2
masthead
NÁRODNÍ LISTY-
3
masthead
23. srpna 1908
5
article
státech. Kandidát republikánů, bývalý vojenský
sekretář William Taft, ve schůzi konané
v Statspringu ve státě Vírginia rozvinul svů
program. Taft, vynikající řečník, snažil se pád-
nými důvedy seslabiti posici demokratické strany.
jež má v jižních státech největší význam. Pro-
hlašoval, že tvrzení, že demokraté v silném jihu
vidí nebezpečí pro republiku, je výmyslem de-
mokratů. Průmysl na jihu je opět v počátku
nového rozkvětu a za to vděčí zvláště zásadě
rozumně prováděného principu ochranářské po
litiky, zastávané zvláště republikány.
Události v Marokku.
Vážné zprávy došly z Tangeru. Oznamují
těžkou porážku Abdula Azize, Asi
50 mil od Marakeše byly přední voje me-
hally Azizovy poraženy Mulejem Ha-
fidem. Ze zaručeného pramene sděluje se
dále, že celá mehala sultánova byla
poražena vojskem Muleje Hafida.
Dělostřelecíví Abdula Azize bylo k nepotřebě.
děla byla chatrná a vznikla panika následkem
jejich prasknuti. Z Casablanky se potvr
zuje zpráva o zdreující porážce s ul
tána Abdula Azize a dodává se dokonce.
že byl Abdul Aziz zajat.
S jiné strany se oznamuje, že se Udakrové
a Šaujové nalézající se v Azizově mehale dal
se na útěk nezúčastnivši se boje.
Nové překvapení z Tavrizu.
Zástupce šachův Ained Daulet přibyl před
Teheran s 1200 vojáky. Dříve ale ještě, nežii
přibyly za ním posily s dělostřelectvem, byl re-
volucionáři zajat. Šach svolal na kvap poradu
o událostech v Tavrizu a Ispahanu.
Taft
jítmokrat
Aziz
Azizův
Mulej
Udakrová
Šaujová
Ained Daulet
Maroko
Tanger
Casablanca
Tavriz
6
title
Sjezd zemské jednoty zřízenců dral
v král. českém.
8
article
Posl. Buříval, ústřední tajemník Jednoty, r-
Teroval o slanovisku kongresu k povolenému obnosu
8,300.000 K na úpravu mzdových poměrů zaměsinan-
ců c. k. státních drah, o rovnoprávnosti jazykové
na druhách, o postátňování drah, o stanovisku kon-
gresu k rersonálním komisím, u drah. zřízeným,
instilucích humanních a sociálně-politických u drah
Podstatně pravil: Dne 1. října má přijí rozhodnuti
minislerstva železnic o rozdělení 8.300.000 K pro stát-
ní dráhy. Z těchlo milionů žádáme: Zvýšení mer
platů pro dělnictvo v denní mzdě. V druhě řadě chce-
me, by z těch milionů vyrovnaly se staré nesrovna-
losti služebníků. Dále žádáme zvýšení příbytečného
zvýšení všech vedlejších příjmů, mílové, kilemetrové.
noční přídavky atd. Tím ovšem musí se náležitým
způsobem zvýšiti obnos. Pokud se týče drah sou-
kromých, musí tyto také poslupně upraviti poměry
svých služebníků. To platí v první řadě u strážníků
tralí zvýšení vedlejších příjmů. Co dnes vymůže se
u c. k. státních drah, to musí analogicky zavedeno
býti i u drah soukromých. Po stránce národnostn
pracovati bude pilně Zemská jednota. Též i spolel
Českých úřadníků železničních bude zajislě ruku
v ruco prucovat. Protestujeme proti poměrům, které
zavládly v Budějovicích, Obrnicích, Mostě, IIrobech
ald. Uráží nás v českých městech, když je pojmeno-
vání německé nebo německo-české. Dosazování úřad-
níků, kteří by jazyk český plně ovládali. Slibujeme
si na kongresu, že budeme pracovati, by ve všeen
směrech učiněna byla náprava.
Persenální komise nám naprosto nevyhovuje
Důvěrníci nemohou jedati samoslatně, jsou povo-
lávání, by schvalovali to, co jim správy drah předlezí.
Posl
Buříval
Budějovice
Obrnice
Most
IIroby
Jednota , rTerovat
9
article
Před postátněním budeme žádati, by mimořádným
poslugem byly upraveny poměry těch, kteří jsou
poškozeni. To platí i pro dělnictvo v denní mzdě.
I pokud se týče nároků z provisijního fenču chceme
tádnou náprovu, poněvadž jsou dosti bohatě fondy
nemocerského pojišťování. Nemůžeme se spokojiti
s lěkaři, kleří se nám vnucují, neboť zřízenci odvá-
dějí dvě třeliny, správy drah jednu třelinu
Ke konci prohlašuje, že humanní instituce maj
z dostatek fondů, které náleží zaměslnancům dran
a správy drah jsou povinny tyto fondy těmto dáti
k disposici. Aby tyto instiluce byly tím vším, čím
mají býli, musíme se starati, a doufám, že se námto
pomocí naší silné organisace laké podaři.
Po vývodech poslance Buřivala byla tajemníkem
p. Nyklem navržená resoluce přijala; konečného
schválení dostane se jí dnes na manifeslační schůzi
na Žefině.
K zásudnímu prohlášení za Spolek českých že-
lezničních úřadníků ujal se slova předseda této orga-
nisace pan Navrátil. Mimo jiné pravil: Spolek
jejž zaslupuje, chce jíti ruku v ruce se Zemskou jed-
notou zřízenců drah a žádá, by i Zemská jednola
tak činila. Přeje si, by dnešní projev této mohutn
organisace donesl nápravu v nynějších neurovna-
ných poměrech železničních zřizenců a žádá, by Zem-
ská jednola požadavky českých železničních úladníků
vzala za své. Na výzvu se slrany předsednictva se
tak stalo za velkého nadšení.
Poslanec Buříva l na to podává zprávu o po
měrech na severní dráze cís. Ferdinanda. Na jeho
návrh usneseno záslně zůčastnit se pasivní resi
stence na této dráze, vukli v nejbližší době k níi dojde
Avšak zodpovědnosi za ni ponechati těm, jež ji způ-
sobili, dokud Zemsté jednotě nebude dána možnost
prozkoumati požaavky tam kladené a také příje-
žitost, aby uplatnila svého vlivu.
Buřival
Nykl
Navrátil
Buřív
Ferdinand
10
article
Po jednomyslném fomlo usnesení přikročuje sla-
rosta Zemské jednoty pan Jan V. Vojna k ukon-
čení jednání sjezdového, jež bude dovršeno velkou
manifestační schůzí dnes na Žofíně za účasti zá-
stupce vlády, různých ředitelství drah, záslupců or-
ganisací atd. Činí tak další řečí, v níž děkuje poslanc
Buřívalovi za jeho zásluhy o organisaci, zvláště z
zdar sjezdu členům exekutivy, funkcionářům a vůbe
všem, kdož jakýmkoli způsobem se o zdar sjezdu
přičinili. Konstatuje, že tento sjezd znovu podal dů-
kaz o tom, jak vyspělým je železniční personá
organisovaný v Zemské jednolě a prohlašuje, že talo
vyspělost jest zárukou toho, že jedině Zemská jed-
nota zřízenců drah má tolik moci a síly, aby želez-
ničním zaměstnancům vymohla jich požadavky.
Jan
Žofín
11
article
Denní zprávy.
Denní zprávy.
— Posl. J. G. Maštálka o sitaaci. »Mlado
boleslavské Listy« uveřejňují rozmluvu s posl
Maštálkou, která zvláště vzhledem k poplašným
zprávám o vyrovnacích předlohách k podzim
nímu zasedání řišské rady uchystaných i vzhle
dem k vynikajícímu klubovnímu postavení pana
poslance má nepopíratelnou důležitost. Redaktor
»Mladoboleslavských Listů«, jak známo, ze
všech krajinských listů pro positivní politiku
vlivu a moci nejangažovanější, orgán známý
svými styky s pražským vedením strany, před
ložil posl. Maštálkovi následující olázku: »Cot
to tak stále půjde dále, což stále nebudeme
rychleji postupovati, což stále budeme jen slou-
žiti nynějši vládě, aby nás neuspokojovala —
co je s otázkou jazykovou a úřadnickou, co jast
s kullurní olázkou moravské university, co jest
s našimi hospodářskými potřebami?« Na to jal
se dotázaný odpovidati: »Nezapírám, že
otázce jazykové za posledních 12 let, to jest
od té doby, kdy jsme jazykovými nařízením
Badenovými pokusili se o rozřešení otázky této
a kdy jame opět byli vrženi zpět, ji s me
se nedostali ku předu, že dosud ne-
došli jsme k rozřošeni otázky ja-
zykové a rovněž že dosud nedost al
jsme moravské university a neza
pírám, že tento neůspěch ve dvou
kardinálních požadavejch naši ch
ukazuje slahost posice české delegace ve
Vídni i že vědomí toho způsobuje otře
sení sebedůvěry našeho lidu a budí ne-
spokojenost se stavem české politiky«.
Posl
Maštálek
Mlada
Maštálka
Badenův
12
article
V pokračování své odpovědi poukazuje pan po-
slanec k universitní resoluci, na jejímž základé
prý vláda musí činiti kroky k vyřizení této dů-
ležité otázky, poukazuje na »zeela určité sesta-
vený program strany v otázce jazykové u úřadů.
mluví o pokusu národní svépomoci« prověsti
tento program via facti. Kritisuje přičiny nezdaru
tohoto pokusu: Se strany úřadnietva se s na
někde přestřelilo, dala se tím zbraň do
ruky Němeům, celý postup vin factí nebyl veden
řádně korporacemi a spolky úřadniekými ve sroz-
umění se zástupci lidu. Kdyby bylo bývalo pev
ného systému boje a nebylo se ponechale jednot
livcům, aby o své újmě vedli akci, nebyla by se
poskytla Němeům zbraň tak vítuná, jako se to
stalo žalobou v soudní při, klerá neexistovala,
anebo výtkou, že by česti úřadníci poštovní chtei
korespondovati česky se Západaí Iudií. To způ
sobilo opětně naše vržení zpět. Posla nee
Posl
13
article
Mastátku proti výtkám úřadníků českých, že byl
od poslančů opuštěni, uvádí, ža tomu tak nen
a úřadníci naši nesmějí prý a nemohou ukázali
na žádný případ poslední doby, že by proti ně-
kterému z nich néco bylo podniknuto. »Snad
tolo poklesnutí mysle,« dí poslance Maštál ka,
»způsohuje tak snadný postup jazykové reskee,
jež ovšem ohrožujo celou e xi-
stenei našeho trvání v nynějším
kabinetě a naši součinnost v ně m
neboť otevřeně přiznávám, že ne-
shledával bych možným, aby naši
zástupcové zůstávali spoluzodpověd-
nými za skutky vládní, kdybych om
neměli postupovati v rozšiřování
platnosti jazyka českého a stejne
jako kdybychom neměli postoupit
v zřízení české university na Mo-
ravě v letošním roku rozhodně ke
předu.« K tomuto odstavci nutno poznamenati.
že téžko mluviti o rozšiřování platnosti jazyka
českého tam, kde zaznamenáváme tak hrozné
zúžení jeho platnosti, jak se stalo revoltou ně-
meckých soudů v Čechách. Že nebylo na
ně v čas odpovězeno odchodem našich zá-
stupců ze spoluzodpovědnosti za skutky vládní,
to má za následek, že se takovým po-
hrůžkám na německé straně nevěří. »Bohemie«
nazývá je »hrozbou nenabitým revolverem« Po-
jednávaje dále o sestálnění drah, prohlašuje
posl. Maštálka, že by bylo bláhovým, kdyby se
vláda domýšlela, že sestátnění drah je kouzel-
ným proutkem, pomoci jehož odstraní anebo od-
sune spory jazykové a otázku universitnl.
Maštát
Čechy
Bohemia
14
article
»Předseda ministerstva by se podstatně zmýlil,
kdyby za tuto cenu a za cenu setrvání našich
ministrů v kabinetu chtěl zastaviti roz-
voj našeho národního životaa
snad dokonce nám vnutitinějakou
jazykovou předlohu, která by byla
namířena proti základnímu na-
šemu nazirání, aby každý Čechv
celém království mohl dojíti při úřadu príva v
svém jazyku « Že by předseda minislerstva byl
učinil posl. K. H. Wolfovi takové přípovědi, ja-
kými se chlubil, ze znalosti politické situsce je
nemyslitelno, že by bar. Beck mohl přislibiti
zřízení výhradně něm. kraj. soudu v Trutnově,
výhradně něm. dopr. ředitelství, obsazování pošt.
úřadnietva gen. ředitelem pošt. »Každý takový
krok zatlačil by veškeré poslance české bez
rozdilu stran do tak prudkého odporu, že by
o dalším klidněm rozvoji parlamentární práce
nemohlo býti ani řeči.« Posl. Maštálka skončil
»Když jsme se loučili se sněmovnou poslaneů,
byl učiněn kýmsi žurnalistický vlip: »Němei
maji sliby a Vám byly dány přípovědi.«
Kdyby tomu lak bylo, kdyby se
předseda ministerstva dal zatla-
čiti německými poslanci na tuto
dráhu, tu by pro nás vyvození přl-
slušných důsledků v podzimn fm
zasedání bylo nevyhnutelno a sa-
mozřejmo.« Mladoboleslavský list, který dal
podnět k tomuto projevu, připojuje k němu po-
známku, podle kleréž »není žádným tajemstvim«,
že výsledky parlamentární činnosti, jak se uka-
zují za poslední(?) doby, nejsou tím, cosi
tvůreové positivního směru politického u ná-
představovali, že naprošto neuspokojují, že cel-
ková hlavní linie politiky naší se nevyzvedla
atd. Pro naše členáře podotknuto budiž, že
Wolf
Beck
Posl
Maštálek
Trutnov
15
article
»MI. L « jsou týž list, který ze všech mimo-
pražských orgánů, sekretsriátu strany sloužicích,
nejprudčeji na nás se obofoval pro naše stano-
visko, které nyní sám znojímá. Jest zajímavo
i to, že tento mluvěí pražských vůdčích kruhů
strany na jiném místě výslovně prohlašuje, že
poslanci národní strany svobodomyslné z ůsta-
vili otázku jmenování soudeů
Čechách ministru krajanu Prá-
škovi, kterýž také převzal z a ne
úplnou zodpovědnost. List nemůže
si představiti, že by ministr krajan, jako strážce
českých zájmů v kabinetě, nevykonal plně svou
povinnost . ..
— Šílenství? Ve včerejším ranním vydání
t. l. přinesli jsme minění vídeňského »V ater-
landu« o aféře dodávky rour pro vodovod
pražský. Oposici všeho českého lidu proti kar-
telu nazývá orgán pravice panské sněmovny
»šílenstvím z národnostníchi důvodů«. Vytkl
jsme mu, že jest naproslo nemnformován o ná-
rodnostních poměrech, a že dřive nevědělo
hospodářské národní válce občanské v českých
zemích, až kartelářský tisk vypálil u přiležitosti
pražské dodávky poplášnou ránu. Až dosu
»Vaterland« a všechny listy, přetékajíel
povědomou láskou ke smíru v Čechách oběto-
váním českých menšin, mlčely ke všem repre-
saliím hospodářským, provozovaným od Němců
a jich tisku na českém průmyslu. Ujišťujeme
Čech
Němec
Čechy
národní strana
hospodářský národní válec
16
article
»Vaterland«, že kdyby si polněrů v Čschách
všímal aspoň tak bedlivě, aby byl oprávněn ku
pronášení nějakého úsudku vůbec, že by dospěl
ku pozuání, že hospodářský boj s německé
strany proti Čechům jest neskonale útučnější
důslednější než s české strany. Každý den při-
náší toho doklady; konkursy německých obcla
korporael v insertní části i v textu německých
listů výslovně vylučují nabídky Čechů a priori.
práce stavební, dlaždičšké u něm. obeí nezadá
vají se nikdy českým podnikatelům, podobně je
tomu i při zems. lokálních drahách, stavěnýeh
v něm. územl. Jakožto symplom tohoto smý
šlení a důkaz faktického boykotu na poli hospo-
dářském proti Čechům provozovaného, uvádíme
z »Reichenberger Ztgu.« ze dne 18.
t. m. následující zprávičku:
Výstraha německému texlilnímu
průmyslu v zemích sudetských. T -
várník Lonek, firmy Lonek v Hilvátech, Ústí nad
Orlici (vých. Čechy), jest vůdcem hnuti, aby v ně-
meckých (387 Čechů, 630 Němeů podle posl
sčítání! R.) Hilvátech zřízena byla česká škola.
Poněvadž jest odbytem svých tk al
covských stavů namnozeodkázán na
německý průmysl, budiž tento upo-
zorněn na hořejší okolnost!
Co tomu říká »Vaterland«? Ale to
není ještě všechno a prosíme »Vaterlanda,
aby dal laskavě pozor, co bude následovat
V tých ž Hilvátech jest na německé škole.
navštěvované z velké většiny českými dětmi,
učilelem jakýsi Raab, národnosti radikálně ně-
mocké. Dne 21. t. m. konalo s tímo učitelem
Čecho
Reichenberger
Lonek
Hilváty
Raab
Ústí nad Orlice
Lonka
Hilváty
Něme
17
article
se za přítomnosti německého školního inspektora
z Lanškrouna vyšetřování, k němuž došlo teprve
na soudní zakročení proti Raabovi, když mu
soudně dokázáno, že českým dětem plival do
úst. Vyslýcháni byli školáci Barvínek, Nestrašil
Vreger a Jírů, vesměs čeští hoši. Výslech za-
počat byl žákem Barvinkem, který chtěl vypo-
vídat česky. Tomu zabránil říd. Prause, který
s podporou p. inspektora, který prý česky ne-
umí, přinutil chlapce, který již po
třetí rok chodi do německé školy.
aby vypovídal německy. Po něm pak
všichni vypovídali německy a i proto ko
sepsán byl němeeky. Všichni vyslech-
nuti žácí dosvědčili, že jim učitel Raab ve škole
plival do úst, což také podpisem sepsaného pro-
tokotu potvrdili. Na otázku proč to nehlásil
dříve rodičům, odpověděli, že ze strachu, poně-
vadž jim učitel Raab vyhrožoval trestem, jestliže
se o tom zmíní. Tímto výslechem bylo
nezvratně zjišténo, že německý
učitel Rnab českým dětem násilím
ústa otvíral, aby jim do nich naplil.
Co tomu řiká »Vaterland«? Jestliže se
ujímá soudcovského úřadu nad českým lidem
prohlašuje-li jej za šílený, poněvadž protestuje
proti vítkovické dodávce, musí vzlti na vědomí
také důvody jeho jednání. Očekáváme od oká-
zalé nestrannosti orgánu pravice panské sně-
movny, že uveřejní historii o německém učiteli
českých dětí, klerý jim násilím otvírá ústa, aby
jim do nich naplil, za to že mluví česky.
Raab
Barvínek
Vreger
Jíra
Barvink
Praus
Lanškroun
18
article
Neučiní-li tak, musíme za to míti, že se stydí
za to, že vycházl v témž jazyce, jakému
vyušuje bestie Raab na německé škole v Hi-
vátech, kde nesmí býti česká škola. Její pro-
lektor za své ušlechuilé snahy dán v. německý
acht v sudetských zemíchI
— Pensijní pojišťování soukromých úřad-
níků a zřízenců. Národní rada česká upozorňuje
p. t. zaměstnavatelstvo i soukromé úřadnictvo
zřizenectvo národnosti české na význam a důle-
žitost prvnich přihlášek k penšijnímu pojištění
v předepsané lhůtě do 28. srpna 1908.
Zákon pensijní totiž vstupuje 1. lednem ve
všeobeenou platnost a přikročuje se takto k jeho
provedení. Prvním krokem takovým jsou v časné
přihlášky, protože na nich závis
přiznání práva volebního do správy
ůstavu pensijního jak ve skupin
zaměstnavatelů, taki ve skupině
pojištěnců. Český živel musí býti řádně
uplatněn v této instituci, jdeť o důležitou věe
nejen hospodářskou a sociální, nýbrž i národnl.
Suma přihlášek českých bude míti patrně také
vliv na nejbližší kroky vlády, kleré přísluší
stanoviti obvody a sídla zemských úřadoven
»Všeobecného pensijního ústavu«. Po bedlivém
uvážení toho všeho doporučuje Národ n
rada česká veškerým p. t. zaméstna-
vatelům národnosti české, aby
s přihlašováním personálu poji-
šťováním povinného neotáleli
nýbrž přihläšky nejdéle do 28. t. m.
podali. Blankety přihlášek si musí každý
interessení opatřiti sám u přídlušného magistrátu
nebo okresního hejtmanství. — Kdo by ze za-
městnanců pojištěním povinných chefem svým
přillásen nebyl, může přihlášku učiniti sá m.
Raab
všeobecný penzijní ústav
19
article
Stížnosti na nedostatek tiskopisů u politických
úřadů ukládají kruhům povolaným, aby se na
prislušných mistech v každém takovém případe
postaraly o náprava.
—O pasledních hodinách života dvor. rady
prof. dra. Boh. J. Eiselta dovídůme se následu-
jíci zajímavé podrobnosti. Prof. dr. Eiselt trpěl
již 15 let ledvinovými kaménky, ale vždy se vy-
léčil. Tentokráte však záchvat byl velmi vážný.
Na letním pobytu v Jindřichově HIradci se vážně
rozstonal a proto byl dne 20. srpna převezen
do svého bytu na Smíchově. Dne 21. srpna ráno
byl k nemocnému povolán p. prof. dr. Maixnem
a primář vinohradské nemocnice pan dr. Seme-
rád, s nímž nemocný měl následující rozmluvu-
„Už máte po zásluze, doktore, noboť mně je
lépe! Mohl jste mit zásluhu, že jste starého
Eiselta uzdravil!“ Primář dr. Semerád hledal
puls nemocného a byl nemálo překvapen, když
tep nemohl nalézt. Dvorní rada prof. dr. Eiselt
postřehl to a pravil: „Mně se zdá, že nemůžete
top nalézt!“ A při tom vzpomenul případu zná-
mého dra. Hamerníka: „Dr. Hamrník, když se
rozstonal, povolal k sobě několik lékařů, ale
žádný mu nemohl nalézti puls. Vy jste komedi-
anti! zvolal dr. Hamerník. Teprve když já jsem
přišel, zjistil jsem, že měl pule přehozený, na
hřbotě uky.“ A dále pokračoval dv. rada prof.
dr. Eiselt: „Já to vím, že mám puls slabý
Přijdte sem zase zejtra!“ Do večora stav ne-
mocného se zlepšil, ale v noci nastalo zhoršení
Do posledního okamžiku byl při vědomuáí. Před
profesor
doktor
J Eiselt
Eiselt
Maixn
Semerád
Hamerník
Hamrník
Jindřichov HIradce
Smíchov
20
article
1 hodinou v noci pravil své choti a dětem synovi
MUDru. Rudolfu, asistentu profesora Maixnera,
MUDru. Arturovi, primáři ústavu pro choromysl-
né v Dobřanech, a dceři Matyldě: „Nechejte už
toho léčení a rozežněte svíce, už je vše marné!
Přání otcovu vybověli a sotva že svíce u jehc
lože vzplanuly, dvor. rada prof. dr. Eiselt ze-
mřel... Jako příčina smrti konstatovány ledvi-
nové kaménky, zánět měchýře močového a pánve
ledvinné s následnou uremií. — Pohřeb dvor.
rady prof. dra. Eiselta bude se konati zejtra
o 10. hod. dopol. z vyšehradského chrámu sv
Petra a Pavla.
— K úmrlí dvorního rady prof. dra. Eisella.
Z musea král. českého. Společnost mu-
sejní ztrácí v zesnulém panu dvorním radovi
MUDru. Bohumilu Eiseltovi, vynikajícím
učenci a profesoru c. k. české university Karle-
Ferdinadovy v. v., svého dlouholetého činného
člena a obětavého příznivce. Pp. členové Spo-
lečnosti se žádají, aby se v nejhojnějším počtu
zúčnstnili pohřbu zvěčnělého učence a vlasti-
— Dr. Jan Podlipný, zemský poslanec
člen sboru obeeních starších, slaví zejtra své
šedesáté narozeniny.
Mudra
Rudolf
Maixner
Artur
Matylda
profesor
doktor
Eiselt
Petro Pavel
Karel
Ferdinadův
Podlipná
Dobřany
spo
muzeum král
21
article
— Osobní. Dosavadní sekční rada v kabinetní
kanceláři císařově a požívající titulu a hodnosti dvor-
ního rady, dr. Olokar Mikeš, jmenován byl skuteč-
ným dvorním radou císařovy kabinetní kanceláře-
Dr. Mikeš je rodilý Pražan, byl ioňského roku za
císařova pobytu v Praze chefem kabinetní kanceláře
a je v širých kruzích české společnosti osobností
známou a ctěnou. — Z lázní Sedmiborek se ozna-
muje: Jan Helimann, senální president nejvyš-
šího soudu, a dr. E. HelImann, dvorní sekretář
v ministerstvu spravedinosti, odjeli po delším pobytu
ve zdejších lázních nazpět do Vídně.
— Vávoda Cumberlandský přijel včera odpoledne
zvláštním vlakem z Cmuntu Františkovou dráhou do
Prahy a pokračoval přes Hrabovku v dalši jizdě do
Drážďan. Na Františkově nádraží dvorní stravovatel
p. Zavřel předlotil vévodovi čaj a kávu.
— Redinné zprávy. Slečna Božena Zim me-
rova a pan Ladislav Demkov, c. k. profesor
v Rakovníce, slaví sňatek v úterý 25. t. m. o půl 8.
hod. ranní v kostele sv. Ludmily na Král. Vino-
hradech.
— Z kruhů lékařských. Profesor p. dr. He veí
roch se vrátií z prázdum a počne zase v ponděl-
pravidelně ordmovati. — Pan MUDr. Boh. No vý,
odb. ženský lékař v Jungmannově tř. č. 5., ordinuje
opět pravidelně od 9.—10. a 3.—4. hod. mimo ne-
děle a svátky. — Zubní lékař p. MUDe. Koutník
vrátil se z cest a ordinuje v obvyklých hod- nách
v Praze, na Václavském nám. č. 72.
doktor
Olokar
Mikeš
Pražan
Helimann
E HelImann
Františkův
Zavřel
Božena
Demkov
svatý . Ludmila
Král
MUDr
Boh
Jungmannův
Koutník
Praha
Vídeň
Cmunt
Hrabovka
Drážďany
Františkov nádraží
Zimbabwe
Rakovník
Václavský já
22
article
— Úmrti. V Novém Bydžově zemřela 21. t. m.
paní Barbora Pekárková, vdova po poklad-
níku záložny a starosty města. Pohřeb koná se zejíra
v pondělí ve 2 hod. odp z domu smutku na mistní
hřbitov. — Na Smíchově zemřel dne 21. t. m. pan
Eduard Teklý, inspektor panství bar. Dallberga
v Malešově. Zesnulý ztrávil plných 28 roků v Male-
šově, kdež podporoval rozkvět městečka, jsa vždy
věrným a obětavým sloupencem strany svobodomy-
slné a upřímným synem svého národa. Blahodárnou
činnost osvědčil nejen v obecním, ale i okresním
zastupitelstvu kutnohorsvém, kdež rozhled, rozšafnost
a rady jeho byly plně uznávány. Všude získal si
svým pevným, mužným charakterem úcly a váž-
nosti všech občanů. Ve svém oboru byl znám jako
věhlasný hospodář. Posledním vlasteneckým činem
jeho bylo věnování bohalé knihovny Úslřední Matici
školské. Čest budiž jeho památce! — Dne 20. srpna
zemřela paní Johanna Oechsová, vdova po
c. k. setníkovi, v 71. roce věku svého. Zesnula paní,
dcera někdejšího pražského sládka »u Rajsmanů« p.
. Kučery, byla dáma v měšťanských kruzich praž-
ských obacně znána a také obeeně etěná. Pirniřet
koná se dnes v neděli ve 4 hod. odpol. z chrámu
Nejsvět. Trojice ve Spálené ul.
Pekárková
Eduard Teklý
Oechsová
Kučera
Nový Bydžov
Smíchov
Malešov
Mala
23
article
— K úmrtí spisovalele Váeslava Vlčka. Rodině
zesnulého spisovatele a redaktora Václava Vlčka za-
slali soustrastné projevy dále ještě: Ministr m.s
dr. Bedřich Pacák, Výkonný výbor strany svobado-
myslné, Fr. Kvapil, »Hlahol« vinohradský, Jindřich
Vlad. H sura, poslanec v Jindř. Hradci, J. Metelka
v Bukovině, prof. dr. Fr. Faktor, Prokop Procházka,
c. k. zemský školní rada, Václav Niederle, gymn.
prol. v Král. Městci, JUDr. Fr. Vaina, c. k. soudní
rada v. v. v Nové Pace, dr. Matys, docent, asistent
oční kliniky prof. Deyla, Ant. Regner s rodinou,
Josef Suk, jub. řídící učilel v Křečovicích u Ne-
veklova, Vilemína Salmonová, Václav Zintel. Eleo-
nora svob. paní Gayrová z Ehrenbergů, Frant. Jiiek,
kapelník Nár. divadla, Růžena Jilková-Maturová, Fr.
Váeslava Vlček
Vlček
doktor
Pacák
Kvapil
Vlad
H sura
J Metelka
profesor
Prokop Procházka
Niederle
Král
JUDr
Vain
Matys
Deyl
Antonín
Regner
Suk
Salmonová
Zintel
Gayrová
František
Jilková
Maturová
Francie
Jindřichův
Hradec
Bukovina
Městec
Nová Paka
Křečovice
Ehrenberg
Hlahol
národní . divadlo
24
article
Picka, kapelník Nár. divadia, dr. Jiří Guth, Eduard
Vojan, Fr. Česný s rodinou, prof. konservatoře, Josel
Albertiny, em. odb uč. na uměl.- prům. šk. v Praze,
Jan Křt. Pecánek, farář ve Středolukách, Jos. Balík
ve Vlašimi, Fr. Herites v Praze, Václav Beneš Šu-
mavský za »Národní Politiku«, Frant. Přibil, adj.
řed. stál. drah v Plzní, obec Kondrac p. Blaníkem,
Jan Nálevka Vřesnický, řídicí učitel v L šnén, Emi
Matějovský, Anna Kulíková, choť obvodního a pans.
lékaře, Antonín Mašek s chotí, prof. Václav Šole
s choti, Isabella Jahnová, Fr. Paviík, spr. škol, Fr.
Rypáček, školní rada, Josef Kalus, A. Jakubová,
Josef Šimon, býv. farář. Josef Náměstek, Ant. Schulz,
soudní rada, A. Čermáková Sluková, býv. sekr.
schov. Kar. Světlé, inženýr Jos. Venci, J. Sehnoutka,
c k. komerční rada, továrník v Černoši, Růžena
Nosková, K. Vaňa, A. a B Hrdličkovi, R. Pokorna
z Purkyňů, Anl. Vávra, rodina Špačkova, starosta
Bendl v Kácově, Jar. Hurt, člen činohry Nár. divadla,
Václav Ježek, uěitel v Planici, K. Velsova- S' avíková,
dr. Jar. Šafařovič rada zem. soudu, Ludm. Vojtová-
Sluková, Ústřední výbor »Vzájemnosti«, Anna Čer-
vená-Dostalová, Hanna Benoniová, Božena Augusti-
mila.
Picek
doktor
Guth
Vojan
Jan Křt
Pecánek
Herites
Beneš Šu
František
Přibil
Blaník
Nálevka Vřesnický
Matějovský
Kulíková
Mašek
profesor
Šole
Jahnová
Paviík
Rypáček
Kalus
A Jakubová
Josef Šimon
Josef
Antonín
Schulz
A Čermáková Sluková
Jos
Venc
J Sehnoutka
Nosková
K Vaňo
Hrdlička
R Pokorn
Purkyně
Anl
Vávra
špačkův
Bendl
Hurt
Ježek
K Velsův
S avíková
Vojtová
Sluková
Čer
Dostalová
Hanna Benoniová
Božena august
Francie
Praha
Jos
Vlašim
Plzeň
Kácov
Planica
Josel Albertina
obec Kondrac
národní . divadlo
25
article
Dopis Pařížanky.
Dopis Pařížanky.
Mluviti nyní o Paříži, milé čtenářky, jes
velmi choulostivá věc. Pařiž je opuštěna, bez
zábav a bez elegantního světa. Již před měsl-
cem rozutekly se elegantní dámy buď na ven-
kov trhat květiny, k moři, ponořit se do osvě-
žující vody nebo do hor slézat nejvyšší vrcholy
Paříž jest tou dobou jenom shromaždištěm
cizineů. Přes to, že jsou zavřena divadla aže
utuchl společenský život, hrnou se sem ze všech
koutů svěla ti, které oslňuje hlavní město
Francie, ulice hemží se hubenými posťavam
Angličanek a těžkopádnými Němkami, slídicím
po modách, jež by je učinily krásnějšími.
Místa, kde lze spatřiti moderní novinky
jsou stále hustě obklopena. Jsou to zvláště
velké moderní závody v ulici de la Paix, chrámy
mody, kde dnem i nocí pracují vily krásy. Del
nice kloní se nad svou prací a ruce jejieh
umdlévají picháním do sametu, jímž se pak bu
dou zdobiti koketní dámy.
Moda je právě neurčilá v době, kdy konč
letní úbory a posud ještě neukazuje, jaké budou
zimní. Ženy, které dbají na eleganci a jsou ná-
hodou v Paříži, vypadají skoro jakoby nosily
uniformu. Snad nikdy ještě nebyly určité úbory
a klobouky tak jednomyslně přijaty. Není tu již
Pařížanek, ale jediný typ Pařížanky s toilettou
stále stejnou.
Chcete věděti, jaký to úbor se všeobecně
nosi? Krátká sukně skládaná z bílé šerky.
vroubená dole jedinou širokou stuhou hedvábnou.
Střevíce bllé, jejichž velmi široké tkaničky se
svazují ve velký uzel nahoře na noze. Punčochy
bílé, co nejvíce vyšívané a nikoli prolamované.
ponévadž v nich kotníky vypadají přilis veliké
Pařížanka
Paix
Paříž
Francie
26
article
Obromný černý klobouk, zdobený bilou nebo
růžovou draperií, dlouhý žaket, bllý nebo mořské
barvy, velmi odslávající, se zaokrouhlenými šusy,
týlová náprsenka, krajky u krku a u rukávů.
Tak vypadá Pařížanka! Jde, usmívá se
okouzluje, jak vidite, ne příliš hledanými pro-
střudky. Ale střih jejiho šatu je tak bezvadný,
má takový chie, že uchvacuje téměř ničím.
Naznačila jsem tu, milé členářky, praktický
oděv, jaký mohou nositi nejskromnější i nej-
elegantnější ženy, chcete-li však velmi krásnou
toilettu, volte úbor z krajek. Vyhněte se však
úboru, složenému z jediné krajky. Úbory celé
z irských nebo luxeuilských krajek, jež se dříve
tolik nosily, vycházejí z mody a úbory z angli-
ckých výšivek jsou již naprosto nemoderní.
Poněvadž to často bývá německý výrobek,
budou nám snad doporučovány našimi soused-
kami, ale střezte se jich. Dejte přednost úboru
mnohem lacinějšímu a při tom hezčímu z široké
valencienské krajky (třeba napodobené), zdobené
motivy irskými. Kostym »tailleur« z krajek jest
velmi moderní. Žaket jest rozstřižen ve formě
tuniky a jest velmi chic, ovroubití jej dlouhou
třásní.
Žaket se nepodšívá, aby síťkovím bylo vi-
děti tailli. Spodek sukně jest vždy hedvábný.
Jediná vybraná nuance jest bílá, neboť každá
jiná barva při průsvitném úboru jest nevkusna.
Pařížanka
27
article
Největší půvab nynější mody spočívá totiž právé
v eleganci tvarů a střizlivosti barev. Ve volbě
odstinu při toilettě buďte velmi opatrny; lzejí
snadno dodati tonu veselého a diskretního. Úplně
bílý úbor jest ovšem poněkud fádní, vezměte
k němu barevný slunečník a bohaté ozdobený
klobouk, nebo dlouhou stuhu, jež se oviji kolem
pasu, sváže se po straně a končí dvěma vel-
kými hedvábnými žaludy. Dbejte však harmonie
barev, jest to umění, jež prozrazuje pravou
eleganci.
Stále častěji bývá zvykem pořádati na ven-
kově velké večery. Pozvání posílá se několik
neděl před ustanovenou dobou a odpovídá se
na ně hned, aby se hostitelům ušetřily zbylečné
výlohy, jaké vznikají tím, že často z daleka ob-
jednávají zásoby, nezbytné ke slavnosti. Program
tvoři obyčejně bridge, načež následuje kotilicn.
toilotta musi tedy býti velmi elegantní. Časlo
však sehází se na venkově pouze sousedská
společnost k čaji a ku procházkám, tu pak bývá
toiletta poměrně jednoduchá: krátká sukně plá
těná nebo tussorová a velký klobouk, sám o sobě
chic, ale zcela jednoduchý. Velmí hezký je pro
venkov ohromný klobouk z černé slámy s nízkým
vrškem a velmi širokým, ovinutým černým sa-
metem, v předu spojeným. Položen poněkud na
stranu na vlasy silné zkadeřené, vyjímá se v
své prostotě velmi elegantně.
Užijte tedy, milé čtenářky, co nejvíce po-
sledních týdnů prázdnin, brzy budete povolány
nazpět do města společenskými povinnostmia
mnohé snad i touhou po společenském životě-
Paříž činí již přípravy k velké slavnosti, jakou
jest zima. Divadla chystají své novinky a všude
je viděti, jak velké město stará se o příští zá-
bavu těch, kteří je na léto nevděčně opustili
Magdeleine Chaumont.
Paříž
28
article
Dramatické umění.
Dramatické umění.
+ V »Copu«, stále oblibené veselohře B. Vikové
Kunětické, vystoupila sl. Sedláčkova v rol
drobné a neposedné žabky Mání. Mladistvá uměl-
kyně podala poztomite a lehce svěží, naivní komiku
té malé hrdinky, jež neodolatelnou veselostí oživuje
ovzduší veselobry, někdy trochu nemotorné a těžko-
pádně. Ale ton i gest její hry připomínal namnoze
první představitelku Máni, která v ní vytvořila jednu
ze svých rozkošně karakterisovaných, do krajnosti
komických, ale nekarikovaných postavdívčích. Nebylo
to nijak na újmu ceny výkonu sl. Sedláčkovy, že se
inspirovala vzorem sl. Grégtovy, neboť prokázala
snahu a schopnost užívati i jiných prostředků umě-
leckých i tam, kde anadno se mohla dáti svésti k la-
ciným efektům fraškovité drastičnosti. Obecenstvo
zabrnulo sl. Sedláčkovu hlučnou pochvalou a vůbe
se dobře pobavilo rozmarným a vtipným dílemp
B. Vikové-Kunětické.
V Cop
Sedláčkův
Mání
Máňa
29
article
Hudba.
Hudba.
+ Pibíchova II. symfonie Es-dur, stěžejní čísl
včerejšího výstavního koncertu, vyšla v úpravě skla-
dalelově čtyřručně, Inteligentním hudebníkům
dána tím příležitost hlouběji vniknout v ideáln
hudbu Fibichovu, která v sobě tolik budebníh
krásna chová. Při objemnosti díla a krásné výprav
jest cena 15 K, již nakladajel Fr. A. Urbánek, vedl
Národního divadla, stanovil, přiměřená.
+ K jubileu nestora české hudby Jos R Roz
košného budou vitány nejpopulárnější publikace
vzácného tohoto umělce, jež vyšly v Edici M. u
Jsou to především dvě krásné arie a sice populární
sopránová arie z opery »Popelka« (t. zv. Holoubková«)
a tenorová arie ze »Svatojanských proudů«, dále
jest to výborná pastýřská hra »Lásky máj« na
poetická slova Karla Kádnera, která zvláště zaslu-
huje pozornosti pořadatelů oslav Rozkošného. Psůna
jest pro ženský 2hlasý sbor a sola a nevyžaduje ani
dekorací, ani námahy studiem. Edice M. U. chystá
v jubilejním roce mistra J. R. Rozkošného k vydání
několik vynikajících publikací tohoto umělce, jež
vznikly v posledním čase. Všecky skladby Rozkoš
ného žádejte výhradně v hudebním závodě Mojmíra
Urbánka v Praze, Hlávkův palac.
Pibíchův
Fibichův
A Urbánek
Popelka
Holoubková
Kádner
Rozkošný
M U
Urbánek
Hlávkův
Francie
Rozkoš
Praha
národní divadlo
Láska máj
30
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Mezinárodní sjezd esperantistů. Z Drá-
žďan, 22 srpna. (K. k.) Mezinárodní sjezd esperan-
tistů byl dnes ukončen. Přištího roku budou se ko-
nati sjezdy v Catavbě (Sev. Amerika) a v Barce-
loně,
Drat
Catavba
Seva . Amerika
Barka
31
article
= Hejtman kopnický varictní atrakci. Z Vídně,
22. srpna. Ve zdejším varieté „Apollo“ bude vystu
povali v nejbližších dnech kopnický hejtman, švee
Voigt. Jednání mozi ředitelstvím podniku a ševcovým
impressariem p. Rosem, jehož choť jest známá ta-
nečnice Saharel, bylo již v Berlíně skončeno. Hejt-
man Voigt má již dnes večer přijoti do Vídně, kde
debutuje na varielních prknech.
= Opatření proti moru a cheleře. Z Terstu,
22. srpna. (K. k.) V oběžníku zdejšího námorního
úladu se praví: Poněvadž v některých místech na
Azorských ostrovech byl úřadně zjištěn mor, bude se
se zbožím z tamějších přístavů nakladati podle pří-
slušných pedpisů. V jiném oběžníku téhož úřadu se
praví: Poněvadž podle úřadní zprávy cholera se ry-
chle vzmáhá v některých krajinách jižního Ruska,
upozorňují se námotní úřady a funkcionáři na pří-
slušné úřadní předpisy a ukládá se jim co nejpřís-
něji, aby jich dball.
Apollo
Voigt
Rose
Vídeň
Berlín
Hejt
Terst
Rusko
32
article
= Německá vzduchoplavba. Z Berl!na, 21.
srpna. Korunní prine a korunní princezna přišli dnes
na cvičiště vzduchoplaveckého oddělení a dali si uká-
zati vojenskou vzducholoď a balon Parsevalův. Ko-
runní princ podnikl pak se svým adjutantem plavbu
ve vajenské vzducholodi. Selník Kehler vysloupil
„Parsevalu“ a ukázal princi a princezně manipulaci
s balenem. Korunní prine slíbil, že příště vystoupo
„Pursevasu“. — Z Berlína, 22. srpna. Balen
Parsevalův musil se dne. následkem zlomení kotouče
řemonového při ventilátoru po krátké plavbě u Vite-
navy opět spustiti. Balon byl vyprázdněn a materiál
dopraven na dvou vozech do kolny. Příští týden bude
se konati vlastní plavba na zkoušku. — Z Berlína,
22. srpna. Ministerstvo vojenství zano-
vědělo cizincům návštěvu balonové
kolny v Reinigendoríu. Zákaz byl prý vydán
proto, že o nevém vojenském balonu bylo uveřejněno
přilis mnoho podrobností v novinách. — Z Fric-
drichshafenu, 22. srpna. (K. k.) Hrabě Zeppelin
založil z prebytku národního daru „Zeppelinovu
vzduchoplaveckou nadaci“, aby ulehčena byla slavb
jeho vzducholodi, aby usnadněno bylo německé říši
opatřování vzducholodí, aby zvýšena byla branná
síla, jakož i upotřebení vzducholodí ve službách vědy.
Poněvadž tímto darem nevzrostlo jmění Zeppelinova
musí odmítati všechny žádosti o podporu, jichž do
chází nesmírné množstv
Parsevalův
Selník Kehler
Zeppelin
Zeppelinův
Berl
ko
Berlín
Fric