1
masthead
22. prosince 1901.
2
masthead
II. Příloha „Národních Listů
5
title
Národní hospodář.
6
article
Pokuta 55 millionů K za zrušeni
Pokuta 55 millionů K za zrušeni
mlecího řízení.
M vansal dr. Josef Fořt.
Ve čtvrtečním čísle »N. L.« odpovídá pan
dr. Hotowetz na vývody mé a p. Josefa
Čermáka proti prvnímu jeho článku (ze dne
6. t. m.) v těchto listech dne 8. a 17. t. m.
uveřejněné. Především kvituji milerád ujištění
že předloňská polemika pana dra. H. ve věcec
mlečího řízení nechovala v sobě proti mně na-
prosto žádného nádechu osobního; měl jsem
sice se zřetelem k jistým poměrům a vztahům
svého času v té příčině dojem jiný — a dojem
ten mnozí se mnou sdíleli — leč ujišťuje li
mne p. dr. H. dnes o opaku, s polěšením beru
to na vědomí. S nemenším povděkem kvituji
též laskavou poklonu, kterou mi p. dr. H. po
mém soudu nezaslouženě činí, uznávaje mneza
»odborníka na slovo vzatého«, a neváhám ani
okamžik ji ihned splatiti, řka, že já i jeho za
odborníka na slovo vzatého pokládám a že n
tomto mém úsudku pranic není a nebude
zvikláno tou okolnosti, zaběhl-li se p. dr. H
při mlecím řízení počítáním 55millionové ztráty
zrušením jeho rolnictvu způsobené do slep
uličky, ze které mu po nezvratném přesvědčení
mém konec konců přes sebe delší řady obran-
ných cifer nezbude než — ústup.
Ba zdá se mi, že ústup ten v předvčerejším
svém článku vlastně již zahájil. Čtenáři jest
snad v paměti, že pokusil jsem se z obsáhlýeh
vývodů pana dra. H., pokud se účinků mleclho
řízení na zemědělství týče, vyloupnouti násle-
dovní dvě myšlénková jádra:
a) Trvání mlecího řízení nalezalo se se st
vem cen 1898—99 v příčinné souvislosti;
b) zrušením mlecího řízení zaviněno bylo
obrovské klesnuti cen těchto v letech 1900
1901.
doktor
Fořt
Hotowetz
Čermák
7
article
Nuž, dnes p. dr. H. první větu, jakožto
»nesprávné podkládání« odmítá, dokládaje, že
»výslovně vzestup cen 1897—99 odůvodnil při-
činou zcela jinou«. Lituji, že jšem takovéhoto,
žádnou pochybnost nepřipouštějícího odůvodnění
z prvního článku pana dra. H. nevyčetl. Nebot
pravilli tam p. dr. H.: »k nesmírné škodě na-
šeho rolnictva ceny pšenice klesly; r. 1898—99
byly ceny ty v Rakousku nejvyšší z celého světa;
v potěšitelném tomto rozvoji našich cen však
nastal zrušením mlecího řízení obrat, neboť již
v lednu 1900 byla pařížská cena (za tunu) o2
zlalé vyšší než vídeňská, v červenci pak, po
úplném zrušení mlecího řízení, o dvanáct zla-
tých, a talo difference trvá i dále, v poslední
době se ještě zvyšuje...; trh světový tedy na
značném tomto klesnutí naší ceny pšeniční viny
nemá, neboť ceny pšenice v celém světě o
ledna do prosince 1900 stouply, ve Vídni však
o 4 zl. klesly...; pro úkaz ten není (tudy)
jiného důvodu, než zrušení mlecího řízení, čímž
nastala»rolnictvu našemu škoda nejméně 55
mill. korun« — pravil-li vše to pan dr. HI , tož
každý logicky myslicí čtenář, zvlášť není-li honěn
v ciferních podrobnostech kaleidoskopického
vlnění na trhu světovém, musil ze slov jeho
soudit následovně: »Je-li pravdou, že zrušení
mleciho rízení z avinilo páď cen našich z roku
1898—99 na 1900 a 1901, musí býti též prav-
dou, že nezrušením, tedy dalším trváním
mlecího řízení, bylo by se řečenému pádu cen
zabránilo. A je-li toto pravdou, pak musi
být rovněž pravdou, že ceny let 1898—99 na
lezaly se s mlecím řízením v příčinné sou-
vislosti. Z tohoto logického řetězu není přece
žádného východiště a proto výtka o nesprávném
podkládání jeví se býti nemístnou.
doktor
HI
Rakousko
Vídeň
8
article
Když jsem na to, připojiv názornou tabulku
o pohybu měsičních průměrných cen na praž-
ské burse od ledna 1895 do října 1901, uvedl
panu dru. H. na paměť, že ceny posledních
dvou let klesly jen relativně vůči abnormálním
cenám r. 1898/99, že však vůči cenám dřivěj-
ších let normálních nejen neklesly, nýbrž
naopak že jsou vyšší, když jsem dále
vyložil přirozené příčiny ryčného vzestupu cen
z let 1898/99 a na všeliké závěry ze srovnání
jich s cenami posledních dvou let poukázal ja-
kožto na nemístně, dovolává se p. dr. H. dnes
věty, ve kteréž v prvním svém článku prý sám
uvedl, že k dotčenému vzestupu cen r. 1898/99
též passivnost naší bilance v obchodu pšeničním
»přispěla«. Tuto jeho větu ne sice do slova,
však vzhledem k myšlenkovému obsahu jejímu
i já citoval a neváhám ji citovat ještě jednou
a sice do slova: »Ovšem — pravil p, dr. H.
— přispěla k tak vysokému vzestupu cen u nás
v první řadě ta okolnost, že ve všech těchto
letech byla bilance v pšeničném obchodu našem
passivní.« Leč pan dr. H. význam těchto svých
slov druhým dechem ihned seslabuje,
řka: »Avšak to platí stejnou měrou též
o Francii a Německu, jež rovněž pšenici nevy-
vážejí.« Nuž, z obou těchto vět nemůže přece
plynout žádný jiný než následovní závěr: Platí-li
to (t. j. »přispění« passivnosti pšeničního ob
chodu k vzestupu cen) též pro Francii a Ně
mecko, a nebyly-li v obou těchto státech (jak
p. dr. H. výše uvádí) přes to vše ceny tak vy-
soké jako u nás, pak ne-li v první tož aspon
v druhé řadě musilo trvání mlecího řízení
na vysoký stav našich cen v dotýčné periodě
působiti.
doktor
Francie
Německo
9
article
Dnes arci p. dr. H. tuto z vývodů jeho
plynoucí dedukci prohlašuje za nemistnou a do-
kládá, že mlecí řízení jakožto pudivý živel ku
vzestupu cen 1898—1899 ani v »druhé
řadě« nebylo jím míněno, pouěvadž ceny »za
mlečího řizení vyvíjejí se přirozeně podle cen
světových a průměrů domácího trhu.« Vílám
upřímně tento výrok, dodávaje toliko, že týmž
způsobem vyvijí se celkový stav cen nejen za
trvání mlecího řízení, nýbrž i bez něho, poně-
vadž trváni či netrvání mlecího řízení jest fak-
torem toliko lokálním, který na abso-
lutní výšku místních cen rozhodujícího vlivu
nemá, který však nieméně jest způsobilým,
vzhledem k relativní cenové výšce účinky z do-
časných poměrů mezinárodního trhu plynouci
seslabovati, resp. sesilovati, jak ostatně již ně-
kolikrát podrobně bylo vyloženo. Po vysvětliv-
kách pana dra. H., při celém sporu o souvislosti
mleciho řízení s cenami let 1898—1899 běži
tudy o pouhé nedorozumění, arci »nedoroz
uměnís, které nikterak nebylo zaviněno mnou.
Nuž tudíž, nebylo-li, jak p. dr. H. nyní sám
doznávů, mezi uvedenými abnormálními cenam
1898—1899 a mlecím řízením nijaké příčinné
souvislosti, kterak se to má medle s jeho dalším
zcela určitým tvrzením, že pád dotčených
cen zrušením mlecího řízení byl zaviněn?
V prvním článku vycházel p. dr. H. z
tvrzení, že r. 1898—1899 byly ceny v Ra-
kousku nejvyšší z celého světa, načež že od
ledna do prosince r. 1900 klesly tyto »naše«
ceny ve Vídni o 414 zl., kdežto v celém světě
během období tohoto stouply. Již posledně jsem
uvedl, že první tvrzení není správné, neboť roku
1899 současné záznamy peštské rovnaly se
celkem berlínským a pařížským, kdežto man-
heimské příkladně byly stále a to dosti značně
vyšší.
doktor
Ra
Vídeň
10
article
Pan dr. H. odmítá tuto korrekturu, řka,
že neměl na mysli ceny peštské, že v celém
článku Rakousko (= Předlitavsko) a Uhersko
přesně rozlišuje a že Pešť v Rakousku přec
neleží. Prosím za odpušténí, v tom jest dvojí
omyl. Předně není správno, že pan dr. H. Před
litavško od Uherska vždy přesně rozlišoval. Mluvě
o 55millionové škodě, dí výslovně, že škodu t
zrušením mlecího řízení utrpělo »na še« země-
dělství, ačkoliv přece jest zřejmo, že ze škody
té, kdyby tu byla jaká, nese dle poměru pše
ničné výroby Předlitavsko jen as 20 procent
Uhersko pak asi 80 proc. (z okrouhlých 50 mil-
lionů q výroby pšeničné připadá kolem 40 mil
lionů q na Uhersko, ostatek pak na Předlitavsko).
Za druhé se tvrzení pana dra. H. ani vzhledem
k Předlitavsku neshoduje se skutečností, o čemž
ze srovnání příkladně pražských a mann-
heimských záznamů od května 1899 počínaje
snadno lze se přesvědčiti. Leč na tom konečně
nezáloží. Více padá na váhu, že v posledním
svém článku pan dr. H. celý problém značně
rozšiřuje. Nespokojuje se totiž pouze srovnáváním
dotyčných záznamů našich a cizokrajných bě-
hem roku 1900, nýbrž srovnává navzájem zá-
znamy ročníků dvou, a sice roku 189
s rokem 1900, dospívaje tím k »neobyčejnému
úkazu, že ceny v Paříži, Liverpoolu atd. všude
roku 1899 a 1900 zůstaly stejny, u nás však
značně klesly. Jak prý tento neobyčejný úkaz
lze vysvětliti jinak, než zrušením mlecih
řízení?
doktor
Rakousko
Předlitavsko
Uhersko
Pešť
Paříž
Liverpool
11
article
Nu, odpověď jest snadná. Předně dotčený
úkaz nestejného pohybu cen na jednotlivých
tržištích není nikterak nic neobyčejného, nýbrž
zjev v nesčetných variacích s tále se o pa-
kující přes všechnu nivelisující působnost,
kterou rozvoj a zlevnění dopravních prostředků
koná na fluktuace trhu světového. Nechť uvedu
jen několik příkladů. Roku 1887 činila prů-
měrná cena za 100 kg. pšenice ve zl.:
n v lednu v prosinci ! rozdíl
Vídeň . . . 10.— 8.20 — 1.80
Paříž . . . . 10.60 11 60 + 1.—
Nový York . . 9.— e 9.— 00
neb roku 1897:
Oděsa. . . 6.80 8.20 ++ 1.40
Londýn . . . 9.20 10.20+ 1.—
Nový York . . 9.50 9.50 0.0
Vídeň. . . . 9.10 12.40 + 3.30
Berlin . . . 10.40 11.30 + 0.90
Pozastavuje-li se pan dr. HI. nad tim, že
v uvedeném ním období zahraniční ceny byly
stálé, u nás pak klesly, a uvádí-li to ve spo-
jení s mlecím řízením, jak medle si vysvětlí,
proč roku 1887 i roku 1897 Nový York zůstal
nehybný, kdežto Vídeň stoupla roku 1887o
zl. 1.80, roku 1897 dokonce však o 3 zl. 30 kr.
na q., tedy na tuně o 33 zl. ? Snad mi, a to
právem, odpoví s Erbenem: Moc má panenko,
moc se ptáš! Zajisté. Neboť kdyby kdo ze
smrtelníků dovedl do velikolepého, obrovsky
složitého cenotvorného procesu světového vnik-
nouti tak, aby všechny jeho zpružiny mohl
přesně rozpoznati a účinnost jejich posoudi
a na základě toho pak každý zjev nejen ex post,
nýbrž i pro futuro si vysvětliti, mohli bychom
mu věru gratulovat. Věda problémy dotyčnými
zabývá se již hezky přes sto let, avšak dosu
do tajemných hlubin komplikovaného ústroj
toho plně vniknouti se nepodařilo nikomu.
A kdyby se věc ta někomu kdys podařila, pak
by věru šťastný ten smrtelník brzy odskočil od
studijního stolku a šel raději na bursu — vy-
dělávat milliony.
Leč naše otázka na štěstí tak složitou není.
doktor
HI
Erben
Moc
Vídeň
Paříž
Nová York
York
kg
Londýn
10.20
12.40
Berlín
+ 0.90
12
article
Proč ceny na některých zahraničních
tržištích z r. 1899 na rok 1900 zůstaly celkem
stejny, neumím a proto se nepokusím vysvětliti
Za to tím snadnější jest mi odpověd na otázku.
proč u nás se ceny z r. 1899 na r. 1900
snížily. Prostě proto, poněvadž se tvorba jejieh
r. 1900 následkem stavu naší pšeničně bilance
vymanila z bezprostředních vlivů tržby meziná-
rodní. Roku 1899 obnášel v Rakousko- Uhersku
přívoz pšenice 730.761 q (za plné elo 666.390 a.
za poloviční elo ze Srbska 51.532 q, beze cla
do Dalmacie 12.839 q), kdežto vývoz surove
pšenice a mouky ve volném obchodu (převedené
na pšenici) obnášel 55.969 q, takže bilance
naše v 1899 byla o 664.792 q passi vnl.
následkem čehož vedle vlivu mezinárodní tržby
působilo na tuzemské ceny pudivým vlivem
svým i ochranné clo. R. 1900 se stav ten změ-
nil; přívoz pšenice klesl na 339.223 q (za plné
elo 67.063 q, za poloviční clo ze Srbsk
260.780 q, do Dalmacie beze cla 11.380 q).
Rakousko
Uhersko
Srbsko
Dalmacie
13
article
vývoz pšenice a mouky ve volném obchodu
(převedené na příslušné kvantum pšenice (stoupl
však na 731.584 q, takže jsme v r. 1900 byl
v pšeniční bilanci o 403.741 q aktivní, če-
hož přírozený následek byl, že ochranné clo
u porovnání s rokem předcházejícím pudivých
účinků svých valně pozbylo. Odečteme-li pak o
cifer těchto jednak přívoz srbské pšenice, zvláště
uherskými velkomlýny odbírané, jednak i vývoz
mouky, shledáme, že čisté aktivum pšeničné
bylo celkem malé; okolnost ta jednak paralyso-
vala účinek ochranných cel, jednak ale, poně-
vadž nabídka i poptávka tuzemská nalezaly se
celkem v rovnováze, vybavila tvorbu našich cen
r. 1900 z bezprostředních vlivů tržby meziná-
rodní. Mám za to, že tím se »necbyčejný« onen
zjev, na nějž p. dr. H. ukazuje, snadno a za-
jisté dost přirozeně vysvětluje.
Leč to vše se týká cenových diferencí,
mezi lety 1899 a 1900. P. dr. HI. však celou
svoji argumentaci založil (vysvítá to jasně
z úvahy jeho v »Zeit«) na domnělých skocích,
které činí rozpjetí mezi našimi a cizokrajnými
cenami v roce 1900 a 1901. Z těchto roz-
dílů pak »odhaduje« (tedy již »nevypočítává«)
škodu zemědělství našeho obnosem 55 mill.
korun. Tím přicházím k vlastním kořenům
doktor
HI
14
article
bludných jeho názorů. Z celého druhého dílu
posledního článku jeho, zvláště však z úvahy
v »Zeit«, vychází totiž na jevo, že p. dr. H.
vznik uvedené škody spatřuje v tom, že naše
ceny r. 1900 a 1901 nenásledovaly
ceny cizokrajné ve vzestupném
jejich pohybu. V »Zeit« p. dr. H. do-
slova praví: »Jenom zrušení mlecího řízení
mohlo být příčinou pádu našich cen a ono pří-
činou tou bylo. Nízký stav pšeničních cenu
nás trvá i v tomto roku a cena pšenice jesto
10—12 K nižší, než by dle zkušeno-
stí bývala, kdyby mlecí řízen
trvalo.« Ať přemýšlím jakkoli, nemohu ar-
gumentaci této rozuměti jinak než takto: Ze
záznamů pražské i jiných tuzemských burs jde
sice na jevo, že ceny naše r. 1900 byly celkem
stálé a r. 1901 dokonce jdou do výše, však
tyto lonské a letošní ceny byly
by bývaly najisto o 10—12 K na
tuně vyšší, kdyby mlecí řízení ne
bývalo zrušeno. Vůči tomu především
podotýkám, že se naznačenou argumentací p.
dr. H. vlastně vzdává původního apodiktického
svého tvrzení o tom, že ceny naše »klesly«.
a že, opouštěje tuto svou posici, vrhá se do
vzdušin pouhé hypothesy, že naše ny
nější ceny při trvání mlecího řízení by bývaly
najisto (!) stouply a že v tomto nesto up-
nuti jejich spočívá vznik 55 millionové ztráty-
Z toho však plyne dál, že »ztráta« zaviněná
zrušením mlecího řízení proměnuje se vlastně
toliko v »ušlý zisk.« A důvod, o nějž p. dr.
doktor
15
article
H. tuto nově vyhraněnou svoji theorii opírá,
spatřuje (cituji doslova) »v nutnosti ex
portovat přebytečné mno ž st v
přednich druhů mouky a ve vyplý
vajícím z toho tlaku na cenu su
roviny, poněvadž zisk z mlecíh o
řízení tu více nebyl.«
Nuž, vůči tomu sluší nejprv uvěsti, že za
hraniční ceny nebyly r. 1900 a 1901 dokonce
tak stálé a vysoké, jak by se z vývodů pana
dra. H. mohl kdo domnívati. V prvním i dru
hém článku operoval pan dr. H. zvlášť často
s cenou liverpoolskou. Právem, neboť Liverpool
do něhož co den z celého světa sjíždějí se lodi
obilím naloženě, jest opravdu předním ohiniskem
světového obchodu obilního. Nuž, cena liver-
poolská (data čerpám z uvedené již v prvním
článku publikace c. k. rak. ministerstva orby)
skutečně r. 1900 sledovala směr sestupný
Pšenice označovaná slovy »Northern Duluth
Nr. 1.« znamenala v korunách za 1000 kgv
lednu 1900 160.16, v prosinci téhož roku pak
171.16 a pan dr. H. právem lituje, že naše
cena podobný vzestup nesledovala. Však podí-
vojme se jak si cena ta počinala roku 1901
V lednu 1901 druh »Manitoba Nr. 1.« (druh
z předu uvedený v řečených záznamech roku
1901 schází, však vzhledem k záznamům obou
druhů z r. 1900 nebude rozdílu hodnoty mezi
»Manitoba« a »North. Dul.« as velký) zname-
nal 181.29 korun za 1000 kg, v dubnu
178 34, v červenci 165.21, v září 160 27a
v říjnu 1901 dokonce jen 158.01, kles
tedy od ledna do října 1901 o více
než 23 korun. Vůči tomu se pfám: bylo-
zrušené mlecí řízení, věsíc se dle tvrzení p. dr.
doktor
Manitoba
North
Liverpool
Dula
Northern Duluth
kg
16
article
H. jako balast nusí ceně na krk, tím vinno, že
cena tato nemohla sledovati vzestup cony
liverpoolské od ledna do prosince 1900, čím
medle lze vysvětliti, že tento
tisnivý balast vypověděl úplně
službu a nesrážel naši cenu v tém
poměru, v jakém cena liverpodl
ská od ledna do října 1901 sestu
povala dolů?
Pan dr. H. snad sám nahlédne, k jakým
nemožnostem vede jeho argumentace a protoo
dalšího rozpřádání této zajisté samozřejmé věc
upouštím.
Však pan dr. H. má, jak uvedeno, pro svě
neudržitelný názor ještě jiný a sice řekl bych
positivní důkaz. Jemná mouka musí prý být
exportována a poněvadž se export tento děje se
š kodou (neb aspoň bez zisku z mlecího
řízení plynoucího), tlačí tato škoda neb onen
scházející zisk ceny tuzemské pšenice, Vzhledem
k tomu sluší krátce úvésti tyto tři, snad dos
jasné okolnosti:
Pro primo, nikdo nikde nedokázal, že by
uherské mlýny bez mlecího řízení skutečně vy
vážely se škodou; do obchodních záznamůje
jich neměl jsem ani já a snad ani pan dr.
možnost nahlédnouti a z tržních zpráv do veřej
nosti vnikajících o nějakém trvalém exportu
se škodou nikdy, pokud vím, nebylo řeči
Také toho není potřebí, neboť poměry řeče
ných mlýnů jsou prostě zcela jiné, než jaké
panují v cukrovarství, jehož export bez prémi
vzhledem k známým okolnöstem byl by ovšem
alterován.
Pro secundo jeví se býti nepochopitelno
proč by onen roční million moučného vývozu byl
za všech okolností nezbytnou nutností?
doktor
17
article
Počítáme-li, že roční výroba mouky v řiši obnáší
asi 30 mill. metr. centů, tož million dosavadního
ročního vývozu činí pouze nepatrnou čásť tři celé
a tři desetiny procent. A tento nevelký obnos
že by po případě za žádných okolnosli nemohl
býti v tuzemsku spotřebován, povážímesli, že spo-
třeba pšenice v celé naší říši kolísá rok od roku
od 10—40 a více procent? Připadaloť r. 1896
na př. z celkové spotřeby pšenice na hlavu
112 kilogr., r. 1897 však pouze 60 kilogr.
Pro tertio konečně sluší uvážiti, že nevelk
celkem počet oněch exportních mlýnů (vyvezších
loni v druhém pololeti bez mlecího řízení ae
500.000 q, letos pak v prvních desíti měsících
už téměř 700.000 q, čímž ostatně nejlípse
vyvrací tvrzení, že export mouky do ciziny po
zrušení mlecího řízení přestane), nemá naprosto
tolik moci, aby do cenotvórného procesu vnitro-
zemského byl s to tou měrou zasáhnouti, by
si domnělou svoji ztrátu při exportu nahradi
stlačením cen obilních. Což mohou dotyčné
mlýny nabízet opravdu za pšenici jenom tolik
co chtějí? Což producenti jsou s prodejem
pšenice odkázáni pouze a výhradně na nevelký
počet vývozníeh velkomlýnů?
Ze všeho patrno, že ani ta poslední basis,
na kterou se p. dr. H. koncentroval, nedá se
naprosto držeti a že tudy děsná ona škoda neb
ušlý onen zisk, »odhadovaný« na obnos 55 mil
korun, náleží ke štěsti a potěše našeho rolní-
ctva opravdu jen do říše bájí a dýmů.
Lituji, že ani dnes pro obsáhlost látky ne
mohu se dostati k druhé partii páně doktoro
vých vývodů, totiž k domněle zhoubným účin
kům zrušeného mlecího řízení na tuzemské
mlynářství. Leč učiním tak co nevidět.
doktor
18
article
Z domáeího peněžního trhu.
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
V Praze, 21. prosince.
Komentářke kritisované podnikavosti
— Hospodářská duše davn. — Akciov
národní slavností. — Praxe zaklada-
telství. — Hospodářská censura. — Do-
mácí peněžní trh a jeho pro u d.
Můžeme tedy říci, že také již na naší půdě
— plodné dobrými úmysly — se podnikavost
(zakladatelství — »gründerství«) překlonila pře
nejvyšší bod. Již slyšíme volání, abychom ná
silně negalvanisovali svých hospodářských sil
protože co bylo vykonáno, nebylo vždycky nej
lepší, a protože méné bylo by snad více. Po
sudek o našem zakladatelství jest naším filosc
fiekým: poznej sebe sama. A také s tohoto
hlediska docházíme závěru, že Čech jest živo
čichem non plus ultra politickým.
Předně správně jest poznamenáváno,že
každá naše emise má ráz národní slavnosti
Zakládáme citem a ne rozumem
Zařízovací výbor jest sice nucen udati prospek
a jeho důvody, ale motivy, které půšobí ke
zdaru subskripce, nejsou ani důvody, ani pro-
spekty, ani rozpočty nebo počet pravděpodob-
nosti — nýbrž jedině nálada. To jest hospo-
dářská duše davu. A dobře víme, že tuto ná-
ladu bylo u nás lze vzbuditi pouze pro některý
druh výroby. Nejlépe to jest lze dokazovati na
pivovarství. Projekt prvého pivovaru byl pro-
hlašován za geniální. Vždyť dobré pivo vaři
umíme, a odbytiště jest v nás samých. Každý
akcionář může zdárně sám pracovati o zvýšení
dividendy. Pivo se vařilo a pilo, ale místo aby
s vystavenými a konsumovanými hektolitry ná
lada se stávala povznešenějšl, ona klesala. A pro
jekt posledního pivovaru již národní slavnost
nebyl, nýbrž musil projíti zkoušku ohněm krilik
podezírání, rozpočtů. Tu se již správně mluvilo
o terénu odbytiště a domácí soutěži.
Prax
Praha
Čechy
19
article
Vznikla nedůvěra. Nemyslíme však, že by
tento dojem reakce byl jediné způsoben méně
uspokojivými výsledky některých založených pod-
níků, kterými vystřízlivěl posudek o těch věcech.
— poněvadž onen dojem ochablosti není jen
právě naším. Jako zimní mlha leží ochablost
ona na všech emporiích peněžních a všude
vidíme podnikavost v úpadku. Jest to dů-
sledek konjunktury.
Zakladatelství nekvete v obdobích průmy-
slového úpadku, nýbrž v periodách rozkvětu.
když má před sebou metu vysokých kursů
vysokých dividend. Jest to zkušenost o nedobre
praxi. Zakladatelství v dobách plného zaměst
nání a zdárné konstellace se opírá sice o velký
mravní moment úspěchu — totiž náladu, ale
své činy rodí pro léta neúrodná. Podnik v kon-
junktuře vznikne obyčejně za podmínek nej-
dražších, a nežli rozvine svoji činnost, již oby
čejně skončila příležitost konjunktury. Odby
vázne a nekonsolidovaný závod bez záloh a
minulého zisku se ocitá náhle v kritické situaci,
kdy se propouštějí dělníci a zastavuje výroba
Konjunktura jest tudíž důležitou praemisou
podnikatetství, avšak myslíme, že ani ne tak
svoji stránkou positivní jako negativní. Pocho-
pujeme pak, že v dobách úpadku vídíme jen
stinné stránky průmyslu nebo obchodu a ž
elektrisovati náladu pro nové podniky jest prac
Pocho
20
article
Sisyfovou. Vytýká-li se pak, že na poli zakla-
datelském bylo u nás vytvořeno dobrého příliš.
není to výtka jen individuálně česká. Také vi
deňské bankovní ústavy bilancují po dvou lé-
tech, že heslo: budoucnost bankovnictvi leží na
poli průmyslu — které jim mělo nahradi
úpadek bursy, neneslo právě ovoce zlaté. Za
ložené podniky namnoze strádají v nynější dobe
kritické a malým výnosem činí také menší kurs
A zásoba akcií zůstala na skladě. Ani pod stře-
chou bursy vídeňské není radno mluviti o za
kladatelství. Když staré akcie málo stojí, nen
peněz ani na akcie nové.
Bona fide byl pronesen názor, že by byl
jakousi nápravou našeho zakladatelství, jestli že
by jednotlivé projekty byly censurovány sborem
nestranných a poctivých znalců v praktickém
rozhledu, technických znalostech, důkladněm
národohospodářském vzdělání, povznesených nad
prospěchy dne zkušenosti a bezúhonnou pocti-
vostí. Garantovati budoucí zisky ovšem nelze.
ale garantovati lze, že podnik spočívá na do
brých základech . ..
Sisyfův
21
article
Myšlenka ta, zajisté dobrá v zásadě, jak
jiné, se svěřuje České národohospodářské spo
lečnosti. Nemůžeme, nežli podotknouti, že to
co navrhováno, se již vlastně děje. Svědomitý
peněžní ústav, ujímáli se subskripce, anketou
nestranných odborníků vyšetřuje podmínky
budoucnost projektu, a posudek musí býti c
nejpřiznivější i šlova prospektu musí býti správná
aby se banka stala místem subskripěním. Nebo
žádný svědomitý ústav peněžní za přechodnou
položku neznačné provise nevydá v nebezpeč
svoji budoucnost a neuvali na sebe odium ne-
důvěry. Ovšem i v tomto případě, jak v pro-
neseném návrhu výslovně vytčeno, může být
podána záruka za solidní podklad podniku, ni-
koliv ale za jeho zisk. Je-li tudíž prováděna již
kautela za zjednáním důvěry podnikavosti, j e s
úlohou širokého obecenstva, a b
aspoň to vědělo, že předni záru-
kou subskripce jest svědomitý
ústav, který se jí ujal. To jest d
ležitá známka nábizeného z boži
Za této situzce zvláštní censorský sbor, kt
rého jinde by bylo stejně třeba a kterého přece
i jinde není, po našem zdání byl by zbyteč-
ným. Varovati ještě více, bylo by vzbuzovat
ješté větší nedůvěru. Lépe věc vysvětliti a proto
časový návrh nás přiměl k tomuto objasnéní.
22
article
Ráz domácího peněžního trhu vyznačuje
naprosincová pohotovost peněžní a ještě více
cesta, po níž se přebytky ony ubírají. Hlavním
bodem situace jest nedostatek směnečního ma-
teriálu, v němž se jeví stagnace průmyslu
obchodu. Tato okolnost jest číselně dokázána
ve výkazu rakousko-uherské banky, který za-
znamenává, že směnečný portefeuille oproti loni
o 102 milliony klesl, ježto banka nízkou sazbou
soukromou z eskontu byla poněkud vyloučena.
V novém roce bude asi přejímati opět eskon
na volném trhu z ohledu na své akcionáře,
jimž ovšem není zdrávo, leží-li ohromné pro
středky bankovní úhorem. Zahájí-li pak rakou-
sko-uherská banka opět eskont na Volném trhu
vzniká tu nová soutěž a sazba úroková opět
bude tisnéna. Proto stojíme vlastně snadi před
počátkem klesající úrokové sazby.
Již zaznamenali jsme pozoruhodný proud
že valná čásť volných prostředků peněžníchse
ubírá na trh s papíry o pevném zúročení.
Situace v tomto směru byla v posledních dnech
ještě přesněji vyznačena. Je-li již tato okolnost
potěšliva, zaslouží pozornosti i zjev druhý —
totiž že s povrehu našeho finančního vědomi
mizí papíry uherské.
Akciový trh byt tichý. Jednotlivé titry byly
vyvolávány bez závěru a předvánoční klid na
tomlo poli jak obyčejně na pražské burse se
zahostil již dávno před Vánocemi. Nálada při této
naprosté bezobchodnosti byla upevněna. Prvý
den minulého týdnu byla bursa zavřena pro-
jevem smutku nad úmrtím svého presidenta.
Staří přátelé její umírají, avšak nevidíme, že by
dorůstala generace přátel mladých. Pražská
bursa je dosud nepřesvědčilaí o své nutnosti
života. Dosud se nenahlíží, že živa býti musí.
uherský banka
23
article
Týdenní přehled bursovní.
Z Vídně, 21. prosince
(Původní zpráva »Nár. Listů«.)
Obchod v tomto týdnu měl na sobě trochu
ráz svátečního klidu vánočního; kdo vydlělal,
zajišťoval sobě zisk, aby měl o sváteích klid.
Vlastní obchod vztahoval se na několik málo
papírů, větším dílem na státní dráhu, Jänder-
banku, obě pouliční dráhy vídeňské a v po-
sledních dnech týdne také na papíry železářské.
Státní dráha trpěla hned na začátku týdne
nepřiznivými zprávami, jež o seslátňovací olázce
přinesly skoro všecky časopisy. Nejvíce pak pů-
sobilo vyjádření sekčního chefa ministerstva
financi rytiře Kniazioluckého, jenž v sezení sub-
komitétu železničního výboru prohlásil, že vláda
teprve podnikne přípravné práce a studie
ohledně seslátnění a že tyto věci budou přiro-
zeně trvati dlouho, čemuž vzhledem k úřadní
rychlosti vysokých úřadů rakouských
mohli bychom snadno věřiti. Mimo to účinko-
vala tisnivě i okolnost, že vláda nepřistoupí
k sestátnění severozápadní dráhy dříve, doku
nebude postavena druhá kolej a bylo to také
hned v kursu akcií této dráhy vjádřeno. Bursa
vykládala si celou akci sestátňovecí asi tak,
jako se to stalo letos s dráhami švýcarskýmia
nabyla nového důkazu, že vláda nehodlá do-
pravní podníky, jež mají býti sestátněny, ni-
kterak přeplatíti, naopak, že hledí celou akci
provésti jaksi za zády akeionářů. Konečně také
velice blízké ultimo vadílo každému vzpružení
tohoto papíru a jen ke konci týdne zdvihl se
zase trochu kurs koupěmi berlínskými.
Kniaziolucký
Bursa
Vídeň
Jänderbanka
24
article
Dalším papírem, v němž zažnamenati jest
větší obchod, byly akcie pouličních dráh vídeň-
ských a v souvislosti a tím také akcie banky
pro země rakouské. Obec vídeňská konečné
tedy převzala dráhy ty do městské správya
také tu připomenouti dlužno, že podniky ty
nijak nepřeplatila. V souvislosti s event, půjčkou
města Vídně, o níž v předminulé zprávě jsme
referovali, držela se pevně banka pro země ra-
kouské, kurs však nemohl se jak náleží vyvi-
nouti, ježto banka ta hleděla velkou položku
svých vlastních akcii, jichž svého času inter-
venčními koupěmi nabyla, ještě před uzávěrkou
prodati, aby v bilanci nevykazovala na svém
účtě tak velký stav effektů.
Vídeň
25
article
Co se trhu báňského týče, sluší zmíniti
se o zprávě, jež o sezení správní rady alpské
báňské společnosti byla publikována. Ve zprávé
té konstatován byl neutěšený stav našich žele-
záren a zároveň sděleny již jaksi bilanční cifry.
V jedné v letních měsících podané zprávé vý-
slovně jsme poukázali na to, že společnost tato
nebude moci vypláceti větší dividendu, než 14
korun a nyní vidíme, že skoro ani ty vypláceti
by se nemohly. Objednávky, jež vláda již nyní
na léta 1902, 1903 a 1904 zadává, jsou vlastně
objednávkami z nouze a proto bylo by skoro
záhodno, aby se na základě toho počitala renta-
bilita alpinek a aby obecenstvo počínalo si se
spekulačními koupěmi trochu opatrněji. Cel
stoupnuti, jež v posledním čase se stalo, spo-
čívalo na nadějích obnovení kartelu, nebo-li
jinak řečeno, tím již zlepšení, které by ve pří-
padě kartelu se dostavilo, jest jaksi v kursech
vyjádřeno. Ke kartelu však nedošlo a odtud
tedy páteční sílný otřes (alpinky spadly až na
384); kdyby však bylo bývalo na včerejší
schůzi došlo k dohodnutí ohledně kartelu, sotv
asi bylo by pozdraveno hlučnou haussou, nebot
event, kartel jest již v nynějších kursech skoro
vyjádřen. Ostatně jsme viděli, že před samým
rozhodnutím převládaly prodeje a to jest věc,
která přehlédnouti se nesmí, neboť zasvěcenci
jistě by neprodávali.
26
article
Podle posledních sazeb prolongačních pla-
tilo se za alpinky až i 74. což znamená, ze
jsou zase velké engagementy v tomto papíru
a že eventuální pohyb sestupný mohl by
býti zase osudnýl
Variace v minulém týdnu poznati lze po-
někud z tohoto sestaveníi
14. pros. 21. pros.
Rak. korunová renta . .
95.95
95.95
118 . 70
118.80
Rak. zlatá renta . . . . .
118.80
118.70
Uherská zlatá renta . . . .
94.25
94 25
Uherská korunová renta . .
100.50
100 —
27
article
Turecké losy . . . . . .
654.—
Rak. kreditky
414.50
422.50
Banka pro země rakouské
665.—
667.—
Uherské kreditky . . . .
443.—
442.—
Bankovní jednota . . .
890.—
883.—
Pozemkový úvěrní ústav
262.—
264 25
Živnostenská banka . . . .
661.50
657 .—
Společnost stální dráhy . .
Jižní dráha . . . . . . .
465.—
Polabská dráha
478.—
937.—
Buštěhradská dráha lit. B.
986.—
269 50
282.—
Stavební a dopravní A..
265.—
277.—
785.—
787.—
Dunajská paroplavební spol.
291.—
286.—
Tur. tabáková režie .
286.—
286.—
Rakouská továrna na zbroj .
399.—
395.—
Alpinky . . . . .
474.—
470.—
Rým.-muráňská společnost
1400.—
1405.—
Pražská železářská společnost
1095.—
1105.—
Česká báňská společnost
735.—
747.—
Mostecká uhlářská společnost
626.—
615.—
Wienerberger . . . . . .
1270.—
1240 —
Schodnica . . . . . . .
239 35
239 20
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
stální dráha
Český báňský společnost 735
Wienerberger