1
masthead
27. července 1913. číslo 204.
2
masthead
NÁRODNÍ LISTY.
5
article
O stížnostech, jež týkají se zemské dávky ze
spotřeby piva, rozhoduje, vyjímajíc trestní řízení
(§ 12.), zemský výbor (zemská správní komise).
Stížnost budiž podána u zemského úřadu pověře-
ného vybíráním zemské dávky do 14 dnů po dni
kdy straně o opatření v odpor vzatém dána byla
vědomost.
Do této lhůty nebuďte počítány dny, po kterě
stížnost šla po poště, v tom případě, byla-li stíž-
nost poště odevzdána na úřadní potvrzení o při-
jetí (podací lístek, recepis atd.).
Připadá-li poslední den lhůty na neděli nebo
všeobecný svátek, končí lhůta teprve nejbližším
dnem všedním.
Stížnost nemá na povinnost ku placení účinku
odkládacího.
zemský výbor
6
article
Náhradní úroky.
7
article
Bylo-li stížnosti vyhověno, a převyšuje-li ob-
nos, který se má vrátiti, 100 K, nahradí se čtyř-
procentní roční úroky z celého obnosu, jenž se má
nahraditi, a to ode dne zaplacení až ke dni, kdy
strana byla zpravena o tom, že bylo její žádosti
vyhověno.
Vymáhání dávky. Úroky z prodlení.
Nezapravená dávka vymáhá se na zakročení
zemského úřadu vybíráním pověřeného buď ve
smyslu § 3. císařského nařízení ze dne 20. dubna
1854 čís. 96. ř. z. nebo soudně.
Převyšuje-li nedoplatek, třeba z jednotlivých
předpisů vzniklý, celkem obnos 100 K mohou
se vybírati čtyřprocentní roční úroky z prodlení,
počitajíc ode dne splatnosti každého jednotlivého
předepsaného obnosu dávky.
Přestupky a tresty.
Přestupky tohoto řádu o dávce z piva a před
pisů k výkonu jeho vydaných trestají se, poku
nesluší užíti všeobecného trestního zákona, peně-
žitými pokutami od 5 do 500 K.
Nastane-li však v těchto případech skutečně
zkrácení dávky, nebo je-li dávka vydána nebezpeč
zkrácení, buďtež peněžité pokuty vyměřeny dvou-
až osminásobným obnosem, o který dávka měla
býti zkrácena, a to nejméně však obnosem 5 K
nejvýše obnosem 1000 K.
Jsou-li peněžité pokuty nedobytny „buďtež mí
sto nich vyměřeny tresty vězení od dvanácti hodin
do jednoho měsíce.
V příčině trestního řízení má platnost mini-
sterské nařízení ze dne 3. dubna 1885 č. 61. ř. z.
s odchylkou, že pro promlčení trestnosti stanoví
se lhůta jednoho roku. Lhůta tato počítá se u pod-
zikatelů pivovarů ode dne súčtování po přestupku
konaného.
Peněžité pokusy vymáhají se ve smyslu cí-
uřského nařízení ze dne 20. dubna 1854. čís. 96
ř. z., politické úřady: peněžité pokuty plynou d
chudinského fondu obce, v jejímž obvodu trestný
skutek byl spáchán.
Výkon trestu neosvobozuje od zaplacení po-
vinné dávky.
9
article
Právo země na doplacení zkrácených obnost
zemské dávky z piva promlčuje se ve 3 letech o
doby, kdy toto zkrácení vešla v úřadní známost.
nejdéle však v 10 letech ode dne splatnosti.
11
article
Tento řád o dávce z piva působí po dobu o
6. srpna 1913 do 31. prosince 1917.
Byla-li by však přikázána za této doby zem-
skému fondu pro zbývající část dotčené lhůty, ne-
hledíc k údělům jež se mu dle zákonů ze dne 25
října 1896, čís. 220. ř. z., a ze dne 8. července 1901.
čís. 86, ř. z., po případě na základě zákonů, jež na-
stoupí na místo těchto zákonů, poskytují z pro-
středků státních, roční částka, která dosahuje nebo
převyšuje čistý výnos. jehož se dostalo zemskému
fondu na základě nynějších ustanovení za kalen-
dářní rok bezprostředně předcházející, pozbývá řád
tento o dávce z piva platnosti již tou dobou, kdy
takový úděl byl přikázán.
Vykonávacím nařízením bude ustanoveno, ja-
kým způsobem zajistí se dávka ze zásob piva, kte-
ré dne 6. srpna 1913 na skladě budou, zejména jak
tyto zásoby ohlásiti a je zjistiti dlužno.
Vykonávací nařízení.
Nařízení vykonávací vydá c. k. místodržitel-
ství ve shodě se zemským výborem (zemskou sprá-
vní komisí) a e. k. zemským finančním ředitelstvím
v Praze.
Praha
12
title
Krise v král. Českén.
13
article
Interview
Interview
s princem Lobkovicem.
Po návratu prince Ferd. Lobkovic
z Išlu navštívil jej redaktor p. Konst. Sejk.
jemuž bývalý maršálek sdělil toto:
„Mylnou je domněnka, že bych byl ze své-
ho úřadu odstoupil na nátlak s kterékoli stra-
ny. Ani hr. Stürgkh, aniž kterýkoli jiný člen
vlády mně domlouval, ani neradil. K odstoupe-
velmi snadno lze si přivoditi v této pahorkaté
Lobkovic
Ferd
Sejk
Stürgkh
Išlu
14
article
ní pohnulo mne jedině vlastní uznání, k němuž
jsem se odhodlal — jak při tak závažném a
těžkém kroku není jinak myslitelno — tepr-
ve po dlouhém a důkladném uva-
žování a rozmýšlení a za plného
souhlasu mých politických přá-
tel. Kdyby bylo došlo k insolvenci zemské
pokladny, bylo by to dojista vyvolalo evrop-
ský přímo skandál.
K mému kroku přiměla mne nemenší mě-
rou také starosto ony tisíce malých
zaměstnancův a vrstev na zem-
ském hospodářství životně inte-
resovaných, které by rozvratem
zemských financí byly bývaly po-
stiženy nejkrutěji. Jednal jsem u vě-
domí osobní zodpovědnosti vůči
všem těmto těžce pracujícím lidem, kteří ji-
stě mzdu svou perně sobě zasloužilí a kteří
byli by vinu eventuální katastrofy beze sporu
svalovali na bedra má. Mně samému bylo by
bývalo ovšem milejším, kdyby celý zemský
výbor byl zaujal totéž stanovisko jako já —
loyálně však uznávám, že jednotliví páni pří-
sedící musí podřizovati názory své usnesením
klubů vlastní strany.
Sám pro svoji osobu k žádnému klubu
nenáležím, ježto okamžikem svého jmenování
vystoupil jsem z konservativně-velkostatkář-
ského klubu — jsem tedy zod po věde
jedině vlastnímu svému svědomí.
Výtka, že svým odstoupením umožnil jsem
konec zemské samosprávy, jest úplně ne-
spravedlivá, ježto další výpůjčkové
hospodářství bylo nemožné a poně-
vadž v jistém okamžiku byla by vlád
musila nějakým způsobem zakro-
čiti. A pak by ovšem — po mém názoru —
nastaly konflikty tak povážlivé, že by brzký
návrat k ústavním poměrům značně snad byl
stížen.
15
article
Kdyby mým setrváním kontinuita dosa-
vadní zemské autonomie bývala zaručena, bylo
by také moje rozhodnutí dopadlo jinak. Tento
předpoklad byl však za daných poměrů vylou-
čen a to právě tvořilo podklad mého odho-
dlání, kterým neodvratné katastrofě mělo býti
zabráněno a zmírněny účinky toho, co
v dozírné již době zemské správě
hrozilo. Odhodlání moje nemalou měrou
ulehčila do jisté míry také okolnost, že — jak
jsem se přesvědčil za několika rozhovorůs
hr. Stürgkhem a jinými ministry — jednostran-
ný oktroj národnostních nebo politických kon-
cesí je úplně vyloučen. Chovám ostatně pevnou
naději, že mimořádný stav v něm
zemské hospodářství nyni se ocit-
ne, potrvá dobu co možná nejkrat-
ší a že doby této využitkuje se co nejvydat-
něji k novým pokusům o dohodu,
jejíž zájmy jsem vždy z plna srdce podporoval
Do toho času pak bude aspoň postaráno
hmotné prostředky k nezbytným zemským vý-
dajům a učiněna bude přítrž věčnému a trap-
nému dožebrávání se u ústavů peněžních.
Nemámnikterakvúmyslu vzdá-
ti se další politické činnosti. Tě-
ším se sice té chvíle na odpočinek a oddech.
zejměna po rozrušujících událostech předcho-
zích měsíců, doufám však, že budemně do-
přáno ještě příležitosti, abych
zemi i národu dle sil svých platne
služby prokázal.
Stürgkh
16
article
Vytýká se mně také, že svým odstoupe-
ním poškodil jsem snad zájmy če-
ské politiky. Tážu se: Kdo repre-
sentujednesjedině správnou linii
české politiky? Týmž právem, jakým
taktiku svoji samostatně určují na příklad po-
slanci Choc, dr. Kramář, dr. Masaryk, Prášek
nebo Sokol, o nichž přece je známo, že ve
všech detailech ne vždy spolu souhlasí —
týmž právem pokládal jsem se z
oprávnčna ke svému rozhodnutí
iá. Či je snad i mezi českými poslanci nějaký
numerus clausus pěti českých po-
litických vyznání? Nesmím snad po-
ctivé přesvědčení svoje v rámci českého vla-
stenectví uplatniti i já? Nebylo-liž lépe, že
pokusil jsem se zmírniti účin hro-
zící pohromy i za cenu své hodno-
sti, než abych byl neudržitelné pomě-
ry v zemském hospodářství hledě
zachraňovati stůj co stůj a do kraj-
ních důsledků? Budoucnost — o tom jsem
pevně přesvědčen — ukáže dojista, že krok můj-
za nějž jedině já převzaljsem a take
nesu plnou zodpovědnost, zájmům
českého národa rozhodně nebyl na
úkor.
Choc
doktor
Kramář
Masaryk
Prášek
Sokol
17
article
dr. Turnwald otiskuje ve vídeňských a li-
bereckých dennících prudký výpad proti
vládě, která prý dosazením komise, která
provede sanaci zemských financí, vlastně o lu-
puje Němce v Čechách o ovoce jejich ob-
strukce sněmovní. Vývody tohoto německého
politika jsou tak výjimečně zajímavé, že ně-
které z nich reprodukujeme doslovně,
„Tato komise“ — píše — „svým bytím
svým účelem neznamená nic jiného než úplne
odstranění německé obstrukce.
doktor
Turnwald
Němec
Čechy
18
article
Nadáním této komisě, povolením zvýšení zem-
ských přirážek a zavedením pivní dávky je
úplně docíleno sanace zemských financí a ně-
mecká obstrukce je zabita. Němci v Čechách
musili by toto vládní ustanovení pociťovat
jako akt nepřátelský a jako ránu proti nim ve-
denou.“ Dr. Turnwald si dále trpce stěžuje
na utiskování Němců ve školství, na nezřizo-
vání krajského soudu v Trutnově a praví na
konec: „Němců v Čechách zmocňuje se pocit
že musí být konečně zúčtováno s politikou.
která Němce v Čechách žene do obstrukce.
ale ve Vídni vládě bezpodmínečně slouží.“
„Neue Freie Presse“ ve článku „Čechy
bez maršálka“ vykládá, jak Němci budou
správní komisí zemskou těžce postižení, kdež-
to prý „Čechové neskrývají již dnes svoje u-
spokojení, že oktrojováním nových daní byla
Němcům vyražena z rukou nejsilnější zbraň
Ve veřejnosti budou Čechové ovšem dělati
křik a možno prý se připraviti na zuřivou agi-
tací radikálů, ve které se bude mnoho mluvit
o urážce českého národa. České strany budou
sice žádati vrácení zemské ústavy, ale se smí-
rem s Němci, který je předpokladem pro vrá-
cení se sněmu českého, nebudou pospíchati,a
jejich náklonnost k odpírání práv německému
lidu bude po vydání daňových patentů, jimiž
se mohou honositi jako úspěchem, bude jistě
ještě menší než byla před léty, kdy německá
obstrukce stála ještě v plné síle ... Němci roz-
hořčení, Češí vzmužení — to jsou nejpříznivěj-
ší předpoklady pro dohodovací konference.
Němec
doktor
Turnwald
Čecho
Čechy
Trutnov
Vídeň
Neue Frei Presse
19
article
Výkonný výbor české strany
pokrokové
Výkonný výbor české strany
pokrokové
vydal toto komuniké
„Vytkli jsme již v předešlém prohlášení, že
vláda nevyčerpala všech ústavních prostředků
než se odhodlala k neústavním krokům; neby.
svolán sněm a neučiněn vážnější pokus o jeho
dělnost.
Zemské zřízení nařízuje, že s rozpuštěním
sněmu současně mají býti vypsány volby — tomu-
to výslovnému ustanovení zákona se nevyhovuje
Absolutistickým postupem vlády ruší se práv
ní poměry v zemi, zejména stává se nejistým po-
měr obcí a okresů k nejvyšší instanci v samo-
správě.
Absolutistická nařízení minou se cíle; nebot
je na bíledni, že se nezdravé poměry na sněmě
neupravují, ani finanční sanace se neprovádí, ne-
zdravé hospodaření, trvající 5 let, potrvá dále. Z
to uvalují se na poplatnictvo bez sněmovního
schválení nové daně, kterými nejširší vrstvy ci-
telně budou poškozeny. Je také pochybno, bude-li
v novém sněmě, o jehož zvolení nijak není po-
staráno, obstrukce odstraněna. Nemyslíme ovšem.
že se Němci, kteří se posud proti nám s hrdostí
zvali stranou ústavní, timto svým vítězstvím hla-
sitě budou chlubit. Němci zvali se také stranou
po výtce státní — je nynější postup vlády státní?
Je také jen státnický? Čechy nemají svých vlast-
ních autonomních daní, zemský výbor hospodařo
jen prostředky centrálního finančního minister-
stva; toto ministerstvo a celá vláda oklikou přes
Prahu desavouuje sama sebe za to, že zemi podle
své povinnosti nutných finančních prostředků ne-
poskytla.
Nynější oktroj je netoliko čistě absolutisti-
cký, nýbrž také neúčelný a administračně víc net
podivný. Vláda hr. Stürgkha i zde projevila svou
neschopnost. Nečekáme, že by se v parlamente
všeobecného práva hlasovacího ještě objevila
svůj čin ospravedlňovala.
Němec
Stürgkh
Čechy
Praha
20
article
Oktroj prohlašuje se sice za provisorium, al
mnohá zkušenost nás bohužel poučila, co v Ra-
kousku provisoria znamenají.
Naše a ostatních stran oposice dosáhla toho
že se na Čechy neuvalil absolutism s českým sou-
hlasem; čeští členové zemského výboru správně
se usnesli, setrvati ve svém úřadě. Litujeme, že
zemský maršálek a velkostatek převrat umožnil
a že hr. Schönborn funkci předsedy jmenované-
ho komisariátu přijal: hr. Schönborn je sice úřad-
níkem, ale je také poslancem, poslancem té kurie
jejíž čelný člen před časy vydal hrdé heslo: Až do
těch hrdel a statkůl
České strany lidové bez rozdílu voláme n
stráž, aby promyšleným, důstojným, ale pevným
postupem společným bděly nad budoucími ná-
sledky neústavnosti. Té bdělosti je tím více po-
třebí, že právě jen v Čechách, jež svou vyspělostí
hospodářskou a kulturní tvoří základ mocenské-
ho postavení říše, nastoupena cesta absolutismu.
ačkoliv rozvrat říšských financí pociťuje se ve
všech zemích stejně; zároveň s prohlášením ne-
ústavnosti v Čechách vláda český sněm ústavně
rozpustila.
Vláda odhodlala se k absolutismu, ačkoliv
převážná většina obou národů v zemi se vyslovo-
vala pro šetření ústavnosti. Přáli bychom si, aby
naši němečtí krajané si z toho vzali poučení, že
jejich boj proti národu českému posiluje jen ab-
solutism a že tudíž smír trvalý je možný jen na
podkladě demokratickém a pokrokovém. Smír v
Čechách zavládne jen politickou a sociální svo-
bodou, nikdy zpátečnictvím a násilím. V zájmu
smíru a svobody voláme proto po všeobecném
právu hlasovacím do sněmu, do obcí a do všech
korporaei
Čechy byly a budou zemí duchovní a politi
cké svobodyí
Schönborn
Ra
Čechy
21
article
va připísovati na jména svých podří-
zených, následkem čehož tito mají
nabýti volebního práva ve druhém
voličském sborul Přišlo se na tento úsko
německý v těchto dnech při kolaudačním řízen
a jest přirozeno, že se proti takovýmto prostřed-
kům nacionálního boje dosavadní obecní starosta
co nejrozhodněji ohradil. Jest zajímavo, jak dove
dou býti Němci mravně rozhořčeni, když na př
v některé obci se protí nim zpevní posice, sesla-
bená na př. německým rozparcelováním pozemká
volbou čestných občanů, neb udělením domovského
práva osobám, dosáhnuvším hodnosti doktorské-
To je hned oheň na střeše. Ale když oni samí
používají všemožných úskoků k tomu, aby ve se
panovačnosti ovládlí obce, které ani zdaleka ne
mají s němectvím nic společného, to se rozum
samo sebou. Jejich parcelace a vlastnické „převo
dy“ výše vzpomenuté — jsou právem. Naše obrana
proti tomuto „právu“ — znásilňování a utlačován
ubohých Němcůl
Němec
22
article
Rakousko-Uhersko.
Rakousko-Uhersko.
Nový kurs v Chorvatsku.
Chorvatský a srbský neodvislý tiskv
království chorvatském je dosud spoután vý-
jimečným stavem a nemá možnosti projeviti
svůj soud o změně osoby královského komi-
saře. Mínění „chorvatského politika“ o této
věci podává „Südslav. Rundschau“. Nejmeno-
vaný chorvatský politik píše tu mimo jiné
Bar. Skerlecz přichází do svěřené mu ze-
mě jako cizinec. Jeho chorvatský původ jest
jediné pojítko, které ho spojuje s národem srb-
sko-chorvatským. Sám se cítí Maďarem ao
otčinu svých rodičů nikdy se nestaral. Z
svou rychlou kariéru děkuje, jak se praví
svým vynikajícím úřadnickým schopnostem
otcovské péči svého příznivce, hr. Khuena-
Hédervára. Jako střízlivý úřadník, který, jak
sám se vyjádřil, má jen poslouchat a na nic
se neptati, přichází „studovat poměry“ v ze-
mi, která za nynějšího kritického stavu po-
třebuje muže, důkladně již znajícího zemské
poměry a především majícího srdce, naplněné
láskou k těžce strádajícímu národu. Suchý
byrokrat, bar. Skerlecz nebude nikdy s to,
aby podal mocnáři dle jeho rozkazu „své ná-
vrhy na obnovení ústavnosti v Chorvatsku“
neboť byl a bude jen poslušným nástrojem
Tiszovým a Khuenovým, slovem jen komisa-
řem uherské vlády.
Nátlak Evropy a zvláště vídeňských roz-
hodujících kruhů, které by si přály, aby ko-
nečně nastaly i v Chorvatsku normální po-
měry, nutí sice hr. Tiszu, aby odstranil aspot
násilný režim, panující v Chorvatsku. Ale —
dodává chorvatský politik — uherská vláda
jest ochotna nyní, jako byla dříve, umořiti
svůj chorvatský dluh jen tehdy, když nár o
srbsko-chorvatský zaplatí účet.
Maďar
Tiszův
Khuenův
RakouskoUhersko
Chorvatsko
Evropa
Tisza
23
article
Zemské volby v Goricku.
V Goricku volily dne 24. t. m. venkov-
ské obce. Při těchto volbách projevil se jasně
rozkol mezi tamějšími slovinskými klerikály
Slovinští klerikálové v Goricku měli dosud
své samostatné vedení, úplně neodvislé od
kraňské „lidové strany“ Šusteršičovy, kteráv
posledních letech ovládla netoliko celý kraň-
ský venkov, nýbrž i slovinské kraje ve Štyr-
sku a Korutanech. V Goricku komandoval kle.
rikály dr. Gregorčič a bezohledným, ne-
zákonným potíráním slovinských liberálův
ničem nezadal straně Šusteršičově. Dokázal
to tím, že v minulém sněmě dal zrušiti posla-
necké mandáty slovinských liberálů jen proto,
že nechtěli uznávat nadvládu klerikální. Ale
dr. Gregorčič nechtěl uznati nad sebou vrchní
velení dra. Šusteršiče a proto z Lublaně zo-
snováno proti němu v Goricku spiknutí, z ně-
hož se zrodila novoklerikální strana, která
při letošních volbách ve venkovské kurii po-
stavila proti kandidátům Gregorčičovým všu-
de své kandidáty a šťastně utloukla hned
první volbě všechny staroklerikály i s drem
Gregorčičem.
Slovinci volí ve venkovských obcích z
poslanců ve třech volebních okresech. V okre-
se sežanském zvolení hned na ponejprv
liberálové dr. Gregorin a Dominko
proti klerikálům. V okrese tolminském
přijdou do užších voleb dva liberálové proti
dvěma novoklerikálům, kdežto dr. Gregorčič
a Torkar z tábora staroklerikálního propadl
nadobro. Podobně v okrese gorickémje
nutna užší volba mezi třemi liberály a novo-
klerikály. Užší volby budou v úterý.
Ve vlašské části země zvoleni hned v prvn
volbě tři vlaští klerikálové proti liberálům.
Šusteršičův
doktor
Gregorčič
Gregorčičův
Gregorin
Dominko
Torkar
Korutany
Lublaň
24
article
Ukazuje se totiž, že Anglie hraje s Tureckem
společnou hru. Již v době pobytu bulharského ge-
nerála Dimitrieva v Petrohradě proklouzla do ve-
řejnosti zprávička, že Turecko chce postoupit ma-
kedonský přístav Kavalu Egyptu. Jiným slo-
vem, pánům Egypta. Angličanům. Zprávičk
tato v tehdejší válečné vřavě proklouzla ber
zvláštního povšimnutí.
Nyní anglická „Reuterova“ telegrafická agen-
tura oznámila podle zpráv egyptských novin, že
Turecko postupuje ostrov Thaso s Egyptu, který
zase se své strany „pověří“ Anglii, aby na ostrově
zřídila mořskou staníci. O Kavale a kousku souše
anglické zprávy prozatím mlčí. Snad i proto, že
Bulhaři jsou již z Kavaly vypuzeni Řeky, naděj-
nými následníky byzantského dědíctví, kteří chtěli
Bulharsko odřezat od Egejského moře.
Vystoupení Anglie jako podílaíka při dělbe
tureckého panství v Evropě může vzbudit velké
zápletky a převraty. Ruské časopisy již se obí-
rají „novými perspektivami“, které od-
haluje tento krok Anglie. I Rusové budou chts
účastnit se dělby tureckého dědictvi.
I tak ruský a protírakousky píšící časopis, ja-
ko je „Golos Moskvy“, svádí nová situace ke
kombinacím o společném postupu Rakouska a Ru-
ska na Balkáně. Fakt, že Řekové ovládli dnes pří-
moří makedonské, zdá se „Golosu Moskvy“ před-
povědí toho, že Srbsko, „které tak lehkomyslně
slaví svá vítězství, možno považovat za pohřbe-
né nebo aspoň za vasala rakousko-uherského“.
Angličan
Kavale
Bulhar
Řek
Rus
Golos
Anglie
Turecko
Petrohrad
Egypt
Bulharsko
egejský moře
Evropa
Rakousko
Balkán
Moskva
Srbsko
Reuterův
Golos Moskva
25
article
„Nemáme příčin těšit se — píše dále „G. M.
— ani želet takového osudu Srbska. Od té doby.
co je slovanská idea na kousky roztrhána rukama
balkánských Slovanů a Rusku je učiněna neza-
pomenutelná urážka, nemáme zvláštních důvodů
starati se o osud „mladších bratří“. Je čas po-
starati se o vlastní zájmy . . . Rusko má ohromné
možnosti v této chvíli, díky své blízkosti k jevi-
šti válečných událostí. Jedna z možností uskuteč-
nitelných jest — ovládnutí průlivů. Ná
souhlas k zabrání ostrova Thasu An-
glií může býli dán jen za náhradu o-
tevření průlivů pro naše lodstvo.
Anglie vždy může z Thasu zabránit východu ru-
ských lodí, kdyby to bylo nevýhodno jejímu pan-
ství. Ale bez náhrady Rusko v dané chvíli vyjíti
nesmí.
„Především Rusko musí zaraziti postup ře-
cký, do Soluna a nic dálel Zároveň není důvodů.
proč by Rusko mělo se vůči Rakousku stavěti
krajně nesmiřitelně. Záchrana saamost a t-
nosti balkánských nárůdků nemůže
od nynějška býti úlohou ruské politi-
ky. Oni samí určili svůj osud. Ježto není smyslu
klásti otázku o rozdělení balkánských „skanda-
listů“, alo už uzrála doba, aby byly vyjasněny ly
zásady, za kterých by byly zájmy Rakouska a Ru-
ska nejlépe zabezpečeny. Ano, třeba se dohod-
roste
Tak čteme doslovně v „Golosu Moskvy“. Di--
né perspektivy šklebí se na nešťastné, dvakrála
vítězné Srbsko.
Srbsko
Rusko
Thasu
Anglie
Soluna
Rakousko
Golos Moskva
26
article
Němci v Belgii.
Němci v Belgii.
V Belgii žije asi 100.000 Němců, zvláště kolem
Arlonu a Lutychu, a tito Němci, ač jsou při cel-
kovém počtu asi 71/2 milionu obyvatelstva ne-
patrnou menšinou, domábají se, aby němělně byla
přiznána stejná práva jako frančině a vlámštině.
Dne 23. května t. r. byl přijat zákon, dle něhož
Valloni i Vlámové mohou při vstupu do vojen-
ských škol skládatí zkoušku ve své mateřštině,
návrh, aby totéž právo bylo přiznáno také Něm-
cům, byl však zamítaut velkou většinou, hlasovalo
pro něj jen několik poslanců levice a sociálních
demokratů. Na to podali Němci hromadnou žá-
dost senátu, aby toto usnesení sněmovny ne-
potvrdil. Senát však zamítl tuto žádost, proti níž
se rozhodně vyslovil také ministerský předseda.
Němci belgičtí nyní velmi křičí, že jsou utlačo-
váni a volají své soukmenovce v německé říši
na pomoc a nalézají ohlasu v říšsko-německém ti-
sku. Jak viděti, jsou Němci pro rovnoprávnost
sebe nepatrnějších menšin, ale jen tam, kde tyla
menšiny tvoří sami.
Němec
Vlám
Belgie
100.000 Němec
Arlon
Lutych
Německo
27
article
Spojené státy a Mexiko.
Spojené státy a Mexiko.
„Times“ sdělují z Washingtonu, že president
Wilson jednal s různými politiky o možnosti pro-
střednictví v Mexiku. Navrhuje se vyslati do Me-
xika komisi, která by přiměla strany, aby svolily
k pořádné lidové volbě presidenta, při čemž by
dle všeho Spojené státy měly v rukou urnu.
Ve Washingtonu se celkem pochybuje, že by
se tento plán dal provésti, nebo že by byl opor-
tunní. Jistě však jsou nynější dny velmi významny
pro úpravu poměru mezi Spojenými státy a latin-
skou Amerikou.
Demokraté jsou silou okolností vedeni k tomu.
že se vzdávají svých zásad, pokud směřovaly proti
veškeré rozpínavosti, a přijímají theorii republi-
bánských státníků jako Knox a Root, že bezpeč-
nost průplavu panamského vyžaduje, aby moře Ka-
raibské bylo zajištěno pro Spojené státy. Za tín
účelem mají asi býti některé středoamerické státy
uvedeny v podobný poměr k Unii, v jakém je Egypt
k Anglii
Monroeova zásada, jež se provádí k zabezpe-
čení panamského průplavu, byla dosud jen voleb-
ním programem, nyní však stává se národní polí-
tikou.
Wilson
Knox
Monroeův
spojený stát
Mexiko
Washington
ska Amerika
Egypt
Anglie
Times
moře Ka
28
article
ulici, zvláště za skvělého osvětlení v noci.
Poněvadž však v blízkosti nebydlí žádný
obecní starší ani městský rada a také není
naděje, že ta ulice se vydláždí sama, mám
uctivou prosbu ke vlasteneckému obyvatel-
stvu v okolí: Když tak v neděli si vyjede par-
níkem do Davle, kde jsou lomy na kámen,
může vzít s sebou každý jednu kostku a slo-
žit ji v této všemi odstrkované ulici. Ta kost-
ka stojí, myslím, šesták, ale zábava s ní stojí
za korunu, zvlášť pustí-li se sousedovi na
nohu. Něco se však musí vydržet, když jde
o dobrou věc... a do podzima můžeme tu
mít dlažebního kamene habaděj. Snad se pak
i najde nějaký obětavý dlaždič, který námji
vydláždí, když ani obec pražská, ani vino-
hradská se k tomu nemá. Doufejme, že dá
nám aspoň svolení nebo vezme nad tím slavný
srotektorát.
Davle
29
article
Co jsme se už nahubovali na tu vodu z Ká-
raného, jaké všechny nedobré vlastnosti jsme
na ní našli a — ejhle! Stály tuhle tři matky
už hodně zkušené hospodyně, na ulici, a povi-
daly si:
čýslo I.: „Tak si teď vzpomínám, jaká je
to vlastně výhoda, že už teče ta voda z Ká-
raného. V té břečce vltavské, která už pě
neděl je jako logr, by se nedalo prát.
Čís. II.: „Ona je sice tvrdá, ale prádl
po ní je daleko bělejší než z měkké.
A číslo III.: „Já si ji chválím proto, že d
se pít. Nemám teď služku a k nejbližší pumpě
je deset minut — co by se člověk jen pro vodu
naběhal . ..
Tak vida — při všech nevýhodách najed-
nou hned tři výhodyl
30
article
Dnešní manifestace sociálně-demo-
tická v Praze.
Večerník včerejšího „Práva Lidu“ přinesl pod
nadpísem: „Zítra protestujeme! Zítra manifestu-
jemel Zítra demonstrujeme!“ manifest, v němžs
mimo jiné praví-
„Demonstrujeme nahoru i dolů — nahoru: pr
právo všech pracujících lidí, pro spravedlivé na-
rovnání obou národů v zemi, pro silný český par-
lament, pro nový, lepší život této nešťastné, to-
likrát udupané, tolikrát vykrvácené a věčně na
válečném poli stojící země . . . Demonstrujeme
dolů: pro pohotovost všech organisovaných dělni-
ckých mass, pro mobilisaci všech lidí rozumu, vě-
domí zodpovědnosti, skutečné demokracie i horouc
lásky k zemi, v níž jsme se zrodili a budeme po-
chováni — a demonstrujeme, nebude-li vyhnutí
nemá-li tato země nebohá býti ke vší katastrofe
ještě ani ušetřena občanské války, pro rozplame-
nění boje za práva lidu a práva země, ale pal-
usque ad finem, jak to padlo před čtvrtstoletím
na českém sněmu — až do těch našich hrdel
statků . ..
Manifest končí: „Pryč s ústavou
Schmerlingovoul Pryč s císařským a krá-
lovským komisariátem! Všechno pro novou, demo-
kratickou ústavu země! Všechno pro všeobecnéa
rovné právo hlasovací do sněmu a obcíl
Praha
kraticka ústav země
práv země
31
article
Česká krise a Němci.
K hlasům, jež jeme včera a předevčíren
uvedli z německých listů o správní zemské ko-
misi čís. II., třeba připojiti další, jež rovněž
potírají s německého stanoviska dosazení této
správní komise. Liberecký zemský poslanec
Němec
32
title
Zevloun.
Zevloun
33
article
Politický přehled.
Země české.
Politický přehled.
Země české.
Slezští Němci a čistota prostředků v nacio-
nálním boji.
Před čtyřmi léty podařilo se českým lidem
vyrvati z držení Němců a renegátů lidnatou, slez-
skou obec Petřvald na Orlovsku. Němci rozloučili
se zde s vládou bez obvyklých rekursů v tom
předpokladu, že české vítězství v Petřvaldě jest
věcí náhody, a že při příštích volbách, jež rekursy
nechtěli oddalovati, se jim opět podaří obce s
zmocniti. Leč i v tom se zklamali přes to, že
nadřízené školské úřady všemožně přičinily seo
oddálení vyřešení školské otázky v obci, poku
vládli na obecním úřadě čeští lidé, poněvadž ti by
zamezili dosazení renegátských učitelů do obee
a tím by seslabili, ne-li vůbec znemožnili ně-
meckou akci v druhém volebním sboru. Avšak ani
teto zřejmé nadržování Němcům tyto nespasilo.
Při volbách letošních, přes úžasný německý teror,
česká věc ve dvou volebních sborech a tím i
obci zvítězila opět. Tu Němci přišli k poznání, ž
z dosavadních voličů většinu neseženou a tak
začínají s fabrikací voličů falešných tím, že nově
stavěné domy dává n ě mecká zá vod ní sprá-
Němec
Petřvald
34
article
Dvojí loket v Bosně.
Tyto dni prošla novinami zpráva, že po-
slanec bosenského sněmu, pravoslavný du-
chovní Todor Srdič, byl zbaven mandátu
poněvadž byl odsouzen pro zločin, kterého s
dopustil tím, že oddal jakéhosi katolíka, je-
hož manželství s prvou ženou nebylo ještě zru-
šeno, s pravoslavnou nevěstou, čímž spolupů-
sobil při zločinu dvojženství. Bosenská ústava
pro takový „zločin“ skutečně nařizuje ztrátu
poslaneckého mandátu.
„Srpska Riječ“, zaznamenávajíc tento pří
pad, nenamítá ničeho proti tomu, že Srdič by
mandátu zbaven. Ale dodává, že „zločinů“ té
hož druhu stalo se v Bosně již mnoho, jen že
se jich dopouštěli dosud jen duchovn
katoličtí a žádný nebyl dosavad pro ta-
kový zločin stíhán a dokonce potrestán tal
těžce, jako pravoslavný Srdič. Pověstný dvo
loket nevymizel tedy z bosenského soudni-
ctví ani za správy ryt. Biliňského.
Todor Srdič
Boseň
Srpsko Riječ
35
article
Za hranicemi.
Za hranicemi.
Nové perspektivy.
Ruská diplomacie je na vahách, má-li postu-
povati společně s evropskou diplomacií či jednat
samostatně. Anglie prý silně naléhá na Rusko
aby vystupovalo společně s druhými velmocemi
ale Rusko, podle zpráv z římského pramene, je
ochotno tak učinit jen tehdy, budou-li zaručeny
reformy v Arménii.
Anglický kabinet sice velmi ostře odsuzuje
vtržení Turecka za čáru, vyjednanou mírem lon-
dýnským, ale nechystá se žádnou energickou ake
potvrdit své slovní hrozby. V Cařihradě jsou pa-
trně o tom dobře zpraveni a proto z planých hro
zeb nemají strachu.
Anglie
Rusko
Arménie
Turecko
Cařihrad
36
article
Nové stanovisko k opevnění Vlissing.
Dle posledních zpráv z Hollandska koná již
vláda přípravy ke zřízení pověstných pevnostíu
Vlissing, jež bylo schváleno generálními stavy. Jak
známo, způsobil tento projekt velký rozruchv
evropském tisku a značné znepokojení v Belgii.
Francii a Anglii
Bruselský dopisovatel „Figara“ se nyní otázal
některých politických osobností, zdali nedůvěraa
obavy, vzbuzené tímto projektem, posud trvaji.
Odpovědi byly dosti uspokojivé. Zdá se, že ofici-
álním kruhům belgickým se dostalo, ne-li formál-
ního ujištění, tedy aspoň jistého uklidňujícího vy-
světlení, pokud jde o určení pevností vlissing-
ských. Byla totiž vyslovena úplná důvěra v úmy-
sly hollandské vlády. Dle jejich záměru má nový
obranný prostředek, jimž bude opatřena zélandská
fronta, sloužiti výhradně k odražení útoku s které-
koli strany na Hollandsko. Nebude prý sloužiti k
tomu, aby uzavřel přístup k Antverpám loďstvu
transportům vojska na pomoc Belgii, napadené ne-
přátelským vojskem, nebo ohrožené vpádem. Tím
by odpadly důvody znepokojení, jež projekt o-
pevnění Vlissing vzbudil v Belgii a také u mocno-
stí, které v první řadě zaručují neutralitu Bel-
gie, totiž Anglie a Francie,
Kromě toho prý úsilí hollandsko-belgické ko-
mise, ustavené před několika lety, aby zjednala
morální a materiální sblížení mezi oběma zeměmi
a přivedla je ku poznání stejných nejživotnějších
zájmů, vytvořilo již mezi oběma státy navzájem
nové smýšlení velmi přátelské, od něhož lze
vzhledem k jistým možnostem očekávati více než
šetření volné plavby k Antverpám
Vlissing
Figar
Belgie
Francie
Anglie
Antverpy
Hollandsko
37
article
Dnešní číslo pro Prahu jest o 15,
s přílohou pro venkov o 20 stranách.
Příští číslo „Národních Listů“
vyjde v pondělí dne 28. července v ob-
vyklou hodinu polední.
Praha