ALTOViewer
Kalkulačka
Načíst UUID
Pipeline Dev
Elasticsearch index
Režim vyhledávání
Parametry pipeline
Reranking
Běží na CPU/MPS, takže stojí sekundy. Model dostává celý text chunku, ne zkrácený — zkrácení na 700 znaků kdysi obrátilo měřený přínos na ztrátu.
Model shrnutí článku
Měřeno 6. 10. na 6 článcích: gpt-4o-mini drží délku, nepíše vatu „článek se zabývá“ (0/6 proti 5/6 u gpt-5-mini) a stojí 0,63 $ za tisíc shrnutí místo 1,38 $. Ukotvenost vyšla stejně. Platí do restartu serveru.
LLM porozumění dotazu
Strana 4 5b2032d0-75a6-11dc-8d93-000d606f5dc6
Vrstvy:
Načítám náhled…
Strana 4
Chunky — 32 celkem · entity: person 126, place 72, org 17, work 2
1 masthead
Strana 4.
2 masthead
NÁRODNÍ LISTY.
3 masthead
16. srpna 1908.
4 masthead
Čislo z95
5 article
právě tak jako nová osnova zákona z roku 1899 nebyl předložen říšské radě, poněvadž se vyskytly vážné pochybnosti povahy hospodářské. Ani návrh zskona posl. Kulpa z r. 1906 nebyl projednán, Že tyto osnovy zapadly do koše zapomenutí, toho vinu nesou mistři zedničtí sami, poněvadž se zákona toho přestali domáhati. Dále promluvili o odborovém tisku p. Stroh- mayer z Vídně, o provádění staveb bez oprávnění p. Brya z Krakova a p. A. Hannzwickl z Vídně o pokračovacím školství a zkouškách učňů, tovaryšů a polírů. Ve smyslu přednesených referátů byla schválena resoluce, obsahující tužby a přání zednických mistrů Sjezd slovanských mistrů klempiř ských v Praze. Velký sál v domě obchodnického spolku »Me kur« v Praze hostil včera dopoledne četné přísluš níky slavu klempířského, kteří přibyli z různých končin království i markrabství, aby se zúčastníl rokování o důležitých otázkách stavovských a na příslušné činitele vznesli tužby a přání, směřující ku povznesení stavu. Po třelí sešli se klempíři k mani- feslační schůzi a utvrdili přátelské styky a vzájem nou pospolitost, jíž je tak nutno k působení př vymahání tužeb a přaní.
Stroh A Hannzwickl Vídeň Krakov Praha dům obchodnický spolek » I kur
6 article
Sjezd zahájil o 10. hod. dopol. p. V. F. Štef a srdečným uvítáním účastníků, zejména zástupeů spolků a korporací: za radu král. hlav. města Prahy p. m. r. Ant. Koubek, za obchodní a živnostenskou komoru v Praze p posl. Fr. Kratochvíl, za místo- držitelství král. českého tajemník p. Č. Schneider- Soukup, za Zemskou jednotu řemesl. a živnost. spo- lečenstev v král. českém pp. L. Skražný, J Holeček a A. Mužík, za Jednotu ku povzbuzení průmyslu v Čechách pp J. Anděl a Ot. Šťastný, za techino- logické museum p. dr. Krupař a j. v. Na to vykonána volba předsednictva sjezdu zvoleni jednomyslně: předsedou p. Ant. Sl a vík. starosta společenstva klempířů v Praze, náměstky pp. Huňáček z Místku na Moravě, Ant. Fei z Král Hradce, zapisovateli pp. Bartošek ze Smi- řic a Valentin. Přání úplného zdaru sjezdu proslovili pp. A. Kou- bek za městskou radu pražskou, Skružný z Zemskou jednotu řemesl. společenstev, Anděl za Průmyslovou jednotu a dr. Krupař za technolog museum. Jednání sjezdové zahájil p. Jan Kame! s ký redaktor »Českého Klempíře«, který promluvil obšírné a poutavě o starobním a invalidním pojišťován živnostenském. Dále přednášel p. Tom. Suhrada profesor c k. průmyslové školy v Praze, promluvi o zřízení odborné školy klempiřské. Pan J. Ka mel- ský referoval dále o odborové organisaci živno- stenské a o zřizování obvodových odborných spole čenstev klempiřských v král. českém i na Moravě Pan Jan Fučíkovský zabájil rokování o pomě- rech stavebního klempířství, o úpravé ofertního ří- zení na veřejné práce stavební, otazce cen slaveb ních prací klempiřských a zajištění stavebních po hledávek živnostenských.
Štef Antonín Koubek Kratochvíl Schneider Soukup L Skražný Holeček A Mužík J Anděl Otakar Krupař Huňáček Fei Bartošek Valentin Skružná doktor Jan Kame Tom Jan Praha Čechy Místek Morava živnostenský komora v Praga Jednota Královský Hradec Český Klempíř Suhrada profesor c
7 article
Po rozpravě, svědčící o značném zájmu účast- níků sjezdn o zmíněné otázky, byla ve smyslu pro nesených referátů přednesena následující resoluce »My dne 15. srpna 1908 na manifestačním sjezdu v Praze (ve dvoraně »Merkuro«) shromáždění mistři klempiřšti vyslechnuvše jednotlivé referáty a po pro vedené debatě usnášíme se na následující resoluci I. V otázce slarobního a invalidního pojišťování živnostenského, jakožto záležitosti veškerého živno- stenstva se týkající, připojujeme se jednomyslně a bezvýminečně k resoluci, dnes na všeobecném sjezdu živnostnictva českoslovanského v Praze (v koncertní sini na výstavě) přijaté a prohlašujeme, že společně s veškerým živnostnicivem ke splnění tohoto poža- davku pracovati budeme. II. Pokud odborného škol- ství se týče, pokládáme toto za jednu z předních potřeb stavu řemeslnického a živnostensvého. Jmeno- vitě citime potřebu tu ve vlastním odboru, kde cel- kové požadavky se stanoviska odborového neustále stoupají, tak že bez řádně upraveného školství ne- byto by možno jim vyhověti a tím také konkurenci ciziny se ubrániti. K výpravě tohoto odborového školství dovoláváme se právem pomoci státu, země i obcí a sice v těchto určitých směrech: aby v Praze při c. k. státní průmyslové škole projektovaná od borná škola klempiřská a instalatérská v nejkratší době skutečně zřízena byla. K radě král. hl. města Prahy vznášíme pak důtklivou prosbu, aby otázce postavení nové budovy pro c. k. průmyslovou školu Holešovicích věnovala co největší pozornosta upřimnou snahu, jelikož se stavbou této nové b dovy pro c. k. státní průmyslovou školu těsně spojeno je zřízení odborné školy klem pířské.
Praha škola Holešovice
8 article
Dalsa důležilý požadavek v otázce odborného školství spočívá v řadné výpravě učednických škol pokračo vacích, hlavně v tom směru, aby pěstováno bylo praktické vyudování odborně. Žádáme v té příčině sněm království českého, aby této záležitosti, pro ře- mesiné odbory nadmíru důležité, věnoval bedlivou pozornost a aby při tom pamatoval na důležitýa po té stránce dosud vždy odstrkovaný odbor klem pítský. III. Uznávajíce za nevyhnutelné, aby mistři klemplřští v Čechách i na Moravě spojeni byli mimo ve své všeobecné organisaci živnostenské také v pevnou organisaci odburovou. Jako jedinou cestu k tomu vedoucí pokládáme zřizování obvodových odborných živnostenských společenstev klempiřských, jež by pak spojena byla v zemskou jednotu klem- pířských společenslev. »Jednoté mistrů klempiřských z Čech, Moravy a Slezska« ukládáme, aby vykonala všechny k tomu potřebné práce a úřadní kroky ke zřizování dotyčných společenstev a zavazujeme se, že činnost »Jednoty« v tomto směru v jednotliv ých obvodech ze všech sil podporovati budeme. Přislušné úřady, korporace zemské jednoty živ. společenstev jednotlivá společenstva žádáme, aby dotčenou čin nost »Jednoty mistrů klempířských« podporov aly s ohledem na důležitosl, kterou akce tato pro odbor klempířský má.
Čechy Morava Slezsko Jednota
9 article
IV. Pokud se týče poměru stavebního klem- plřství, obracíme se především ke všem kolegům v povolání, aby sami působili k tomu, aby poměry ty byly utěšenější, nežli tomu je až dosud. Předně mají tak činiti opravdovým, důstojnosti stavu živ- nostenského odpovidajícím ceněním vlastní práce zachováváním kolegiální solidarity při ucházení se o práce. Tato v zájmu vlastní budoucnosti musí se diti na základě správné kalkulace. K tomu při- spěti mohou i úřady, korporace a obecní represen- tace úpravou ofertního řízení, při čemž by svévolné snižování cen bylo znemožněno, jelikož totéž vede jednak k nedokonalé práci, jednak k nesprávným nespořádaným poměrům vůbec. Dále prolestujeme co nejrozhodněji proti provádění veřejných staveb tím způsobem. že zadávány jsou tak zv. jenerálním podnikatelům, čímž stav živnostenský ve velké miře jest poškozován.
10 article
Rovněž vznášíme veřejný apel k celé soudné veřejnosti, aby již konečně došlo k uskutečnění zá kona v příčině zajištění stavebních pohledavek živnostenských, kterýžto požadavek jest zajisté spra- vedlivý, ježto právě menší a střední živnostuíci stále přicházejí k citelným škodám, jež v mnohých přípa- dech celou existenci jednotlivých živnostníků zničily. — Konečně dožadujeme se živnostenských úřadů, aby vůči častému zasahování jiných živnostníků osob vůbec neoprávněných do práv živnosti klempířské, které právě u opravných prací klempířských v nej. větší miře bují, dle své povinnosti postupovaly, ježlo touto nepřístojností odbor klempířský v největší mite jest poškozován. Pan Huňáček z Místku sdělil, že na sjezdu živnostnictva moravského prohlásil ministr Prašek, že když nebude zavedeno pojišťování živnostnictva, že se neuskuteční ani pojištění dělnictva. Pan Šte Ian přimlouval se za zavedení všeobecného po- jišléní. Resoluce byla jednomyslně schvá- lena. Po jednání zasedli účastníci ke společnému obědu, načež podnikli procházku Prahou. Večer byl slavnostní schůze redakčního výboru »Českého klem- píře«.
Huňáček Šte Ian Místek Praha redakční výbor
11 article
Manifestační sjezd mistrů kameni- ckých z Rakouska. Ve velké dvoraně rastaurace žofínské sjeli se mistři kameničtí ve značném počtu. Dostavili se mimo to zástupcové obchodnici komor, městské rady král. hlav. města Prahy, Král. Vinohradů, Smíchov a Žižkova, vynikající odborníci, deputace odborných spolků kamenických, Ant. Siřiště za obchodní živnostenskou komoru v Praze a za výkonný výbot výstavní, posl. Krejčík za obch. a živn. komoru v Praze, měst. rada F. Hodek za měst. radu praž- skou, V. Jeřáhek za měst. radu smíchovskou, posl. Pavlíček, ředitel odborné školy sochařské a kame- nické v Hořicích, c. k. dvorní kameníci z Vídně Schäftner a E. Hauser, c. k. dvorní a měšťanský kameník J Cingroš z Plzně a j. Pozdravné telegramy zaslali a omluvili se: mi- nistr Fiedler, president Ant. Řivnáč, president ob- chodní a živn. komory v Plzuí Houdek, náměstek starosty kr. hl. města Prahy Jos. Jirousek, posl. Neumann ze Smíchova, dr Preis, prof. Hrázský, Jos. Dürich. P. F. Frejčí, Čech, Schuster. Possl, Stojan, vl. rada Hotowetz, místodrž, rada Strachotinský, pres. obchodní a živn. komory v Liberci Neumann. Ad. Mabler ze Světlé, mag. sekretář Vlk, mistr kame- nický Uzel atd. Jednání zahějil usítáním přílomných p. Ždárský předseda sjezdu, poukázal na důlažitost sjezdu, jeho účel a chystanou akci směřující k nutnému p vzne- sení živnosti kamenické. Poděkoval všem přitomným za účast a požádav za věnování bedlivé pozornosti jednání sjezdovému a pracím v sekcích, zahájil sjezd. Pan Maške z Rádlu uvítal účastníky německé národnosti a projevil přání, aby příslušníci obou národností svorně pracovali ke společněmu prospěchu. Panovníkovi zaslán holdovací telegram, rovněž arciv. Frant. Ferdinandu z Este.
Král Antonín Krejčík F Hodek V Jeřáhek Pavlíček E Hauser J Cingroš Fiedler Řivnáč Jirousek Neumann profesor Hrázský Jos Dürich Frejčí Čo Schuster Possl Stojan Hotowetz Strachotinský Vlk Uzel Maške Rádl František Ferdinand Este Rakousko Praha Smíchov Žižkov Hořice Vídeň Praha Jos doktor Preis Liberec Plzuum Houdek
12 article
Jako generální řečník za českou sekci ujal se slova p. F. Šmejkal z Břevnova. Vypočetl body jež mají býti na sjezdu projednány v hlavních rysech, pokud vymezený čas připustí. Podrobně bude jednáno v sekcích, jež mají schůzí o 7. hod. večen na výstavišti. Pojednal o úpravě podávání dobrých zdání obchodními a živnostenskými komorami, zvaní mistrů kamenických do městských a obecních ko- misí pro sdělávání podmínek k zadávání prací kamenických, o placení rozpočtů stranami, zákaru vydávání živnostenských listů neoprávněným ucha- zečům, o zákazu provádění živnosti kamenické staviteli, o pokutování výrobce i objednatele př zjištění neoprávněného provozování, uzavření pro- vozoven po třetím pokutování, o nekalé soutěži, za- stoupení v obchodních a živnostenských komorách Za německou sekci pojeďnal o tomto thematu pan E. Suchomel z Ústí n. Oel. Na to přednesí pan Kuja! volné návrhy, za slané sjezdu p. Čeřovským a Brzobohatým, jednající o rozvržení okrskového provozování živnosti kame- nické, dále pan T. Šídlo o zamezení vydávání živno- stenských listů bez předložení průkazu způsobilosti Pan Holub nastínil a stručné odůvodnil návrh na utvoření kartelu mistrů kamenických Návrhy tyto přednesl německy pan Urban z Olomouce. Pan Racek tlumoči díky radě král. hlav. města Prahy za pohostinnost a provolává jí »Na zdar !e- Pan městský rada Hodek jménem rady měst ské víta účastníky. Pan ředitel Weinzettel z Hořie vybízel účast- níky, aby pracovali k zušlechtění a vzrůstu láse k výtvarům kamenick ým.
F Šmejkal E Suchomel Kuja Čeřovský Brzobohatá T Šídlo Urban Hodek Weinzettel Hořie Břevnov Ústí Olomouc Praha
13 article
Pan c. k. dvorní kameník Schäf!ner z Vídně prohlašuje, že němečtí mistří rádi přišli na sjezd do Prahy, aby tu porokovali se svými českými kolegy o společné práci. Radí k rozšiření organisace na celé Rakousko k obraně proti organisacím dělnickým a k společné práci za zlepšení neutěšených poměrů mistrů kamenických. Na to zvolena česká a německá sekce pracovní po 15 čienech, jež program sjezdu podrobné úvaze podrobí a o výsledku podá zprávu. Zdařilou schůzi sjozdu ukončil pan předseda Zďarský vřelým poděkováním po. zástupcům jed- notlivých korporací, řečníkům a všem účastníkům Mistopředseda Jednoty pan Maške německy podě- koval německým i ostatním účastníkům za věnování pozornosti a vybídl k další úspěšné práci, vzdal dlky pp. zástopcům komory, městu Praze a Jednotě za uspořádání. Ke konci pronáší p. Kovář z Chlumu přání aby prones-né řeči na povznesení stavu kamenické ho, existenci mistrů a jich rodin staly se skutkem Provoláním přatelského »Na zdar !« a »Hoch! ukončena schůze.
Schäf Maške Vídeň Praha Rakousko Chlum
14 article
Po uk nčení sjezdu odebrali se účastníci do do- lejšího sálu žofínského ke společnému obědu, jenž byl velice animovaný a při němž předními hodno- stáři proneseny nadšené přípitky; uspořadaní tabule a příprava chutných jídel paní restauratérkou Krát- kou došly náležité pochvaly účastníků O 3. hod. odpolední vsedli hosté do připravených vozů elektnické dráhy u Narodního divadla, aby od- jeli na výstaviště k odborné prohiídce vrtání obrábění kamene strojem pomucí stlačeného vzduchu. Obec pražská propůjčila pro hosty z ciziny salonní Na výstavišti sešli se účastníci před pavi- lonem keramiky, kde přivitaní byli jménem výkon- ného výstavního výboru p. presidentem Leonem Bondym a odešli ku provedení vrtaní kamene a ku prohlidce výstavy. V 7 hod. večerní sešly se sekce v pavilonu obchodní komory ku podrobným pracím vůz. sje zdovým.
Leone Bondy Narodní divadlo O 3
15 article Sokolský slet v Prostějově.
Sokolský slet v Prostějově. Zvl. telet. zpráva vlastního zpravodaje »Nár. Listů- Uvítání účastníků a hostů. Po srdečném vzájemném představení pří- tomných hostí zahájil řadu přípitků náměstek starosty města Prostějova p. Emanuel Sk á la vřelým uvítáním a pozdravením hostů z Čech a dálné ciziny. Jmenovitě vyjádřil svoji radost nad příjezdem bratří Poláků (Sláva ! Na zdar 1), zástupce ruského národa a člena dumy p. Ivana Kljuževa a nad přítomností dávného přítele českého národa p. Prévosta z Paříže konče svůj přípitek, provázený burácejícím souhla sem, přáním, aby tyto styky byly trvalé a pro nás radostné a významné, jakož i pro všechny ostatní národy slovanské užilečné. (Výborně!) Jménem českého Sokolstva děkoval člen předsednictva bratr dr. Karel Heller za so- kolské uvitání a pobratimské pohostinství: »My všichni, pravil, ze srdee rádi spěchali jsme k vám, abychom ve vašem kruhu pookřáli stiskli vám ruku. Mohu vás plně ujistiti, že ti- sice a tisíce těch, kteří s námi jeti nemohli, citi s námi. Dnes mysl všeho Sokolstva českého zalétá sem na družnou Moravu, ba všichni lidé, pokud upřímně s námi eltí a praeují, obracejí dnes pozornost svoji do pěkného města na české Hané, do českého Prostějova. (Výborně !)
Emanuel Sk Polák Kljužev doktor Heller Prostějov Čechy Paříž Morava český Prostějov český Haná
16 article
Když opouštěly naše čety královské naše město, onu jitřenku slovanského porozuměnía slovanské vzájemnosti, tu nesčetně zástupy já- sajícího lidu loučily se s námi nevídaným dosud způsobem a posilaly vám všem, bratří, opravdové a srdečné pozdravy. Nuž, tedy dovolte, abych jmenem tohoto lidu českého a Sokolstva tlumoči vám sokolský pozdrav, jakož i v zastoupení předsednictva České obce sokolské svojí radost nad tím, že sešli jsme se tu opět staří a dobři přátelé nejen věci sokolské a české, nýbrž také véci slovanské. Vyslovůji vřelé potěšení a radast nad přítomností zástupeů polské organisace so kolské, pozdravuji zástupce bratrského národa ruského p. K liužev a, pak pozdravují dáv ného francouzského přítele českého národa pana Prévosta. Nechť žije, nechť vzkvétá svatí věc sokolská a vyroste v nejkrásnější a nej- vznešenější ideu všech Čechů, nechť mohutn vzájemná láska Slovanů!« (Hlučný, dlouhotrva- jící potlesk.) Starosta Svazu polského Sokolstva pa Fiszer uvítán dlouhotrvajícím potleskem voláním, tlumočil pozdrav jménem polského So- kolstva a kladl město Prostějov za vzor všem městům, děkuje vřele obyvatelstvu jeho za ne očekávané uvítání. Ukončil vřelým přáním, aby- chom společně kráčeli nejen za krásnou ideou sokolskou, nýbrž i všeslovanskou tak, jak na- značeno na pražském všeslovanském kongresu.
Prévosta Čecho Prostějov Český obec Slovan
17 article
(Czolem! a hlučný pollesk.) Francouzský host p. Prévost pozdravi slovanský prapor slovy, že barva modrá jes symbolem moudrosti, červená znamená energ a bílá poctivost. Vyslovil potěšení nad tím, že i dcery národa českého staví se v šiky sokol ské a ukončil slovy: Viděl jsem Sokoly v Pa- říži a v Praze, kéž je uvidím i v Petrohradě Varšavé (hlučný potlesk). Jménem Čechů vídeňských promluvil dr- Lenoch, který kládl důraz na vzájemnos všech členů veliké rodiny slovanské. Dále mluvil za Rusy člen ruské dumy p Kljužev, který srdečně pozdravil nové hnut všeslovanské. Za sokolskou župu severomora- skou promluvil bratr dr. Smrčka z Olomouce. jenž přesvědčivými slovy upozornil na důležitost severní Moravy, která spojuje Čechy s jižnlmi Slovany a prosil o pomoc a ochranu pro men- Dále promluvil posl. Kalina, jehož slova o významu sokolské práce pro české menšiny vzbudila neutuchající souhlas a jeho výzva k další činorodě práci opravdové nadšení. Po- sléze dr. R. Fišer z Olomouce vzpomenul r. 1848, který přinesl nám nové dvé ideje demokratickou a slovanskou vzájemnost. Všichni shromáždéní setrvali ještě delšt dobu pohromadě v srdečné zábavě, načež se rozešli, aby přítomni byli velkolepému průvodu Sokolstva na cvičišté. šiny.
Čecho Lenoch Rus Kljužev doktor Smrčka Kalina R Fišer Praha Petrohrad Olomouc Morava Čechy
18 article
Průvod Sokolstva z města na evičiště. Mobutným a v Prostějově nevídaným dojmem působil sokolský průvod, v jehožto řa dách se ubíralo na 5000 příslušníků armády sokolské. Imposantní průvod řadil se již o jedné hodiny odpolední v ulici Rejzkově, Ra- deckého a Havličkově a zařazeny v něm byly župy dle vzdálenosti svojí od Prostějova. Člen- stvo ubíralo se v průvodu čtyřstupem a pořa průvodu, který nadšeně byl všude vítán obe- censtvem, přeplňujícím všechny ulice, byl tako- výto: Zahájila jej jízda sokolská, za níž se ubíralo vzpomenuté již předsednietvo a výbor Č. O. S., na to hosté z ciziny, pak župa dolno- rakouská, župy z Čech a sice: plzeňská, šn mavská, Sladkovského, Jeronymova, Husova Rokycanova, podřipská, krkonošská, podkrko nošská, ještédská, Fügnerova, Žižkova, blanická, Čížkova, budečská, Barákova, Jungmannova, pobělohorská, pražská, středočeská, Havtičkova.
Rejzkův Sladkovský Jeronymův Husův Rokycanův Fügnerův Žižkův Čížkův Barákův Jungmannův Prostějov Č . O . S Čechy
19 article
Tyršova, orlická a východočeská. Za nimi pak župy moravské: moravsko-slezská, západo-mo- ravská, pernštýnská, Palackého, Jiřího, Komen ského, hostýnská, středomoravská, Chelčického hanácká a severomoravská. V průvodu zařazený byly kromě toho čtyři hudby. Když dospěl předsednietvo Č. O. S. k radnici, průvod se zastavil a starosta Č. O. S. dr. J. Scheinen vřelými slovy poděkoval starostovi města Pro stějova dru. Horákovi za ochotu a lásku s jakou celé město a obyvatelstvo věci sokolsk výchází vstříc a prosil ho, aby i na dále o i obyvatelstvo tuto oddanost k ideám sokolským zachovali. Starosta dr. Horák ujistil jej jménem městské rady, že vždy, pokud Prostějov bude v rukou českých — a to bohdá zůstane na vždycky — bude míti repraesentace másta v prvé řadě na starosti rozkvét a rozvoj Sokol stva. Taktéž za žírnou Hanu ujistil okresn starosta p. Frantíšek Hosek Sokolstvo svým sympatiemi, načež za bouře potlesku hnul s průvod dále a kolem 4. hodiny dospěl na evi- čiště.
Tyršův Palacký Jiří Komen doktor J Scheinen Horák Č . O . S Prostějov Sokol stva
20 article
Veřejné cvičení Dávno ještě nedospěl průvod ke cvičišti když tribuny jeho, zřízené ku přijatí 30 000 diváků, ze dvou třetin byly již obsazeny. Amf thestrální jejich stavba byla polohou i směrem obrácena k ložím, což živě připominalo již se zemí srovnanou arénu letenskou. I obraz, jaký skýtal pohled s žurnalistické lože po pestře se vlnícím moři hlav, živě uváděl na pamět lon ské petropavelské dny v Praze. Nedlouho p čtvrté hodině dle ruchu a šumu v obecenstvu tisnícím se před branou cvičiště, dalo se sou diti, že průvod se blíží. Jásot a bouřlivý, da leko se rozléhající potlesk to potvrdily! Mihl se nám divákům na tribuné sokolská jizda, pak defilé řad sokolských, les praporů a ko nečně příval obecenstva na tribuny, jež do po sledního místa ve chvilce byly obsazeny, zvě stoval, že Sokolstvo došlo k cíli svého průvoda do šaten a k východišti na cvičiště. Převlékáni a řadění evičenců vyžadovalo delší doby. Ko nečně znamením trubkou ohlášeno, že vše již připraveno k vykročení na cvičiště. Stalos tak na povel náčelníka župy severomoravské bratra Ferd. Uhra.
Ferd Uher Praha
21 article
Semknuté řady cvičenců, vedené náměsíken náčelníka Č. O. S. bratrem Rudolfem Bílkem a členy technického odboru bratry Sekyrou a Ottou Havlem vyrazily přesné o 5. hodině odpolední na cvičiště za jasného, slunného, ale poněkud větrného počasí. Když objevily se prtvní 18tistupy cvičenců za zvuků sokolského pochodu hudby Kmochovy, byly uvítány nadšenými sal- vami potlesku, který rozléhal se se všech tribun a loží. Zejména hosté dávali svůj podiv nad skvělým divadlem nepokrytě na jevo. 18tistup rozdělily se ve dva devítistupy, které kráčely k hlavní tribuně. Byl to úchvatný obraz! Uply- nulo již 10 minut a stále ještě chrlily vehody nové a nové řady cvičenců. Tu obracejíse první řady, kráčejí protichodem a zabírují v okn- mžiku celé rozsáhlé cvičiště, které podobalo se v té chvíli modrému moři, na němž si pobrává bělostná vlnka v sněhobilém živůtku a obnaže- ných paží. Všichni cvičenci kráčejí s hlavou vztýčenou. hrdou, pružným a bezvadným kro
Bílek Sekyra Havel Kmochův Č . O . S
22 article
kem v řadách přesně vyrovnaných, a došedše ke druhému konci evičiště rozdělují se v šest šestistupů a ve vzorném zákrytu jdou čelem obráceni ke hlavní tribuně. Pro oči zvláště ma- lebným podíváním byly mihotavé protichody jednotlivých proudů. Na dané znamení ohromná masa 2160 cvi- čenců na ráz jako jeden muž se zastupu je a hned na to pozdravena jest novými bouřlivými salvami pollesku. Proti tribuně stojí šest semknu tých šestistupů, každý po 61 řadách. Zavzn trubka náčelníka Uhra a v jediném momente rozestupují se cvičenci třemi poskoky. Obecen- stvo jásá, nadšené volá a jeho applaus se stup- ňuje, když všichni cvičenci bleskurychle na po- vel připažují. Zaznívají první fanfáry Pospišilovy hudby a ukazovatelé předovičují prostá evičení. sestávající z pěti oddělení. Jsou to nové a dosuo necvičené sestavy, jichž esthotická krása, lad- nost, jakož i složitá skladba plně se vyrovnaj nezapomenutelným cvičením V. sletu všesokol- ského. Těžko popisovati, jakým mohutným do- jmem působily na prostého, nezvyklého diváka.
Uher Pospišilův Obetit
23 article
Vždyť v Praze, kde každoročně konají se veliká neb aspoň větší cvičení sokolská, bylo vyško- lené obecenstvo velikolepou harmonií pohybů přimo ohrumeno. Zde na krásné Hlané, nedá se takřka vystihnouti, co děje se v duši diváků, co odehrává se v hrudích a cítíme pouze z radostně zarosených očí, jak nadšení jejich se stupňuje. My, kteří jsme byli svědky nezapomenutelné olympiády pražské, cítíme mohutnou ozvěnu dojmu. Po stránce techrieké v příčině těchto prostých evičení dlužno zvláště vytknouti, že byly v prvním oddíle jednotné, kryjící se a obloukovité pohyby napjatých paží vzorně pro- vedeny. Ve druhém oddíle zvláště se líbily vzorné výpudy, úsečné obraty a bluboké dřepy. zejména však úchvatné předklony ze vzpažení. lody pozorovatelé překvapeni byli hrou barev medrých trikotek a bělostných živůtků s dvoj- rámcem nahých, železně utužených paží. Ve třetím oddělení vyniklo zvláště cvičení hlubo- kými úniky (podpoi dřepmo a zánožmo v před) se vztyčenými hlavami a čelem i oblouky jedno- litě provedenými. Mobutně působilo vzpažení. provázené vztýčeným pohybem hlavy, kdy muž- ná statnost korunována jest hrdou, vzpřímenou šíjí evičence.
Praha
24 article
Také pohyby a postoje, které tvořily zákla čtvrtého oddělení, dařily se neobyčejným způso- bem a tvořily nové a nové obrazy nekonečné krásy. Vrcholem všeho pak po stránce technické i esthetické bylo oddělení páté oním skvostným podporem ležmo, kdy na temné půdě mizí 1000 těl evičenců, ocelové paže poklesají, pružné tělo se snižuje a skoro splývá se zemí, aby ve vte- řině opět přišlo v jiné postoje a pohyby. Tím byla prostná cvičení zakončena a za nesmírného potlesku obecenstva v řadách opět vzorně vy rovnaných odcházelo Sokolstvo, aby učinilo místo cvičením vzorných družstev, z nichž zvlá- ště vyznamenala se Praha (bradla), Plzeň (hrazda) a ve středu cvičiště župa středomorav- ská (baton). Pak následovala cvičení ženských odborů s ozdobenými obručemi. Cvičení to nové a vyšlo ze samého Prostějova. Jeho význačnou známkou bylo, že odpovídalo ženské ladnost. spojující evičení prostá s tanečními, elegantním pohyby a cviky. Cvičenky počtem asi 700 cvi čily úchvatně při zvucích moravských národních písní a odměněny byly nadšenou pochvalou di- váctva. Při společných cvičeních žup, které po- dávaly vrcholné ukázky ve cvičeních na nářadi i bez nářadí, vynikly zejména pražské župy ob- tížnými cvičeními pěti sestav kuželů, které vše- chny provedeny bez oddechu v jednem celku.
Praha Plzeň Prostějov
25 article
Tím veřejné evíčení včerejšího dne bylo zu- končeno a zanechalo dozajista v diváctvu neza- pomenutelný dojem. Všichni účastníci vzácné podívané s nadšením se vyslovovali o diseiplině a přimo vzorném secvičení všeho Sokolstva. Večer provedena na cvičišti tak zvaná „vese- lice“ — různé obyčeje hanácké představovány tu junáky a dívkami v národních krojích. Vedle toho v zahradách, zejména pak v Národním domě, uspořádány srdečně, celou Sokolskou obcí navštívené zábavy. Dnešního dne v ranních hodinách odjedou čeští účastníci sletu do Kro- měříže k odhalení desky Karla Havlička. Nechť návštěvy tyto přispějí k utu- žení a společnému postupu obou sesterských zemí zejména ve směru osvětovém a hospodář ském
Havliček národní dům
26 article Praha a vítkovické závody.
Praha a vítkovické závody. (Hlas ostravských Čechů v záležitosti milionové do davky rour pro pražský vodovod.) V příštím témdni má býti rozbodnuto, komu bude zadána třímilionová dodávka litých rour pro výtlačné potrubí společné vodárny Prahy a okoli. Přirozeno, že tato otázka vzrušila celou veřejnost naši, poněvadž jde o to, mají-li to do- stati zkartelovaně železářské firmy rakouské nebo firma francouzská. Dodávka tato má význam jak hespodářský tak národnostní. Společné firmy rakouské jsou dnes representovány vítkovickými závody, kteréž dotyčný kartel utvořily, rozhodu- jící vliv v něm mají a největší část výroby ze společných dodávek na ně připadá. Vítkovické závody jsou však zběsile germanisujícím závo- dem Ostravska a Slezska a tu přirozeno, že o českých kruhů pražských, ať rozhodují v obecní radě nebo ve společné vodárně, musíme žádati aby tyto germanisující závody nepodporovaly mi- lienovými dodávkami. Dlužno konstatovati, že vítkovické závody v posledních letech upust
Čecho Praha Ostravsko Slezsko
27 article
od své hospodářské politiky a postavily se v čelo pusté, řvavé a vášnivé protičeské agitace a že se neostýchají dopouštěti i skutků proti- zákonných, aby český živel na Ostravsku a Slez sku úplně podlomily. V posledních letech nepři jaly závody ani jednoho českého úřadníka a dá vají přednost úplně nekvalifikovaným silám ně meckým před českými odborníky, mistrem v zá vodě se nikdo nestane, kdo se úplně nezaproda němectví, za dělníka nevezmou žádného odeho- vance z českých škol. Kdo je zaměstnán ve vit kovických závodech, musí se pod ztrátou exi- stence prohlásiti za Němce. Jde-li o soupis sestavování národních katastrů, vyplní se archy v závodech a všichni zaměstnaní jsou označen za Němce a nikdo nesmí se proti tomu ozvat. nochce-li přijíti o existenci. Následkem toho z 20.000 obyvatelů ve Vítkovicích bylo posledně v českém katastru jen 500 osob, ačkoli Vítko- vice ze 7/s jsou obydleny českým a polskýmli- dem. Jestliže se někteří přihlásili do českého katastru, musili to dodatečně odvolat. Veške- rý slovaneký lid, zeměstnaný ve
Němec Vítko Ostravsko Vítkovice
28 article
Vítkovických závodech, musí svě děti posílati do německ, ch škol. Při letošním soupise dětí dostalí všichni mistři oběžník, podepsa- ný drem. Landauerem, aby vypá- trali, zda by někteřírodičové pře jen neposlali děti do škol český ch. Byla vypátrána celá řada podobných „provini- ců“, ti pak byli předvoláni do závodních ka- celáří a tam jim přikázáno, že děti musí posílt do škol německých. Jak rafinovaně dovedou pra- covati proti školním zákonům, nejlépe dosvěd- čuje velkým nákladem zřízená soukromá zá- vodri škola německá ve Vítkovi- cích, která je určena jen pro děti české, neznalé vyučovacího jazy- ka německého. Tyto totiž nemohou bíti dle Perkova zákonu přijaty do veřejných něme- ckých škol a proto pro ně závody zřídily sou- kromou školu úplně na své útraty. A do této školy musojí čeští, v závodech zaměstnaní a od nich odvislí rodičové své šestileté děti po- sílat. A nejen ve Vítkovicích, ale i v okolních obcích, úplně českých, kde bydlí jich lidé, zři- zují a podporují školy německé pro české děti.
Landauer Perkův Vítek Vítkovice
29 article
České škole zabraňují kde mohou, nechtějí při- pustit rozdělení české školy ve Vítkovicích, zři- zení měšťanské školy a pod. Jde-li kde o volby do obecního zastupitelstva, tu své lidi nejsprost- ším způsobem znásilňují, vedou je k urně ve- lební a před jich dozorci musejí odříkat něme- ckou listinu volební (na Moravě je ještě ústní hlasování). Takovým způsobem udržují řadu če- ských obcí německými a připravují půdu pro Němectví pro ostatní dosud české obce na Moravě i ve Slezsku. Státní úřady jsou proti nim bezmocny. Chtějí-li dobýti české obce, ať ve Slezsku nebo na Moravě, ohlásí tam daň za různé své lidi a těmte je přiznáno volební právo třebas v obci nebydlí. Jestlíže policejní úřad- ník postaví se proti jich nezákonnostem na sta- novisko právní, denuncují ho urážlivě a jestliže se tento proti tomu žalobou brání, tedy je po- výšen do vyšší dietní třídy a přesazen s pod- mínkou, když žalobu odvolá (případ dra. Eisa).
Vítkovice Morava Slezsko Český škola
30 article
I soudnictví musí jim přisluhovati a šmahem vždy rozhodovati ve prospěch závodů ať v ohle- du politickém, nebo hospodářském. Každý soud- ce musí si vzíti jen ty znalce, které závody určí a kteří jsou v jich službách. A jestliže se některý tomu opře, tedy ho denuncují ze stran- nictví (případ dra. Goliatha). Vítkovické zá- vody jsou suverenními a této své moci využitkují k národnostnímu zničení důležitého kraje ostrav- ského a slezského, A bylo by osudným krokem, kdyby obce pražské nebo správní rada vodárny úplně klidně přes tyto okolnosti přešl a také se propůjčila za nástroj vílkovických ger- manisátorů. Všechny předstírané výhody jseu malicherny proti tomu, že ani pražské kruhy by se neodvážily vzepříti šíleně germanisujícím závodům vílkovickým. Dodávku pražskou ne- smějí dostati závody vílkovické. Nemá-li zpup- nost jich ještě více vyrůsti a nemá-li býti veškerý zoufalý boj Čechů ostravských a slezských úplně pedlemen. V rozhodujících kruzích pražských se bere zřetel na kruhy vládní a na ostatní ve- škeré české zkartelované železárny. Tyto však, že trpí veškeré toto řádění vítkovických, berou na sebe spoluzodpovědnost a právě rozhodným činem pražských kruhů, když sáhnou k cizině k vůli dodávce, musí přijíti vláda a ostatní kruhy ku poznání, že vítkovickým musí býti zabrá- něno v dalším štvaní a běsnění proti všemu če- skému. Praha musí promluviti a zaslati se trpící české větve na Ostravsku a ve Slezsku. Tolik pochoponí musíme se dožadovati po če- ských kruzích pražských. Celá česká veřejnost sdílí s námi tento názor a jsme přesvědčeni, že jak obec pražská, tak vodárna za- mezí v každém případě tomu, ab jich dodávky dostaly závody vítko- vické, poněvadžbyto bylo pro celé Ostravsko a Slezsko osudným.
Praha Ostravsko Slezsko
31 article Denní zprávy.
Denní zprávy. — „L'Assietle au Beurre“, „Bohemia““ roury pro pražský vodovod. Pařížský satyrický týdenník obrázkový „L'Assiette au Beurre“ uchystal sešit, věnovaný českým menšinám a uherským Slovákům, v českém a francouzském jazyce s textem od poslanců Hudce a Soukupa. s ilustracemi od stálých francouzských spolu- pracovníků listu, mezi nimi od Steinlera a Rou- billa, také náš Aleš přispěl silnými, bezprostřed- ním, nehledaným citem dýšícími jadrnými kres- bumi. Německé listy už vítají zvláštní slovanský sešit „L'Assiette a. B.“ jizlivými poznámkami. „Bohemii“ nelíbí se titulní list, představujíe pruského orla, rdousícího slovanského dělníka. nelíbí se jí ani ostatní stránky, kteréž prý majl všechny protiněmeckou tendenci, rovněž není kasiňáckému orgánu vhod, že slovanský sešit „Assictty“ tištěn v ohromném nákladu a že roz- šířen bude po celé Francii i Anglii. Projev svého rozhořčení končí „Boh.“ chudozubým vtipem tohoto znění: „Tedy přece jeden úspěch měly horoucí české námluvy o přízeň francouz- ských bratří. Dostanou-li ještě francouzské vodní roury, je vlast zachráněna.“ Nuže, „Bohemia“ může být ujištěna, že jsme velmi vděční za „L'Assictte“ a podle poprasku, jaký způsobila v německém kasině, bude její účinek znamenitý.
L Assietle Beurre L Assiette Slovák Soukup Steinler Roa Aleš Ted L Assictte Francie Anglie Bohemia
32 article
„Boh.“ a ostatní tisk německý ještě před něja- kým desetiletím byl téměř výhradným potrubim zpráv z Čech vedoucím a sever i západ informu- jícím; co jím prýštilo, jména čisté vody věru ne- zasluhovalo. Na štěstí podařilo se uepati tyto — roury a veřejnosti francouzské i anglické ote- vřeny docela jiné prameny poučení o vnitřních poměrech v Rakousku a v Čechách. Co z „Boh. mluví, toť právě vztek, že byla učiněna přítrž této její znočišťovací činnosti. Že je raněna také ve své pochybné cti, jako orgán železářského kartelu, který se chvěje zimnicí profitu na do- dávku vodních rour pro pražshý vodovod, jest rovněž pochopitelno. Německý tisk, sloužící zájmům kartelářským vůboc, domnívá se, že jim nejlépe prospěje závody v nadávkách slo- vanské Praze a jejímu českému obyvatelstvu. Od té doby, co na veřejnost pronikly zprávy o francouzské ofertě a možnosti jejího přízni- vého vyřízení, snesl se na Prahu lijavec něme- ckého bláta. Těžké injurie německé jsou zname- nitým přívažkem k českým sympatiím pro Fran- cii a železárnu v Pont Mousson. Kdyby správní rada společné vodárny rozhodla ve prospěch irancouzské nabídky, mohlo by se řici, nejen z
Čo Rakousko Čechy Praha Pont Mousson