3
masthead
z. listopadu 1904.
5
article
byla propuštěna až do rozhodnntí kasačního soudu
na svobodu. Obhájce pravil: »Káže přece nej-
prostší humanita, aby obžalovaná byla výproštěna
z vazby, nestane-li se tak, potom veškeré ty krásné
řeči a výnosy ministerského předsedy Körbra nezna
menají, leč prázdná slova. Má-li soud za to, že by
záruka 3000 K, již nabízím, byla snad příliš nízkou
nabízím k tomu účelu dodatečně ještě kvosty obžalo-
vané v ceně 3915 K, jež u soudu jsou uloženy a po
případě přídám k tomu ještě 2000 K z vlastní kapsy.«
Předseda prohlásil však po krátké poradě, že sou
návrhu obhájcovu nevyhovuje, ježto prý o otázee
této bude nutno raditi se ve zvláštní
poradě. (Živé pohnotí a reptání mezi posluchač-
stvem.) Předseda volal potom na dozorce, by obžalo
vanou odvedl. Hervayová, která po celou tu dobu
usedavě plakala a lomila rukama, vykřikla v oka-
mžiku, když ji nutil dozorce k odchodu: »A to je
prý spravedlnost!« Jeden z voťantů obraeí
se a volá: »Nedržet žádné řeči!« Na to ozval
se z vedlejší místnosti také předseda sám a kázal
»Odvést! Ven!« Po těchto slovech obžalovaná
omdlela a teprve po delším úsilí ji vzkřísíli a do-
pravili do vězeňské cely.
Hervayová
6
article
Plncetla v lidských útrobách. Z Pešti se ozna-
muje: Na professora Julia Dollingra bylo podáno
frestní oznámení, že při operaci jednoho pacienta
zapomněl v jeho útrobách pincettu, než nedošlo
o fomto případě k líčení. Státní zastupitelství peštské
fotiž prohlásilo, že žalobu bájiti nebude, ježto po-
dobné nedopatření není vyloučeno ani
při nejúzkostlivější svědomitosti a opatrnosti. Dle
doslechu prý zásťupce pozůstalých nebožtíkových
povede a hájiti bude žalobu na Dollingra. — Aby
státní zastupitelství vzepřelo se funkci jemu uložené,
je zajisté kuriosem dosud nevídaným a neslýchaným,
aspoň v oblastech, ležících mimo t. zv. globus
maďarský. I zaznamenáváme přípaď tento pro trvalou
paměť i památku.
Z Pešti, 1. listopadu. (C.-B.) V afféře bar. Arnošta
Waliburga prohlášen dnes rozsudek. Byl spro-
štěn žaloby pro padělání listin. Státní zástupce
ohlásil odvolání.
Z Lubna, 1. listopadu. (C.-B.) Soud, jenž včera
zamitl návrh na propuštění paní Hervayov
z vazby na kauci 7000 K; usnesl se dnes vyhověti
složí-li odsouzená kauci 14.000 K.
Dollingr
Waliburg
Hervayov
Pešť
Lubno
7
article
Věstník živnostenský a dělnický.
Věstník živnostenský a dělnický.
Stávka pekařských dělníků v Praze odvrácena.
Rozhodnutí toto stalo se na včerejší schůzi hro-
mady pomocnické za velmi četného účastenství
K čelnosti této nemálo přispěla pověst, po Praze
předměstích kolující, že stávka pekařských dělníků
jest neodvratnou. Z jednotlivých části města a z před-
městi v semknutých řadách putovali pekaři dc Kon-
viktského sálu, kde se jich do 1/45. hod. odpol. sešlo
ples 1600, takže veškeré prostory sálu byly přeplněny.
Na schůzi podáno bylo překvapujíci sdělení, že zá-
stupcové společenstva podepsali cenník a dohodua
tím že stávka je odvrácena. Ve shromá ždění panu-
jící nálada pro všeobecnou stávku značně byla ochla-
zena vůdci dělnictva, kteří před takovým krokem co
nejdůrazněji varovali. Před zahájením schůze sbor
pěvců zapěl dvě skladby, načež jednání zahájil před-
seda hromady pomocnické obč. Svoboda. Pravil.
že dělnictvo pekařské dne 11. října v tomto sále schvá-
lilo mzdový a pracovní cenník, který měl nabyti plat-
nosti dnem 1. listopadu 1904. Po schůzi vydány byly
letáky a poradány rozpravy proti cenníku, takže se
zdálo, že celé dohodnutí bude zmařenc. Ale pevná
vůle zástupců dělnictva všeho docílila. Společenstvo
pekařů konalo v poslední chvili — v ponděli večer —
schůzi, v níž byl cenník mzdový a pracovní pode-
psán, poněvadž se zaměstnavatelé báli solidarity děl-
nictva a generální stávky. Dnešní vaše shromá ždění
svědčí o tom, že skutečně máte zájem na celé věci.
Praha
Kon
8
article
Dnes máte dáti souhlas s podepsaným ujednáním a
nejen to, musíle také dbáti, aby dohoda do posled-
ního písmeno byla zachovávána a nesmíte připustiti
porušení dohodnutí. Zaměstnavatelé musí už jednou
nabýti přesvědčení, že dělníci jsou s nimi v pekárně
při práci rovnocennými a že s nimi proto musí býti
slušně jednáno. Řečník pevzbuzoval shromážděně
k jednomyslnosti. Představení zástupce magistrátu bylo
provázeno voláním hanby, což předseda důrazně po-
Referent obě. Ctibor v delší řečí vysvětlil celý
postup dohody, jakož i hoj, který musil býti veden,
než zástupci společenstva obapolnou dohodu pode--
psali. U jednotlivých živnostníků nebylo porozumění
k dohodě a proto bylo nutno napnouti veškeré síly,
než se docílilo úspěchu. Včera tv ponděli) večer byl ve
schůzi společenstva podepsán pracovní a mzdový cen-
nik s platností od 1. listopadu. Zaměstnavatelé přáli
si jen, aby ohledně doby pracovní byla jim poskyt-
nula 14denní přechodní lhůta k upravení nových po-
měrů. (Hlučný odpor. Ilasy: Nic nepovolíme!) Řečník
chlácholí nespokojence a dovozuje, že povolením této
lhůty dělnictvo na svých právech níčím si nezadá.
Ctibor
9
article
Lhůta tato je oprávněná a proto zástupci dělnictvaji
povolili. My jsme o tom pčesvědčeni, že ani talo
lhůta nestačí k zavedení nových poměrů a proto ne-
třeba se tak rozčilovati. Dlužno jen uvážiti, ce na-
máhání to stálo, než výbor dělnický tyto úspěchy do-
cílil. Někteří členové výboru nemohli se při stálé ná-
maze ani vyspati a náhradníky v pekárnách za sebe
musili zjednati. Řečník přečetl znovu cenník mzdový
a pracovní a jednollivé jeho odstavce provází vy-
světlivkami. Konstatuje, že ustanovení o mzdě je pro
dělnictvo výhodné. Tím se také zabrání velkému pří-
livu dělnictva z venkova do Prahy, které pražský způ-
sob výroby nezná. Dále odůvodňuje oprávněnost po-
žadavku za poskytnutí 14denní lhůty přechodní.
Praha
10
article
(Hlasy odporu. Projev: Oni nám nepočkají ani ho-
dinu!) V zájmu dělnictva i v zájmu obchodu nutno
tuto lhůtu povoliti. Ujednání jest pro dělnictvo i za-
městnavatele zákonem — vaší povinností jest dbát
o to, aby zákon tento byl zachováván. (Hlas: Oni nás
do 14 dnů vyházejí!) Tomu nevěřte, to se nestane
Když někde žvatlá, nemusíte mu víry přikládati. Do
hodnuti znamená pro nás vítězství a jest morální po
silou pro naší organisaci! (Hlas: Generální stávkul
Řečník doporučuje tuto resoluci:
„Valná schůze hromady pomocnické dne 1. listo-
padu 1904 béře na vědomí, že ujednání o pracovním
a mzdovém cenníku bylo schváleno a podepsáno ve
valné schůzi společenstva pekařů dne 31. října 1904.
Valná schůze se usnáší, ž pro úpravu pracovní doby
ponechává živnostníkům 14denní lhůtu přechodní, tedy
do 15. listopadu. Vzhledem k tomu, že živnostníei
přikročí dne 15. listopadu k úpravě obchodu, jest po-
vinností každého pomocníka, aby společenstvu
ohledu tom byl nápomocen a v každém případě c
se týče dodržování cenníku i obchodní úpravy po-
slechl pokynů komise. Každý dělník dbáti musí, aby
oboustranné úmluvy nebyly porušovány, rovněž i aby
pevnou organisací všech ke stálému zlepšování
mohlo býti působeno.
Hlas
11
article
Řečník praví ke konci: My jsme pro organisaci
a pro vás vykonali svou povinnost, teď konejte po-
vinnost vy v zájmu celku. Dnešní smlouva znamená
pokrok ve velké části dílen, ale další boj nám
ještě nastává. Buďte stále na stráži! (Hlučný sou-
hlas a potlesk)
Ke slovu přihlásil se obč. K. Novotný. Sotva
že jméno to bylo vysloveno, ozval se bouřlivý pro-
test. V jedné schůzi totiž onen Novolný vyslovil se
hanlivě o nezaměstnaném pekařském dělnictvu a
proto jej shromá ždění nechtěli slyšet. Když ale před-
seda schůze sdělil, že Novolný je členem hromady
pomocnické a že má právo mluvil, prolesty a hlul
utichly. Obč. Novotný nedůvěřuje mistrům, nen
pro povolení lhůty a dohodu nepovažuje za velké ví-
tězství dělnictva. Miní, že pekaři budou kopírovati
truhláře a že do 14 dnů nastane chaos. Náhledy
své pronesl za stálého hluku.
Obč. Chlapec praví, že nerozumí pronešeným
názorům obč. Novotného. Dělnictvo může býti pře-
svědčeno o tona, že delegáti spravují jeho věc s nále-
žitým pochopením. Kdyby uznali delegáti za vhodné.
doporučili by dělnictvu stávku, ale právě proto, že
vhodnost tohoto krajního opatření nenastala, je pro
docílení dohody a nikoli pro stávku. Dohoda se stala
a kdyby ji mistři nedodrželi, vždyť máme přece vol-
nost sejíti se za 14 dní a učiniti jiné usnešení. Výbor
má dobré svědomí o tom, že vede dělnictvo k vítěz-
ství. A toto vítězství skutečně nastalo, uváží-li se, že
v některých pekárnách dosud se pracovalo až 16 ho-
din! Hlečník vyslovuje se pro povolení 14denní lhůty
K Novotná
Novolný
Novotná
Novotný
13
article
k upravení poměrů a povzbuzuje dělnictvo, aby pod-
porovalo slávkový fond. Připomíná také, že mezi za-
městnavateli jsou mnozí pánové dobrého smýšlení
ale také mnohé špatné charaktory. A právé tito Spatní
rekrutují se ze řad dělnických, což výslovně kon-
staluje.
Další řečníci obč. Kodet. Víšek a Jirá sek
zabývají se proslovením obě. Novotného a žádarjí o
něho satisfakci za pronešené urážky. Po poznámce
obě. Ctibora hlasováno o resoluci, která přija ta
všemi proti pěti hlasům.
Obě. Hemdl mluvil o zaměstnavatelích, že je
to „smečka lidí s velikými břichy a s prázdnými
hlavami“. (Je dost podivno, že o svoji čest přítomní
tak se bránili a jiné strpěli urážet!) Ujisťoval dále, žo
dělnictvo, i když nemá peněz, dovede vládu i úřady
přesvědčit o svých pežadavcích demenstracemí. Když
mistři nedodrží slib, pak provluví dělnictvol
Obě. Chlapec chlácholi ty, kdož se vyslovují
pro generální stavku a upozorňuje je, že není s do-
statek potřebného fondu.
Kodet
Víšek
Novotný
Ctibor
14
article
Obč. Fischer, záslupce českoslovanského od-
borového sdružení vyslovil sympatie tohoto sdruženi
dělnictvu pokařskému a blahopřál dělnictvu k tal
dobrým vůdcům, kteří dovedli spory s klidem urov-
nati. Ujišťuje sympatiemi 200.000 organisovaných děl-
níků usnesení této schůze, at dopadlo jakkoli. Chvál
však usnesení, že stávce bylo vyvarováno.
Po poznámkách obč. Čeňka, Bayera a Marka sdě-
lil předseda, že došly pozdravné telegramy z Vídně
Prostějova a Berouna a povzbuzoval přítomné, aby
přistupovali k odborové organisaci, čímž schůze
skončena
Na rozchodu žádali četní přílomní od obě. No
votného zadostiučinění a když dal nedostatečné pro-
hlášení, povstal rozruch a mnozí vystupovali na židle
a stoly. Situace byla velmi nebezpečná pro obč. No-
votného a restauratér p. Filip vysvobodil ho tím, že
mu usnadnil vstup do kuchyně. Tim se příhoda bez
ran vyřídila.
Fischer
Chvál
Čeněk
Bayer
Marek sda
Filip
Vídeň
Prostějov
Beroun
15
article
Veřejnou schůzi typografů
svolalo Národní sdružení českých typografů „Vele-
slavín“ v Praze na minulou neděli dne 30. říma t.
do sálu „u Štajgrů“. Na programu bylo jednání o prů-
běhu a usneseních pátého řádného sjezdu Svazku
rakouských spolků knihtiskařů, ve dnech 12.—17
srpna t. r. v Inspruku konaného, a jejich významu pro
členy Ústředního spolku knihtiskařů a písmolijců v Če
chách. Velice četně navštívenou schůzi zahájil před-
seda jmenovaného sdružení a v delší řeči probral ve-
škerá usnesení na sjezdu učiněná. Jest to v první řadě
v zásadě přijatý návrh svazkovéha představenstva
na zřízení říšského spolku knihti skař
v Rakousku. Až dosud v každé zemi rakouské
jsou zemské spolky, jež, podrževše úplnou samostat-
nost, pokud se týká rozhodování o vnitřních záleži-
tostech i správy jmění spolkového, jsou spojeny ve
federativní svaz s ústředním představenstvem ve Vídni
a jde-li o záležitosti odborové všem společné, řídice
se pokyny, z ústředí danými, vystupují jako jeden
celek; také náklady s podporováním členů jednotli-
vých spolků spojené do určité výše hradí se společně
všemi svazkovými spolky podle počtu jejich členů.
Vele
Praha
Rakousko
Vídeň
16
article
Ke sjezdu představenstvo svazku podalo návrh, aby
tento federativní svazek přeměněn byl v říšský spolek
v němž by dosavadní samostatné zemské spolky staly
se filiálkami a místními skupinami, jež zejmena v ze-
mích, jazykově smíšených, tvořily by se podle jazy-
kových oblastí bez ohledu na jakékoli hra-
nice zemské či okresní, a v němž o povin-
nostech i právech členů by rozhodovalo ústřední před-
stavenstvo ve Vídni. Aby tomuto zcentrali so-
vání všeho odborového i hospodářského života po-
mocníků knihtiskařských ve Vídni byla upravena přiz-
nivější půda, bylo na sjezdu dále přijato, aby do konee
r. 1907 odstraněny byly veškeré zvláštní podporya
příplatky, jež na základě dřívějších ujednání sjezdo-
vých, jakož i dle dosavadních ustanovení spolkových
ponecháno bylo jednotlivým spolkům z vlastních pro-
středků členům svým poskytovati k podporám na účet
svazku vypláceným. Při tom jde zejmena o zrušení
pravidelného podporování vdov, jež do oboru činnosti
svazku nebylo pojato, ale na něž na př. členové če
ského spolku přes 20 let příspěvky platiti musili. Re-
ferent, pojednav podrobně o zamýšleném říšském
spolku, dokazoval, že přeměna tato ani v ohledu orga-
nisačním ani hospodářském příslušníkům dosavadních
organisací knihliskařských nemůže přinésti nějakého
prospěchu, ale naopak v každém směru dosavadní
jednotnou organisaci může poškoditi; se stanoviska
Vídeň
Re
17
article
národního a politického jest pak myšlenka ta ne-
proveditelna. Řečník dále poukazuje, že usnesené
odstranění vdovských podpor členy českého spolku
hmotně by poškodilo, neboť byli by při tom připra-
veni o práva, jichž dvacetiletým i delším placením
nabyli a kterých dobrovolně zajisté se nevzdají; po-
ukazuje i k tomu, že také některá další usnesení le-
tošního sjezdu dosavadní práva členů v jistých smě-
rech obmezují a lze poznati z nich snahu, aby čle-
nové organisací i organisace samy byli učiněni závis-
lejšími na ústřední správě. Konče svůj referát řečník
vyzývá přítomné, aby se přičinili, by do mimořádné
valné hromady Ústředního spolku českého, na neděli
dne 6. listopadu t. r. svolané, pražští členové do po-
sledního se dostavili a proti uplatnění usnesení sjez-
dových rozhodně se prohlásili. V následující na to
debatě účastnilo se více řečníků, jichž projevy vyzněly
ve stejném smyslu. Na konec přijata byla jednomyslně
resoluce, v níž shromáždění nejdříve protestují proli
způsobu, jimž delegáti na sjezdu přítomní k zástupcům
českého spolku se chovali jen proto, že návrhům před-
stavenstva podle usnesení valné hromady zdejšího
spolku odporovali, a těmto vyslovuje se dík a uznání.
18
article
že navzdor osobnímu pokořování a ústrkům důsledně
vytrvali na stanovisku členstvem zaujatém. Resoluce
dále pokračuje: „Prohlašujeme, že nikdy nepodrobíme
se přeměně našeho zemského spolku a jeho filiálek
ve filiálky říšského spolku, poněvadž jsme přesvěd-
čeni, že dosavadní svazkový poměr všem potřebám
knihtiskařské organisace vyhovuje a i v budoucnosti
vyhovovali bude, a že říšský spolek v žádném
ohledu by nám neprospěl, nýbrž naopak do-
savadní jednotnou organisaci mohl by poškoditi. Do-
savadní samostatnost naší zemské organisace budeme
hájiti až do krajnosti i se všemi důsledky a nedopu-
slíme, aby o našich právech mohl rozhodovali někdo
jiný. — Usnesení sjezdu, aby do konce r. 1907 od-
straněny byly veškeré příplatky a zvláštní podpory.
19
article
jež ústř. spolek náš až dosud z vlastních prostředků
a na základě dřive přijatých závazků svým členům
poskytuje, jest neoprávněným zasahováním do zájmů
samostatné naší organisace a hrubým poškozením
našich již získaných členských práv a prohlašujeme,
že usnesení tomu nikdy se nepodrobíme, naopak, že
vším způsobem se přičiníme, aby udílené až dosud
podpory i v budouenosti nám i našim následovníkům
byly zabezpečeny. — I v některých z ostatních usne-
sení sjezdu zřejma je snaha svazkového představen-
stva, aby členům nároky k nahývání podpor byly
stíženy a členové organisací aby stali se závislým
na jednotlivých funkcionářich, ovládaných od předsta-
venstva svazku. Protestujeme i proti těmto usnesením
jež značí krok nazpět. a žádáme, aby v našem ústřed-
ním spolku provedena nebyla
20
article
Sportovní věstník.
Sportovní věstník.
Olympické hry v St. Louis 1904.
** Nemám v úmyslu podávati přesný referáto
světových závodech, které byly konány tam za
oceánem koncem měsíce srpna a počátkem září
tohoto roku, jakožto třetí moderní olympiada a po-
kračování závodů prvých v Athenách r. 1896 a dru-
hých v Pařiži r. 1900. Podrobná čísla, udávající vý-
kony jednotlivých athletů a srovnání s výkony pře
dešlými podána byla nebo ještě budou v listech od-
borných — jenom několik poznámek dere se mi do
péra, jež snad budou zajímati širší obecenstvo vůbe
a ty kruhy, jež interessují se o tělesnou výchovu
zvláště.
Když jednáno bylo o místo třetí Olympiady.
místo světových závodů sportovních — kteréhož
slova užíváme tuto ve smyslu co nejšírším, tělesné
cviky vůbec tím zahrnujíce — »Mezinárodní výbor
pro hrv olympické« zasedající v Paříži v květnu 1901
stanovil pro ně Chicago, přes to, že již tenkrát také
město St. Louis o čest her olympických se ucházelo.
Ale výbor maje v dobré či lépe řečeno neblah
paměti závody pařížské v době světové výstavy.
rozhodl se pro Chicago. Zatím přípravy pro světovou
exposici rostly, olázka umístění olympických ber
znovu byla rozdmýchána a v následku ústupnosti
Chicnga president Roosevelt, který převzal čestné
předsednictví olympiady, rozhodl na žadost Mezi-
národního výboru, že hry buďou v St. Louis. Vy
spělý sportovní život i smyst Američanů pro télesnou
výchovu byl aspoň jakousí zárukou zdaru her i při
ruchu výstavním.
Tlm byla veškera další sťarost o uspořádán
olympických her předána Americe a úlohu výboru
mezinárodního, který především stará se jen o po
kračování her a o jejich umístění, vyjednává s jed-
notlivými vládimi, hledaje pro hry místo co možno
nejpříznivější, byla tím z podstatné části skončena.
Ostatek o výboru tomto ještě několik slov níže.
Roosevelt
Američan
St . Louis
Paříž
Chicago
Amerika
21
article
Poněvaíž celá veliká řada sportů a tělesných
cviků hlásila se o uplatnění, výbor americký zařídi
věc opět tak — docela proti intencím výboru mezi
národního — že rozdělil všecky ty sporty a jejich
závody na dobu velmi značnou, od počátku května
do konce listopado, téměč na 7 měsíců. Mezi to
však, od 29. sepna do 3. září položil vlastní hry
olympické, závody athlelické, jež tvořily point eul
minanť závodů vůbec.
Američané, dobře vědouce o nesnázích, jež spo
jeny jsou pro závodníky evropské s cestou trans-
atlantickou, slibovali sice z počátku athletům různé
výhady, ale na konec neučinilo se ve prospěch
cizích hostí, pokuď vím, pranic. Což je ostatek věc
vedlejší, neboť přes to sešlo se přece asi 30 přebor
níků cizích proti así 200 Američanů. Zprávy, roz-
trubované americkými listy před počátkem her
neobyčejném počtu Francouzů, Němců atd., byly
naprosto přehnány právě tak, jako zvěsti o jakémsi
ohromném stadiu ze železa a ocele, jež pojme na
tisíce, ne-li statisíce diváků a jež stojí bůh ví c
dollarů.
Američan
Francouz
Němec
22
article
Daleko na západním konci St. Louisu a upro
střeď valikého parku stojí velkolepé buďovy nové
university St. Louisské a budovy fyto pronajala
správa výstavy, zahrnuvší je do území výstavního
Nejzazší z budov těch je universitní gymnasium
t. j. ústav tělocvičný se sousedním Alhletic- fieldem,
a sem umístěna byla výstava sportovní a tělocvičná
a cvičiště Alhletic-field upraveno v tak zv. stadium
tím způsobem, že svahu na straně jižní použito k
stavbě řady amfiteatrálních dřevěných sedadel, jež
pojmou nějakých snad deset tisíc lidí. Arci, závodiště
to je pěkné, dráha i cvičiště uprostřed byly v po-
řádku úplném, ale celkem nic zvláštního. — podob
ných závodišť je i v Evropě hojnost, ne-li lepších.
jako na příklad štokholmský Idntspark. Alhensk
Stadium pak sotva bude míti sobě rovna.
St . Louis
Evropa
univerzita St . Louisský
23
article
Výbornou byla myšlenka spojiti olympické hry
s řadou přednášek z oboru tělesné výchovy, v nichž
o tělesné výchově bylo jednáno po všech možných
stránkách. Přednášky byly anglické. Jen professou
Schmidt z Bounu přednášel (ve výstavním paláci pro
výchovu v oddělením německém) německy. Ze 20
přednásejících, doklorů, professorů a odborných
sportovníků míval každý buď J neb 5 až 10 před-
našek o svém the matě.
Tedy v pondělí dne 23. srpna o půl 3. hod. za-
hájeny hry — způsobem nanejvýš prostým, beze
všech formálnosti a řečí, tak jako kterékoli závody
sportovní, leda že athleti zúčastnění uvedení byli do
arény hudbou, která potom oživovala závody svými
výkony dost prostředními. Předsedou závodů byl
předseda výstavy David R. Francis, obchodník, by-
valý guvernér státu Missouri a purkmistr St. Louisu.
v předsednictvu zasedali pánové J. V. Skifl, directo
of Exbibits. A. L. Shapleigh, chairman Physica
Culture Commitee a James E. Sullivan, rázný a ne
unavný ředitet závodů.
V pěti dnech onoho solympického týdne« (o
poudělí do soboty, pátek vyjímaje), obsahoval pro
gram tyto závody: běh na 60 m., 100 m., 200 m.
400 m., 800 m., 1500 m. a 4 míle (pro čety), pal
běh marathonský 40 km., běh s překážkami na 110
m., 200 m., 400 m, a 2500 m., skok do výšky i do
dálky s rozběbem i bez rozběhu, skok o tyčí, skok
trojnásobný, running hop, step and jump, metání
kladivem 16liberním, koulí 16liberní, diskem a bře-
menem, vzpírání břemen, pak tahání o lano. Handi-
capy obsahovaly: běh prostý na 60 vardů, 100 y.
220 y., 440 y., 880 y., 1 míli, 1 mili teams, běk
s překážkami na 120 y. a 220 y., skok do dálky
i do výšky s rozběhem, skok o tyči, vrh diskem
koulí, břemenem i kladivem.
Schmidt
David
Francis
Skifl
A L Shapleigh
James E Sullivan
Missouri
St . Louis
Physica Culture Commitee
km
step and jump
Handicap
24
article
O výsledcích poznamenáváme toliko, že hne
první den poraženy byly dva rekordy světové: Harry
Hillman zvítězil v prostém běhu na 400 m. za 491
vteřiny (dosavadní rekord 493/% vt.), Ray C. Ewry do-
cílil při skoku do dálky 11 stop 41/2 palců, kdežtc
rekord činil 11 st. 4 p. Známý athlet John Flanagan
olymp. champion, met! 16 lib. kladivo do dálky 168
st. 1 p. Při běhu marathonském, zavedeném od roku
1896, kdy Řek Spiro Luys docilil času 2 hod. 55 m
25 vt., zvítězil ve velikém tom horku (asi 850 F.)a
při nedosti příznivém terrainu Tomáš J. Hicks z Cam-
bridge Mass. za 3 hod. 28 m. 53 vt., zůstal tedy
dosti daleko za ostatními championy světa, z nichž
nejhorší, Sam Mellor r. 1901 v Bostoně docílil (na
25 mil, něco málo přes 40 km.) času 3 hod. 16 m.
393/s vt. Za to Bonl eure v Paříži letos v říjnu do-
běhl k cíli za 2 hod. 37 min. Pozoruhodné výsledky
ze dnů následujících byly: Ralph W. Rose z Nov
Yorku vrhl kladivem do dálky 48 st. 7 p. (rekord
Irčana Horzana 48 st. 2 p.). v běhu s překážkami
převýšil H. L. Hillman z Nov. Yorku dosavadní olymp
rekord (Tewksbury 1900, 571/2) o 41/% vt., ale protože
jednu překážku převrhl, nebyl jeho výkon uznán; ve
čtvrtek »padly« opět čtyři rekordy a sice: Martin
Sheridan z Nov. Yorku mrštil diskem do dálky 132
stop (proti dosavadnim 127 st. 91/2 palce), James D
Lightbody z Chicaga doběhl při 800 m. k cíli za
I m. 56 vt. (Tysoe v Paříži 1900 za 2 min. 013/2 vt)
H. L. Hiliman při 200 m. běhu s překážkami za 247
vt. (Kraenzlein v Paříži 1900 za 253/2 vt.), Meeyer
Hillman
Ray C Ewry
Flanagan
Řek
Spira
J Hicks
Mellor
Ralph
Irčan
H L Hillman
York
Tewksbura
Sheridan
James
Lightboda
H L Hiliman
Camelopardalis
Bostona
Paříž
Nova York
Chicago
I m
km
25
article
Prinstein z Nov. Yorku docílil při skoku do dálky
s rozběhem 24 stop 1 p., proti dosavadním 23 v
61/a p. (Prinstein, Paříž 1900); posledního dne př
běhu na 1500 m. dorazil k cíli James D. Lightbody
za 4 min. 5*. vt, proti dřívějšímu rekordu Bennet
tovu 4 min. 6 vt., posléze při skoku o tyči americký
Čech Karel E Dvořák z Chicaga docílil výše 11
6 p. proti 10 st. 9/1e palce J. K. Baxtera (Paříž 1900
Venkoncem vítězili Američané, z ostatních jen
Němec Runge vynikl v běhu. Maďaři toliko v po-
zdějších závodech plaveckých. Nelze dobře zápolit
s těmi, kdož provozují tělocvik a sport vůbec, athle-
tiku zvláště tak systematicky a promyšleně, jako
Američané, kteří mohou stavěti pro sporty takové
paláce jako je na příklad Athletic Club v New Yorku.
budova nádherná, v níž jsou vedle zvláštních sálů
pro všecky druhy athletiky a tělocviku, i vedle vel-
kého a hluhokého bassinu ku plování ještě rozlehle
místnosti zábavní, restaurační a kavárenské, ba i po-
koje hostinské pro členy klubu.
Podivuhodná je zvláště nonchalance a klid,s
kterým athleti američtí, valnou většinou vysoké, mo
hutné a krásné to postavy, závodů se zúčastní, aniž
pozorovati zvláštní dychtivost po cenách, které i tento-
kráte byly rozdávány. Výbor sice udílel toliko me
daille, ale jednotlivci, většinou bohati obchodnie
st.-louisští, ještě za závodů samých darovali někter
ceny pro určité druhy her, tak že vítězové vedl
medaillí odnášeli si ještě těžké stříbrné pokály.
Prinstein
York
James
Lightboda
Baxter
Američan
Němec
Runge
Maďar
Paříž
Čechy
Chicago
New York
Athletic klub
26
article
Zvláštní zmínky zasluhuje precisnost technického
uspořádání závodů, při nichž pořádek byl přímo
vzorný a disciplina, jakou zřídka vídati na závo
dištích našich. Odborná znalost soudců přispíval
k tomu, že závod rychle následoval za závodem
diváci nebyli nijak unavováni a jejich účastenství
udržováno ve stálém napjetí nejen tím, že výsledky
oznamovány ihned na tabuli uprostřed závodiště, ale
anouncer, officiální vyvolavač mohutným hlasem, se
silovaným ještě hlasnou troubou, ohlašoval všecky
důležité fáse závodů.
Nepokládáme nikterak honbu za rekordy za hlavní
cll olympických her, aniž vidíme v tom největší je
jich úspěch, když se tam hodně mnoho rekorde
dosavadních »potluče«. I v mezinárodním výboru
bylo na to poukazováno, že by bylo záhodno po
staviti se proti tomu, jen že ovšem mezinárodní
výbor nemá, nemůže a nebude nikdy míti moci vý
konné a může toliko uvésti jistá přání výboru lokál
nímu v laskavou úvahu.
Přese všechen zdar i pěkný věcný průběh her
bylo účastenství obecenstva poměrně slabé, ba na
Ameriku, kde je tolik zájmu o sport, velmi slabě.
Myslím, že i ve dnech největší návštěvy sotva bys
byl napočítal 10.000 osob v diváctvu. Za to bylo to
obecenstvo vybrané, většinou příslušníci universit
nebo studenti bývalí a mnoho dam. Lze si ovšem
neúčast širokého publika snadno vysvětliti především
výstavou, kde denně bývalo 20—30 různých attrakcí
nových, ke stálým zábavám a podívaným ani ne
Amerika
27
article
hledě. Co den byly nové koncerty, průvody, různ
»dny«, kongresy, schůze, produkce a pod., jimiž se
pozornost obecenstva tříštila a vedle toho propaganda
nebyla, myslím, náležitá. Věcí, v St. Louisu se dějí-
cícb, zdá se, ostatní Amerika ani valné si nevší-
mala a v new yorských listech té doby četí jsem
velmi málo referátů o výstavě a o všem, co sn
souviselo.
Mimo to americké obecenstvo, nemající ťěch
klassických tradic jako humanitní Evropa, odchová-
vaná pořád ještě řeckým a římským životem, nemá
také onoho porozumění pro tu reorganisovanou
starou věc řeckou a pokládá Olympic Games za ja-
kékoli jiné závody sportovní.
Vynikající misto a zviáštní pohodlné lože byly
při hrách vykázány žurnalistům a zpravodsjám.
z nichž velmi mnozí byli přímo telegraficky spojeni
se svými redakcemi, tak že jen klepali na svůj klíč.
dávajíce okamžitě zprávy svým listům.
St . Louis
Evropa
Olympic Times
28
article
Přes to, že sám Rooseveit byl čestným před
sedou her, neprozrazovala žádná uniforma a nic ob-
řadného účastanství hlavy jednoho z největších
států světa. Také udílení cen, které na přiklad
v Alběnách byfo korunou her, jsouc vykonáno se
vší královskou pompou, odbylo se co nejstručněji
zatím co hry ještě byly dodělávány, jednotliví vítě
zové předstoupili před loži presidenta výstavy Fran-
cise, vyslechli krátkou, jiným sotva slyšitelnou řeč
přijali svojí cenu. Po ukončení závodů obecenstv
řiše se rozešlo a bylo po hrách.
Z mezinárodního výboru byli přítomni tolik
prof. W. M. S'oane z Ameriky, F. Kemeny z Uher
dr. W. Gebhardt z Německa a ja. Přeďseda de
Combertin přijede do St. Louisu až k ukončení cele
té serie her ke konci listopadu.
Poněvadž v poslední době některé německé
listy rakouské vzpomděly si na mezinárodní výbor
jeho zastoupení z Čech, nebude od místa, osvětl-
me li několika slovy postavení výboru i nepravdy
ať již úmyslné nebo bezděčné, jež o něm se šíčí. Roku
1894 sešli se poprvé přátelé tělesné výchovy a sportu
ke kongresu řečenému olympickému v Paříži, kdež
bylo usnešeno obnoviti staré hry olympické. Aby
byla přece nějaká instance, kťerá by se starala
uskutečnění her a myšlenku dále propagovala, by
zvolen výbor co možná mezinárodní z osob, jež
byly svým působením a inleressem o věc známy.
Fran
W M S oane
F Kemeny
doktor
W Gebhardt
Combertin
Amerika
Uhry
Německo
St . Louis
Čechy
Paříž
29
article
Při té příležítosti byl jsem do výboru zvolen i jáa
dle svých sil jsem myšlenku reorganisace olympi-
ckých her šířil, ovšem nikoli v Německu neb mezi
Němci, nýbrž v Čechách, neboť o zastoupeni Němeů
bylo postaráno. Záčastnil jsem se pak jakožto člen
výboru mezinárodního her v Athenich, později i jako
předseda českého výboru pro hry olympické her
Paříži a v St. Louisu, nikoli však na útraty českého
výboru, jak kdesi bylo psáno, nýbrž na útraty
vlastní, toliko s podporou ministerstva vyučování
Že se mi na cestu do Ameriky dostalo i podpory
České akademře, má důvody docela jiné. Výbor če-
ský vyslal do Paříže toliko několik závodníků
svého sekretáře, arci mohl jim poskytnouti tské jen
jisté podpory, nikoli platiti útratu veškerou. Tolik
pro domo.
Olympický výbor mezínárodní, jak již nazna-
čeno, má působnost dosti omezenou a na hry sam
má dosud vliv nevalný: Neboť jakmile stanovís
místo her, připadá všecka další práce a tudíž i zod-
povědnost a také zásluha výboru místnímu, kter
dle lokálních poměrů věc zařídí a výbor olympický
mezinárodní nemůže mu v té příčině diktovati. Není
tedy jeho vinou ani honba za rekordy ani nedo
statky v programu. Výbor však snaží se zříditi jakous
instanci světovou, která by v těchto věcech zjednala
nápravu. Snadné to není.
Za účastenství spolků tělocvičných ja sám už
od let se přimlouvám, jsa přesvědčen, že teprve pak
nabudou bry olympické náležitého významu. Tak
letošní nedostatek tělocviku při hrách St. Louisských
těžce nesl každý přítel harmonické výchovy tělesné,
ale výtky v té příčině patří na vrub výboru ame-
rického.
Němec
Stanislav . Louisský
Německo
Čechy
Athenich
Paříž
St . Louis
30
article
Ještě připomínám, že mezinárodní výbor nen
ani výborem politickým, ani státoprávním, je to jen
volné sdružení, zvolené kruhem přátel výchovy tě-
lesné, z celého světa sezvaným, v němž nikdo není
žádným svyslancem«, nýbrž jen pracovníkem, který
v kruhu sobě blízkém hledí myšlence reorganisace
zjednati platnost. Každý pracovník dobré vůle je tu
vítán i rakouští Němci, jak správněji mělo by se
psáti místo Rakouska. Zastoupení národů při hrách
olympijských samých neřídí se pak dle toho, kdo je
veden v seznamu výbocu mezinárodního, nýbrž dle
skutečné účasti jich a k účasti té byli pozvání i do
St. Louis všickní národové kulturní. Škoda, že se
tam všichni svými zástupci nedostavili, mohli se
uplatniti tam a nikoli v novinářských článcích. Je
ostatek nápadno, proč se nehlásili o zastoupení ve
výboru mezinárodním už před desítí a před osmí
léty; zdá se, že více je páli účastenství Čechů než
jejich nepříťomnost.
Hry olympické příští budou r. 1908 v Římě, dle
usnesení schůze olymp. výboru mezinárodního — nikoli
kongressu; olympické kongressy byly dosud jen dva,
jeden v Paříži r. 1894 a jeden v Havru r. 1897. —
Český výbor zahájil svoje práce již nyní a setká se
bohda s úspěchem takovým jako před člyřmi lety
kdy vyslal přeborníky české do Paříže. Řím svoji
blízkosti, svou histotií a vším co k němu se víže
sám o sobě již vyzývá k návštěvě, sport i tělocvik
český utěšeně roste a mohutní a lze doufati, že úča-
stenství Čechů v míruplných závodech a zápasech
národů nebude nejmenší.
Dr. Jiří Gulh.
Němec
Čecho
doktor
Gulh
Rakousko
St . Louis
Řím
Paříž
31
article
Athletika a sportovní hry-
** Včerejší zápas »S. K. Slavie« proti berlínské
»Hertě« skončil vítězstvím českého klubu v poměru
6:0. Výsledek to, který asi málo kdo očekával, neb
»Hertba« patří do prvé třídy klubů berlínských a při
posledním zápase s »Preussen« vítězila v poměru
5:4. Nové mužstvo »Slavie« obstálo tudíž v prvém
zápase se silným soupeřem znamenitě a může tudíž
klub bez starosti dalším zápasům vstříc hleděti.
Mužstvo »Slavie« hrálo živě a obětavě, s velikou
chutí a ostré tempo vydrželo až do konce hry. Kom-
binace byla chvílemi znamenitá a jen ještě lepšt
kontakt útoku s ochránci byl by žádoucí. Šustera
v brance měl štěstí (patrně měl u sebe »čtyřiístek«,
kdežto berlínský brankář »pro štěstí« vzal si do
kapsy — tři brambory — ale nepomohly mu) a musí
ještě trochu cvičiti, aby staré své zručnosti zase
získal. »Hertha« měla smůlu a zasloužila za pěknou
hru též úspěchů, ale štěstí jí nepřálo a přes to, že
ke konci hry často nebezpečně ku brance »Slavie-
se dostala, nemohla míč do sítě dostati. První branku
získá dlouhou ranou Kotouč v minutě 6., druhou Zá-
mosta a třetí po nádherné kombinační hře v 18. m.
Herta
Šuster
Kotouč
Slavia
Hertha
32
article
Malý. Půle 3:0. V druhé půli hned v 2. minutě píše
Zámosta 4. Pátou »vmáčknou« v 28. m. Kotouč
s Bendou a šestou Zámostný z podání Čížkova.
* »A. C. Sparla« sehrál včera svůj dosavadní
nejtěžší zápas pražský a to s úplným zdarem, nek
porazil pražský německý klub »Sportbrüder« v po
měru 7: 2. Německý klub doposud takové porážky
neutrpěl. V mužstvu jeho hráli hráči výborní (En
glové, Kubíkové) a proto porážka mužstva něme
ckého dosti překvapila. »Sparta« hrála svoji nejlepš
hru a mime to sesilena byla novým hráčem v brance
který se dobře uvedl. Půle bry 3: 1 pro »Spartu«.
»Č. A. F. K.« hrál včera na svém hřišti s ně
meckým klubem »Union« v poměru 1:1.
** Berlínský klub »Union« hrál včera na břišt
vedle »Slavie«, ale hru nedohrál, neb odešel z hřiště
před koncem při poměru 3:1 v jeho neprospěch.
Kotouč
Benda
Zámostná
Čížkův
A C
Sparla
Kubík
Sparta
Č . A . F
Slavia
33
article
Věstník spolkový.
Věstník spolkový.
Plesy.
Ples Akademického čtenářskéh
spolku. Zvaní na ples A. Č. S. jest v plném
proudu a lze doufati, že přízeň obecenstva osvědči
se jako léla minulá. Dekorace čalounická zadána
firmě p. Novotného. Reklamace plesové přijímá pan
JUSt. Vílém Pflanzer, Praha—II, Akad. čten. spolek
Štěpánská ul.
Schůze.
Dne 4. listopadu: Klub advokátních
a notářských úřadníků v království českém
se sídlem v Praze má o 7. hod. več. v býv. svato
václavské záložně výborovou schůzi.
Vánoční nadílka.
Na ošacení chudé školní mládeže
na Král. Vinohradech věnovali v posledn
době: býv. út. společnost »u chmelového keře« 10k
pl. Beerová 10 K, Remesl.-živn, beseda na Král
Vinohradech K 22.50, pí. Pazmová 10 K. pí. Klen-
ková z Vlastimilu 10 K a p. J. Štěpánek s chot
100 K (pro fond)
Měšťanská beseda v Praze žádá své
pp. členy, by hojným počtem zúčastnili se pohřba
přispivajícího člena pana Aloisa Franzla, vrchníh
správce vojenské zásobárny ve výslužbě, který ze
koná o 4. hod. odpol. z domu v Černé ulici č. 12
na hřbitov olšanský.
A Č
Novotný
Just
Pflanzer
Král
Beerová
Remesl
J Štěpánek
Franzl
Praha
štěpánský ulice
Černá ulice
Olšanský
Královský Vinohrady
34
article
Válka rusko-japonská.
Válka rusko-japonská.
Nové boje v Mandžurii.
Dne 26. večer dobrovolníci sedmi pluka
pod vedením plukovníka Gissera rekognoskoval
ves Čanlinpu a bezejmenná sedliště kolem ni
Ves byla po celý den obstřelována. Nepřitel
zoufale se protivil a teprve bodáku dobro-
volníků ustoupíl.
V noci na to při východní skupině ruské
armády dobrovolný houfee střeleckého pluku
pronikl na západ od sedla Šuchajlinu a z pů-
sobil úplný zmatek ve velkém ne
přátelském oddilu, jehož ležení bylo
pobliž sedla.
Ráno 27. Japonci začali energieky obstř-
lovati ves Jausintun a vrch s modlárnou, dvě
versty před ní a obsazený ruským pozorovacim
oddílem, sestávajícím z 6 setnin s 2 kulomety
pod velením plukovníka Popoviče Lipovce, Černo-
horce. Oba kulomety již na počátku boje byly
zkaženy, ale oddil držel se až do večera, kdy
Japonci, majíee značnou přesilu, přešli v útok.
Několikrát protivníci na sebe hnali bodákem.
Ruský oddil mezi bojem znenáhla ustupoval na
hlavní posici. Cévy kulometů byly vyneseny na
rukou. Japonci zaujali vrch s modlárnou, ale
jedva tam byli, ruské dělostřele-
ctvo prudce se na ně obořilo a se-
hnalo je odtud.
28. října na úsvitě Rusové začali obstřelo-
vati s Putilovského vrchu vesnice na jihu, kde
byl pozorován zvýšený ruch mezi Japonci. Týž
ruch začíná se pozorovati po eelém
frontu.
V Mukdenu očekávají Lineviče.
Gen. Linevič přibude do Mukdenu a ujme
se velení nad sibiřskými sbory. Jméno jeho téší
se u sibiřských vojsk ohromné populárnosti a
vojáci ho jinak nenazývají, než »papašou« nebo
»děduškou«.
Gisser
Čanlinp
Japonec
Popovič
Lipovec
Černo
Rus
Mukden
35
article
Japonci a raněný Rus.
Po bitvě 14. října pohřešován byl vojín
caricinského pluku Konstantin Jankovský. Na-
lezli ho teprve 26. října na bojišti v gaoljanu.
Jankovský měl dvě rány, jež utrpěl v bitvě
a kromé toho byl pětkrát bodnut bodákem.
Vypravuje, když raněn a bez pomoci ležel na
bojišti, že kolem něho táhla jsponská setnina
s důstojníkem. Setnina ho minula, aniž se ho
dotkla. Ale čtyři japonští vojáci, kteří šli za ni,
oloupili jej o peníze a boty a pobodali ho, aby
jej dorazili. Vojín nieméně zůstal na živua
jest naděje, že bude zachován životu.
Jankovský
36
article
Ošetření raněných Rusů.
Zpravodaj »Ruského Slova« telegrafujez
Mukdenu: Ruský lékař postavil se v této váleo
na takovou výši, že trpitel vojín dlouho bud-
vděčně ho vzpomínati. Na bojových posicích
pod ohněm, v sanitárných vlacích, přeplněných
raněnými, na děsných mandžurských cestách,
po kterých nešťastné raněné vozí na dvoukol-
kách, všude ruský lékař jeví se přítelem a bra-
trem vojína trpitele. Lékař, hladový, zondaný,
zapomněvší už, co je to vyspati se, zcela jest
oddán službě bližního. Ruský vojenský lékař
skromně, pilně a obětavě koná své veliké dílo.
Často bývá nevrlý a příkrý k lidem, do kterých
mu nie není anebo kteří mu překážejí, ale
třeba viděli ho u nosítek raněných, u postelí
nemoených. Časlo jsem byl hluboce dojat působ-
ností našich vojenských lékařů. Od vojny
rusko turecké i v té příčině daleko jsme pokro-
čili. Nutno řici, že lékařská věda je nyní na
takové výši, o jaké tehdy ani nesnili. Kde jsou
ty hromady uřezaných rukou a nohou, které
tehdy padaly s operačního stolu? Nyní jsou
operace řídké. Antisepse učinila divy, chirurg
pouze pomáhá přírodě. Prostřely hrudi, jež ne-
dávno ještě pokládaly se za smrtelné zraněni,
hoji se nyní bez následků. Takový raněný po-
chrchlá si dvě tři neděle a vrací se zdráv jako
Rus
Mukden
37
article
ryba ke své setnině. Amputace končetin bývá
nyní výjimkou. Diky umění a svědomi-
tosti ruských lékařů skoro všichni
ranění opouštějí nemocnice zdrávi
a celí. Jinak jest ovšem s poraněním lebky
nebo života. Japonci po posledních bojich ne-
ovazovali našich raněných, nýbrž jim pouze
ukázali směr k našim posicím a řekli: Tam se
plaz a doplaziš-li se, budeš zachráněn, my
i svých raněných máme víc než dost. Jsou u
nás i případy prostřelu mozku, že se úplně
vyhojily. U professora Mantejpla v ljaojanském
hospitále bylo pět případů prostřeleného srdce
se šťastným vyhojením.
K tomu dlužno dodati, že jiný zpravodaj
vzdává nemenší chválu ruským lékařům za hy-
gienu v ruských leženích. Ruští vojáci v man-
džurském podnebí již zdomácněli a nestrádají
jeho účinky. V ruském vojště nakažlivých ne-
mocí téměř není.
Aby stav zdraví ruských armád byl nej-
lepší, o to hlavní zásluha patří zásobova-
telům. Ruský voják je v poli opatřen vším
potřebným hojněji a v lepší jakosti, než by mohl
míti doma. Ruské listy za to vzdávají chválu
generálu intendantu Trepovu.
Japonei a mandžurští mohamedáni.
Mohamedánské obyvatelstvo jižní Mandžurie
hluboce je rozechvěno a pobouřeno jednáním
Japonců, kteři v obsazených městech zúmyslně
poskvrňují mešity, zabíjejíce v nich vepřevý
dobytek. Takovými skutky Japonci na vždy po-
stavili přehradu mezi sebou a čínskými moha-
medány, kteří představují nemalou sílu, nebot
se jich počítá na desítky millionů.
»Journal de St. Petersbourg.«
List tento si pospíšil a nevyčkav, jak ad-
mirál Rožestvenský vysvětlí svou noční příhodu
v Německém moři, zahájil sbírku ve prospěch
hullských rybářů věnováním 50 rublů. »Světe
ho za to češe. Píše: Ruský cizinec, »J. de St
P.«, v sentimentálné roztržitosti své nevymyslil
nic taktnějšího, než zahájiti sbírku ve prospěch
Diké
Japonec
Mantejpl
Trepův
jít Stanislav
HOSPITÁLU