Periodikum ALTO Viewer

1

S trana 2.

2

NARODNÍ LISTY-

3

14. února 1309.

4

Cislo 45.

5 article

Srbský následník Jiři. Několik tomu dní, uveřejníli jsme slova kterými srbský následník Jiří odhalil svou dušt hělehradskému zpravodaji „Pester Lloydu“. Dnes vyjímáme z dopisu dopisovatele anglického listu „Pall Mall Gazelte“, co praví o jeho osob- nosti. Obé se naprosto rozchází s tím, co o srb- ském následníku píší vídeňské noviny, a pro- tože vídeňské noviny ani o nás nikdy nenapsaly pravdy, my rádi věříme, že i v příčině srb- ského následníka je pravda jinde. Aogličan Když jsem šel do bytu srbského násled- níka trůnu, věděl jsem, že je nejvíce pomlou- vanou královskou osobností v Bvropě. Již tr léta jsou tomu, co rakousko-uherský tisk dává o něm do oběhu všelijaké povídačky, jaké jen dají se vymysliti, ano i jaké je hanba si vy- mysliti. Musíme arci při tom míti na paměti, že rakousko-uherský tisk nechtěl zneuctiti v očich Evropy jen následníka Jiřiho, nýbrž celé Srb- sko. Kdo tuto tendenci zná, v očích tobo králevič Jiří stává se jen ještě zajímavější osobností. Králevič přijal mne teprve, když jsem slíbil, že nezačnu o politice. A co jsem našel? Mladíka upřímného a poctivého, plného ži- vosti a vázné energie. Je povysoký, athleticky sporý, zdravý, s hlubokýma, vážnýma očima, jež často zablesknou veselostí. Je to slo- vem čistosrdečný mladý muž se všemi char- akternými známkami chrabrosti, jež jsou mu ve- psány ve tvář. Nesmi se zapomenouti, že počá- tečné jeho vzděláni nebylo nejlepší. Že je zlý, že bije své učitele, že se neustále hádá s otcem a utíká do světa za šansonetkami, všeto js ou lži nejsprostšího druhu. Měl jsem příležitost intimně se seznámiti s jeho učiteli a mohu dáti svědectví pravdě.

Jiří Lloyd Mall Gazelte Srb Evropa

7 article

Jaké měl Azef příjmy? Azef měl z kasy rovolucionářů mnohem vyšši příjmy, než ruský ninistr. Byla mu vy- plácena v posledních letech pravidelná gáže, jež obnášela neměně, než 70.000 rublů roč- ně. Azef přiznával, že je to mnoho, ale říkal, že nemůže bráti méně, poněvadž se musí za- bezpečiti na pozdější leta. Co dostával od vlády. resp. od Lopuchina, za své provokace a zrady, bylo v prvé chvíli odhadnuto na 100.000 rublů. Ale nyní ruské listy píši, že vydělá v al ročně stntisíce, t. j. Lopuchin mu vyplá- cel ještě několikráte tolik, ce ústřední revoluční výbor. Když sosnoval podlo usnesení ústřed- ního výboru vojenskou vzpouru ve Sveaborgu a Kronštatě, uchýlil se do zátiší finských lázní Terioki, kde vesele žil s jeďnou ze svých mi- lenek. Mezitím jeho důvěrník telegrafoval Lopu- chinovi z Paříže jménem Azefovým, že je na stopě veliké vojenské vzpoury, která vypukne ve Svonhorgu a Kronšlatě, a potřebuje na zí- skání „cenných dokumentů“ o ní 50.000 rublů. Částku tu mu dal Lopuchin beze všeho zaslat.

Azef Lopuchin Sveaborg Lop Paříž Terioki

8 article

Je pochopitelno; že při tak ohromném kšeftu, jaký provozoval Azef, chtělo se při- živit mneho jiných lidí, což právě v „Kyjev- ských Věstech“ prozrazuje Bakaj, bývalý přítel Azefův, jenž píše:e Hlavními „,spolupracovniky“ Azefovými byli Stanislaw Brzozow ski a Janina Bo- rowska, posluchačka krakovské univer- sity. Janina Borowska, znajíc dobře záležitosti ruských revolucionářů, zajela si do Varšavya nabídla se tamější žandarmerii, že jí bude pro- zruzovati, co ví, za stálý měsíční plat. Nabídnutí jeji bylo přijato a Borowska dostá- vala měsíčně 100 rub., ale po nějakém čase jí tato gáže byla snížena na 75 rublů, protože dodávala příliš málo zpráv. Borowska se vy- jádřila, že dodává jen tolik, co za takový paka tel stojí. „Spolupracovníci“, píše Bakaj, „rekrutují se hlavně z řad inteligence, ale jsou mezi nimi zastoupeny všechny vrstvy společ- nosti. Mezi nimi jsou mládenci i panny, starei i stafeuky. Nacházíme mezi nimi studenty i stu- dentky, dělníky i literáty, lékaře i inženýry. Před vyhlášením konstituce,“ praví Bakaj, „nej větší počet policejních důvěrníků byl z vrstvy dělnické, ale nyní, co je svoboda, jsou nej častěji zrádci a policojními špicly intoligenti. Je-li ruská revoluce již zatčením Lopu- china a odhalením o Azefovi strašně kompro- mitována, vrhá na ni odhalení Bakajovo osvět lení přímo hmnusné. Pravé jméno Azefovo teprve nyní se ví. Neni „Jevgonij Filipovič“, nýbrž Enoch Mašer Fišelovič Azef.

Bakaj Azefův Brzozow Borowska Bakajův Jevgonij Filipovič Enoch Kyjev Lop Mašery Fišelovič Azef Janin Bo

9 article

K návštěvě Eduarda VII. v Berlíně. »Daily Chronicle« píše k návštěvě krále Eduarda, že návštěva přispěje bezpochyby k od- stranění neshod, které jsou mezi Německem Anglil. »Daily Graphie« miní: Jest to pouhým konstatováním jasné skutečnosti, praví-li se, že návštěva krále Eduarda přibližila těsně navzá- jem oba národy a že se protivy zmenšily a příkrosti zmírnily. »Daily Telegraph« praví: Král dal k navázání anglieko-německého přátelství mocný popud. Návštěva vyvolala dobrou vůli, kterou bude diplomatický styk obou zemí velice podstatně ulehčen. »Lokalanzeiger« píše: Máme za to, že můžeme říci, že zde i v Anglii nutno býti spo- kojenu s výsledkem. Tisk velkobritský uznal té- měř s jednomyslnou radosti vážnými a umírně- nými slovy cenu královské návštěvy v německém říšském hlavním městě. Co bylo řečeno v cí- sařském zámku a co řekl tak spontanně král na radnici, mělo netoliko ráz poclivě miněné srdeč- nosti, nýbrž bylo daleko vší přemrštěnosti. To právě bylo obezřelé a působílo to tak, že ani na okamžik nebyli jsme ponecháni v domněnce, že dohoda jest něco nedosažitelného. Platí to rovněž o rozmluvě říšského kancléře Bülowa se státním tajemníkem sirem Hardingem.

Eduard VII Eduard Bülow Harding Berlín Německo Anglie Daily Graphia

10 article

K finanční reformě němeské. Zprávy listů, že o finanční reformě došlo ke kompromisu v tom směru, že by se upustilo od daní z pozůstalosti, z elektřiny a insertů, na druhé straně že by však byly tabák a pivo silněji zatíženy a pro lih že by se našla vhodná forma monopolu, jsou dle sdělení ze směrodat- ných kruhů berlínských naprosto bezpodstatny. Třídy konsumní také sotva by klidně přijaly. aby byly spotřeby jich zdaněny ještě víc proto. aby byl hájen majetek konservativních boháčů. Telegram berlínského purkmistra Vrchní starosta berlínský Kirschner zasla londýnskému lordmayorovi tento telegram »V okamžiku, kdy jsme krále anglického uvital na naší radnici, zasílám Vám vroucí díky za telegram a srdečné pozdravy, pamětliv jsa přá- telského uvitání, jehož se německému císaři dostalo minulého roku ve Vídni, i přátelských svazků mezi oběma národy. Jsem prodehnut živým přáním, aby návštéva krále Eduarda v Berlině podporovala a zároveň upevnila dobrý poměr mezi německým a anglickým národem. Zbožné přání, jichž slyšeli jsme v posledním roce z Němec dost a dost — bez splnění.

Kirschner Eduard Němec Vídeň Berlín

11 article

Z pruského sněmu Poslanscká sněmovna schválila osnovu zá kona o platech evangelických dnehovních a zá- roveň dodatečný návrh poslance Wintorera (kons), aby fond pro vdovy a sirotky po farářich by trvale zvýšen o 500.000 marek. Anglický soud o rakouském loďsivu. Anglický námořní orgán »The Fleet Annual« uveřejmil zdreující kritiku o rakou ském lodstvu. Píše mimo jiné: »Je nulno poznamenati, že až do postavení lodi »Arcivévoda František Ferdinand« Rakousko nemělo ani jednu loď, jež by zasluhovala jména vá- lečného korábu. Tři další lodi typu »Arci vévoda František Ferdinand«, zbudované r. 1908, mají zatižení pouze 10.500 tun a pouze 24centi- metrová děla, tak že jsou pro prakti ckou potřebu neužitečny. Bitevní lodi »Arcivévoda František Ferdiand«, »Zrinyi« a »Radetzky« mají býti v r. 1911 použity ke službě, ale práce jsou zdržovány stále panujíeí prudkou borou. Teprve po dokončení čty? nových lodí o 20.000 tunách bude Rakousko ovláda Adrii a bude též na moři čeliti Italií.

Wintorer František Ferdinand Ferdiand Adrie Rakousko Poslanscká sněmovna

12 article

První volební schůze v Messině. Včera konána ve zničené Messině první vo- lební schůze za účasti však jen 700 zachráně- ných. Oba poslanci Messiny usmrceni byli za zemětřesení. Kandidují tudíž předseda obchodní komory Pulejo a redaktor Ciraola. Sociální de- mokraté ohlásili protikandidatury. V Milazzu, jehož poslanec Fulci byl zemětřesením rovněž usmrcen, kandiduje ministr spravedinosti Or- lando. Slav obležení v Teheranu. Bazary v Teheranu jsou zavřeny. Vojenské hlídky procházejí městem. Byl vyhláše zostřený stav obleženl. Indické politické atentály a spiknutí. K usmrcení státního zástupce Asuloka Bisvy sdělují se tyto podrobnosti: Útočník Hindu Čaren Čunder Bose přibyl za tím účelem schválně do Kalkuty. Přepadl Asuloka pobliž soudní budovy z podnětu jiných prý ještě spiklenců. Státní zá- stupce zvedl ruku, aby se úločníku ubránil, ale kule prorazila mu ji. Potom jal se státní zá- stupce prchati do soudní budovy, ale druhá kule trefila jej do zad. Když se obrátil, třel kule zasáhla ho do žeber. Zemřel, an byl nesen do nemocnice. Zavraždění jeho jest tím nepo- chopitelnějším, jelikož sympatisoval veřejně s po- žadavky — Indů. Neběží o dílo cizích egentů provokatérů, kteří smír Angličanů s Indy chtějí zmařiti? Nedávno proveden atentát na justičního úřadníka Humea, ale bez výsledku. V Allaha- badu zatčeno celkem již 10 studentů pro spik nutí. Ze známého kruhu odbojné »aliporské čety« nemá vláda sotva už jen jediného v rukou.

Fulk Asulok Angličan Indy Hume Messina Or Teheran Kalkuta

13 article K nové soutěži na přestavbu staroměstské radnice.

K nové soutěži na přestavbu staroměstské radnice. Klub „Za Slarou Prahu“ ve vědomí významu zamýšleně přestavby staroměstské radnice věnovaí této žádosti řadu porad v domácí rudě a uspořádal i debatní večer o tomto předmělě; výsledky, ke kte- rým došel, předkládá veřejnosti těmito body: 1. Dle programu „musí býti zachovány ze sla- rých částí radnice slaroměstské části budovy na jižní straně od východního nároží (věže) až po nynější velkou zasedací siň sboru obec, starších s věžía kapli“. Klub „zachováním“ rozumní zachování jejich nynějšího stavu a tedy beze všeho doplňovánía měnění jakýmikoli přídatky, naopak: význam a cena těchto „zacbovávaných“ starých čáslí musí býti no- vými částmi vědomě respektována a vyzdvižena. 2. Pro část radničního bloku od domu „U mi- nuty“ na Malé náměstí určuje program, že „má býti vzat zřetel k Malému náměstí, aby povaha a tvar jeho jako náměstí nebyl podstatně změněn.

Malý náměstí Slara Praha

14 article

Toto pořadí domů od „Minuty“ až k Linhart- skému náměstí může tedy býti dle programu nahra- ženo novostavbou. Klub zasazoval se o zachování těchlo domů, protože jsou zachovanou souvislou stranou, důležitou pro charakter náměstí. Proteže dále jejich slavební stav není zjištěn, není vylou- čeno, že objevením sgrafit, fresek, stropů nebo ji- ných delailů bude jejich zachování i těmito důvedy podepíráno. Zejména pak při domech č. 3 a 4 „Mi- nuta a bývalý Štorchův dům) zdůrazňoval, že maji zvláštní cenu — i když ně jaka slohové pamálky ale pro jejch význačnou archnektonickou funkci kterou s celou částí Slaroměstského náměstí (před jižní frontou rdnice) úzce souvisí. Ceněny s tohoto hlediska jsou přímo památkou slaré výstavby měsla a měly by ustovti moderní náhradě jen lenkráte, kdyby disposiční organism celku radnice to nevyhnu- telně vyžadoval. Pro případ, že by došlo ke zbourán všech těchto domů, nechť nová část na jejicn místě je slohově i v disposici s celkem radníce úpině jed- notna a nechť vyloučeno je okopírování těchto starýcn průčell. Klub očekává právě od architektů, moderně a pokrokově smýšlejících respekt k těmlo starým objektům a bude se těšit, objeví-li se i řešení zacho- vání těchto domů, nevylnčující volnost konkursu dává k tomu úplně možnosti.

Linhart Štorchův ský náměstí Slaroměstský náměstí

15 article

3. V severní části fronty proti kostelu sv. Mi kuláše programem rovněž stavební čáry nejseu sta- noveny a žádá se jimi výslovně „ohled na průčel kostela sv. Mikuláše“, Klub představuje si, že sou- těžící architekti ve smyslu volnosti i příměho poža- davku programu vezmou zretel v prvé řadě na kan- cepci Dienzenholferovu, která opírala se o slisntěnou a tehdy nezměnitelnou situaci okolí a pokusí se pře koslelem o řešení, které by architektonicky odpoví dalo klidnému pohledu na průčeli z patřičné vzdále- nosti a predevším z osy průčelí; a naopak, že se po zusí, aby daeké a nepnznivé pohledy z náměst Staroměsiského a z Platněřské ulice byly znemeá- něny. 4. V severozápadním koutě náměslí, při úsl asanační třídy rovněž „nejsou slavební čáry pro- gramem dány“. Tím jest umožněno architektům, aly chyby proti někdejší uzavřenosti náměstí sbořením domu Křenova zde učiněné byly dle možnosti na prospěch náměstí a jeho prostorového dojmu kori- govány. 5. Program nelrvá na zachování novější části východního průčelí radnice a jest zde archnitektům „ponecbána volnost“. Slanoviskem klubu jest, že ne- ní pro zachování této části závažných, historických a estetických důvodů. Musí býti však brán zletel na to, že tato nová monmmentální budova má býti postavena do Staroměstského náměstí, vytvefeného slarobylými domy daných výšek a architektonickými památkami i velké ceny i význačného, náměstí ovlá- dajícího poslavení.

svatý . Mikuláš Dienzenholferův Křenův Platněřský ulice staroměstský náměstí

16 article

6. Po stránce slobově určuje prograni soutěže. že budova má býti „ve slohu monumentálním, vý- znamu města Prahy odpovídajícím, s účelným vyře- šením půdorysným, trvalé ceny umělecké“. Klub ná za to, že názor o nemožnosti opakování historických slohů na moderní budově bude u architektů všeobec- ným a že budova, representujicí hlavní město a sta- věná na počátku XX. stolelí, musí míti charakter a sloh jedině své doby Z vytčených bodů jesí zairno, jak složilým kem- plexem i o sobě těžkých otázek otázka přestavby radnice jest. Jestliže má býti od soutěže positivní vý- sledek očekáván, jest nulno, aby nejen zůčastnící se svými pracemi shromážčili co nejcennější a co nej- intersivněji zpracovaný materiál svých myšlenek, ale aby i porola, zaujímající zde pro další osud pře- stavby radnice zodpovědné postavení soudců, konala svou povinnosí a svým věcným a delaimím posou- zením — nikoliv pouhým odsouzením! — projektů podala jasně zásady svého slanoviska. Protože vypsání programu po technické stránc (v pomůckách, daných soutěžícím k disposíci) jeví ně- které nedoslalky, požádala měslskou radu demác rada Klubu „Za Starou Prahu“ za doplnění po- můcek

Praha

17 article Denní zprávy.

Denní zprávy. — »Češlí« úřadníci Pražské železářské společnosti. (Pův. zpráva.) »Prager Tagblatt« uveřejnil seznam »českých« úřadníků, zaměst naných v závodech Pražské železářské společ- nosti na Kladně. Jsou prý to pp.: Němeček Rossipal, Bencš a Kleinberg, vrchní inženýři, Kadainka, Karlík ml., Rosenkranz, Šmnejkal (piše se obyčejně »Smekal«), Karpíinger, inže- nýři, pak vrchní inženýři, kteři odešli během posledního roku jednak na odpočinek nebo ze- mřeli: Karlik st., Horlivý, Linhart a inž. Brunn- hofer. Tímto seznamem má býti dokázáno, jak nespravedlivě byla Pražská železářská společnost obviňovana z germanisačních snah. Nezasvěce- ného by tyto údaje muhly přesvědčiti, když ale přihlědneme k jádru, vidime, že věci mají se zcela jinak. Jest sice pravda, že jmenovaní úřadnici jsou rodem Češi a slouží u Pr. žel. spol. v uvedených hodnostech, avšak témět všichní — až na malé výjimky (pan Smekal pan Karlík ml.) — jsou ve službách společnost ještě z dob, kdy v čele správy stál centrální ředitel Bäumler, předchůdee Wittgensteinův, který, ač Němec, byl v otázkách národnostních umírněný s přijímal úřadníky dle schopností kvalifikace, bez ohledu na jich národnost. O té doby se však poměry velice změnily. Svrchu uvedení úřadníci ponecháni sice na svých mí- stech, avšak v příčině přibírání nových úřad- níků, jichž počet jest nepoměrně větší, vydána parola: »Nur Boamten deutscher Zange.« Děl- nietvo jest ovšem větším dílem české, kde by uiké v ryze českém kraji německých pracovníko vzali! Nieméně v poslední době přiveden z Te plic značný počet německých dělníků, pro něž zřízeny ihned výstavné domký, kdežto čeští děl- nici bydlí větším dilem mimo závodní kolonie anebo v domkách mnohem primitivnějších.

Bencš Kleinberg Rosenkranz Šmnejkal Smekal Karlik Linhart Ing Brunn Čech Bäumler Wittgensteinův Němec Boamten Zange Kladno Nura pražský železářský společ Karpíinger Prager Tagblatt Němeček Rossipal

18 article

Všechna výhodnější místa v železárnách jsou obsazena Němci a v každém směru dává s přednost německému uchazečí před českým. A nyní přihlédněme, jak působí. Pr. žel. spol. na uvědoméni svrehu uvedených »českých« lidí. Mnohý ze jmenovaných nebyl asi valně potěšen, když veřejně ho prohlásíli za Čecha! Jsou to vesměs lidé národnostné velice vlažní, aneb vůbec v německém táboře působící. Směle mů- žeme tvrdi, že kdo vstoupí do služeb télo spo- lečnosti, jest pro nás jako Čech ztracen. Pan Němeček znám jest na Kladně jako pochop Kestrankův, pan Horlivý rozčileně se ohražovai proti návrhu městské rady kladenské na podání protestu proti odboji chebských soudeů, ač byl již na odstupu z aklivní služby. Pan Bartunek a Rossipal jsou Čechy dle jména, rodiny obou jsou německé. Pan Karlík senior vychoval ze čtyř svých synů Němce, aby jim zabezpečil bu- doucnost u německých závodů. Divíme se, že pan Karlik ml. jest také uveden mezi Čschy. Též pan Beneš a Klemberg vychovávají své děti podobně. Kladenská úřadnická společnost schází se v tak zvaném Werkshotelu, kde slyšeti jest mimo panující němčinu tu i tam různé jiné ja- zyky, jen česky se tu mluviti nesmí. Z toho všeho jest viděti, že nebylo lží, co bylo dosud o germanisačních snahách Pr. žel. spol. tvrzeno. Vzdor množství českých dělníků a několika »če- ských« úřadníků, které má ve svých službách, zůstává tato společnost nebezpečným německým ostrovem uprostřed ryze českého kraje, ze kte- rého těží své miliony, za vděk pak vystupuje nepřátelsky proti okolním českým obcím, nutí, aby přistěhovalým z Teplic rodinám stavěly se německé školy, a staví, jak se stalo při posled- ních říšských volbách, v ryze českém kraji, svého vlastního, německého, sčítacího kandidáta.

Němec Čecho Němeček Bartunek Rossipal Karlík Beneš Klemberg Kladno Čechy Werkshotel Teplice

19 article

Snaží-li se nyní vzbuditi zdání národnostní sná- šelivosti, činí tak jen proto, že poslední neú spěch při rourové dodávce je poučil, že přece jen nutno s českou veřejností počitati. TTěmito něko- lika pochybně českými úřadníky, k nimž řadí se také ředitel pan Hořovský (píše se Ho- rovský bez háčku), sypou neinformovaným písek do oči, zatím však postup germani- sační, zahájený centrálním ředitelem Wittgen- steinem, pokračuje za vlády Kestrankovy dále, čeští úřadníci ponenáhlu vymizí úplně ze řad úřadnických, jsouce nahražováni Němci neb ci- zinci vůbec. Mimo to nutno podotknouti, že jmenovaní češti úřadníci většinou zaměstnáni jsou při dolech Maxově, Mayrau a při dole li- bušínském, v železárnách nenajdeme snad je di- ného Čecha mezí techniekým úřadnictvem, ač počet úřadníků v železárnách jest ohromný proti počtu úřadníků při horách. Také lékaři, zaměst- naní v závodní nemocnici, jsou všichni Němci,

Hořovský Němec Čecho Maxov Mayrau

20 article

humanní snaha Pr. ž. spol. jde tak daleko, že založila pro deery svých českých dělníků školu na šití prádla a šatů, tak zvanou »Nähschule« s vyučovací řečí německou. Převzetí německého dělnictva a úřadnietva z rozpuštěných teplických závodů a Hermanovy huti prohlašuje společnost v »Pr. Tagblattu« za akt humánnosti. Má sice do jisté míry pravdu, ale tážeme se: byla by společnost jednala stejně humánně, kdyby tolo dělnictvo a úřadnictvo bylo české a kdyby je měla převésti z českého území do něme- ckého. Dovolujeme si o tom pochybovati! Ale- spoň by jim as sotva byla pak ponechána ta- ková národnostní volnost, jako oněm do Kladna přistěhovalým, pro néž činéna ihned opatření, aby jen v národnostním ohledu neutrpéli nej- menší újmy. Ostatně rozpuštění závodů svrchu jmenovaných mělo mezi jinými, snad obchod- ními motivy též účel posílení německé posice Pražské železářské společnosti na Kladně.

Hermanův Kladno

21 article

— Akční výbor národní strany svobodo- myslné zasedal dne 13. února za předsednietví dr. V. Škardy. Politický referát podali dr. Kra- mář a dr. V. Škarda. Akční výbor jednomyslně postavil se na stanovisko úplné nedůvěry vůči kabinetu bar. Bienertha, jakožto kabinetu Če- chům a Slovanům vůbec nepřátelskému a jako kabinotu zpátečnickému. Kroky dram V. Škardy a postup českých přísedieích v posledním zase- dání zemského výboru jednomyslně sehváleny. Vysloveny byly stesky, že v živnostenské říšské radě nedostalo se českému živlu náležitého oprávněného zastoupení a uloženo přislušným činitelům ve směru tom učiniti kroky. Resignaee dra. Černohorského na říšský mandát byla vzata na vědomí. Projednány četně záležitosti orga- nisační. — Národní rada česká o Denisově díle »Konec samostatnosti české« v Matici Lidu. Pod čís. jedn. 856 došel v těchto dnech na- kladatelství F. Simáčka v Praze od Národní rady české tento přípis: V králov- ské Praze, dne 3. února 1909. P. T. naklada- telství F. Š máčka v Praze. Velevážený panel Vlidné sdělení Vaše, že přikročujete k vydání veledíla Denisova »Konec samostatnosti české« v autorisovaném překladu a zpracování prof. dra. Vančury v novém levném lidovém vydání v »Matici Lidu«, vzala Národní rada česká na vědomí s nejživější účastí a upřímným povděkem. Jestiť skvělá tato kniha prof. Arnošta Denisa jedním z nejvíce povznášejících dokladů, že ušlechtilé ideální snahy českého národa vůbee, naše pak slavná minulost i těžká ulrpení zvlaště, zaujaly plně také srdce a mysli v pravdě vy- nikajíeích a šlechetných synů národů jiných.

doktor V Škarda Bienerth Denisův F Simáček F Š Vančura profesor Arnošt Denisa Praha akční výbor národní strana svoboda Slovan ský Praga

22 article

Ano, při nedávných šedesátých narozeninách prof. Denisa uvědomil si poznovu náš národ, že slavného historiografa svého, který francouzskými svými spisy i z university pařížské ukázal ce- lému kulturnímu světu velkou naši minulost, považujeme takřka za syna národa českéhoa to z nejlepších a nejzasloužilejších. Vzhledem k tomu doufáme, že záslužná snaha Vaše, uči- niti především toto nesmrtelné dilo Denisovo přístupným nejširším vrstvám českého lidu, setká se u veškerých kulturních korporací i uvě- domělých jednotlivců českých s největšími sym- patiemi, jak dobrá tato věc sama plnou měrou zasluhuje. Trváme pak s projevem dokonalé úcty Národní rada česká. Dr. Vrati- slav Černý, předseda zahraničního odboru. Dr. Jan Podlipný, zpravodaj pro věci francouzské. — z Vlašimi. Městská rada ve Vlašimi projevuje naprostý souhlas s vystoupením če- ských lidových přísedících v poslední schůzi zemského výboru proti vládním osnovám jazy- kovým a o krajském zřízení a zvlášté s jeduá- ním přísedícího dra. V. Škardy. J. Němeček, starosta. — Kluby občanské. Staroměstský občanský klub v Praze koná členskou schůzi ve čtvrtek dne 18. února 1909 o 8. hod. večerní v re- staurantu pana Sochůrka v »Kopmance«. Na pořadu jest rozhovor o vládní předloza jazykové a krajského zřízení v král. českém, jež zabájí pan posl, dr. Podlipný. Uvedení hosté jsou — Američtí Čechové, kteMí v nové sv vlasti za oceánem s nejvřelejší láskou vlaste- neckou sledují veškoré udalosti v zemích ko- runy české, zaslali v minulých dnech Národ- ní radě české významné projevy sympatii v těžkém boji ma obranu české věci v půldruha- tisicileté, staré naší vlasti ve smyslu usnesen valné schůze česko merické v Omaze Nebr. 27. prosince 1908, v jejímž předsednictvu za

profesor Denisa Denisův doktor Vrat Černá Podlipná V Škarda J Němeček Sochůrek Čecho Vlašim Praha Omaha Nebr staroměstský občanský klub

23 article

Smrť básníka lásky. (Catulle Mendě s.) Viděl jsem ho ještě před třemi měsíci velkého básníka francouzského, obklopeného nadšením mládeže, ozářeného slávou a popula- ritou, kráčejícího životem jako stálým triumfem a plesem, a nebylo pozorovati stáří ani únavu na jeho výrazné tváři, obklopené dlouhým vla sem a vlnivým plnovousem, na té oduševněné tváři umělce i vášnivého milence krásy a ra- dostí života. Nikdo nepsal vzletnější bymny na krásu žen, nikdo nedovedl tak rozkošně liči rozkoš a melaneholii lásky, tak výmluvně uměl velebit ohnivost francouzské révy a tak neodo- latelně vypravoval své lehké, dobrodružné po- vídky o milování . .. A tento zářivý život básníka, plný slunce. lásky, hudby a plesu, podubající se roztomilé feerii a galantní slavnosti, byl náhle zakončen tragickou brutálností v děsném, záhadném šeru tunelu, kde byla nalezena rozchvacená, zola- vená mrivola Menděsova, přes niž jely dva vlaky.

Catullus Menda s

24 article

Smrť Menděsova způsobila v celé Franei všeobecný zármutek. Byl jedním z nejoblibeněj- ších mužů své vlasti, Inteligentní elita obdivo- vala jeho vzáené umění básnieké, jeho ryzí veru a barvilý styl, jeho překypující, milou fantasii, lid pak miloval rozkošného, veselého a bujného povídkáře, jenž půvabně, s poesií a humorem vypravoval kratochvilné a pikantní přihody mi- lostně. V Paříži nebylo známější osobnosti nad něj. Nescházel při žádné premiéře — ostatně byl znamenitým kritikem divadelním v »Jour- nalu« — byl od svých 18 let činně a vše- stranně zúčastněn v literárním životě. Byl nejen slavný svými pracemi, svými básněmi, romány a dramaty, jež uverejňoval s úzasnou plodností, ale též pověstným svými ráznými událostmi ži- votními, svými avanturami a souboji. Byl t muž velkého stylu v každém ohledu jako spi- sovatel i jako člověk, Jeho produktivnost a činnost byly obdivu- hodny. Vydal řadu knih básnických, mezi nimiž jsou opravdové skvosty novoromantické a parna- sistické poesie jako: »Pantiléta«, »Serenády« »Mrzuté večerv«, »Ilespérus«. Jeho verš, skvělý

Paříž

25 article

jako Hugův, melodický jako Vigeyův a okrídiený jako Banillův, opěvoval blouznivé fantasie, vá- šnivé opojení lásky, kouzlo ženy a především byl ohnivým, oslňujícím holdem krásy. Básník Menděs ve svém lyrickém opojení, ve svých hymnických extasích byl šťastným milencem krásy, krása byla jeho náboženstvím a jeho mo- rálkou, jeho moudrostí a jeho šílenstvím, krása byla vůbec celým jeho životem. Jako osmnácti- letý hoch přišel do Paříže a rázem upozorni na svůj talent a seskupil kolem sebe mladé poety, kteří tvořili pak výkvět francouzské mo- derní poesie. Vydával »Revue Fantaisisté«,u Lemerra proslulý sborník básní »Parnasse con- temporain« a s ním vykročila do života k slávě vzácná družina básníků: Leon Cladel, Albert Mérat, Alphons Daudet, Francois Coppáe, Sully Prudhomme, Villers de P'Isle-Adam, Armand Sil- vestre, Dieux, Héredia a j. Jeho revue »Répu- blique des Lettres« byla mezným orgánem pravého umění, neodvislá a smělá, nesloužící jen úzkým zájmům a reklamě nějaké kliky. Menděs dokázal svou povznešenost a volnost uměleckou, když ve svém čas pise poskyti útulek mezi básníky proskribovanému Zolovi, od jehož naturalistických románů odvracely se tehdy žurnály s ošklivostí. Menděs měl vždy krásné pochopení pro nové umění, pro mlade talenty. Dovedl pochopiti nejkrajnější směry mo- dernistické a vítal sympaticky rafinovanou nuancovanou poesii symbolistů v době, kdy starší generace je zahrnovala posměchem. Msndě byl též náruživým zastancem Richarda Wagnera a bojoval pro jeho hudbu a pro jeho převratné theorie umělecké v době, kdy to bylo ve Francii ještě nejen nepochopitelnou výstředností, ale i vlastaneckou proradou.

Hugův Menděs Fantaisista Cladel Albert Mérat Daudet Francois Coppá Sulla Prudhomme Adam Armand Héredium Zola Wagner Paříž Francie Villers jít P ' Isla Lettre

26 article

Menděs napsal asi 20 svazků povídek románů. Jeho romány jsou divoce fantastické bourlivě dramatické, líčl krkolomná dobrodruž- ství barvami nejohnivějšími. Básníkovi často uniká skutečnost pod nohama a ocitá se ve světě svých romantických snů a pathetických blouznění. Ale přes to zůstanou některé jeho romány, jako »Johar«, »Roi Vierge« (»Král panic«, historie nešťastného bavorského krále estely Ludvika II), »První milenka« vždy cen- nými okrasami franeouzské literatury. Čstné jsou jeho sbírky povidek, poetických črt, frivol ních zkazek, barvitých canserií, v nichž se jev celá motýli lehkost a třpytnost jeho graciosního temperamentu, Velmi vážné bylo též jeho dílo kritick Byl vždy výmluvným vykladačem a advokátem nových tendencí, vždy razil ochotně cestu mla- dým školám Obsáhlým a důkladným dílem bi- storicko-kritickým je jeho studie o »Básnickém rozvoji francouzském od r. 1867 do r. 1900e kterou vydal na objednávku vlády, jež je zna menitá, ač autor nikde nezapřel své přílis osobn stanovisko vůči některým básníkům. Menděs dosáhl též několik velkých úspěcho na jevišti. Ale byly to spíše úspéchy básníka který okouzlii obecenstvo nádherou svých veršů nežli úspěchy dramatika. Krásnou básní drama- tickou je jeho »Medée«, v níž jakoby procit jas a vznešenost krásy hellenské. Mystická poesie »Svaté Terezie« byla úchvatné tlumočena Saron Bernhardtovou. Duchaplná a plná vervy je jeho tragi-paroda »Žena Tobarinová«, jež, jak známo- nadehla Leoneavalla k jeho »Komediantům« Další významnější dramatická díla Menděsova jsou »Scurron«, »Glatigny«, »Nepřátelské matky« a »Královna Flammetta«, známá u nás z opery Lérouxovy. Napsal též řadu operních libret.

Johar Ludvik Medée Svatá Saron Bernhardtová Lérouxův Královský Roi Vierge královna Flammetta

27 article

Od roku 1863, kdy vyšel jeho první sva- zek básní »Philomela«, až do nedávných dnů. kdy dokončoval drama pro Rějanovou »Walew ska«, jaký to bohatý, plodný, iatensivní život- Menděs naplnil jej celý všestrannou, nesmírnou prací. Sloužil literatuře a umění v nejrůznějších formách, jsa básník, dramatik, romanciér, kritil i žurnalista. Byl zbožným vyznavačem Victora Huga za noci slavné apotheosy romantického genin bdél u rakve jeho se Sully-Prudhommem, Hére diou, Lecontem de Lislem, Coppéem, Banvil lem, kteří již jsou všichni mrtví. Ale svým uměním byl Menděs bližší ciselérovi verše Gau- tierovi, hlubokému a vášnivému Baudelairovi smavému a zpěvnému Banvillovi. Menděs navštívil též Prahu, kde měl kon ferenci o poesii francouzské. Za podzimní ná- vštěvy pražské delegace v Paříži zúčastnil se též hostiny v hotelu »Cantinental«. Byl veselý a živý. Jedl a popíjel s mladistvou chutí. Mlu vil o svých plánech, jakoby měl před sebou cel desitiletí. Bylo ellit, s jakou energií užíváa uplatňuje svůj život, jemuž dal tolik krásných děl a od něhož přijal tolik radosti, krásy a slávy Tím hroznějším je pak náhlé shasnuti takového skvělého a sťastného života.

Rějanová Walew Hug Sulla Lecont Lisl Coppé Banvit Baudelaire Banvilleův Gao Praha Paříž Hére dia

28 article Různé zprávy.

Různé zprávy. = Dědic vávody Weslminsterského zemfel. Z Londýna, 13. února. (K. k.) Syní a dědie věvody Weshninsterského, čtyřletý hr. Edmund Grosvenor zemřel dnes zápalem slepého slřeva. = Dřlnici přejeři vlakem. Z Petrohradu 1í. února. (P. t. a.) Dnes ráno byla na trati Petro- hrad—Gatčina nedaleko této slanice vlakem přajeta skupira dělníků, opravujících koleje, 5 dělníků bylo usnrceno a několik těžce runěno. = Němečtí námořníci zatčeni v Marseillu. Z Pa- říže, 13. února. Policie v Marseillu zatkla včera šest německých námořníků z parniku „Noumunster“. Vši- chni byli opilí a jeden z nich útočil nožem na strážníka, jenž vytáhl revolver a útočníka těžce zranil. = Ztroskotané parníky. Z Brestu, 13. února (K. k.) Anglický parník, který se včera ztroskotal, jmonuje se „Forecastle“ a je z New-Castle. Vezi z Bilbaa do Roterodamu rudu. Posádka jeho čítala 26 asob, z nichž 9 přibylo sem s 10 cestujícími. Z Wellingtonu, 13. února. (K. k.) Parník „Pen- guin“, stroskotavší se u Therawhiti, narazil v 10 hodin večer za vichřice na dráze Cookově na skálu Na lodi bylo asi 100 osob, mužstva a cestujících. kteří se snažili zachrániti se na člunech a vorech 26 osobám podařilo se dosící země, ostatní patrně ulonuly.

Edmund Grosvenor Veh Pen Cookův Dědice Londýn Petrohrad Marseille Brest NewCastle Bilbao Wellington Petrahrad Gatčino

29 article

= Bouře a krupobití v Calabrii. Z Říma, 13 února. V noci na pátek zuřila v Regiu di Calabria prudká bouře a krupobití. V pátek ráno byl pocítěn opětně otřes země. = Nové dílo Tolstého skonfiskováno. Z Pe- trohradu, 13. února. Nejnovější dílo L. N. Tol- slého, jež vyšlo v Moskvě s názvem „Kde jest vý- chodisko?“ bylo skonfiskováno. Tolstoj v něm tvrdí že selský stav v Rusku stále chudne a reakce je opět na postupu, docházi pak k závěru, že tento stav věcí musí vésti k nevým katastrofám. = Nová torpeda. Z Paříže, 13. února. „Ma- tin“ sděluje, že se včera konaly v loděnici creuzotské pokusy s torpadem, sestrojeným dle plánu inženýra Gabela. Torpedo řídí se elektřinou, přenášenou do dálky bez drátu a olektřinou se také způsobuje vý- buch. Může pojmouti 300—900 kz výbušných lálek. = Omylem zastřelil člověka. Z Gmundenu 13. února. Myslivec vévody Cumberlandského Schön- bracher zastřelil selského synka Steinmaurera, kter ho pokladal za zvět. Stejnmaurer hvi lhned mrtev.

Bouře Tolstý L N Tolstoj Gabel Cumberlandský Schön Calabrie Řím regium di Calabria Moskva Rusko Paříž Ma Gmunden