ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 1 ddeb2e80-661b-11dc-874a-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 1
Chunky — 24 celkem · entity: place 35, work 2, person 25, org 9
1 masthead
Ročník XXXxl
2 masthead
V Praze, v neděli dne 22. záři 1901.
Praha
3 masthead
Číslo 262.
4 article
Na rnuní a odpol. listy o přilohami („ Nauěný Obzor“ ve středu a Literárni Hlidka- v pátek) předplácí ser Praze v administraci 2 K — h na měsje . . . . . . 6 K —h Ba čtvrt leta . . . . . s dvojí donkškou n nisle . . . . . 7 k 50n ve nilslkšcht 9 K 80 na něsle . . . . .- Poštous na měsít . . . .. na čtvrů lieja s drají záillkon na mětí n řiorti tate
Praha Literárni Hlidek
5 article Dnešní čisle pra Prahu je o 20 stranácl.
Dnešní čisle pra Prahu je o 20 stranácl. Svorně v boj za naši věc! Jak mile a radostně jsou němečtí naš nepřátelé dojati — chytrým kompromissem »našich« historických šlechticův s aristokraci ústaváckou, — kompromissem, nad jehož ne- pochopitelnou politickou ubohostí zůstáv všem myslícím lidem rozum stát, tak ne- mile a mrzutě překvapila výpočty vrahův našich náhlá diverse v branném táboře našem: rychle to sjednaný volební kom- promiss mezi stranou naší a stranou staro- českou za účelem pospolité svorné obrany věci našeho národa proti velikému nebezpečí, jaké jí té doby patrně hrozí z nezkáraného vlastizrádného rozmachu německých chauvinistův a násilníkův, kteří zde rozdmychali žáry velkoněmecké myšlénky a hnutí zfanatisovaných výstředníků všeně- meckých proti bytí našeho národa, aniž by vláda Körbrova jevila odvahy, vůle a síly, nebezpečnému tomu příboji postaviti hráze rozhodnou a ráznou politikou sebevědomé, z dvou třetin neněmecké souverenní velmoci evropské. Na místě toho zříme ve Vídni jen krátkozraké shovívání a povolování furiosní té posupnosti velkoněmecké, jen politiku sla bosti a bázně, lavírující ze dne na den. v podstatě však stále jen couvající a vyho- vující touhám a plánům německo národním. Politka ta hledí z Němců zdejších vy háněti ďábla prusofilství schönererovského a wolfovského pouze tím, že obětuje a vrhá lačné sani německé panstvíchtivosti kus za kusem z našeho práva a z našeho majetku, od vnitřní úřadní češtiny a rovnoprávnosti našeho jazyka až po jednotnou organisaci vlasti naší, že ji hledí nasytit koncessí za koncessí, tu zřízením německých biskupstv a diécesí v severních Čechách, tu zas při- nucením šlechty konservativní k oběti 21 mandátů šlechtě fürstenbergské atd. atd.
Němec Praha Vídeň Čechy
6 article
Neznamená a nechápe, že vyhán tu »jen čerta dáblem,« jak naše pří- slovi trefně praví: že nesesiluje tím naprosto posici umírněných Němců (kterých v zemích našich pohříchu dnes již vůbec není) ale naopak právě jen sebe- vědomí, troufalost a zpupnost radikál- ních, nenasytných prusofilů tak, že už kandidují Schönerera pro hodnost prvního místopředsed v parlamentě vIdenském ato právem: poněvadž skutečným vládcema pánem Němců v parlamentě tom nikdo jiny dnesenení než sám Schönerer. Zcela v duchu této zaslepené a mali- cherné politiky vídeňské přeje sobě vládní tisk, aby v nastávajícím volebním boji českém byla rozdrobena a zničena op- posice národa českého zápasy třídními a stavovskými, aby poku možno lid český dal se otrávit tím heslem agrárníků, že prý »zájmy jednotlivých tříd nelze podřídit programům stran politických«, alebrž naopak dlužno pracovat ku potření a rozmetení všech politických stran a programů a nahra- žení jich stranami, hesly a programy stavov- skými. Této vládní spekulaci na vítězství agrár- níkův zkazili jsme patrně naší dohodouse stranou staročeskou mrzutě počty a humor. začež hledí se vládní »Fremdenblatt« ode- mstíti šeredně tím, že hledí stranu naši de- nuncovati a očerňovati před veřejností če- skou, jako by nebyla tě oběti a toho kroku sebezapření podnikla ani tak k vůli hrozí címu nebezpečenství se strany velkoněmecké jako prý spíše k vůli tomu, aby radikál ním živlům ve vlastním táboř lépe čeliti mohla. « — Nuže, má-li lež vůbec krátké nohy byly na stěstí nohy této ořfici o sn perfidní lži zpřeráženy na ru- čest, tu minutu — včerejším vo lebním kompromissem strany naší se státoprávní stranou ra dikální!
Němec
7 article
Ano, to je ta nejlepší, nejstručnější a nejpádnější odpověď, jakou mobla strana naše dáti panu Körbrovi na obmyslný a ošemetný výklad jeho offieiosův o čtvrteční vlastenecké dohodě naší volební se stranou staročeskou. Jsme žádostivi, co řekne tomu a jak se bude točit a kroutit vládní »Fremden- blatt« na zejtří, až bude mu zaznamenati, ktěrak národní strana svobodomyslná sou- časně vyjednávala o dohodu a smír též se stranou radikálně státoprávní, až také včera se s ní šťastně dohodlal Tím skutkem jest blamáž prolhaného vládního tisku zrovna tak dokonána, jako jest tím spekulace politiky vídeňské na oslabení strany naší poštváním proti ní ra- dikálních živlů v národě důkladně zhacena Ano, vyrazili jsme opět jednou všem spani- lomyslným škůdcům věci české, všem osočo- vatelům a hanobitelům strany naší v pravo vlevo obratně a náležitě rapiry z rukoul Nic nepřekáží od jakživa nepřátelům národa našeho ve Vídní více, než sil ná neodvislá svobodomyslná česká strana v zemích českých: to po- stihl a důrazně připomínal národu našemu již před 50 lety náš bystrý Karel Havlí ček: iproto vynakládali již za času jeho ví deňští páni všechen svůj vtip a um na to, jak by ji u národa českého o důvěru při- pravili.
Körbr Karel Havlit Vídeň
8 article
Dle toho, jak bylo potřebí a jak se časy měnily, očerňovali ji jednou jako prý zpáteč nickou, vladě, kněžstvu a reakci služebnou, po druhé opět jako radikální a všeslovanskou a státu nebezpečnou. »Jednou nás vyličují jako mazzinisty, po druhé jako rusofily, jednou jsme zpátečníky, po druhé revolucio- náři, abychom byli bili pořáde«, poznamenal vtipně náš mučedník brixenský, který byl v pravdě poctivě svobodomy slný m, nejryzejším vlastencem českým, stejně rozhodným jako rozvážným charakterem politickým jako náš Sladkovský. jako náš Julius Grégr, tito zakladatelé ny- nější svobodomyslné strany české, která v jejich duchu staví vždy nade vše prospěch a blaho svého národa, poznávajíc v osvětě a svobodě politické nejlepší záruku jeho zdaru a jeho budoucnosti národní jako v samostatnosti vlasti jeho je- diný zdatný prostředek ku do- sažení pravé svobody a svérá zné vlastní osvěty národní.
Sladkovský Julius Grégr pravý svoboda
9 article
Proto může bez újmy svého přesvěd čení a svých zásad podati národní strana svobodomyslná v hodině velikého ne- bezpečenství národa rukou svých upřímně stejně spolutrpícím českým bratřím svým radikálním jako konservativním, pakli jen vidí při nich touž dobrou vůli, sloužiti věrně společné myšlénce českého národa. A ta- ková dějinná, vážná chvíle nadešla dnes Vlasť volá všecky věrně syny své do zbraně na obranu svojí a tu přestaňtež všechny osobní nechuti a buďtež zapomenuty všechny trpkosti bojů minulých a všechna upřímná, poctivá srdce česká sjednotiž pouze jediná myšlenka obrany trpicí vlasti a trpícího práva národal V obranném tomto zápasu za svou ná- rodnost buďmež proti zapřisáhlým škůdcům všickni bez rozdílu radikálními, jako v hájení historického práva státu českého a svéráznosti národní konseryativ- ními, jako v dobývání osvěty, práv ob- čanských a společenškých všemu lidu na- šemu — svobodomyslnými! Tak nej- lépe prospějeme duševně i hmotně, nebot svoboda osvětou prozářené vlasti jest matkou blahobytu národa.
10 article Car ve Francii.
Car ve Francii. V Praze, dne 21. září. Den klidu. Včerejší den v Compiěgne byl věnován nejvíce odpočinku, jemuž sloužily také pro- cházky carovy v sadě a vyjížďka do lesa com- piěgnského. V přestávkách pak. konaly se diplo- matické porady, o nichž lze ovšem jen dle při- pitkův dnes pronešených souditi, že při- spěly k odstranění leckteréh snad nedorozumění a k upevněn k prohloubení allianee rus ko- francouzské. Něžný moment vneslo do včerejších příběhů v Compiěgne i účasťenstv carovo při křlu děťátka Montebellova. Car byl slibil francouzskému vyslanci uz v Petrohradě, že bude jeho novorozenci kmo- trem; vrátiv se pak včera z manévrův, vzpomně sí na slib svůj a prchodil k hr. Montebellovi vlidně, že křest čtyřmě ičního dítěte mohl by se konati nyní v zámku compiěgnském. Markýz Montebello býl velmi dojat louto pozornostía vykonány ihned přípravy k vykonání křtu. Car byl obřadu osobně přítomen. Kmotrou byla ba- bička dítěte, markýzka Montebellova. Paříž včera tedy car nenavštivil. Po tom, jak k návštévě té postavila se vláda francouzská, obával se snad, aby jeho příjezd nebyl po- kládán za vměšování se do vnitřního sporu Francie. Naeionalistické listy tvrdi totiž, že mezi Loubetem a Waldeck-Rou- sseanem byla pro věc tu pravá hádka svedena a že WaldeckRou- sseau hrozil demissí svou, přijme-li car pozvání pařížské obecní rady. Při stanovisku, kteréž okoli Waldeck-RRoussesn ovo zaújímalo od počátku k návštěvě carově. jeví se tvrzení ono, třeba že nedoloženo, dost pravděpodobným. Když předseda obecní rady pařížské, pan Dausset, do Compiěgne přijel, ne- zastihl ni cara ni Loubeta v zámku, Waldeck-
Montebello Waldeck Roa Dausset Compiěgne Francie Praha Petrohrad Paříž Waldeck Loubet obecní rada
11 article
Rousseau pak odepřel s ním vůbec mluviti. Navštivenky, jež zanechal pro cara, nebyly caru odevzdány. Ovšem, nebývá dle dvorní etikety zvykem, panovníkům posílati navštivenky, avšak nacionalistické listy viní vládu, že cara o po- kusech páně Doussetových vůbec nezpravila. Přípravy k odjezdu. Prefekt kraje Meurthe et Moselle ujednal včera se zástupci vlády francouzské opatření, jež vykonána býti mají na pohraničním nádraží Pagny-s u r-Moselle za účelem větší bězpečnosti carských manželů. Nádraží bude úplně uzavřeno nejen pro obecenstvo, nýbrž pro personál staniční, službu právě nekonající, pro zřízence celní. Železniční trať střežena bude třemi pěším prapory mysliveckými a jedním jizdním mysli- veckým praporem. Všecky můstky a průseky budou zvlášté střeženy. Před vlakem carským, čtvrt hodiny napřed, pojede zvláštní vlak, kterýž doveze do Pagny ministra veřejných prací Bou- dina a vyšší železníční úřádniky. Carský vlak očekává se v Pagny dnes v 10 hodin večer možno ale, že zpozdí se až do půlnoci. Ministn veřejných prací Boudin, jenž, jak známo. jest blízkým skupině socialistické, rozloučí se na pohraniční stanici té od eara jmenem vlády Hojně policejních agentů přibylo již do Pagny sur- Moselle.
Rousseau Doussetový Meurthe et Moselle Moselle Pagna sur
12 article
Hlavní přípitky. Dnes po velké vojenské přehalídce u Bethény pronešeny konečně toužebně francouzskou ve řejností očekávané hlavní závěrečné přípitky cara s Loubetem. Co do konkretních i aktu álních otázek mezinárodní politiky nepraví se sice nic určitého, avšak mluví se v nich o alliane francouzsko-ruské a zvláště o utužení jeji s takým důrazem a v takove šiři, jak dosud nestalo se v žádném z projevů hlav obou těchto států. Na Něvě a Sekvané vzbudí proto přípitky ty zajisté radostné vzru- šení. Důraz, jaký klade se pak na zachován rovnováhy sil evropských, bude i mimo mez obou států těchto jisté dobře pozorován a živé glossován. Bude jen ku prospěchu míru evrop- ského, utkví-li také v paměti všem —/ inte- ressovaným. Připitek první — dle depeše korrespon- denční kanceláře z Bethény — pronesl presi- dent Loubet. Pravil: Síre! Děkuji jmenem francouzské rapubliky Vašemu Veličenstvu i Je- jímu Veličenstvu carové za laskavost, s jakouž zúčastnili jste se povznášejících dějův posledních dnů. Vzpomínám velikého politické ho činu, kterýž je předeházela kterýž jim dodal celého významu. Připravena a uzavřena byvši Vaším osvíceným otcem, carem Alexandrem III. a presidentem Carnotem, slavnostně byvši na palubě »Po- thuanuk Vaším Veličenstvem a presidentem Felixem Faurem proklamována, měla alliance mezi Ruskem a Francií čas, by upev- nila podstatu svou a aby nesla ovoce. Kdyžlě i nikdo nemůže pochybovati o myšlence pod- statně mírumilovné, z níž vznikla, nemů že nikdo také zneuznávati, že při- spěla mocně k zachování rovnováhy mezi evropskými silami, jakožt nutné to prvotní podmínky míru, jenž, měl-li býti plodným, nesměl býti vydán kolísání. Alliance tedy se rozvinula (Pohnutí.) a otázky, jež
Bethéna Carnot Faur Něva Rusko Francie Síre
14 article
sle naskytly, shledaly ji bděloua odhodlanou, snažíci se, aby vlastní zájmy se všeobecnými zájmy světa uvedeny byly v soulad, mírnou, poněvadž silnou a především hoto v ou k řešením, jež odpovídají spravedl- nosti a lidskosti. (Opětné pohnuti.) Dobré, jež způsobila, jest zárukou toho, co ještě způsobí. V plné důvěře v totoa když byl jsem vzpomenul s pietou šlechetného zakladatele dila, jehož velkolepým po- svěcením jest tento den, zvedám pohár na slávu a štěstí Vašeho Velicenstvaa Její Velíčenstva carové i celé carské rodiny, na velikost a zdar s Francií spřátelenéhoa spolčeného Ruska!« Hudba zahrála ruskou hymnu. President Loubet pronesl připitek pevným hlasem a s jistým pohnutím, jež pře- neslo se na všechny posluchače a jež zvýšilo se ještě, když ear Mikuláš odpovídaje, pronesi jasným hlasem a s ostrým přízvukem tento přípitek: »Pane presidente ! V okamžiku, kdy Franci opouštíme a kdy právě teď ještě jednou byli jsme účastni tak srdečného a vroucného uví- tání, nutká mne to, bych Vám projevil naši upřímnou vděčnost a živé pohnutí naše. Carová i já zachováme si pro vždycky upomínky drahé na tyto dny a prodehnuti city hluboko vštípivšími se v srdce naše, budeme i na dále spolu prociťovati vše, co Francie se týká.
Loubet Mikuláš odpovídat Franek Francie Rusko
15 article
Plásky, jimiž spjaty jsou země naše, právě se ještě více upevnlly, i dostalo se jim nového posvěcení důkazy vzájemné sympatie, jež se projevila zde tak výmluvně a jež vzbudila v Rusku tak živý ohlas, (Pohnutí.) Vroucný spolek dvou velmocí, jež prodchnuty jsou nejmírumilovnějšími úmysly a jež — jsouce s to právům svým vážnost zjednati — nemíní právům jiných států újmy působiti — tvoří drahocenný živel míru pro veškeré lidstvo. (Opětné pohnutí.) »Připijím na zdar Francie, na zdar spřáte- leného a spolčeného národa, statečné armádě a krásnému francouzskému loďstvu.« (Živé projevy pochvaly.) »Dovoltež mi, pane presidente, bych vám opakoval ještě jednou dík svůj a abych vám na počest zvedl pohár svůj.« Hudba po tom hraje marseillaisu. Ruští i francouzští účastníci hostiny pozvedli s velikým uspokojením opětně poháry své na počest cara, carové a presidenta Loubeta. Hněvy v Anglii. »Times« přinášejí v zápěti schůzky remeš- ské velmi podrážděný článek, v němž také se velmi zlobí na železniční půjčku 80 millionův — Němci Rusům zabezpečenou. List ujišťuje, že německou vládou inspirované banky jsou hotovy, společně s Francií převzíti další velikou půjčku, potřebnou k provedení ruských plánů. Tento »finanční« trojspolek razí prý cestu obnově onoho politického trojspolku, kterýž ne- dávno — po válce činsko-japonské — vymkl Japonsku plod jeho vílězství. Tím dokazuje prý se na novo, jak málo Anglie může spolehnouti se na Německo, jakmile běží o Rusko. Ostatně, jak vzhledem na schůzku com- piěgneskou a gdanskou, tak i vzhledem na po- slední neúspěchy na bojišti jiho africkém skorem ve veškerém, ano i v konservativním tišku an-
Loubet Němec Rus Rusko Francie Anglie Japonsko Německo
16 article FEUILLETON.
FEUILLETON. V Praze, 21. září. š—. (Kronika.) Velmi slibně dopadl pokus s první saisonou lidového divadla — v Krakově. Po dva měsíce, v době prázdnin městského divadla, v červenci a srpnu, hrálo se v prostorách městské jizdárny, kdež prozatím upraveno potřebně hledišté a jeviště. Jizdárnu zapůjčilo město ocholně na dobu pokusu. Umný podnikatel nalezl se v osobě předního člena do- mácí činohry, pana Zawadzkého. Sestaven čiperný soubor hereckých sil, nastudovány vhodné kusy, věnována slušná pěče provedení, ustanoveny nízké ceny, přístupné i nejtenčímu měšci saisona směle zahájena. Výsledek pokusu je překvapujíeí. Dáváno celkem 32 představení, k nimž vy- dáno 28.432 vstupenek. Ty cifry mluví. Za nej- parnějších dnů letních našlo se v malém po měrně městě — Krakov nemá plných 100.00 obyvatelů — našlo se tolik obecenstva o prostá představení činoherni se zajímajícího, že průměrem bylo denně na 800—900 osob v di- vadle. Dávané hry nebyly novinky, nýbrž slaré, obehrané kusy. Ale obecenstva se na ně hrnulo.
Zawadzký Praha Krakov lidový divadlo
17 article
Onoho zvláštního, neprozkoumaného dosud celkem nového obecenstva, jež vykouzlil na po- vrch čarovný proutek nizkých cen. Nelze vý- mluvněji doložití, jak eiténa byla v lůně oby vatelstva potleba, již tak z nenadání bylo vy- hověno. Prodej vstupenek vynesl 10.986 K. Po uhražení všech vydání, obnosem 10.591 K, zbyla nepatrná na pohled částka 395 K jako čistý výnos. Ředitel Zawadski uminil si plodně ji zužitkovati. Jako osnovatel pokusu, zřeknuv se pro svoji osobu skromné náhirady za sla- rost a práci, doplnil částku na obnos 400 K, a toho použil k vypsání ceny za nejlepší li- dovou hru — pro saisonu příštI. Zároven zadal k městu žádost, aby směl na příště zří- diti už lidové divadlo na stálo, nabízeje městu větší nájemné, nežli dosavadní držilelé jizdárny platili. Literární i umělecké kruhy krakovské provázejí pokus pana Zawadského nejživějšími sympatiemi. Jest naděje, že od příštího roku bude míti Krakov svoji stálou druhou umělecky tedenou činoherní scénu, že vedle divadla měst- ského bude míti své stálé divadlo pro lid. Zvlaštní pozornosti je hodno rozhodnu Řady mésta Krakova. Město je patronema
Zawadský Krakov divadlo město
18 article
podporovatelem dosavadního krásného, moderně zřízeného divadla městského. Dle abecedy běž- ných pojmů musila vzniknouti obava, že by nový podnik znamenati mohl pro městské divadlo ne- bezpečnou konkurenci. Leč toho lichého zdání se proziravé zastupilelstvo města nezaleklo. Rozeznalo dobře, kterak výší cen rozděleno je obecenstvo od sebe na dvě samostatná tělesa, z nichž každé znamená zvláštní sílu a zvláštní ústředi. Nové divadlo s malými cenami určeno je oněm vrstvám lidovým, jež mají sice také svoji potřebu zábavy, ale pro vysoké vstupné zůstávaly dnešního divadla posud vzdáleny. A protože je rozhodně lépe vydádli prostý muž z lidu svůj desetník za ušlechtilou divadelni zábavu, než aby jej zanášel — do krčmy neho do kořalny*), shledala bystrozraká Ruda města v novém podniku jen prostředek ku po- vznesení a zvelebení obce. Hospodářsky nejev se tedy konkurence starému divadlu nijak na- bezpečnou, umělecky pak může býti vítána neboť bude jen novou zpruhou dalšího roz květu.
19 article
A teď, jak to stojl s otázkou divadla pro lid — u nás ? Je-li Krakov poměrně malé, je Praha dne poměrně velké město. Čitá s přediněstími n čtyří sta tisíc, čtyřikrát lolik, jako sousední me- tropole polská. A jak je v Praze postaráno uměleckou potřebu lidu? Arci jsou nevlidníci, kteří jsou si vyřízením otázky velmi rychle hotovi. — Umělecká potřeba lidu ? Umělecká . , Dejte pokoj! Lid je rád, že je živ, nemá žád nou takovou — potřebu! Ale tomu libeznému názoru, jak se mů žete přesvědčiti, odporuje všechen ostatní způsob rozvoje všeho života v moderních městech. Shle- dáte postup zcela opačný. Všecky potřeby vzdě- laného člověka sdělují se znenáhla širokým vrstvám, zlidovují se. Čím vyšší kultura, tím mnohotvárnější jsou potřeby, čím dokonalejší zří- zení, tim lépe je postaráno, aby všecka opatření kulturná přistupna byla všem i nejméně ma- jetným vrstvám. Potřeby tělesné i duchovní, po- žadavky pohodlí a zdraví, potravy a dopravy.
Krakov Praha Lido
20 article
*) Varšavský Spolek střídmosti oznamuje nápadný úbytek případů opilství od doby, co zahájeny hry v di- vadle pro lid na předměstí Praga. Lidová předsta vení osvědčila se tu skutečným prostředkem ochran ným proti — alkoholismu. obchodu a zábavy, vše se vyrábl, vydává, za- vádí a rozšiřůje zároveň ve druhém laciném vydání. Jsou laciné kuchyně, laciné školy, jseu závody s levným zbožím, jsou levné listky na dráhu, jsou lidové čitárny, knihovny, noviny. lidové lázně, obrazárny, všecko co možná laciné a dobré. Čím většímu počtu obyvatelstva lze tím způsobem zabezpečiti spokojené, příjemné trávení života, tím dokonalejší je ustrojení spo- lečnosti. Je v nejvlastnějším zájmu moderní obce, podporovati vše, co k tomu ustrojení smě- řuje. Jak to stojí u nás s tak zvanou uměle- ckou potřebou? Málem dvě desítky let trvá už Národní divadlo, jako ústav pro ušlechtilý způsob zábavy, příslupný majelnějším vrstvám našeho obecenstva. Dvě desítky let! A tu by nemělo býti už na čase, aby pomýšleno bylo také na zřízení divadla pro lid také v Praze ? Jen mensí čásť našeho obecenstva, jen malo tisíe jedineů může si na požitek divadelní věnovati občas po pětce, po zlatce nebo i po koruně. Většíně. tém ostatním nepřehledným tisícům zbýval by na podobný požitek občas leda nějaký — de selníček.
Praha Praga
21 article
Ale s takovými cenami nemoblo by Ná- rodní obstáti! Co ledy zbývá ? Co jiného, než cos podniká ve všech ostatnich oborech: postarati se o druhé, lacinější vydání téže potřeby Vedle divadla pro majetnější vrstvy, o druhé divadio pro lid. Co je tedy s naším divadlem pro lid ? Už se o něm tolik napojednávalo“! Po řadu le už táhnou se živé debaty. Letos konečněse zdálo, už už že se snad něco kutí. Výbory se scházely, schůze se konaly, bulletiny se vy- dávalý. Zcela slibné zprávy dostávaly se na veřejnost o přípravách, které prý se konají. Už jsme zcela bezpečně počilali, že lelos někdy na podzim jistě, jen co mrtvá saisona mine, k něčemu opravdovému dojde. Mrtvá saisona je u konce, podzim se přiblížil, kde jaký živola- sehopný podnik vyvěšuje už nad vraty svůj program, ale — kde nic, tu nic ! O nějakém pokuse s lidovým divadlem ani vidu, an slechu. Náhle zase všecko umlklol Kde to tedy vězi ? První, co vám napadne, je vždycky otázk prostředků. Nebylo bezpochyby peněz, nezbytný pod nikatel se asi nenašel ! Nedli? Ale divná věc! Zde tentokráte to nevězi O podnikatele už nešlo. Podníkatel tu již byl Našli se jednollivci zaujatí myšlenkou, od- hodlaní vynaložiti, čeho třeba, aby podnik byl umožněn. Bylo družstvo s potřebným provo- zovacím kapitálem. Byl vyhlédnut i ředitel zkušený, bystroumný muž, schopný pracovati v duchu myšlenký, čekala řada výkonných sie na pokyn, aby utvořila těleso pružné, způ- sobilé k úkolu. Potřebné jeviště i hlediště — bye v budově z prvu prozalimné! — mohly hravě vyrůsti ze země. V červnu započatá stavba mohla býti ukončena v srpnu, prvním zářím mohly začíti zkoušky, o svatém Václavě mohlo slavnostní představení zahajovati už činnost no- vého, pevně organisovaného tělesa, jež by bylo účinně zasáhlo do našeho málo liybného života uměleckého.
svatý Václava
22 article
Vše bylo připraveno, uchystáno, smluveno. Jen na jediném ještě záleželo. Trochu lásky a přízné na strané rozhodujících čmnitelů bylo ještě potřebí, trochu lásky a přízně, bez niž mladá posud a nesamostatná myšlenkali- dová prozatím se nemůže obejiti. Láska k věci může vykonati divy, jak víte. A tu ani nešlo o žádný div. Nešlo o veliký čin, o velikou oběť, k níž je potřeba velikého odhodlání. Slo o to, opatřiti chystaněmu podniku vhodne místo. Ne snad o darování drahého pozemku, jen o propůjčení, třeba pouhé pronajetí nej- potřebnější plochy. A nikoli na vždy, jen na dobu trvání, jen aby zatimný pokus mohl bý uskutečněn. S důvěrou obrátil se podnik k zastupitelstvu města se žádostí. Nedalo se jinak soudit: ve sboru vynikajícím a vážném, jenž má ne- unavnou péči o rozvoj spravované jím veleobce všemi směry, najde se jistě potřebné poroz- umění pro ideálnou stránku podniku a s poroz uměním najde se jistě i potřebný zápal pro my- šlenku, najde se ochota, podepříti účinně, co podpory zasluhuje . .. A tu nadešlo něco překvapujícího. Nadešlo zklamání. Tím bolestnější zkla mání, čím méně mohlo být očekáváno vůč myšlence veřejně prospěšné a lidumilné. Žádos družslva za propůjčení místa prostě — od Arci, odmítací vyřízení žádosti bylo pro vázeno důvody. Což o důvody! Najdou se vždy Znáte je ostatně, byly svého času sděleny s veřejnosti. mltnuta.
23 article
Šlo o místo v bývalé Rajské zahradě Misto na rozhraní mezi Prahou, Kr. Vinohrady a Žižkovem, na křižovatce ulic, málo kroků od stanice elektrické dráhy. Místo k účelům di- vadelním na ten čas v obvodu města nejzpů- sobilejší. Důvody zamítaci, navržené ustanovenou komisí: bývalá Rajská zahrada jest velkým nákladem upravena na zahradu botanickou, potkalo by se s odporem, kdyby zřízení botanické zahrady mělo býti opět zrušeno; terén na dotyčném místě není ke stavbě způso- bilý; býval tam kdysi rybník, půda čerstvého návozu není ulehlá, i přítomnost spodních vod brání, konečně, nejkrásnější místo zahrady bylo by stavbou zabráno.
Praha Žižkov křižovatka ulice Králové . Vinohrady
24 article
Důvody jistě dostatečné, sejde-li na tom, aby žádost vůbec byla odmítnuta, ale jistě ni- kterak nedostačující, kdyby rozhodující, slovo měla přízeň k myšlénce prospěšné celku. Tak by hračkou bylo namltnouti: bývalá Rajská zahrada je veliký pozemek, úče- lům prozatímné divadelní budovy stačil by pouhý cípek od kraje zahrady, místo, kde vyjma trávník a něco málo keřů není žádných cennějších instal- laci; o zrušení botanické zahrady není tedyl třeba ani pomýšleti ; co se žpůsobilosti terénu ke stavbě dolýče,je to otázka jistě důležitá pro stavitele a podnikatele, nikoli však pro instanci, která o užití pozemku roz- hoduje a je ochotna vlídně se postaviti ku vzne- sené k ní prosbě; ostatně, potřeba-li káže, staví se budovy také do vody, ve Varšavě mají velmi pěkné divadlo postaveno — na rybnice v parku (Lazienky) třetí důvod je čistě esthetický; doba prozatím- nosti budoucího Divadla pro lid bude jistě dávno od- byla, než v končinách mezi nádražím Františka Josefa s jedné a mezi městskou plynárnou se strany druhé budou rozhodujícími okolnostní zřetele — esthetické. Důvody komise nedostaly se ostatně ani do úřadního vyřízení žádosti. Tam se objevila jiná příčina zamítnutí: O věci nemůže býti jednáno dříve, »doku okolní předměstí a zejmena Žižkov nebudou spojena s Prahou . . .« Tak tedy stojí věci. Praha zůstane ještě nějaký čásek bez vlast ního divadla pro lid. Však bohdá, ne na dlouho! Myšlenk obecně prospěšná. Má něco od korkové zátky: nedá se potopifi. Sotva ji na jednom konci mocí stlačiš pod hladinu, už na druhém sama se vynoří na povrch.
Josef Varšava Žižkov Praha