1
masthead
Národní hospodář.
6
masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 241. ze dne 1. září 1907.
7
article
Z pražského trhu peněžního.
V Praze, 31. srpna.
Co chvíli čteme v novinách stesky, že
školami vzdělávaný a vychovaný dorost nenalézá
zaměstnání. Jest pravda: školami odehovaná
inteligence, odkázána na ostrý zápas o existenci,
vzájemná soutéž stlačuje i zde podmínky, zatím
co výhody běžné kariéry úřadnické nejsou již
dávno v poměru k drahotní situaci a požadav-
kům úřadu. Ale není hodně viny i na nás sa-
mých, v oné jednostrannosti, která se zračí v
výchově naší mládeže a v slepě přijímané tra-
dici, která zná cestu do života pouze v dávno
a dávno vytýčeném směru?
Co následuje, stalo se v posledních dnech
Výbor průmyslové organisace textilní podrobil,
jak bývá zvykem a jak plyne z počátku pod-
zímní sezony, zevrubné debaté situaci průmyslu
tohoto. A tu konstatováno jednohlasně, že pa-
nuje všestranný a cilelný nedostatek českých
technicky kvalifikovaných sil, které by byly
schopny převzíti vedení přádelen bavlny. Spolek
v tomto směru má dosti značné a cenné zku-
šenosti. Když se před třemi, čtyřmi léty česká
podnikavost, odchovaná a zocelená v tkalcovství
strojním, přenesla i na přádelnictví, které až
dotud pokládáno za doménu německého kapi-
tálu, a když tedy postoupili jsme zase o stupen
výše, oetli se noví čeští přádelníci (a s nimi
i několik těch, kteří již přádelny měli) před
otázkou, jak opatřiti si schopné ředitelské sily.
zatím arci jen pro technické vedení.
Praha
8
article
Otázka nebyla snadnou, protože německé
řidilele přijati nechtěli a českých nebylo. Ne-
zbylo tedy než vybrati ze závodů v Čechách
se nalézajících těch několik mladších sil, které
zde nabyly zkušeností a vykazovaly dostatečných
znalosti a vědomostí, vyslati je za podpory spolku
do Anglie, kde doplnily svoje poznatky. Počet
kvalifikovaných byl ale velmi, velmi obmezen
dnes ocitá se průmýsl náš před uvedenou otázkou
opět. Ale potřeba jest mnohem větší než před
několika lély. Proto, poněvadž se dělnietvo zá-
vodů — i německému podnikalelstvu náležejí-
cích — v českém kraji působících doměhá velm
úsilně toho, aby v čele podniku stáli jednotlivei,
kteři dokonale česky mluví a s nimiž tedy děl-
nietvo přímo o svých požadavcích a potřebách
promluviti může. Tím usiluje dělnictvo nejen
o věc zeela přirozenou, nýbrž koná i velikou
službu naší práci hospodářské vůbec, jdeť
pěknou řadu závodů a o místa dnes velmi dobře
honorovaná. Výsledkem úvah bylo, že usneseno
dopsati příslušným stolicím obou českých technik,
aby byl dorost strojních inženýrů na situnei
tuto upozorněn, a současně naléhati zvýšeným
úsilím na slíbené zřízení střední české průmy-
slové školy textilní, poněvadž i v jiných obo-
rech bavlnářského průmyslu bude třeba hojně
kvalifikovaných sil a poněvadž i podnikatelé
sami jsou na tom značně interesováni, aby jich
synové mohli českým jazykem nabýti potřeb-
ného vzdělání odborného pro vedení závodu.
Čechy
Anglie
9
article
To znamená, že jednak jsou obory působ-
nosti, které ponecháváme nekriticky německým
silám (z valné části zahraničním), a že jednak
nemáme skolství, které jest nutným předpokla-
dem dalšího rozvoje českého průmyslu bavlnář-
ského a textilního vůbec, poněvadž česká tex-
tilní škola průmyslová je myšlena jako škol
pro všechny obory výroby tkacké. Ale zároven
jeví se zde v plném rozsahu moment pro nás
velmi závažný. Bylo tak často a často u nás
naříkáno na to, jak pevnými baštami germani-
sace jsou závody německých podnikatelů v če-
ských krajích. Není pochyby o tom, že tato ger-
manisační činnost jest možna jen do jistých
mezi (jest na př. pouze výronem slabosti parla-
mentu, že železářskému kartelu umožněno vy-
stupovati v místech závodů jeho tak bezohledně
i národnostně) a že máme nejeden prostředek
ji čeliti. Uvedené hnutí dělnické ukazuje na
jeden z nich. Nesluší zapominati, že vyslovené
němčici tendence těch kterých podníků jest za-
časté pouhým důsledkem snah a názorů úřad-
nictva — požadavek, aby úřadník ovládal přesně
jazyk dělnictva, jest tak přirozený, že nebude
s to žádný podnikatel, aby mu nevyhověl, po-
něvadž konec konců se jedná o prosperitu
výnosnost závodu, ullima ratio podniku. A tu
se samozřejmě ukazuje potřeba, abychom se
povolaným orgánem (na př. národohospodářským
ústavem při akademii) rozhlédli, ve kterých obo
rech výrobních nedisponujeme patřičnými silami,
na moment tento příslušné kruhy upozornili a
pracovali tiše k nápravě. Jest přece v zájmu
naší věci národní, abychom svými lidmi zaují-
mali vůdčí místa v závodech, nalézajících sev
českých krajích. Pro zájem na obsazování úřadů
veřejných nesmíme přece zapomínati na tuto
závažnou okolnost.
10
article
Chceme-li skutečně pracovati ke svému ho-
spodářskému povznesení, jsme přímo životně
na tom interesováni, abychom měli dosti a do-
brých odborníků pro podniky všech skupina
typů. Pomocí těchto znalosti usnadněna bude
i dráha podnikání českému, protože nebude pak
nutno počítati — jak tak často se stalo — s ně-
meckými řediteli, jichž interes byl tak často
protichůdný zájmu českých lidí, kteří do pod-
niku vložili své peníze.
Jest tedy nutno klestiti a raziti nové dráhy
výchovy našeho dorostu, třeba mu ukazovati na
mezery, které jsou dány a ze kterých možno tě-
žiti. Ale současně nesluší zapomínati na mo-
ment další, nemálo důležitý. Jest možno býti
na tomto místě upřímným a upřímnost zajisté
nikdo nezazlí. Jest nepopíratelno — a každý
znalec poměrů mi v tom dá za pravdu — že
nejednou příčinou nezdaru anebo malého zdaru
našeho dorostu jest nedostatek společenského
cítění a chování. Nejde o pouhou formu, ale
současně i o onu jistotu ve všech posicích, kte-
rou dává znalost společenského vystupování
zacházení. Čeští úřadníci ve Vídní začasté po-
cítili tuto prostou pravdu. Jsme přece kulturním
národem a nutno u nás konečně jednou rozbili
předsudek, kterým tak trpěl zvláště náš dorost,
předsudek proti společenské formě. Nerozumím
Vídeň
11
article
jí bezduché poklonkování a dandyovské strojen
a opičení se (to, co se v Praze tak někdy na-
zývá olegancí, jest komické a odporné zároveň,
poněvadž svědčí o malé kultuře ducha), nýbrž
onen veliký a krásný společenský takt, který
charakterisuje na př. společnost anglickou.
Slušně ustrojen — a nota bene i případně oble-
čen, poněvadž takto dávám současně na jevo
úctu k sobě i jiným — chci proste býti s po-
třeby kulturního člověka; zachování. formy
(mužné a vždy sebevědomé) umožňuje mi pří-
jemný a účelný styk. Jsme prostě lidmi kulturn
společnosti — důsledky toho jsou jasny. K této
ušlechtilosti a mužnosti společenské má nám
vychovati naši mládež nejen škola, nýbrž i spo-
lečnost, jak tomu na celém světě. A zde jsme
u kamens úrazu. Naše společnost dosud nemá
tradicí a nemá kritiky. Posuzovala tak ráda své
příslušníky dle toho, co dovedou utratiti, a ni-
koli dle toho, co dovedou vydělati, dle toho, jak
dovedou křičeti, a ne dle toho, kolik ducha,
znalosti, vědomostí jest v jich hovorech. Tím
tato společnost degradovala sama sebe a tak
stalo se, že případy, jako nedávný vinohradský,
podrývají z části. — ovšem nejednou ne-
správně a nozaslouženě, poněvadž darebáci
jsou všudy — její pověst. Jes třeba již konečně
jednou vážně a upřímně pracovati k zvratu na-
šeho cenění sociálního a povznášeli na výši úcty
společenské jen ty, kdož toho zaslubují svou
kulturou a svými liny. Pak bude milo ovšem
bíti se za dosažení úcty společenské, poněvadž
bude to čestno a mužno.
Praha
anglický
12
article
Naše práce a všeobecné okolnosti obracejí
k nám víc a více pozornost ciziny. To nám
ukládá vážné povinnosti, poněvadž chceme býti
přece něčím více než národopisnou specialitou,
poněvadž chceme přece býti moderním národem
s určitým — byť menším — významem mocen-
ským. Dvakráte, třikráte upoutáme cizince uka-
zováním toho, co jsme vykonalí, ale pak budeme
již posuzováni dle kulturnosti svého života vů-
bec, po všech směrech. A na to nutno mysliti..
V minulém týdnu obracela se pozornost
naší bursy především k hodnotám ukládacím.
Je to přirozeno vzhledem k tomu, že všude
ovládla na trzích ukládacích hodnot vzestupná
tendence. Při velice čilém obchodu i u nás
kursy zpevnily.
Jednány byly v prvé řadě zástavní listy
našich zemských ústavů, avšak i obchod s ren-
tami a obligacemi ústavů moravských a halič-
ských byl čilý. Z hodnot dividendových jednány
byly akcie Hospodářské ůvěrní banky
za 382.— a podáváno bylo mimo jiné za akci
tov. naorient. cukrovinky 250.—
strojírny dř. Daňkovy 447.—, kolín-
ské tov. na kávové náhražky 610.—
I. čes. morav. strojírny 845.—, Živ-
nostenské banky 241.—, čes. banky
Union 240.50, Hospodářské, úvěrní
banky 382.—, akc. směnár. spol.
»Merkure 595.— až 600.—, Zajišto-
vací banky K 150.—, Králohrade-
ckého úvěr. ústavu 445.—, Pražské
úvěrní banky 524.—, aniž by nalezlo se
zbožl.
Daňkův
Merkur
Živa
úvěrní banka
Union 240.50
13
title
Příslušnost alkoholového
koutingentu.
14
article
Pokyn zemědělským lihovarům.
Pokyn zemědělským lihovarům.
Nebylo a není pochyby, že ochranné opa-
tření kontingentní v lihovarském zákoně
z roku 1888 stvořeno bylo a výhradně platiti
mělo pro lihovary hospodářské. V té době
stála proti nim nečetná sice, ale velmi mohutná
a rozpínavá skupina průmyslových lihovarů,
zpracujících zvláště melasu a ovládající touto
levnou výrobou rakouský trh lihový.
Tehdejší finanční ministr ryuř Dunajewski
z užší své vlasti dobře znal a pro celé Pře-
litavsko správně vycítil nebezpečí hrozící země-
dělské, mnohem dražší výrobě lihu a chtěl ji
dvěma výhodami chrániti proti laciné nadvýrobě
průmyslové. Navrhl pro zákon o spotřebn
dani z lihu dvojí daňovou sazbu 35 a 45 zla-
tých (nyní 90 a 110 korun) za hektolitr alko-
holu s obmezením — kontingento vá-
ním — levněji zdaňované výroby a s uvolněním
nad kontingent o vyšší sazbě vyráběného alko-
holu, jakož i kompensoval drahou práci drob-
ných vinopalen hospodářských zvláštní boni-
fikac! tím větší, čím menší bývá denní
výroba,
V předmluvě lihovarského zákona, *) vyda-
ného nynějším sekčním chefem v ministerstvu
financí, Edmundem Bernatzkým šlechticemz
Treuwartu, jenž zvláště na zákonu tom praco-
val a dosud snad nejlépe mu rozumí, dočítáme
se o kontingentu následujícího vysvětlení: »Tím
byl vytvořen systém kontingentace, která má
nejen býti regulativem pro výrobu lihu vůbec
nýbrž zvláště chrániti má před nadvýrobou
hospodářské lihovarství zákonem beztoho ještě
jinak podporované«.
Bernatzký
Treuwart
15
article
Tato zřejmě vyslovená snaha minula se
však pravým účelem vinou zemědělských liho-
varů samých.
Úhrnný kontingent pro království a země
zastoupené na říšské radě byl původně vyčíslen
na 997 458 hl. alkoholu; každý lihovar činíel
na něj nárok měl vykázati průměrnou svou
výrobu alkoholu z předcházejících tří let 1884/5
až 1886/7.
Hospodářské lihovary dotud jen pauša-
lované dle prostoru zapařovacího přihlásily
patrně nejmenší svou výrobu obnosem
508.755 h. Že tomuto přiznání ve Vídni ne-
bylo věřeno, vysvitlo hned při stanovení mě-
řítka podělovacího, pro něž zemědělská výroba
lihu byla započítána dvojnásobně s podl-
lem 1,017.510 hl. Tento opravený odhad sho-
duje se ku podivu s nynějším souhrnem kon-
tingentním 1,017.000 hl., na nějž předlitavský
*) Gesetze und Verordnungen über die Besteue-
rung des Brantweines; druhé vydání z roku 1900
str. xli.
Vídeň
458
und Verordnungen über die Besteue
16
article
kontingent původní po převodu 19.542 hl.
Uher od 1. září 1899 do 31. srpna 1908 by
zvýšen.
Průmyslové lihovary nemohly ve svém při-
znání daleko od pravdy se odehýliti. V těch
letech byla jejich výroba úřadně zjišťována kon-
trolním měřidlem s tou jedinou polevou, že sil
lihu byla jim veskrz počítána s 75%, a že tudiz
jen ony závody úplně vše doznati nemusily.
které vyráběly surový lih mnohem silnějsí
(90—95). Takto bylo přece jen již dosti při-
bližně vykázáno 452717 hl. průměrně roční
výroby průmyslové, což se zdvojeným přiznáním
zemědělským dalo souhra podělovacích měřitek
rčt šdn
1,470 227 hl. alkoholu.
Uhry
17
article
Z konfingentu na 997. 458 hl. vymezeného
bylo předem 30 (= 299 237 hl.) vyhrazeno
lihovarům zemědělakým, a o zbytek 70
dělily se všechny lihovary v poměru při-
hlášených souhrnů výrobních. . Na hektolitr při-
znaně výroby průměrné vyšlo při tomto vše-
obecném dělení O 475 kl., klerážto kvota vy-
nesla průmyslovým Jihovarům. 214.998 hl. =
21.6 kontingentu. Zemědělské lihovary dostaly
k tomu ještě z prvního dělení podll O 294,
celkem tedy 0.769 na každý hektolitr dvoj-
násobně započilané výroby čili . dohromady
782 460 hl. = 78.44 kontingentu.smznee
Kdyby na počálku roků 1888, jak někter
znalci a příznivei hospodářského průmyslu liho-
varnického, mezi nimi zvláště tehdejší universitní
profesor a pozdější finanční ministr dr. Joseí
Kaizl, upřímně k tomu rádili, všechny zeměděl-
ské lihovary v Předlitavsku byly přiznaly skuteč-
nou svou výrobu v předešlých třech letech a ne-
zatajujíce ani jediného hektolitru, s imposantním
zajisté souhrnem byly se hlásily o celý kontin-
gent alkoholový, nemusilo již tehdá dojíti k po-
dělení lihovarů průmyslových a kontigent mohl
úplně zůstati tém, pro něž původně byl určen —
výhradně jen lihovarům zemědělským.
Tehdejší opomenutí vymstilo se krutě na
lihovarství hospodářském. Oněch 21 .6 procent,
jež průmyslovému lihovarství jaksi z nouze —
faule de mieux! — bylo přiřčeno, stalo se kame-
nem úrazu při všem dalším dohodování se těchto
dvou skupin výrobních. Potom bylo již těžko
zemědělský podil 78.4 procent na úhrnném kon-
tingentu zvýšovati zvláště když v kampaních
r. 1888/9 až 1893/4 hospodářská výroba lihu,
tenkrát s velikými obětmi jsouc spojena, značne
byla obmezována a tím svůj nárok na předurče-
nou výhradu kontingentní ještě více seslabovala.
Kaizl
mieux
Předlitavsko
kontingent
O 294
18
article
Jakmile však výrobní poměry počaly se
lepšiti, vyskytly se první reklamace onoho cen-
ného práva a čím dále tím důrazněji ozývalose
opozděné sice volání, ale nepromlčené ždání;
Alkoholový kontingent patři je
lihovarům zemědělskýml
Neunavným hlasatelem tohoto hesla byl liho-
varnický spolek v Praze, pevně za tím cílem
řízený předsedou drem. Bedřichem kn. Schwarzen-
bergem. V četných poradách výboru, na sjezdu
hospodářských lihovarníků v Táboře dne
16. srpna roku 1902 a při každé jiné vhodné
příležitosti byl onen požadavek důtklivě akcen-
tován a proti námitce velkoprůmyslu lihovar-
ského, že kontingent r. 1888 jemu přikázanýa
v nejhorších letech výrobních nezkráceně obhá-
jený nabyl povahy stálého práva, celou zde vy-
psanou historil odůvodňován. Nejvýmluvnějším
zastancem kontingentní výsady zemědělské byl
dr. Fr. Malinský, majitel hospodářského lihovaru
v Přibyslavi, který ve výboru spolkovém, v po-
radném sboru lihovarském a v anketách u min.
financí onu výhradu houževnatě hájiti nepře-
stával a již roku 1900 na sněmu král. českého
vyvolal jednomyslné, i Němci uznávané usne-
sení: Kontingent náleží výhradně lihovarství ho-
spodářskému.
kn
Malinský
Němec
Přibyslav
varnický spolek v Praga
19
article
Kromě nepatrných posunů při opětném
rozvrhování individuálných kontigentů dne 1.
září 1891, 1894 a 1900 změníl se patrněji
souhrn zemědélského a průmyslového kontingentu
teprve od 1. září 1904 s platností do 31. srpna
1908. Pro nových 162 vinopalen hospodář-
ských potřebný kontingent 60 469 hl. alkoholu
byl vzat stejným dílem z dosavadního kontin-
gentu zemědělského a průmyslového. Ubyl tedy
jen v posledním souhrnu obnášejícím tenkrát
182.359 hl. = 17 9% celkového kontingentu
zvýšeného mezitím na 1,017.000 hl.
V běžícím čtvrtletí od 1. září 1904 mají
lihovary zemědělské 862.786 hl. kont. = 84.89.
průmyslového 154 214 hl. kontingentu = 15.2
úhrnem 1,017.000 hl. kontingentu alkoholového
zmenšoval se tedy průmyslový podíl při třech
rozvrzích s původních 21 6% ponenáhlu na
17.9 a klesl posléze najednou na 15.21, sou-
hrnu předlitavského.
úhrn
20
article
Vůči rostoucí potřebě hospodářské a stále
ztenčované kvotě průmyslové naskytuje se te
otázka, je-li vůbec oněch 154.214 hl. e xi-
stenční podminkou velkoprůmyslu lihovar
ského jak s této strany i při 3—4násobné
roční výrobě jeho bývá namítáno. Nejsprávnější
odpověď dávají zajisté samy lihovary průmyslo-
vé svými ciframi výrobními.
Čtyřicet průmyslových lihovarů v Před-
litavsku vyrábí průměrem nejméně tři
krát tolik a lkoholu, kolik kontingentem
dosud jest jim vymíněno.
Pracování přes kontingent čili výroba tak
zv. exkontingentního alkoholu řídí se
cenou melasy a nezdaněnou spotřebou lihu
k vývozu a k účelům technickým. Prvou regu-
laci mají nyní melasové lihovary samy v rukou
technická spotřeba roste tak utěšeně, že exkon-
tingentní lih stojí teď skoro tolik, jak prodáván
byl před několika málo lety lih kontingentovaný
jenž dle daňového rozpětí má býti o 20 K dražší
Za takových příznivých okolností podnět k ex
portu téměř mizí, ačkoliv hamburský záznam ne-
byl nikdy tak vysokým a světová spotřeba ne-
byla nikdy pro náš lih tak hltavou, jako dnes.
Velkoprůmysl lihovarský vyrábí teď z laciné
melasy exkontingentní alkohol rovněž tak vý-
hodně jako dříve lih kontingentovaný a doka-
21
article
zuje sám výrobním poměrem tohoto k onomu,
že kontigent není již více »raison d'ětre« prů-
myslové výroby lihu.
K tomu několik číselných příkladů.
Největším závodem toho druhu v Před-
litavsku jsou melasové lihovary akciové spole-
čnosti F. X Brosche syn v Libni (Praha-VIII
a v Jestřebí na Moravě, mající dohromady
22.134 hl. kontingentu, ledy bezmála polovinu
úhrnného kontingentu (47.582 hl.) všech 93
zemědělských lihovarů ve Slezsku.
Libeňský lihovar vyrobil v kampani 1902/3
kontingentovaného alkoholu 18 523 hl. = 569
exkontingentního alkoholu 14.518 hl. = 44
celkem . . 33.041 hl. = 100
Jestřebský lihovar téže firmy vyrobil roku
1904/5:
lonnoloegi
kontingentu . . . . . . 6659 hl. = 479
exkontigentu . . . . . 7538 hl. = 539
celkem . . 14. 197 hl. = 100
Oba druhy výroby jsou zde skoro v rovno-
Fischlova průmyslová drožďárna v Limer-
sachu u Celovce vykazuje v roce 1905/6 tento
poměr:
kontingentu . . . . . 597 hl. = 11.59
exkontingentu . . . . 4607 hl. = 88.5
úhrnem . . .. 5204 hl. = 100 0
překročila tudíž ve výrobě svůj kontingent o sm
krát.
onn
Pernhofský melasový lihovar v Dol. Ra-
kousích, patřici mladoboleslavské akciové spo
lečnosti lihovarské, vyrobil v kampani 1901/2
kontingent. slkoholu . . 3556 hl. = 9. 59
exkontigent. alkoholu . . 33.919 hl. = 99.59
celkem . . 37.475 hl. = 100 0
a přepracoval svůj kontingent 9.5 kráte. Oba
lihovary téže společnosti mají 12. 540 hl., tedy
bezmála dvakrát tolik kontingentu jako 20
hospodářských lihovarů v šestí alpských zemích
(7030 hl.).
Adlerův melasový lihovar v Genově uN
Jičína přestoupil r. 1902/3 svůj kontingen
dvanáctkráte, vyrobiv
2.531 hl. = 7.81, kontingentu
30.029 hl. = 92 27 exkontingentu
Brosche
Fischlův
Adlerův
Libeň
Praha
Jestřebí
Morava
Slezsko
Limer
Celovec
Dolo
Jičín
Jestřebský
exkontingent
23
title
Z vídeňské bursy.
24
article
úhrnem 32.560 hl. = 100.0.
Komu by nepostačovaly předcházející tř
příklady na důkaz, že kontingentovaná výroba
průmyslových lihovarů mizí proti 8—12kráte
větší výrobě exkontingentní, tomu lze posloužiti
doklady ještě pádnějšími. Dva průmyslové liho-
vary provedly v posledních třech letech, tedy
právě za platnosti posledního rozvrhu kontin-
gentního makavý důkaz, že velkoprůmya
lihovarok vbojo .. avla uvb r
bez kontingentu. V tom období vznikly
totiž dva nové lihovary melasové přes vý-
slovnou zásadu císařského nařízení ze dne 16.
července 1904, ř. z. č. 78, že takovým pod-
nikům nedostane se žádného kontingentu. Počl-
taly tedy jen s exkontingentní výrobou, jasné
vidouce do budoucnosti, že oné výhody nikdy
se již nedomohou.
Grauerův lihovar ve Svinově (Schönbrunn)
ve Slezsku započal pracovati dne 6. března 1906
a vyrobil hned v této kampani 1905/6 —
7040 hl. alkoholu beze všeho kontingentu.
Wertheimerův lihovar v Pardubicích počal
o rok dříve, vyrobiv v kampani 1904/5 —
12.287 a roku 1905/6 docela 16.299 hl. alko-
holu exkontingentního.
O obou těchto závodech, které beze vší
naděje na kontingent pustily se do výroby lihu
z melasy. jest všeobecně známo, že jsou řízeny
prozíravými průmyslníky a že dobře pro-
sperují.
Grauerův
Wertheimerův
Svinov
Schönbrunn
Slezsko
Pardubice
25
article
Jestliže takovýmto nevyvrátitelným způso-
bem byla prokázána možnost výhradně jen
exkontingentní výroby v průmyslových lihova
rech rakouských, vyplývá z toho přirozený dů-
sledek, že zbývající kontingent průmyslový může
bez ohrožení velkoprůmyslu býti vrácen původ-
nímu svému určení, lihovarství zemědělskému
kde naň čeká čtrnáct set vinopalen stat.
kářských a rolnických. Hospodářští lihovarníei
nebudou zajisté proti tomu, aby částečnou ka-
pitalisací dosud ve třech stupních jim poskyto-
vané bonifikace odškodněny byly ony průmy-
slové lihovary, najmě drožďárny obilí zpracující,
jež nevyráběly exkontingent jen za příznivé
konjunktury, nýbrž ze skutečných důvodů exi-
stenčních, nabyvše tím jakéhos práva k náhradě
za výrobu méně výnosnou. Kde však převlád-
ným poměrem exkontingentní výroby ke kontin-
gentu sám výrobce doznal, že oné výhody
nebylo mu zapotřebí a že by i bez kontingentu
dobře se byl protloukl, tam nechť fiskální nůžky
bez milosti ustříhnou nepotřebné třásně kontin-
gentní okrasy průmyslové, a nechť již v blízkém
rozvrhu dne 1. září 1908 užije se jich k vy-
spravení četných trhlin v lihovarství země-
dělském.
26
article
Proslýchá se sice, že vláda hodlá z této
nepříjemné situace vyváznouti tím eskamotér
ským kouskem, že neubliží jednomu ani dru-
hému, nýbrž celkový kontingent 1,017.000 hl.
prostě zvýší o 20.000 hl., totiž asi o množství
alkoholu potřebné ku podělení nejnovějších 70
lihovarů hospodářských. Na povážlivost tohoto
kroku bylo již upozorněno v 30. letošním čísle
»Finančních Listů«, a naše poselstvo na říšské
radě nemůže dosti důrazně býti varováno, aby
k takovému dvojsečnému řešení svého souhlasu
nepropůjčilo.
Leží-li zejména agrárním poslancům na
srdci, aby družstevní lihovarství trvale bylo
zajištěno a hospodářský průmysl lihovarský u
nás vůbec neklesal, potom zbývá jediná jen
cesta: vrácení průmyslového kontingentu
lihovarům zemědělským a vyrovnání ne-
shod, jevicích se v dosavadním poměru vzděla-
vatelné půdy ku přikázanému kontingentu.
30
27
article
Z Vídně, 31. srpna.
Vídeň
28
article
(Pův. zpráva »Nár. Listů«.)
Ve svém referátě v poslední schůzi generální ra-
dy Rakousko-uherské banky prohlásil generální se-
kretář Pranger, že zvýšení nároků na banku o 70
až 80 mil. korun oproti loňsku bylo zcela legitimní.
že je důsledkem přirozeného rozvoje hospodářsk ých
poměrů, a že odpovídá zcela rozmachu těchto po-
měrů. Úsudek takový jest ovšem velice potěšitelný.
ač zdá se nám, že ve svém velkém celku nepřináší
zcela ničeho nového. Že v Rakousku jsme na po-
slupu, je známo všem a ukazuje to především napjetí
na trhu peněz.
Od generálního sekreláře Rakousko uherské ban-
ky bylo by bývalo zajímavějším zvěděti, v jaké míře
na zvýšení nároků na její pokladny jsou zúčaslněny
Uhry a v jaké míře toto uherské zvýšení nároků za-
sluhuje v plném rozsahu název legitimnosti. Nebot
některé poslední události v Uhrách a provázející je
hlusy byly by rozhodně učinily takové sdělení velmi
zajímavým.
V květnu to byl pád košické spořitelny a v pc-
sledních dnech opětně případ peštské ústřední záložní
banky akc. spol., který obrátil pozornost hospodář-
ských kruhů na poměry v Uhrách. Jak je všeobecně
známo, má uherská úvěrová organisace svůj zvláštní
ráz, který ji dodává především velký počet (na 800)
malých akciových spořitelen, roztroušených po celé
zemi. Význačnějšími známkami těchto spořitelen jest
nepatrný kapitál (průměr 250.000 K, u většiny mno-
hem měně), nepoměrně velké vklady a nepoměrně
k tomu odvážné obchody. Spořitelny účastní se čile
průmyslového ruchu — klerý v Uhrách není všude
a vždy zdravý — a ukládají většinu získaných vkladů
do směnečného materiálu, většinou pochybné jakosti.
Rakousko
Uhry
banka akciový . společenský
29
article
Jsou to namnoze směnky, prodlužované po řadu let.
zatím z části bezcenné, které udržují spořitelny jen
k vůli dosažení velkého portefeuillu. Není divu, že
tu a tam rozevře se závoj a dává nahlédnouti do taj-
ností uherského finančnictví. V posledních dvou le-
tech nastal v uherském spořitelnictví a záložnictví
čilý ruch. Nové takové trpasličí ústavy povstávaly
jako houby po dešti a staré zvyšovaly svůj kapitál
o nových několik desettisíc, aby stupňovaly svou
důvěryhodnost. Zdá se, že zvláště v Pešti je pro tyto
ústavy kyprá půda. Dnes skorem v každé peštské
ulici nalézá se taková malá banka nebo úvěrní spo-
lečenstvo, které má „sloužiti zájmům malopodni-
katelů“. Dokud peníze byly laciné a větší ústavy
snadno mohly eskontovati směnečný materiál těchto
malých bank a společenstev, byly obchody jich skvě-
lé a tyto ústavy mohly rozšiřovati obor své působ-
ností i na Rakousko. Avšak jakmile nastal nedostatek
peněz, změnil se stav věcí ihned. Jak dopisovatel
„Frkí. Ztg.“ praví, stalo se vodnoho dne, že Rakou
sko-uherská banka vrátila několik většími bankami
podaných jí společenstevních směnek, které byly vel-
mi pochybně jakosti. Je-li pravdou, že mezi nimi byly
směnky až na 40.000 kor., podepsaně bankovními
sluhy, jest to úkazem velice karakteristickým pro
zdravost poměrů v uherské úvěrní organisaci. Že
situace není tam nikterak přízniva, dokazují dvě
věci. První jest, že velké uherské banky byly nu
ceny značně omeziti reeskontní úvěr malým ústavům
a nevzaly-li ho některým úplně, bylo to z toho dů-
vodu, že by tím snadno způsobena byla všeobecná
krise. Nyní dějí se porady, jak by se tato nepříjemná
situace dala změniti bez násilných opatření. Zdá sej.
že dojde k likvidaci řady malých peněžních ústavů.
Frkí
Raka
Pešť
Rakousko
30
article
Druhým symptomem obtížné situace v uherském po-
niciví jest požadavek s různých stram nronáčený
aby vladá, rěsp. ministershvo financí vypomehlo
státními hotovostmi trhu peněz. Na vládu obrátil sa
o zapůjčení větších obnosů také Zemský svaz úvěr-
ních společenstev. O této žádosti dosud nebylo roz-
hodnuto. Poloúřadně pak bylo oznámeno, že vláda
vypomahá trhu peněz již po delší dobu. Ovšem může
přenechávati své holovosli jen ústavům prvého řádu
jak zasluhují peníze poplatníků. Tomuto prohlá-
šení vlády lze ovšem věřiti. Uherská vláda je v
úzkých a přátelských stycích a uherskými bankami
a nad to záleží ji mnoho na tom, aby se udrželo
zdání solidity při všem, co se v Uhrách děje. Pro
naše finanění ústavy otázka je značné důležitosti
poněvadž uherské malé peněžní ústavy zaplavují
také Rakousko svým směnečným materiálem. Bude
zajímava statistika příští výroční zprávy Rakousko-
uherské banky o účasti Uher na eskontu banky —
ovšem, vyhoví-li správa banky všeobecnému přání,
především v Rakousku projevovanému, aby toliž udá-
ny byly obnosem nejen směnky v Uhrách splatné,
ale i směnký v Uhrách podané. Bude pak zřejmo,
pokud zvýšení nároků na banku vyplývá z legitim
ních potřeb rakouského hospodářství, anebo z měně
legitimních potřeb uherské úvěruchtivosti.
Uher
Uhry
Rakousko
uherský banka
všeobecný přání
31
article
Minulý týden byl pro všecky bursy týdnem zo-
tavení. Trh peněz jevi náhle ulehčení, o kterém ovšem
nesnadno je říci, jak dlouho potrvá. Srpen v jiných
lelech míval sazby diskoniní nižší, než sou dnešní
a přece — tyto sazby považují se za ulehčení. Ukáže
se zajisté brzy, zda změna situace na trhu peněz
nebyla přeceňována. Bursy ovšem toto dočasné zlep-
šení přijaly rády a na všech jeví se nyní jakési zota-
vení. I na burse vídeňské, kde skorem všecky před-
nější hodnoty získaly na kursu.
Na trhu hodnot dopravních uplatnilo ce opěl
jednou kouzlo sestátňovací akce. Na pověsti o urych-
leni sestátňovací akce rozvinul se čilý obchod s akci-
emi státní dráhy a oběma severozápadní dráhy —a
bursa opěl zapomněla na své obavy o to, jak bude
stát tyto dráhy sestátňovati. Také akcie jižní dráhy
byly velmi pevny.
Akcie bankovní získaly tentokráte zasáhnutím
Pešti. Na úhradné koupě uherské spekulace stouply
akcie obou úvěrních ústavů a zvláště akcie uherských
bank, v prvé řadě Uherské hypoteční banky a Peštské
obchodní banky. Avšak také ostatní rakouské akcie
bankovní byly velice povny. Teprve koncem týdne
nastala jakási stagnace.
Na trhu akcií průmyslových zěslávají nadále
v popředí akcie železářské a uhlářské. Přes to, že
z Ameriky nedocházejí o trhu železářském zprávy
příznivé, udržují si u nás železářské hodnoty své
pevné smýšlení. Akciím uhelen přirozeně prospívá
stálé zvyšování cen uhlí na všech stranách.
Trh rent byl poměrně pevný a dlužno podo-
tknouti, že to byly tentokráte uherské renty, které
během týdne na kurvu získaly, kdežto rakouské uhá,
jily jen své kursy z předešlého týdne.
Důležitější kursové variace v minulém týdau se-
znati lze z tohoto sestavení:
Bursa
Pešť
Amerika
uherský banka
Peštský obchodní banka
32
article
31. srpna 24. srpna
96 10.
96.15
115.40
114.70
109.30
109 60
92 50
92.05
182.—
180. 75
637.—
627.76
421.10 418.75
746.— 733.—
529..50 526.—
1004.—
995.—
240.—
240.—
658 45
639 50
155 40
152 50
423.—
413.—
1048.—
1059.—
991.—
987.—
471.—
458.—
589.50
584.50
541.50
523 25
2605.—
2572.—
733.—
720.—
480.—
33
article
Rak. korunová renta . .
Rak. zlatá renta . . . ..
Uherská zlatá renta . . . .
Uherská korunová renta ..
Turecké losy . . . . ..
Rak. kreditky
Banka pro země rakouské
Uherské kraditky . . . .
Bankovní jednota . .
Pozemkový úvěrní ústav
Živnostenská banka
Společnost státní dráhy.
Jižní dráha . . . . . ..
Polabská dráha
Buštěhradská dráha lit. B.
Dunajská paroplavební spol..
Rakouská továrna na zbroj .
Rým.-muráňská společnost
Pražská železářská společnost
Mostecká uhlářská společnost
Schodnica
Londýnská devisa . . . .
Říšské marky . . . . . .
Alpinky
ústav živnostenský banka
státní dráha
pražský železářský společnost
mostecký uhlářský společnost
Schodnica
34
article
492.—
240. 62
240 8
117 42