ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 15 5b331e90-75a6-11dc-ad8e-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 15
Chunky — 36 celkem · entity: place 59, person 45, org 19, work 7
1 masthead
Národní hospodář.
2 masthead
zemaědělstvi
3 masthead
Obohod
4 masthead
Průmysl
5 masthead
Finančnictví
6 masthead
Příloha „Národních Listů“ k číslu 225. ze dne 16. srpna 1908.
7 article
Dosavadní výsledky ministerské ankety o nedostatku uhlí. Když minulé zimy celá veřejnost stála pod Uakem bázně před nedostatkem uhlí, svolána byla velká anketa, která by objasnila příčiny nedostatku toho a nalezla prostředek proti ně- mu. O zasedání jejím bylo ve všech denních listech referováno, i není třeba a není ani úko- lem této stati, rozbírati její činnost; cheeme zde shrnouti, jaké jsou dosavadní její praktické dů- sledky, do jaké míry bylo výsledku jejích porad a návrhů dosud užito. V celku shodla se anketa na tom, že nedo- statek uhlí v Rakousku posud nenastal, že zmat- ky dosavadní způsobeny zvláště bázní před ne- dostatkem tím, protože z bázně té, způsobené nepravidelným dodáváním našeho nejhlavnějšího topiva, činěny u mnoha podniků zásoby v při- tomnosti nepotřebné a tak ubíráno uhlí ostat- ním konsumentům. Správně konstatováno, že kalamitou je vinna více nedostatečnost drah, nežli nedostatečná produkce uhlí; nieméně ankela za- bývala se i otázkou možného nedostatku uhlí i jak mu přodem už čeliti. A tak lze shrnouti výslodek jejích porad ve čtyři pávrhy opravné: na lepší úpravu uhelného obehodu, na rozšíření a lepší výstroj drah, na opatření nových zdrojů hybné topné elly, jimiž by se nahradila část spo- třeby uhlí a na úpravu kutání a dolo- vání.
Rakousko
8 article
V příčině prvního bodu došlo skutečně k dohodě mezi velkoobchodníky s uhlím a velkými konsumenty, která vedla k ujednání nových, pro konsumenty přiznivějších usancí při uhelných závěrech. O těchto bylo na tomto místě již po- jednáno. S rozšiřováním drah, jednak jich kolejí nádraží, jednak též vozového parku, tu i tam započato, zejména na trati pro kamenouhelný obchod nejdůležitější, c. k. severní dráze. Jo nyní zvláště otázkou času a peněz, zda rozšíření ta budou hotova dřív, nežli začne nový rozmach konjunktury průmyslové, neb na ten třeba bráti hlavní zřetel, jedná-li se o nedostatek uhlí. Jako nové zdroje síly, mající nahraditi uhl v podnicích průmyslových, uváděna zvláště eloktřina, získaná zužitkováním vodních proudů a pak petrolej. Je ovšem pravda, že zvláště v krajinách horských sta a statisíce koňských sil utiká s vo- dou nezužitkováno, avšak zužitkování jich má význam více pro podniky budoucí, nežli trvající. pokud užívají jako hybné síly tepelné energie z uhlí, neboť málokterý závod odhodlá se svoje zařízení přeměniti na pohon parní, poněvadž je s tím spojen velmi značný náklad. A mimo to velká část industrio, uhlí spotřebující, nenalézá se ani v obvodu vodních sil dosud nezužitých.
9 article
Proto vodní síly posud volné jsou reservou pre budouenost, ke zmenšení dosavadní spotřeby uhlí však sotva přispějí. Druhou náhradou jest tekuté palivo, petrolej. Při tom ovšem lze zaří- zení dosavadní mnohem snáze přizpůsobitia užívání jeho není vázáno místně, v té příčině je uhlí bližší. Nesmí se však zapomenouti, že m též vady. I když nehledíme na to, že naše lo- žiska nafty jsou od průmyslových krajů — ne- boť jen velká industrie může se státi odběrate- lem tokutého paliva — značně vzdálena, čímž vzrůstá náklad dopravní, který z části ovšem může býti vyvážen větším tepelným efektem nafty, je nafta jakožto topivo oproti uhlí nepří- jemná, jednak mnohem vělší nesnadností trans- portu a usehování, k čemuž třeba zvláštních vagonů a reservoirů, jednak velkou výbušností, která vyžaduje při uschování zásob celou řadu bezpečnostních opatření, při užívání uhlí odpu- dajících. Krom toho nelze v mnoha případech užiti nafty surové, nýbrž třeba ji dřív podrobiti aspoň částečné rafinaci, na př. zbavení obsaže- ného v ní bonzinu neb jiných, lehce zápalných uhlovodíků, a každá nutnost podobného čištění značně zvýší cenu nafty, dnes surové ovšem velmi laciné. Pro tyto své specifické vady jako topivo zůstane užívání nafty bezpochyby ještě dlouho omezeno jen na určitá odvětví průmy- slová a na kraje východní našeho mocnářství
10 article
Nejspíše mohou užívati jí dráhy. Jak zná- mo, přislíbeno bylo ministerstvem průmyslu naftovému odebrání asi 30.000 vagonů nafty pro dráhy v době nejbližší. Tím sklesne ovšem spotřeba uhli u drah o ekvivalentní množství, avšak nesmí se z toho odvozovati přiliš optimi stické závěry. Přepočteno na tepelný efekt čer ného uhlí, značí oněch 30.000 vagonů nafty asi 439.000 t. uhlí; poněvadž pak v r. 1906 v Rakousku bylo vytěženo okrouhle 13,500.000 tun černého a 24,200.000 tun hnědého uhlí, do- sáhno se použitím uvedeného množství nafty. přovedeme-li i hodnotu vytěženého hnědého uhli na tepelný efekt černého, úspory necelého 1.5 4 rakouské těžby uhlí. Že by pak v brzké dobé spotřebou nafty u drah dosáhlo se ještě větší úspory uhlí, nelzě v dohledné době očekávati, ježto užívání to značí u drah velké investice na nádrže a příslušná zařízení. Další uvolnění uhelného trhu nastane však se strany drah tím. že dráhy, hledice se pojistiti pro každý případ. vzavřely velké dodávky uhlí z pruského Slez- ska, čímž opět část domácí výroby, zaujatá po- sud drahami, bude uvolněna pro všeobecný trh.
Rakousko
11 article
Konečně podniknuty byly kroky k zabrá- nění nedostatku uhlí novými instrukcemi o ku- tání. Výnosem ministerstva orby ze 24. dubna t. r. nařízeno bylo horním úřadům bdíti přísně nad tím, aby kutací práce byly opravdově pro- váděny. Kutací povolení nesmí býti prodlouženo. nebylo-li prokázáno, že s kutaeími pracemi vskutku již bylo započato; krom toho má úřad zejména tam, kde dovoleno bylo práce ty pro váděti pro více kutacích povolení jediným dílem přihlížeti k tomu, aby výkon byl rozloze takte utvořeného (kommassovaného) pole přiměřený a nestalo-li se tak, má udělené povolení odniti. Zvláště třeba dbáti na to, aby předsevzaté práce v kutištích měly za účel skutečně hornické pro- zkoumání terénu a nebyly konány jen na oko. Jak viděti, jsou slova ministerského naři- zení značně ostrá a přísná; zda však dojdou
12 article
žádoucího eíle, je otázka, o které pochybujeme. Už ve stati o reformě rakouského horního práva (Srov. čís. 30. t. r.) poukázali jsme na nedo- statky nynéjších zákonných ustanovení o kutání a ty napraviti není v moci ministerského naří- zeni, které musí zůstati vždy jen v rámci za- staralého horního zákona. Povinnost kontroly se strany úřadů je sta- novena již v zákoně samém, ale dostatečné provádění jest ji fysicky nemožno. V Rakousku jest ohlášeno na 66.000 kutišť výhradnýcha z těch je přes 75 na uhlí. I když část z nich jest kommassována, takže pro každou skupinu třeba jen kontroly jediného díla, jest při dneš- ním stavu 27 horním úřadům první instance, do jichž kompetence záležitosti kutební spadají a které disponují sotva 80 úřadníky, jimž ná- leží ještě spousta jiných povinností, už fysicky nemožno kontrolu plně prováděti, neboť to lze jen místním ohledáním díla — a na to úřadům nevystačí čas. Kontrolu tu může umožniti jen r- forma nynějšího práva, která počet kutišť a tim i kutebních děl zmenši, zároveň však lépe nežli nynější zákon pojistí, že kutéř bude pracovati Další komplikace nastává tím, že každému ku- téři jest volno kutati na ten neb onen vyhra- žený minerál a dle toho zaříditi svoje práce, aniž by měl povinnost sděliti úřadu po jakém nerostu pátrá, a aniž by měl úřad právo, shle- dá-li, že dle geologických poměrů kraje je práce ta beznadějnou, práci tu neuznati. Pro lepší porozumění budiž uveden příklad. Kdosi ohlásil v kraji, kde lze se naditi jen ložisek uhelných, výhradná kutiště, aniž by měl vážně v úmyslu kutací práce na uhlí, které zpravidla vyžadují nákladných vrtání, provésti.
Rakousko
13 article
Ohlásil kutiště v terrénu nadějném jen na spe- kulaci, by je svým časem výhodně prodal. Aby zákonné povinnosti ke kutání učinil formálně zadost, započne s kulacími pracemi, vhodnými pro vyhledání nerostů vyhražených, které při- cházívají na povrchu v nevelké hloubce, na př. na železný okr. Ač úmysl jeho bude zjevný, nebude úřad přece moci jej donutiti, by kutal na uhlí vzhledem k jeho právu, určiti sám způsob prací kutacích. Tento nedostatek zákona nemůže býti nahražen žádným nařízením. Mimo to není ani nepřetržitost kutací čin- nosti vždy hospodářsky výhodnou. Může se zcela snadno státi, že kutacími pracemi bylo nalezeno a ohledáno dostatečnou měrou ložisko, které za trvajících poměrů není hospodářsky racionelno rubati. Poněvadž zákon předpisuje bezvýminečně trvalou práci v kutišti, musil by kutéř buď se svého kutiště, které mnohdy značným nákladem prozkoumal, vzdáti, nebo v něm dále pracovati, aniž by podnikání jeho mělo se stanoviska horního hospodářství účelu. Podnikal tedy z přinucení zákona činnost ho- spodářsky neracionální, nebo konečně vymohlsi propůjčení měr a hned na to pro ně povolení ke klidu práce v nich, což zákon v jistých případech připouští. Poněvadž však propůjčení dle dnešního práva nemůže se státi na základě výsledků vrtání, nýbrž musí ložisko na samém místě býti ohledatelné, musil by mnohdy jen k účelu propůjčení vyhloubiti šachtu a pakji nechati po leta nepoužitu. Případ ten při bez- ohledném provádění na poměry se nehodfefch ustanovení zákonných mohl by nastati zejmena při uhlí. Že tím není hospodářské potřebě vy- hověno, je nesporno. Jakmile však stát připustí v takovémto případě nezachování ustanovení pak je bezbranný i v připadech, kde poměry jsou jiné — v obou připadech je tu přestou- pení striktního znění zákona.
14 article
A konečně bude překážkou v provádéní ministerského nařízení — stát sám. Stáť sám jest totiž první, který jako kutéř i jako majitel důlních měr nekoná povinnosti zákonem přede- psané. V hnědouhelné pánvi severočeské má stát přes 140 výhradných kutišť již po leta, aniž by v nich co podnikl a ze svéhe důlního majetku tam užívá sotva třetiny skutečně k těžbě — zbytek zůstává nedotknut z bázně před ttechnickými obtížemi, které by vyžadovaly vět- ších invostic. Jestliže tedy stát sám sobě trpí nezákonnost, nemůže dobře vytýkati ji jinému podnikateli, neboť horní zákon výslovně stanoví, že proti státním důlním podnikům se má po- stupovati zcela stejné jako proti soukromým. Jsme sami zastanci zásady, že státu při- náleží péče o zachování a řádné zužitkování ložisek uhelných, že stát má hleděti, by aspoň budoucí pole důlní dostal ve svůj majetek, když nelze tak snadno převzíti i nynější, a uznáváme za racionelní, aby až do vhodně doby pole ta po prozkoumání ležela v reservě nerubánu. Do- sáhnouti toho však lze jen zákonem, který státu přednost tu z ohledů na zájmy celku udělI. Pokud zákona toho není, je však ne- správným a státu nedůstojným pracovati k tomu nátlakem na ostatní podnikatele. Proto většího vděku nežli tímto nařízením získá si vláda, po- stará-li se o urychlené projednání nového hor- ního zákona neb aspoň o vydání specielního zákona ve svrchu uvedeném smyslu. Návrh, z části předmětu našeho se týkající, podal ve sněmovně nedávno posl. Zaraňski; vrálíme se k němu příště. Dr. M.
Stáť
15 title
Ježto vlastní zařízení firmy k bílení a aprolování
16 article Sto let české práce v oboru textilním.
Sto let české práce v oboru textilním. Dne 16. srpna t. r. slaví známá renomovaná firma P. A. Šlechta a syn v Lomnici n. P. sto- leté jubileum svého trvání, Okolnost tato jakož i vážnost ke staroslavnému jménu chéfa tohote závodu, šlechtické jméno Šlechtů ze Všchrd máv české historii zvuk velmi skvělý a neméně i úcta k majiteli firmy samu, jehož podnik z reelních dů- vedů se honosí zaslouženými sympatiemi české ve- řejnosti, vymáhají, abychom uvedli z dějin závodu toho několik historických dat. Dne 16. ledna 1808 dal Petr August Šlechta protokolovati novou firmu Petr August Šlechta syn. Vzhledem na tehdejší ob- chodní konjunkturu ustal ve výrobě kartounů a pře- měnil dosavadní závod ve velkou tkalcovnu pláten Skoro tisíc stavů bylo uvedeno v pohyb pro nejrůz- nější druhy pláten, od nejjemnějšího do nejhrubšího,
P A Šlechta Šlechta Petr August Lomnice
17 article
lak ohromně produkce Baleko nedoslačila, Byly sou- časně uzavřeny vzájemné smlouvy s prvními bělidly a závody apreturními v Čechách a ve Slezsku. Dne 16. srpna 1808 bylo hotovo celé to veliké dílo se všemi svými imponderabiliemi. Firma zahájila do- pravu velkých objednávek. Tažní koně byli zjednáni od hospodářských správ sousedních velkostatků, o větších někladních povozníků a jednotlivých poštov- ních stanic, a nimiž musili Petr August Šlechtaa jeho zákazníci uzavřili zvláštní smlouvy. Tak byl během necelého půl roku vykonán velký kus práce. Avšak Petr August nepřál odpočinku ani sobě, ani svému mladému synovi Petru Karlovi, který ho v té práci účinně podporoval. Syna poslal do renomo- vaně mech. tkalc. Rönhöldovy v Habendorfu u Liberce pak zase do Prahy na techniku. Sám pak byl doma prací přetížen. Všechny nitky nově utvořené tkalcov- ny vznikaly a ústily v jeho skromné pisárně. Byl duší podniku a jedinou jeho hybnou silou. V léte roku 1809 musil provázeli osobně do Prahy zboží, otec ho zastupoval doma. Karavana měla nasloup i cestu po hraniční čáře území, obsazeného Francouzi Napoleon právě tehdy vybojoval své vílězství u Wa- gramu. 10. července 1809 bylo prohlášeno příměří.
Baleka Petr August Petr Karel Francouz Napoleon Čechy Slezsko Habendorf Liberec Praha Wa
18 article
Počitaje s tím, kázal Petr August Šlechla karavaně. aby změnila cestovní plán. Ubírala se těsně kolem francouzského ležení zcela nerušeně. Teprve nej- krajnějším předvojem byla zadržena a zboží její za- baveno. Po intervenci P. A. Šlechty nahradil císa Napolcon způsobenou škodu více než desateronásob- ně a sice hotově francouzskými penězi. P. A. Šlechta nabyl tak neočekávaně nového závodního kapitálu a to právě v kritickém okamžiku v době, kdy násled- kem neblahého finančního patentu z 15. března 1811 nastala v průmyslové produkci české všeobecné sta- gnace. Peněžní příjmy ostatních českých firem byly ohroženy, firma P. A. Šlechta syn mohla však své papíry hradíti hotově. Anglická konkurence a snah Francie, jež chtěla povzněsti plátenictví ve své zemi a zavedla proto vysoká cla z dovozu zahraničního plátěného zboží, byly příčinou omezení produkce če- ského plátna, až teprve roku 1819, kdy vydal císai
Počitaj Petr August Šlechta P A Šlechta Francie
19 article
František I. zákaz dovozu rukodílného zboží do krá- lovství lomhardsko-benátského, nastaly opět lepší poměry. To způsobilo mezi českými pláteníky velké závodění. České plátno značně tím získalo na jakosti a obstálo nyní v konkurenčním boji s Anglií, Fran- cií a Švýcarskem na všech trzích doma i za hrani- cemi. Zal ladatelé a první chěfové firmy P. A. Šlechta a syn zůčastnili se vynikající měrou všech těchto ebchodně-politických transakcí a firma zaměstnávala v lelech 1823 až 1828 jedenáct až dvanác tisíc dělníků a produkovala v letech všeobecně obchodní stagnace, jako na př. v letech 1831 a 1849 v plném rozsahu dále, jen aby zaměstnávala své chudé přadláře a tkalce. Avšak velké zásoby zboží nebylo pak možno lehce odbýti. Firma musila udržeii svůj vývozní obchod a při nízkých cenách zbožl zmoci výsoká cla. V podání císaři Fordinandovi ze dne 21. ledna 1846 udává P. K. Šlechta výši zisku, kterého tím země nabyla, na 6 milionů zlalých. Tak jako v lelech 1808 až 1928 firma P. A. Šlechta 4 syn svědomitě pomáhala proklestiti cestu českému plátnu světem, lak i nyní stále v čele pomocné činnosti, kterou zahájila vládá, aby zachránila a povznesla toto odvětví průmyslu. Dne 19. listopadu 1831 bylo založeno dekretem dvorské komory nové české ko- merční kolegium a již 30. ledna 1832 obdrželi otec a syn Šlechtové od nejvyššího purkrabí hraběte Karla
Fran P A Šlechta Fordinand P K Šlechta Šlechta Karel Anglie Švýcarsko dvorský komora nový František I
20 article
Chotka lichotivý přípis, totiž jmenování obou členy tohoto komerčního kolegia s prosbou, aby spatřo- vali v tom čestné uznání své obchodní znalostia svého spýšlení. Na první odborné výslavě, kterou pořádal nejv yšší purkrabí hrabě Karel Chotek v Praze roku 1909, zúčastnila se malou kolekcí též firma A. Šlechta a syn a byla vyznamenána státní střibr- nou medailí. O dva roky později, 1811, kdy císai František a císnřovna dleli v Čechách, uspořádal hrabě Chotek druhou podobnou výstavu a požádal firmu P. A. Šlechta a syn o účast co možno důstoj- nou. Firma vyhověla tomuto přání a rozhodčí komise přiznala jí nejyšší vyznamenání, zlatou medalli.
Chotek A Šlechta František Šlechta Praha Čechy P . A
21 article
Na následujíci výstavě ve Vídni a sice ve dvorním hradě, byla firma P. A. Šlechta č syn jedinou ra- kouského průmyslu plátenického, které byla udělena zlatá státní medaile. Odevzdání medaile stalo se v ceremoniálním sále císařského dvorního hrádu za přítomnosti cisaře a všech vysokých státních hodnostářů. Lesl této výstavy vzbudil žárlivost čo- ského zemského guvernéra hraběte Chotka a proto uspořádal hned zase roku 1836 prostřednictvím če- ského průmyslového spolku výslavu v Praze. Vý- robky firmy P. A. Šlechta syn byly tu zase uznány hodnými zlaté medaile. Roku 1839 byla uspořádá na ve Vídni druhá všeobecná rakouská výstava průmy- slových výrobků a firma P. A. Šlechta syn stala se hodnou dvou zlatých medailí. Roku 1845 byl chél jmenované firmy povolán do dvorní komise třetí ra- kouské výstavy. Firma P. A. Šlechta a syn vysta- vovala na této výstavě bohatý výběr surového i ble apretovaného plátna, hilé a barevně veby, batistya jiné. Ježto chéf firmy byl členem dvorní komise, ne- ucházel se o cenu, ale navzdor tomu byly zásluby firmy uznány zlatou pamětní medaili, na jejíž přední straně jest poprsí tolidejšího císaře a slova „zásluze o průmysl“, na zadní straně ve věnci z dubového listí vyrvto jméno Pelra Karla Šlechty a kolem věn- ce nápis „dvorní komise k Hizení průmyslové vý- stavy 1845.“ P. A. Šlechta nedožil se již tohoto no- vého vítězství svého díla, velikého uznání, jež stal se jeho synovi. V létě roku 1839 byl ještě statným 74lelým starcem, avšak 7. září náhle zemřel.
P A Šlechta Chotek Šlechta Vídeň Praha P . A
22 article
Když dříve vylíčené neblahé obchodní konjun- ktury vždy naléhavěji vyblzely k omezení velké zá- vodní činnosti, rozhodl se P. K. Šlechta uložiti čásí movitého kapilálu v pozemcích a půdě a koupil allo- diální panství Hrochův Týnec. P. K. Šlechta byl po- vahou mužem doby nové, byl vůdcem ke kulturnímu pokreku a velkým dobrodincem. Pověst o lidumilnosti jeho pronikla též až ke trůnu našeho nynějšího pa- novníka a následek toho byl roku 1859, povýšení p K. Šlechty do rakouského stavu šlechtického. Petr Karel vyžádal si k tomuto novému šlechtickému sta- vu přídomek z Hrochova, kterýž mu byl také při- znán císařským diplomem ze dne 2. listopadu 1859. Rok před tím slavila firma P. A. Šlechta syn rok svého 50letého trvání. Slavnost konala se v úplné tichosti, jenom na chudé se nezapomnělo. V pozděj- ších letech zabýval se projektem nového velkého průmyslového podniku a založil z počátku na vlastní risiko akciový cukrovar v Hrochově Týnci, v jehož správní radě působil pak dlouhá leta jako předseda 18. listopadu 1871 bylo slavnostní otevření tohcte podniku. Petr Karel Šlechta zemřel 2. března 1886
K Šlechta Petr Karel Šlechta Hrochův Týnec Hrochov Hrochov Týnec P . A
23 article
P. K. Šlechta odevzdal jmenovanou firmu r. 1858 svému jedinému synu Petru Čenkovi Šlechtovi, který byl od roku 1843 společníkem a po otcově přesídlení do Hrochova Týnce od r. 1847 vlastním vůdcem podniku. Potr Čeněk nastoupil ve šťastné dědictví avšak v době nad pomyšlení zlě. Pomník Šlechtů ale nezanikl, naopak, když se hospodářské poměry zlep- šily, povznesl Petr Čeněk Šlechta starou firmu k no- vým vítězstvím, dobyl jí na světových výstaváchv Paříži 1867 a ve Vídni 1873 nových uznání a pře- vedl ji šťastně do nové, levší epochy. Když se slal jeho nejstarší syn Petr velkostatkářem, určil svým nástupcem v závodě druhého mladšího syna Bedři- cha, rozeného 25 března 1856, který byl zprvu spo- lečníkem a od roku 1890 samostatným chěfem firmy Bodřich Šlechla utvořil ze starého závodu čilý, všem požadavkům doby vyhovující podnik. Několikerá uznání, jemu věnovaná, jako stříbrná státní medaile jmenování c. k kom. radou, jeho volba za místo- předsodu Vývozního spolku pro Čechy, Moravua Slezsko a Spolku českých průmyslníků textilních dokazují a dostatek jeho záslužnou činnost. Blaho- přejíce firě k jejímu památnému jubileu voláme jménem svých čtenářů srdečně: „Mínohá lelal“
K Šlechta Petr Čenk Šlechta Čeněk Petr velkostatkář Blaha Hrochov Týnec Paříž Vídeň Bodřich Šlechl spolek pro Čechy Moravua Slezsko Bedrcha
24 article
Z peněžníchi trhů. (15. srpna. Německý trh pe- něžní ukazuje stále neobyčejnou receptivnost pro něm půjčky a pruské konsoly, jichž cmise, přesahujíeí od počátku roku miliardu, byly obecenstvem rychle rozebrány. Zásoba pruských konsol v rukou konsor- cia, činící původně 400 mil. marek, ztenčila se v po- slední době opětně o 11 mil. na 40 mil. marek. — Na vídeňském trhu se situace málo změnila; kursy devis a cena zlata v Londýně umožňují pokračujíeí dovoz zlata; dle posledních zpráv jest téměř již zajištěna pro dovoz do Rakouska značná část zásilky zlata prulového v ceně asi 500.000 liber pro příští týden do Londýna ohlášené. Odbyt Svazu německých oceláren. Odbyt Svazu německých oceláren v červenci t. r. činil ve výrobcích A. 388.700 tun váhy surové oceli, oproti 378.361 t. v červnu a 488.426 před rokem; z toho připadá na polotovary 114.333 t. oproti 98.056 v červnu a 121.574 tun v červenci 1907. Odbyt železničního materiálu jest o 17.776 t. nižší, odbyt formového železa o 11.845 tun vyšší než před měsícem.
Londýn Rakousko svaz německý ocelárna
25 article
Příjmy drah. Rakouská severozápadn dráha přijala ze zaručené sítě v první dekádě srpna t. r. 818.828 K (—91.366 K) a od počátku roku úhrnem 16,638.944 K (— 901.943 K). Příjmy dráhy polabské činily v témž období 537.266 K (— 41.422 K), resp. 11.267.490 K (—34.081 K). — Jiho- severoněmecká dráha spojovací vyka- zuje příjem od 1. do 10. srpna t. r. 275.481 K (— 33.794 K) a od 1. ledna t. r. 5,894.007 (— 100..560) K. Příjmy plavebních společností. Rakouský Lloyd vykazuje za červen t. r. příjem dopravní obnosem 2,049.863 K, o 204.402 K méně nežv červnu loňském. Za celé I. pololetí činí příjem Lloydu letos 13,8657.155 K proti 15,258.622 K v témž období loňském, při čemž počet ujetých námořních mil sou- časně klesl o 1,077.871 na 1,054.312. — Dunajská paroplavební společnost přijala v čer- venci t. r. 1,339.428 K (— 368.023 K proti loňsku) a od počátku roku 6,989.218 K (— 2,010.253 K).
26 article
Doprava po Labi. Následkem zlepěení stavu vo- dy jest doprava po Labi nyní velice čilá, zvláště do- voz jest silný. Dováží se zvláště surové železo, stro- jové součástky, čílský ledek a olejové plodiny; vy- váží se v prvé řadě cukr a slad. V překládacím pří- stavě Laube bylo dne 12. l. m. 29 dovozných a 13 vývozných člunů. Překládání cukru děje se v Laube ježto v Mělníku brání tomu dosud nízký stav vody. V říšsko-německých přístavech překládacích jest ná- sledkem hospodářské deprese v Německu doprava slabá; v Hamburku nakládá se však nepoměrně mno- ho pro německá mista Pololetní bilance Uherského všeobecného úvěr- ního úslavu. Ve schůzi ředitelství Uherského všeobec ného úvěrního ústavu, konané dne 14. t. m., stano- vena byla pololelní bilance, jež vykazuje čistý zisk 3,814834 K, po odečtení přenosu loňského získu 3.503.668 K, tedy o 115.651 K, resp. 16.834 K méně, než před rokem; rozdíl tento není ovšem tak veliký srovná-li se lelošní čistý zisk (bez přenosu z r. 1907) s léty dlivějšími: činilť okrouhle v r. 1904 1.971 v r. 1905 2.47 a v r. 1906 2.78 mil. K. Skorem celý zisk pramení z běžných obchodů; konsorciální ob- chody přispěly k němu jen nepatrnou částí 115.790 (o 24.979 méně než před rokem). Úhrn výnosů činí 5,500787 K, o 210.468 K více než před rokem; prot předešlému roku vzrostly zvláště úroky, činící tako svůj vliv v tomto směru. Těžba dolů sev. dráhy po- kračuje nyní zcela normálně, ježto poruchy dopravy již ustaly.
Laub Mělník Německo Hamburk 115.790
27 article
Pojišťovací společnosti v prvém pololetí 1909. Při pojištění proli ohni jsou letošní škody ještě větší, než značné škody předešlého roku, tak že, nezmen- ší-li se značně v 2. pololetí, nebude závěr roku příz- nivý. Také pojištění proti krupobití zaznamenává čet- né ztráty, tak že již dnes jest prémie zlrávena; Če- chy nepřinesou asi nejen žádného zisku, ale spíše ztrátu. V dopravním pojištění potrvají špatné poměry tak dlouho, dokud nezanikne několik speciálních spo- lečností tohoto oboru. Pojištění proti vloupání bylo rozšířeno na pojištění poslů pokladních, jež dosuo poskytlo dobré prémiově příjmy. Škody v tomto obo- ru sloupají stále. Pojištění úrazové vyvíjelo se zcela normálně. Zajišťovácí společnosti zaznamenávají přes šptné obchody v tuzemsku zisk ze zahraničních spojení. Pojištění životní nemělo u všech společností stejný průběh, jako před rokem, což souvisí s pokle- sem konjunktury. V jednání o odstranění nešvarů s rabatem, zahájeném na jare, bude pokrnčováno na podzim, a to, jak se očekává, se zdarem. Z velkých kursovních ztrát v r. 1907 byla nahražena jen mala část; také v příčině hypoték bylo lze vzhledem ko snižování úrokové míry rakousko-uherské banky do- cíliti jen menší úrokové míry, než před rokem. Obnovení cementového kartelu. V nejbližší době má se počili s vyjednáváním o obnovení cementového kartelu. Dosavadní úmluva má býti do konce t.r vypovězena, nepřojí-li si účastníci dalšího trvání.
Jar
28 article
Vyhlídky na obnovení kartelu zdají se býti příznivé, přes oblíže, jež se asi vyskytnou následkem žádosl některých závodů o zvýšení kontingentu: žádosti závodů, dosud ke kartelu nenáležejících, o připojení ke kar- telu bude lze asi vyhověti. Hospodářské přednášky a kursy inspektora če- ského odboru rady zemědělské Richarda Purgharta, pořádané českým odborem rady zemědělské pro krá- lovství české v měsíci září 1908. 6. při místním od- boru Národní jednoty severočeské ve Velvarech,. při hospodářské besedě v Bělé u Přelouče, 13. do- poledne při hospodářském spolku v Tučapech, 13 odpoledne při témž spolku v Brandlíně, 20. při Čte- nářské besedě v Meziříčí u Opočna, 27. dopoledne při okresním hospodářském spolku v Sobotce, 27 odpoledne při témž spolku v Řitonicích, 28. dopo- ledne při témž spolku v Přepeřích, 28. odpoledne při témž spolku v Mladějově.
Purghart Velvary Bělá u Přelouč Brandlín Opočno Řitonice 28 Přepeře Mladějov rada zemědělský pro krá spolek v Tučapy spolek v Sobotka
29 article
Obchodní zástupci pro cizinu. Firmy, které by hodlaly navázati obchodní styky s Egyplem, dál se Záp. Indií a střední Amerikou a konečně s Argen- tinou a Uruguayem, mohou se dotázati ve vývozn kanceláři obchodní a živnostenske komory pražské na adresy příslušných, dobře doporučených zástupců, z nichž dva (pro zprvu jme- nované tři oblasti) meškají tou dobou v Praze, třelí pak vůbec v Rakousku. Zástupce pro Egypt a zá- stupce pro střední Ameriku (tento nabízí se též ke zprostředkování nákupu jamajského rumu, dřev k bar- vení, dřeva cedrového, kokosových ořechů, kakaa, kávy, nového koření a medu) mají zájem pro před- měty všeho druhu, kdežto zástupce pro Argentinu a Uruguay hledá zvláště zastoupení oboru textilního, nástrojů a židlí z ohýbaného dřevua, knoflíků pro vojsko a námolnictvo, dále pro předměty lékárnické, bonbony atd. a konečně pro zvláštní předměty, no- vinky a pátentované věci. Firmy, které by chtěly s řečenými zástupci vyjednávati, nechť přihlásí se ve zminěné vývozní kanceláři pokud možno nejdříve.
Argena Egypl Zápy Indie střední Amerika Praha Rakousko Egypt Amerika Argentina Uruguay
30 article
Nový americký zákon o cedulových bankách. Nový americký zákon o národních bankách s ná- zvem „Act to amend the national banking laws“ má za účel umožniti zvělšení oběhu bankovek, ukáže-li se toho potřeba. Zákon zavádí sdružení nejméně de- síti národních bank v dobrovolné t. zv. „National currency associations“; každá ze sdružených bank musí míti základní kapitál a reservy ve výši nejméně 5 mil, dolarů. Chce-li taková banka vydávati nové bankovky, má u sdružení složiti jistoty, mezi nimíž mohou býti i obchodní papíry; podmínkou však jest že její základní kapitál jest nedotknutý, že reservý činí nejméně 202% a že má v oběhu bankovek nej- méně za 40% akciového kupitálu. Aosocince navrhne pak Comptrollerovi of the Currency, aby bance vydej bankovek byl povolen; comptroller posloupí pak žá- dost se svým vyjádřením sekretáři pokladu, jenz může associací dovoliti, aby ve prospěch žádající ban- ky vydala bankovky vo výši jím určené, při čema
Acta National currency association Comptroller of the Currenca
31 article
hodnota bankovek nesmí přesahovali 75% nominální a 90% tržní hodnoty jako jistota složených státních, městských a jiných municipulitních dlužních úpisů. Za vyplacení bankovek ručí všechny v Associafion sdružené banky svými aktivy i složenými jistotamí v poměru kapilálu a reserv. Národní banka, vykazu- jící oběh bankovek bražených vládními dlužními úpisy ve výši nejméně 40% akciového kapitálu a re- servu nejméně 20procentní, může u Comptrollera oí the Currency žádati o povolení k vydávání doda- tečných bankovek hražených jinými dlužními úpisy, o čemž rozhodne sekretář pokladu, jenž určí zároveň dobu i výší emise; banka musí na to u úřadu pokladu neb jeho filiálky složiti úpisy v potřebné výši, začež obdrží blankonoty, předepsaným v zákoně způsobem; vyhotovené a registrované, jichž obnos nesmí pče- sahovati nominální hodnotu a 90% tržní hodnoly složených úpisů; tržní hodnota se stanoví za vedení sekretáře poklaadu.
Comptroller národní banka
32 article
K ozdravění poměrů v haličské téžbě nafly. Jak známo, vydaly horní úřady předdpis“, čelící k zostření horně-policejních optření, současně však mající za účel omeziti nadprodukci v Haliči: opatření ta týkaji se zvláště otázky reservoirů při denní těžbě, převy- šující 5 cisteren. Také na novou zákonnou úpravu bylo pomýšleno. Zdá se však, že zůstane jen při poli- cejních opatřeních, ježto proti dále jdoucím snahám zdvihl se odpor v interesovaných kruzích. K podnělu navrhujícímu zřízení nuceného společenstva těžařů zachová se vláda asi odmítavě zvláště z dů- vodů sociálně-politických, ježlo společenstvo by mělo všechny známky kartelu a především by musilo pů- sobiti ke zvýšení cen petroleje. Je pochopitelno, že v době, kdy zákonná úprava kartelnictví je na jedna- cím pořadu zákonodárných programů, sotva se vláda sama odhodlá nutiti určité výrobce ke kartelu za úče- lem zvýšení cen.
Halič
33 article
Finanční a hospodářská sítuace v Japonsku. Osmý ročník finanční a hospodářské ročenky japon- ské, vydaný nedávno japonským finančním mini- sterstvem, dává dobrý přehled vývoje hospodářského života japonského za rok 1907, při čemž ovšem nut- no počítati a tím, že japonská vláda dovede uká- zati poměry své země vždy v příznivějším světle. Přece je ale zřejmo, že po náhlém a překotném vý- švihu po skončení rusko-japonské války následuje poklesnutí hospodářské a spekulační činnosti v Ja- ponsku. Výdaje státní stouply v roce 19078 o 130,927.401 yenů na 635,889.890 yenů, zvláště ná- sledkem zvýšené potřeby pro pense a renty, jakož i zůročení a amortisaci státního dluhu (jenž se od války téměř zečtyřnásobil): značně vzrostly také vý- daje vojenské. Důležitou změnou v r. 1907 jest slou- čení monopolní správy pro tabák, sůl a kafr v jediný úřad, konverse 6% sterlingové půjčky z r. 1904v částce 22 mil. liber šterl. v 5% půjčku 23 milionů, kontrahování nové půjčky ve výši 13,366.250 yenů pro převzetí železničních půjček a 5% půjčky 17,231.450 yenů pro železniční investice. Státní řád- né příjmy stouply o 67 mil. yenů (1902%), zvláště příjmy z cel a daní a a domén. V hospodářských po- měrech nastoupila ostrá reakce proti zakladatelské vášni, po rusko-japonské válce vypuklé; depressa byla sesílena americkou krisí a znehodnocením stří- bra; jisté ulehčení znamenala dobrá úroda rýže (49,043.000 koku, o 5.9% více. než r. 1906); jiných obilnin (22,167.400 koku, o 8.8% více než r. 1906) a pokrok v průmyslu hedvábnickém. V nově založe- ných podnicích a při rozšiřování trvajících společ- ností investováno 520 mil. yenů, z nichž 200 mil.
Japonsko
34 article
bylo splaceňo. Suma vydaných Convertible notes ple- sahovala vždy, vyjma v dubnu a květnu, průměrnou výši 310 mil yenů a dosáhla v prosinci výše 369 mil., což ovšem lze částečně vysvětliti rozšířením jich oběhu po válce na Koreu a Mandžurii. Deposila u bank kolisala v jednotlivých měsících mezi 700 az 800 miliony; vklady u poštovních spořitelen slouply ze 74 na 91 mil. venů. V zúčtovacím řízení v před- ních městech dosaženo obratu 7483 mil. oproti 7124 mil. yenů před rokem. Úroková míra pohyhovala se celkem mezi 2.60—2.70 yenů. Ve zvýšení sazeb diskontních a zápůjčkových, jímž trpěl obchod, jakož i v klesnutí zápůjček bankami poskytnutých zvláště v prvých 5 měsících jeví se zřejmě reakce. Zahra- niční obchod vzrosti o 84 mil. na 926 mil. yenů, z čehož připadá na dovoz 494 mil. (o 182% více než před rokem) a na vývoz 432 mil. (o 2% více než 1906). Vývoz stoupl neobyčejně v r. 1906 následkem míru s Ruskem a příznivé konjunktury; počátkhm r. 1907 zachovával stoupající směr, později však, jmenovitě od září, utrpěl značně znehodnocením stříbra, klesnutím cen mědi a americkou krisí; ne- obyčejně poklesl vývoz do Číny, vláště v surovém hedvábí, při čemž jistě nemalou úlohu hrálo Ja- ponsku nepřátelské hnutí v Číně. Silný vzrůst do- vozu, zvláště surovin a strojů nalézá vysvětlení své ne tak ve stoupající receplivnosti — přes to, že kon- sum země jistě stoupl — jako v silné nadprodukci, k níž svedl náhlý rozvoj po rusko-japonské válce. Celkem, přes to, že Japonsko dovede dobře zakrývati své slabiny, je zřejmo, že jeho moderní hospodářský vývoj má mnoho znaků uměle pěstované kultury Z ústředních jalek pražských. Na trh dobytčí v pondělí dne 17. srpna 1908 přihlášeno jest 184 kusů hovězího dobylka původu domácího, 364 kusů původu haličského a 32 kusů původu chorvatského.
Zahra Korea Rusko Čína Japonsko
35 article
rhy peněžní. Z Berlína, 15. srpna. (K. k.) Kreditky 198 40 ber- juská obchodní 164.70. darmštadtská banka 127 70. německá banka 235.40, diskonto komand. 176.50, drážďanská banka 142.20, národní banka 118.50, státní dráha 147.70, lombardy 21.80. Kanada 165.20. Golthard —.—, dráha Henri 122.50, bochumské 222.—, dortmundské 56.90, Lauřina huť 210 70, Consolidace —.—, gelsenkirchenské 194.20, harpenské 199.70, Hibernia —.—, Packal 110.20, Lloyd 94.—, dynam trust —.—. Stnýšlení uhájené. Z Frankřurtu, 15. srpna. (Telegr. závěr. kursy.) Úvěrní akcie 198.30 akcie společnosti státní dráhy 147.50, lombardy 21.70, papír. renta —.—, stří- brná renta 99.40, rak. zlatá renta —.—, 4% rak, korun. renta —.—, uberská zlatá renta 93 40, uher. korunova renta 93.—. Smýšlení pevné. Z Frankinrtu, 15. srpna. (Dodat bursa.) Úvěrní akcie 198 30, státní dráha 147.50, lombardy 21.70.
Henri 122.50 Lloyd 94 Berlín Kanada drážďanský banka národní banka 118.50 Lauřin huť Consolidace Hibernia
36 article
Trhy na zboki. ObIli. Z Drážďan, 14. srpna. (Bursa plodinov á.) Ceny za 1000 kg. v markách. Pšenice bílá 213, 223, pšenice hnědá 215, 221, pšenice červená ruská 237, 242, žito saské 168, 174, pruské —. —. ruské 190, 194, ječmen saský —, —, ječmen slezský —, —, český —, —, moravský —,— ječmen ke krmení 141, 147, oves saský 154, 161, slezský 154. 161, kukuřice cinquant. 172, 178, Laplata 162, 167, amer. mized 175, 178, hrách ke krmení 192, 200, boby —, —, vikev 170, 180. pohanka tuzemská 215, 225, cizí 215, 225.— řepka zimní. vlhká —, —, řepka suchá 275, 280, Iníně pěkné 255, 265 m., prostřední 235, 255 marek. Laplata 230.—, 235.— m., otruby pšeničné hrubé 11.80, 12.—, jemné 11.80, 12.—, otruby žitné 12.40, 12 80 marek za 100 ke. Z Barlina, 15. srpna. (K. k.) Závěr. Pšenice klidná, na září 202.25, na říjen 203.50, na prosinec 20lp.—., žito pevné, na září 177 25, říjen 179.2o, na prosinee 18050, oves pevný, na zaří 162.—, na prosinee 165.50, kukuřice klidná, na září 156.—, na pro- sinec 152.—. Počasí: studeno. Z Nového Yorku. 14. srpna. (Telegr. »Národních Listů«.) Smýšlení pevné. Psre pohotová 1001/ na září 1021a, na prosinec 1041/2, na květen 107.— kukuřicé na září 863s, na prosinec 75.—, na kvě- ten 703/. Mouka 4.05. Dovozné za obilí 1.50 da musk. 3.50, cukr centrif, rel. 4.—, Káva 61 , ai 0.—. Směnka na Londýn 4.84“. Stříbro 51 .2u
Bursa Drážďany slezský Laplata Nový York Londýn kg da musk