1
masthead
16. srpna 1908. Císlo 225)
4
article
Posl. dr. Baxa mluví jménem klubu říšských
poslauců str. nár. sociální a státoprávně pokrokové.
Vývoj organisace živnostniciva v posledních 10 letech
ješt patrný, byť i pomalý. Organisace bude mit
záhy přiležitost osvědčiti svou sílu jako ji měla před
dvěma léty při reformě živnostenského řádu. Orga-
nisace musí býti prohloubená, aby mohla křížiti
zájmy protichůdné. Pojišťovací olázka daleko nen
vyhrána. Poslanci budou hlasateli vůle živnostni-
etva. Budou-li všichni činitelé přesvědčení o vaší
síle, dobudete, čeho si přejete.
Posl. Choc jménem strany nár. sociální praví
že strana jeho jest ve službách živnostenské ochranné
politiky. Mnohé úkoly zde čekají dosud provedení
Apeluje na pěstování sociálního ducha v dílnách,
neboť živnostnictvo musí býti pamětlivo, že p
stránce živnostenské zájmy jeho i dělnictva jsou
stejné.
Posl. Němec jménem klubu poslanců svobodo-
myslných na sněmu zemském vyvozuje, že starobní
pojišťování strana jeho už dávno pojala ve svůj pro-
gram. Poukazuje na zemský pojišťovací fond císaře
Františka Josefa. Bylo by stačilo, kdyby stát byi
podepřel akci zemskou. Vláda ovšem nekoná svou
povinnost. Varuje, aby v centralismu nezmizely naše
samosprávné snahy. Dövedeme si své hospodářstv
zajisté lépe opatřiti než to činí pání z Vídně. (Po-
tlesk.)
Pan Pastyřík ujišťuje české živnostnicivo so-
lidaritou moravského a zve k slavnosti 6. září v Pře
rově, kde oslaveno bude 10leté jubileum Zemské
jednoty živnost. společenietev na Moravě a 25lete
trvání společenstva vůběc.
Pan K. Burda tlumbčí vřelý pozdrav ministra
obchodu a přeje jednání plný zdar.
Místodržitelský rada Přecechtěl ujišťuje, že
místodržitelství chová upřímný zájem o všechny
olázky živnostenské. Od sjezdu očekává nové pod-
něty a přeje mu výsledek co nejlepší.
Posl
doktor
Baxa
Choc
Němec
František Josef
Pastyřík
K Burda
Přecechtěl
Org
Vídeň
Morava
5
article
Sekr. dr. Dvořák vílá účastňíky jménem Zem-
ského výboru král. češkého, jenž i na dále bude stav
tento podporovati.
Posl. Sochor za klub poslanců agrárních na
zem. sněmu slibuje podporu živnostnictvu, jehož
velká část žije na venkově.
P. Julius Starck! (Lvov) jménem polských
živnostníků mluví o nutnosti solidarity Slovanů proti
společnému nepříteli. V každé chvíli a potřeb
půjdeme s vámi, bratři, ruku v ruce.
Cís. r. Janda jménem Živnostenské rady mo
ravské, nejmladší to instituce tohoto druhu, přeje
brzké zřízení této rady i v Čechách.
Dr. Sobotka jménem strany státoprávně po
krokové zdůrazňuje potřebu tuhé organisace. Starob-
ního pojištění třeba živnostnictvu neméně než děl-
nictvu, protestuje proti centralismu živnostenského
zákonodárství.
Pan Hála doporučuje živnostnictvu jménem
české strany pokrokové svorný postup za cily ryze
živnostenskými a vzdělávání se co nejpečlivější.
Sekr
doktor
Dvořák
Posl
P Julius Starck
Janda
Sobotka
Hála
Lvov
Čechy
6
article
Dr. Nejedlý tlumočí pozdrav jménem Průmy
slové jednoty, která letos slaví 75leté své trvánía
byla už před Obchodní a živnostenskou komorou
ochránkyní zájmů živnostnictva a řemeslnictva.
Když tlumočil ještě pozdrav p. Fr. Holub jmé-
nem živnostnictva polského a pan předsedající podě-
koval za všechny projevy sympathií a kvitoval sliby
podpory, přečetí sekr. p. Malina jednací řád sje-
zdový, jímž vyměřena v debatě jednotlivým řečníkům
doba pěli minut.
Polom promluvil v obsáhlém, věcném referátu,
opřeném bohatými zkušenostmi a svědčícím o bedli
vém studiu otázky, místopředseda Zemské jednoty
řem, a živnost. spol. p. Al. Vaníček o
slarobním a Invalidním pojištění maloživnostnictva.
Novodobý vývoj společenský a hospodářský vy-
nesl na povrch nové potřeby a s nimi nové úkoly.
Jednou z olázek nejdůležitějších jest v še-
obecné starobní pojištění, jejímž řešením
se bude musit zabývati vláda a parlament.
doktor
Nejedlá
Průma
Malin
Vaníček
Polom
7
article
Živnostnictvo musí dbáti, aby nevyšlo na prázdno.
neboť se na ně pohlíží jako na slav, kterému se
stále doporučuje svépomoc. Žvnostnictvo přeje kaž-
dému stavu péči veřejných činilelů, ale chce ji také
pro sebe tím spíše, že jest tisněno poměry více než
kterýkoli jiný stav. Živnostník má rovněž právo, aby
na stará leta nebyl odkázán na veřejnou dobročin-
nost. Svépomoc jako jediný lék doporučoval živnost-
nictvu v léto otázce kde kdo. Nedávno ještě říšská
průmyslová rada i sama vláda, jak patrno z projevu
Beckova 19. prosince 1907 a ministra vnitra 17.
března 1908. Tvrdilo se dokonce, že pojetí živnost-
nictva ve všeobecné pojištění by bylo nedůstojné, že
živnostnietvo ani potřeby té nejeví, což dokazováno.
že počet osob z jeho řad pro stáří dobrovolně poji-
štěný jest nepatrný. Živnostnictvo mělo býti do-
hnáno k svépomoci.
Země pak jest finančně ještě více stísněna než
mnohá naše obec. Co se v tomlo směru vykonati
dalo za po věrů trvajících, o tom svědčí fond císaře
Frant. Josela.
Návrhy poslanců V. Němce a J. Krejčíka, po-
dané r. 1899 a 1902 na sněmu zemském, nedostaly
se ani do pléna sněmovního. Zbývá tedy činitel nej
mohutnější, který má nejen právomoc, ale i pro
středky, totiž slál. Ten však u nás zaujímal dosu
zvláštní stanovisko, dosti pro vládu samu pohodlné.
totiž to, že jest sice nutno prováděti sociálním zá-
konodárstvím pojišťování dělnické, avšak prováděti
je tak, aby tím pokladna státní nijakým způsobem
netrpěla. Toho docíleno tím, že na jedné straně
uznáván byl toliko zaměstnavatel jako činitel finančn
silný, který toliko prospěch z práce dělníka má, tudiž
na jeho pojištění přispívati povinen jest, aniž by
sám tím nějakých nároků nabyl.
Slovanské výšivky a umělecký
šať ženský.
Beckův
František
J Krejčík
8
article
Umělecko průmyslové museum v Praze vy
pisuje každoročně soutěž k získání návrhů na
různé drobné věci, přepychové i praktické po-
třeby; dosud však nikdy nedočetla jsem se, že
vypsala by se soutěž též k získání návrhu na
umělecký šat ženský, respektive na uměleckou
výzdobu jeho.
A zajisté má ženský šat právo stejné být
považován za umělecko-průmyslový výrobek.
jako popelniček, sirník, kalamář, kapesník, to-
bolka, různé spony, rukojeti a pod. věci, na něž
konkuruje tolik umělců každoročně.
Ženský šat spadá stejně v obor umělecko-
průmyslový a jako každý jiný objekt toho směru
měl by býti v budoucnosti jen umělci kompo
nován.
Ne krejčí a švadleny, kteři vyjma řemeslnou
zručnost skoro ve všech případech postrádají
všech vědomosti, tvořicích základ umělecky správ
ného šatu, ale umělci, již vedle správných forem
těla znají i zákony estetické, slohy, harmonii
barev a vše to, co umělecký celek tvoří, jsou
jedině způsobilí přinésti i na toto pole pravou
krásu linií i tvaru.
Zajisté dobudou tu ihned rozhodujícího
vlivu, právě jako ve všech odvětvích uměle-
ckého průmyslu, kde se dnes bez součinnost
umělců výrobci více neobejdou.
Umělecká výchova lidová nemůže být ni
jak ucelena, nevěnuje-li se také pozornost a péče
tomuto předmětu.
Zejmena u nás máme všechny podmínky
k utvoření nového, umělecky cenného ženského
šatu, zcela svérázného.
Národopisné museum v zahradě Kinského
skýtá každému, kdož vidět a cítit chce, nevy-
čerpatelnou studnici podnětů, krásných ve formě
i barvě a při tom našich.
Leckterý vzor selských krojů, tu vystavo-
vaných, lze použiti za model moderní toalety,
málo jen pozměněný (zvláště délka jeho) a přec
bude to šat budící pozornost i v nejvělším lá
zeňském městě svou ladností a originálnosti.
Kinský
Praha
průmyslový muzeum
národopisný muzeum
9
article
Na druhé straně pak postaven dělník naprosto
hospodářsky slabý, tudiž pěče a pojištění veřejného
potřebný a tim způsobem provedeno bylo pojištění
úrazové i nemccenské.
Malý živnostník jako podnikatel pracuje v jedně
řadě se svým dělníkem a na důchod, plynouci
z takového maloživnostenského závodu, nelze po-
hlížeti jako na důchod podnikatelský, nýbrž jako na
přijem pracovní. V dalším dovozuje p. referent za
častého souhlasu sbromáždění, že maloživnostník
jako zaměstnavatel jest na tom hůře než dělník.
10
article
Nesluší nikterak naší pokročilé době řešiti
otázku starobního pojištění tak šablonovitě, jak
řešeno bylo pojištění nemocenské a úrazové. Drobným
stavům středním musí se dostati v ohledu sociálním
stejné péče, jako třídám zaměstnaným; drobné
střední stavy jsou pilířem naší společnosti. Zdá se.
že nastal ve smýšlení vlády a zůčastněných kruhů
obrat k lepšímu, nasvědčují tomu některá prohlášení
vlády, učiněná v posledním. čase. Tak na př. dne
12. května t. r. k deputaci Českého klubu prohlásil
ministerský předseda bar. Beck, že vláda nabyla
přesvědčení, že jest naprosto nemožno řešiti otázku
starobního a invalidního pojištění jednostranně a že
jest odhodlána vypracovati předlobu, která se nebude
omezovali jen na dělnicivo.
A 7. července 1908 prohlásil ministr vnitra bar
Blenerth mezi jiným o obsahu budoucí osnovy
»V osnově bude též postaráno o závazná zří-
zenl, pokud jde o kruh oněch osob hospodářsky
samostatných, jež dle způsobu svého života jsou
blízké dělnictvu a pociťují stejným a rovněž oprávně-
ným způsobem potřebu, aby pro případ zmenšené
schopnosti ku práci, nastavší pokročilým věkem,
byly zaopatřeny.«
Toto nové stanovisko vlády nesmí nás ukolébati
v bezpečnost; zmíněnými projevy se vláda stano
visku živnostenskému pouze přiblížila. Nutno zvláště
býti ostražitě na stráži. Dle všech projevů vlády bude
předloha nová vypracována na základě předlohy dra.
11
article
Körbra z prosince 1904, jejíž ustanovení byla pro
stav živnostenský málo příznivá. O dnešní předloze
se ovšem praví, že bude pro stav živnostenský pod-
statně příznivější.
Řečník kritisuje osnovu, pokud jest známa a
ukazuje, že nemůže dosud uspokojiti živnostnictvo.
Zavrhuje hranici příjmu a doporučuje jako správnější
hranici počet dělníků. Předkládá statistiku závodu
podle počtu dělnictva, z níž jest zřejmo, že převážn
většina závodů živnostenských končí hranicí 5 děl-
níků a že toliko 1/1, živnostníků zaměstnává více
než 5 dělníků. Přes to musí býti stav živnostenský
solidární a domáhati se toho, aby starobní pojištění
dostupno bylo i těmto jeho příslušníkům. Nelze
však přestati na pouhém pojištění starobním, nutno
se domáhati toho, aby stav živnostenský byl pojat
i v pojištění invalidní a kapitálu pro pozůstalé.
aby i jemu bylo měřeno tak jako sta vu
dělnick ému.
Körbr
12
article
Jest pro nás naprosto nepřijatelno, aby v před-
loze, která se chystá, byla opakována ona nám ne-
příznivá ustanovení, která se nalezala v 8§ 86 a 9
předlohy dra. Körbra a jest nutno domáhati se toho,
aby stánovením hranice věku a jinými ustanoveními
nebyl stav náš zkracován, neboť u živnostnictva ne-
lze jen říci slejné povinnosti, stejná práva. Stav živ-
nostenský má poměrně větší povinnosti, ale přes to
žádá jen stejné právo a tutéž péči, která se věnuje
stavům ostatním. (Potlesk.)
Navrhuje tuto resoluci: »My na sjezdu ma-
nifestačním českoslovanského živnostnictva v Praze
dne 15. srpna 198 shromáždění živnostníci prohla
šujeme opětně, že trváme pevně a neochvějně na po
žadavku svém, aby současně s uzákoněním dělni-
ckého starobního a invalidního pojištění bylo uzá
koněno i povinné star bní a invalidní pojištění
samostatných živnostníků. Žádáme vládu, sněmovnu
a veškeré kluby poslanecké, aby působily k tomu,
by chystaná předloha o starobním pojištění zabrno-
vala i povinné starobní a invalidní pojištění živ-
nostnictva a aby v každém ohledu vyhovovala
oprávněným potřebám stavu živnostenského. Z ná-
vrhu zákona buďtež vyloučena veškerá ustanovení,
která by živnostníku poskytovala méně výhoda
ukládala větší povinnosti nežli pojištěncům stavů
jiných. Příspěvek živnostníků na pojištění dělníků
upraven buď zákonem na míru snesitelnou a budiž
náležitě postaráno o to, aby ve správě ústavů, po-
jištění obstarávajících, nebyl stav živnostenský bez-
ohledně majorisován a tim na svých zájmech citelně
poškozován.
Praha
13
article
Potom se rozpředla čilá debata, které zúčastnila
se řada řečníků. Pan Zapletal z Kroměříže navrhoval
schválení resoluce. Pan Kukal z Nymburka vy
tknuv, že živnostnictvo dosud jevilo příliš mnoho
trpělivosti, předložil petici sdružených společenstev
a gremií v Nymburce, která mimo jiné zdůrazňuje
princip samosprávný, žádá, aby důchod starobaí po-
čínal v 55. roce a aby živnostnictvo bylo zbaveno
povinnosti, platit na pojišťování dělnictva Pan
Schechtinger shledává pojištění samozřejmým po-
žadavkem živnostnictva, žádá náležité vybudování
školství jako záruky rozvoje stavu. Pan Slavíček
nedává mnoho na sliby místodržitelství a minister
stva, kritisuje fond císate Františka Josefa a vytýká
jednotě, že není tak agilní, jak by třeba bylo. Poně-
vadž vyčerpal pět minut k řečem vyměřených, na
pomenut předsedou, což některými účastníky ne-
správně vykládáno za omzování svobody slova a kri-
tisováno výkřiky. Po napomenutí předsedově vráti
se klid v shromáždění. Pan Nouza ze Žleb žádá
pojištění zemské, živnostenskou radu zemskou a pev-
nou organisací stavovskou. Pan Korostenck
(Lvov) tlumočí projev solidarity polského živnostni-
ctva s touto akcí a přeje si ve všech olázkách spo-
Dvě ukázky na letošní jubilejní výstavě
pražské jsou toho důkazem, elegantní damský
plášť, motiv výzdoby poskytla slovácká halena,
a rozkošný dětský oblek (také ten dá se zcela
dobře upotřebiti na damský oblek) dle dětvan-
ského způsobu; vystavují měst. pokračovaci
školy pražské.
A různé ty pruhy vyšívání, jakou nád-
hernou výzdobu poskytly by na šat ženský.
Zapletal
Kukal
Schechtinger
Slavíček
František Josef
Nouza
Korostenck
Kroměříž
Nymburk
Lvov
14
article
Rozhledněme se jen kolem, kolik různých
drahých věcí, stylově i umělecky bezcenných,
koupí naše dámy i prosté ženy do roka za
ozdobu na své toalety. Jsou to po většině, ba
šmahem věci cizí výroby; peníze a velké pe-
níze plynou tu ročně do cizích rukou.
Ovšem kupují naše dámy také v Zádruze
i krajky i různé výšivky, ale pro tyto levné,
běžné ozdoby sem nechodí a ani jich Zádruha
neprodává.
Krásné ruční věci, jéž tu dostanete, ač
levné svou hodnotou, jsou přec jen
drahé pro běžnou potřebu.
Bylo by třeba je zlevniti a učiniti je tak
přístupné i širším, méně zámožným kruhům.
Vyšívání na stroji bylo by rychlejší a tím
také o mnoho by se zlevnilo.
Jen v této formě mohly by naše výšivky.
pořízené dle původních ručních vzorů, vytlačiti
všeliký ten německo-židovský brak z českých
obchodů a ožíti znovu, místo aby jen práchni-
věly v musou, nebo byly výhradou jen zámož-
ných dam.
Vyšívací stroje poskytují práce zcela uspo-
kojivé, co se techniky týče, jsou-li barvy
správně voleny a vzor dobře kreslen, je dojem
práce tentýž, jako kdyby namáhavě ručně byl
provedena.
15
article
Dříve šilo se také jen ručně a přec ne-
bude snad nikdo tvrditi, že dnešní šití strojem
je horší, nebo potřebě měně vyhovující než on
zdlouhavé ruční.
Ovšem strojová výroba musila by se dí
pod dozorem znalců a vzory musily by podržeti
celý svůj ráz, jinak by se mohlo státi, že vy-
skytla by se různá zkomolenina, vydávaná z
»národní vyšívání« jako před lety, po národo-
lečný postup. Pan Pelikán navrhuje konec debaty.
pan Vild z Plzně, praví, že živnostnictvo musí své
kapsy zavříti pro všechny akce, dokud se mu nedo-
stane práva. Pan Pastyřík ukazuje na přebytky.
jimiž se chlubil ministr financí.
Ke slovu byli ještě přihlášeni pp.: Dvořák (Po-
lička), Mlčoch (Prostějov), Večerník (Třeboň), Drexler
(Týn nad Vltavou), Oláhal (Olomouc), Müller (Praha),
Musil (Čáslav), Kovář (Chlumy u Třeboně), Havlík
(Tábor), Straka (Milevsko), Pelikán (Čáslav), kteří se
vzdali slova. Jako generální řečník promluvil
redaktor Mlčoch (Prostějov), jehož vřelá řeč vrcholila
ve výzvě, aby živnostnictvo se spojilo ve své straně.
Pelikán
Vild
Pastyřík
Dvořák
Mlčoch
Večerník
Drexler
Oláhal
Müller
Musil
Havlík
Straka
Plzeň
Prostějov
Třeboň
Týn nad Vltava
Olomouc
Praha
Čáslav
Chlum
Tábor
Milevsko
16
article
Potom resoluce schválena a slova se ujal posla-
nec František Kratochvíl k referátu
o živnoslenském zákonodárstní.
Vyličiv vývoj živnostenského zákonodárství, kter
podrobil kritice, došel až k zákonu z r. 1907. Průkaz
způsobilosti v něm obsažený a zejména rekursní právo
společenstev, kladou značné požadavky na vyspělost
živnostnictva. Žádá zřízení živnostenské rady, decen-
tralisaci, vypracování zákonodárství, tak zejména zá-
kon o nekalé soutěži a vtělení živnostenských pohle-
dávek na první bypotéku. Živnostnictvo musí míti
vliv na provádění živnostenské politiky. 1Spatným
jejim dřívějším prováděním byla zaviněna hmolná
i mravní bída, z níž teprve v posledních letech živ-
nostnictvo vybředlo. Navrhuje tuto resoluci:
Kratochvíl
17
article
My na manifestačním sjezdu českoslovanského
živnosinictva konaném v Praze na jubilejní výstavě
dne 15. srpna 1908 shromáždění živnostuíci uznáváme
v zájmu stavu našeho za nutné:
1. aby předpisy novelou ze dne 5. února 1907
č. 26. ř. z., upraveného a doplněného řádu živnosten-
ského příslušnými úřady, jakož i se strany jejich
orgánů důsledně byly prováděny, obzvláště ony, ský-
tajicí öchranu živnostem a obchodu a to v plném
rozsahu a v tom duchu, v jakém zákonodárcem byly
míněny,
2. aby v život uvedeny a řádně dle návrhů poda-
ných Zemskou jednotou řem. a živn. společenste
v král. českém organisovány byly jak říšská rada
živnostenská, tak živnostenské rady zemské,
3. aby se strany státu i zemí maloživnostenská
akce podpůrná intensivněji byla prováděna.
4. aby se strany správy státní a zemské sou-
stavně podporován byl odbyt živnostenských výrob-
ků zdokonalováním vývoznictví a obchodního za-
stoupení v cizině.
5. aby zákonnými předpisy bylo postaráno o zru-
šení dílen vojenských a o zamezení provádění prací
živnostenských v trestnicích, donucovacích pracov-
nách a podobných úvlavvech,
6. aby vydán byl zákon proti nekalé soulěži
zákon k zabezpečení vohledávek živnostníků za do-
dané práce a zboží a
7. aby náležitě bylo upraveno, zodborněno
zdokonaleno pokračovací školství průmyslové.
Praha
18
article
Na 3. k. vládu, sbory zákonodárné, zemské vý-
bory a úřady autonomní, pány poslance bez rozdílu
národnosti a stran, na Zemskou jednotu řem. a živ.
společenstev v král. českém, na Zemskou jednotu
živnostenských společenstev v markr. moravském, na
ostatní territoriální a odborné jednoly a svazy spole-
čenstevní, obzvláště ale i na veškerá živnostenská
společenstva, jakož i na veškeré spolky a korporace
živnostníků českoslovanských vznášíme důrazný apel.
aby o uskutečnění naléhavých požadavků těchto se
všemožnou energií se staraly.
Živnostnicivo českoslovanské pak samo budiž
v zájmu svém vlasiním dbalé své povinnosti, praco-
vati k rozšíření a upevnění svých organisací živno-
stenských, zejména svých Zemských jednot společen-
stevních a budiž vždy součinným za účelem dosažení
cílů organisacemi těmito vytknutých.
Po poznámkách pp. Slarička a Koroslenckého
resoluce schválena.
Poslanec dr. J. Preis pojednal potom
o maloživnostenském úvěru
v řeči, v níž nepřestal na líčení nedostatků dnešních.
nýbrž naznačil přesně i cesty, vedoucí k nápravě.
Referát jeho otevřel perspektivy, zjasněné vírou v se-
be, s napjetím poslouchán a častými projevy sou-
hlesu přerušován ukázal pan přednášející, jak možno
prací pro stav vykonati znamenilý kus práce národní
a jak upevěním hospodářským možno přispěli k osa-
mostatnění politickému.
doktor
J Preis
19
article
Rozvoj hospodářské politiky ukázal vysoce za-
jímavý zjev, že jsme nedovedli zachytit okolnosti
příznivých našemu osamostatnění politickému. Ze-
jména se to ukázalo v olázce živnostenské. Jest si
přáti, abychom se dopracovali jednotné hospodářské
politiky živnostenské. Úprava živnostenského úvěru
jest v našich rukách; vyvěrá z potřeb hospodářských,
jak se v té které době vyvinují. Tak záložny z velké
čásli se věnovaly úvěru hypotekárnímu, mnohem mě-
ně úvěru osobnímu, z něhož nad to jen málo jest
výrobního. Tento vývoj jest odkloněním se záložen
od zamýšleného jejich poslání, které způsobeno bylo
vývojem. Tím vznikla mezera, že střední vrstvy ne-
mají kde hraditi polřeby úvěru. Úvěr vyžaduje úpravy
podle potřeb. Malému živnostníku třeba úvěru, který
by mu usnadnil výrobu v době, kdy předmět vyrá-
běný není hotov. (Ukázalo to šetření na Král. Vino-
hradech a nedostatkem prostředků znemožněna do-
dávka košíků pro pařížský obchodní dům Bon
Marché), Avšak živnostník jest i výrobcem, jenž musí
poskytovat úvěr svému zákaznictvu. Toť nejbolesti-
vější stránka, neboť má za následek váznutí výroby.
Živnostnictvo se pokoušelo o nápravu eskomptem
účtů. Odběratelé odporovali, nechlějíce se podrobili
pisně výstavě, vyrojila se záplava různobarevně
tisknutých kartounových výrobků »s národním«
vyšíváním, jež bylo vše možné, jen ne národní
Uplatňuje-li se stále více heslo učini
modní damský šat individuelním výrazem osob-
nosti, jež ho nosí, neměly bychom my Češky
opomíjeti příležitosti, spojiti s uznávaným vku-
sem naším bohafství a krásu našich vyšívek
k vytvoření svérázného, specielně českého —
nebo chcete-li slovanského uměleckého kroje žen
českých XX. stol.
Král
Češka
obchodní dům bon Marchý
20
title
J6za Potocká.
Potocká
J 6
21
article
Různé zprávy.
Různé zprávy.
= Úmrtí. Z Paříže, 15 srpna. (K. k.) Senáto
Emanuel Arěne zemřel. — Z Berlína, 15. srpna.
(K. k.) Prof. Bedřich Paulsen. zemřel minulé noci
ve Stehlicích.
= Neštěstí na dráze. Z Paříže, 15. srpna
(K. k.) U vlaku zábavního, jezdícího mezi Paříží
Boulogne sur Mer, explodovala dnes o 7. hod. ranní
mezi Lonorem a Survilliersem lokomotiva. Stroj-
ník byl zabit, topič a jeden průvodč
bylitěžce raněni.
= Choleza v Rusku. Z Petrohradu, 14
srpna. (K. k.) Šest krajů gubernie nižně-novgorodské,
město Nižní Novgorod, dva kraje gubernie kazaňské,
území kubáňské, gubernie stavropolská a gubernie
černomořská byly prohlášeny za obrožené cholerou.
Cholerou onemocnělo v gubernii saratovské dne 12.
srpna 24 osob, z nichž 15 zemřelo. V městě Samaře
onemocnělo od 8. do 12. srpna 5 osob. Dne 13.
srpna onemocnělo v gubernii astrachaňské 37 osob,
z nichž 19 zemřelo. V městském hejímanství Rostov
nad Donem onemocnělo 13 a zemřelo 5 osob. V Baku
a v gobernii tulské vyskytlo se po jednom případu
cholery. V Nižním Novgorodě onemocněly dosudá
a zemřela jedna osoba.
= »Zábavy« vězňů. Z Paříže, 15. srpna.
V cherbourgské námořnické věznici byla odhalena
krutá týrání, jichž se dopouštěli na slabších vězních
spoluvězňové, kteří si hráli na »vojenský soud«.
K nejčastějším způsobům mučení náleželo t. zv.
»dráždění býka«, k němuž bývali vyhlédnuti »no-
váčci«. Kolem oběti utvořili ohnivý kruh, přibližo-
vali se stále více s hořícími kousky papíru k na-
hému tělu a dělali na něm figury ze spálenin. Ty-
ranisování se strany vůdců zabránilo posud každému
udání. Těžká zranění, zpozorovaná při lékařské pro-
hlídce na několika vězních, vedla k odhalení těchto
ukrutností, jež se páchaly vždy po poslední obchůzce
dozorců.
Arěne
profesor
Paulsen
Paříž
Berlín
Rusko
Petrohrad
Novgorod
Samara
Bak
22
article
placení u záložen v určitých lhůtách. Náprava jest
možna podobně, jako si pomáhá drobný průmysl
úvěrem na otevřeně pohledávky. Zdle ovšem úslav
půjčující musí míti možnost kontroly a ta předpo-
kládá správné vedení obch. knih. Zivnostnictvo mu-
sí pracovati k zavedení a naučit se vedení jednodu-
chých knih, které ukazují kdykoli stav závodua
umožňují získati úvěr.
Živnostnictvo samo se chopilo svého času práce.
založiti živnostenské záložny. Avšak i ony šly cestou
zmíněnébo vývoje, takže z nich zbyly 3. Prospívaly
jen tam, kde neměly konkurence záložen občanských
a spořitelen čili, kde měly přitažlivost na vklady
Dnes jeví se snaha po nových formách živnosten-
ského úvěru. Cesty mohou býti dvě.
Buď se dnešní organisace živnostenské slanou
základem pokladen živnoutenských, nebo
budou zřizovány vedle nebo v rámci občanských zá-
ložen pokladny živnostenské. Řečník hájí i pro po-
kladny zásadu samosprávy živnostenského stavu, po-
něvadž vychovává vědomí zodpovědnosti. Lépe by
bylo spojiti tyto pokladny se záložnami, které po-
skytnou odborně vedělaný personál k vedení jejich,
na něž živnostnicívo ovšem bude míti vliv.
23
article
Drobné tyto ústavy ovšem musí míti, oporu
v ústřední pokladně jako posledním zdroji
peněz. K cíli tomu doporučuje reformu Fondu cís
Františka Josefa ku podpoře živností, aby byla utvo-
řena ústřední pokladna, která by sloužila českým
potřebám a byla dříve hetova než ústředn
říšská, která by posilila centralism
Proti hotovému faktu bude boj těžký
Osamestatnění hospodářské jest nej-
lepším prostředkem proti centralismu
Ono znamená základ budoucí neodvis-
losti politické. Třeba dáti živnostenské správě
zemské cíl a vystrojili ji tak, aby mohla svým úkolů-n
dostáti. Uskutečnění těchto ideí znamená velký kus
národní práce! Dějiny našeho průmyslu ukazují, že
ze středního stavu se vyvinují mohutné závody prů-
myslové. Posilovati živnostenskou výrebu znamená
připravovat půdu k poslupu do oborů, v nichž dosu
nejsme činni nebo silni. K sesílení nám třeba výchovy
k důvěře a mužné odhodlanosti. Třeba v popředí sta-
vět opravdu velké zájmy. Sněm může dostáti svým
úkolům, jen budete-li podporovati své poslance dů-
kladnými informacemi. Dílo to českému národu ne-
jen prospěje, nýbrž poslaví jej i v čelo slovanských
národů! (Potlesk.) Pan referent navrhuje tuto re-
soluci:
František Josef
24
article
„Úprava živnostenského úvěru stala se v posled-
ní době naléhavou. Uznáváme sice rádi porozumění
se kterým podejímají se řešení otázek úvěru tohoto
některé úslavy peněžní (záložny, resp. spořitelny).
avšak soustavné úpravy v tomto směru není. A přece
jest tím více potřebna živnoslníku, čím více nucen
počítati s moderními formami obchodu a čím záhod-
nější jest jeho emancipace od drahých zprostředko-
vatelů. Nákup zboží za hotové, spojený s příslušnými
srážkami při dobré jakosti tovaru, potřeba pohoto-
vých a dostatečných prostředků provozovacích př
nulnosti povolovati úvěr odběratelům, prostředky n
nerušené výplaty mzdy před odvedením a zaplacent
výrobku — tyto naléhavé otázky nutno řešiti co nej-
rychleji, nemá-li živn, slav utrpěti ránu hlubokou
těžce zhojitelnou. Vítajíce tedy snahy za zřízením míst-
ních ústavů úvěrních, živnostenským potřebám slou-
žicích (ať v rámci záložen, ať v rámci samostatněm
při spojitosti se společenstvy), žádáme povolané kru-
hy co nejdůrazněji, aby brzkou reformou fondu cis.
25
article
Frant. Josefa I. ku podpoře živnosti a přeměnou jeho
v ústav bankovní, úvěrním potřebám živnostnictv
sloužicí, dostalo se konečně živnostnictvu úvěrního
ústředí, které by samo, dostatečnými prostředky dis-
ponujíc, mohlo se podejmouti účelně organisace úvěru
maloživnostenského vůbec. Stojíce i v této příčině
na zásodě samosprávy stavu, žádáme, aby ve správě
ústavu tohoto zasloupeno bylo živnostnictvo tím po-
čtem, jak toho poslání ústavu a úkoly jeho vyžadují.“
Po poznámkách p. Miky (Lysá) a Slavíčka, jenž
vzdal zasloužené uznání referátu dra. Preisa, re-
soluce schválena
Potom místopředseda Zemskěho ústředního svazu
besed, jednot a spolků v král, českém p. Fr. Horák
pojednal
o živnostenském tisku.
V referálu svém vylíčil důležitost tisku vůbee,
načrtl historii živnostenské publicistiky, sledoval ze-
jména podrobně její rozmach od r. 1883. Časopi-
sectvo živnostenské, které vypočítává, plní povinnost
svou způsobem, který zavazuje živnostnictvo k účinné
jeho podpoře. Třeba zejména podpory listům vydáva-
ným přímo živnostenskými organisacemi nebo jim
vydávaným. Schází živnostnictvu denní list, kterými
jsou dělnické strany ve výhodě. Třeba dobrého den-
níku a měsíční revue, neboť otázky živnostenské vy-
žadují energického hájení, aby živnostnictvo duševně
uvědomělé a hmotně sílné se dopracovalo svých
cílů. Přijata tato resoluce:
»V uvážení, že živnostenský tisk stavovský při-
spívá nejen značnou měrou jako vzdělávací, nýbrž
i jako pomocný prostředek k dosažení všech poža-
davků stavu řemeslného i živnostenského, budeme s
snažiti, aby tisk ten mezi českým řemeslnictvem
živnostnictvem náležitého porozumění a rozšíření do-
šel, jakož i se strany společenstev a všemi jinými
organisacemi živnostenskými všemožně podporo-
ván byl.
František
Mika
Lysá
Zemskě ústřední svaz
spolek v král
Josef I
26
article
Uznávajíce dále důležitost tisku stavovského i po
stránce docílení shody a jednotné organisace živno-
slenské, doporučujeme našemu živnostnictvu a řeme-
slnictvu jen takový tisk odborný, který je vydáván
organisacemi samostatných živnostenských korpo-
My, na sjezdu českoslovanského živnostnictva
dnes přítomní zástupci a delegáti živnostnictva dopo
ručujeme zejmena vřele odebírání a rozšiřování živ
nostenského slavovského listu »Český Řemeslníke
všem organisacím živnostenským, jakož i jedno
tlivcům.
Všechen veřejný tisk, jmenovitě ale denní listy
české žádáme, aby snahy stavu našeho podporovaly
a všechny důležité projevy a události, týkající se
stavu řemeslného a živnostenského nezamlčovaly, ny
brž je uveřejňovaly v uvážení, že řemeslnictvo
živnostnicivo je nejen nejpočetnějším odběratelem do-
tyčných listů, ale i po stránce hmotné — insercí
nejdůležitějším to zdrojem příjmu tisku značnou mě-
rou k udržování časopisectva denního přispívá.
Přijat i dodatek p. Korostenského, aby
zřizovány byly za podpory veřejných činitelů zvláštní
fondy ku podpoře živnostenského tisku.
Pan Pelikán vyslovil naději, že projevy sym-
patil, které živnostnictvo dnes slyšelo, nebudou za-
pomenuty svými autory, nýbrž že přinesou dobré
ovoce.
Případným doslovem, v němž akcentoval spo-
lečný všem cíl Zemské jednoty a poděkoval všem
účaslníkům a zejmena pánům referentům, ukončil
pan předsedající posl. Jirousek o půl 3. hod. odpo
jednání.
Korostenský
Pelikán
Jirousek
27
article
Sjezdu byli přítomni: posl. a náměstek starostův
Jirousek, předseda Zemské jedn. řem, a živnost. spo-
leč. v král. českém, posl. V. Němec, zástupce klubu
Nár. strany svobodomyslné, posl. Jos. Krejčík, za
výk. výbor výstavní, komoru, Nár. str. svobodomysl-
nou, posl. dv. r. dr. Čelakovský za Národní radu,
posl. inž. Neuman, posl. J. V. Hráský, posl. ředitel
dr. Preis, posl. dr. Baxa za Klub říšských poslanců
str. nár. soc. a státoprávně pokrok., posl. Kratochvíl,
posl. V. Choc za stranu nár. soc, posl. dr. A. Hajn,
posl. dr. V. Schuster, ředitel technologického musen
průmyslového, posl. Žemlička, posl. dr. Sobotka,
posl. Jindě. Pavlíček, posl. J. Sochor za Klub posl.
agr. na sněmu zem., m. r. V. Březnovský a m. r. Syřiště
za král. hl. město Prahu, dvorní rada dr. Šláma, J.
Faustus, vicepres. Obchodní a živnostenské komory
v Plzni, dr. J. Dvořák za zemský výbor, V. Kareš za
stranu státoprávně pokrokovou, F. Oplt za obch. ko-
moru, cís. r. A. Grossman, předs. Zem. jedn. gremií,
Jan Špírek za Zem. jednotu grem. pro král. české,
Jos. Pospišil za stranu pol. českou organ. na Moravě.
R. Mlčoch za polit. stranu čes. živn, na Moravě
kom. a m. r. Vaníček, místodrž. r. Přecechtěl za mí-
stodržitelství král. českého, K. Burda za minist. ob-
chodu, dr. Nejedlý a dr. Jindř. Rychlik za průmysl.
jednolu pro král. české, cís. r. A. Janda, předseda
morav. živnost. rady (české sekce) na Moravě, K.
Anděl za touž jednotu, inž. B. Šetlik, přednosta chem.
rací.
odděl. technolor. musea Fr. Deport, zástupce měsk-
Jirousek
Krejčík
doktor
Čelakovský
Ing
Neuman
Hráská
Preis
Baxa
Kratochvíl
V Choc
A Hajn
V Schuster
Žemlička
Sobotka
Pavlíček
J Sochor
V Březnovská
Šláma
J Faustus
J Dvořák
V Kareš
F Oplt
A Grossman
Špírek
R Mlčoch
Vaníček
Přecechtěl
K Burda
Nejedlá
Jindřichův
Rychlik
A Janda
B Šetlik
Praha
Morava
Francie
klub národní
národní rada
živnostenský komora v Plzeň
28
article
ské rady karlinské, zástupci polských živnostníků
řemeslníků pp. Trüaufí. J. Schinner ze Lvova. Fr.
Holub z Krakova, Jul. Starckl ze Lvova, zástupce
živnostenského instruktora prol. Veverka.
Omluvili se ministr dr. Fiedler, ministr. Prá-
šek, hrabě J. Harrach, přísedící zem. výb. K. Adámek,
nám. starostův dr. Štych, posl. Fr. Krejčí, posl. Lad.
Čech, dr. T. Černý, generál křižovníků Marat, mag.
r. Prusík, K. Schneider, posl. Dürich, živnostenský
instruktor dr. Polák, sekční chef minist. obchodu dr.
Fr. Müller, společ. obuvníků v Král. Poli, prům, jed-
nota v Moravské Ostravě, posl. Papoušek, společ.
truhlářů v Lounech, Klabusay z Prostějova.
manifestační sjezd zednických
mistrů z Rakouska.
Znamenitým zevním úspěchem honositi se může
tento sjezd, navštívený velmi četně. Konal se v hotelu
»Central« v Hybernské ulici v Praze a zúčastnili se
ho kromě příslušníků stavu následující delegšti:
arch. prof. A. Bráť za ministerstvo veřejných prací.
vrch. stav. rada Sklenář za ministerstvo obchodu,
V. Novotný za městskou radu pražskou, inž. Jar.
Havlíček za místodržitelství, dále okresní komisaři
Burda a Lauermann, mag. koncip. V. Kašpar za
magistrát pražský, dr. K. Domanija za živnostenský
referát, kom. rada Oplt za obchodní komoru praž-
skou, J. Havel za komoru plzeňskou, dr. V. Baver
za hejtmanství žižkovské, dr. Jabůrek za hejtmanství
žižkovské, Č. Poláček za Zemskou jednotu řemesl.
spol. v Praze a Fr. Najman v Brně, starosta Winter
za okres žižkovský atd. Pozdravně telegramy a pří-
pisy zaslali: Zemský výbor král. českého, poslanci
Anýž, Neumann. V. Němec, prof. Hráský, okr. hejt-
manství v Kolíně, obchodní komora v Českých Budě-
jovicích a j.
J Schinner
František
Holub
Jula
Veverka
Fiedler
J Harrach
K Adámek
doktor
Štych
T Černá
Marat
Prusík
K Schneider
Dürich
Polák
Müller
Král
Klabusay
profesor
V Novotná
Ing
Havlíček
Burda
Lauermann
V Kašpar
K Domanija
Oplt
J Havel
V Baver
Jabůrek
Poláček
Najman
Winter
Anýž
Neumann
Hráská
Lvov
Krakov
Čechy
Ostrava
Louny
Prostějov
Rakousko
hybernský ulice
Praha
Francie
Brno
Kolín
Český Buda
29
article
Sjezd zahájil p. Doležal, předseda Jednoty
úř. opr. mistrů zednických v král. českém se sídlem
v Praze, klerý pravil, že účelem sjezdu je tlumočení
stesků a projevení přání, jichž splnění bude míti za
následek nejen ochranu zednické živnosti, nýbrž
i pokrok celého slavu.
Do předsednictva zvoleni pp.: Schüler z Ústi
n. O., dr. Schwamberger z Lince, Klapil
z Olomouce, Bujas z Krakova za místopředsedy.
Jež z Tábora a Hofímanu z Liberce za zapiso-
vatele.
Jménem král. hl. města Prahy uvítal sjezd pan
Novotný, jménem ministerstva obchodu vrchní
stavební rada Sklenář, jménem ministerstva ve-
řejných prací arch. prof. Ant. Bráf, za obchodnía
živnostenskou komoru v Praze kom. rada Opelt,
dále delegát Zemské jednoty řemeslných společen-
stev pro král. české Poláček a delegát Zemské
jednoty živnostenských společenstev na Moravě pan
Neumann.
Předseda sjezdu p. Schüler pojednal o úpravě
živnosti stavební a existenci mistra zednického. Stě-
žoval si, že, ač u jiných úřadů již dávno je kauce
zrušena, u živností mistrů zednických jest nutností
a že nadaní místři bez nutného kapitálu nemohou
dostati veřejných prací. Nynější generace mnoho vy-
konala. Její příčiněním vzrostla města i slát ve způ-
sobu různých tax. Zedničtí mistři jsou mocným či-
nitelem v celé společnosti. Se strany vlády dějí se
sice kroky, ale o těch tvrdí řečník, že jsou nepro-
myšlené a mistrům zednickým škodl, jiným odvětvím
neprospívajíce.
Doležal
Schüler
doktor
Schwamberger
Klapil
Bujas
Jež
Hofíman
Novotná
profesor
Antonín
Bráf
Opelt
Poláček
Neumann
Praha
Olomouc
Krakov
Tábor
Liberec
Morava
živnostenský komora v Praga
30
article
Stavební družstvo, jemuž zamýšlí vláda dáti fond
na opatření levných bytů, znamená pro mistry zed-
nické to, co pro obchod konsumní jednoty. Zřizování
stavebních družslev je nemístné a subvencování jich
se strany vlády je těžkým hříchem na mistrech pá-
chaným. Činžovní daně existenci mistrů velice
ohrožují.
Oprava zákona musí se nésti ve směru takovém,
aby byla dána možnost mistrům zednickým, aby
nejen se mohli v živnost uvázat, ale aby se také
dalo z ní žít a obecenstvo mohlo býti svědomitěa
poctivě obslouženo.
Vypisování soulěže škodí také stavu mistrů zed-
nických. Na stavbu měšťanské a obecné školy ve
Vysokém Mýlě došlo 91 návrhů. To vyžadovalo asi
36.000 K (kolky) a odměna činila ne celé 2000 K.
V Č. Skalici vypsali soutěž na dodání přánů na
stavbu měšť. školy a v podmínkách stálo, že žádné
ceny nebudou uděleny a že náčrtky budou vlastni-
ctvím místní školní rady. To je více než smělost
žádati, aby zadarmo se sloužilo veřejným humanním
účelům. V zájmu existence mistrů zednických jest.
aby všickni jako jeden muž se co nejrozhodněji po-
stavili proti takovému jednání.
Č . Skalica
31
article
Pan Cholenský vytýká stavitelům, že se
domáhají ochrany zákona v neprospěch existence
mistrů zednických a praví, že, jsoucli dobře kvali-
fikování, není jim třeba volati na pomoc zákony, aby
mohli býti živí. (Výborně!
Kořen zla není v existenci mistrů, nýbrž v zbah-
nělých a zbědovaných poměrech o obchodu s živno-
stenskou koncesí. Odsuzuje zákon o místech vyjmu-
tých a končí slovy:
»V každém spořádaném státě musí se vláda sta-
rati o všecky příslušníky, aby se povznesla a ne aby
na troskách existence mistrů zednických stavěla pa-
láce spokojenosti a blahobytu stavitelův« (Potlesk.)
Pan Stengel ze Zatce (německy) praví, že
v shromáždění je mnoho mistrů, kteří své lepši exi-
stence domohli se vlastní silou a s velkou námahou.
Cholenský
Stengel
Zatka
32
article
(Výborně.) Poukázav na přísnou zkoušku u místodr-
žitelství, kterou skládají mistři jako stavitelé, je dů-
kazem inteligence mistrů, kteří ve 2 letech mohou ji
složiti, kdežto stavitelé za 12 let. Odsuzuje požada-
vek stavitelů, aby působnost zákona v místech
vyjmutých vztahovala se také na města o více než
5000 obyvatelů a čte list ubohé vdovy po mistru
zednickém, jež s dětmi zakouší úděl mistrů zedni-
ckých a vyzývá Jednotu, aby se nešťastné ujala.
Pan Tuka z Král. Vinohrad pojednal o úpadku
živnosti stavební a existenci mistra zednického.
Pravil, že jako každému úpadku předchází rozmach
v živnosti a blahobyt toho kterého stavu, tak také
u živnosti stavební předcházelo několik let blaho-
bytu. Tato šťastná doba však zavinila, že povolaní
činitelé nevšímali si toho, jak nepovolaní lidé chá-
pou se znenáhla průmyslu, aby na účet příslušníků
jednotlivých řemesel se obohacovali. Následkem tuho
přestaly mnohé živnosti býti řemeslnými a staly se
podniky spekulačními.
Spekulace šla tak daleko, že i stavební živnosti
přecházely ponenáhlu v ruce nepovolané. Podnikate-
lům stačilo jméno absolventů vzdělavacích ústavů,
jejichž absolventi jsouce bez prostředků, rádi dali
svá nabytá práva za mizerný groš podnikatelům
k disposici. V provádění této praxe neviděl nikdo
porušení zákona. Nový zákon nařizoval, že prová-
dění staveb nemá podnikati jiný, než kdo složil
z potřebných vědomostí zkoušku. Ale zednickým mi-
strům poskytl zákon v Praze, Libni a Plzni taková
práva, že mohou dělati jen práce, které nevyžadují
součinnosti řemesel. Tak podnikatelský ruch bují dál
a povolané úřady tomuto šlendriánu ještě nadržují.
Tuka
Král
Vinohrady
Praha
Libeň
Plzeň
33
article
Úpadek živnosti stavební spočívá v podnikatel-
ské spekulaci, nesprávném provádění staveb a na
ubírání novým zákonem práv a bohatých často vě-
domostí mistrům zednickým. Čím více přibývá inte-
ligence, tím více množí se bída mezi stavebníky.
Neoprávněně nesmi se vyločit ani litr piva, ale
mohou se neoprávněně stavět domy, celá městaa
továrny! (Výborně!) Také osnova učiva odborného
školství nese na úpadku vinu. Ze škol vycházejí
dnes absolventi theoretičtí, ale nepraktičtí, a konečně
na konkurenci při ofertních řízeních.
Pan Chalenský podolýká, že na úpadku
jsou vinni mistří zedničtí sami, jelikož ke své živ-
nosti nepřilnuli s láskou a uvědomnělostí.
Pan Stoppel (německy) dovozuje nutnost or-
ganisace a vyzývá přítomné, aby vstupovali do říš-
ského svazu. Podolýká, že příspěvek je mnohem
menší než příspěvek, který musí do svých organi-
sací platiti dělníci.
Pan Grozzoli (německy) promluvil o význa-
mu orgnisace a za příklad uvádí, co vykonala or-
ganisace salepurská; přeje si společnou organisacia
líčí bidné poměry místrů zednických v zemích alp-
ských.
Pan Němeček z Olomouce promluvil pako
knihovním zajištění stavebních pohledávek. Tato
olázka byla předmětem různých porad, ale tyto ne-
měly výsledku. O tom, aby živnostnictvo mělo právo
knihovního zajištění svých pohledávek, bylo sepráno
již několik osnov zákona, ale ani jedna nepřišla ku
projednání. Již v roce 1898 byl učiněn návrh, ale
Chalenský
Stoppel
Grozzoli
Němeček
Olomouc