1
masthead
22. prosince 1901.
2
masthead
I. Příloha „Národnšch Listu
6
article
Z našeho školství středního.
Z našeho školství středního.
Historický ráz učení středoškolského
u nás vysvill, jak doufám, z podaných stat
s dostatek. Reformý nové zabývají se otázkou.
má-li ráz tento školám středním zůstati, č
má-li nabýti úplné převahy ráz praktic ký,
jaký má v státech rázu zcela praktického.
Jisto je, nežli dojde k rozřešení této po-
slední otázky, že dřive připadne řešiti otázku
jinou, o niž děla se již i v naší době řada
pokusů, totiž otázku jednotné školy
střední, která by připravovala nejen pro
školy vysoké všeho druhu, ale zjednávala také
s dostatek přípravného vzdělání pro ústavy
učitelské a vyšší školy odborné. Taková škola
je novým paedagogům tvrdým oříškem, o nějž
se tolik jich pokoušelo, ale bohužel posud s vý-
sledkem nevalným.
V tom však shodují se všickni, že n
škole té j azyky cizí budou míti menší vý-
znam, nežli mají posud, a ku právu svémuže
dojde v ní především jazyk mateřský.
7
article
Všelidský význam latiny a řečtiny nedo-
voluje ovšem, aby literatura jazyků těch bez
náhrady prozatím byla odstraněna, však obme-
zení její a pošinutí úplné v ráz a rchaeo lo-
gie klassické bude také u nás záby
nutné. Jazyky moderní arci budou otvírati
vstup v literatury národů kulturních, avšak
i sblížení národů vespolné povede nutně
k praktickému osvojení jazyků těch. Duší
jazykového vzdělání stane se,sjak řečeno, jazyk
mateřský, jenž bude ceněn tím více, čím hlou-
běji pronikati bude vědomi o souvislosti mezi
myšlením a mluvením, čím hroznější budou
spousty, které natropiti dovede odnárodňování
mládeže v létech školských.
Na této budoucí škole střední své náležité
místo najdou i přípravné nauky filosofické,
po nichž posud marně volají opravdoví přátele
mládeže také na školách reálných. Doplnění
dojiti musí tato filosofická průprava předními
zásadami theoretickými pro požitky umělecké,
tedy aesthetikou, aby platnosti došla v
školách zanedbávaná bohužel stránka citová.
8
article
Neboť že rozumové nauky samy na to nestačí.
aby lidi vzdělané učinily také lidmi po lidsku
správně cítícími, toho právě doby naše přinášeji
bohužel smutné doklady u národů kulturně
nejpokročilejších.
Aby nesouhlas mezi školou a životem spiše
byl vyrovnán, doplní se osnova škol středních
nového rázu také zevrubnějším poznáním nauk
ze života občanského, třebas pěstování
politiky dlouho ještě zůstane vyloučeno ze škol.
Vždyť při složitosti státního i občanského zří-
zení naší doby není divu, že žáci vstupují v
život pro ně naprosto nepřipraveni, takže i ve
třidách intelligence potkáváme se často s úžas-
nou měrou neznalosti nejjednodušších základů
právních a politických. O svobodé občanské
přese všecky mraky, jež se nad ní stahuji
doufáme pevně, že jí bude přibývati, což
i u jednotlivce rozmnoží povinnost, chce-li státi
na místě zodpovědněm, aby doved! o ní po-
učiti ty, kdož dle vzdělání svého poznati jí ne-
mohou.
9
article
Pokroky vymožeností technický ch
jiných tlukou čím dále úsilněji na brany našieh
škol, i není pochybnosti, že dobudou si zahy
většího místa v naukách školských, jež nebu-
dou se moci před nimi zavírati.
Požadavky tedy budou v nejedné příčině
zvýšeny. Ale jak jim dostáti, když nařikají
učitelě naši a rodiče čím dále tím hlasitěji na
přetěžování mládeže, když školy vykazují značný
opravdu počet děti krátkozrakých, zkřivených,
chudokrevných a vůbec neduživých? Tu ne-
zbude nežli pečovati o lepší tělesnou vý-
chovu dítek již od kolébky, aby do školy
přicházely náležité připraveny tělesně; tu pak
opět pokračovati v té výchově k tomu, aby do-
sáhlo se znenáhla ideálu starořeckého, z dravé
duše ve zdravém těle. Rozumné ženy
a matky budou si přáti, aby přibývalo miláčkům
jejich síly tělesné s duševní, a proto náležitý
třeba klásti důraz na rozumnou výchovu mlá-
deže ženské především středních vrstev spole-
čenských, do níž bohužel u nás právě nyní
máme značně daleko. Ale to se vymyká našemu
výkladu, jenž se týká pouze mládeže mužské
Jeden budeme ještě činiti nalchavý poža-
davek do nové školy budouci, aby vice vy-
chovávala, t. j. nechtěla nadělati z děti
pouhých s ablon, ale pamatovala, že má před
sebou budoucí l i di.
Vychovatel není pánem přírody, nýbrž
sluhou, z dítéte nemůže činiti, co by chtěl,
nýbrž má přirozené nadání obraceti v dobrou
stránku, neubíjeje při něm individuality.
10
article
Je podivno, že v době, kdy národní individua-
lita cení se tak vysoko, kdy za hřich se po-
kládá, tuto individualitu kmenovou ubíjeti, na
osobní neméně vážnou indivídualitu klade se lak
malý důraz. Vždyť právě tím vyznačuje se doba
nová od staré, že v ní vystupuje víe a více
individualit, náležitě na život připravených,
čím jich národ má více, tím lépe jest on
postaráno. A uplatňování individualit v umění
přineslo v naší době úplnou revoluci v oboru
tom, která nevedla sice posud ve všem k cili,
ale bohdá záhy povede,
Proč by tedy škola, která na život při
pravuje tyto podklady budoucích cha r akterů
měla ubijeti?
A ubljí je zvláště tím, ničí-li individualitu
přirozených jejich vzorův, učitelstva. O sob-
nost učitelova dle přání vůdčích kruhů
ve školství má se úplně schovati za nauku;
čím méně učitel dovede uplatňiovati ve škole
svou osobnost a říditi se přesně tím, co mu
předepsáno, tím je lepším učitelem. Takový do-
vede nejspiše vychovati osoby, jakých s tát
potřebuje, nemyslící úřadníky, kteří jen
přesně řídí se návody s vrchu danými a je
také přesně provádějí. Čím více bude při tom
o sobnost potlačena, tím spiše vráti se
nám toužené staré časy, kdy dle osvědčených,
ale i bezmyšlenkovitých šablon vše se provádělo
a lidstvo při tom poslouchalo a mlčelo.
Theorie pro kruhy jisté ovšem velmi po-
hodlná, pro časy však, které minuly
navždy. Známo přece ze života pouze
praktického, jako živnostenského a jiného, ž
12
article
nejlépe se daří tomu, kdo náležitě uplatní př
svém povolání svou o sobnost, kdo může s
též vykázati náležitou měrou energie. A proč
by při povolání vyšším mělo býti jinak? Na
řikáme u nás, v malém národě, na nedostatek
hlav samostatně myslících, které by do-
vedly něco podniknouti bez vedení, nařikáme,
že i ze škol odborných málo vychází i ndivi-
dualit. A přece jinde jich máme dosti: naši
hudebníci putují se slávou světem, naši výtvarní
umělci docházejí uznání v cizině nám nepřá-
telské, patrně mají tedy dosti rázu osobitého.
jímž se tak zamlouvají. Proč by se nám ho
mělo nedostávati v jiných oborech?
Jen ho neabíjejme sami, činíce ze škol
dílny na šablony, jež cpět vedou jen šablony.
činíce z mládežehlavy nemyslící a bez úvahy
vykonávající lo, co se jim poroučí. Naříkáme.
že naši pracovití lidé v nejrozmanitějších úřadech
tak zřídka pronikají k místům vůdčím, a ne-
uvažujeme, že leckdy nás zklamal ten, kdo tam
pronikl, a proč nás zklamal! Vychovávejme sam
vespolek charaktery již ve školách, neubí-
jejme energie, ať se jeví v podobě jakékoli,
a budou nám vděční ti, které jsme vychovali,
nebudou se nám odcizovati proto, že nás ne-
pokládají za schopné samostatného vývoje.
Připozdívá se vůkol nás, cítíme to sami,
marně se tomu vzpíráme; běh světový znova
rve skálu, na kterou nás osud vystavil. Na nás
jest, aby jí neurval, a čím těžší budou ti, kdo
na ní budou státi, tím pevněji stane, třeba byla
jen ostrovem. A že třtina větrem se klátící není
takovým balvanem, povídá nám i hmatná zku-
V. P.
13
article
Vycházky školní mládeže.
Vycházky školní mládeže.
Učebné osnovy pro obecné školy naše
v království z r. 1898 jsou, jak známo,
nezměněným přepisem nepečlivého překladu
osnov vídeňských z r. 1874. Abyse
zdálo, že přece znamenají aspoň nějaký po-
krok proti těmto zastaralým osnovám, »po-
znamenala« jim c. k. zemská školní rada »po-
známky obecné«, v nichž skutečně nalézají se
ustanovení pokroková, bohužel vlastními osno
vami neprovodená.
Jedna z nich zní: »Aby se dařilo vyučování
přírodovědné a s ním souvislé vyučování vlasti-
vědě, mohou se pořádati účelné vycház ky.
Tímto dovolením opět jedna z nauk Komen
ského vrací se do vlasti jeho.
Zajisté Komenský učil, že mají býti
při školách zahrady, obory až i rybníky, ježto
»ni pacholatům není dosti, býti moudru
z knih, nýbrž z nebe, ze země, z dubův
bukův; proto vcházejmež se žáky svými na pole
na luka, do lesův a hájův, abychom tam zá-
roveň s nimi v místech téch utěšených a veselých
pokochali se v libeznosti bylin a stromův i ve
zpěvu ptačím. Stavme se se žáky svými na
břehu řek a rybníkův, abychom spatřovali, jak
ryby vzhůru a dolů plovají ve vodě a vystřelují
se z vody. Z nebe stávejmež se moudrýmia
opatrnými zároveň s pacholaty svými. « Již jindy
v t. č. jsme vyložili, jak daleko mají školy
k těmto předpisům Komenského, jak v nich sotv
najdeme rostliny v květináčích, jakou vzácnost
jest v nich již skrovná aquarium, nerci-li ter-
rariuml
Komenskému neběželo pak jen o bez-
prostřední poznávání přírody, ale též
o přímý styk mládeže se společností
»Vejdiž«, praví, »kdekoli jsou lidé, třebas i n
poušť k jedinému člověku, uznamenáš, že s
poučuješ a učíš. Přirozenost naše nekonečných
věcí jsouc schopnou učiněna, nesytí se žádnou
konečnou věcí samojedinou.« Proto poroučíi
Komenský
14
article
»Vstupme do dílen řemeslnických, dvorů sel-
ských, domů radních i soudních, paláců králov
ských, sněmů zemských, na vinici a chmelnici.
do pálenky, mlýnů, bání, skláren, ke tkaleům,
soukenníkům, koželuhům, jirchářům, běličům,
kloboučníkům, obuvníkům, kožešníkům, hrnči
řům, klenotníkům, zlatníkům atd.«
Již útlé dítky maji dle Amosa našeho v
nášeti se na volný vzduch — a to ne-
toliko se stanoviska zdravotního, ale i naučného,
napolom mají vycházky díti se s mládeží všech
škol, až posléze akademikové na delší cesty
mají se vydávati.
V novější době obnovili požadavek učení
pod širým nebem aspoň pro prvé počát ky
zeměpisu výborní didaktikové L e pař a
Tille. Bylo si slibováno zejmena od Tilleho
na slovo vzatého, že jako zemský inspektor
pro školy v království skutkem učiniti
zásadu, kterou ve svých methodických pojedná-
ních hlásal a některými článečky pro mládež
jasně dokládal. Bohužel, nenašel k tomu pi-
ležitosti ani v době dlouholetého svého úřado-
vání do r. 1897: školy učily o nebí a zemia
co na nich stále jen v uzavřených učeb-
nách, ano, šlo se na některých místech tak
daleko, že již se zakazovalo, čerstvý vzduch
do učeben pouštěti otvíráním oken a dveřía
že se rušily i sporé nádvorní zahrádky. Marně
r. 1898 žádala rada města Prahy, by školní
mládež na vycházkách královským hlavním mě-
stem seznávala jeho památnosti a umělecké po-
kladyl
I pro pražské školy marně psal proslulý
učitel praktický Štěpán Bačkora již v letech
šedesátých »Pouť z domova po vlasti« a
Till
Tille
Bačkora
Praha
palác králov ský
L e
15
article
»Praktické učení zeměpisu Čech« (viz
tom V. studii o pražském školství obecném
v této Hlídce 1899) — všelijaké širší a užš
rozyrhy učiva o tuto přirozenou pomůcku: učiti
realiím tak, jak pospolu v postupu roč-
ních vycházek skutečně se shledávají, ani
nezavadilyl
Marně již r. 1882 zvláštním spisem, ve
čtyřech jazycích vydaným, nabadal E. Vod-
nařík k feriálním cestám pomocí zvláštní,
evropské organisace. Jeho návrhův ani učitelstvo
si nevšimlo a ovšem tím méně úřady školní
Jen příležitostně od r. 1882 dějou se v duchu
starých a zdravých zásad výpravy několika
pražských děti na prázdninové osady, kdy aspoň
několik venkovských krajin a něco přírody po-
znávají.
Co zatím v Německu a Švýcarsku vycházky
soustavně pořádané staly se základem no-
vých, životních osnov učebných, byly pře-
devším pražské děti uzavírány v učebnách
ochuzovány o ten bezpočet přímých názorů.
jež může poskytovati jen volná příroda ! I pokus
jisté dívčí školy měšťanské, o řadu vycházek
v době školního vyučování opříti vyučování pří-
rodovědné, pominul, když osvícený prof. J
Baudiš vzdal se úřadu školního inspektora
pražského.
Teprve v roce letošním pokusila se pražská
porada učitelská o uskutečnění vycházek přede-
vším k rozšíření ná zoru pražských dět
školních. Její zevrubné návrhy byly beze změny
a rychle schváleny zemskou radou školní a po-
činají se prováděti. Také v jiných okresích vřa-
dily se vycházky školní v rozvrh hodin — jedna
z tak vzácných známek pokroku u vnitř
ním zřízení školském.
Vycházky pražské mládeže školní za-
sluhují pozornosti především proto, že vytkly si
program co nejširší a že čerstvý vzduch
odtud vane nejen do vyučování zeměpisnéhoa
přírodopisného, nýbrž zasahuje všechny téměř
předměly učebné.
Baudiš
Čechy
Německo
Švýcarsko
16
article
Konkursy na deflnitivní místa něitelská
při školách obecnýcha měšfanský ch.
1. Ředitele I. měšť. školy chlap. v Žižkově (I. tř.,
2. Ředitelky neb ředitele I. měšť. školy dívčív
Žižkově (I. tř.)
3. Řídícího učitele 5. tř. školy chlap. v Žižkově
(I. tř.
Řídící učitelky 5. tř. školy dívčí v Žižkově
(I. tř.
5. Učitele 5. tř. školy v Hrdlořezích (V. tř.)
6. Podučitelů škol v Jažlovicích a v Kolodějích
(IV. tř.
Žádosti c. k. okr. školní radě v zižkově od 3
prosince do šesti neděl.
7. Učitelky školy v Protivíně.
8. Podučitele školy chlap. 3. tř. ve Vodňanech.
Žádosti c. k. okr. škol. radě v Písku od 4. pros
9. Učitelů a správců škol 1. tř. v Doubravičcea
v Sovenicích (V. tř.) s funkčním přídavkem 160 K
bytem nebo příbyt., s výkazem pro náboženství ka-
tolické.
10. Podučitelů škol v Kněžmostě, Bosni, Skalsku
Žďáře (800 K), v Bělé (900 K).
Žádosti c. k. okr. šk. radě v Mnichově Hradišti
od 4. prosince.
11. Řídícího učitele školy 6tř. v Mýtě (IV. tř.)
s funkčním přídavkem 400 K a bytem, s výkazem
pro náboženství kat.
12. Učitele školy v Prašném Újezdě (V. tř.)
13. Podučitelky školy dívčí v Mirošově (IV. tř.
14. Podučitelů školy v Lohovicích, Oseku, Pod-
moklech, Veselé, Vranovicích, Zvíkovci (pro exposi-
turu na Chlumu, V. tř.)
Žádosti c. k. okrosní školní radě v Rokyca nech
od 5. prosince.
15. Správce 1tř. školy v Hedčanech (V. tříd-
s bytem a funkčním přídavkem s výkazem pro ná
boženství kat)
16. Učitele školy ve Hvozdě (V. tř)
17. Podučitelů dvou v Křinci, jednoho v Kozo
jedech, Krašovicích a Manětíně (V. tř.)
Žádosti ce k. okresní školní radě v Kralovicích
od 6. prosince.
Žižkov
Hrdlořezy
Jažlovice
Koloděje
Protivín
Vodňany
Písek
Sovenice
Kněžmost
Boseň
Skalsko Žďár
Bělá
Mnichov
Mýto
prašný Újezd
Mirošov
Osek
Vranovice
Zvíkovec
Chlum
Hedčany
Křinec
Krašovice
Manětín
Kralovice
54
article
BAREVNÉ REPRODUKCE,
představující dva motivy z děje, tak znamého
každému znalci národní naší litoraturyl
VELIKOST ZARÁMOVANÉHO OBRAZU
v passepartout. 122 X 100 cm,
lakovaného, napnutého na plátně 100 X 72 cm.
50 nádherných barvotiskových tabulí s 1300 obrazy
s textem professora Fr. Klapálka. — Vychází
sešitech pe 20 kr. — Dosud vydán sv. I. s textem a
25 tab. váz. Cena 10 zl., aneb pouze Atlas (tabule o
sobě) 48 tab. váz. Cena 9 zl. — Díl II. a úplný text
k atlasu vyjde během léta 1909.
Klapálek
Atlas
Francie
centimetr
56
article
Ceny:
OBA obrazy v passepartout, zasklené, v rámech
mahonových z části zlatých, černých neb
celých zlatých . . . . . . . . . . 6S k
JEDEN obraz v tůže úpravě . . . . . 2e
OBA obrazy lakované, na plátně napnuté,
v rámech zlatých . . . . . . . . . 550
JEDEN obraz v téže úpravě . . . . e
OBA obrazy v passopartout boz rámů . 455
JEDNOTLIVÝ obraz v passop. boz rámu 5
OBA obrazy lakované, na plátně na-
pnuté bez rámů . . . . . . . . . 9e
JEDNOTLIVÝ obraz v téže úpravě . . 20
Též NA SPLÁTKY za výhodných podmínek.
a franko obdržite na požádání
71
article
maloval
vycházející každých čtrnácte dnů p
v Praze (Klamovka).
28845
Celoroční předplatné pouze 3 zl. 3
Prof. ADOLF LIEBSCHER,
ve velké, nádherné barevné reprodukci.
Velíkosť s rámem 136 en. vys., 100 ema. Hir. Cena s rámem
zl. 21.— a výše, dla jem ností rámn.
„Karlštejnská Madona“ přináší
do křesťanského domu radost a
naději, útěchu a povznesení, pokoj
a rodinné čtěstí, kteréžto vlastno-
sti jsou zde mistrně znázorněny
zlaten a drahokamy ze staroslnv-
ného hradu Karlova Týna, uprostřeu
nichž sám její milostivý obličej
spanilé děťátko jako nejskvostnější
drahokamy vzhešenosti se stkví a
vyzařujíneheskou dohrotu a lásku.
profesor
Liebscher
Madona
Praha
ný hrad Karlov Týn
Klamovka
83
article
Přikryl O., Novy hanáeky pěsniěke. Cena K 2.—, poštou K 2.20.
Vymazal F., Zrnka, Třetí hromádka. Cena K —. 40, poštou K — 45.
Hudební novinkai
Hrazdira C. MI., Hanácky pěsničke. Na slova O. Přikryla pro jeden
hlas s průvodem piana. Cena K 1.60, poštou K 1.70.
Skvostné vánoční dárkyi
Dušana Jurkoviče, Pustevně na Radhošti. Nádherné album lidových
staveb na Mor. Valašsku. Cena K 10.—, poštou franko K 10.60.
Merhaut J., Andělská sonata. Úchvatné dílo toto bylo poctěno cenou
České Akademie. Cena skvostně vázaného výtisku K 6.—, poštou K 6.30.
Na skladě v každém knihkupectví, zvláště však u nakladatele
Přikryl O
O Přikryl
Jurkovič
Mor
Merhaut
Radhošť
Český akademie
Hrazdira C
lidový stavba