ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 21 cbc3d320-661f-11dc-a45c-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 21
Chunky — 27 celkem · entity: person 25, place 27, work 7, org 6
1 masthead
22. prosince 1901.
2 masthead
II. Příloha „Národních Listů
3 masthead
k čislu 352.
4 masthead
Strana 21.
5 title
Národní hospodář.
6 article Pokuta 55 millionů K za zrušeni
Pokuta 55 millionů K za zrušeni mlecího řízení. M vansal dr. Josef Fořt. Ve čtvrtečním čísle »N. L.« odpovídá pan dr. Hotowetz na vývody mé a p. Josefa Čermáka proti prvnímu jeho článku (ze dne 6. t. m.) v těchto listech dne 8. a 17. t. m. uveřejněné. Především kvituji milerád ujištění že předloňská polemika pana dra. H. ve věcec mlečího řízení nechovala v sobě proti mně na- prosto žádného nádechu osobního; měl jsem sice se zřetelem k jistým poměrům a vztahům svého času v té příčině dojem jiný — a dojem ten mnozí se mnou sdíleli — leč ujišťuje li mne p. dr. H. dnes o opaku, s polěšením beru to na vědomí. S nemenším povděkem kvituji též laskavou poklonu, kterou mi p. dr. H. po mém soudu nezaslouženě činí, uznávaje mneza »odborníka na slovo vzatého«, a neváhám ani okamžik ji ihned splatiti, řka, že já i jeho za odborníka na slovo vzatého pokládám a že n tomto mém úsudku pranic není a nebude zvikláno tou okolnosti, zaběhl-li se p. dr. H při mlecím řízení počítáním 55millionové ztráty zrušením jeho rolnictvu způsobené do slep uličky, ze které mu po nezvratném přesvědčení mém konec konců přes sebe delší řady obran- ných cifer nezbude než — ústup. Ba zdá se mi, že ústup ten v předvčerejším svém článku vlastně již zahájil. Čtenáři jest snad v paměti, že pokusil jsem se z obsáhlýeh vývodů pana dra. H., pokud se účinků mleclho řízení na zemědělství týče, vyloupnouti násle- dovní dvě myšlénková jádra: a) Trvání mlecího řízení nalezalo se se st vem cen 1898—99 v příčinné souvislosti; b) zrušením mlecího řízení zaviněno bylo obrovské klesnuti cen těchto v letech 1900 1901.
doktor Fořt Hotowetz Čermák
7 article
Nuž, dnes p. dr. H. první větu, jakožto »nesprávné podkládání« odmítá, dokládaje, že »výslovně vzestup cen 1897—99 odůvodnil při- činou zcela jinou«. Lituji, že jšem takovéhoto, žádnou pochybnost nepřipouštějícího odůvodnění z prvního článku pana dra. H. nevyčetl. Nebot pravilli tam p. dr. H.: »k nesmírné škodě na- šeho rolnictva ceny pšenice klesly; r. 1898—99 byly ceny ty v Rakousku nejvyšší z celého světa; v potěšitelném tomto rozvoji našich cen však nastal zrušením mlecího řízení obrat, neboť již v lednu 1900 byla pařížská cena (za tunu) o2 zlalé vyšší než vídeňská, v červenci pak, po úplném zrušení mlecího řízení, o dvanáct zla- tých, a talo difference trvá i dále, v poslední době se ještě zvyšuje...; trh světový tedy na značném tomto klesnutí naší ceny pšeniční viny nemá, neboť ceny pšenice v celém světě o ledna do prosince 1900 stouply, ve Vídni však o 4 zl. klesly...; pro úkaz ten není (tudy) jiného důvodu, než zrušení mlecího řízení, čímž nastala»rolnictvu našemu škoda nejméně 55 mill. korun« — pravil-li vše to pan dr. HI , tož každý logicky myslicí čtenář, zvlášť není-li honěn v ciferních podrobnostech kaleidoskopického vlnění na trhu světovém, musil ze slov jeho soudit následovně: »Je-li pravdou, že zrušení mleciho rízení z avinilo páď cen našich z roku 1898—99 na 1900 a 1901, musí býti též prav- dou, že nezrušením, tedy dalším trváním mlecího řízení, bylo by se řečenému pádu cen zabránilo. A je-li toto pravdou, pak musi být rovněž pravdou, že ceny let 1898—99 na lezaly se s mlecím řízením v příčinné sou- vislosti. Z tohoto logického řetězu není přece žádného východiště a proto výtka o nesprávném podkládání jeví se býti nemístnou.
doktor HI Rakousko Vídeň
8 article
Když jsem na to, připojiv názornou tabulku o pohybu měsičních průměrných cen na praž- ské burse od ledna 1895 do října 1901, uvedl panu dru. H. na paměť, že ceny posledních dvou let klesly jen relativně vůči abnormálním cenám r. 1898/99, že však vůči cenám dřivěj- ších let normálních nejen neklesly, nýbrž naopak že jsou vyšší, když jsem dále vyložil přirozené příčiny ryčného vzestupu cen z let 1898/99 a na všeliké závěry ze srovnání jich s cenami posledních dvou let poukázal ja- kožto na nemístně, dovolává se p. dr. H. dnes věty, ve kteréž v prvním svém článku prý sám uvedl, že k dotčenému vzestupu cen r. 1898/99 též passivnost naší bilance v obchodu pšeničním »přispěla«. Tuto jeho větu ne sice do slova, však vzhledem k myšlenkovému obsahu jejímu i já citoval a neváhám ji citovat ještě jednou a sice do slova: »Ovšem — pravil p, dr. H. — přispěla k tak vysokému vzestupu cen u nás v první řadě ta okolnost, že ve všech těchto letech byla bilance v pšeničném obchodu našem passivní.« Leč pan dr. H. význam těchto svých slov druhým dechem ihned seslabuje, řka: »Avšak to platí stejnou měrou též o Francii a Německu, jež rovněž pšenici nevy- vážejí.« Nuž, z obou těchto vět nemůže přece plynout žádný jiný než následovní závěr: Platí-li to (t. j. »přispění« passivnosti pšeničního ob chodu k vzestupu cen) též pro Francii a Ně mecko, a nebyly-li v obou těchto státech (jak p. dr. H. výše uvádí) přes to vše ceny tak vy- soké jako u nás, pak ne-li v první tož aspon v druhé řadě musilo trvání mlecího řízení na vysoký stav našich cen v dotýčné periodě působiti.
doktor Francie Německo
9 article
Dnes arci p. dr. H. tuto z vývodů jeho plynoucí dedukci prohlašuje za nemistnou a do- kládá, že mlecí řízení jakožto pudivý živel ku vzestupu cen 1898—1899 ani v »druhé řadě« nebylo jím míněno, pouěvadž ceny »za mlečího řizení vyvíjejí se přirozeně podle cen světových a průměrů domácího trhu.« Vílám upřímně tento výrok, dodávaje toliko, že týmž způsobem vyvijí se celkový stav cen nejen za trvání mlecího řízení, nýbrž i bez něho, poně- vadž trváni či netrvání mlecího řízení jest fak- torem toliko lokálním, který na abso- lutní výšku místních cen rozhodujícího vlivu nemá, který však nieméně jest způsobilým, vzhledem k relativní cenové výšce účinky z do- časných poměrů mezinárodního trhu plynouci seslabovati, resp. sesilovati, jak ostatně již ně- kolikrát podrobně bylo vyloženo. Po vysvětliv- kách pana dra. H., při celém sporu o souvislosti mleciho řízení s cenami let 1898—1899 běži tudy o pouhé nedorozumění, arci »nedoroz uměnís, které nikterak nebylo zaviněno mnou. Nuž tudíž, nebylo-li, jak p. dr. H. nyní sám doznávů, mezi uvedenými abnormálními cenam 1898—1899 a mlecím řízením nijaké příčinné souvislosti, kterak se to má medle s jeho dalším zcela určitým tvrzením, že pád dotčených cen zrušením mlecího řízení byl zaviněn? V prvním článku vycházel p. dr. H. z tvrzení, že r. 1898—1899 byly ceny v Ra- kousku nejvyšší z celého světa, načež že od ledna do prosince r. 1900 klesly tyto »naše« ceny ve Vídni o 414 zl., kdežto v celém světě během období tohoto stouply. Již posledně jsem uvedl, že první tvrzení není správné, neboť roku 1899 současné záznamy peštské rovnaly se celkem berlínským a pařížským, kdežto man- heimské příkladně byly stále a to dosti značně vyšší.
doktor Ra Vídeň
10 article
Pan dr. H. odmítá tuto korrekturu, řka, že neměl na mysli ceny peštské, že v celém článku Rakousko (= Předlitavsko) a Uhersko přesně rozlišuje a že Pešť v Rakousku přec neleží. Prosím za odpušténí, v tom jest dvojí omyl. Předně není správno, že pan dr. H. Před litavško od Uherska vždy přesně rozlišoval. Mluvě o 55millionové škodě, dí výslovně, že škodu t zrušením mlecího řízení utrpělo »na še« země- dělství, ačkoliv přece jest zřejmo, že ze škody té, kdyby tu byla jaká, nese dle poměru pše ničné výroby Předlitavsko jen as 20 procent Uhersko pak asi 80 proc. (z okrouhlých 50 mil- lionů q výroby pšeničné připadá kolem 40 mil lionů q na Uhersko, ostatek pak na Předlitavsko). Za druhé se tvrzení pana dra. H. ani vzhledem k Předlitavsku neshoduje se skutečností, o čemž ze srovnání příkladně pražských a mann- heimských záznamů od května 1899 počínaje snadno lze se přesvědčiti. Leč na tom konečně nezáloží. Více padá na váhu, že v posledním svém článku pan dr. H. celý problém značně rozšiřuje. Nespokojuje se totiž pouze srovnáváním dotyčných záznamů našich a cizokrajných bě- hem roku 1900, nýbrž srovnává navzájem zá- znamy ročníků dvou, a sice roku 189 s rokem 1900, dospívaje tím k »neobyčejnému úkazu, že ceny v Paříži, Liverpoolu atd. všude roku 1899 a 1900 zůstaly stejny, u nás však značně klesly. Jak prý tento neobyčejný úkaz lze vysvětliti jinak, než zrušením mlecih řízení?
doktor Rakousko Předlitavsko Uhersko Pešť Paříž Liverpool
11 article
Nu, odpověď jest snadná. Předně dotčený úkaz nestejného pohybu cen na jednotlivých tržištích není nikterak nic neobyčejného, nýbrž zjev v nesčetných variacích s tále se o pa- kující přes všechnu nivelisující působnost, kterou rozvoj a zlevnění dopravních prostředků koná na fluktuace trhu světového. Nechť uvedu jen několik příkladů. Roku 1887 činila prů- měrná cena za 100 kg. pšenice ve zl.: n v lednu v prosinci ! rozdíl Vídeň . . . 10.— 8.20 — 1.80 Paříž . . . . 10.60 11 60 + 1.— Nový York . . 9.— e 9.— 00 neb roku 1897: Oděsa. . . 6.80 8.20 ++ 1.40 Londýn . . . 9.20 10.20+ 1.— Nový York . . 9.50 9.50 0.0 Vídeň. . . . 9.10 12.40 + 3.30 Berlin . . . 10.40 11.30 + 0.90 Pozastavuje-li se pan dr. HI. nad tim, že v uvedeném ním období zahraniční ceny byly stálé, u nás pak klesly, a uvádí-li to ve spo- jení s mlecím řízením, jak medle si vysvětlí, proč roku 1887 i roku 1897 Nový York zůstal nehybný, kdežto Vídeň stoupla roku 1887o zl. 1.80, roku 1897 dokonce však o 3 zl. 30 kr. na q., tedy na tuně o 33 zl. ? Snad mi, a to právem, odpoví s Erbenem: Moc má panenko, moc se ptáš! Zajisté. Neboť kdyby kdo ze smrtelníků dovedl do velikolepého, obrovsky složitého cenotvorného procesu světového vnik- nouti tak, aby všechny jeho zpružiny mohl přesně rozpoznati a účinnost jejich posoudi a na základě toho pak každý zjev nejen ex post, nýbrž i pro futuro si vysvětliti, mohli bychom mu věru gratulovat. Věda problémy dotyčnými zabývá se již hezky přes sto let, avšak dosu do tajemných hlubin komplikovaného ústroj toho plně vniknouti se nepodařilo nikomu. A kdyby se věc ta někomu kdys podařila, pak by věru šťastný ten smrtelník brzy odskočil od studijního stolku a šel raději na bursu — vy- dělávat milliony. Leč naše otázka na štěstí tak složitou není.
doktor HI Erben Moc Vídeň Paříž Nová York York kg Londýn 10.20 12.40 Berlín + 0.90
12 article
Proč ceny na některých zahraničních tržištích z r. 1899 na rok 1900 zůstaly celkem stejny, neumím a proto se nepokusím vysvětliti Za to tím snadnější jest mi odpověd na otázku. proč u nás se ceny z r. 1899 na r. 1900 snížily. Prostě proto, poněvadž se tvorba jejieh r. 1900 následkem stavu naší pšeničně bilance vymanila z bezprostředních vlivů tržby meziná- rodní. Roku 1899 obnášel v Rakousko- Uhersku přívoz pšenice 730.761 q (za plné elo 666.390 a. za poloviční elo ze Srbska 51.532 q, beze cla do Dalmacie 12.839 q), kdežto vývoz surove pšenice a mouky ve volném obchodu (převedené na pšenici) obnášel 55.969 q, takže bilance naše v 1899 byla o 664.792 q passi vnl. následkem čehož vedle vlivu mezinárodní tržby působilo na tuzemské ceny pudivým vlivem svým i ochranné clo. R. 1900 se stav ten změ- nil; přívoz pšenice klesl na 339.223 q (za plné elo 67.063 q, za poloviční clo ze Srbsk 260.780 q, do Dalmacie beze cla 11.380 q).
Rakousko Uhersko Srbsko Dalmacie
13 article
vývoz pšenice a mouky ve volném obchodu (převedené na příslušné kvantum pšenice (stoupl však na 731.584 q, takže jsme v r. 1900 byl v pšeniční bilanci o 403.741 q aktivní, če- hož přírozený následek byl, že ochranné clo u porovnání s rokem předcházejícím pudivých účinků svých valně pozbylo. Odečteme-li pak o cifer těchto jednak přívoz srbské pšenice, zvláště uherskými velkomlýny odbírané, jednak i vývoz mouky, shledáme, že čisté aktivum pšeničné bylo celkem malé; okolnost ta jednak paralyso- vala účinek ochranných cel, jednak ale, poně- vadž nabídka i poptávka tuzemská nalezaly se celkem v rovnováze, vybavila tvorbu našich cen r. 1900 z bezprostředních vlivů tržby meziná- rodní. Mám za to, že tím se »necbyčejný« onen zjev, na nějž p. dr. H. ukazuje, snadno a za- jisté dost přirozeně vysvětluje. Leč to vše se týká cenových diferencí, mezi lety 1899 a 1900. P. dr. HI. však celou svoji argumentaci založil (vysvítá to jasně z úvahy jeho v »Zeit«) na domnělých skocích, které činí rozpjetí mezi našimi a cizokrajnými cenami v roce 1900 a 1901. Z těchto roz- dílů pak »odhaduje« (tedy již »nevypočítává«) škodu zemědělství našeho obnosem 55 mill. korun. Tím přicházím k vlastním kořenům
doktor HI
14 article
bludných jeho názorů. Z celého druhého dílu posledního článku jeho, zvláště však z úvahy v »Zeit«, vychází totiž na jevo, že p. dr. H. vznik uvedené škody spatřuje v tom, že naše ceny r. 1900 a 1901 nenásledovaly ceny cizokrajné ve vzestupném jejich pohybu. V »Zeit« p. dr. H. do- slova praví: »Jenom zrušení mlecího řízení mohlo být příčinou pádu našich cen a ono pří- činou tou bylo. Nízký stav pšeničních cenu nás trvá i v tomto roku a cena pšenice jesto 10—12 K nižší, než by dle zkušeno- stí bývala, kdyby mlecí řízen trvalo.« Ať přemýšlím jakkoli, nemohu ar- gumentaci této rozuměti jinak než takto: Ze záznamů pražské i jiných tuzemských burs jde sice na jevo, že ceny naše r. 1900 byly celkem stálé a r. 1901 dokonce jdou do výše, však tyto lonské a letošní ceny byly by bývaly najisto o 10—12 K na tuně vyšší, kdyby mlecí řízení ne bývalo zrušeno. Vůči tomu především podotýkám, že se naznačenou argumentací p. dr. H. vlastně vzdává původního apodiktického svého tvrzení o tom, že ceny naše »klesly«. a že, opouštěje tuto svou posici, vrhá se do vzdušin pouhé hypothesy, že naše ny nější ceny při trvání mlecího řízení by bývaly najisto (!) stouply a že v tomto nesto up- nuti jejich spočívá vznik 55 millionové ztráty- Z toho však plyne dál, že »ztráta« zaviněná zrušením mlecího řízení proměnuje se vlastně toliko v »ušlý zisk.« A důvod, o nějž p. dr.
doktor
15 article
H. tuto nově vyhraněnou svoji theorii opírá, spatřuje (cituji doslova) »v nutnosti ex portovat přebytečné mno ž st v přednich druhů mouky a ve vyplý vajícím z toho tlaku na cenu su roviny, poněvadž zisk z mlecíh o řízení tu více nebyl.« Nuž, vůči tomu sluší nejprv uvěsti, že za hraniční ceny nebyly r. 1900 a 1901 dokonce tak stálé a vysoké, jak by se z vývodů pana dra. H. mohl kdo domnívati. V prvním i dru hém článku operoval pan dr. H. zvlášť často s cenou liverpoolskou. Právem, neboť Liverpool do něhož co den z celého světa sjíždějí se lodi obilím naloženě, jest opravdu předním ohiniskem světového obchodu obilního. Nuž, cena liver- poolská (data čerpám z uvedené již v prvním článku publikace c. k. rak. ministerstva orby) skutečně r. 1900 sledovala směr sestupný Pšenice označovaná slovy »Northern Duluth Nr. 1.« znamenala v korunách za 1000 kgv lednu 1900 160.16, v prosinci téhož roku pak 171.16 a pan dr. H. právem lituje, že naše cena podobný vzestup nesledovala. Však podí- vojme se jak si cena ta počinala roku 1901 V lednu 1901 druh »Manitoba Nr. 1.« (druh z předu uvedený v řečených záznamech roku 1901 schází, však vzhledem k záznamům obou druhů z r. 1900 nebude rozdílu hodnoty mezi »Manitoba« a »North. Dul.« as velký) zname- nal 181.29 korun za 1000 kg, v dubnu 178 34, v červenci 165.21, v září 160 27a v říjnu 1901 dokonce jen 158.01, kles tedy od ledna do října 1901 o více než 23 korun. Vůči tomu se pfám: bylo- zrušené mlecí řízení, věsíc se dle tvrzení p. dr.
doktor Manitoba North Liverpool Dula Northern Duluth kg
16 article
H. jako balast nusí ceně na krk, tím vinno, že cena tato nemohla sledovati vzestup cony liverpoolské od ledna do prosince 1900, čím medle lze vysvětliti, že tento tisnivý balast vypověděl úplně službu a nesrážel naši cenu v tém poměru, v jakém cena liverpodl ská od ledna do října 1901 sestu povala dolů? Pan dr. H. snad sám nahlédne, k jakým nemožnostem vede jeho argumentace a protoo dalšího rozpřádání této zajisté samozřejmé věc upouštím. Však pan dr. H. má, jak uvedeno, pro svě neudržitelný názor ještě jiný a sice řekl bych positivní důkaz. Jemná mouka musí prý být exportována a poněvadž se export tento děje se š kodou (neb aspoň bez zisku z mlecího řízení plynoucího), tlačí tato škoda neb onen scházející zisk ceny tuzemské pšenice, Vzhledem k tomu sluší krátce úvésti tyto tři, snad dos jasné okolnosti: Pro primo, nikdo nikde nedokázal, že by uherské mlýny bez mlecího řízení skutečně vy vážely se škodou; do obchodních záznamůje jich neměl jsem ani já a snad ani pan dr. možnost nahlédnouti a z tržních zpráv do veřej nosti vnikajících o nějakém trvalém exportu se škodou nikdy, pokud vím, nebylo řeči Také toho není potřebí, neboť poměry řeče ných mlýnů jsou prostě zcela jiné, než jaké panují v cukrovarství, jehož export bez prémi vzhledem k známým okolnöstem byl by ovšem alterován. Pro secundo jeví se býti nepochopitelno proč by onen roční million moučného vývozu byl za všech okolností nezbytnou nutností?
doktor
17 article
Počítáme-li, že roční výroba mouky v řiši obnáší asi 30 mill. metr. centů, tož million dosavadního ročního vývozu činí pouze nepatrnou čásť tři celé a tři desetiny procent. A tento nevelký obnos že by po případě za žádných okolnosli nemohl býti v tuzemsku spotřebován, povážímesli, že spo- třeba pšenice v celé naší říši kolísá rok od roku od 10—40 a více procent? Připadaloť r. 1896 na př. z celkové spotřeby pšenice na hlavu 112 kilogr., r. 1897 však pouze 60 kilogr. Pro tertio konečně sluší uvážiti, že nevelk celkem počet oněch exportních mlýnů (vyvezších loni v druhém pololeti bez mlecího řízení ae 500.000 q, letos pak v prvních desíti měsících už téměř 700.000 q, čímž ostatně nejlípse vyvrací tvrzení, že export mouky do ciziny po zrušení mlecího řízení přestane), nemá naprosto tolik moci, aby do cenotvórného procesu vnitro- zemského byl s to tou měrou zasáhnouti, by si domnělou svoji ztrátu při exportu nahradi stlačením cen obilních. Což mohou dotyčné mlýny nabízet opravdu za pšenici jenom tolik co chtějí? Což producenti jsou s prodejem pšenice odkázáni pouze a výhradně na nevelký počet vývozníeh velkomlýnů? Ze všeho patrno, že ani ta poslední basis, na kterou se p. dr. H. koncentroval, nedá se naprosto držeti a že tudy děsná ona škoda neb ušlý onen zisk, »odhadovaný« na obnos 55 mil korun, náleží ke štěsti a potěše našeho rolní- ctva opravdu jen do říše bájí a dýmů. Lituji, že ani dnes pro obsáhlost látky ne mohu se dostati k druhé partii páně doktoro vých vývodů, totiž k domněle zhoubným účin kům zrušeného mlecího řízení na tuzemské mlynářství. Leč učiním tak co nevidět.
doktor
18 article
Z domáeího peněžního trhu. (Původní zpráva »Nár. Listů«.) V Praze, 21. prosince. Komentářke kritisované podnikavosti — Hospodářská duše davn. — Akciov národní slavností. — Praxe zaklada- telství. — Hospodářská censura. — Do- mácí peněžní trh a jeho pro u d. Můžeme tedy říci, že také již na naší půdě — plodné dobrými úmysly — se podnikavost (zakladatelství — »gründerství«) překlonila pře nejvyšší bod. Již slyšíme volání, abychom ná silně negalvanisovali svých hospodářských sil protože co bylo vykonáno, nebylo vždycky nej lepší, a protože méné bylo by snad více. Po sudek o našem zakladatelství jest naším filosc fiekým: poznej sebe sama. A také s tohoto hlediska docházíme závěru, že Čech jest živo čichem non plus ultra politickým. Předně správně jest poznamenáváno,že každá naše emise má ráz národní slavnosti Zakládáme citem a ne rozumem Zařízovací výbor jest sice nucen udati prospek a jeho důvody, ale motivy, které půšobí ke zdaru subskripce, nejsou ani důvody, ani pro- spekty, ani rozpočty nebo počet pravděpodob- nosti — nýbrž jedině nálada. To jest hospo- dářská duše davu. A dobře víme, že tuto ná- ladu bylo u nás lze vzbuditi pouze pro některý druh výroby. Nejlépe to jest lze dokazovati na pivovarství. Projekt prvého pivovaru byl pro- hlašován za geniální. Vždyť dobré pivo vaři umíme, a odbytiště jest v nás samých. Každý akcionář může zdárně sám pracovati o zvýšení dividendy. Pivo se vařilo a pilo, ale místo aby s vystavenými a konsumovanými hektolitry ná lada se stávala povznešenějšl, ona klesala. A pro jekt posledního pivovaru již národní slavnost nebyl, nýbrž musil projíti zkoušku ohněm krilik podezírání, rozpočtů. Tu se již správně mluvilo o terénu odbytiště a domácí soutěži.
Prax Praha Čechy
19 article
Vznikla nedůvěra. Nemyslíme však, že by tento dojem reakce byl jediné způsoben méně uspokojivými výsledky některých založených pod- níků, kterými vystřízlivěl posudek o těch věcech. — poněvadž onen dojem ochablosti není jen právě naším. Jako zimní mlha leží ochablost ona na všech emporiích peněžních a všude vidíme podnikavost v úpadku. Jest to dů- sledek konjunktury. Zakladatelství nekvete v obdobích průmy- slového úpadku, nýbrž v periodách rozkvětu. když má před sebou metu vysokých kursů vysokých dividend. Jest to zkušenost o nedobre praxi. Zakladatelství v dobách plného zaměst nání a zdárné konstellace se opírá sice o velký mravní moment úspěchu — totiž náladu, ale své činy rodí pro léta neúrodná. Podnik v kon- junktuře vznikne obyčejně za podmínek nej- dražších, a nežli rozvine svoji činnost, již oby čejně skončila příležitost konjunktury. Odby vázne a nekonsolidovaný závod bez záloh a minulého zisku se ocitá náhle v kritické situaci, kdy se propouštějí dělníci a zastavuje výroba Konjunktura jest tudíž důležitou praemisou podnikatetství, avšak myslíme, že ani ne tak svoji stránkou positivní jako negativní. Pocho- pujeme pak, že v dobách úpadku vídíme jen stinné stránky průmyslu nebo obchodu a ž elektrisovati náladu pro nové podniky jest prac
Pocho
20 article
Sisyfovou. Vytýká-li se pak, že na poli zakla- datelském bylo u nás vytvořeno dobrého příliš. není to výtka jen individuálně česká. Také vi deňské bankovní ústavy bilancují po dvou lé- tech, že heslo: budoucnost bankovnictvi leží na poli průmyslu — které jim mělo nahradi úpadek bursy, neneslo právě ovoce zlaté. Za ložené podniky namnoze strádají v nynější dobe kritické a malým výnosem činí také menší kurs A zásoba akcií zůstala na skladě. Ani pod stře- chou bursy vídeňské není radno mluviti o za kladatelství. Když staré akcie málo stojí, nen peněz ani na akcie nové. Bona fide byl pronesen názor, že by byl jakousi nápravou našeho zakladatelství, jestli že by jednotlivé projekty byly censurovány sborem nestranných a poctivých znalců v praktickém rozhledu, technických znalostech, důkladněm národohospodářském vzdělání, povznesených nad prospěchy dne zkušenosti a bezúhonnou pocti- vostí. Garantovati budoucí zisky ovšem nelze. ale garantovati lze, že podnik spočívá na do brých základech . ..
Sisyfův
21 article
Myšlenka ta, zajisté dobrá v zásadě, jak jiné, se svěřuje České národohospodářské spo lečnosti. Nemůžeme, nežli podotknouti, že to co navrhováno, se již vlastně děje. Svědomitý peněžní ústav, ujímáli se subskripce, anketou nestranných odborníků vyšetřuje podmínky budoucnost projektu, a posudek musí býti c nejpřiznivější i šlova prospektu musí býti správná aby se banka stala místem subskripěním. Nebo žádný svědomitý ústav peněžní za přechodnou položku neznačné provise nevydá v nebezpeč svoji budoucnost a neuvali na sebe odium ne- důvěry. Ovšem i v tomto případě, jak v pro- neseném návrhu výslovně vytčeno, může být podána záruka za solidní podklad podniku, ni- koliv ale za jeho zisk. Je-li tudíž prováděna již kautela za zjednáním důvěry podnikavosti, j e s úlohou širokého obecenstva, a b aspoň to vědělo, že předni záru- kou subskripce jest svědomitý ústav, který se jí ujal. To jest d ležitá známka nábizeného z boži Za této situzce zvláštní censorský sbor, kt rého jinde by bylo stejně třeba a kterého přece i jinde není, po našem zdání byl by zbyteč- ným. Varovati ještě více, bylo by vzbuzovat ješté větší nedůvěru. Lépe věc vysvětliti a proto časový návrh nás přiměl k tomuto objasnéní.
22 article
Ráz domácího peněžního trhu vyznačuje naprosincová pohotovost peněžní a ještě více cesta, po níž se přebytky ony ubírají. Hlavním bodem situace jest nedostatek směnečního ma- teriálu, v němž se jeví stagnace průmyslu obchodu. Tato okolnost jest číselně dokázána ve výkazu rakousko-uherské banky, který za- znamenává, že směnečný portefeuille oproti loni o 102 milliony klesl, ježto banka nízkou sazbou soukromou z eskontu byla poněkud vyloučena. V novém roce bude asi přejímati opět eskon na volném trhu z ohledu na své akcionáře, jimž ovšem není zdrávo, leží-li ohromné pro středky bankovní úhorem. Zahájí-li pak rakou- sko-uherská banka opět eskont na Volném trhu vzniká tu nová soutěž a sazba úroková opět bude tisnéna. Proto stojíme vlastně snadi před počátkem klesající úrokové sazby. Již zaznamenali jsme pozoruhodný proud že valná čásť volných prostředků peněžníchse ubírá na trh s papíry o pevném zúročení. Situace v tomto směru byla v posledních dnech ještě přesněji vyznačena. Je-li již tato okolnost potěšliva, zaslouží pozornosti i zjev druhý — totiž že s povrehu našeho finančního vědomi mizí papíry uherské. Akciový trh byt tichý. Jednotlivé titry byly vyvolávány bez závěru a předvánoční klid na tomlo poli jak obyčejně na pražské burse se zahostil již dávno před Vánocemi. Nálada při této naprosté bezobchodnosti byla upevněna. Prvý den minulého týdnu byla bursa zavřena pro- jevem smutku nad úmrtím svého presidenta. Staří přátelé její umírají, avšak nevidíme, že by dorůstala generace přátel mladých. Pražská bursa je dosud nepřesvědčilaí o své nutnosti života. Dosud se nenahlíží, že živa býti musí.
uherský banka
23 article
Týdenní přehled bursovní. Z Vídně, 21. prosince (Původní zpráva »Nár. Listů«.) Obchod v tomto týdnu měl na sobě trochu ráz svátečního klidu vánočního; kdo vydlělal, zajišťoval sobě zisk, aby měl o sváteích klid. Vlastní obchod vztahoval se na několik málo papírů, větším dílem na státní dráhu, Jänder- banku, obě pouliční dráhy vídeňské a v po- sledních dnech týdne také na papíry železářské. Státní dráha trpěla hned na začátku týdne nepřiznivými zprávami, jež o seslátňovací olázce přinesly skoro všecky časopisy. Nejvíce pak pů- sobilo vyjádření sekčního chefa ministerstva financi rytiře Kniazioluckého, jenž v sezení sub- komitétu železničního výboru prohlásil, že vláda teprve podnikne přípravné práce a studie ohledně seslátnění a že tyto věci budou přiro- zeně trvati dlouho, čemuž vzhledem k úřadní rychlosti vysokých úřadů rakouských mohli bychom snadno věřiti. Mimo to účinko- vala tisnivě i okolnost, že vláda nepřistoupí k sestátnění severozápadní dráhy dříve, doku nebude postavena druhá kolej a bylo to také hned v kursu akcií této dráhy vjádřeno. Bursa vykládala si celou akci sestátňovecí asi tak, jako se to stalo letos s dráhami švýcarskýmia nabyla nového důkazu, že vláda nehodlá do- pravní podníky, jež mají býti sestátněny, ni- kterak přeplatíti, naopak, že hledí celou akci provésti jaksi za zády akeionářů. Konečně také velice blízké ultimo vadílo každému vzpružení tohoto papíru a jen ke konci týdne zdvihl se zase trochu kurs koupěmi berlínskými.
Kniaziolucký Bursa Vídeň Jänderbanka
24 article
Dalším papírem, v němž zažnamenati jest větší obchod, byly akcie pouličních dráh vídeň- ských a v souvislosti a tím také akcie banky pro země rakouské. Obec vídeňská konečné tedy převzala dráhy ty do městské správya také tu připomenouti dlužno, že podniky ty nijak nepřeplatila. V souvislosti s event, půjčkou města Vídně, o níž v předminulé zprávě jsme referovali, držela se pevně banka pro země ra- kouské, kurs však nemohl se jak náleží vyvi- nouti, ježto banka ta hleděla velkou položku svých vlastních akcii, jichž svého času inter- venčními koupěmi nabyla, ještě před uzávěrkou prodati, aby v bilanci nevykazovala na svém účtě tak velký stav effektů.
Vídeň
25 article
Co se trhu báňského týče, sluší zmíniti se o zprávě, jež o sezení správní rady alpské báňské společnosti byla publikována. Ve zprávé té konstatován byl neutěšený stav našich žele- záren a zároveň sděleny již jaksi bilanční cifry. V jedné v letních měsících podané zprávé vý- slovně jsme poukázali na to, že společnost tato nebude moci vypláceti větší dividendu, než 14 korun a nyní vidíme, že skoro ani ty vypláceti by se nemohly. Objednávky, jež vláda již nyní na léta 1902, 1903 a 1904 zadává, jsou vlastně objednávkami z nouze a proto bylo by skoro záhodno, aby se na základě toho počitala renta- bilita alpinek a aby obecenstvo počínalo si se spekulačními koupěmi trochu opatrněji. Cel stoupnuti, jež v posledním čase se stalo, spo- čívalo na nadějích obnovení kartelu, nebo-li jinak řečeno, tím již zlepšení, které by ve pří- padě kartelu se dostavilo, jest jaksi v kursech vyjádřeno. Ke kartelu však nedošlo a odtud tedy páteční sílný otřes (alpinky spadly až na 384); kdyby však bylo bývalo na včerejší schůzi došlo k dohodnutí ohledně kartelu, sotv asi bylo by pozdraveno hlučnou haussou, nebot event, kartel jest již v nynějších kursech skoro vyjádřen. Ostatně jsme viděli, že před samým rozhodnutím převládaly prodeje a to jest věc, která přehlédnouti se nesmí, neboť zasvěcenci jistě by neprodávali.
26 article
Podle posledních sazeb prolongačních pla- tilo se za alpinky až i 74. což znamená, ze jsou zase velké engagementy v tomto papíru a že eventuální pohyb sestupný mohl by býti zase osudnýl Variace v minulém týdnu poznati lze po- někud z tohoto sestaveníi 14. pros. 21. pros. Rak. korunová renta . . 95.95 95.95 118 . 70 118.80 Rak. zlatá renta . . . . . 118.80 118.70 Uherská zlatá renta . . . . 94.25 94 25 Uherská korunová renta . . 100.50 100 —
27 article
Turecké losy . . . . . . 654.— Rak. kreditky 414.50 422.50 Banka pro země rakouské 665.— 667.— Uherské kreditky . . . . 443.— 442.— Bankovní jednota . . . 890.— 883.— Pozemkový úvěrní ústav 262.— 264 25 Živnostenská banka . . . . 661.50 657 .— Společnost stální dráhy . . Jižní dráha . . . . . . . 465.— Polabská dráha 478.— 937.— Buštěhradská dráha lit. B. 986.— 269 50 282.— Stavební a dopravní A.. 265.— 277.— 785.— 787.— Dunajská paroplavební spol. 291.— 286.— Tur. tabáková režie . 286.— 286.— Rakouská továrna na zbroj . 399.— 395.— Alpinky . . . . . 474.— 470.— Rým.-muráňská společnost 1400.— 1405.— Pražská železářská společnost 1095.— 1105.— Česká báňská společnost 735.— 747.— Mostecká uhlářská společnost 626.— 615.— Wienerberger . . . . . . 1270.— 1240 — Schodnica . . . . . . . 239 35 239 20 Londýnská devisa . . . . Říšské marky . . . . . .
stální dráha Český báňský společnost 735 Wienerberger