mánesovi v Mnichové obraz » První setkání Petrarky s Laurou«, o němž se vůbee po mnoho let nevědělo, kam se poděl a jenž jest našemu obecenstvu úplně neznámý. A ta- kovýchto novinek bude »Dllo Josefa Mánesae obsahovati velký počet.peul ojál Vidíme tudíž, že co se z počálku zdálo nedostatkem, bylo v tomto případě výhodou »Dílo Mánesovo« bude jednak úplnější, než jak by bylo bývalo dřive možno, bude obsahovat 125 listů reprodukcí a mimo to na osmdesál reprodukeí v textu, takže obecenstvu dostane se do rukou co možná úplný obraz činnosti slavného mistra, jehož činnost za jeho života tak málo byla ceněna a měla výsledky tak zna- menité — osamostatnění českého uméní, jehož originalitu a svéráznost uznává nyní již i cizina, kdykoli se ji čeští umělci představí svými pra- cemi. Jedinak zase právě následkem tohoto opo- zdění bude možno poříditi dílo v úpravě mno- hem dokonalejší a okázalejší, než by býlo bý valo možno dříve. Avšak také v bádání o čin nosti a životě Josefa Mánesa pokračováno v po sledních letech velmi pilně a sebrána hojnost nového materiálu. Také prof. K. B. Mádl, jenž
Mánes Petrarka Laura Mánesae Vidím Mánesův Mádl
17 article
se uvázal v sepsání průvodního textu, účastnil se pilně tohoto bádání a ovládá tudíž náležité bohatý materiál, až dosud snesený. I v části tex- tové bude patrno, že nebylo dílu nikterak na újmu, že se dostává do rukou obecenstva třicen let po smrti mistrově. Za tu dobu získaly i zásluhy Josefa Mánesa o české umění poroz umění i v širších kruzích laiků a dílo bude při- jato s pietou mnohem větší než kdykoli před tím Ještě na jednu věc bych chtěl poukázat — není to reklama, poněvadž se týká českých umě leckých publikací vůbec. Subskripění cena »Díla Josefa Mánesa« jest až do konce září 125 K. bude tudíž jeden list státi korunu — nepočítaje ani hojně sllustrovaný text? Ohlédněte se, pro- sím, v cizině po monografii podobného druhu, ve stejné úpravě a ve stejném prove dení — ovšem nesmite ukazovati na díla klas sická, jež možno rozšířiti v desítkách tisíců p celém světě — pak se podívejte na jejich cenu Uvidíte zcela pěkné rozdíly. České umění repro- dukční jest právě schopno konkurence, jak svou dokonalostí, tak i cenou svých výrobků. A ne- bude pro nás nikterak bez významu, bude-l míti i cizina příležitost, poznati vývoj a životn dílo prvního vskutku českého mistra.
Mánes
18 article
= O posledních pracích Teslových ozna- mují se následující podrobnosti: Slavný elektrotech nik jihoslovanský obral si za úkol zjistit, jak vyso- kého napjetí střídavých proudů elektrických možno za příznivých podmínek docíliti. K tomu účelu pře- ložil svoji laboratoř do okolí lázeňského města Colo rado Springs na vyčnívajícím hurském kůželu vyso činy Rocky Mountains. Zde panuje neobyčejná suchost vzduchu, o níž si stěží lze učiniti představu a jes tudíž nanejvýš přízniva k umělému vyvozováno proudů vysokého napjetí. Také úspěchy, jež Tesla docílil, předstibují nejsmělejší očekávání. O skuteč- nosti jejich nelze pochybovat, poněvádž jsou nade všecku pochybnost dokázány fotografickými snímky Teslovi se podařilo, docíliti pomocí transformátor střídavého proudu vysokého napjetí a pomocí zvý šené koule vyluzovati elektrické jiskry v síle mužsk paže a délce 60 stop, sjíždějící od této koule k zemi Elektrický proud dodával vodící kabel, jejž zavedl na výši své laboratoře. Jakožto další doklad značné výše vyvozeného napjetí se oznamuje, že byl-li ve vzdálenosti 25 metrů od pracojícího transformatoru položen na zem drát a k němu připojena žárovka. počala žárovka svítit. Tesla úzkostlivě se střeží, aby objevy jeho předčasně nebyly uveřejněny a mimo jeho asistenty nemá nikdo ku pokusům jeho přístupu.
Teslův Tesla lázeňský město Colo rada Springs Tesla Rocky Mountain
19 article
Cílem těchto pokusů jest přenášenf elektrické energie bez drátu elektrickýmt výchvěvy. Někteří elektro technikové sice pochybují, že by se to Hímto způso bem podařilo, avšak k tomu dlužno připomenout, že svého času i mezi odborníky považováno převádění elektrické energie drátem na velké vzdálenosti zu nemožnost, až pokusem provadeným na frankfurtsk výstavě roku 1890 ve skutečnosti na vzdálenost 150 kilometrů veškeré pochybnosti vyvráceny. Jak značný převrat zdařilý tento pokus spůsobil v otázce převá- dění energie, jest všeobecně známo. Avšak důsledky vyplývající z možného zdaru pokusů Teslových jsou tak znamenité — připomínáme toliko elektrické dráhy — že práce slavného jihoslovanského elektro technika jsou hodny veškeré pozornosti, tím spíše jelikož postupuje způsobem ryze rědeckým.
Teslův
20 article
= Zakázaný psací stroj. V Cařihradě nale zají se nyní v éře oprav. Zápasem proti cizím po štovním úřadům v Turecku počala tato opatření zákaz dovozu psacích strojů jest jejich pokračová- ním. Obě opatření jsou spolu v příčinné spojitosti Tureckým úřadům jest totiž rovněž nepříjemno, ne moci vůbec nahlédnouti do cizího dopisu, jako když otevrou-li podezřelý dopis, naleznou jednotvárnou nudu písma psacího stroje. V takovémto případu jest zajísté nemožno zjistit pisatele dopisu podle jeho písma, což pro neskonalou vědychtivost tureckých úřadů jest mnohdy velmi trapné. Tedy pryč s psacím strojem! Při tom však, jak zkušenost uči, nesejde tureckým reformářům pranic na tom, jestliže jejich nařízení po několika nedělích upadnou v zapomenutí. Zápas proti cizím poštovním úřadům nemá takřka nijaké čáky a v náhradu za to má být ubit psací stroj. A na oko aspoň to tak vypadá, jakoby se bylo něco stalo.
Cařihrad Turecko
21 article
Pomník bělochu v Žaponeku. Dne 14. červance bude v malém přístavním městě žapon- ském Kurihamě odhalen pomník, jenž jest v pravém slova smyslu odznakem nového Žaponska, ačkoliv neoslavuje probuditele starého národa, nýbrž ameri- ckého námořníka. Tento Amezičan, commadore Perr může býti považován za prvního zákopnjka moderní kultury v Žaponsku. Před 50 lety bylo Žaponsko ci- zincům uzavřenější než Čina, jež již tehda byla v smlouvách povolila přístup aspoň do některých pří- stavů. Po mnoho století byla ostrovní říše cizihcům naprosto nepřistupna. Toliko ze středověku bylo ně- kolik zpráv Marka Pola a některých misionářů o této báječně zemi. Když v březnů r. 1853 stal se Pierce presidentem Spojených států, provedl i jeho státn tajemník ihned záměr dávno chystaný. Vyslal com- modora Matthewa Perrya s loďstvem do Žaponska aby dodal zástupci mikadoru dopis presidenta. y němt žádal o přátelskou a obchodní smlouvu. Žaponei před tím častěji mužstvo ztroskotaných lodí amerie kých vraždili aneb vlekli do otroctví a nebylo lze přiměti je, aby odpověděli na dotazy aneb dali jaké koli zadostučinění. Proto žádal president Pierce ote- vření jednoho z přístavů a uzavření smlouvy. Kdyí vláda chtěla přijetí dopisu odepřít, připravil Perry svoje lodi k boji a hrozil, že bude Kurihamu bom bardbvat, načet dne 14. července 1853 dopis presi- denta Unie přijat. Perry odplul z vod žapouskýcha vrátil se po několika nedělích. Několik měsíců poton přibyť do Washingtonu se smlouvou žaponské vlády V krátké době 48 let stalo se Župonsko nositelen západní kultury v Asii a velmoci. Žaponci byli s po čátku velmi rozhorleni na »zrzavého vetřelce« Perrya.
Pol Matthew Perrya Pierce Perry Kuriham spojený stát Washington Asie
22 article
Dnes staví mu pomník na místě, kde poprvé přistál. = Zajímavý objev zoologický. »Timese přinesly onehdy ve dlouhém článku popis novéhe ssavce, jenž objeven na rozhraní státu Konžskéhoa Ugandy. Jest to bývalé »helladotherium«, jež obývalo kdysi Řecko a Malou Asii a z něbož byly dosad známy doliko vykopané zbytky. Charakteristikou jeho byly hlava tapira, šije koně, ostí uši a,tělo býka. Nejneoby čejnější jest zbarvení nového ssavče. Čelo jeho jest živé rudobnědé. Úzký černý pruh běží podél nosu a vroubí nozdry. Uší jsou pěkně rudohnědé, rovněž jako šíje a plece, se skvrnami tónu skorem karmino- vého. Lýtka a nohy jsou pruhovány jako u zebry oranžovými skvrnami na bilé půdě. V hořejší čelisti není předních zubů, neboť živočich tento jest přežvy- kavec. Jazyk velmi pohyblivý a uzpůsobený k chá- pání jako u žirafy, přivádí ke sloličkám lupeny, jek slouží zvířeti za potravu. Domorodci nazývají tehoto živočicha, jenž má znaky koně, zebry, osla, skota. tapíra a žirafy, vokapi«. Živočich tento žije po pár cích v lesich krajiny lturi a na březích řeky Sem liky. Stanley o něm slyšel vypravovat, jakož o tom svědčípoznámka v jeho spisech. Sir Harry Johnstone guvernér anglické Úgandy, byl vyzván, aby vyhledal loto podivně zvíře. Získal četné zprůvy o tomto ne- známém ssavci mezi trpasličími kmeny, jež navštívil.
Stanley Johnston Uganda Řecko Sema anglický Úganda
23 article
Mnozí bojovníci měli svoje štíty polažené kožemi aneb částmi kůže okapia. Konečně pan Eriksson, švědský důstojník ve službách vlády konžské, jenž dlouhou dobu velel ve tvrzi M'Beni, vyslál na lov několik ze svých domorodých vojáků, kteří mu při- nesli několik těchto živočichů. Kůže a lebky jejich zaslány budou v nejbližších dnech do britského mu- sea. Král Leopold helgický hodlá učiniti opatření aby podivhě toto zviře nebylo vybubeno. = Vymítání dabla. Z Říma se oznamuje Těchto dnů přišel starosta obce Codroipo se silno hlídkou četníků do vesničky Sanvidotto, poněvadž se roznesla pověst, že žijící tam 16členná rodin Finosova zšílela. Když starosta přibyl se svým prů vodem do Sanvidolta, nalezl byt Finosových pevně zamčený, avšak z nitra bídné chyše ozýval se zma- tený křík. Na to vydrápal se starosta na zeď a po zoroval odtud, co se v chyši dálo. V kuchyni seděl muži, ženy a děti se šaty strhanými s těla a s po tlučenými těly. Když se konečně podařilo vniknout doschyše, nalezli uprostřed kuchyně Melanil Fino- sovu úplně nahou. S blbým výrazem ve tváři klidně snášela, kterak matka, bratří a sestry rozsá pávaliji télo, aby z něho vyhnali ďábla. Zaklínači dábla po- dobným způsobem trýznili sami sebe. Vypravuje se. že jakýs »kouzelník« před nějakou dobou oznámil rodině Finosově, že musí ďábla z těl posedlých vys- sát a pak jej vyplivnout. Brzy po objevení se s kou- zelníka« rodina Finosova zšílela a byla nyní dopra- vena do ústavu choromyslných ve Vídemu.
Eriksson M Beň helgický Codroipo Finosový Řím Melanit Fino
24 article
= Zavodňovací práce v Egyptě. Zatím co se staví obrovské vodní nádržky u Assuanua Assintu, projednává se horlivě projekt, proměniti j - zera Viktoria a Albert-Nyanza v obrovskou vodní nádržku, jež by dávala ročně 18 millionů krychlo- vých metrů vody. Práce zařizovací páčily by se na million 1. st. Dle ohledání inženýrů, jimž bylo ulo- ženo studium tohotó projektu, nenarazil by odto vody v délce 6500 kilometrů, jež oddělují ústí Nilu od jeho pramenů, na mjaké překážky. Výjimku či- nila by jen trať v délce as 300 kilometrů, kdež sandy, spousty nakupeného vodního bylinstva za- hražují běh vody. Aby se v této končině zabránilo rozbíhání se vody, má býti řeka v délce 15—20 ki- lometrů opatřena hrázemi. Koryto řeky bude miti šířku 500 metrů a na příkrých březích bude zřízena obrada ze železných kůlů, jež se v době rozvodnění Nilu nakupením bahna, jež přinášejí s sebou řeky z lesů, rychle naplní štěrkem a bahnem. Těmito usazeninami utvořeny budou umělé břeby, jež budou chrániti koryto řeky ode všeho zpustošení. Přemě- něním obou velikých jezer středoafrických ve vodní nádržky byla by země nadobro chráněna od veške- rého nedostatku vody, čímž by kulturní poměry Egypta značně byly zvelebeny. Půda Egypta schopni vzdělání páčí se na 6 millionů feddanů, z čehož se 4 milliony feddanů pronajímají průměrně po 5 1. st ročně za leddan. Ostatní 2 milliony feddanů vyná- šejí ročně toliko po 1 l. st. Třetina půdy schopné vzdělání se zanedbává, poněvadž neposkytuje výtěžku. jakého by bylo lze od ní očekávat. Jest to jedině náslodkem nedostatečného zavodňování v letních mě- sících. Aby se docílilo úplného využitkování země- dělských prostředků země, připadlo se na projek ztízení nádržek u Assuanu a Assiutu nákladem as 2 millionů 1. st.
Assuanu Egypt Nil Přema Viktoria AlbertNyanza Assuan
25 article
= O tuhosti života velryby podává obrá- zek následující zpráva: Nev Yorská rybářská lo »Běluga« ulovila v moři Behringově před nějakou dobou velkou velrybu, v jejímž mase nalezena za- rostlá harpuna. Podle všeobecného zvyku bylo n harpuně vyryto jméno lodi, jejímž byla majetkem. Bylo to jméno »Montezuma.« Avšak »Montezuma« byla velrybářská loď z New- Bedfordu, již zakoupila vláda Unie v době odštěpenské války a potopila ji s jinými loďmi u vjezdu přístavu Galvestonského. Po více než 40 let tedy tento obr moří plul s har punou v těle
Behringův Montezuma Něva NewBedford
26 article
(Zasláno.) K období doporučují svůj co nejlépe osvědčený prášek v sypačkách proti pocení nohou; neobsahuje žádných téžkých kovů, neúčinkuje louho- vitě na kůži jako na př. kyselina chromová, nýlurž blahodějně a trvale. Návod k upotřebení přiložen. Jen za předem zaslané 2 K 50 h obratem pošty a franko. 12450 Sejdler, lékárník, Tysmienica, Galicya. Prof. Oervella a k tomu nutný azOl inhalační přistroj „Salud vyzkoušený v tu- i cizozemských nemocenských ústa- vech jest ve všech větších lékár. tu- i cizozem. Jen na lé- kař. naříz. k dostání. Prosp. a vysvětl. zdarma a franke zasílá generální zastupitelství pro Rakousko: Stará c. k. polní lékár. ve Vídni, I., Stefansplatz erné hedvábné látky mašky a hladke zboží v bohatém výběrn. Prodej přímo z to- várny soukromníkům dle metrové míry i na roby za půvední tovární ceny. Vzorky fran- ko. Továrna na hedváhné zboží fy. Bratří Schie- lové ve Vidní, VIl, Zollergasse 19, Ljndeng. 33 Kanalsace měst Čistici nádrže pro odpadkové vody Tesntění sklepů proti rpodní vodě Holendry, kádě Naduvníky a dlažby humien Řepní sptary Poduikatelsteí slavcě belonových a továnn výrobků Hrůza Rošenberg, Praha — Videň — Olomotc.
Tysmienica Galicya Oervell Schie Hrůza Rošenberg Rakousko Vídeň Zollergass Praha Videň
37 article
SEZNAM všech památnostíměsta. 11807 PRUVODCE po všech sbírkách. POKYNY ve příčině pobytu, stravování, zábav, styku s úřady, zdravotními iastitucemi, ob- chodem a průmyslem. SEZNAM ULIČ s pěknými úvahami. KRUHOVÝ ROZHLED z rozhledny petřínské. ÚSPORA PENĚZ: Netřeba kupovati Jiných průvodeň po sbírkách mussl- nich a památnostech města. Dostati lze ve všech knihkupeetvích, ve všech hlavních c. k. trafikách a novinářských závodech, jakož iv
Ulič
58 article
losů: Losy z r. 186 celé . . . . . Losy z r. 1864,. poloviny . Budínské losy 4% losy z r. 1854 Rakouské úvěr. losy . . . . .. Vídenské komun losy Rakouské kříž. losy*) . . . . *) Prémiový sování pojištěnc ých přihláškách prosíme, aby Při písem nám mimo pojišťovací obnos zasláno bylo ještě 14 h na kolek a 10 h na poštovné.
Vídenský