1
masthead
Ročník XXXXIV.
2
masthead
V Praze, ve čtvrtek dne 10. března 1904.
Praha
4
article
Na ranní a odpol. listy
předpláeí se
v Praze v adminislrani
na čtvrt leta . . . . 6 K —h
s dvojí čenáško
na dtnt leta . . . . 7 K 50
na měsíe . . . . . . 2 K 30h
Poštou:
na něsíe
n rreleia . . . . 9 K e
s dvoji zásilkou
na měsfe. . . .
na čtvrt lata . . . 11 K so
Praha
5
title
Onešní číslo pro Prahu Je o 10 stranách.
Praha
6
article
Válka.
Válka.
Z Petrohradu, 9. března. (C.-B.
»Ruská tel. kancelář sděluje z Vla-
divostoku: Zdejší Čechové oznámili
veliteli pevnostnímu úmysl, utvo-
řiti četu jízdeckou, složenou z 10
Čechů, jíž vláda nemusí dáti ani
zbraně ani koně. Velitelem čety
jest bývalý rakouský nadporučík
Jelínek.
Z Paříže, 9. března. (C.-B.) Něko-
lika listům sděluje se z Tokia, že
japonské loďstvo obdrželo znovu
rozkaz, aby stůj co stůj vjezd do
přístavu Port Arturu potopením
obchodních lodí a po případě také
dělových lodie a pobřežních kři-
žáků zatarasilo. — Petrohradský
dopisovatel »Figara« sděluje, že
měl rozmluvu s náčelníkem ruského
generálního štábu Sacharovem.
Tento prohlásil prý, že do Man-
džurska bude posláno nejméné
400.000 mužů. Nesoudí, že Japonei
mohli by postaviti do pole přes
200.000 mužů. Nedáme si nic líbiti.
děl Sarachov, chceme býti jisti, že
Japonsko bude rozdrceno.
Z Petrohradu, 9. března. (Zvláštní
zpráva »Nár. Listů«.) Na prosby Srbů
a Černohorců, aby jim bylo dovo-
leno zúčastniti se jako dobrovolní-
kům ve válce, odpověděl car, že je
potěšen city Slovanů a že povoluje
jim milerád vyplnění jejich žádosti.
Čecho
Jelínek
Artur
Figar
Sacharov
Japonei
Srba
Černohorec
Petrohrad
Vl
Paříž
Tokio
Man
Japonsko
7
article
Připojil však, že nemožno více
mužstva vzíti než 1000, ne starší
než 43 let a pouze vysloužilé
vojáky.
z Paříže, 9. března. (C.-B.) »Agenee
Havase sděluje z Port Arturu
Admiral Makarov přibyl sem a dal
vztyčiti na křižáku »Askoldu-
a dmirálskou vlajku. Obrně-
nec »Retvizan« byl dopraven do
vnitřní rejdy. Poškození na spodku
lodi jest opět vyspraveno i doufá
se, že loď za krátko bude
opět schopna akce.
Z Londýna, 9. března. (C.-B.) »Rent.
kancelář« sděluje z Tokia: Japon-
ské lodi válečné střílely minulé
noci na tvrze talienvanské a na-
padly potom i Port Artur.
Z Tokia, 8. března. (C.B.) »Rent.
kancel.« sděluje: Dle zprávy sem
došedší bude Rusům korejskými
vojáky u Sukčenu kladen jen slabý
odpor.
Zde pokládá se za velmi pravdě-
podobno, že japonské loďstvo, od-
pluvší k Vladivostoku, narazilo
v Posjetově zátoce na ruské lod-
stvo a že je tam k boji donutilo
(Ostatní telefonické a telegrafické zprávy viz
na straně 4.)
Agenee Havas
Artur Admiral
Artur
Rus
Paříž
Londýn
Tokio
Vladivostok
Posjetov
8
article
Říšská rada.
Říšská rada.
Poslanecká sněmovna.
Z Vídně, 9. března
Schůze 237.
(Původní a telef. zpráva »Nár. Listů«.)
Dr. Körber odpověděl počátkem schůze na
české a německé dotazy o buršáckých výpravách
doktor
Körber
Vídeň
poslanecký sněmovna
9
article
na pražské Příkopy. Odpověděl ústně, krátce.
Zatímně, ale špatně. Jako člověk, jenž o věci
samé nemá potuchy a jenž povídá pouze to, co
mu bylo napověděno. Soufleury byli dr. Eppinger
a dr. Schücker. Podle toho je také řeč ministra
vnitra. Veskrze německá, veskrze protičeská.
Nositelé stuh a čapek z obou vysokých něme-
ckých škol v Praze — dle výkladu chefa vlády
— vykonávají toliko historické svoje právo n
„buml“ a Čechové, zvláště pak české noviny ruš
je ve vykonávání práva toho.
Toť extrakt moudrosti, kterou podal p. dr.
Körber sněmovně. Věru, takové názory a takové
mínění může mít o příhodách, které hýbají tou
chvili veřejností cislajtánskou, jen byrokrat,
jehož horizont nesahá přes prah kanceláře, jen
muž — byrokrat, zapředený do pavučin svého
ressortu a nemající žádného smyslu pro sku-
tečnost a pro pružiny realního života. Demon-
strativním, hlučným potleskem provázeli Němei
na levici prohlášení, že stanou se pro budoucnost
opatření nejrozsáhlejší a když nejen průsvila-
vým, ale průhledným způsobem obviňoval český
lid z nacionálního terrorismu proti Němcům
Opět a zase dali tomuto státníku křiklavé barvy
německého strannictví. Opět a zase objevil se
jako prokurista zpupných a zbujnělých Germánů
cislajtánských, kteří myslí, že mají právo, bez-
trestně vylučovati, kde jsou pány a kde mají —
žel — pomoc a podporu státních úřadů, český
jazyk a české lidi, kteří „čistotou německého
území“ dostati se chtějí — dureh reinheit zu
einheit — k veliké jednotě všeněmecké, ale kteři
zároveň chtějí netoliko požívati rovného práva
na půdě české, ale roztahovati se tam, jakoby
patřila jen jim.
Eppinger
doktor
Schücker
Čecho
Körber
Němec
Germán
Praha
10
article
Pan dr. Körber klame se, domnívá-li se, že
jeno dnešní hovor, komukoli v národě našem
bude imponovat a ještě více klame se, oddává-l
se naději, že dáme se odvrátiti jeho projevy neb
osvědčeními německých měst a rektorův od pev-
ného rozhodnutí, dokázati, že dovedeme udržet
českou državu a její českost ubrániti. Theorie
a praxe državy platí nejen pro Němce, nýbrž
také pro nás.
Dr. Körber nemluvil svoji řeč pro Něme
pražské. Šeptal ji stenografům, kteři neseděli
u zeleného stolku, před ním postaveného, ale
musili státi. Tak jako šeptal 2. května 1897 hr.
Gleispach svoji řeč. Jako nejprudší krupobiti sy-
paly a hrnuly se naň hlasité výkřiky Čechů.
doktor
Körber
Němec
Čecho
11
article
Posl. Choc opakoval neustále svým pronikavým
hlasem: Abcůg Körber! Posl. Choe: Vy jste vý-
tržnosti pražské sám provokoval! Máme o tom
bezpečné informace! Posl. Klofáč: Agent-pro-
vokatér jste a největší švindléř! Dr. Šílený: Vaše
ruce jsou vůbec pokáleny krvi! Posl. Choe
V Terstu jste to zrovna tak udělal! Posl. Baxa
Poštval jste na nás policii a vojsko! Posl. Ho-
vorka: Dávno jste měl odstoupit! Jste ostudou
pro Rakousko! Posl. Kubr: Vy jste největší pod
vodník na světě! Posl. Maštálka: Budete-li tak
hle mluvit, ukřičíme Vás! Tyto výkřiky zjistil
jsme nade všechnu pochybnost a nemáme při-
činy je zamlčovati a zatajovati, jako činí sl.
Reichsraths-Correspondenz, která potlačuje, co
bylo voláno s české strany, ale že křičeno bylo
na dra. Šíleného: „Vy blázne!“ zaznamenává.
Inž. Kaftanem navržená debata o řeči Kör-
brově byla odmítnuta. Pánům na levici stačilo.
co za ně a pro ně řekl Körber — ostatním ná-
hubek. My Čechové jsme přece „lepší lidě!“
Když bylo rozpuštěno liberecké obecní zastupi-
telstvo, Němci podali dotaz, hr. Taaffe odpovědě
a interpellanti žádali debatu, my Čechové svým
hlasy jsme ji umožnili. My Čechové, jsme „lepš
lide“.
Posl
Choc
Klofáč
Baxa
Kaftan
Körber
Čecho
Němec
Taaff
Rakousko
Abcůg Körber
12
article
Posl. Zázvorka žádal hlasování dle jmen
Takový formální návrh musí býti podporovár
50 poslanci. Máme ve sněmovně 62 zástupců
jsme v opposici, jsme v obstrukci, ale půl hodiny
po zahájení schůze není jich přítomno 50
Kromě toho je nezbytno, by se zjistila n a pře
potřebná minimální presence ta, nežli se takový
návrh podá.
Formálně nebyla dovolena debata o Praze
konala se však fakticky přece a to v diskussi
pilném návrhu v příčině násilností, páchaných
na Sokolech v Jihlavě r. 1902.
Pan Zdenko Schücker byl s apologií oku
pace Příkopa hotov hned. V Praze — řekl —
chodí na této hlavní třídě nóbl lidi. V Praze, co
je nóbl, je Němec a tím zabrání Příkopu bur-
šáky se vysvětluje: quod erat demonstran
dum!. ..
Takovou je impertinence pokrokového po
slance německého.
Posl
Zázvorka
Zdenko
Schücker
Příkop
Němec
Praha
Jihlava
Sokol
13
article
Dr. Herold, ač stižen je katarrhem sonorn
orgán jeho, promluvil klidnou, střízlivou řeč, ve
které provedl svědomitou rozluku mezi tím, co
je právem Němců pražských a tím, co je vypína-
vostí, demonstrací a provokací. Přiznal jim na
prostou volnost pohybu a osvědčování národnosti
bude-li navzájem též Čechům přiznána v Brně
Vídni a Opavě. Ale pan Schücker odpovědě
zhurta: Pryč s Čechy z německých měst a ně
meckého území. Navrhovatel dr. Šílený
nedada se mýliti, rušiti ani zastrašiti huronským
pokřikem Němců, pověděl o systému Körbrově
pernou pravdu a podal smutné příklady chováni
se Němců tam, kde mají proti nám hmotnou pře-
vahu. Veliký lomoz ztropila trojice Grössl, Funke
a Peschka. Když český mluvčí strhl Němcům
masku s obličeje, jak na sněmu zemském za-
hájili svévolně obstrukci a jí zmařili projednání
akce zemské k úlevě nouze. Jakoby do hnízda
vosího sáhl, Peschka, Funke, Nitsehe popíral
všecko. Němci byli prý znásilněni a překvapen
předlohou o změně jednacího řádu volebního
Vskutku! Jsou to neviňátka betlemská. Vyvstali
však svědkové, posl. Kubr, Pacák a He-
rolda ti usvědčili je, že vzpomenutá předloha
byla dána ku projednání po předehozím sou-
hlasu poslanců německých a že tito ztropili svou
obstrukci zlomyslně a že netajili se s plánem
zmařit pomocnou akci zemskou. Za výkladů
Kubrových pokřikovali Němci, ale při řečeeh
dra. Herolda a Pacáka musili ztichnout.
doktor
Herold
Čecho
Schücker
Němec
Grössl
Funke
Peschek
Nitseh
Kubr
Pacák
He
Kubrův
Brno
Vídeň
Opava
Čechy
14
article
Hlasování o pilnosti návrhu dra. Šíleného
který byl zamítnut, konalo se dle jmen. Poslane-
čeští měli tentokráte postačitelnou potenci, aby
je vynutili. Bylo jim kromě toho potěšením
povděkem, že se s nimi spojili všichni Slovinci
Chorvatě, Srbové, opposiční Poláci a neodvisl
Rusíni haličtí. Slovanská koalice tedy v mi
niatuře proti dru. Körbrovi a proti dělnosti par
lamentu.
Z Vídně, 9. března. (C.-B.)
Předseda hr. Vetter zahájil schůzi o 11.15 ho
dopolední
Před čtením došlých spisů ujal se slova m.
dr. Körber a odpovídal na dotazy
po uličních demonstracích v Praze.
Nebude prý zevrubně líčiti stav věci dle úřad
ních zpráv. Hodlá pojednat o věci jen vzhleden
k jejímu dosahu a chování vlády.
Je pravda, že státní úřady nezakázaly buml ně
meckých studentův. Je starým studentským zvykem
jenž zachovával se dosud bez závady. (Hlučné po-
křiky, bouřlivé přerušování a prudký odpor na če-
ských lavicích) Myslím, hdyby se vytvořily na vyso-
kých školách čaských rovněž takové zvyky a časem
zdomácněly, že příští vlády zachovají se k nim
rovněž tak. (Hlučný souhlas v levo, bouřlivý pokřik
a odpor na českých lavicích. Předseda opětně zvoní.
Opětné pokřiky a hluk.) Vláda mohla by vydati
zákaz, jen kdyby nastalo nebezpečí pro veřejný pokoj
(Opětné pokřiky a hluk na českých lavicích.) Tomu
tak není, dokud studenti sami nedopustí se vážných
výtržností. (Bouřlivé pokříky na lavicích českých.
Posl. Klofáč: Předseda ministerstva chtěl to
tak mít!
Srba
Polák
Rusín
Vetter
Körber
Posl
Klofáč
Vídeň
Praha
Poslane
15
article
Posl. Schreiter: Klofáč šel napřed. Kdyby tam
nebyl býval, nebylo by došlo tak daleko! T
jsou štváči těm mělo se prostě natlouci. (Stálý hluk
a pokřik.)
Dr. Körber: O malých třenicích, jaké vysky
tují se ve všech vrstvách obyvatelstva, nemluvím
Poslední události v Praze byly však způsobeny teprv
tím, že část českého obyvatelstva zcela nepochybně
podnícena některými českými časopisy, dala se strh
nouti k útokům na německé studenty. (Hlučný odpor
Stálý hluk a pokřiky. Předseda praví opět, aby bylo
ticho.) Vládní orgánové v Praze musili předvídal
možnost konfliktů, proto povoláno silné oddělení po-
licie a později také vojsko. (České pokřiky. Hluk.
Konstatuji s povděkem, že toto zakročení zamezilo
všelikou vážnou nehodu při srážkách obou národních
stran. Prohlašují, že vláda je pevně odhodlána ,.
(Hlučné pokřiky.)
Posl. dr. Šllený: V Brně průvody se zapovi
dají ! Tam není vojskol
Posl. Klofáč volá: A pruské protidy nastick
demonstrace konají se bez překážky!
Posl. dr. Šílený: V Brně se české průvody
zakazují, ale prušácké, protidynastické demonstrace
provádějí se v Praze beztrestně. Ano, v Přerově.
v Holešově a namnoze jinde na Moravě došlo přím
ke krveprolití. Dr. Körber je všecek potřísněn krví
Na tato slova hrozí Němci pěstmi. Křičí: Toje
nesmysl ! To je blázen!
Ohromný hluk v celé sněmovně.
M. p. Körber: .... vláda je pevně odhodlána
zachovati všemi prostředky, jež má k disposici, kli
Posl
Klofáč
doktor
Körber
Šllený
Němec
Praha
Český pokřik
Brno
Přerov
Holešov
Morava
Toj nesmysl
16
article
v král. hlavním městě Praze a pokládá za svou po
vinnost, pečovati o úplnou ochranu osobní bezpeč
nosti každého jednotlivého obyvatele. (Hlučná po-
chvala v levo. Veliký hluk a pokřiky na lavicích
českých.)
Z toho patrno samo sebou, že všichní, kdo pro-
vinili se při výtržnostech, budou dle zákona potre-
stáni a že pro budoucnost budou učiněna nejobsáh-
lejší opatření. (Veliký, dlouhotrvající hluk. Hlučn
výkřiky. Předseda žádá opět, aby bylo ticho.)
Proti tvrzení dotazu dra. Baxy, že jsem si vý
tržnosti objednal... (Dlouhotrvající hlučné výkřiky
na lavicích českých. Předseda volá poslance Fresla.
Choce a Klofáče k pořádku. Veliký hluk), mohl bych
namitnouti to, co soudí na druhé straně o vznik
událostí. (Veliký, dlouhotrvající hluk. Na českých
lavicích volá se: Abcůg !) Obé jest asi stejně opráv-
něno. Já jsem nic nezosnoval. (Dlouhotrvající vo
lání: Abcůg! od Čechů.) Ale nemohu potlačiti vše
obecnou poznámku, která plalí právě v nynější době
v našem státě s jeho četnými národnostmi. Vláda
respektuje práva obyvatelstva ústavou zaručená
vystříhá se všeho policejního poručníkování. Kteral
jinak mělo by se národům dařiti, než za svobody?
Baxa
Fresl
Choc
Klofáč
Čecho
Praha
Abcůg
17
article
Nyní však vidíme v úloze tohoto poručníka národní
terrorismus. Kam to povede, není pochybno. Smysl
obyvatelstva pro zákon bude zničen. (Bouřlivé vý
křiky a hluk. Čechové volají: Abcůg Körber !) Vlád
zachová se dle své povinnosti a bude hájiti zákony
proti komukoliv a stříci veřejný pokoj co nejdůraz
něji. (Veliký hluk a četné bouřlivé výkřiky.)
Na Klemannův dotaz po sv.-hypolitské vy-
hlášce místodrž tajemníka ryt. Galatta odpovídá
předseda ministerstva za ustavičného hluku a po-
křikování. (Posl. Fresl volá: Věrolomný ministr
president!, pročež ho předseda volá k pořádku), že
ukládal vždy úřadům úplnov objektivnost a káral
bylo-li toto přikázání přestoupeno. (Ustavičný hluk.
Čecho
Posl
Fresl
Abcůg Körber
18
article
Neschvaluje postup v dotazu vylíčený a vyhražuje
si další opatření pro budoucnost, až bude stav věc
vyšetřen. (Hlučná pochvala a potlesk. Bravo Körber
Veliký hluk a výkřiky. Trvalý nepokoj.)
Posl. Kaftan navrhuje, aby se v příští schůz
zavedla debata o ministrpresidentově odpovědi.
Posl. Zázvorka navrhuje, aby se hlasovalo
tomto návrhu dle jmen, ale není dosti podporován
Kaftanův návrh propadl.
Potom čteny došlé spisy, mezi nimi dotazy
posl. V. Sehnala a sp. po zákazu Hauptmannovy
hry »Rosa Bernatova«: — Maštálky a spol. p
rychlikovém spojení Čech s rakouským Slezskem
Haličí, Bukovinou a Ruskem; — Skály a sp. po
služebních poměrech poštovního úřadnictva doprav
ního: — Hybeše a sp. po chování se pražského
policejního presidenta Křikavy za výluky dělnictv
pražskými truhláři; ryt. Jaworského a sp. p
organisování vrchní správy vodního hospodářství
vodních staveb dle resoluce usnešené při sdělávání
zákona o vodních dráhách.
Posl. dr. Dyk navrhuje, aby se dosadil kárný
výbor pro Irův potupný výrok za včerejší ministr
presidentovy řeči.
Potom rokovalo se dál o pilném návrhu posl
dra. Šíleného a sp. stran
události o sokolské slavnosti v Jihlavě dne
17. srpna 1902.
Körber
Posl
Kaftan
Zázvorka
Kaftanův
V Sehnal
Hauptmannův
Rosa
Bernatův
Maštálek
Hybeš
Křikava
Jaworský
doktor
Dyk
Irův
Čechy
Slezsko
Halič
Bukovina
Rusko
Jihlava
19
article
Předseda zahajuje povšechné rokování.
Posl. dr. Gross (contra) praví, že jedná se o za
sturalý pilný návrh a události, o nichž navrhovate
mluvil již před rokem. Tvrzení dra. Šíleného se za
tím nestaly pravdivějšími. Mezí obyvatelstvem pa
novalo — jak obyčejně při takých příležitostech —
rozčílení a samosprávné úřady staraly se o ochranu
účastnictva. O třenicích v Olomouci, na něž posl
Šílený narážel, ničeho neví. Jsou mu známy pouze
výstupy při ustavení se obchodní komory. (Veselost.,
Zmiňuje se o pražských událostech a polemisuje
s drem. Šileným jenž mluví o německých výtržno-
stech. Němci v Praze nejsou cizincí a nedopustí, aby
se s nimi tak nakládalo. Uplatní své právo se vším
důrazem. (Hlučná pochvalo v levo.) Žádajíce za ob
novení sp řádaných poměrů v Praze nemají na zře
teli pouze události minulého týdne. Za velkým hnu
tím proti Němcům vězí prý obecní starší, již chtěj
terrorisovati Němce a vypuditi z Prahy německé vy-
soké školy. Toho cíle nedosáhnou. Němci v Praze
zvlášť tamní vysoké školy německé, mají důležit
národní a kulturní poslání (Souhlas.) Vězte, že každý
Němec bude je v tomto poslání podporovati (Hluční
pochvala a potlesk me i Němci.)
Posl. dr. Herold: Není účelem mé řeči rozdmy-
chovat zde národní vášně, nýbrž vyhovět povinnosti
která mi káže, abych vůči tomu, co v novinách a klu-
bovních schůzích německých poslanců bylo tvrzeno
vyložil skutečný stav věcí v příčině událostí praž-
ských.
Posl
doktor
Gross
Němec
Herold
Olomouc
Praha
národní a kulturní poslání
20
article
Nesmí být vše pokládáno pravdou, co v novinách
a úřadních spisech se tvrdí; kdyby vše bylo tak
pravda, jako zpráva korrespondenční kanceláře, že
jsem minulé neděle byl Na příkopě nebo v blízké ka-
várně a že jsem celý rumi sledoval, byla by celá
zpravodajská služba o výtržnostech pražských vy
myšlena.
Dne 7. února němečtí kulérové v Praze konal
svůj obvyklý bumi v semknutých řadách Na příkopě
Nejedná se o jich objevení se v čapkách a stuhách
nýbrž o to, že šli v semknutých řadách na nejvíce
navštěvované třídě pražské. Do 7. února nikdo z če-
ského lidu si toho hrubě nevšímal, ačkoli byly star
žaloby, že obecenstvo následkem bumlu vyhýbalo se
Příkopu. (Souhlas u Čechů.) 7. února němečtí kuléři
v přítomnosti elegantního obecenstva se na vzájem
Čecho
Praha
21
article
V drobném prodeji
ranní číslo o sobě . . . za 8b
. . . za žh
odpolediní
Ve flialkách na venkově
ranní číslo. . . . . . . . 10h
odpolední . . . . . . . . Bh
Inserát
platí se hotevé rapřea
Přečplaconí a inserty přijímá v dmini-
strace v Mazianské ulici č. 3.
Tam nacházají se též redakce
šiskárna a ezpedice „Násodních Listě“
Eakopisy se nevracsjí.
Mazianský ulice
22
article
zbili. Teprve od tohoto okamžiku bylo pražské obe-
censtvo upozorněno na nešvary, k nimž dochází při
takovém bumlu. To zavdalo městskému zastupitelstvu
příčinu, aby u místodržitele zakročilo nikoli snad
proto, aby zakázal studentům objeviti se Na příkopě
v barvách, nýbrž jich průvody v semknutých řadách,
pak aby bylo zamezeno, aby se němečtí studenti v ne-
děli Na příkopě nervali. Následkem zmíněného za-
kročení pražského zastupitelstva u místodržitele, k te-
rý též prohlásilotevřeně, žebuml vuza-
vřených řadách nepřipustí, zahájeny ihned
v německých listech články v tomto smyslu: buml
je starodávným zvykem německého studentstva, že
musí býti trpěn, že běží o národní čest a p. V Praze
byl dosud klid. Dne 21. února konala se první boho-
služba v ruském kostele pražském, po níž došlo
k sympatickým projevům pro ruské vojsko. Co se však
stalo? Všecka usnesení učiněná zástupci německých
stran, všechny články německých novin provanuty
byly nepřátelstvím proti pražskému obyvatelstvua
ačkoli se skoro ničeho nestalo, mluvilo a psalo s
o „české luze“, „barbarství“, „násilnostech“ a pod.
Praha
23
article
(Řečník poukazuje zvlášlě na poslední články „Neue
Fr. Presso“ .
A jaké kroky učiněny s české strany? Rek-
tor české university pozval si studenty
kladl jim na srdce, aby se demonstrací nezúčastnilt
Pražská městská rada dostavila se k místo-
držiteli, který jí slíbil, že učiní vše možné, aby ne-
došlo k žádným demonstracím
Posl. Schreiter: A co lístky na české universitě
„O 11. hod. Na příkop“ — co je to?
Posl. dr. Herold: Povím vám všechno, jak se to
skutečně má. Ovšem musili pražští studenti žádat, aby
se na druhé straně od nedělního bumlu upustilo,
žádost to, jaká je oprávněna v tak pohnuté době.
Česká národní rada, jejíž jsem předsedou,
všude, kam vůbec mohla zasáhnouti, žádala, aby nikdo
v neděli demonstrací se nezúčastnil a pociťuje-li někdo
nezbytně potřebu, aby šel Na příkop, tu ať si něme-
ckých kulérů nevšímá.
A co podniknuto na německé straně? Noviny
přinášely paličské články, německý rektor vy-
zýval přímo studenty, aby v okamžiku
tom šli Na příkop, kdy tisíce a tisíce če-
ského obyvatelstva tam bylo, kdy se vě-
děti musilo, že dojde ke srážkám. (Souhlas
Neue
Posl
doktor
Herold
Český národní rada
24
article
Čechů.)
Hlasy: Kde jsou tedy štváči?
Posl. dr. Herold: Němečtí studenti jako každý
státní občan mají právo nositi barvy, právo to má
též studentstvo české. Ovšem, nebylo to vždy názorem
policie pražské; byly doby, kdy trikolory byly poli-
cejními orgány českým studentům strhovány. Avšak
uznávám právo každého, aby se šatil jak chce, také
právo německých sludentů uznávám, procházet se
po Příkopě. Ale uznat se musí, že léž ostatní obyva-
telstvo k tomu má právo. Poslední neděle nejednalo
se však o to, aby oslatnímu obyvatelstvu umožnila
se procházka po Příkopě, nýbrž aby se vynutila pr
německé studenty možnost, procházet se tam.
Byla-li policie přesvědčena — o čem my všichni ne-
pochybujeme — že téhož dne němečtí studenti budou
míti opětně buml, pak bylo by bývalo lepším, kdyby
se byl Příkop uzavřel všem. Avšak ona napřed tam
pustila obecenstvo, a když tam bylo tolik obecenstva,
že vůbec nikdo, ať Čech ať Němec, se tam procházet
nemohl, byli němečtí studenti rektorem
německé university korporativně vy-
sláni ven. I kdyby bylo obecenstvo tehdy jim na-
kloněno bývalo, nebyli by měli volnou ceslu, poněvadž
to v takových chvilích není možno. Že při tom došlo
k nemilým výrokům proti stráži a že několik osob
bylo zatčeno, pro které páni s druhé strany ve své
lásce k svobodě volají trestní soud, o tom dále ne-
mluvím.
Čecho
Posl
doktor
Herold
Příkop
Čo
Němec
25
article
Když němečtí studenti vraceli se do německého
domu, začali zpívat „Wacht am Rhein“ a píseř
Bismarkovu, mávali holemi a volali „Pryč s Čechy“
Zvláštní kuráže k tomu nebylo potřebl, neboť byli
obklopeni policií. Přes to však v tom okamžiku nebyla
situace nebezpečna. Když již němečtí studenti odešli
z Příkopu, tedy když již nebylo podnětu obávat se
třenic — protože se přece nemohlo vysvětlit, že b
se přítomní Čechové navzájem zbili — povolán
vojsko a čistilo Příkop. Důstojníci se při tom smáli.
(Clyšte, Slyštel)
Litujeme vždycky, dojde-li v Praze k demonstra-
cím, nikoli však proto, že by nebylo důvodu, nýbr
proto, že se potom vždycky štve proti Praze. Když
se Němci bijí navzájem, mlčí se.
Nyní se tvrdí, že české obyvatelstvo nechce míti
v Praze německé vysoké školy. Byl bych vždycky
proti tomu, aby německé školy vysoké byly přeloženy
z Prahy do Liberce nebo do jiného města. Tuto theorii
vymyslili Němci a uplatňují ji proti české universitě
v Brně. Německá universita v Praze negermanisovala
Čechy v době, kdy ještě byli slabí, nyní to tím méně
bude s to.
Posl. Schücker: To také není její účelem. Se sla-
noviska Němců v Praze by nebylo vhodno, by ně-
mecká universita byla odstraněna.
Posl. dr. Herold: Zajisté. Slouží nám ke cti, ž
Praha jest jediným městem v Evropě, majícím dvč
university.
Ministerský předseda dnes prohlásil, že vláda
stojí na stanovisku, že každá národní menšina má
právo svou národnost veřejně osvědčovat. Kdybych
byl ještě tak mlád a mohl říci, že jsem ministerského
předsedu neslyšel ještě mluviti, myslil bych, že jsou
v pořádku národnostní poměry. Němci jsou to, kteř
praktikují názor, že národní menšina nemá práv jazy-
kových ve veřejném životě. Státní úřadníci v Rakousku
Čecho
Němec
Posl
doktor
Herold
Čechy
Praha
Liberec
Evropa
Rakousko
český univerzita v Brno
Wacht be Rhein
26
article
FEUILLETON.
FEUILLETON.
—a. V Praze, 9. března.
Praha
27
article
Jenom se, prosím, tak přiliš kysele netvařte
Věděl jsem napřed již, že nadepiši-li tento svůj
feuilleton »List rozmrzelého, číslc
první« nebudete s tím spokojeni. Vím velmi
dobře, že milujete rozmarné povídání a veselé
papíkování a ne vážná snad tu i tam trpká
slova, že přijemnější jsem vám, přicházím-li se
smíchem než v póse karatele, však nemohu
jinak mojí mili, jste tím sami vinni, nucen-li
jsem spustit jinou, než tu, kterou tak rádi
máte.
Vidíte, já jsem říkal hned, když došla
zpráva o vypovězené válce Ruska“ s Japonskem,
že tak hravě, jako tak mnozi z vás se domní
vali, s vítězstvím to nepůjde. Však to dobř
vím, že zle je tomu, jejž provázejí sympatie naše.
že každý, komu přejeme, dostane co protu,
aneb že bude vítězit tak pozdě, že nás to už ani
těšit nebude. Jen ať se každý, kdo do boje se
pouští, nás chrání, komu my držíme palec, má
vejlupek zabezpečený. Nechci tvrditi, že stane
se také tak nyní s Ruskem, naopak jsem pře-
svědčen, že na konec se to obrátí v jeho pro-
spěch — ale na konec až, tehdy teprv až bude
prestige prvního velikého slovanského státuu
všech dáblů a až bude do té míry sesláblé, že
příjemné zaměsínání diktovati mír, převezme z
něho některá moc jiná. Jako by se to nebyle
již přihodilo.
Rusko
Japonsko
28
article
Však to mne ani tak nermoutí. Rusko se
neztratí a Japonsko neujde svému zaslouženému
harakiri. Ale naše poměry domácí mne rmoutí.
Jak veseli jsme byli jindy. Dobře nám to v poli-
tice sice nikdy nešlo, však co na tom, byli jsme
ve veselé náladě, když nás mrskali škorpiony
jak nám bylo volno, když nás zavírali do krimi-
nálů a s jakým gustem čleme dnes vzpomínky
od svatého Václava? S mnohem větším, než
denník, jejž píšeme, dáme-li se ženou přemluvit
a vyjedeme si do Opatije nebo na francouz-
skou Riviéru.
Není národa, jenž by měl ve všem takovou
smůlu, jako my. Nic se nám nedaří, všechno
se nám třeba v posledním okamžiku zkazl.
Nejednou již jsme po dlouhém žalostném
putování stanuli na pomezí země zaslíbené.
Dobrý genius náš dal nám dokonce nahlédnout
do vnitř, připomenuv nám ovšem, že jednu ještě
noc ztráviti musíme mimo svůj ráj — když ale
nastal nový den, zmizel eden a my zase klopý-
tali v poušti.
Byl jsem tam dole též a vím, jak vypadá
to v Monte Carlu. Ale nevyhrál jsem tam an
haléře, naopak nechal tam tři dvacetifranky.
kdežto nadaný poslanec-obstrukcionista, tuším že
Szell, ale ne předseda, vyhrál tam sto a osm-
desát tisíc franků, jež sebral a ani nemuknuv.
s nimi odešel. Jsem také poslancem, jsem také
z obstrukce a jak jsem již řekl, zahrál jsemsi
tam též a také jsem odešel, ani nemuknuv.
jenom že jsem odtamtud neodnesl tolik těch
franků. A to že není mrzutýmv
svatý Václav
Szell
Rusko
Japonsko
Opatije
Monte Carlo
29
article
Jinak mohl bych míti radost, že codo
počtu a rozmanitosti názorů budeme míti u ná
co nevidět již tolik stran, mnoho-li jich maj
dnes Němci. Tu ale již zase dočítám se vli
stech, že prý nově zvolený pan hrabě Vojtěch
nebo Václav Sternberg chce se sblížiti s nám
Mladočechy. Což roztrpčené nebe ani tohoto
hořkého kalicha nás neuchrání?
Pane hrabě! Ať už váš pradědeček Tatary
skutečně z Moravy vyhnal aneb nevyhnal,
jste ve vídeňském klubu správně hrál a plati
neb ne, ať jest vaším svatým patronem dědic
země české, třeba tomu odporovala pragmatická
sankce, anebo svatý biskup, který už před dáv
nými věky volal na nás Němce, aby nás zkro-
tili — ať jste proléval za Bury krev, neb proléval
transvaalským stvůrám vypráhlý krk šampaň-
ským, vše jedno — jenom vás o to prosíme.
abyste se od nás laskavě držel vždy ve slušné
vzdálenosti. Věřte, my se svými aristokraty ne-
máme pražádného štěsti. Mohl bych vám o tom
vypravovat historky, lépe ale mlčet, o tom ale
buďte ujištěn, že také vy smutně byste pochodil,
kdybyste se k nám přidružil. U nás vypadá
to jako ve mnohých krajinách této milé vlasti
v březnu vyskočí teplé slunéčko, vzbudí zeleň
a květy a když všechno v nejlepším rozpuku,
dostaví se květnový mráz a spálí všechno.
Němec
Vojtěch
Sternberg
Tatar
Morava
30
article
Spáli vás také, vy předčasně vypučelý
květe.
Domníváte-li se, bůh ví jaká to krásná věc
býti poslancem, potom se strašně mýlite. Pravím
vám, že být hrabětem Vojtěchem nebo Václavem
Sternbergem a mít tři neb čtyři milliony zlatých,
je věcí mnohem hezčí a pohodlnější, vy prý je
ovšem ale nemáte a to nás právě mrzí. Kdykoli
jsme měli štěstí a přiležitost, uvítati některého
z vás pánů modré krve ve svém středu
kdykoli jsme se tázali po stavu vašich port-
monek — byly vždycky prázdné. Je pravda, že
není to ani liberální ani pokrokové, ba ani
státoprávně pokrokové, posuzovati kvalitu kul
turní dle množství peněz. Moudři sloupenci tohoto
i jiných zralých směrů, jiná mají však o této věci
kriteria. Na příklad, spotřebu papíru ! Toho také
vy spotřebujete dost, není-liž pravda? A k různým
účelům, vidte? Nešetříte prý ani papíru na-
malován-li na něm váš rodinný erb. Jiní za
měří kulturu spotřebou mýdla. Nu špinavým vy
nejste, průměrně prý připadlo na každého
vašeho voliče deset litrů piva a pět párků. Nen
pochybnosti, že vrhnete-li se v boj ještě několi-
kráte, na guláš a na papriku také to ještě do-
táhnete. A vězte, že potom vstanu a navrhnu
v parlamentě, aby vám vysloven byl vděk ná
roda za to, že přiměl jste jej konečně ku jedině
praktickému ocenění svého nejcennějšího konsti
tučního práva a sprostil jej naivně dětinského
názoru, že tak zvané »čisté« volby znamenají
nějakou zvláštní čest. Ujišťuji vás, za tu že ži
nie nedá.
Dobře jste učinil pane hrabě, že vypovědě
jste u dvora válku »camarille« vídeňské.
Jestli pak jste to ale svým vysocectěným
voličům jak náleží vysvětlil, aby věděli také co
je to ta »camarilla«
Především měl jste jim říci, že se to nej
ani nepije, neboť jeden z přátel mých, jenž by
bůh
Vojtěch
Sternberg
31
article
přítomen ve větším místě vaší volbě, tvrdil, že
slovo to zvláštní rozruch tam působilo, ba že by
bylo došlo málem k bitce k vůli té vaší
»camarilie«. Jedni tvrdili že »camarilla« je
zvláštní hostina, kterou ze státní pokladny po-
řádají ministři těm, kteří na úkor lidu jdou
s vládou. Druzi zase tvrdili, že je to ženská,
ne sice již mladá ale svůdná, která ve státě
vládne a které každý se koři, takže dělati může
co chce.
Třetí, nejzasvěcenější ale pošklebky si tropili
z těch, kteří takto si vykládali »eamarillu«a
tvrdili, to že je zvláštní druh štiplavého španěl-
ského sýra, klerý prý na člověka působí tak,
že dělá všechno, co se mu nařídí.
Budete mít tedy, pane hrabě Sternberg
dosti práce, než všechno uvedete do pořádku
takového, abyste z toho mohl míti radost. —
Největší potíž bude s místem, kam pana hra-
běte v parlamentě posadit. Jako o Homéra pere
se nyní o něho již asi tucet sousedů, zejmen
naše historická šlechta chce ho míti za každou
cenu ve svém středu. Mimo to se o něho
přímo dravě uchází ministr zemské obrany hr.
Welsersheimb. Chce ho míti a tout prix aspoň
proti sobě, nemožno-li, aby ho měl vedle sebe.
Však pan hrabě má prý již místo vyhlédnuto
posadí se vedle pana — Goluchowského, který
sice ve sněmovně poslanců své křeslo nemá,
který ale dojista se tam dostaví, když si to
přáti bude taková politická autorila, jako je
pan Václav či Vojtěch hrabě Sternberg.
Sternberg
Goluchowský
Václav
Vojtěch
Sternberg