ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 3 a38eca50-75a5-11dc-a2a5-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 3
Chunky — 30 celkem · entity: person 87, place 74, org 14, work 2
1 masthead
19. července 1908. Císlo 197.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY
3 masthead
Strana 3.
4 article
hostině odvětně za pozornosti, prokazované slo- vanské delegaci v Petrohradě. Nálada byla ne- obyčejně srdečná a pronesena řada významných řečí téměř všemi přitomnými. Zejmena mluvili delegáti: Krasovskij, Dmowski, Maklakov, Sto- Iypin, hr. Olizar, Straszewicz, Lvov, Kljužev, Svatkovskij, Swienéicki, Filevič, Francev, Zdzie- chowski, Volodimirov a Bobrinskij i dr. Kramář. Ruský žurnalista Kon recitoval svoji báseň »Na zarě mira«. Možno říci, že snad ještě nikdy nebylo tak upřímně a otevřeně promluveno mezi Rusy a Poláky, jako při této intimní hostiněa možno doufati, že co tam prosloveno, nezůstane bez kladných výsledků pro další rozvoj slo- v anské vzájemnosti. Zájezd slovanských hostí na český jih Účastníci slovanského sjezdu zavítají dnes v ne- děli na český jih, aby shlédli jeho přírodní krásy. Dopoledne prodli milí hosté v husitském Táboře a odpoledne zvláštním vlakem, který za- staví v Milevsku, přibudou po čtvrté hodině do staroslavného Písku. Druhého dne v ponděli proponuje se výlet na Zvikov a Orlík. Dá s očekávati, že veškeré kruhy českého lidu z uve- dených měst i širšího okolí s nadšením uvítají milé hosty slovanské. Zejména Sokolstvo na če- ském jihu přichystá vřelé uvitání. Zájezdu zúčastní se asi 40 předních mužů ze všech kmenů slovanských zároveň se svými damami a hlavními představiteli českých národních kor- porací, zástupci král. hl. města Prahy, poslanci atd Veřejně schůze dělnictva nár. sociálního konané v pátek večer v Národním domě vino hradském, zůčastnila se řada delegátů slovan- ských a někteří z nich promluvili tu vřelé řeči, přijatě s nadšením. Slib vzácné návštěvy způ- sobil, že schůze byla ohromně navštívena, takže množství přitomných možno páčiti na 3—4 tisíce.
Dmowski Maklakov Iypin Olizar Straszewicz Kljužev Svatkovský Swienéický Filevič Francev Zdzie Volodimirov Kon Polák Petrohrad Lvov Milevsko Písek Zájezd Praha husitský Tábor národní dům
5 article
Mnoho lidí musilo zůstati venku, protože v pře- plněném sále již nenasli místa. Po posl. K lo- fáčovi mluvili ruští delegáti Lvov, Be- chtěrev a Krasovskij, zdůrazňujíce sílu národní myšlenky české a slibujíce si od ni mnoho pro zdravý a silný rozvoj myšlenky slovanské. Schůze měla průběh bourlivě nadšený. Odjezd delegátů z Prahy. Někteří slovanšt delegáti nastoupili včera zpáteční cestu z Prahy do svých vlasti. Odpoledním rychlíkem odjel pp. hr. Potocki a Baliňski a po 6. hod. večerní odjeli delegáti z Krakova a z Varšavy. S nimi nastoupil cestu na Krym posl. dr. Kramář se svojí choti. S nimi přišli se rozloučit delegáti, kteří v Praze setrvali a dnes podniknou cestu do Tábora. Rozloučení bylo srdečně, vrouei Delegáti celovali se a toužili po brzkém shle- dání. Kupé prvé třídy, určené pro choť dra. Kramáře, slovanští delegáti obsypali růžemi. Z volání »Na shledanou« opouštěli slovanští dele gáti slovanskou Prahu. Pan prof. Vlad. M. Bechtěrev z P trohradu prohlédl včera ústav pro choromyslné v Praze a bůdovaný ústav v Bohnieích. Pro- hlidku vykonal v průvodu ředitele ústavu pana dra. Hellicha, rady zem. výboru dra. Španihela, primáře vinohradské nemocnice dra. Semeráda a prof. Formánka.
Potocki Baliňski doktor Kramář profesor Vlad M Bechtěrev Hellich Španihel Semerád Formánek Lvov Be Praha Krakov Varšava Krym Tábor Bohniee
6 article Politické zprávy domácí.
Politické zprávy domácí. V Praze, 18. července. (Počátek par lamentních prázdnin.) Panská sně- movna bude míti příští týden ještě schůze, aby přijala neb nepřijala — jak ce jí zlíbí — osnovy zákonů, které vyřízeny v posledním týdnu za sedání sněmovny lidové, ale poslanecká sněmo- vna je ode dneška již na prázdninách a prolo možno říci, že parlamentní prázdniny nastaly Konec zasedání ukázal, že nová rakouská sne movna, vzešlá ze všeobecných voleb, má tytéž vady i přednosti, jako stará sněmovna kuriátní Její dělnost spočívá na samých kompromisech, největší část zasedání se promarní planým mlu- vením, za nímž se kryje nekonečné vyjednáván a k vlastní práci se přistupuje teprve před sa- mým rozebodem. Poslední kuriátní sněmovna rokovala cels rok o volební opravě. Oprava zkoncována v době, kdy už vyprchávala pravomoc sněmovny. Bylo třeba umělého výkladu, aby se tato právomoe prodloužila o měsíc. Ale během tohoto přidanéh měsíce pracovalo se pak parou. V lednu 1907 odhlasováno tolik, namnoze důležitých zákonů,
Praha
7 article
jinocha v jeho snahách ke světlu a pravdě proto. aby se mu ponohlo k uskutečněmí jeho mrav- ních ideálů, poznat srdce člověka v záchvatu lá- sky, za tím účelem, aby tato se přenesla na celé lidstvo; poznat ubohého bídáka, strženého osu den na cestu zločinnosti proto, aby zločin byl odvrácen cestou zlopšení jeho oxistonce a obno- veným vychováním; poznat duševně chorého. aby jemu bylo ulehčeno v jeho strastech a or pokud možno i vyléčen byl — zdaž neznamena vše to rozřešení bolavých a palčivých otázek našeho veřejného živetn? Jestli nově zařízenému psychoneurologické mu ústavu se zdaři vštípiti mládeži i širokým vrstvám pochopení pro tyto otázky, jestli on okřídli naději u zoufajících, jestli on pomůže pravidelnému bádání v otázkách našeho vořej- ného života tak těsně sloučených s poznánín člověka, tu možno s důvěrou říci, že psycho- neurologický ústav bude dobrodiním pro budoucí pokolení, které, dostihnuvši určitého pokroku v poznání člověka, bude pravděpodobně neméně zaměstnáno otázkami o lidském bytí, ale které. jak možno doufat, bude mnohem šťastnější, než my v boji za všeobecné blaho lidské. Poznat pak člověka, přiznat jemu osobitost, přiznat jemu snahu po vyšších ideálech po pokrokua poznání, to znamená milovat člověka a jeho ocenit.
8 article
Tímto způsobem ve znamení psychoneure- logiekého ústavu má býti provedeno heslo ne prostě toliko člověka poznávat, ale i milovat v něm vše, ce je lidské a ocenit v něm práva lidskosti. Nechť toto heslo poznávání lásky a oce- ňování lidskosti vzbudí v mladých srdeích lásk ku poznávání člověka jako člověka a vychova v nich ono soeiálné cítění a takové ideály, které věčně budou svítit lidstvu, neboť toto citění a tyto ideály budou sloužit jim za věrné rádce netoliko ve světl,ch periodách všeobecného roz macbu sil, ale i v mračné epochy lidového utr- pení bouřného zmítání myslí.
9 article
kolik jich sněmovna za normálných poměrů ne- vyřídila jindy za celý rok. Podobně zachovala se nová sněmovna. V podzimním zasedání vyřídila uherské vyrov- nání, letos pak, ač její rozpočtový výbor se sešel už v lednu, s bídou dodělala rozpočet do konce června, aby nebylo třeba dalšího provi- soria. Ke skutečné zákonodárné práci, sloužíet netoliko státní pokladně, nýbrž i zájmům lidu, dostala se teprve v druhém červencovém týdnu, když se lopotně přesunula přes spoustu pilných návrhů, jimiž byla zavalena její cesta. Unavena, dyehtící po letním odpočinku, vyřídila pak za jeden týden řadu zákonů, z nichž značný vý- znam mají zákon o zvýšení zeměbrancckého kontingentu, náhrady záložníkům v době vojen- ských cvičení, zákon meliorační, ručení automo- bilů, rozmnožení mistopředsednických míst v po- slanecké sněmovně, zlepšení platů poštovních železničních zřízenců a zákon o obchodnich příručích. Dodáme-li, že se vedle těchto většíeh zákonů vyřídilo ještě asi půl kopy drobných předloh železničních, imunitních, různých ho- spodářských a nouzových, můžeme říci, že se předlohy tyto ve sněmovně v pravém slova smy- slu promrskaly. Ale naše sněmovna už jinak pracovat neumí. Předlohy se vážně projednávají jen ve výborech, které u nás vlastně na- hražují parlament; v plenum se jen promrskává.
slanecký sněmovna
10 article
Na podzim sejde se poslanecká sněmovn dne 3. listopadu. Na ten den slíbena přod- loha o starobním a invalidním pojišťování. Září a říjen budou věnovány zemským sněmůma delegacím. V Praze, 17. července. (České školy ve Vídni a německé na Přímoří.) Na pověstný rakouský dvojí loket, jevící se všude, kde běží na jedné straně o zájmy německé na druhé o zájmy ostatních rakouských národů ukazuje „Edinost“ za příležitosti nedávné vídeň- ské „bouře“ poti české škole Komenského. Če- ská škola ve Vídni nemá práva veřejnosti, nema tody také práva vydávati právoplatná vysvědčení a sice dle výkladu ministra osvěty dra. Marcheta proto, že čeština není ve Vídni zemským jazy- kem. Jaký však je — plá se „Edin.“ — práv- ní podklad německých škol na Pří- moří? Je zde němčina zemským jazykem? A přece všechny německé (i soukromě) školy na Přímoří mají právo veřejnosti a nad to sám stát vydržuje zde celou řadu národních i střed- ních škol s vyučovacím jazykem němeekým. Tedy to, co pro němčinu na Přímoří platí, pro češtinu ve Vídni neplatíl Taková je rakouská spravedlnost. Má-li vláda skutečně tolik odvahy, že upírá českým školám ve Vídni právo veřejnosti, poněvadž prý čeština není ve Vídni zemským jazykem, pak nechť má také aspoň tolik citu pro spravedlnost a odejme právo veřejnosti všem ústavům s německým vyučovacím jazykem na Přímoří, v ústavech státnich pak ať zavede jako vyučovací ja- zyk ten, který je v zemi obvyklý. Ale ovšem — dodává „Edin.“ — dříve se rozpadne svět, nežli toto se stane. Víme to. Víme však též, že obruě praskne, když se přes příliš napne. V Praze, 17. července. (V Maďarech s ozývá zlé svědomí.) Pražská slovanská konference vyrušila z letního klidu také Maďary.
Edina Maďar Praha Vídeň Český škola český škola Komenský
11 article
Stejně jako v Němeích ozvalo se i v nich zlé svědomí, a jsouce si vědomi hříchů, pácbaných dosud beztrestně na uherských Slovanoch, vidí v pražských poradách přípravy k útoku na M ďary a počátek své zhouby. Hlavní orgán maďar ské koalice „Budapest“ pokládá pražskou kon- ferenci za nejvážnější resultát slovanské propa- gandy. I hongres je prý vážný sám sebou, ale vážnější jest jeho účel, ve kterém se kryje ve- liké nebezpečí pro státní jednotu Uherska. Kon- gros chce sjednotiti slovanskou kulturu. Co to znamená pro Uhry, v nichž bydlí 5 milionů Slo- vanů? Jestliže i tito se směstnají v rámci sjedno- cené slovanské kultury, pak půjdou nejprvé proti nám. .. Proto musíme my Maďaři — radí dále „Budap.“ — soustřediti svou kulturu a ho- spodářskou práci, abychom byli dosti silni proti nastávajícímu nebezpečí slovanskému. Němectví není pro nás ani z daleka tak nobezpečno, jako Slovanstvo, které svou kulturou neustále roste. „Budap.“ ohlíží se vzhledem k takovému nebozpečí hned také po spojencích a jest pocho- pitelno, že kývá na Němce z Předlitavska. Něm ci v Čechách také prý už naříkají a rádi podají Maďarům pomocnou ruku. „Spojme se tedy se svým starým nepřítelem — končí „Budap. neboť musíme postupovati společně. Naši bratř za Litavou budou k tomu jistě ochotnější, než my sami.“ Ale, poznamenáváme, bylo by dobře aby se „Budap.“ poptal dříve u dra. Luogra.
Maďar Němec Budapest Uhry Předlitavsko Německo Čechy Litava jednota Uhersko Kon
12 title
Politické zprávy zahraničné.
13 article
V Praze, 18. července. Telegram, který se nečell. Pořadatelé pražské konference pozvali do Prahy také zástupce Černé Hory. Ministr To- manovič odpověděl, že tentokrát není možno vyslati do Prahy zástupce Černé Hory, ale že i Černohorci budou se v duchu účastniti slo- vanského sjezdu. Na sjezd pak zaslal min. To- manovič pozdravný telegram, jenž dle úradního „Glasu Crnogorea“ zněl: „Pozdravuje váš šťastný sjezd z přeje mu úspěšné práce, pro sím, abyste naši nepřílomnost připsali situaci, ve které se nacházíme živí, protože se nezdařil pekolný plán, aby se zničilo toto ohnisko bal- kánské svobody. Zachráněni od onoho nebezpeči jsme nyní předmětem nejpodlejších veřejných klevet a proto jako bratry zveme vás, apysto přišli sem jako nestranní soudcové a vypátrali zrádce slovanské solidárnosti a podkopávače štěsti, míru a dobré pověsti vám odevždy milé Černé Hory. Tento telegram v Praze publikován nebyl
Crnogoreo Praha Černá Hora
14 article Sblížení anglo ruské.
Sblížení anglo ruské. V parlamentních a obchodních kruzíeh anglických vznikla myšlenka, upevniti sblížent anglo-ruské především navázáním těsnějších ob- chodních styků Ruska s Anghí. Myšlenkat přijata příznivě v Rusku a sám min. předsed Stolypin jeví pro ni značný zájem. Jes úmysl založiti anglo-ruskou obehodn komoru s filiálkami v různých městech říše. Úkolem komory a jejích filiálek bylo by podá- vati podrobné a věrné zprávy o potřebách vý- vozu a přivozu a sloužiti za zpravodajské ústavy ve všech otázkách, týkajících se obchodníků průmyslníků jak v Anglii, tak i v Rusku. Chy- staná obchodní komora získá kapitály na v užitkování minerálního bohatství Ruska, tak však na potřeby ruského zemědělství a prů myslu, které trpí dosud nedostatkem kapitálu Cil obchodní komory byl by tedy jednak pře váděti anglický kapitál do Ruska, jednak opa- třiti ruským producentům výhodné odbytište v Anglii. Porážka revoluce v Tavrizu. Předevčírem v 11 hodin v noci obnovil Rachim chan pokusy své o dobytí revoluční čtvrti Umírachis. Ze 4 děl počala pal b šrapnely. U arsenálu střílelo s pak silně z pušek. Rachim chan vytlačil povstalce z posic jejich, ač se tito znovu a znovu zahradili. Potom, opojeni vítězstvím, počali jezdci Rachimovi pleniti město. Peníze pro Vatikán Papežská stolice zavedla zvláštní vatikánský papír kolkovaný (s kolkem po 1 franku). Poně- vadž vyřizovati se mají na něm steré záležitosti jež každá diěcese projednávati má s papežskou stolicí, vyplyne z toho pro ni značný příjem Také žádosti o audience u papeže mají bý podávány příště na papíru tom.
Stolypin Rusko Anglie Vatikán
15 article
Anglické námořní manévry. Včera byly zahájeny velké manévry angli- ckého loďstva na Severním moři. Základní jejich myšlenkou je, že loďstvo, jemuž veli lord Be resford, podnikne útok na anglické pobřeží jež chrání atlantické loďstvo za velení lord Brindgemana. Manévrů zúčastňuje se ne- obyčejně velký počet lodí, asi 115. Podivuhodné je, jak je možno při tak velkém počtu lodi za- chovati tajnost všech pobybů. Po prvé při těchto manévrech budou lodi opatřené jiskrovou telegrafií řízeny z nové admiralitní budovy na londýnském Trafalgar Square, kde bylo pro- vedeno zařízení, aby všechny válečné lodi byly pomocí jiskrové telegrafle spojeny přímo s ad- miralitou. Osvědčí-li se tolo zařízení, bude možno z Trafslgar Square jediným tlakem na elektrický knoflik říditi loďstvo na všech mořich. Nové válečné lodi anglické. Německé listy zaznamenávají s pochopitel- nou podrážděností zprávy »Daily Expressu«, že anglická vláda zakoupila tři obrovské vá- lečné lodi typu »Dreadnought«. Lodi ty byly stavěny v dokách barrowských — jak se tvrdilo — pro Brasilii. O těchto lodích šířeny byly nejrůznější pověsti. Tvrdilo se též, že jsou určeny pro Japonsko a Severní Ameriku. Nikdo však nečekal, že Anglie míní zakoupiti tyto tři lodi. Lodi stály 120 mil. mk. Každá loď má 19.900 tun a je velmi těžce vyzbrojena. Na každé je několik těžkých a třicet menších děl. Téžká děla jsou tak postavena, že všecka na ráz mohou býti vypálena v nejrůznějších smě- rech. Roku 1909 budou lodi odevzdány válečné službě.
Brindgeman Dreadnought severní moře Trafalgar Square Japonsko severní Amerika Anglie
16 article
Události v Marokku. Dopisovatel »Tempsu« mluvil s generálen d'Amadem o jeho vtrhnutí do Azemmuru Generál pravil, že byl přijat obyvatelstvem jako osvoboditel. Azemmur byl střediskem intrik proti- francouzských a skladištěm podloudně dopravo vaných zbraní. Obyvatelstvo města pokládalo při tomnost francouzského vojska za záruku bez pečnosti a bylo trapně překvapeno, když generá d'Amade odtáhl. Avšak před svým odchodem ustanovil d'Amade asi šest kilometrů od města značnou hlídku, jež bude bditi nad bezpečnost okoli. Generál je přesvědčen, že podrobení Šaujů bude stejně rychlé jako úplné. Do Fezu, kde dlí nyní Mulej Hafid, dochá zejí znepokojivé zprávy o prolihafidském hnutí mezi kmeny v okolí Gharbu a Marakeše. Domy kaidů v těchto městech, kteří zradili Abdul Azize byly vypleněny. Guernani a Zemmurové v okol Mekinesu spojili se a chtějí bojovati proti Mule Hafidovi. Revolnční požár v jižní Americe. Velikou čásť jižní a střední Ameriky hrozi zachvátiti požár válečný. Ve Venezuele chystá povstání proti starému diktátorovi jejímu Ca- strovi největší nepřítel jeho Bolondo, kterýž v Novém Yorku horlivě kupuje za tím účelem právě množství zbraní a chce do Venezuely do- praviti podloudně 10.000 pušek i se střelivem Mezi republikami Nicaraguou a Gua te- malou hrozi vypuknouti válka. V Hondurasu vypuklo též revoluční hnuti a president Vavilla vyhlásil nad republikou stav obležení.
Azemmur Aziz Vavill Maroko Gharb jižní Amerika Amerika Venezuela Ca Nový York Nicaragua Gua Honduras Mekines d ' Amade
17 article Po cetyňském procesu.
Po cetyňském procesu. (Pův. dopis „Nár. Listů“) Nedávno skončený cetyňský proces zanechá hluboké slopy v živolé jihoslovanském. Ode dávna panovala nesvornost mezi Jihoslovany, od nějak doby pak panuje také mezi Srby a utváří se stále zlejměji v boj mezi Srbskem a Černou Horou. Z Obrenoviců již byl poměr mezi Bělehradem a Cetyní špatný, po zmizení Obrenovičů dalo se očekávati, že naslane změna, ale nepřátelství propuklo ještě mo- hulněji. Obě strany obviňují se ovšem navzájem, ale přes to jsou jisté okolnosti, jež dovolují ne-li sta- noviti základ těchto obvinění, aspoň zjistiti chyby přispívajcí k udržování a podněcování sváru. Tak vytýká se v Bělehradě Černé Hoře, že uči nila oficiální Srbsko zodpovědným za spiknutí ce- tyňské a vývovědí Nostičovou přímo obvinila krále a prince následníka jako osnovatele atentátu. Jes pochopitelne, že obrat, jenž nastal v „pumové aféře“ musil způsobiti v Bělehradě nelibost, ale nutno uzna ti, že v Bělehradě jsou značnou měrou sami vinní jak pokud se týče podezření, padajícího na ně, tak i podažděním, které proti ním panuje. Nelze ovšen kalegoricky prohlásiti, že bělehradský dvůr zosnoval spiknutí, ale dopustil se lakových nekorrekinosti chyb, že v Cetyni snadno uvěřili, že spiklence pod- poroval. Tak na příklad když černohorská vládí žá- dala za vydání terroristů emigrantů v Bělehradě, dala je srbská vláda sice zatknouti, ale nejen že odmítin jnch vydání, nýbrž ani je nevypověděla jako lidi, kteř zachovali se nekorreklně vůčí knížeti černohorskému Zároveň všechny srbské listy v Srbsku i mimo Srb- sko, přející srbské dynastii, úločily prudce na Čer- nou Horu a na knížele, prohlašujíce stále, že cele spiknutí jest jen komedif, nastrojenou černohorskou vláceu. Chování se většiny srbského tisku vůči Černé Hore jest skulečně málo korrektní a málo slovanské.
Jihoslovan Srba Obrenovič Srb Srbsko Černá Hora Bělehrad
18 article
Z politických důvodů je snad možno býti nespokojen a nynějším režimem na Černé Hoře, al: není úlohou slovanského tislu, pomáhati listům slavofobskýma jitřiti svými články svár mezi Slovany. Kdyby tyte listy byly pouze srbské a nesloužily slepě oficialnímu Srbsku, snažily ny se zachovati neutralitu mezi obě- ma zeměmi, jako ji zachoval žurnál „Branik“ v No- vém Sedu jenž vždy se zastával knižete černohor ského proli terroristům, aniž při tom pronesl kři- vého slova proti dynastii bělehradské a přece srb- ský poslanoc Polit, jenž jest feditelem „Branika“ mluvil ve sněmovně pešťské ve prospěch Srbskaa proti diplomacii rakousko-uherské více než všichni ostatní poslanci srbští, kleří hunobí Černou Horu a velehí oliciální Srbsko. Tímto chováním škodí zvlá- ště srbské listy v Iakousko-Uhersku a v okupova- ných zemích jen sebě, podávajíce takto samy jakýsi doklad k rakouským obviněním, že jsou vydržovány bělehradskou vládou, což slouží za záminku jich potlačování.
Černá hoře Srbsko Černá Hora IakouskoUhersko Slovan
19 article
Také v Cetyní viděli v této zvláštní shodě do- hodu mezi Dělehradem a oněmi listy a v úlocích tisku spallovali bělehradské štvaní. Horlivost, s jakou vše- chny tyto žurnály se snažily omluviti terroristy emigranty v Bělehradé, učinila v Cetyni dojem, že oliciální Srbsko a jeho přátelé v srbském tisku chtějí terroristům zajistiti beztrestnost a běrou taktov ochranu lidi, kteří chtěli usmrtiti knižete a jeho ro- dínu. Jest přirozeno, že za takovéto nálady a nobou- řeni odhalením celého spiknutí i nálezem pum, byli v Cetyni nakloněni uvěřiti všem obviněním o úča- stenství arbské dynasíie na spiknulí a to tím více. že někteří členové její, jako setník Jaša Nenadoviě bratrovec králův, mluvili veřejně proti knížeti černo- horskému a útočili naň co nejprudčeji. Proto jsou Belehradě vinni aspoň tím, že následkem jejich ne- korrektností byl celyňský dvůr uveden v takový du- ševní stav, že věřil všem, kdož mluvili proli běle- hradskému dvoru.
Jaša Srbsko
20 article
K tomu sluší ještě připojiti, že Nastič, ať již byl rakouským zvědem nebo ne, přišel bezprostředn“ po své srážce s ředitelem listu „Slavenski Jug“ a Ja- šou Nerrdovičem k černohorskému důstojníku Jo- viřeviči a vyprávěl mu vše, co později udal před sou- dem. Jovičevič, jenž v Zemuni střežil černohorské vystěhovalce v Bělehradě, telegrafoval ihned v květ- nu r. 1907 do Cetyně, jak lze zjistiti na telegrafním úfadě v Zemuní i v Celyni. Pies to, že v Cetyni byli přesvědčeni o účasten- ství srbského dvora, byli tak korrektní, že toho ni- kterak nevyužili. V listinách a průběhem soudního řízení nehylo zmínky o bělehradském dvole, Všechna snaha černohorské justice směřovala k důkazu, že spiknutí zesnovali v Celyni „omladinisté“, studujíe mládež a „klubaši“, vůdcové sněmovní oposice, že někteří omladinisté byli vyslání do ciziny, aby opa- třili pumy, které pak byly dopraveny do Cetyně.
Nastič Jovičevič Pies Bělehrad Cetyně Slavenski Jugoslávie
21 article
Gelý průběh procesu sledoval tento směr. Bylo-li po- zději dokázáno, že pumy byly z Bělehradu a že byly rozdělany bělehradskými emigranty, nedokazovalo t ještě nikterak účastenstvi ofinišlního Srbska, nebot terroristě zdáli se stále býti vykonavateli plánu ce- tyňských spiklenců. Ale srbský tisk, stranící Běle- hradu, zahájil sesílenou palbu proti Černé Hoře oslouzeje ji a obhajuje sniklence, takže na Cetyni konečně pozbyli trpělivosti a nechali Nastiče mluvili aby Evropa pochopila všechny útoky, řízené z Běle- hradu proti Černé Hoře a proč tam tak usilovně hájí spiklence proti zřejmým důkazům i proti výpovědi zatéených sludentů samých. Takto dohnalo cpět Srlsko Černou Horu, že zašla dále, než měla v úmyslu V Bělehradě se vytýkalo Černé Hoře, že „Z-il- hájila Černou Horu a útočila na Srbsko, ale důvěrník oficiálního Srbska i srbské tiskové kanceláře, jenž jest zároveň dopisovatelem „N. F. Presse“, útočil v tomto listě na Černou Horu a hájil Srbsko Ať staly se v minulosti již chyby jakékoli, měl by dojíti k nápravě. Jisto je, že pumy byly poslány z Bělehradu do Cotyně a nikoli z Cetyně do Běle- hradu, pročež by měli v Bělehradě počíti s nápra- vou chyb dřívějších a zejména vypověděti kompro mitované emigranty i Jašu Nenadoviče. Pak byv Celyni musili posuzovati věci jinak a vzájemnou ochotou bylo by možno dosíci smíru. Za svého pobytu v Bělehradě jsem o tom mluvi se srbskými státníky, kteří tuto kombinaci uznávali za správnou, ale něktaří mínili přece, že by Černá Hora měla učiniti prvni krok, poněvadž prý jest Srb- sko vysloveným podezřením uraženo. Záleží přede- vším na tom, aby se nepropásla vhodná doba
Nastič N F Jaša Nenadovič Celyňa Srb Bělehrad Srbsko Evropa Černá Hora Cotyně Cetyně Bělahrad Bělahrad
22 article Prohlášení.
Prohlášení. W. D. . Před několika dny bylo na tčchto místech konstatováno, že zásluhou německého poslance Wolfa doslala se znovu na přetřes záležitost pražské akademie umění výtvarných — dnes budi veřejně doznáno, že zásluhou jeho rozehřály se pro výlučnou českost téže akademi také ony kruhy umělecké a politické, které při jmenování Thielově a později Krattnerově Teschnerově zůstaly buď chladnými anebo (jako se při Thielovi stalo) ještě jmenování to za- stávaly. Radujeme se z toho zápalu, ale nemů- žeme smlčeti, že zápal sám neponese ovoce. budou li skutky i nadále v rozporu se slovy. Vždyť chováme v čerstvé paměti, kterak ne- dávno, když jednalo se v Rudolfině o retro- spektivní výslavu děl všech umělců v Čechách za posledních 60 let působících a kdy byl v první řadě třeba dokázati i nepoměrnou čl- selnou převahu Čechů nad Němci — tu frakce umělecká, která si tak ráda samozvaně přisvo- juje primát, z obavy (jak taktně prohlásila), ab se neoetla svými pracemi v sousedství »ře- meslníků« — spojila se raději s našimi »přáteli« Němci a šla svou jubilejní loyalitu prokázati do vídeňského Hagenbundul Byvše apostrofováni, abychom se vyslovili o aféře Wolf, Drtina, Masaryk, odvoláváme se ke svému memorandu všem poslaneům českým Jednolou a výtv. odborem Umělecké besedy v měsíci říjnu 1907 zaslanému a ke článk v Díle t. r., z něhož vyplývá požadavek náš, aby vláda zbavila utrakvismu českou akademi umění v Praze, úsilím české akademie pro vědu a slovesnost a obětavosti české obee pražské a českého Hlávky založenou.
Wolf Thielův Krattnerův Teschnerův Čecho Němec Drtina Masaryk Čechy Praha akademie uměný
23 article
Doznáváme, že při té přiležitosti řekli jsme. že potřebují-li Němci svojí akademii v Praze, najdou dosti prostředků k její uskutečnění, my že jim v tom překážeti nechceme. Řekli jsm také asi to, co za několik dní později prohlásila akademie cís. Fr. Jos. I. v memorandu vládě adresovaném. Z toho dedukuje se, že krok pp. Drtinya Masaryka stal se v intencích našich — leč my naproti tomu pravíme, že jsme od českých po- slanců žádali boj za vrácení české školy českému národu a nikoliv hlasová n pro německou školu ve chvili, kdy nám ani akademie vrácena nebyla a kdy Němci proti vysokému školství českému na Moravě i obec nému školství v uzaviraném území a ve Vidni tak úporně bojují. S touto zvrácenou taktikou nedomyšleným hlasováním souhla- siti nemůžeme, ať stalo se za před- pokladů sebe krásnějších. Jednota umělců výtvarných v Praze
Němec František Jos Masaryk Praha Morava
24 title
Výtvarný odbor Umělecké besedy.
25 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — Dvojí loket politických úřadů ve zněm- čeném územi. Dvě události v Žatci a v Lomu křiklavým jsou dokladem dvojiho lokte, kterým odměřují se občanská práva Čechům a Němcům v král. českém. V Žatci konala se minulé ne- děle sokolská slavnost a veřejným cvičením z mimořádných okolností. Němci snažili se zmařiti slavnost ohlášením vzdoroslavnosti turnérů šiců. Toho ovšem nedokázali, ale doeilili, že okr. hejtman, místodrž. rada Bluch, zakáz al jakékoli vyvěšení praporů, nošen krojů a odznaků, společný odehod hostů z nádraží a konečně i zpěv a hraní národních písní v zahradě a v mlstnostech Besedy při ote- vřených oknech, patrně proto, aby něme- cké nervy nebyly drážděny. Němci neopomenuíi podati ukázku své »zářivé« kultury tím, že v noci před slavností zamazali všechna okna ve spolkovém domě besedy »Vlastislav«, kde slavnost se konala, železným lakem. Nejlépe však charakterisovány byly poměry v Žatci obecním strážníkem, který na otázku jednoho hosta v příčině pomazaných oken besedy, bodře odpověděl: »Z toho si nic nedělaj', to se stane u nás každou chvilku.« Naproti tomu Němcům povolen byl průvod s prapory a v krojích. Nieméně slavnost sokol- ská měla zdařilý průběh a těšila se neobyčejná účasti. Z cizích jednot dostavily se jednota kladenská, lounská, z Milostína, Kounovéa damský odbor z Kněževse. O skvělý výsledek slavnosti, jež jistě bude vzpruhou k další ná- rodní práci, mají zásluhu v prvé řadě starosta
Čecho Němec Vlastislav Žatec Milostín Kněževes spolkový dům beseda
26 article
»Sokola« Ad. Kolman a Kellner, úřadník chmelařského závodu bratří Holých. — V Lomu povolilo c. k. okresní hejtmanství mostecké dne 4. července t. r. průvod Němeům, který procházel obcí o 11. hodině noční s hudbou, lampiony, při střelbě z hmoždiřů a pouštění raket. Čechové v Lomu měli na týž den pro- jektovanou slavnost školskou ve prospěch učeb- ných pomůcek pro dítky české školy, ale upu- stili od jejího pořádání, aby nezavdali politickému úřadu podnět k nějakému zakročení. Odložili ji na dnešní neděli dne 19. července a podali c. k. okr. hejímanství v Mostě příslušnou žá- dost s programem, který záležel z průvodu mě- stem o půl 2. hod. odpolední a zábavy, jejiž podrobnosti přesně byly vyznačeny. Připome- nouti sluší, že obyvatelstvo Lomu je ze 3 če- ské, tedy v převážné většině. Očekávalo se, že slavnost bude v celém rozsahu povolena.
Kolman Kellner Něme Čecho Lom Most Připome Sokol Ada
27 article
Okresní hejtmanství v poslední chvili český průvod městem zakázalo z důvodu, že by jeho pořádáním veřejný řád a klid mohl býti poru- šen. Vyhovělo tak hrozbám štváčského časopisu »Brüx. Zigu.«, jakož i přání obeeního starosty lomského, který zákaz doporučil. Zástupce če- ských rodičů dostavil se včera do Prahy, aby na místodržilelství věc vysvětlil a za zrušení zákazu žádal. Za nepřitomnosti místodržitele uneden byl posl. Jos. Anýžem k vicepresidentup. Dörflovi, jemuž důtklivě bylo vysvělleno, jak okresní hejtman mostecký měři Čechům a jak Němcům. Pan vicepresident slíbil, že od okr. hejtmana v Mostě telefonicky zprávu si vyžádá, ale jedním dechem jal se dokazovati, že sotva bude možno zrušiti zákaz, shledá-li z referátu c. k. hejtmana, že by průvodem českých rodičů veřejný pořádek mohl býti porušen. Po náhledu vicepresidenta c. k. místodržitelství porušují ve- řejný pořádek jen Čechové, Němci mohou po- řádati průvody třeba v noci, protože, inu pro- tože jsou to Němci. O tomto dvojím lokti nebylo včera proneseno slovo poslednl.
Ziga Anýž Dörfl Čecho Němec Brüx Praha Most
28 article
— Na realistickém denníku je tyto dny pa- trno, jak upadají a mravně klesají lidé, kteří uvázli ve vlastním pásmu nepravd a protimluvů, byli přistiženi při nekorrektním jednání a pak se z něho vykrucují. Tento případ dehrává se před zraky celé veřejnosti polemickou rozpravou o hlasování realistických poslanců prof. Drtiny a Masaryka pro resoluci Wolfovu. — „Národní Listy“ otiskly na př. z obhajovacího spisu, jejz prof. Drtina rozeslal městským radám své voleb- ní skupiny, tuto větu: „Přiznávám ofevřeně, že v télo věci bylo jakésí pochybení neb spíše nedopatření. V této isolovanosti ni- kterak nám nebyle velno.“ Této větě každý pravidelně myslící člověk rozumí tak, že prof.
profesor Drtina Masaryk Wolfův
29 article
Drlina přiznal pochybení své, poněvadž nemi věcí toho, komu se výtky činí, by přiznáv al pochybení — cizí; na cizí chybu by každý poukázal, vytkl by ji, ale nepřiznával by ji. A nač se přiznání prof. Drtinova a Masarykova pochybení vztahuje, pověděl prof. Drtina ve svém memorandu městským radám taktéž: vzta- huje se na výtku, že oba realističti poslanci po- rušili solidárnost české delegace. Prof. Drtina hledá pak pro přiznané pochybení a želenou iso- lovanost — nějakou polehčující okolnost, nebot praví ve své litografované obhajobě doslovně: „Jestli zde jakási vina je, leží z větší části zeela mimo nás. Zavinila to zajisté ža- lostná desorganisace na říšské radé...“ Tedy: prof. Drtina, mluvě o olázce viny, přiznává se aspoň k menší části její; jinak neměl by smyslu jeho výrok, že větší část viny leží mimo něho a prof. Masaryka. Městské rady vo- lební skupiny královéhradecké vytkly profesoru Drtinovi z důvodů národních, stejně jako „Ná- rodní Listy“ napořád činí, jeho hlasování pro resoluci Wolfovu, a městské rady vyslovily mu za ně nelibost neb i nedůvěru. I píše prof. Drtina městským radám: „Máte právo nesouhrlasiti s mými nápory ...; buďte ujištěni, že nes ou- hlas Váš i důvody, které pro něj uvedete, budou mnou bedlivě váženy a stanou se m směrodatnými pro další postup.
profesor Drtinův Masarykův Drtina Masaryk Wolfův
30 article
Tato věta prof. Drtiny zní skoro jako odvolání na celé čáře a znova objasňuje povahu sporu. — Nuže, a -Čas“? Hází na „Nár. Listy“ vě- domé lhaní, nedostatek inteligence i surovéa násilné sprosťáctví. Nás tento jeho vztek neroz- čílí ani nestrhne k nerozvážnému slovu. Tážeme se jen té části veřejnosti, která celý spor sle- duje: je nějaká naděje, že orgán realistů vyšine se jednou aspoň na takový stupeň novověké vzdělanosti, aby v jeho sloupeích nebylo míst pro mrzké individuum, které svou povahoua svou mravní úrovní nepatří do žádné společnosti, která činí nárok aspoň na jméno společností slušné? Ať píše a vykládá orgán realistů, co chce, tolik je jisto, že hlasování prof. Masaryka a Drtiny přineslo dávno žádoucí vyjasnění tom, jak vypadají velkohubí, theoretičtí filoso- fové při praktické politické práci a jak by se vodlo národu, kdyby jeho zájmy těmto lidem byly svěřeny. Hlasováním pro Wolfovu resoluci (zřízení německé akademie v Praze) dokázali oba jmenovaní pánové svou naprostou ne- sehopnost pro praktické úkoly parlamentní. Rámusením, byť bylo sebe surovější, nic se ne- spraví, projevy z kruhů uměleckých aní usne-
Drtina profesor Masaryk Wolfův Praha